ke staÅ¾enÃ - PojistnÃ½ obzor

More documents

Recommendations

Info

Graf 3 – Průměrné kapitálové požadavky k jednotlivým rizikům Graf 5 – Změny v hodnotě technických rezerv oproti současnému stavu Graf 4 – Poměry kapitálových požadavků k jednotlivým rizikům vůči SCR za jednotlivé pojišťovny a dále poměry kapitálových požadavků k SCR u jednotlivých účastníků (Graf č. 4). Jednou z důležitých otázek testovaných v QIS3 bylo používání různých forem vlastních zdrojů. Výsledky poukazují na to, že české pojišťovny zatím využívají pouze vlastní kapitál spadající do Tier 1, přičemž jeho největší část tvoří rozdíly plynoucí z přecenění závazků podle QIS3 principů, základní kapitál a zadržené zisky pojišťoven. Nejlepší odhad technických rezerv byl dle očekávání výrazně nižší než současná výše technických rezerv, a to zejména v životním pojištění, kde v několika případech vyšla hodnota technických rezerv dokonce záporná (především u investičního životního pojištění). Riziková přirážka byla počítána metodou nákladů na kapitál (Cost-of-Capital) a její poměr k nejlepšímu odhadu technických rezerv se pohyboval kolem 9 %. Graf č. 5 ukazuje, jak se u jednotlivých pojišťoven změnila výše technických rezerv oproti současné metodě oceňování. QIS3 se zaměřoval i na porovnání údajů získaných z interních modelů pojišťoven, nicméně žádný český účastník tuto část QIS3 nevyplnil. Shrnutí kvalitativních odpovědí Dotazníky s alespoň částečnými odpověďmi na kvalitativní otázky poskytlo celkem osm pojišťoven. Účastníci v nich měli mimo jiné možnost vyjádřit se k navržené metodologii výpočtů a navrhnout případná zjednodušení. Jedním ze zásadních požadavků, které pojišťovny zmiňovaly, bylo používání tzv. kompaktního přístupu k výpočtu MCR. K tomu dodejme, že dle textu návrhu směrnice zatím není jisté, jakým způsobem se bude MCR nakonec počítat. Některé pojišťovny požadovaly od CEIOPS bližší vysvětlení, jakým způsobem a z jakého důvodu byly stanoveny některé korelační koeficienty ve výpočtu SCR. Podobně by uvítaly bližší vysvětlení navrhovaného výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku a navrhovaly zohlednění jeho korelace s ostatními riziky. Nejčastější připomínky směřovaly k nejednoznačnosti obecných definic, které dávají velký prostor k subjektivním výkladům. Pro některé pojišťovny bylo obtížné zařadit své produkty do navržených kategorií a často byl také zmiňován značný rozsah technické specifikace, kterou musely pojišťovny detailně prostudovat. Jedna část dotazníku se věnovala vlastním zdrojům s důrazem na kontingentní formy kapitálu a jejich oceňování. České pojišťovny nemají s těmito formami kapitálu dostatek zkušeností a obecně by uvítaly přesnější definice typů vlastních zdrojů včetně metodiky rozčlenění do jednotlivých Tiers. Pro QIS3 byl zvolen obecný přístup, který vychází ze znění návrhu směrnice, jenž předpokládá detailnější úpravu až v prováděcích předpisech. Jako největší problém při vyplňování QIS3 označily pojišťovny nedostupnost dat v požadované struktuře, nejasné definice, rozřazení produktů pojišťoven do navržených kategorií a časté opravy jak spreadsheetů, do nichž pojišťovny data vyplňovaly, tak technické specifikace v průběhu QIS3. Pojišťovny se při vyplňování kvantitativního dotazníku potýkaly se značnou časovou náročností – ta se v průměru pohybovala okolo 3,5 člověkoměsíce. Souhrnný výkaz pro CEIOPS Informace získané z kvantitativních dotazníků jednotlivých pojišťoven bylo třeba dále agregovat za český pojistný trh – pro tyto účely CEIOPS poskytl dohledovým orgánům jednoduchý software, který nejprve vygeneroval podrobnou databázi vyplňovaných údajů. Na základě této databáze pak bylo vytvořeno přibližně šedesát excelových tabulek obsahujících požadované statistické přehledy. Mezi sledované veličiny patřily zejména různé poměry kapitálových požadavků vyjadřující změny v současné a budoucí solventnostní pozici pojišťoven, změny spojené s ohodnocením technických rezerv, rozklad kapitálu na jednotlivé složky, rozklad kapitálových požadavků podle jednotlivých rizikových komponent atd. K jednotlivým ukazatelům byla vždy vypočtena minimální a maximální hodnota, první, druhý a třetí kvartil, vážený průměr, směrodatná odchylka a počet pozorování. To vše ještě v rozdělení na čistě životní pojišťovny, čistě neživotní pojišťovny a univerzální pojišťovny. Vybrané ukazatele byly na žádost Evropské komise dále členěny na tři skupiny podle velikosti jednotlivých pojišťoven a jejich právní formy. Vedle těchto kvantitativních přehledů vypracovaly dohledové orgány jednotlivých států EU národní zprávy k výsledkům QIS3 představující souhrnný kvalitativní dotazník. Jeho cílem bylo v prvé řadě uvést základní přehled o účastnících QIS3 a shrnout jejich komentáře z kvalitativních dotazníků k jednotlivým tématům QIS3. Dále bylo potřeba zhodnotit získané kvantitativní výsledky, uvést závěry z nich plynoucí (např. specifika vztahující se k určitému typu pojišťoven) a posoudit celkový do- POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 7
pad navrhované regulace na finanční pozici pojišťoven. V neposlední řadě pak dohledové orgány vyjadřovaly své názory ohledně vhodnosti a přiměřenosti použitých postupů a podávaly doplňující informace k průběhu celé studie. Souhrnný kvantitativní i kvalitativní dotazník zaručující anonymitu zúčastněných pojišťoven byl koncem srpna postoupen CEIOPS, který v listopadu 2007 zveřejnil celkové výsledky QIS3 za evropský pojistný trh. Skupiny Technická specifikace QIS3 také poprvé obsahovala část věnovanou pojišťovacím skupinám, v níž mohli účastnici prokázat efekty diverzifikace napříč skupinou. Česká národní banka obdržela data pouze od jedné skupiny, a v zájmu zachování anonymity tedy nemůžeme tuto část QIS3 komentovat. CEIOPS nicméně vypracoval analýzu dopadů na skupiny na evropské úrovni. Závěr Získané výsledky byly v souladu s očekáváním a poukazují na to, že nebude nutné uzpůsobovat výpočty nějakým specifikům českého trhu. Obecně se i pro český pojistný trh potvrdily závěry vzešlé z minulých dopadových studií. Souhrnná zpráva o výsledcích QIS3 je stále čerstvá, nicméně ještě před jejím publikováním začal CEIOPS pracovat na dalším kole kvantitativní dopadové studie – QIS4. První návrh technické specifikace je očekáván v prosinci tohoto roku a na rozdíl od předchozích ročníků projde „klasickou“ veřejnou konzultací, která bude trvat dva měsíce. QIS4 by měl být zaměřen zejména na kalkulaci technických rezerv, včetně zjednodušení výpočtu a různých aproximací. Závěrem bychom ještě jednou rádi poděkovali jménem České národní banky českým pojišťovnám za účast na QIS3. Věříme, že se minimálně ve stejném počtu zapojí i do QIS4 a případných dalších kol dopadových studií, neboť právě prostřednictvím těchto studií se může český pojistný trh lépe připravit na nové regulatorní požadavky. Tím, že mnohé pojišťovny spoléhají na modelování v široké škále oblastí podnikání, se stává kriticky důležitou kvalita těchto nástrojů a přesnost výchozích předpokladů. Vedení společností potřebují rozumět rizikům, kterým organizace čelí, když používá takové modely, a musí podnikat kroky k tomu, aby tato rizika byla náležitě řízena. Mnohé velké pojišťovny používají modely s různým stupněm složitosti – od tabulkových procesorů až ke komplexním programům – jako stále důležitější prostředky vyhodnocování, analýzy a vykazování klíčových informací. Některé pojišťovny používají stovky nebo dokonce tisíce modelů pro podporu rozhodování a pro ocenění a řízení rizik. Tak, jak se tyto modely rozšiřují, regulátoři studují pečlivěji jejich používání. I pod tlakem nové legislativy a projektu Solvency II se mnohé organizace dnes snaží: ❑ dokumentovat teorii a aplikaci každého modelu, ❑ definovat proces pravidelné validace modelu, ❑ provádět nezávislou validaci modelu a oddělovat vývoj a implementaci, ❑ zavést řízení změn modelu, ❑ zavést kontroly vstupů do modelu, ❑ provádět testy modelu, aby se zjistila jeho přesnost a jeho silné a slabé stránky. Přestože používání modelů ovlivňuje mnoho aspektů finančního zdraví a pověsti organizace, nebývají vývoj a hodnocení modelů typickým bodem programu vedoucích pracovníků. Nemají ani čas nebo schopnosti pro hodnocení vhodnosti, omezení nebo dalších rizikových aspektů modelů, na které se každodenně spoléhají. Členové představenstva a nejvyšší manažeři se nemusí stát experty na počítačové modelování, ale potřebují si být jisti a vědomi toho, že jejich organizace je vystavena různým rizikům modelů, a že Modelování a jeho rizika tato rizika jsou plně chápána a odpovídajícím způsobem řízena uvnitř společnosti. V současnosti si vedoucí pracovníci v mnoha organizacích ani plně neuvědomují, jak mnoho modelů nebo tabulkových kalkulátorů se používá, zda zůstávají platné a zda jsou odpovídajícím způsobem používány. Model může být např. změněn jednou skupinou uživatelů bez vědomí jiných uživatelů. Mezi kritické otázky mohou patřit: ❑ Které modely jsou vystaveny nejvyššímu riziku? ❑ Které modely dávají vstupy do účetních výkazů? Které modely dávají vstupy do jiných modelů, a proto se podílejí na jejich rizicích? ❑ Jak často jsou modely aktualizovány a zda jsou povinnosti adekvátně odděleny? ❑ Je software modelu zakoupený nebo je výsledkem vlastního vývoje ve firmě? Jak často jsou modely obnovovány, je to proces jednoduchý nebo těžkopádný? ❑ Jaká infrastruktura je k dispozici pro řízení rizik kolem modelu? Kontroluje interní audit používání modelů a jejich platnost a informuje o jejich souladu s existující politikou? Nejvyšší vedení by mělo diskutovat následující otázky: ❑ Potřebujeme iniciovat vývoj procesu řízení modelů jako samostatnou kategorii řízení rizik s podporou nejvyššího vedení? ❑ Máme uvažovat o organizačním rozšíření pro měření, řízení a monitorování modelového rizika; máme rozšířit úkoly zaměstnanců místo přijímání nových? ❑ Máme úplný registr modelů, které používáme, a klíčových rizik, kterým jsou vystaveny? ❑ Potřebujeme vytvořit proces hodnocení modelů? Soulad se zákonem Sarbanes Oxley z roku 2002 zdůraznil výzvy a rizika spojená s modely a tabulkovými procesory používanými pro finanční vykazování. Organizace by teď měly aplikovat tyto zkušenosti a znalosti také na řízení rizik spojených s jinými modely. Organizace mohou čelit těmto rizikům vývojem rámce pro komplexní kontrolu modelů, který umožňuje regulovat je z celopodnikové perspektivy, přestože mohou být řízeny individuálně. Takový rámec obsahuje různé modely (finanční, pro podporu rozhodování, pro řízení rizik), jejich rizika (nesprávná aplikace, chybné specifikace a vstupy) a zdroje těchto rizik (data, metody, procesy a kontrola). Rámec je založen na základě vytvořeném katalogizací a měřením modelů samých. Hlavní rizikový manažer by měl například určit, kolik modelů se používá, jak se používají, do jaké míry se na ně organizace spoléhá, jaká je důvěryhodnost kritérií a rozhodnutí, která jsou na nich založena. Jde v zásadě o třífázový proces. V první fázi by měl manažer definovat, co je modelem, provést inventuru všech používaných modelů, kategorizovat modely podle používání a ohodnotit je podle kritérií rizik jejich používání (např. finanční dopad, kontroly, robustnost, konzistentnost a spolehlivost vstupů). Druhá fáze se zaměří na definování a aplikaci komponent pro specifické modely. Definice zahrnuje podrobný popis modelu a procesů s cílem minimalizovat rizika modelu. Cílem je dosáhnout lepší praxe a zlepšení řízení modelů. Třetí fáze se zaměřuje na validaci modelů. V současném prostředí, charakterizovaném rostoucími regulačními požadavky, stále komplexnějším rozhodováním a stále širším používáním různých modelů, je nezbytné, aby vedoucí pracovníci podnikli kroky k řízení také těchto rizik. Pramen: KPMG Insurance Insights 2007 (La) 8 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Page 1 and 2: POJISTNÝ OBZOR 12 2007 ROČNÍK LX
Page 3 and 4: Pojišťovna představuje složitý
Page 5: ů (např. korelační koeficienty)
Page 9 and 10: ané péče poskytnuta celková č
Page 11 and 12: statečně přesný model, který p
Page 13 and 14: Pojistné trhy střední Asie Pojis
Page 15 and 16: policie zabývá otázkou, jak věc
Page 17 and 18: Společnost Equitable Life Assuranc
Page 19 and 20: Ad (2): V současné době jsou k d
Page 21 and 22: zakopla přes své vlastní dítě,
Page 23 and 24: Dne 20. listopadu 2007 přijala Evr
Page 25 and 26: JUDr. Jaroslava Šulcová, Expertn

ke staÅ¾enÃ­ - PojistnÃ½ obzor

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

ke staÅ¾enÃ - PojistnÃ½ obzor