Thayensia supplementum I. - Národní park Podyjí

1055*. Artemisia pontica L. Pelyněk pontický.
Na stepních travnatých pahorcích. Vzácný. P. OBORNY: Tasovice (?), Dyje okraje polí.
VIII–X.
1056. Artemisia absinthium L. Pelyněk pravý.
Na křovinatých stráních a u lidských obydlí. Obecný. P. Znojmo, Hradiště, Leska, Oble
ko vi ce, Dobšice, Hodonice, Krhovice, Valtrovice, Lechovice, Borotice, Kuchařovice,
Úna nov, Plaveč, Výrovice, Kravsko, Jevišovice, Bezkov, Mašovice, Lančov, Starý
Petřín, Pod hra dí. VIII–IX.
Položky: 2291 – Krhovice, písčiny u řeky, 07. 08. 1950
/2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – ut Ar te mi sia scoparia, rev. V. Grulich/
1057. Artemisia campestris L. Pelyněk ladní.
Na výslunných místech, písčinách, mezích, pustých místech. Obecný. SP. Znojmo,
Hra diš tě, Leska, Sedlešovice, Kuchařovice, Krhovice, Valtrovice, Těšetice, Únanov,
Přímětice – Mramotice, Plenkovice. VII–X.
Položka: 2292 – Těšetice, 22. 08. 1950
1058. Artemisia scoparia W. K. Pelyněk metlatý.
Artemisia scoparia W. et K. Pelyněk metlatý.
Na pastvinách, rumištích a skalách. Vzácný. P. Hodonice náves. OBORNY: Dobšice (?),
ves Dyje (?). VIII–X.
Položka: 2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – Artemisia absinthium, rev. V. Grulich
Pozn.: Pelyněk metlatý je na Znojemsku velmi vzácnou rostlinou; spolehlivě dosud roste na Sloním
hřbetu v NP Podyjí (GRULICH 1997). Drlíkův údaj z Hodonic je vzhledem k chybnému určení
herbářové položky mylný.
1059. Tussilago farfara L. Podběl léčivý.
Tussilago farfara L. Podběl lékařský.
Na vlhčích půdách, v lomech a pod. Hojně. S. Znojmo – Leska, Načeratice, Valtrovice,
Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mramotice – Přímětice. III–V.
Položka: 2294 – Znojmo, horní Leska, 17. 02. 1951
1060. Petasites hybridus (L.) G. M. Sch. Devětsil zvrhlý.
Petasites hybridus (L.) G., M. et Sch. Devětsil lékařský.
Na březích vod. Vzácný. S. Údolí Dyje pod Trausnicemi u Znojma, horní Gránice pod
Bezkovem. (Po regulaci potoka 1951 z velké části vyhynul.) III–V.
Položka: 2295 – Popice, pravý břeh Dyje před Trausnicemi, 11. 04. 1951
Pozn.: Devětsil lékařský je pravděpodobně druhem, který se na jihozápadní Moravě rozšířil teprve
v průběhu 20. století – OBORNY (1883–1886) výslovně píše o jeho absenci na jihozápadní Moravě.
I lokálnost sou čas né ho výskytu na Dyji, Gránici a Jevišovce nasvědčuje, že zdejší populace vznikly
ze samostatných oh ni sek.
217