ke staÅ¾enÃ - PojistnÃ½ obzor

More documents

Recommendations

Info

Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? JUDr. Vlastimil Pršal, Ph.D. Vuplynulých letech byla nejvýznamnější součástí preventivní činnosti pojišťoven v boji proti pojistným podvodům úzká spolupráce pojišťoven s Policií ČR a školení vlastních zaměstnanců tak, aby i oni dokázali rozpoznat jednání pojištěného, pojistníka nebo jiné osoby uplatňující nárok na pojistné plnění, signalizující, že by se mohlo jednat o pojistný podvod. Při podezření z pojistného podvodu byl kladen velký význam na konzultace mezi příslušníkem policie a pracovníkem pojišťovny – specialistou na vyšetřování pojistných podvodů pro objasnění této trestné činnosti, což vyplývalo i ze smlouvy mezi Policejním prezidiem ČR a ČAP o vzájemné spolupráci uzavřené v dubnu 2005. V posledním období však velmi často dochází k tomu, že trestní oznámení, která pro podezření z pojistného podvodu pojišťovny předávají k šetření na policii, jsou stále častěji odkládána podle § 159a/1, tr. řádu, s odůvodněním, že se v dané věci nejedná o podezření z trestného činu pojistného podvodu, případně nejsou vůbec zahájeny úkony trestního řízení ve smyslu § 158 tr. řádu, a věc je založena ad acta (AA). Ze statistických přehledů, které začaly pojišťovny systematicky zpracovávat až od roku 2005, vyplývá, že v roce 2005 zjistily pojišťovny 3331 pojistných podvodů a v roce 2006 již 4773 pojistných podvodů. Přibližně z 50 – 60 % (přesný údaj není k dispozici, neboť není předání na PČR sledováno) předaly výsledky svého šetření na policii, která však ve svých statistických přehledech uvádí, že v roce 2005 zahájila trestní stíhání ve 489 případech a v roce 2006 ve 479 případech. Z pohledu počtu oznámení předaných pro podezření z pojistného podvodu k šetření a věcí, kde bylo zahájeno trestní stíhání se jeví činnost policie velmi nedostatečná, neboť výsledky šetření pojišťoven (v mnoha případech doložené posudky soudních znalců) jsou bez přehánění na takové úrovni, že po zopakování zjištěných skutečností nástroji, které dává policii trestní řád, by bylo možné zahájit trestní stíhání. Bohužel se POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 15
policie zabývá otázkou, jak věc „vyřídit a nikoliv vyšetřit“, což lze usoudit i z toho, že prvořadým zájmem policistů, kterým je oznámení předané k šetření, je najít způsob, jak věc předat na jiný útvar. V této jejich „snaze“ jsou podporováni i státními zástupci. Hledáním této „místní příslušností“ dochází k časovým prodlevám a v mnoha případech i k problémům při následném dokazování způsobovaným prodlužováním doby od spáchání skutku k jeho projednávání. Policie a zřejmě ani státní zastupitelství nebere v úvahu skutečnost, že pojistný podvod je distanční delikt 1) a že příslušní v provádění šetření jsou jak policejní orgány, kde ke skutku došlo tak i policejní orgány, kde skutek vyšel najevo. Postup policie je v mnoha případech velmi netaktický a nejsou výjimkou případy, kdy podezřelý získá kopii znaleckého posudku předaného pojišťovnou policii současně s trestním oznámením a nechá si vypracovat nový posudek, který v podstatě „reviduje“ posudek pojišťovny, hledá v něm sporná místa a zpochybňuje některé závěry tak, aby toto vyznělo ve prospěch zadavatele. Při pochybnostech je vždy rozhodnuto ve prospěch obviněného, což vyplývá za základních zásad trestního řízení. Smyslem tohoto pojednání není zpochybňovat tato rozhodnutí, ale poukázat na to, jakými způsoby jsou získávány důkazy pro tato rozhodnutí, neboť někteří znalci, kteří by měli vypracovat samostatný nezávislý posudek, by museli dojít ke stejným závěrům, které jsou v posudcích zadaných znalcům pojišťovnou. Pochopitelně, že i pojišťovny se setkávají se znaleckými posudky, které jejich podezření nepotvrzují, v tom případě však z pochopitelných důvodů trestní oznámení nepodávají a pojistnou událost standardním způsobem vyřídí. Pro doložení těchto tvrzení uvádím příklad, kdy pojišťovně byla oznámena škodná událost – poškození střechy budovy tíhou sněhu. K pojistné události došlo řádově do tří týdnů od sjednání pojištění, přestože pojištěný vlastnil nemovitost již cca 6 měsíců. Podle expertní zprávy odborné likvidační agentury bylo příčinou poškození střešní konstrukce a nosných trámů stropu, zhoršený technický stav v kombinaci s tíhou sněhu a zatékáním atmosférických srážek, a to jednoznačně delší dobu před vznikem škodné události. Na základě těchto skutečností byla škodná událost odložena bez náhrady a jelikož mohla být oznámením škodné události naplněna skutková podstata trestného činu podvodu, požádala pojišťovna Policii ČR o prošetření věci a policejní orgán věc odložil podle § 159a/1 tr. řádu s tím, že se nejedná o pojistný podvod. Podanou stížnost proti tomuto usnesení státní zástupce zamítl, avšak při rozhodování o stížnosti vycházel jen z podkladů soustředěných policejním orgánem, které spočívaly pouze ve výslechu osoby, která byla škodnou událostí poškozená a pojišťovacího zprostředkovatele, který objekt pojistil. Při řádné prohlídce věci by tento objekt pojistit neměl, neboť byl v havarijním stavu, což vyplynulo i z odůvodnění usnesení státního zástupce, který konstatoval, že při zohlednění povětrnostních vlivů, koroze, hniloby, dřevokazného hmyzu a nedobrého technického stavu, což působilo dlouhodobě, tak vzhledem k stáří a zanedbání údržby, bylo zborcení budovy spíše nevyhnutelné než nepravděpodobné. Policejní orgán neprovedl další šetření, jako např. nezajistil znalecký posudek vypracovaný při prodeji nemovitosti, který byl nepochybně založený na katastru nemovitostí nebo jej musel mít k dispozici pojištěný, neprovedl výslechy nezúčastněných osob, které žijí v obci apod. Tyto skutečnosti mohly potvrdit nebo vyvrátit skutečnost, zda oznámením škodné události byly vědomě uváděny nepravdivé údaje nebo ne, a tím byla naplněna subjektivní stránka trestného činu pojistného podvodu. Výklad provedený státním zástupcem v odůvodnění pravděpodobně vycházel z nedostatečně provedeného šetření policejního orgánu. Podle důvodové 1) Právo trestní, distanční delikt, druh deliktu, při kterém se jednání pachatele uskutečňuje na jednom místě a negativní následky (účinek) se projeví na místě jiném, vzdálenějším. Například pachatel napíše pomlouvačný dopis v místě A, následky nastanou v místě B. U distančního deliktu jsou příslušné soudy jak v místě jednání pachatele, tak v místě, kde nastaly následky jednání. zprávy k ustanovení § 250a je potřeba, aby uvedený následek byl pachatelem způsoben úmyslně (§ 3 odst. 3), a to buď ve formě úmyslu přímého nebo nepřímého (§ 4). Je tedy třeba dokázat, že pachatel věděl, že vzniklý následek má znaky pojistné události a tento následek chtěl způsobit, nebo věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že se tak stane, s tím byl srozuměn. Trestnost jednání pachatele není naopak podmíněna tím, že pachatel jím úmyslně způsobenou pojistnou událost pojišťovně již oznámil v úmyslu protiprávně získat pojistné plnění, nebo dokonce takové plnění získal. Uvedené skutečnosti nevzal státní zástupce, který o stížnosti rozhodoval, v úvahu a nenařídil doplnění vyšetřovacích úkonů, případně vypracovaní dalšího posudku, který by mohl objektivně na základě zprávy hydrometeorologického ústavu stanovit dobu, kde mohlo dojít k poškození střechy. V odůvodnění usnesení však státní zástupce stanovil dobu vzniku škody. Dalším příkladem je oznámení škodné události, poškození vozidel Škoda Octavia a Jeep Grand Cherokee. Jelikož podle dokumentace byly pochybnosti o vzniku této škodné události, vyžádala pojišťovna znalecký posudek, ve kterém znalec po porovnání korespondence poškození zúčastněných vozidel konstatoval, že vzájemné poškození vozidel Škoda Octavia a Jeep Grand Cherokee, jak je uváděno ve spisu škodné události, je zcela technicky nepřijatelné. Vzhledem k uvedeným skutečnostem mohla být oznámením škodné události naplněna skutková podstata trestného činu podvodu, a tak požádala pojišťovna Policii ČR o prošetření věci. Policejní orgán věc odložil podle § 159a/1 tr. řádu s tím, že se nejedná o pojistný podvod. Podle odůvodnění usnesení znalec nevzal v úvahu skutečnosti, že poškozené vozidlo Jeep Grand Cherokee po střetu sjelo mimo vozovku a bylo vytaženo za pomoci jiného vozidla, což znalec při následné konzultaci odmítl s tím, že tato okolnost nemá vliv na uplatňované poškození vozidla. Jelikož pojišťovna s tímto rozhodnutím nesouhlasila, podala stížnost, o které rozhodoval státní zástupce. Ve stížnosti pojišťovna namítla, že pokud policejní orgán při vyšetřování dospěl k závěru, že k dopravní nehodě došlo popsaným způsobem, měl tyto okolnosti ověřit buď doplněním znaleckého posudku, výslechem znalce nebo vyžádáním nového znaleckého posudku. Ze spisu nevyplynulo, že by tímto způsobem spornou věc objasnil a pravděpodobně vycházel jen z výpovědí osob na údajné nehodě zúčastněných. V odůvodnění usnesení policejní orgán konstatuje, že pojištěný se o pojistné události dozvěděl zprostředkovaně a nemohl se dopustit trestného činu pojistného podvodu, s čímž lze souhlasit. V tomto případě však měl prověřit jednání účastníků dopravní nehody, včetně samostatného likvidátora komerční likvidační společnosti, kteří svým jednáním mohli naplnit skutkovou podstatu trestného činu pojistného podvodu nebo podvodu. I tato stížnost proti usnesení policejního orgánu byla zamítnuta jako nedůvodná. Státní zástupce při rozhodování o stížnosti vycházel pouze z podkladů soustředěných policejním orgánem, nenařídil provedení pojišťovnou navrhovaných důkazů na doplnění šetření a v odůvodnění zpochybnil znalecký posudek soudního znalce, což se i přes respektování zásady volného hodnocení důkazů, jeví jako nestandardní postup. V tomto případě by ztrácelo smysl vyžadovat posudky soudních znalců, pokud by státní zástupci byli natolik odborně zdatní, že mohli posoudit příčiny, průběh a rozsah poškození vozidel při dopravní nehodě. Přes opakované konstatování, že znalecký posudek obsahuje chyby, nevyplynulo z policejního spisu, že by státní zástupce nařídil jejich odstranění jiným posudkem nebo výslechem znalce, jak je obvyklé. Nadřízené státní zastupitelství však v postupu státního zástupce neshledalo žádných závad. Příčiny tohoto stavu jsou podle mého názoru jak objektivního, tak i subjektivního charakteru. K těm objektivním nepochybně patří zrušení institutu vyšetřovatelů policie a zbavení policejních orgánů, kteří toto vyšetřování v současné době provádějí, procesní samostatnosti a tím do určité míry i odpovědnosti 16 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Page 1 and 2: POJISTNÝ OBZOR 12 2007 ROČNÍK LX
Page 3 and 4: Pojišťovna představuje složitý
Page 5 and 6: ů (např. korelační koeficienty)
Page 7 and 8: pad navrhované regulace na finanč
Page 9 and 10: ané péče poskytnuta celková č
Page 11 and 12: statečně přesný model, který p
Page 13: Pojistné trhy střední Asie Pojis
Page 17 and 18: Společnost Equitable Life Assuranc
Page 19 and 20: Ad (2): V současné době jsou k d
Page 21 and 22: zakopla přes své vlastní dítě,
Page 23 and 24: Dne 20. listopadu 2007 přijala Evr
Page 25 and 26: JUDr. Jaroslava Šulcová, Expertn

ke staÅ¾enÃ­ - PojistnÃ½ obzor

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

ke staÅ¾enÃ - PojistnÃ½ obzor