ke stažení - Pojistný obzor

za svá rozhodnutí. S tím souvisí
i subjektivní příčiny tohoto stavu,
neboť vyšetřování provádí policejní
orgány bez zkušeností, odborných
znalostí a v mnoha případech
i bez zájmu věc objektivně vyšetřit,
neboť policie provádí nábor
a nikoli výběr nových policistů.
Rovněž tak hodnocení odvedené
práce policistů je z tohoto pohledu
divné, neboť je stejně hodnoceno
ukončení spisu usnesením
o odložení věci podle § 159a/1 tr.
řádu a ukončení spisu návrhem na
podání obžaloby, což je podstatně
pracnější a ze všech pohledů náročnější.
To, že s tím souvisí celkový
nezájem o řešení této otázky
všemi orgány činnými v trestním
řízení, si lze jen domýšlet.
Z výše uvedeného vyplývá jeden
zásadní závěr – pojišťovny při
vyšetřování podezřelých škodných
událostí musí spoléhat především
na svá zjištění, zjištění svých specialistů
nebo najatých soukromých
detektivů a získávat důkazy, které
bude moci použít při případném
občanskoprávním soudním řízení.
V rámci tohoto řízení musí důkazy
předkládat obě strany a není zde
obvyklé, že jedna strana předklá-
dá důkazy – jako je tomu v trestním
řízení, kdy pojišťovny předávají
své důkazy policii a druhá
strana hledá jen způsob, jak tyto
důkazy zpochybnit a nikoli prokázat,
že se nestal skutek, pro který
je vyšetřování vedeno. Rozhodně
nedostanou do ruky další argument,
a to usnesení státního orgánu,
že se nejedná o podezření
z trestného činu pojistného podvodu,
na základě kterého se domáhají
výplaty pojistného plnění.
Samotné dokazování, zda ke
sporné události došlo a jedná-li se
o pojistnou událost, která je kryta
pojištěním, je potom rozložená
rovnou měrou mezi pojistitele
a osobu uplatňující nárok na pojistné
plnění.
Pro výše uvedený postup pojišťoven
jednoznačně mluví i skutečnost,
že cílem pojišťoven není „kriminalizovat“
své klienty, ale chránit majetek
svých akcionářů, a předání věci
policii by mělo být použito v situaci,
kdy z vlastního šetření pojišťovny
vyplývá, že osoba uplatňující
neoprávněně nárok na pojistné plnění,
uplatňuje takovýto nárok opakovaně
nebo je součástí nějaké „organizované
skupiny“.
Z nových právních předpisů
JUDr. Jiřina Kotrbatá
1. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných financí (účinnost
1. 1. 2008, část 16. 10. 2007, část 1. 1. 2009, část 1. 7. 2009, část
1. 1. 2010). Zákon obsahuje celkem 50 novel a nových zákonů
zejména z oblasti daní (daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň
z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, správa
daní a poplatků, spotřební daně, daň ze zemního plynu a některých
dalších plynů, daň z pevných paliv, daň z elektřiny), další změny
se týkají zákonů o státní sociální podpoře a sociálních službách
a dávkách, zákonů o nemocenském pojištění, o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona
o zaměstnanosti, zákonů týkajících se veřejného zdravotního
pojištění a dalších zákonů. Sazba daně z příjmů fyzických osob
bude od 1. 1. 2008 15 %, od 1. 1. 2009 12,5 %. Sazba daně z příjmů
právnických osob bude od 1. 1. 2008 21 % namísto dosavadních
24 %, od 1. 1. 2009 bude 20 % a od 1. 1. 2010 19 %.
2. Zákon č. 269/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony (účinnost 1. 1. 2008).
3. Zákon č. 270/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony (účinnost 31. 10. 2007).
4. Nařízení vlády č. 272/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády
č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného
za užívání určených pozemních komunikací (účinnost 1. 12. 2007).
Příjemné
a bezstarostné
prožití vánočních
svátků,
hodně štěstí,
zdraví a úspěchů
v roce
2008
800 235 367 bezplatná infolinka
www.cz.belfor.com
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 17