Thayensia supplementum I. - Národní park Podyjí

nad údo lí mi řek a potoků (Býčí skála, Šóbes, Nový Hrádek, Viničná u Čížova, všechna
tato místa nad Dyjí, zříceniny Lapikusu nad Plenkovickým potokem, skalnaté útesy
nad Jevišovkou u Je vi šo vic, Vevčic, Rudlic, Plavče a Výrovic). Panonská květena
zabrala také v tomto území okraje středoevropských lesů (Purkrábka od Suchohrdel
k Těšeticům, Tvořihrázský les podél Únanovského potoka i jinde).
Středoevropská květena „bojového“ území zabírá velké lesní prostory (Mikulovický
les, Purkrábku, Tvořihrázský les, lesy u Plavče, Hlubokých Mašůvek, Kravska, Bojanovic
a Jevišovic), lesní louky, bažinatá a vlhká místa a vodní plochy.
Význačnější druhy panonské květeny ve II. oblasti jsou: černucha rolní, rýt žlutý,
višeň mahalebka, čilimník řezenský, medovník, čistec roční, barvínek menší, mařinka
barvířská, ochmet evropský, hlaváč šedivý, hvězdnice zlatovláska, křivatec český, česnek
žlutý, ko sa tec dvoubarevný a tomkovice jižní.
Teplomilné květeny: sasanka hajní, hlaváček letní, oměj jedhoj, silenka ušnice,
jetel jahodovitý, hrachor hliznatý, bolehlav blamatý, kakost krvavý, rozrazil klasnatý,
podražec křovištní, pelyněk ladní, smil písečný, turan ostrý, pupava bezlodyžná, ostřice
nízká, je žat ka kuří noha, sveřep bezbranný a vousatka.
Třetí, nejmenší část okresu, zabírá nejzápadnější část a je oblastí středoevropské
kvě te ny. Panonská květena pronikla na toto území jen podél Dyje a zabrala tu hlavně
skalní útesy zvedající se nad řekou (Ledové sluje u Vranova, skaliska pod serpentinami
silnice k Onšovu, hradní skála, Švýcarské údolí, několik skalnatých výběžků pod Zálesím,
skalnatá šíje „Baba“ pod Bítovem, Cornštýn, dyjské stráně u Podhradí). Všechnu
ostatní půdu zabírá květena středoevropská. Její doménou jsou tu hlavně lesy, které
mají v některých místech ráz hor ských lesů i s některými příslušníky horské květeny,
pak jsou to lesní i údolní louky, pas t vi ny, bažiny a vodní plochy.
Tato oblast středoevropské květeny je pahorkatinou, ležící většinou nad 400 m nadmoř
ské výšky. Podnebí je drsnější než v ostatních částech Znojemska (Bítov má střední
roční teplotu 9° C, tedy o celý stupeň méně než Znojmo). Pršek tu spadne mnohem
více, než na východě (Bítov 583 mm, tedy o více než 100 mm proti Jaroslavicům).
Z panonské květeny pronikají podél Dyje do oblasti středoevropské květeny mezi
ji ný mi: koniklec obecný velký, tařice skalní, lomikámen cibulkonosný, čilimník černající,
vičenec ligrus, pryšec mnohobarvý, brslen bradavičnatý, máčka rolní, ožanka
kalamandra, divizna rakouská, mařinka psí, locika dubová, bělozářka větvitá, chrpa
latnatá porýnská a strdivka sedmihradská.
Z teplomilných: šedivka šedá, devaterník, hvozdík kartouzek, mochna stříbrná a jarní,
růže vinná, skalník, tolice srpovitá, jetel alpský, pryšec obecný, šalvěj luční, divizna
vel ko kvě tá, rozrazil trojklanný, svízel nízký, pavinec horský, locika kompasová, rmen
barvířský, kopretina chocholičnatá, pelyněk pravý, srpek obyčejný, česnek horský,
ostřice časná, lip ni ce smáčknutá, sveřep střešní a bezbranný.
Znojemská květena čítá celkem 1205 druhů původních kromě 75 plemen (subspecií)
a 62 hybridů (kříženců). Druhů cizího původu, ale úplně zdomácnělých je 35, ostatních
ci zích, převážně pěstovaných, druhů i plemen je 190. V poslední době vymizelo
21 druhů, 2 plemena a 2 kříženci, nově bylo objeveno 39 druhů a 2 plemena.
Zajímavé je rozdělení květeny podle hojnosti výskytu. Z 1315 botanických prvků
(dru hů původních, zdomácnělých a plemen) připadá na prvky, které se vyskytují vzácně
a řídce, 459, t. j. o málo více než jedna třetina, dvě třetiny připadají tedy na prvky, které
se vyskytují častěji, hojně nebo obecně.
15