Thayensia supplementum I. - Národní park Podyjí

KVĚTENA ZNOJEMSKA – PŮVOD A CHARAKTERISTIKA
Znojemsko je zajímavé po stránce floristické tím, že se na jeho území stýkají dvě
květeny: panonská a středoevropská.
Panonská květena, kterou jinak můžeme nazvat květenou stepní, pochází z jihoruských
stepí u Černého moře a pronikla k nám trojí cestou: od jihu z území kol Středozemního
moře, střední cestou podél Dunaje a přes uherskou nížinu a severní cestou
podél Karpat.
Středoevropská květena podle svého zeměpisného rozšíření patří buď ke kos mo po litům,
rozšířeným po celé zeměkouli, druhům cirkumpolárním, vyskytujícím se na severní
polokouli, druhům eurosibiřským, rozšířeným v Evropě a v Asii až po Altaj, euroasijským
druhům, rozšířeným v Evropě a v Asii s jižní hranicí na Himalajích a konečně
k evropským druhům, které nepřekračují Ural. Některé prvky středoevropské květeny
patří k t. zv. „tep lo mil ným“, které jsou obyčejně průvodci květeny panonské.
Podle rozšíření panonské a středoevropské květeny můžeme rozdělit Znojemsko na
tři oblasti. První zabírá východní část okresu po čáru Hnánice, Znojmo, Horní Dunajovice.
Geologickým podkladem této oblasti jsou třetihorní usazeniny a diluviální spraš.
Prů měr ná roční teplota je 10° C, pršek málo (Znojmo 500 mm, Jaroslavice 475 mm).
Většina území je kulturní půdou už od prehistorických dob, jak ukazují četné archeologické
nálezy. Původní step byla zatlačena na místa, která pro nedostatek půdního krytu
se nedají ob dě lá vat. Jsou to buď pastviska (Kraví hora u Znojma, Načeratický kopec,
Kraví a Kamenná hora u Tasovic), nebo kamenité a skalnaté stráně podél Dyje a některých
potoků (Hradiště, Zno j mo pod hradem, stráně na obou březích Dyje mezi vsí Dyjí
a Tasovicemi, skalní stráně na Křepickém potoku u Horních Dunajovic), dále kamenité
kopečky sem tam vystupující z panonské nížiny (na př. 223 u Krhovic, amfibolitový
lom přímo u vesnice), vysoké meze v úvozech, u polí a vinic (Sedlešovice – Konice,
Hodonice, Slup – Jaroslavice stráň nad Danížem), okraje cest a podobná místa.
Na některých místech v této oblasti, a sice tam, kde byly odkryty původní usazeniny
(jíly) moře, které v třetihorní době pokrývalo tuto část Znojemska, zachovala se t.
zv. sla nis tá nebo slanomilná květena (halofyty). Taková slaniska jsou na př. u Šatova,
Vrbovce, Načeratic, Jaroslavic, Stošíkovic, Oleksovic i jinde (obr. 3).
V rostlinných společenstvech této oblasti převládá květena panonská a ji doprovázející
květena teplomilná. Středoevropská květena v tomto území převládá ve
společenstvech lužních hájů, bažinných luk a vod. Tato společenstvy tvoří tu ostrovy
středoevropské kvě te ny mezi květenou panonskou.
Z význačnějších jedinců panonské květeny rostou v I. oblasti: hlaváček plamenný,
ro ho hla vec rovnorohý, pryskyřník illyrský, křez zední a tenkolistý, večernice smutná,
kozinec bezlodyžný, zběhovec yva, čilimník položený, radyk prutnatý, hadí mordec
šedý a milička chlupatá.
Z květeny teplomilné: hlaváček jarní, lebeda růžová, lesklá a tatarská, travěnka pro dlouže
ná, komonice zubatá, řepeň durkoman, topol bílý, křivatec nízký a rosička brvitá.
Z květeny slanomilné: obligátní (rostoucí jen na slanisté půdě): sivěnka slatinná, hvězdni
ce bažinná, smetanka malokvětá, ostřice žitná a ostřice ječmenovitá, z fakultativních
(mohou růst i na půdách jiných): jetel jahodovitý, ledenec luštinatý, jitrocel slatinný, země
žluč sličná, slanobýl obecný, skřípina přímořská a skřípinec Tabernaemontanův.
Druhá, střední oblast, sahá k čáře Čížov, Šumná, Vranovská Ves a Jevišovice.
Panonská květena je v této oblasti hojně rozšířena, ale středoevropská květena je tu
13