statika a dynamika staveb - Äasopis stavebnictvÃ
statika a dynamika staveb - Äasopis stavebnictvÃ
statika a dynamika staveb - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
2009<br />
MK ČR E 17014<br />
03/09<br />
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />
Český svaz <strong>staveb</strong>ních inženýrů<br />
Svaz podnikatelů <strong>staveb</strong>nictví v ČR<br />
časopis<br />
Časopis <strong>staveb</strong>ních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs<br />
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong><br />
<strong>staveb</strong><br />
stavba roku: unikátní mosty<br />
na chomutovské přeložce<br />
interview: Josef Podzimek<br />
www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz
editorial<br />
Vážení čtenáři,<br />
z mlžného oparu permanentně<br />
halícího činnost vlády České<br />
republiky se v předposledním<br />
únorovém týdnu vylouply konkrétní<br />
kontury Národního protikrizového<br />
plánu. Přišel pozdě?<br />
Odpovídají opatření reálné situaci?<br />
Bude potřeba jej aktualizovat<br />
ještě dříve, než se k Vám<br />
dostane tento článek? Otázky,<br />
které si určitě klade drtivá většina<br />
podnikatelů a manažerů napříč<br />
všemi odvětvími. Pro <strong>staveb</strong>ní<br />
sektor jsou z navrhovaných<br />
opatření samozřejmě nejdůležitější<br />
změny ve vytvoření nových<br />
a navýšení stávajících dotačních<br />
programů a je pozitivní, že se<br />
netýkají jen výstavby dopravní<br />
infrastruktury. Nicméně agresivní<br />
krok v podobě snížení DPH<br />
u bytové výstavby by stoprocentně<br />
stál minimálně za vážnou úvahu<br />
s velmi reálným výsledkem.<br />
Jak se Národní protikrizový plán<br />
vlády zamlouvá vrcholným manažerům<br />
<strong>staveb</strong>ních firem a výrobců<br />
<strong>staveb</strong>ních hmot, ukazuje<br />
blesková anketa, kterou časopis<br />
Stavebnictví připravil do březnového<br />
čísla. Pokud byste se<br />
i Vy chtěli zapojit do diskuze na<br />
toto téma, můj e-mail je plně<br />
k dispozici.<br />
Ovšem nejen současná situace<br />
dokládá, že podnikání ve <strong>staveb</strong>nictví<br />
v historicko-geografickém<br />
teritoriu České republiky, Československa<br />
a Rakouska-Uherska<br />
byla v minulých, řekněme sto<br />
padesáti letech poněkud divočejší.<br />
Josef Podzimek obdržel od<br />
prezidenta republiky osmadvacátého<br />
října loňského roku medaili<br />
Za zásluhy III. řádu. Jak sám<br />
v rozhovoru vypráví, důvodem tohoto<br />
ocenění nebyly jeho nemalé<br />
zásluhy ve vodohospodářské<br />
výstavbě nebo celoživotní snaha<br />
o prosazení výstavby vodního<br />
koridoru Dunaj–Odra–Labe.<br />
„Nakonec jsem došel k tomu,<br />
že medaili obdržím za nejstarší<br />
<strong>staveb</strong>ní firmu v České republice,<br />
což samozřejmě beru jako<br />
ocenění celého rodu Podzimků,“<br />
vypráví v rozhovoru pro časopis<br />
Stavebnictví.<br />
Za tímto výrokem ale nelze hledat<br />
ani špetku hořkosti, protože je<br />
zázrakem udržet v kontextu historického<br />
chaosu více než stoleté<br />
spojení rodinné tradice se <strong>staveb</strong>ním<br />
podnikáním.<br />
Pokud je řeč o nepředvídatelné<br />
době a chaosu hodnot každodenního<br />
života, ať už se týkají<br />
společnosti jako takové, nebo jen<br />
její ekonomické situace, tak by<br />
logicky mělo být imperativem pro<br />
přežití člověka hledání rovnováhy.<br />
Koneckonců podle řeckých filozofů<br />
byl rovnovážný stav stavem<br />
ideálním a umění jeho dosažení<br />
mělo vždy výsostné postavení.<br />
Stejně tak ho má <strong>statika</strong> ve<br />
<strong>staveb</strong>nictví, jakožto strážkyně<br />
rovnováhy a klidu všech prvků<br />
konstrukcí. Proto lze s trochou<br />
představivosti brát hlavní téma<br />
březnového čísla jako inspiraci<br />
pro každodenní život, protože<br />
není podstatnějším úkolem pro<br />
člověka a profesionála, než udržet<br />
sebe a výsledky své práce v rovnováze<br />
s okolím.<br />
Hodně štěstí přeje<br />
Jan Táborský<br />
šéfredaktor<br />
taborsky@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
inzerce<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 3
obsah<br />
03/09 březen<br />
6–7<br />
2009<br />
3 editorial<br />
časopis<br />
<strong>staveb</strong>nictví<br />
4 obsah<br />
5 aktuality<br />
anketa<br />
6 Národní protikrizový plán je dobrý, ale kromě firem, by měl šetřit<br />
i stát<br />
stavba roku<br />
8 Mosty s autogramem<br />
Anketa: Národní protikrizový plán<br />
V druhé polovině února představila vláda ČR 12 tezí Národního<br />
protikrizového plánu vlády. Manažeři předních českých <strong>staveb</strong>ních<br />
firem ho vítají, i když s notnou dávkou kritických připomínek.<br />
8–13<br />
interview<br />
14 Jak stavby propojují generace<br />
management<br />
18 Realitní trh a jeho příprava na období konjunktury<br />
téma: <strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
22 Konstrukce protihlukového tunelu na Městském okruhu v Hradci<br />
Králové<br />
28 Životní prostředí a technická seizmicita<br />
32 Nová norma pro navrhování konstrukcí odolných proti účinkům<br />
zemětřesení<br />
3 7 Nový obloukový most přes řeku Jizeru<br />
4 2 Zatěžovací zkoušky přesného zdiva Liapor<br />
4 6 Terminál hromadné dopravy u nádraží v Hradci Králové<br />
53 Stanovení charakteristické pevnosti konstrukcí z betonu na základě<br />
zkoušek<br />
Chomutovská přehlídka mostních konstrukcí<br />
Přeložka silnice I/7 Chomutov–Křimov je jakousi stálou výstavou současných<br />
technologií mostních konstrukcí. Členitý terén, komplikované zakládací<br />
podmínky a délka stavby vyburcovaly projektanty k unikátním návrhům.<br />
14–16<br />
požární ochrana<br />
58 Postupy HZS v oblasti ochrany obyvatel a civilního nouzového<br />
plánování<br />
62 svět stavbařů<br />
materiály<br />
65 Zkouška dřevěného trámového stropu s požární odolností<br />
60 minut<br />
firemní blok<br />
68 Přerušení tepelných mostů prvky Schöck Isokorb ®<br />
72 euroCALC Remote Standard: rozpočtování dostupné pro<br />
každého<br />
70 infoservis<br />
Příběh rodu Podzimků<br />
Úspěšný konglomerát firem, spojených se jménem Podzimek, nemá<br />
z hlediska historie a tradice vážného protivníka. Důvodem je nadšení a zápal<br />
pro stavařinu jako takovou, které provázely členy všech generací rodu.<br />
74 v příštím čísle<br />
foto na titulní straně: protihlukový tunel v Hradci Králové, Tomáš Malý<br />
4<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
aktuality<br />
foto a text: redakce<br />
Přestavba Ústřední čistírny<br />
odpadních vod v Praze<br />
Magistrát hl. m. Prahy se dohodl<br />
s městskou částí Praha-Troja na spolupráci<br />
při nutné přestavbě ústřední<br />
čistírny odpadních vod (ČOV) na<br />
Císařském ostrově v Praze. Radnice<br />
Troji nebude dále blokovat přípravná<br />
řízení na stavbu, magistrát na oplátku<br />
čistírnu zakryje a zatravní. Díky<br />
dohodě nabylo koncem ledna 2009<br />
platnosti územní rozhodnutí.<br />
Územní řízení na přestavbu ČOV<br />
trvalo více než dva roky. Kvůli zdlouhavému<br />
procesu magistrát nestíhá čerpat<br />
peníze vyčleněné na stavbu. Pro<br />
rok 2008 se počítalo s částkou kolem<br />
480 milionů korun, investováno<br />
bylo jen jedno procento. Letos je<br />
v rozpočtu na přestavbu více než<br />
miliarda korun.<br />
Historie přípravy nové ÚČOV<br />
Už delší dobu je jasné, že se přestavba<br />
čistírny nestihne realizovat v termínu,<br />
do kterého mají tato zařízení podle<br />
závazku ČR vůči EU splňovat limity pro<br />
čistotu vypouštěných odpadních vod.<br />
Evropská komise požaduje po všech<br />
členských zemích EU, aby tyto limity<br />
splnily do roku 2010.<br />
Čistírna už nyní pracuje kvůli nedostačující<br />
čistotě vypouštěných<br />
odpadních vod na výjimku, stejně<br />
tomu bude i při přestavbě. Magistrát<br />
zřejmě nebude moci, na<br />
rozdíl od jiných měst, počítat s dotací<br />
z evropských fondů, jestliže nezmění<br />
vodohospodářskou smlouvu, která<br />
přesahuje rok 2022. Magistrát má<br />
uzavřeny smlouvy s vodárenskou<br />
firmou do roku 2028. ■<br />
2007<br />
2006<br />
2005<br />
inzerce<br />
Bienále Industriální stopy 2009<br />
se záštitou ministra kultury ČR<br />
„Dovolte, abych<br />
vyslovil spokojenost<br />
s průběhem<br />
minulých ročníků<br />
bienále, jejichž cílem<br />
bylo prezentovat<br />
příklady, kdy se<br />
objekty technických<br />
památek nebo průmyslové<br />
architektury, po různých<br />
<strong>staveb</strong>ních úpravách, navrátily do<br />
života měst a obcí. Vysoká odborná<br />
úroveň seminářů vždy reflektovala<br />
aktuální problémy technických památek<br />
a odrážela bohaté zkušenosti<br />
dotčených subjektů s praktickou<br />
stránkou péče o ně.“ Takto hodnotí<br />
úroveň předchozích ročníků bienále<br />
Industriální stopy ministr kultury<br />
ČR Václav Jedlička, který v dopisu<br />
prezidentovi ČSSI Ing. Svatoplukovi<br />
Zídkovi rovněž sdělil, že přebírá nad<br />
5. ročníkem osobní záštitu. Mezinárodní<br />
bienále proběhne v pražském<br />
Ekotechnickém muzeu a na dalších<br />
místech od 8. do 14. října 2009.<br />
Hlavním mediálním partnerem akce<br />
je časopis Stavebnictví. ■<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 5
anketa<br />
Národní protikrizový plán je dobrý,<br />
ale kromě firem, by měl šetřit i stát<br />
Časopis Stavebnictví, položil manažerům předních<br />
českých <strong>staveb</strong>ních firem v souvislosti s prezentací<br />
Národního protikrizového plánu vlády ČR<br />
v druhé polovině února, jednoduchou, ale závažnou<br />
otázku: Jak vnímáte, jako manažer v odvětví<br />
<strong>staveb</strong>nictví, vládní protikrizový plán?<br />
Dan Ťok, předseda představenstva<br />
a generální ředitel<br />
Skanska CS a.s.<br />
Aniž bych chtěl nějak hlouběji<br />
komentovat obecné hledisko protikrizových<br />
opatření, tak podle mě<br />
tato opatření nepřicházejí pozdě.<br />
Představa, že čím dříve, tím<br />
lépe, neodpovídá úplně realitě.<br />
Současná finanční a hospodářská<br />
krize může totiž být nahlížena<br />
také jako návrat k normálu po<br />
extrémně úspěšném období<br />
s tím, že se bude třeba poněkud<br />
v našich potřebách uskrovnit.<br />
Tím pádem některé kapacity, jež<br />
byly připraveny dodávat zboží na<br />
dluh, nebudou potřeba. Nicméně<br />
je faktem, že současná situace<br />
potřebuje stimulaci ekonomiky,<br />
a pokud je to cesta podpory<br />
realizace nových projektů, tak<br />
z pohledu <strong>staveb</strong>ního odvětví<br />
(a dalších oborů se <strong>staveb</strong>nictvím<br />
spojených) tyto kroky nelze než<br />
uvítat. Různé formy daňových<br />
úlev a stimulace poptávky musím<br />
také hodnotit kladně. Součástí<br />
protikrizových opatření vlády by<br />
ovšem neměla být jen opatření<br />
pro zvýšení poptávky, ale také<br />
konkrétní body úspor na straně<br />
státních výdajů. To mně ve vládním<br />
balíčku chybí, ale pevně doufám,<br />
že to bude obecný imperativ<br />
pro celou exekutivu, jelikož se na<br />
základě ekonomického vývoje<br />
v České republice pomalu stává<br />
největším zaměstnavatelem samotná<br />
státní správa. Jestli je to<br />
dobře nebo špatně, to nechám<br />
na druhých. ■<br />
Bořivoj Minář, generální ředitel<br />
společnosti STOMIX,<br />
spol. s r.o.<br />
Co se našeho oboru týče, vnímám<br />
opatření vlády také jako<br />
částečnou pomoc <strong>staveb</strong>nímu<br />
trhu. Program Panel generuje<br />
zakázky, hledání alternativního<br />
prostoru pro <strong>staveb</strong>nictví považuji<br />
za chvályhodné a správné.<br />
Součástí podpory by ale měl být<br />
i plán na osvětu, podporu<br />
a kontrolu investic do kvalitních<br />
produktů. Dotační programy na<br />
zateplování mají různé podmínky<br />
a výši podpory, je proto nutné<br />
umět komunikovat a propagovat<br />
je. Stejně tak je potřeba umět<br />
dohlédnout na použití kvalitních<br />
materiálů a správných realizačních<br />
postupů. V minulosti se<br />
ukázalo, že právě program Panel<br />
nastartoval boom zateplování<br />
v České republice a v současné<br />
době se u nás zatepluje nejvíce<br />
v Evropě. ■<br />
František Vaculík, předseda<br />
představenstva a generální<br />
ředitel PSJ, a.s.<br />
Aktuální vládní „protikrizový<br />
plán“ vnímám pozitivně. Snaha<br />
o systémové řešení a stimulování<br />
podnikatelského prostředí<br />
je bezesporu přínosnější, než jít<br />
cestou jednorázových podpor,<br />
řešících jenom důsledky, a to<br />
obvykle pouze dočasně. V souvislosti<br />
s ulehčením v nákladech<br />
a cash flow bude pro firmy určitě<br />
přínosem jak snížení odvodů na<br />
sociální pojištění, tak i zrychlení<br />
odpisů u vybraných položek<br />
a možnost odpočtu DPH při<br />
nákupu osobních automobilů.<br />
Z pohledu naší dlouhodobé firemní<br />
strategie jako největší plus<br />
vnímám podporu proexportního<br />
financování ve formě navýšení<br />
kapitálu České exportní banky<br />
o dvě miliardy korun, což umožní<br />
podporu dalších vývozních záměrů.<br />
Jistě to představuje zvýšenou<br />
motivaci i pro <strong>staveb</strong>ní firmy<br />
a developery, aby se na zahraničních<br />
trzích prosadili a svými<br />
projekty přesvědčili Českou<br />
exportní banku, potažmo EGAP,<br />
jenž český export pojišťuje,<br />
o jejich návratnosti. Pozitivem je<br />
i program Českomoravské záruční<br />
a rozvojové banky pro malé<br />
a střední podniky, který s garancí<br />
80 procent umožní čerpat až<br />
90 milionů korun. Právě realitní<br />
business nyní velmi potřebuje<br />
posílení a obnovu úvěrových<br />
linek, aby se podařilo rozjet řadu<br />
developerských projektů, které<br />
byly pozastaveny či odsunuty.<br />
Je však otázkou, zda tento záměr<br />
může pomoci i skomírajícímu<br />
trhu s byty. Neumím dnes<br />
posoudit, jaký dopad bude mít<br />
záměr podporovat zateplování<br />
rodinných a bytových domů.<br />
Co určitě vidím z pohledu firem<br />
jako důležité, a není to obsahem<br />
vládního balíčku, jsou změny<br />
v pracovním zákoníku s cílem<br />
zpružnit možnost zaměstnávání,<br />
ale i ukončování pracovních<br />
poměrů. Nadále však platí, že<br />
se v první řadě musíme spolehnout<br />
především sami na sebe<br />
a přijmout řadu vlastních opatření,<br />
nutných k zajištění existence<br />
a fungování firmy. ■<br />
Rudolf Borýsek, ředitel Lias<br />
Vintířov, lehký <strong>staveb</strong>ní materiál,<br />
k.s.<br />
Vládní protikrizový plán je bezpochyby<br />
správným krokem, i když<br />
mně z obecného hlediska připadá<br />
6<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
<strong>staveb</strong>nictví<br />
inzerce<br />
www.portadoors.cz<br />
zbytečně defenzivní. V rámci <strong>staveb</strong>nictví<br />
bych uvítal podstatně<br />
masivnější podporu veřejných<br />
zakázek, a to i mimo oblast <strong>staveb</strong><br />
dopravní infrastruktury – tedy<br />
v oblasti pozemních <strong>staveb</strong>. V oblasti<br />
bytové výstavby bych určitě<br />
prosazoval snížení daně z přidané<br />
hodnoty, u sociálního bydlení<br />
klidně na nula procent. ■<br />
Martin Doksanský, generální<br />
ředitel SMP CZ, a.s.<br />
Vnímám jej jako důležitý aktuální<br />
návrh řešení současné vážné<br />
situace. Podtrhuji slovo aktuální.<br />
Situaci u nás i ve světě bude<br />
potřeba vyhodnocovat průběžně,<br />
stejně tak i efekt přijatých opatření<br />
a na nové podněty pružně reagovat.<br />
Co mně vadí je to, že se do<br />
tvorby jednotného protikrizového<br />
plánu nezapojili všichni odborníci<br />
tohoto státu, že se jejich rozhodnutí<br />
o aktivní účasti řídilo podle<br />
politické příslušnosti. Ve vážných<br />
situacích by toto mělo jít stranou<br />
a mělo by se myslet na prospěch<br />
všech lidí této země.<br />
A co vnímám jako správné rozhodnutí<br />
obsažené v plánu? Především<br />
to, že se přijatá opatření<br />
snaží zajistit podporu exportu,<br />
investice do výzkumu a vývoje<br />
a do dopravní infrastruktury.<br />
Zároveň plně podporuji vládní<br />
snahu dbát na to, aby použité<br />
nástroje měly udržitelný dopad<br />
na veřejné rozpočty a nevedly<br />
jen k řešení současných problémů<br />
na úkor budoucích generací.<br />
Z tohoto pohledu je důležité<br />
především řešení otázky zaměstnanosti.<br />
Z pohledu podnikatele ve <strong>staveb</strong>nictví<br />
vnímám jako správné:<br />
– snížení sazby pojistného na<br />
nemocenské a důchodové<br />
pojištění;<br />
– navýšení investic do dopravní<br />
infrastruktury o 7,2 mld. Kč<br />
oproti plánu roku 2009;<br />
– snížení záloh na daně z příjmů;<br />
– zrychlení odpisů;<br />
– rychlejší vratky DPH;<br />
– dotvoření programu na snižování<br />
energetické náročnosti<br />
budov a program PANEL.<br />
Co mi jako stavaři naopak chybí:<br />
– zvýšení tlaku a konkrétní úkoly<br />
pro čerpání prostředků z OP 1.1,<br />
tj. prostředků pro rekonstrukce<br />
vodohospodářské struktury<br />
a protipovodňových opatření,<br />
na rozdíl od SFDI v této oblasti<br />
SFŽP prostředky prakticky<br />
nečerpá;<br />
– rozhodnutí o realizaci <strong>staveb</strong><br />
zajišťujících dokončení<br />
splavnosti Labe – stát by se<br />
koneckonců při řešení tohoto<br />
nejekologičtějšího způsobu<br />
dopravy vyhnul i žalobám ze<br />
strany rejdařů;<br />
– zahájení vážné technické přípravy<br />
kanálů Dunaj–Odra–Labe,<br />
pokud by bylo možné na tento<br />
projekt zajistit prostředky z EU<br />
po roce 2013, bylo by trestuhodné<br />
se u tohoto gigantického<br />
projektu o to nepokusit;<br />
– akcelerace diskuze o státní<br />
energetické koncepci a prolomení<br />
tabu dostavby jaderné<br />
elektrárny Temelín. ■<br />
PORTA DOORS<br />
Váš partner v investicích<br />
Bližší informace o dostupnosti našich výrobků obdržíte na číslech:<br />
Atex Planá:<br />
Praha 224 253 010, info@atex-plana.cz<br />
Darte:<br />
Praha 283 893 630-3, info@darte.cz<br />
Woodcote ČR:<br />
Praha 226 539 146, objednavkyporta@woodcote.cz<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 7<br />
Porta KMI Poland +48 58 6778 100 info@porta.com.pl
stavba roku<br />
text: kolektiv autorů<br />
foto: Tomáš Malý<br />
I. etapa Chomutov–Křimov (délka<br />
6,850 km, dokončení 2007); II.<br />
etapa Křimov–Hora Sv. Šebestiána<br />
(délka 5,778 km, dokončení<br />
v roce 2005). S předstihem byla<br />
od ledna 2001 do září 2004 postavena<br />
estakáda SO 204, jako<br />
třetí stavba přeložky.<br />
I. etapa přeložky<br />
▲ SO 204 – estakáda na přeložce silnice I/7<br />
Mosty s autogramem<br />
Není obvyklé, aby stavbaři „pokřtili“ své mosty<br />
ještě v průběhu stavby, jak tomu bylo při výstavbě<br />
Přeložky silnice I/7 Chomutov–Křimov.<br />
Vztah k dokončenému dílu, vyjádřený kovovou<br />
tabulkou na jednom z pilířů, může pro autora<br />
znamenat více než ocenění v soutěži. Je to<br />
značka kvality, potvrzující míru profesionality<br />
stavby, která přináší novou dimenzi krajině. Je<br />
to však také podpis pod dílem, za jehož funkci<br />
nese autor veřejně velkou zodpovědnosti.<br />
Silnice I/7, vedená od Prahy na<br />
státní hranici s Německem ve<br />
směru na Chemnitz, je důležitým<br />
dopravním spojením evropského<br />
významu. Dokončený úsek Chomutov–Křimov,<br />
I. etapa, vedený<br />
horským terénem s výškovým<br />
rozdílem 345 m v uspořádání<br />
S 11,5/70, se stoupacími a klesacími<br />
pruhy, byl pro citlivý návrh<br />
s ohledem na životní prostředí<br />
a krajinný ráz a pro technologickou<br />
náročnost oceněn v soutěži Stavba<br />
roku 2008 Cenou ředitele Státního<br />
fondu dopravní infrastruktury<br />
a také v soutěži Dopravní stavba<br />
roku 2007.<br />
Investiční záměr<br />
stavby<br />
Trasa navazuje na postupně realizovanou<br />
přestavbu silnice I/7<br />
mezi Prahou a Chomutovem,<br />
která je výhledově navržena<br />
jako čtyřproudá, v kategorii<br />
R 22,5/100. Hlavními důvody,<br />
které vedly k investičnímu záměru<br />
i realizaci stavby, byla kompletace<br />
dopravního systému města<br />
Chomutov s vyloučením tranzitní<br />
dopravy městem, homogenizace<br />
trasy silnice I/7, odstranění dopravních<br />
závad, zejména v úseku<br />
Horní Ves–Krásná Lípa s 16% podélným<br />
sklonem v původní trase<br />
a snížení rizika kontaminace vodní<br />
nádrže Křimov. Zkvalitněním dopravního<br />
propojení Chomutova<br />
a mostecko-litvínovské aglomerace<br />
se spolkovým státem Sasko<br />
dochází ke zlepšení hospodářské<br />
spolupráce v rámci Euroregionu<br />
Krušnohoří. Nová komunikace<br />
zajišťuje dopravu na daleko vyšší<br />
kvalitativní úrovni. Po zprovoznění<br />
obou etap výstavby byla opět obnovena<br />
kamionová doprava přes<br />
hraniční přechod.<br />
Nová přeložka zasahuje do přírody<br />
a současného stavu krajiny.<br />
Návrh přeložky silnice I/7 a její<br />
technické vybavení bylo proto<br />
navrženo tak, že jsou v nejvyšší<br />
možné míře eliminovány negativní<br />
vlivy na životní prostředí.<br />
Projektová příprava celé přeložky<br />
byla zahájena v letech 1991.<br />
V dokumentaci pro územní rozhodnutí,<br />
která byla zpracována<br />
pro celý úsek Chomutov–Hora<br />
Sv. Šebestiána, došlo původně<br />
k rozdělení na dvě etapy, které<br />
představovaly samostatné stavby<br />
s různými termíny dokončení:<br />
Práce na úseku Chomutov–Křimov<br />
byly zahájeny v říjnu 2004<br />
odstraňováním křovin, kácením<br />
lesních porostů, sejmutím<br />
ornice nebo lesní hrabanky<br />
v objemu 164 000 m³. Současně<br />
probíhaly demolice v průmyslovém<br />
areálu ve Spořicích.<br />
Přípravě předcházel i rozsáhlý<br />
archeologický průzkum, který<br />
provedl Ústav archeologické<br />
péče Most, při němž byly odhaleny<br />
významné relikty dokumentující<br />
počátky osidlování<br />
Chomutovska. Nejnáročnější<br />
mostní stavbou úseku je 336 m<br />
dlouhý most přes potok Hačka,<br />
postavený letmou betonáží<br />
(SO 205, podrobný popis technologie<br />
výstavby ve Stavebnictví<br />
06–07/08). Technicky zajímavé<br />
jsou opěrné zdi z prefabrikátů<br />
a vyztužených zemin, (zejména<br />
SO 252, jež se nachází v km<br />
4,357 a výškou 14,70 m patří<br />
mezi nejvyšší opěrné zdi v české<br />
republice, realizované touto<br />
technologií). Mimoúrovňové křížení<br />
I/7 se silnicí I/13 bylo prozatím<br />
dokončeno pouze z poloviny,<br />
stavba zahrnuje rovněž přeložku<br />
silnice I /13 v délce 1200 m.<br />
Počátkem roku 2005 byly zahájeny<br />
práce na přeložkách inženýrských<br />
sítí. Na jaře 2005<br />
pak začaly práce v hlavní trase.<br />
Geologické podmínky stavby se<br />
ukázaly jako velmi variabilní – od<br />
nadložních jílů a jílovců severočeské<br />
hnědouhelné pánve, které<br />
komplikovaly založení mostních<br />
<strong>staveb</strong>, až po čediče a tufy nebo<br />
ruly, které bylo potřeba v případě<br />
zářezů rozpojovat odstřelem.<br />
V poruchových zónách byly svahy<br />
zajištěny ocelovými sítěmi. Pro<br />
těleso silnice byl využit podrcený<br />
materiál ze stavby.<br />
Stavba je odvodněna kanalizací do<br />
dvou vodotečí, do Podkrušnohor-<br />
8<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
ského přivaděče a především do<br />
vodoteče Hačka. Silniční kanalizace<br />
je vzhledem k mostním stavbám<br />
členěna do několika stokových systémů<br />
v průměrech DN 300–600.<br />
Pro případ úniku ropných látek byla<br />
kanalizace vybavena při vyústění<br />
stok hradítky a gravitačními a srážecími<br />
odlučovači.<br />
Lesní úseky mají oplocení proti<br />
zvěři. Most Hačka je vybaven<br />
meteostanicí pro potřeby silniční<br />
údržby a varovnými informačními<br />
systémy pro řidiče.<br />
Stručná charakteristika<br />
území stavby<br />
Počáteční úsek stavby od km 0,0<br />
do km 1,6 byl ovlivněn průchodem<br />
okrajové části Chomutova - Novými<br />
Spořicemi. Přeložka využívá<br />
stávajícího vedení JZ obchvatu,<br />
v oblasti jižně od silnice I/13 byla<br />
navržena mimoúrovňová křižovatka<br />
Nové Spořice na zemědělských<br />
pozemcích. Stavbu v tomto místě<br />
ovlivnila i stávající zástavba podél<br />
I/13 a značný počet inženýrských<br />
sítí. Severně od této silnice mají<br />
na stavbu vliv Podkrušnohorský<br />
přivaděč a areál několika firem,<br />
kterým přeložka prochází. Stavba<br />
Stavební objekty<br />
řady 100 – komunikace<br />
Stavební objekty<br />
řady 200 – mosty, opěrné zdi<br />
(v závorce název objektu)<br />
Stavební objekty<br />
řady 600 – vodní stavitelství<br />
je dále rozdělena křížením s tratí<br />
ČD. V její blízkosti jsou objekty<br />
vojenské správy a vodojem.<br />
V závěru popisovaného úseku kříží<br />
vedení VVN a horkovodu.<br />
Od km 1,6 do km 5,2 je úsek se<br />
stálým stoupáním terénu, přerušeným<br />
jen hlubokým údolím Hačky<br />
v km 2,950. V km 4,360 křižuje<br />
trasa přeložky ještě jednou stejnou<br />
železniční trať č. 137 Chomutov<br />
–Křimov–Vejprty. Od km 2,150<br />
do km 5,020 je území souvisle<br />
zalesněno. I poslední úsek od km<br />
5,2 do konce I. etapy je ve stálém<br />
mírnějším stoupání. ■<br />
Autor:<br />
Ing. Josef Král,<br />
Stavby silnic a železnic, a.s<br />
Základní údaje o stavbě<br />
Název: Přeložka silnice I/7,<br />
I. etapa Chomutov–Křimov<br />
Investor:<br />
Státní fond dopravní<br />
infrastruktury, Phare –<br />
CZ 0112/0201<br />
Objednatel:<br />
Ředitelství silnic a dálnic<br />
ČR, Správa Chomutov<br />
Generální projektant:<br />
VPÚ DECO PRAHA, a.s.<br />
SEZNAM VYBRANÝCH STAVEBNÍCH OBJEKTŮ (SO)<br />
Projektanti:<br />
– HIP: VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />
Ing. Jiří Kočí<br />
– komunikace:<br />
VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />
Bohumil Datel<br />
– mosty a zdi:<br />
VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />
Ing. Václav Mach,<br />
Ing. Jiří Schindler<br />
PONTEX Praha, s.r.o.,<br />
Ing. Petr Drbohlav<br />
VALBEK, spol. s r.o.,<br />
Ing. Daniel Křemeček<br />
EUROVIA Services,<br />
s.r.o., Ing. Luděk Ledvina<br />
– vodohospodářské řešení:<br />
VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />
Ing. František Přikryl<br />
Zhotovitel:<br />
Sdružení Chomutov<br />
–Křimov<br />
– vedoucí člen sdružení:<br />
Stavby silnic a železnic,<br />
a.s. Oblast Čechy<br />
západ, závod Karlovy<br />
Vary<br />
– členové sdružení:<br />
Strabag, a.s.,<br />
SMP CZ, a.s.,<br />
Metrostav a.s.,<br />
Max Bőgl & Josef Krýsl,<br />
komanditní společnost,<br />
101 Přeložka silnice I/7 km 0,0–6,780<br />
111 Mimoúrovňová křižovatka Nové Spořice v km 0,210<br />
121 Úniková zóna v km 2,320 vlevo<br />
122 Úniková zóna v km 4,715 vlevo<br />
201 Podchod pro pěší v km 0,380<br />
202 Most přes Podkrušnohorský přivaděč v km 0,473<br />
203 Estakáda km 0,640–1,135 (Mach 3)<br />
204 Estakáda km 1,348–2,008<br />
205 Most přes údolí Hačky km 2,874–3,206 (Hačka)<br />
206 Most přes železniční trať v km 4,357<br />
207 Most přes polní cestu v km 5,482<br />
221 Nadjezd silnice I/13 v km 0,210<br />
231 Most na silnici I/13 v km 0,483<br />
251 Opěrná zeď v km 0,514–0,633 vpravo<br />
252 Opěrná zeď v km 4,038–4,341<br />
651 Přeložka potoka Hačka v km 0,990–1,050<br />
652 Úprava potoka Hačka v km 2,950<br />
653 Úprava potoka Hačka v km 4,470<br />
Vodohospodářské<br />
stavby, s.r.o.<br />
Zahájení stavby:<br />
10/2004<br />
Zprovoznění:<br />
6/2007<br />
Dokončení:<br />
11/2007<br />
Hlavní technické údaje<br />
Celková délka I. etapy přeložky:<br />
6850 m<br />
Kategorie silnice:<br />
S 11,5/70<br />
Celková plocha komunikace<br />
hlavní trasy:<br />
92 889 m²<br />
– počet mimoúrovňových křižovatek:<br />
1<br />
– počet úrovňových křižovatek:<br />
1<br />
Výkopy a násypy:<br />
635 280 m³<br />
Ornice a lesní hrabanka:<br />
164 000 m³<br />
Celkový objem zemních<br />
prací: 799 280 m³<br />
– počet sil. mostů délky přes<br />
100 m: 3<br />
– plocha sil. mostů délky přes<br />
100 m: 34 023 m²<br />
– počet sil. mostů na hlavní<br />
komunikaci:<br />
4<br />
– plocha silničních mostů na<br />
hlavní komunikaci:<br />
2452 m²<br />
– počet silničních nadjezdů:<br />
2<br />
– plocha silničních nadjezdů:<br />
3976 m²<br />
– délka opěrných zdí:<br />
422 m<br />
– délka kanalizace:<br />
7981 m<br />
Skladba vozovky hlavní trasy:<br />
– asfaltový beton střednězrnný<br />
modifikovaný:<br />
tl. 50 mm<br />
– asfaltový beton velmi hrubý<br />
tř. I: tl. 70 mm<br />
– obalované kamenivo:<br />
tl. 80 mm<br />
– vibrovaný štěrk:<br />
tl. 200 mm<br />
– štěrkodrť:<br />
min. tl. 210 mm<br />
Celkem:<br />
610 mm<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 9
SO 203 a SO 206<br />
V projektovém ateliéru VPÚ<br />
DECO Praha a.s. vznikly návrhy<br />
dvou zásadních <strong>staveb</strong> Přeložky<br />
silnice I/7 Chomutov–Křimov.<br />
SO 203: Estakáda<br />
přes komerční zónu<br />
Estakáda převádí silnici I/7 přes<br />
komerční areál v Nových Spořicích,<br />
přes potok Hačka a trať ČD<br />
Chomutov–Vejprty. Celková délka<br />
mostu je 511,20 m. Převáděná<br />
silnice S 11,5/70 je rozšířená<br />
o stoupací a klesací pruh. Silnice<br />
stoupá ve sklonu 2,3 %. Směrově<br />
začíná obloukem R=900 m,<br />
pokračuje obloukem R=1800 m a<br />
končí obloukem R=450 m. Mezi<br />
oblouky jsou přechodnice. Ze<br />
směrového uspořádání vyplývá<br />
i proměnný příčný sklon, který<br />
se pohybuje od 2,5 % do 3,4 %.<br />
Silnice je směrově rozdělená. Pod<br />
každým směrem je samostatná<br />
nosná konstrukce. Celková šířka<br />
mostu je 23,50 m. Nosnou<br />
konstrukci tvoří spojitý nosník<br />
o třinácti polích 30+11x39,5+30 m<br />
z předpjatého betonu C 30/37.<br />
Pod každým dopravním směrem<br />
je samostatná dvoutrámová<br />
konstrukce výšky 2,0 m. Spodní<br />
stavba je ze železobetonových<br />
opěr s rizality pro uložení ložisek<br />
a pilířů pod každým trámem.<br />
Základy jsou společné vždy pro<br />
dvojici pilířů pod jedním dopravním<br />
směrem. Spodní opěra a většina<br />
pilířů je založena na pilotách<br />
Ø 1,20 m dlouhých 5,0–16,0 m.<br />
Geotechnické podmínky pro<br />
založení mostu byly proměnné<br />
a velmi obtížné. Estakáda sleduje<br />
okraj podkrušnohorského<br />
zlomového pásma, které od sebe<br />
odděluje velmi rozdílné horniny.<br />
Jde o jíly a jílovce podkrušnohorské<br />
uhelné pánve a horniny<br />
krušnohorského krystalinika,<br />
reprezentované různými typy<br />
ortorul, migmatizovaných rul<br />
a migmatitů. Vlastní zóna podkrušnohorského<br />
zlomu je vyplněna<br />
vulkanodendritickou sérií. Ta<br />
je tvořena tufy a tufity s pumami<br />
bazaltoidů o průměru až několik<br />
decimetrů. Kvartérní pokryv je<br />
tvořen tufitickými hlínami a jíly<br />
s velmi pestrým sledem sedimentů<br />
dejekčního kužele Hačky<br />
(střídání milimetrových až decimetrových<br />
poloh jílů, hlín, písků<br />
a štěrků). Při stavbě se objevil<br />
i souvislý bazalt. Geologickému<br />
prostředí odpovídá i agresivita<br />
spodní vody. V první polovině<br />
estakády šlo o vodu se<br />
silnou síranovou agresivitou<br />
(2300 mgl -1 SO 4<br />
). Síranová agresivita<br />
pánevních jílů přecházela<br />
v uhličitanovou agresivitu v oblasti<br />
tufů. Geotechnické podmínky<br />
byly proměnné nejen v podélném<br />
ale i v příčném směru. Pilíř P13<br />
a opěra O14 byly u levého mostu<br />
▲ SO 203 – celkové sednutí opěr a pilířů<br />
založeny plošně, u pravého mostu<br />
na pilotách.<br />
Vzhledem k proměnným geotechnickým<br />
podmínkám byl při<br />
pilotáži vyhodnocován skutečný<br />
stav podloží na prvním vrtu pod<br />
každým základem. Geolog stavby<br />
zatřídil vzorky zeminy odebrané<br />
při vrtání cca po 1 m. Na základě<br />
těchto údajů projektant potvrdil<br />
nebo upravil délku dalších dvanácti<br />
pilot pod základem. Přes<br />
všechna opatření došlo k rozdílnému<br />
sednutí některých podpěr<br />
(možnost byla předem projektantem<br />
avizována), které bylo po<br />
dokončení výstavby nosné konstrukce<br />
rektifikováno snížením<br />
ložisek na pilířích P2 a P6.<br />
Autor: Ing. Václav Mach,<br />
VPÚ DECO Praha, a.s<br />
SO 206: Most přes<br />
železniční trať<br />
Účelem mostu je převedení<br />
silnice I/7 přes železniční trať<br />
Chomutov–Vejprty. Směrově je<br />
nový most navržen v kruhovém<br />
oblouku R=1500 m, výškově<br />
most stoupá s=+6 %. V celé délce<br />
je navržen jednostranný příčný<br />
sklon vozovky 2,5 %. Šikmost<br />
mostu je 66,667 gr (pravá).<br />
Most je situován v extravilánu,<br />
v členitém území s hlubokým<br />
zářezem stávající tratě ČD.<br />
Délka přemostění je 63,987<br />
m, délka nosné konstrukce je<br />
42,0 m, rozpětí pole 41,0 m,<br />
šířka mostu 23,50 m, volná<br />
šířka mezi obrubníky je 20,0 m,<br />
výška mostu nad terénem<br />
v místě křížení s tratí ČD je<br />
12,0 m. Niveleta silnice I/7<br />
vede územím v přilehlém úseku<br />
křížení převážně v násypu proměnné<br />
výšky mezi 2,0–4,0 m.<br />
Most tvoří dvě spřažené ocelobetonové<br />
konstrukce pro<br />
oba směry komunikace, každá<br />
se čtyřmi hlavními nosníky<br />
a spřaženou železobetonovou<br />
deskou. Spodní stavba je masivní<br />
železobetonová, opěry<br />
jsou s rovnoběžnými křídly,<br />
založení mostu je plošné. Uložení<br />
na opěry bylo řešeno pomocí<br />
elastomerových ložisek,<br />
u každé nosné konstrukce je<br />
na opěře O1 jedno ložisko<br />
pevné a tři ložiska všesměrně<br />
posuvná, na opěře O2 je také<br />
jedno ložisko podélně posuvné<br />
a tři ložiska všesměrně posuvná,<br />
staticky se tedy jedná o jedno prosté<br />
mostní pole rozpětí 41,0 m.<br />
Nosná konstrukce je ukončena<br />
pomocí jednoprofilových mostních<br />
závěrů MAURER D 80. Na<br />
mostě jsou provedena základní<br />
ochranná opatření stupně 3<br />
proti bludným proudům. ■<br />
Autor: Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.,<br />
VPÚ DECO Praha, a.s<br />
▼ SO 203 – schéma geologických podmínek<br />
Chomutov<br />
Hora Sv. Šebestiána<br />
Geologie Jíl Jíly, uhlí Turit R5 Splachová deprese<br />
Jílovec Turit R6 Bazalt<br />
10<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Situace stavby Přeložky I/7 v úseku Chomutov–Křimov<br />
SO 204<br />
Další dvě významné stavby Přeložky<br />
silnice I/7 Chomutov–Křimov:<br />
Estakáda v km 1,348–2,008<br />
a Most přes údolí Hačky projektoval<br />
ateliér PONTEX Praha s.r.o.<br />
Trasa horské komunikace zdolává<br />
v oblasti estakády stoupání 6 %,<br />
v půdorysu přechází z přímého<br />
úseku do směrového oblouku<br />
o poloměru 375 m. Pro každý jízdní<br />
směr je navržena samostatná<br />
nosná konstrukce předpjatého komorového<br />
průřezu. Celková délka<br />
mostu je 657,8 m, niveleta komunikace<br />
nad terénem 27,50 m.<br />
Konstrukce má 13 polí, rozpětí nejdelšího<br />
pole dosahuje 55,50 m.<br />
V blízkosti mostu leží podkrušnohorský<br />
geologický zlom, který<br />
znamenal zvýšená rizika pro<br />
založení, proto jsou podpěry 1–6<br />
založeny hlubinně na velkoprůměrových<br />
vrtaných pilotách. Průřez<br />
pilířů je tvaru H, výšky dříků<br />
pilířů se pohybují od 7,80 m do<br />
24,60 m. Hlavice je uzpůsobena<br />
pro umístění veškerého technologického<br />
zařízení pro montáž<br />
a rektifikaci nosné konstrukce.<br />
K předpětí nosné konstrukce byl<br />
použit systém DYWIDAG.<br />
Nosná konstrukce je uložena na<br />
elastomerová ložiska. Výrazného<br />
zlepšení chování spodní stavby<br />
bylo dosaženo tím, že na dvojici<br />
středních pilířů (7 a 8) byla osazena<br />
pevná ložiska, na další dva<br />
přilehlé pilíře z každé strany byla<br />
navržena elastomerová ložiska<br />
bez omezení pohybu. Výsledný<br />
vektor dilatačního pohybu na opěře<br />
14 má výraznou složku kolmou<br />
k podélné ose mostu. To vedlo<br />
k požadavku, aby dilatace kromě<br />
podélného pohybu přenesla rovněž<br />
značný příčný pohyb. Z tohoto<br />
důvodu byl navržen dilatační závěr<br />
MAURER 400D.<br />
Rovněž bylo nutné vyřešit dilatační<br />
přechod svodidla a zábradlí<br />
na opěře 14 tak, aby umožnily<br />
příčný dilatační pohyb. Byl proto<br />
navržen speciální kloubový mechanizmus<br />
jak v zábradlí, tak ve<br />
svodidle. Na vnějších stranách<br />
mostu je ocelové svodidlo se<br />
stupněm zadržení II, na vnitřní<br />
straně mezi mosty se zrcadlem<br />
šířky pouze 100 mm pak svodidlo<br />
se stupněm zadržení I.<br />
Odvodnění mostu je trubní, na<br />
celou délku mostu jsou použity<br />
odvodňovače typu Vlček, podélný<br />
trubní svod je ze sklolaminátových<br />
trub HOBAS. Podélný<br />
svod prochází závěrnou zídkou<br />
opěry 1 do zemního tělesa přilehlé<br />
komunikace, kde je zaústěn<br />
do šachty silniční kanalizace.<br />
Mostovka je opatřena izolací<br />
z natavovaných izolačních pásů<br />
na pečetící vrstvě. Římsy byly<br />
betonovány do montovaných<br />
lícních prefabrikátů. Pilíře pak<br />
byly pracovními spárami po<br />
výšce rozděleny na jednotlivé<br />
betonážní úseky. Spodní část<br />
dříku pilíře volili autoři tak, aby<br />
rastr pracovních spár od hlavice<br />
byl u všech pilířů stejný. Následující<br />
betonážní úseky délky 5,0 m<br />
se bednily pomocí překládaného<br />
bednění. Hlavní nosná<br />
výztuž byla stykována lisovanými<br />
spojkami Eberspächer na plnou<br />
únosnost. Pohledové plochy opěr<br />
a pilířů jsou vytvářeny bedněním<br />
z hoblovaných prken.<br />
Most byl budován systémem<br />
mostních segmentů SMP, (na<br />
základě zdokonaleného systému<br />
Freyssinet International).<br />
Velká pozornost byla věnována<br />
deviátorům kabelů volného předpětí.<br />
Aby se odstranilo nebezpečí<br />
vzniku trhlin v betonu po napnutí<br />
kabelů, byl optimalizován jejich<br />
tvar a výztuž. Vznik trhlin v oblasti<br />
průchodek vodorovných kabelů<br />
se odstranil použitím speciálních<br />
cementovláknitých vystýlek tvořících<br />
ztracené bednění těchto<br />
průchodek. Geometrie volných<br />
kabelů byla řešena trojdimenzionálně<br />
a kónická vyústění průchodek<br />
zvedaných kabelů se<br />
nastavovala do přesného směru<br />
pomocí laserových zaměřovačů.<br />
Současně byla provedena<br />
optimalizace vedení kabelů,<br />
podkotevní výztuže a zajištění<br />
geometrie kanálků vnitřního<br />
předpětí při betonáži.<br />
Nosná konstrukce se montovala<br />
vahadlovým způsobem letmo<br />
pomocí výsuvného zavážecího<br />
jeřábu určeného pro montáž segmentů,<br />
tzv. montážního souboru.<br />
Přísun segmentů k montážnímu<br />
souboru probíhal po dokončené<br />
části nosné konstrukce. ■<br />
Autor: Ing. Marcel Mimra,<br />
PONTEX Praha, s.r.o.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 11
SO 205<br />
Největší překážkou na celé trase<br />
Přeložky silnice I/7 Chomutov–<br />
Křimov bylo v km 2,874–3,206<br />
hluboké a strmé údolí potoka<br />
Hačky. Výška nivelety trasy nad<br />
dnem údolí dosahuje 62,0 m,<br />
trasa se v místě stavby nachází<br />
v pravém půdorysném oblouku<br />
o poloměru 500 m. Původní návrh<br />
byl upraven pro technologii letmé<br />
betonáže pro konstrukci s rozpětím<br />
polí na 60+106+106+60 m.<br />
Jediná mostní konstrukce má<br />
šířku 22,30 m pro všechny čtyři<br />
jízdní pruhy. Toto uspořádání bylo<br />
u vahadlové letmo betonované<br />
konstrukce použito v České republice<br />
po 35 letech (od výstavby<br />
Nuselského mostu v Praze).<br />
Poprvé byla navíc použita letmá<br />
betonáž pro konstrukci ve výrazném<br />
půdorysném oblouku.<br />
Most byl založen plošně pod<br />
zónou rozvolněných hornin na navětralých<br />
pararulách a ortorulách<br />
třídy R3, v hloubkách přibližně<br />
4,0–5,0 m pod terénem. Rozvolněné<br />
horniny nalezené pod úrovní<br />
základové spáry byly vytěženy<br />
a nahrazeny plombami z prostého<br />
betonu. Pro zpevnění poruchových<br />
zón v podloží pak bylo<br />
u pilířů využito i cementových<br />
injektáží. Sklon terénu v místě<br />
pilířů předurčuje tvar základů ve<br />
formě výškově odstupňovaných<br />
základových bloků o půdorysném<br />
rozměru 16,0x20,0 m a minimální<br />
tloušťce 3,0 m. Objem jednoho<br />
základu představuje cca 1400 m³,<br />
při použití cca 240 t výztuže.<br />
Chomutovská opěra O1 byla navržena<br />
jako masivní s upraveným<br />
tvarem pro průjezd betonážního<br />
vozíku nosné konstrukce. Křimovská<br />
opěra O5 byla kvůli<br />
své výšce navržena jako prosypaná,<br />
ve formě dvou úložných<br />
a dvou bočních stěn s úložným<br />
prahem zavěšeným na stěnách<br />
a závěrnou zídkou. Na opěrách<br />
byla osazena vždy dvě všesměrná<br />
kalotová ložiska nové generace<br />
firmy Maurer.<br />
Pilíře mostu tvoří dvojice štíhlých<br />
vysokých stěn. Výšky stěn<br />
u pilířů P2 a P3 jsou od 42,80 m<br />
do 46,60 m. Stěny pilířů jsou obdélníkového<br />
průřezu o tl. 1,50 m<br />
z betonu C35/45. Šířka stěn se<br />
po výšce mění, řídicí křivkou hran<br />
je oblouk o R=200 m, nejmenší<br />
šířka stěny je 9,0 m. Stěny nejsou<br />
navzájem trvale nijak spojeny. Návrhu<br />
štíhlých pilířů byla věnována<br />
maximální pozornost. Štíhlost<br />
stěn pilířů P2 a P3 během jejich<br />
výstavby by bez dalších opatření<br />
dosahovala až λ = 220! Proto byla<br />
tato extrémní štíhlost dočasně<br />
omezena instalací dvou mezilehlých<br />
příhradových ztužení.<br />
Pilíře P2 a P3 byly betonovány<br />
po 6,0 m záběrech do šplhacího<br />
(přesuvného) bednění ACS firmy<br />
PERI, typicky v týdenním cyklu.<br />
Kvůli extrémní štíhlosti pilířů byl<br />
vyvinut systém přesného měření<br />
a nastavování bednění tak, aby<br />
byly dodrženy přísné geometrické<br />
požadavky. Dřík nižšího pilíře<br />
P4 byl tvarován shodně jako pilíře<br />
vyšší. Jeho podélná tuhost je<br />
omezena vytvořením tenkého<br />
vrubového Freyssinetova kloubu<br />
na styku s nosnou konstrukcí.<br />
Nosná konstrukce tvoří spolu<br />
s pilíři sdružený rám. V příčném<br />
řezu se jedná o jednokomorovou<br />
konstrukci o vnější šířce komory<br />
10,0 m. Konzoly mají délku<br />
5,90 m a spolu s horní deskou<br />
byly příčně předepnuty plochými<br />
čtyřlanovými kabely v průměru<br />
po 0,60 m.<br />
Výška nosné konstrukce se<br />
mění od 6,25 m nad pilíři po<br />
2,65 m v polích a nad opěrami.<br />
Konstrukce je z betonu C35/45,<br />
délka jednotlivých lamel je<br />
3,90–5,0 m. Zárodky byly konstruovány<br />
ve třech etapách na<br />
skruži osazené na hlavách pilířů.<br />
Jednotlivá vahadla byla betonována<br />
postupně dvojicí tzv.<br />
„horních“ vozíků Bridgebuilder<br />
firmy NRS. Uzavírací lamely<br />
mezi vahadly se betonovaly také<br />
na vozíku. Před jejich betonáží<br />
byla vahadla navzájem fixována<br />
pomocí ocelových nosníků, kterých<br />
se využilo i pro výškovou<br />
rektifikaci vahadel před zmonolitněním.<br />
Betonáž koncových<br />
příčníků nad opěrami byla dodatečná<br />
– po osazení mostu na<br />
ložiska. Pro vahadlové předpětí<br />
nosné konstrukce i pro kabely<br />
spojitosti byly použity osmnáctilanové<br />
kabely předpínacího<br />
systému Dywidag.<br />
Pro betonáž vahadel se užívalo<br />
kombinace betonážních košů,<br />
mobilních i stacionárních čerpadel.<br />
Tomu byla uzpůsobena<br />
receptura betonové směsi,<br />
stejně jako požadavkům na<br />
rychlý náběh pevnosti a kontrolu<br />
modulů pružnosti. Most přes<br />
údolí Hačky je jubilejní dvacátou<br />
letmo betonovanou mostní konstrukcí<br />
dokončenou na českém<br />
území. ■<br />
Autor: Ing. Petr Souček,<br />
PONTEX Praha, s.r.o.<br />
▲ SO 205 – podélný řez mostem<br />
▼ SO 205 – příčný řez mostem<br />
12<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ SO 252 – opěrná zeď<br />
SO 252<br />
Výstavba tělesa čtyřproudé komunikace<br />
si v náročném horském terénu<br />
vyžádala vybudovat mohutnou<br />
opěrnou zeď, ohraničující zemní<br />
těleso v km 4,038–4,341. Pro její<br />
výstavbu byla použita technologie<br />
konstrukce z vyztužené zeminy.<br />
Použit byl konstrukční systém<br />
Armovia ® , zavedený do <strong>staveb</strong>ní<br />
praxe společností Stavby silnic<br />
a železnic, a.s. Opěrná zeď patří<br />
svojí délkou 303 m, maximální<br />
výškou 14,7 m a plochou líce<br />
3104 m 2 mezi největší konstrukce<br />
z vyztužené zeminy v České<br />
republice. Opěrná zeď byla vytvořena<br />
zhutněným zemním násypem<br />
s vloženými pruhy výztužné geomříže<br />
z vysokohustotního polyetylénu<br />
(HDPE) typu Tensar RE. Svislý<br />
líc konstrukce je z velkoplošných<br />
betonových panelů. Povrch lícové<br />
strany panelů je opatřen designem<br />
hrubé omítky, připomínající přírodní<br />
skalní povrch dobře zapadající do<br />
okolního horského prostředí.<br />
Do lícových panelů je při jejich výrobě<br />
zabetonován zárodek pruhu<br />
geomříže. Výztužný pruh geomříže<br />
se k zárodku připojuje speciální<br />
spojovací lištou. Tření mezi výztuhami<br />
a okolní zeminou zajišťuje, že<br />
se celý vyztužený zemní blok chová<br />
jako homogenní těleso, které<br />
funguje jako tížná opěrná zeď.<br />
Pro konstrukci vyztuženého násypu<br />
byl s výhodou použit materiál<br />
vytěžený z okolních skalních zářezů,<br />
▼ Příčný řez opěrnou zdí SO 252<br />
výztužné pruhy geomříže<br />
drenážní komín<br />
na místě drcený v mobilní drtičce.<br />
Výstavba probíhala velice rychle<br />
a celá zeď byla smontována prakticky<br />
během tří měsíců, přičemž<br />
špičková rychlost montáže<br />
dosahovala až 120 m 2 líce zdi<br />
za jednu prodlouženou směnu.<br />
Použití technologie Armovia ®<br />
umožnilo splnit náročný časový<br />
8000<br />
drenážní polštář<br />
krytý geotextilií<br />
14640<br />
harmonogram a navíc využilo<br />
i nezanedbatelných ekonomických<br />
přínosů které, zejména<br />
u vysokých opěrných zdí, konstrukce<br />
z vyztužených zemin oproti<br />
klasickým řešením přinášejí. ■<br />
Autor: Ing. Luděk Ledvina,<br />
EUROVIA Services, s.r.o.<br />
lícové panely<br />
drenážní obsyp<br />
odvodňovací trubky<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 13
interview<br />
text: Hana Dušková<br />
foto: Tomáš Malý; archiv autora<br />
▲ Ing. Josef Podzimek s portréty svých předků: zleva dědeček Josef, zakladatel <strong>staveb</strong>ní firmy Podzimek, prvostavitel v Třešti, dále otec Jaroslav Podzimek<br />
a maminka Kristina Podzimková (Kulhánková)<br />
Jak stavby propojují generace<br />
V roce 2008 byl Ing. Josef Podzimek, při příležitosti<br />
oslav vzniku Československého státu, vyznamenán<br />
prezidentem České republiky Medailí<br />
Za zásluhy o stát III. stupně v oblasti hospodářské.<br />
V jeho pracovně upoutávají pozornost<br />
na stěně vyvěšená hesla firmy Baťa. Přiznává, že<br />
slavný obuvník a podnikatel byl a je jeho vzorem.<br />
Poprvé po vzniku České republiky<br />
při udělování státních<br />
vyznamenání u příležitosti<br />
vzniku samostatného československého<br />
státu byli 28.<br />
října 2008 prezidentem republiky<br />
oceněni podnikatelé.<br />
Jak tuto významnou událost<br />
vnímáte?<br />
Doposud byla u této příležitosti<br />
udělena ocenění Za zásluhy<br />
v oblasti vědy, kultury, umění<br />
nebo sportu, ale zatím je nezískal<br />
nikdo z podnikatelů. Kromě<br />
mě byl vyznamenán také Jan<br />
Petrof, který obnovil tradici staré<br />
české rodinné firmy podnikající<br />
v oblasti výroby klavírů a pianin.<br />
Dostat z rukou prezidenta republiky<br />
vyznamenání Za zásluhy<br />
o stát v oblasti hospodářské je jistě<br />
úspěch. Když jsem 10. října do<br />
poštovní schránky dostal dopis<br />
od Kanceláře prezidenta republiky,<br />
ve kterém bylo oznámení, že<br />
se mně prezident rozhodl udělit<br />
státní vyznamenání, byl jsem<br />
velmi překvapen. Zároveň jsem<br />
přemýšlel, za co asi mohu medaili<br />
dostat. První mně samozřejmě<br />
napadla celoživotní profesní<br />
dráha, tedy rozvoj vodních cest<br />
ČR. Jsem také znám podporou<br />
celoevropského projektu vodního<br />
koridoru Dunaj–Odra–Labe, a tak<br />
jsem na chvilku uvěřil, že někdo<br />
chce tímto způsobem na tento<br />
významný projekt upozornit.<br />
Po další úvaze jsem však tuto<br />
pragmatickou myšlenku zapudil<br />
a došel k správnému vyhodnocení,<br />
že medaile bude za nejstarší<br />
<strong>staveb</strong>ní firmu v České republice.<br />
Překvapilo mě, že se podařilo<br />
výsledky utajit do poslední minuty.<br />
Až do okamžiku, kdy ve<br />
Španělském sále Pražského<br />
hradu zaznělo mé jméno z úst<br />
kancléře Jiřího Weigla, jsem<br />
nevěděl nic. A to i přesto, že slavnostnímu<br />
aktu oslav 90. výročí<br />
vzniku Československé republiky<br />
předcházelo neformální setkání<br />
s prezidentským párem. Nakonec<br />
jsem při udílení vyznamenání<br />
uslyšel zdůvodnění: „Prezident<br />
republiky uděluje Ing. Josefu<br />
Podzimkovi Medaili Za zásluhy<br />
o stát v oblasti hospodářské. Josef<br />
Podzimek je úspěšný český<br />
stavař a podnikatel. Celý svůj<br />
profesní život věnoval <strong>staveb</strong>ní<br />
výrobě. V roce 1994 převzal v restituci<br />
rodinnou <strong>staveb</strong>ní firmu<br />
14<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
v Třešti, která je nejstarší existující<br />
<strong>staveb</strong>ní firmou v naší zemi.<br />
Seskupení firem Podzimek dnes<br />
úspěšně působí v oblasti <strong>staveb</strong>nictví,<br />
strojírenství, dřevovýroby<br />
a obchodu. Je příkladem úspěšného<br />
českého podnikatele, jehož<br />
aktivity vyrůstají z hluboké české<br />
průmyslové tradice a úspěšně<br />
je rozvíjí v oblasti podnikání i ve<br />
veřejně prospěšných aktivitách.“<br />
A bylo to jasné. Ocenění samozřejmě<br />
vnímám jako poctu pro<br />
celou rodinu Podzimků, protože<br />
zásluhu na tom, že jsme nejstarší<br />
<strong>staveb</strong>ní firmou, má všech pět<br />
generací, včetně mých synů<br />
a také všichni spolupracovníci<br />
seskupení firem Podzimek.<br />
„Můj dědeček položil základy<br />
firmy Josef Podzimek již v roce<br />
1896, a tato firma, rozšířená<br />
o další samostatné firmy, podniká<br />
dodnes,“ píšete v úvodu<br />
své knihy Pět generací stavařů<br />
– život ve třech stoletích,<br />
kterou jste věnoval svému dědečkovi,<br />
prvostaviteli v Třešti,<br />
ke 110. výročí založení firem<br />
Podzimek. Co bylo impulsem<br />
pro vytvoření této publikace?<br />
Domníval jsem se, že cestu,<br />
po níž více než sto padesát let<br />
kráčelo pět generací stavařů, je<br />
správné zachytit a popsat pro<br />
další následníky. Při psaní knihy<br />
mě pohltila historie míst, která<br />
jsou úzce spjata se <strong>staveb</strong>ní<br />
firmou Podzimek, i technické<br />
zajímavosti, týkající se stavařiny<br />
uplynulých staletí. Pro mě osobně<br />
bylo velmi poučné poznat život<br />
a dobu svých předků, podívat se<br />
s odstupem času na svůj vlastní<br />
a alespoň trochu pochopit život<br />
svých potomků. Představitel první<br />
generace se vypracoval z nádeníka<br />
na zedníka, druhý pak ze<br />
zedníka na stavitele, třetí rozšířil<br />
<strong>staveb</strong>ní firmu a výstavbu v Třešti,<br />
na Vysočině a v Praze. Představitel<br />
čtvrté generace ve stavařské<br />
tradici pokračoval při modernizaci<br />
Labsko-vltavské vodní cesty<br />
a pátá generace úspěšně navázala<br />
na kořeny rodinné <strong>staveb</strong>ní firmy.<br />
Tato firma prošla podnikatelským<br />
i společenským klimatem Rakousko-Uherska,<br />
první světové<br />
války, první Československé<br />
republiky, poté druhé světové války,<br />
osvobozením, znárodněním,<br />
reálným socializmem, sametovou<br />
revolucí, restitucemi, až po hledání<br />
nové stavařské, truhlářské,<br />
strojařské, vodohospodářské<br />
a obchodní identity. Uvědomil<br />
jsem si, jak stavařina lidi spojuje<br />
a jak stavby propojují generace.<br />
Kdy a kde se začala psát stavařská<br />
historie rodiny Podzimků?<br />
Stavařská historie začíná v rodině<br />
prapradědečka Františka, narozeného<br />
v Brtnici roku 1801, a jeho<br />
manželky. Těmto domkařům<br />
(majitelům domku bez pozemků)<br />
se v červenci roku 1843, tedy pět<br />
let před zrušením roboty, narodil<br />
syn Johann. V Brtnici se pradědeček<br />
vyučil z nádeníka zedníkem,<br />
a tak vytvořil základ pozdější<br />
úspěšné životní dráhy pěti generací<br />
stavařů rodiny Podzimků.<br />
Dědeček Josef se narodil v únoru<br />
1870 jako nejstarší syn Jana<br />
a Kateřiny Podzimkových. Jako<br />
vyučený zedník získal značnou<br />
<strong>staveb</strong>ní praxi na různých stavbách<br />
rakousko-uherského mocnářství.<br />
Později začal studovat na<br />
tehdy nejprestižnější průmyslové<br />
škole na Moravě – Státní průmyslové<br />
škole v Brně. Už po absolvování<br />
druhého ročníku podal žádost<br />
o udělení živnostenské koncese,<br />
a tak už za svých studií, v roce 1896<br />
položil základní kámen k dlouholeté<br />
historii <strong>staveb</strong>ní firmy. V Třešti<br />
začal uskutečňovat svůj sen<br />
a postupně tuto obec povýšenou<br />
na město rozšiřoval. V následujících<br />
letech zde firma kupovala<br />
pozemky a realizovala zde první<br />
„developerské projekty”. Otec<br />
Jaroslav se narodil v roce 1902<br />
v Brně-Židenicích, pak se rodina<br />
▲ Prezident Václav Klaus předává 28. října 2008 Josefu Podzimkovi Medaili<br />
Za zásluhy o vlast v oblasti hospodářské<br />
▲ Paní Livie Klausová, Hana a Josef Podzimkovi při neformálním setkání na<br />
Pražském hradě<br />
přestěhovala do Třeště, kde děda<br />
začal budovat <strong>staveb</strong>ní firmu<br />
a postavil cihelnu. Po návratu<br />
z první světové války se rozhodl<br />
rozšířit aktivity firmy i na území<br />
hlavního města nově vzniklé<br />
Československé republiky. Otec<br />
zůstal v Třešti sám a začal během<br />
dědovy nepřítomnosti samostatně<br />
řídit firmu. V květnu 1925 po<br />
ztrátě syna Jožky, změnil děda<br />
firmu zapsanou na jméno Josef<br />
Podzimek na novou veřejnou<br />
obchodní společnost, která svou<br />
činnost zahájila pod obchodním<br />
názvem Stavitel Josef Podzimek<br />
a syn. Společníky byli rovným<br />
dílem Josef Podzimek, stavitel<br />
v Třešti a Jaroslav Podzimek,<br />
Celý život víc uznávám dobrého řemeslníka, než<br />
špatného inženýra.<br />
správce pily v Třešti.<br />
V roce 1930 byla firma na vrcholu<br />
svých podnikatelských aktivit,<br />
zcela ovládla <strong>staveb</strong>ní trh v Třešti<br />
a stavěla i v Praze. Po smrti zakladatele<br />
firmy babička vdovským<br />
právem přejala koncesi a nově<br />
jmenovaný management pod<br />
vedením otce Jaroslava začal<br />
naplno pracovat. Posledním<br />
větším podnikatelským činem<br />
otce byla výstavba druhé kruhové<br />
cihelny v Třešti, jejíž budova stojí<br />
v areálu firmy Strojírny Podzimek<br />
dodnes.<br />
Jste tedy představitelem čtvrté<br />
generace stavařů seskupení<br />
firem Podzimek.<br />
Já jsem měl v profesním životě<br />
opravdu hodně štěstí. Celý život<br />
jsem měl kolem sebe neuvěřitelně<br />
kvalitní a odvážné lidi, jejichž<br />
dobrá rozhodnutí ovlivnila moji<br />
další dráhu. Od dětství jsem<br />
věděl, že chci být stavařem. Na<br />
vodní hospodářství mě nasměroval<br />
americký časopis, kde byly<br />
fotografie a popis tehdy největší<br />
přehrady Hoover Dam na řece<br />
Colorado v Californii. Původně<br />
jsem byl rozhodnut jít na stavbu<br />
přehrady Nechranice. O tom,<br />
že se zaměřím na vodní cesty,<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 15
▲ Čtvrtá a pátá generace stavařů ještě v plné sestavě (zleva) – Martin, Josef a Jan Podzimkovi<br />
rozhodla umístěnka, kterou<br />
jsem dostal na vysoké škole.<br />
V podniku Labe-Vltava, později<br />
Povodí Vltavy, jsem byl zaměstnán<br />
bezmála třicet let, od roku<br />
1962. V roce 1965 jsem byl po<br />
třech letech praxe jmenován<br />
vedoucím závodu Dolní Vltava,<br />
který spravoval, provozoval<br />
a udržoval vltavskou vodní cestu<br />
od Mělníka po vodní dílo Orlík.<br />
Po roce 1968 bylo jasné, že budu<br />
z funkce vedoucího závodu odvolán.<br />
V roce 1970 mi bylo umožněno<br />
založit vodohospodářský<br />
a technický rozvoj Povodí Vltavy,<br />
který se stal po mnoho let základnou<br />
pro opravdový technický<br />
pokrok ve vodním hospodářství.<br />
Tam jsme v jakémsi politickém<br />
závětří, díky poučené toleranci<br />
vedení podniku, podpoře vysokoškolských<br />
kapacit, souhře s výrobci<br />
a hlavně znalostem provozu<br />
mohli v prostoru mezi výzkumem,<br />
vývojem, projektováním<br />
a praxí vytvářet konstrukce<br />
s nadevropskou úrovní. Spolupráce<br />
s jedinečnými odborníky<br />
v oboru na ČVUT nám<br />
poskytovala kvalitní vědecké<br />
a výzkumné zázemí. Povodí Vltavy<br />
zase zajistilo, že jsme vše<br />
mohli důkladně prověřit v praxi<br />
a případné nedostatky odstranit.<br />
Musím říci, že technické inovace<br />
z té doby nebyly dodnes překonány<br />
a do značné míry z toho<br />
mnozí žijí a těží dodnes.<br />
V roce 1990 jsem na vlastní<br />
žádost přešel do nově založené<br />
akciové společnosti Ekotrans<br />
Moravia, zaměřené na propagaci<br />
a pozdější výstavbu průplavu<br />
Dunaj–Odra–Labe.<br />
Přišel čas navázat na tradici rodinné<br />
<strong>staveb</strong>ní firmy v Třešti.<br />
Majitelem naší rodinné firmy Podzimek<br />
& synové v Třešti jsem byl již<br />
od svých devíti let, kdy na mě při<br />
rozchodu mých rodičů v roce 1945<br />
otec tento majetek převedl. V roce<br />
1993 jsem s mými syny Janem<br />
a Martinem založil novou <strong>staveb</strong>ně<br />
montážní firmu, zapsanou<br />
pod názvem Podzimek<br />
& synové s.r.o. Když jsme se tehdy<br />
po půl století do Třeště vrátili<br />
a restituovali firmy, byli jsme zde<br />
přijímáni opatrně. Dnes musím<br />
říci, že jsme v mikrosvětě našich<br />
firem opravdu spokojeni, když ne<br />
šťastni. Seskupení firem Podzimek<br />
je v současnosti tvořeno šesti<br />
firmami. Stavební firma Podzimek<br />
& synové, s.r.o., která vznikla restitucí<br />
<strong>staveb</strong>ního podniku v Třešti, je<br />
vlajkovou lodí. Strojírny Podzimek,<br />
s.r.o. vznikly také ze <strong>staveb</strong>ního<br />
podniku, který byl za totality přeměněn<br />
na strojírny, se sídlem v cihelně<br />
Uvědomil jsem si, jak stavařina spojuje lidi<br />
a jak stavby propojují generace.<br />
na druhé straně města Třešť. Dřevovýrobu,<br />
která byla vždy součástí<br />
<strong>staveb</strong>ního podniku, moji synové<br />
dovedli do dokonalosti ve výrobě<br />
a montáži luxusních parket, a v roce<br />
2003 pak vznikla samostatná firma<br />
Dřevovýroba Podzimek, s.r.o. Já<br />
jsem založil firmu P&S, a.s. (Podzimek<br />
a synové, akciová společnost),<br />
kde si realizuji své sny (plavidla,<br />
speciální lodě, ocelové konstrukce,<br />
turbiny pro malé vodní elektrárny<br />
a jiné technologie pro vodní hospodářství)<br />
formou inženýringu<br />
a obchodu. Firma PPP podlahy<br />
a.s. je velkoobchodem s parketami<br />
a firma Podzimek reality<br />
a.s., staví developerský projekt<br />
na Hanspaulce. Pokud hovořím<br />
o úspěších našich firem, musím<br />
samozřejmě zmínit i své spolupracovníky.<br />
Je zde opravdu vynikající<br />
kolektiv a máme dobrý kontakt –<br />
od ředitelů divizí až po řadové pracovníky.<br />
A to je základní podmínka<br />
pro to, aby rodinné firmy dobře<br />
fungovaly. Celý život víc uznávám<br />
dobrého řemeslníka, než špatného<br />
inženýra. Na úspěchu našich<br />
firem mají podstatný vliv také<br />
naše manželky, které to s námi<br />
vydržely přes naše velké časové<br />
zaneprázdnění.<br />
V minulém roce byly úspěchy<br />
seskupení firem Podzimek<br />
obzvláště významné. Velkou<br />
měrou se na nich podíleli zejména<br />
vaši synové, tedy představitelé<br />
páté generace. Jaké<br />
máte s firmami další plány do<br />
budoucna?<br />
S mými syny Janem a Martinem<br />
a týmem spolupracovníků se<br />
podařilo činnost našich rodinných<br />
firem obnovit a přivést je do stavu,<br />
který si zasloužil ocenění prezidenta<br />
republiky. Máme všechny<br />
předpoklady věřit v to, že jsme<br />
připraveni obstát i v nastávající obtížné<br />
době. Pomohou nám v tom<br />
jistě i velké úspěchy minulého<br />
roku, kdy byla firma Podzimek<br />
a synové vyhodnocena Svazem<br />
podnikatelů ve <strong>staveb</strong>nictví v ČR<br />
jako nejlepší <strong>staveb</strong>ní firma roku<br />
2007 v kategorii do 200 zaměstnanců,<br />
námi realizovaná stavba<br />
sportovně-rekreačního centra<br />
Park Holiday v Benicích u Prahy<br />
získala titul Stavba roku 2008<br />
a polyfunkční stavba L´Ocelot se<br />
umístila na prvním místě v prestižní<br />
soutěži Best of Realty 2008<br />
v kategorii rezidenční bydlení.<br />
Velký podíl na těchto úspěších měl<br />
můj syn Jan, který už není mezi<br />
námi. Profesně byl perfekcionalista,<br />
chtěl být vždycky do puntíčku<br />
dokonalý. Vedl firmy moderním<br />
stylem, precizně se připravoval<br />
na to, aby byl dobrým ředitelem.<br />
Byl na praxi v USA, na stáži v Japonsku,<br />
obhájil titul MBA. I přesto<br />
si rodinného stylu vedení firem<br />
velice považoval. Dovedl <strong>staveb</strong>ní<br />
firmu k úspěšné pozici na trhu,<br />
stačil ještě úspěšně zrealizovat dokonalý<br />
developerský projekt polyfunkčního<br />
domu L´Ocelot, synovo<br />
doposud nejlepší dílo, kterého se<br />
vlastně úplně nedočkal. Odešel<br />
ve svých pětačtyřiceti letech, na<br />
vrcholu všech úspěchů. Vedení<br />
firem převzal druhý syn Martin,<br />
který je ještě za studií na Fakultě<br />
<strong>staveb</strong>ní ČVUT, když byl Jan na<br />
stáži v USA, restituoval. Sám před<br />
odchodem staršího bratra dovedl<br />
firmu Dřevovýroba Podzimek mezi<br />
elitu v tomto oboru. Já nepřestávám<br />
propagovat projekt vodního<br />
koridoru Dunaj–Odra–Labe<br />
a věřím, že se tento významný počin<br />
podaří zrealizovat pro budoucí<br />
generace. ■<br />
16<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
Betonářská<br />
ocel s velmi vysokou tažností<br />
• Druh B500SP podle polské<br />
normy PN-H-93220<br />
• Třída tažnosti C podle Eurokódu 2<br />
Betonářská ocel značky EPSTAL ® je vyráběna<br />
polskými výrobci, kteří splňují požadavky<br />
certkačního programu CPJS.<br />
Základní vlastnosti oceli B500SP<br />
f yk<br />
[MPa] 500<br />
f yd<br />
[MPa] 420<br />
(f t<br />
/f y<br />
) k 1,15÷1,35<br />
Značka EPSTAL ® je zárukou:<br />
- velmi vysoké tažnosti betonářské oceli vyprodukované ve stabilizovaném a kontrolovaném výrobním<br />
procesu<br />
- vyšší bezpečnosti pro uživatele<br />
- snadné identikace výrobku pomocí trvale vtištěné značky EPSTAL ® do povrchu<br />
- vlastnosti vyhovujících požadavkům norrmy:<br />
• EN 10080 převzaté jako ČSN EN 10080 (42 1039)<br />
• EN 1992-1-1 převzaté jako ČSN EN 1992-1-1 (73 1201) – Eurokód 2<br />
• polské normy PN-H 93220:2006<br />
• polské normy PN-B 03264:2002<br />
- splnění všech požadavků potřebných k připuštění výrobku na trh a k použití ve <strong>staveb</strong>nictví (certkáty,<br />
prohlášení o shodě)<br />
ε uk<br />
[%]<br />
únavové<br />
zatížení<br />
cyklické zatížení<br />
svařitelnost<br />
8<br />
min. 2 mln.cyklů<br />
min. 3 cykly<br />
zaručená<br />
C eq<br />
≤ 0,50%<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 17
management<br />
text: Vít Klíma, mezinárodní realitní konzultant<br />
Realitní trh a jeho příprava<br />
na období konjunktury<br />
Krize je součástí normálního vývoje hospodářského<br />
cyklu, realitní trh nevyjímaje. Jejím<br />
účelem je pročistit trh, resp. zbavit jej nadbytečných<br />
realitních kanceláří, developerských<br />
firem a projektů na straně jedné a snížit cenu<br />
nemovitostí na straně druhé. Na trhu přežijí<br />
jen ti, kteří již dnes začnou stavět základy<br />
pro svoji činnost v období budoucího oživení<br />
a následné konjunktury. Ta automaticky<br />
přijde po skončení krize.<br />
Klíčem k tomu je správně si<br />
odpovědět na otázku, co budou<br />
potenciální zákazníci v období<br />
konjunktury chtít, jaké budou<br />
jejich potřeby a jak a čím je<br />
developeři a realitní kanceláře<br />
budou moci uspokojit.<br />
Očekávané požadavky<br />
zákazníků na<br />
realitním trhu<br />
■ Celosvětový trend ukazuje na<br />
renesanci nájemního bydlení.<br />
Hypotéky jsou, a i po skončení<br />
krize nejspíše budou, pro většinu<br />
populace hůře dostupné.<br />
Forma nájemního bydlení bude<br />
nejméně budoucích pět let<br />
dominovat nad soukromým<br />
vlastnictvím nemovitosti.<br />
■ Postupný přechod z nájmu<br />
k vlastnictví nemovitosti. Američané<br />
nazvali toto propojení<br />
Rent to Buy program. Jeho<br />
princip spočívá v tom, že si<br />
zájemce nejprve byt pronajme<br />
a nájemné slouží zároveň jako<br />
měsíční splátky na koupi bytu.<br />
Obdoba takového postupu je<br />
známa z Českých zemí ještě<br />
z doby nevolnictví, kdy se<br />
pachtovným umořovala koupě<br />
zemědělského pozemku.<br />
Zajímavý by mohl být tento<br />
postup jak pro developery, tak<br />
pro hypoteční banky.<br />
■ Z hlediska velikosti bytů lze<br />
očekávat poptávku po bytech<br />
střední velikosti, tzn. o ploše<br />
v průměru okolo 65–85 m 2 .<br />
■ Zajímavým segmentem<br />
budoucnosti by mohly být<br />
byty s jednou nebo dvěma<br />
pracovnami. Krize s největší<br />
pravděpodobností prokáže,<br />
že je mnohem levnější nechat<br />
zaměstnance pracovat doma,<br />
než najímat velké kanceláře,<br />
resp. celé kancelářské budovy<br />
s vysokou režií (voda, plyn,<br />
elektřina, platba za správu budovy,<br />
parkovací prostory atd.).<br />
Není vyloučeno, že se touto<br />
cestou vydá i státní správa.<br />
Všude, kde to jen trochu bude<br />
možné, zaměstnavatel raději<br />
nechá zaměstnance pracovat<br />
doma a přispěje jim na nájemné<br />
a internet.<br />
■ Druhým zajímavým segmentem<br />
budoucnosti by mohly být<br />
byty pro seniory. Populace<br />
celosvětově stárne. Dá se<br />
očekávat jejich poptávka po<br />
menších bytech blízko centra,<br />
aby neměli daleko k lékaři, do<br />
kina či do divadla.<br />
■ Z hlediska technologie výstavby<br />
bytů bude zákazník<br />
nejspíše požadovat nízkoenergetické<br />
domy. Raději si<br />
připlatí na pořizovací cenu,<br />
aby měsíčně placené režijní<br />
náklady na provoz bytu byly co<br />
nejnižší (poplatky za vodu, plyn,<br />
elektřinu).<br />
■ Segmentu luxusního bydlení<br />
se krize nijak nedotkne<br />
a poptávku po něm lze očekávat<br />
i po odeznění krize. V krizi<br />
lze zbankrotovat, ale také nesmírně<br />
zbohatnout.<br />
■ Zajímavý vývoj může nabrat<br />
trh rekreačního bydlení.<br />
Je predikován signifikantní<br />
nárůst nezaměstnaných. Mezi<br />
nimi bude minimálně třetina<br />
chatařů a chalupářů, kteří se<br />
budou snažit svoji nemovitost<br />
prodat, aby dorovnali výpadky<br />
v rodinných rozpočtech. Není<br />
vyloučen jejich cenový pokles<br />
o 30–50 %.<br />
■ Zajímavým segmentem by<br />
mohly být i byty u moře pro<br />
seniory, na což naši developeři<br />
i hypoteční banky málo<br />
myslí. Je známo mnoho případů,<br />
kdy sdružili své finanční<br />
prostředky rodiče a jejich<br />
pracující děti a společně si<br />
koupili dům nebo byt u moře.<br />
Rodiče tam v teple tráví<br />
zimu a děti za nimi – na letní<br />
prázdniny – posílají vnoučata.<br />
Jedná se o celosvětový trend<br />
a není žádný důvod, proč by<br />
se neměl prosadit i v České<br />
republice, zvlášť když byty<br />
u moře dnes stojí prakticky<br />
stejně, jako u nás doma.<br />
■ Demografické vlivy a poptávka<br />
po bydlení. Děti z baby<br />
boomu ze sedmdesátých let<br />
mají problém s bydlením většinou<br />
vyřešený. Na poptávku<br />
po bydlení dětí od „dětí<br />
z baby boomu“ konce sedmdesátých<br />
let tak bude potřeba<br />
počkat 20 až 25 let. Navíc<br />
řada zahraničních pracovníků<br />
kvůli krizi ztratí zaměstnání<br />
a z České republiky odejde,<br />
takže poptávka po bytech<br />
i po skončení krize bude spíše<br />
stagnovat. (Projekci vývoje<br />
obyvatelstva do roku 2050 najdete<br />
na adrese: http://www.<br />
czso.cz/csu/2003edicniplan.<br />
nsf/p/4020-03)<br />
■ Exekuce a propadlé zástavy.<br />
Již dnes je v rukou exekutorů<br />
100 000 bytů po celé republice.<br />
Jejich počet v průběhu krize se<br />
může až zdvojnásobit. Klíčovou<br />
otázkou bude, jak je vrátit na trh<br />
s byty. V USA to řešili vznikem<br />
portálu foreclosure.com, kde<br />
je lze na jednom místě najít.<br />
Obdobný portál by měl v režii<br />
bank a exekutorů vzniknout<br />
i u nás.<br />
■ Dramatický pokles poptávky<br />
očekává kancelářské prostory<br />
a není jediný důvod, proč by<br />
se po skončení krize měla<br />
nějak dramaticky zvýšit. Kancelářských<br />
prostor je nadbytek<br />
a ještě jim bude konkurovat<br />
práce doma.<br />
■ Stejný pokles lze očekávat<br />
i v oblasti nemovitostí spjatých<br />
s cizineckým ruchem, zejména<br />
hotelů, restaurací a malých<br />
obchodů. V současnosti se<br />
dostávají do finančních potíží<br />
mnohé restaurace a obchody,<br />
a to i na tak prvotřídních adresách,<br />
jakými jsou Pařížská<br />
a Karlova ulice. Pád cen těchto<br />
nemovitostí bude v řádu nejméně<br />
30 %.<br />
■ Další dramatický pokles<br />
lze predikovat u menších obchodů,<br />
kde se projeví snížená<br />
kupní síla obyvatelstva a jejich<br />
menší možnost poskytovat<br />
slevy a konkurovat tak velkým<br />
obchodním řetězcům. Velké<br />
obchodní řetězce budou na<br />
sníženou kupní sílu reagovat<br />
dalšími fúzemi.<br />
■ Největší propad i nízkou poptávku<br />
do budoucna se očekává<br />
na trhu výrobních prostor. Krize<br />
ukazuje, že minimálně 30 % je<br />
jich už dnes nadbytečných.<br />
■ Naopak velká budoucnost<br />
čeká zemědělskou půdu. Jen<br />
pro ilustraci: bohaté vlády a korporace<br />
dnes začínají skupovat<br />
miliony hektarů zemědělské<br />
půdy v rozvojových zemích<br />
s cílem zajistit si dlouhodobě<br />
přísun potravin. Minulý<br />
týden oznámila jihokorejská<br />
firma Daewoo Logistics, že má<br />
v plánu pronajmout si na Madagaskaru<br />
na 99 let milion hek-<br />
18<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
tarů zemědělské půdy. Plánuje<br />
tam do roku 2023 pěstovat<br />
ročně 5 milionů tun pšenice<br />
a na dalších pronajatých<br />
120 000 hektarech půdy bude<br />
pěstovat palmový olej. Zemědělské<br />
pracovníky najme z Jižní<br />
Afriky. Výroba bude určena pro<br />
Jižní Koreu, která chce omezit<br />
svou závislost na dovozu potravin.<br />
„Jsou to čistě komerční projekty,<br />
ale obsahují i bezpečnostní<br />
imperativ, nutnost zajistit spolehlivou<br />
dodávku potravin, je<br />
to program, který podporuje<br />
vláda,“ řekl Carl Atkin, poradce<br />
britské firmy Bidwells Agribusiness,<br />
která pomáhá sjednávat<br />
takovéto velké mezinárodní<br />
prodeje zemědělské půdy.<br />
Saúdskoarabský koncern Binladin<br />
Group plánuje investice<br />
v Indonésii, kde hodlá pěstovat<br />
rýži. Desetitisíce hektarů<br />
zemědělské půdy v Pákistánu<br />
byly prodány investorům<br />
z Abu Dhabi. Arabští investoři,<br />
včetně abúdhabského rozvojového<br />
fondu, nakoupili podíly<br />
v súdánském zemědělství. Spojené<br />
arabské emiráty chtějí zahájit<br />
rozsáhlé zemědělské projekty<br />
v Kazachstánu. I Čína, která<br />
má dostatek zemědělské půdy,<br />
ale začíná trpět nedostatkem<br />
vody v důsledku překotné industrializace,<br />
začala vyjednávat<br />
o koupi zemědělské půdy<br />
v jihovýchodní Asii. Laos už<br />
prodal téměř 3 miliony hektarů<br />
své orné půdy, tedy 15 % veškeré<br />
své zemědělské půdy. Libye<br />
zakoupila 250 000 hektarů<br />
zemědělské půdy na Ukrajině<br />
a Egypt vyjednává o tomtéž.<br />
Kuvajt a Katar se ucházejí o nejlepší<br />
půdu v Kambodži s cílem<br />
pěstovat tam rýži.<br />
■ Zajímavý trh může být<br />
v budoucnosti i se <strong>staveb</strong>ními<br />
pozemky, ale jen v tom případě,<br />
pokud se koupí v krizi levně.<br />
■ Spíše než český trh lze<br />
českým investorům doporučit<br />
orientaci na zahraniční realitní<br />
trh. Český trh je příliš malý<br />
a neobjevují se na něm tak<br />
často zajímavé investiční příležitosti,<br />
jako na zahraničním.<br />
Tímto směrem by měli vykročit<br />
i čeští developeři.<br />
Jak dlouho bude<br />
krize trvat?<br />
Stát se privatizací, až na malé<br />
výjimky typu ČEZ, zbavil výnosu<br />
z kapitálu plynoucího z vlastnictví<br />
podniků. V procesu privatizace<br />
řádově 80 % nejvýznamnějších<br />
českých firem přešlo do<br />
rukou zahraničních vlastníků, na<br />
jejichž rozhodování nemá česká<br />
vláda žádný, nebo jen okrajový<br />
vliv. Na pomoc ekonomice<br />
a pokrytí výdajů krize (zejména<br />
očekávanou vysokou míru nezaměstnanosti)<br />
tak státu zbyly jen<br />
dva zdroje: státní rozpočet a prodej<br />
zbývajícího státního majetku<br />
(ČSA, letiště atd.). Jinými slovy:<br />
stát nemůže v krizi národní ekonomice<br />
nijak výrazně pomoci –<br />
jeho zdroje stačí přinejlepším<br />
na „zalátání děr“. Očekávat tak<br />
krátkodobou krizi asi nelze.<br />
Národní<br />
protekcionizmus<br />
Česká ekonomika je výrazně<br />
proexportně zaměřena (cca<br />
z 80 % produkce, z toho vývoz<br />
do Německa činí téměř 30 %),<br />
takže délku krize v České republice<br />
ovlivní i rychlost oživení<br />
zejména německé ekonomiky.<br />
Kdy jindy než v krizi platí „bližší<br />
košile, než kabát“. Německá,<br />
americká i další vlády mají<br />
k protekcionistickým opatřením<br />
legální nástroj, jimiž jsou vládní<br />
zakázky. Vládní zakázky totiž<br />
nespadají pod konkurenční režim<br />
v rámci volného obchodu<br />
(WTO), ale stanovení jejich<br />
pravidel spadá výlučně do kompetence<br />
národních vlád. Barack<br />
Obama tak mohl pouze oprášit<br />
Buy American Act z minulého<br />
století a požadovat, aby se při<br />
vládních zakázkách používalo<br />
výhradně amerického železa<br />
a oceli. Bylo by milým překvapením,<br />
kdyby tak německá vláda<br />
nepostupovala. Pokud i ona ve<br />
svých zakázkách zavede princip<br />
Buy German, mnoho českých<br />
produktů na německém trhu<br />
svého odběratele nenajde.<br />
V pořadí druhý největší český<br />
export (cca 10 %) směřuje na<br />
Slovensko, což žádný velký<br />
komentář nepotřebuje.<br />
Staronové trhy<br />
Vrátit se na trhy, které české<br />
podniky po rozpuštění RVHP<br />
opustily, zdaleka nebude ani<br />
snadné ani bezbolestné. Jak<br />
Rusové, tak i Číňané a arabské<br />
státy si rychle osvojili americký<br />
způsob jednání: „Speak softly<br />
but carry a big stick“ (jednej<br />
mile, příjemně, přátelsky, ale<br />
v ruce drž velkou hůl). Rusové<br />
řeknou – obchodovat, proč<br />
ne, ale určitě se zeptají: a co<br />
americký radar a budete dále<br />
vyzbrojovat Gruzii? Číňané se<br />
zase zeptají na českou podporu<br />
Tibetu, Arabové na vztah České<br />
republiky k Izraeli. Klíčový je<br />
pro nás zejména ruský trh. Může-li<br />
oteplit vztahy s Ruskem<br />
Barack Obama, proč ne Česká<br />
republika?<br />
Predikovat krátkou krizi by<br />
bylo přinejmenším nezodpovědné.<br />
Bude skvělé, pokud<br />
se první známky oživení objeví<br />
tak za dva roky a lze se jen<br />
modlit, aby mezitím nezačal<br />
kolabovat zdravotní a sociální<br />
systém. Modlitbu můžeme<br />
připojit i za to, aby co nejméně<br />
českých firem skončilo v čelistech<br />
finančních „žraločích<br />
fondů“. ■<br />
inzerce<br />
Výhodně Kdykoliv Kdekoliv<br />
www.rozpoctovani-online.cz<br />
od 1990 Kč měsíčně…<br />
24 hodin denně z kanceláře, ze stavby… přes internet…<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 19<br />
4235 Callida inzerat kor1.indd 1 5.2.2009 10:29:19
inzerce<br />
Trendy ve vybavení novo<strong>staveb</strong> –<br />
technologie, materiály, design a styl<br />
V odborných časopisech o <strong>staveb</strong>nictví<br />
mají materiály svou samostatnou<br />
kapitolu, studenty architektury<br />
někdy straší, ale rozhodně doprovázejí<br />
po celé studium. Materiálem<br />
se dá, třeba jen na jediném detailu,<br />
vzhled i funkčnost stavby podepřít<br />
i spolehlivě deklasovat. Přitom<br />
materiál je v zásadě vždy funkcí<br />
použité technologie – a vice versa,<br />
a to vše je výslednicí požadavků<br />
na tu kterou stavbu. Ty se však jednou<br />
odvíjejí od poučené analýzy,<br />
dokonce od vysoké odbornosti architekta,<br />
ale jindy jsou jen sumou<br />
náhodných rozhodnutí laického<br />
<strong>staveb</strong>níka, v horším případě firmy,<br />
se kterou se dohodl a která vychází<br />
z poučky, že soubor toho nejdražšího<br />
materiálu umožní fakturovat<br />
také co nejvíc za práci.<br />
V jedné české televizi slaví obrovské úspěchy<br />
pořad Jak se staví sen. Proč? Vysvětlení<br />
je prosté: minimální, dvoučlenný tým designérů<br />
z většinou nemožného interiéru vytvoří<br />
během pár desítek hodin a s omezenými<br />
náklady „bydlení snů“. Asi stejně často, jak<br />
se divák setká s „úžasnou“ proměnou, bývá<br />
tajemstvím úspěchu vhodnější volba materiálů.<br />
Ale řekněte sami – pokud nejste právě<br />
podlaháři, vyznáte se v nových materiálech<br />
a jejich texturách, vlastnostech fyzikálních,<br />
ale třeba i optických a dalších? Navíc – ne<br />
všechny lze použít na každý podklad. Totéž<br />
platí samozřejmě o pojednání povrchů<br />
stěn a funguje vlastně už od výběru například<br />
oken a dveří, druhu topení a dispozice<br />
interiéru.<br />
Plasty nastoupily na zteč<br />
Průlom ve <strong>staveb</strong>ních prvcích znamenají již<br />
několik let plasty. Dnes již nejde o suroviny,<br />
které se až dalším zpracováním zhodnotí,<br />
ale jsou to vesměs poloprodukty se speciálními<br />
vlastnostmi, mnohé již přímo určené<br />
pro použití na stavbách, jiné použitelné po<br />
nepatrném zpracování, například rozměrovém<br />
přizpůsobení. A nejde jen o již dávno<br />
používané, ale stále vylepšované plexisklo,<br />
přesněji polymetylakrylát, kterému je mimochodem<br />
letos kulatých 75 let. Jeho použití se<br />
od náhrady skla pro zastřešování a „zasklívání“<br />
rozšířilo do výroby van, sprchových<br />
koutů a bazénů až po atraktivní nábytek,<br />
protihlukové stěny a dokonce, to již mimo<br />
<strong>staveb</strong>nictví, jako materiálu k výrobě šatů.<br />
Kromě starého dobrého akrylátu jsou dnes<br />
k dispozici architektům a <strong>staveb</strong>ním firmám<br />
další materiály – kompozity jako Corian<br />
nebo Hi-Macs, ale také tzv. „umělý kámen“<br />
(např. Quarella – složení 95 % přírodního<br />
kamene a 5 % polyesterové pryskyřice<br />
z něj dělá rovněž „kompozitní“), který má<br />
většinu vlastností shodných s přírodním, ale<br />
navíc i některé výhody. Například materiály<br />
na bázi křemene nebo mramoru – jsou<br />
odolné, snadno se čistí, a jsou tak vhodné<br />
k využití na trvale a vysoce zatěžované<br />
podlahy obchodních center a jiných objektů<br />
s vysokou zatížeností.<br />
Povrchové úpravy a energie<br />
Jedním ze špičkových světových výrobců<br />
nátěrových a izolačních hmot je společnost<br />
Radka spol. s r.o., jeden z tradičních vystavovatelů<br />
na Stavebních veletrzích Brno. Nátěrové<br />
a nástřikové hmoty, kterými se opatřují<br />
například hliníkové nebo pozinkované<br />
ocelové díly ve <strong>staveb</strong>nictví (vnější obklady,<br />
dveře, okna atd.), musí dnes splňovat řadu<br />
požadavků, zejména na odolnost vůči korozi,<br />
oděru a dalším povětrnostním vlivům,<br />
nárazu apod. Kromě toho se od nich požaduje<br />
i velká barevná variabilnost spolu<br />
s odolností a barevnou stálostí při trvalé expozici<br />
UV záření.<br />
Výstaviště Brno - brána k úspěchu<br />
Uvedené novinky a řadu dalších, které<br />
sebou nesou také přídomky „energeticky<br />
úsporné“ a „ekologicky nezávadné“ bude<br />
možné nejen spatřit, ale doslova si osahat<br />
na expozicích jednotlivých výrobců nebo<br />
jejich smluvních partnerů na Stavebních veletrzích<br />
Brno 2009 již v dubnu!<br />
Pozitiva účasti na veletrhu s největší prestiží<br />
i tradicí se ale neomezují pouze na chvíle<br />
strávené na ploše veletržního areálu. Cesty<br />
ke zviditelnění – a tedy k navázání kontaktů<br />
a potažmo zvýšení obratu – jsou právě<br />
na veletrhu nejvíce diverzifikované: jméno<br />
firmě lze mezi odborníky a laiky získat také<br />
aktivní účastí svých pracovníků na odborných<br />
seminářích a dalších akcích rozsáhlého<br />
doprovodného programu veletrhu nebo<br />
informacemi umístěnými na internetových<br />
stránkách veletrhu.<br />
Být viděn v pravý čas, na správném místě<br />
tím správným auditoriem - tak se dá shrnout<br />
význam účasti na Stavebních veletrzích<br />
v Brně 2009. Dvojnásob to platí právě<br />
v době současné krize. Proto je termín<br />
21.–25. 4. 2009 výrazně zapsán v diářích<br />
u všech zájemců o <strong>staveb</strong>nictví.<br />
20<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
inzerce<br />
Fórum Českého <strong>staveb</strong>nictví 2009 – Nízkoenergetické<br />
stavby jako protikrizová rozvojová příležitost ve <strong>staveb</strong>nictví<br />
Stavebnictví v Evropě<br />
i v České<br />
republice čekají<br />
v příštích letech výrazné<br />
změny.<br />
Nedostatek energií<br />
a jejich zdražování<br />
bude mít vliv na<br />
změny v přípravě<br />
i realizaci <strong>staveb</strong>,<br />
které v současné době spotřebovávají 40 %<br />
vyrobené elektrické energie a tepla. Všechny<br />
vyspělé evropské země se připravují na<br />
nové způsoby stavění, které zaručují podstatné<br />
snížení spotřeby energií při provozu<br />
budov. Pro dosažení nízkoenergetického<br />
stavění existují v zemích EU vládní programy,<br />
jsou vydávány zákony vytyčující nové<br />
principy stavění. Nejdále jsou tyto programy<br />
ve Francii, Velké Británii, Švédsku, Německu<br />
a jiných zemích. V České republice se státní<br />
správa tímto problémem prakticky vůbec<br />
nezabývá, a je proto nejvyšší čas rozpoutat<br />
diskusi na všech úrovních. Novému způsobu<br />
stavění se budou muset přizpůsobit všichni<br />
inzerce<br />
zainteresovaní, ať již jde o <strong>staveb</strong>ní společnosti,<br />
developery, výrobce <strong>staveb</strong>ních materiálů<br />
a dodavatele technologií.<br />
Společnost Blue Events a Svaz podnikatelů<br />
ve <strong>staveb</strong>nictví v ČR si Vás společně dovolují<br />
srdečně pozvat dne 4. 3. 2009 do pražského<br />
hotelu Olympik Artemis na<br />
5. ročník úspěšného odborného setkání<br />
významných zástupců českého <strong>staveb</strong>nictví<br />
pod názvem Fórum českého <strong>staveb</strong>nictví<br />
2009, které se zaměří na klíčové<br />
téma „udržitelného stavění“ velmi<br />
detailně a pozitivně.<br />
Mezi klíčové příspěvky velice pestrého programu<br />
bude bezpochyby patřit prezentace výzkumu<br />
reakcí na novou situaci v době globální krize,<br />
kterou pod názvem „Energeticky úsporné<br />
stavby – móda, uvědomělý trend nebo<br />
neodbytná realita?“ představí auditoriu<br />
v úvodní části fóra Radovan Mužík z výzkumné<br />
agentury INCOMA Research. Výsledky budou<br />
nanejvýše aktuální – šetření probíhá právě v těchto<br />
dnech, aby zmapovalo situaci ve <strong>staveb</strong>ních<br />
firmách v ČR v době, kdy se začíná projevovat<br />
recese, a současně zjistilo připravenost firem<br />
nastartovat projekty dlouhodobě udržitelného<br />
rozvoje v rámci protikrizových podpůrných<br />
opatření. Účastníci Fóra Českého <strong>staveb</strong>nictví<br />
navíc získají prezentovaná data i elektronické<br />
podobě. Poodkrytí jednoho z možných nových<br />
prodejních kanálů a dalších synergických příležitostí<br />
pro <strong>staveb</strong>ní a dodavatelské společnosti<br />
bude jedním z lákadel prezentace „S energií<br />
(on-line) k novým zákazníkům“ společnosti<br />
E.ON Česká republika. Kromě těchto<br />
a dalších témat bude vůbec poprvé odpolední<br />
blok rozvržen do dvou paralelních sekcí zaměřených<br />
na materiály pro nízkoenergetické<br />
stavění, resp. jeho celkovou realizaci, čímž se<br />
otevírá prostor pro hlubší diskuze v odborných<br />
skupinách.<br />
V případě zájmu o bližší informace<br />
o přípravách projektu se můžete obrátit<br />
na adresu info@BlueEvents.eu nebo<br />
tel. +420 603 252 703, informace o průběhu<br />
předchozích ročníků získáte na adrese<br />
www.construction21.cz.<br />
Poprvé v Brne<br />
5 th International Stainless Steel Congress<br />
Mezinárodní veletrh a kongres<br />
korozivzdorných ocelí<br />
8. – 9. dubna 2009<br />
Brno – Výstavište<br />
veletrh: 9.00–18.00 hod., pavilon B<br />
kongres: 15.00–18.00 hod., hotel Holiday Inn, kongresová hala<br />
Zaregistrujte se on-line a získejte slevu na vstupném!<br />
www.bvv.cz/stainless<br />
Veletrhy Brno, a.s.<br />
Výstaviště 1<br />
647 00 Brno<br />
Tel.: +420 541 152 926<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 21<br />
Fax: +420 541 153 044<br />
E-mail: stainless@bvv.cz<br />
www.bvv.cz/stainless
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
text: Vladimír Janata<br />
foto: Tomáš Malý; archiv Excon, a.s.<br />
▲ Stavba protihlukového tunelu v Hradci Králové<br />
Konstrukce protihlukového tunelu na<br />
Městském okruhu v Hradci Králové<br />
Ing. Vladimír Janata, CSc. (*1953)<br />
Absolvent FSv ČVUT. V roce 1990 založil<br />
s kolegy projekční firmu EXCON, kde zpracovává<br />
koncepční řešení a vede některé<br />
projekty ocelových konstrukcí. Ke stěžejním<br />
patří například zastřešení Sazka Arény a hangár<br />
v Mošnově. Je autorem České normy<br />
pro předpjaté ocelové konstrukce a překladu<br />
evropské normy pro stožáry a komíny.<br />
E-mail: janata@excon.cz<br />
Komunikace na II. Městském okruhu města<br />
Hradce Králové stoupá na mostním tělese od<br />
křižovatky Buzulucká–Okružní k nadjezdu nad<br />
Pospíšilovou třídou v těsné blízkosti bytových<br />
domů. Nově vybudovaný prosklený tunel zde<br />
chrání obyvatele před hlukem a exhalacemi<br />
nepřetržitého automobilového provozu.<br />
Zasklení o výměře téměř 3700 m 2 tlumí hluk nejen ve stěnách, ale<br />
i ve stropu tunelu, kde je vynechán pouze podélný otvor rozšiřující<br />
se směrem k horní části konstrukce.<br />
V rámci stavby byla také upravena křižovatka a nové povrchy<br />
parteru pod mostem a podél mostu vytvořily novou odhlučněnou<br />
a přívětivou komunikaci pro chodce. Díky akčnímu designu z dílny<br />
architekta Patrika Kotase a originálnímu konstrukčnímu řešení se tato<br />
veřejně prospěšná stavba stala zároveň novým výrazným architektonickým<br />
prvkem města. Řidič vjíždějící do subtilní konstrukce s žebry,<br />
připomínající hrudní koš pravěkého ještěra, zavěšené na předpjatých<br />
táhlech, určitě zapomene na své standardní instinkty.<br />
Konstrukční a architektonické řešení stavby<br />
K návrhu konstrukce protihlukového tunelu přistoupil projektant<br />
ocelové konstrukce ve fázi projektové dokumentace pro <strong>staveb</strong>ní<br />
povolení. Tvarová vize architekta musela respektovat požadavky<br />
zadání, zejména rozměry průjezdných profilů, dopravního značení<br />
a stísněný prostor mezi budovami. Stavbu výrazně ovlivňovaly<br />
22 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Rozvinutý řez osou stavby<br />
▲ Půdorys střechy protihlukového tunelu<br />
▼ Statické schéma stavby<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
23
▲ Kotvení táhel u vrcholu sloupu<br />
▲ Detail křížení táhel<br />
▲ Hydraulický zdvih střední podpory<br />
▲ Demontáž montážních podpor táhel<br />
▼ Montážní podpory páteřního nosníku<br />
24<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Kotvení táhel na páteřním nosníku<br />
i další <strong>staveb</strong>ně technické parametry z oblasti akustiky, požární<br />
bezpečnosti, osvětlení a dopravy. Příkladem technického řešení,<br />
které zároveň dotváří design stavby, je pásový tlumič hluku ve tvaru<br />
ostrého hrotu, zavěšený na středním páteřním nosníku. Intuitivní<br />
a zároveň kvalifikovanou představu architekta o principu statického<br />
působení sloupů, soustavy táhel a páteřního nosníku projektant<br />
ocelové konstrukce shledal jako nesmírně zajímavé, i když teoreticky<br />
obtížné téma k dotažení do skutečně fungující reálné konstrukce.<br />
Velkou komplikací pro tým projektantů byl i tvar samotné konstrukce,<br />
která je půdorysně a výškově nestejnoměrně zakřivená, a vozovka<br />
se navíc průběžně rozšiřuje. Samostatným úkolem bylo umístění<br />
kabelů elektroinstalace osvětlení a dopravního značení, které jsou<br />
vedeny zásadně uvnitř dutých nosných prvků.<br />
Statické řešení stavby<br />
trojkloubovými rámy o rozpětí 18,0 až 19,40 m a výšce cca 6,70 m.<br />
Sloupy, vzpěry a příčle rámu z ohýbaných trubek a plechových břitů<br />
formují tvarovou představu architekta. Sloupy vazeb jsou uloženy<br />
vždy na betonových sloupech. Na každé straně dilatačního celku<br />
je jeden pevný sloup, kotvený navíc šikmými táhly do betonového<br />
průvlaku, a tři sloupy podélně posuvné na elastomerových ložiscích.<br />
Mezi hlavními vazbami je vždy sedm mezivazeb, uložených příčlí na<br />
páteřním nosníku a sloupem na ocelovém prahovém nosníku. Ten je<br />
uložen na betonových průvlacích posuvně přes teflonová ložiska. Příčle<br />
i sloupky mezivazeb jsou tvořeny svařovanými T profily proměnného<br />
průřezu. Vaznice a paždíky jsou v rastru požadovaném pro zasklení protihlukové<br />
stěny z hranatých uzavřených profilů. Statické schéma dotvářejí<br />
soustavy předpjatých táhel Macalloy, jejichž rovinu mezi sloupy tvoří<br />
hlavní šikmá řetězovka a příčná táhla kolmá k páteřnímu nosníku.<br />
▼ Kotvení sloupu a prahový nosník<br />
Konstrukce tunelu o celkové délce 180 m sestává z betonové<br />
a ocelové části, které tvoří nedílný, společně funkční celek. Ocelová<br />
konstrukce je uložena na podélných prefabrikovaných nosnících,<br />
vedených po obou stranách mostní konstrukce a podporovaných<br />
kruhovými monolitickými sloupy, jejichž výška dosahuje v místě<br />
nadjezdu až 7,50 m. Železobetonové patky sloupů jsou založeny na<br />
mikropilotách délky 10,0 m. Vlastnosti betonové konstrukce, která<br />
je zcela nezávislá na mostním tělese, se výrazně podílely na tuhosti<br />
ocelové konstrukce s ní spojené.<br />
Ocelová konstrukce rozdělená do dvou dilatačních celků sestává<br />
z několika hlavních prvků. Nad středem vozovky probíhá páteřní<br />
nosník tvořený svařovaným uzavřeným profilem lichoběžníkového<br />
příčného řezu. V každém dilatačním celku podporují páteřní nosník<br />
čtyři hlavní příčné vazby vzájemně vzdálené 23,0 m. Jsou tvořeny<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
25
▲ Zapojení tenzometrů na táhle<br />
▲ Zavěšení čela páteřního nosníku<br />
▲ Pochozí lávka<br />
▲ Dilatace zdvojením mezivazeb<br />
▼ Táhla u krajní vazby<br />
26 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Ocelová konstrukce po dokončení montáže a předpínání<br />
Předpětí táhel ocelové konstrukce bylo zvoleno tak, aby nelineární<br />
složka tuhosti ve všech zatěžovacích stavech nepřesáhla<br />
5 % celkové tuhosti. Táhla tak v konstrukci působí prakticky i jako<br />
lineární tlačený prvek. Nelineární výpočty měly tak význam pouze<br />
s ohledem na normálovou sílu a větší deformace páteřního nosníku<br />
v některých montážních stavech.<br />
S ohledem na extrémně krátký čas na realizaci byly souběžně<br />
s výpočty a prováděcím projektem tvořeny výrobní výkresy<br />
v programu XSTEEL. Zároveň byly ve třech menších mostárnách<br />
vyráběny konstrukční prvky a ve složitých podmínkách<br />
při provozu dvou jízdních pruhů byla postupně prováděna<br />
montáž. Páteřní nosník byl uložen na provizorních trojbokých<br />
příhradových podporách. Podpory ve středu rozpětí umožňovaly<br />
hydraulický zdvih a pokles páteřního nosníku při předpínání.<br />
Mnoho uražených zpětných zrcátek kamionů potvrzovalo<br />
oprávněnost ocelových zábran, které se umístily před provizorní<br />
podpory. Táhla byla předpínána ve třech etapách, za plné výluky<br />
provozu, v pečlivě připravených, teoreticky předem modelovaných<br />
krocích. Síly v táhlech byly měřeny tenzometry, a to až<br />
v sedmdesáti táhlech najednou. Projektant měl díky on-line<br />
informacím o všech měřených silách možnost okamžitě korigovat<br />
předpínací postup. Měřeny byly také deformace ocelové<br />
i betonové konstrukce a reakce v provizorních podporách. V průběhu<br />
předpínání bylo zjištěno, že betonové sloupy mají výrazně<br />
nižší modul pružnosti ve srovnání s teoretickými předpoklady.<br />
Tomu bylo následně přizpůsobeno předpětí a předpínací postup<br />
a zejména pro deformace bylo využito rezerv, které konstrukce<br />
měla. Vážnou komplikaci způsobil kamion, který v noci zničil<br />
betonovou i ocelovou zábranu a naštěstí pouze posunul poslední<br />
montážní podporu konstrukce.<br />
Současně s montáží konstrukce probíhala i montáž zasklení a tlumičů<br />
hluku. Pevnost prosklených tabulí byla zkoušena na extrémní zatížení.<br />
Přestože výsledky zkoušek byly velice příznivé, rozhodl architekt<br />
a investor o zajištění skel pojistnými závěsy proti pádu na vozovku<br />
v případě destrukce. Stavba byla velmi dobře organizována projektovým<br />
manažerem generálního dodavatele. Společnost EXCON,<br />
a.s., zajišťovala ve velmi krátké době tok výrobní dokumentace<br />
všem zúčastněným přes internetový systém řízení dokumentace<br />
ALEX. Samotná příprava dokumentace, kontrola a konzultace ve<br />
výrobě, příprava a řízení montáže, předpínání a měření předpětí si<br />
vyžádaly osm tisíc pracovních hodin. ■<br />
Základní údaje o stavbě<br />
Stavba:<br />
Protihlukový tunel Hradec Králové<br />
Architektonické řešení stavby:<br />
doc. Ing. arch. Patrik Kotas<br />
Ing. arch. Jaromír Chmelík<br />
Spolupráce:<br />
Ing. arch. Michal Potůček<br />
Ing. Tomáš Král<br />
Návrh ocelové konstrukce: Excon, a.s.,<br />
Ing. Vladimír Janata, CSc.<br />
Ing. Jiří Lahodný<br />
Investor:<br />
Ředitelství silnic a dálnic ČR<br />
Generální dodavatel: M-SILNICE, a.s.,<br />
projektový manažer Petr Škráček<br />
Výroba ocelové konstrukce: MZD – Dobrovické strojírny a.s.<br />
Montáž, předpínání: EXCON, a.s.<br />
Zasklení:<br />
mmcité, a.s.<br />
english synopsis<br />
Construction of Tunnel Noise Barrier in Hradec Králové<br />
Newly constructed glazed tunnel The second city ring road in Hradec<br />
Králové has been equipped to protect the citizens in the surroundings<br />
against noise and exhalations of the continuous automobile traffic.<br />
The glazing with the area of nearly 3700 m 2 absorbs noise not only<br />
by its walls but also by the ceiling of the tunnel with just a longitudinal<br />
opening widening towards the top part of the construction.<br />
The steel construction, divided into two dilation units, consists<br />
of several main components. Above the centre of the roadway there is<br />
the backbone beam consisting of a welded closed profile of a trapezoid<br />
cross section. In every dilation unit the backbone beam is supported<br />
with four main cross beams with the span of 23 m, consisting<br />
of three-joint frames. Each side of the dilation unit is provided with<br />
a firm pillar anchored in addition with inclined connecting rods in the concrete<br />
bearer and three pillars siding lengthwise over elastomere bearings.<br />
klíčová slova:<br />
Hradec Králové, tunel protihlukový, dilatační celek, rámy trojkloubové,<br />
páteřní nosník, ložiska elastomerová<br />
keywords:<br />
Hradec Králové, tunnel noise barrier, dilation unit, three-joint frames,<br />
backbone beam, elastomere bearings<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
27
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
text: Miroš Pirner<br />
grafické podklady: autor<br />
Životní prostředí a technická seizmicita<br />
Prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc.,<br />
dr.h.c. (*1928)<br />
Absolvent Stavební fakulty ČVUT,<br />
obor konstrukčnědopravní, projektant<br />
SÚDOP, asistent, posléze docent<br />
Vysoké školy dopravní v Praze<br />
a Žilině, Ústav teoretické a aplikované<br />
mechaniky ČSAV, Technický<br />
a zkušební ústav <strong>staveb</strong>ní v Praze,<br />
ředitel Ústavu teoretické a aplikované<br />
mechaniky, od roku 1998 až dosud<br />
působí tamtéž.<br />
E-mail: pirner@itam.cas.cz<br />
Tento přehled je určen zejména projektantům,<br />
kteří nejsou specialisté ve <strong>staveb</strong>ní dynamice,<br />
k seznámení se se zásadními jevy a účinky<br />
technické seizmicity, aby jim mohli vhodnými<br />
opatřeními zabránit nebo je omezili již v projektové<br />
dokumentaci. Stává se, že zanedbání<br />
zásad správného projektování a provedení vede<br />
k pracným a nákladným dodatečným opravám.<br />
Technická seizmicita zahrnuje všechny dynamické jevy způsobené<br />
člověkem a jeho stroji, dopravními prostředky a nářadím, které<br />
používá k různým činnostem. Protože zdroj technické seizmicity<br />
působí nepříznivě nejen na stavby, ale i na člověka, jsou zde zahrnuta<br />
i kritéria ztráty komfortu. Dále je v příspěvku obsažena i odezva<br />
vysokých budov, kde kmity způsobené větrem nepocházejí sice od<br />
umělého zdroje, ale člověk tím, že postavil překážku větru, vytvořil<br />
jev do této kategorie patřící. Autor vychází ze zásad daných ČSN<br />
73 0040 Zatížení <strong>staveb</strong>ních objektů technickou seizmicitou a jejich<br />
odezva a z nařízení vlády č. 148/2006 Sb. (o ochraně zdraví před<br />
nepříznivými účinky hluku a vibrací). Několika příklady, většinou jím<br />
řešenými, ilustruje danou problematiku.<br />
Typy vibrací a pohybů<br />
Jestliže jsou pominuty obecně známé sinusové a složené sinusové<br />
jevy, pak nejčastější jsou stacionární náhodné, nestacionárně náhodné<br />
jevy a pulzy (obr. 1).<br />
Citlivost člověka a konstrukcí na vibrace<br />
Mnoho parametrů odezvy ovlivňuje pocity člověka: amplituda, frekvence<br />
kmitání, doba působení, poloha lidského těla, činnost člověka<br />
a jeho tělesný a duševní stav. Proto je obtížné stanovit univerzální<br />
pravidlo pro hranici mezi komfortem a obtěžováním. Plynou z toho<br />
odlišná doporučení a předepsané limity velikosti odezvy.<br />
Lidské tělo je citlivé na zrychlení, popř. na derivaci zrychlení, proto<br />
zmíněné předpisy vyjadřují příslušné limity ve zrychlení pohybu. Také<br />
▲ Obr. 1. Příklady kmitů budicích sil nebo odezvy<br />
většina zahraničních předpisů a norem doporučuje používat měřítka<br />
zrychlení před rychlostí nebo výchylkou [1].<br />
Někteří autoři k vyjádření odezvy konstrukce, která je podložkou pod<br />
lidským tělem, používají k posouzení komfortu výraz zvaný crest<br />
factor, definovaný poměrem:<br />
max zrychlení<br />
c (1)<br />
crest<br />
=<br />
r.m.s. zrychlení<br />
kde r.m.s. značí střední kvadratickou hodnotu.<br />
Pro názornost: pro sinový pohyb je c crest<br />
= 1,414; pro pohyb v automobilu<br />
jedoucím po silnici s dokonalým povrchem: c crest<br />
= 3 až 6.<br />
Nejvhodnější veličina pro posouzení účinků technické (i přírodní)<br />
seizmicity na <strong>staveb</strong>ní konstrukce je rychlost kmitání. Ta byla již v roce<br />
1973 zvolena například v ČSN 73 0036 Seizmická zatížení <strong>staveb</strong>.<br />
Zděné stavby se při kritickém zatížení poruší křehkým lomem, který<br />
vznikne, když poměrná deformace ε překročí jistou hodnotu:<br />
ε = ν c<br />
(2)<br />
kde c je rychlost šíření pružného vlnění ve <strong>staveb</strong>ní hmotě;<br />
ν je rychlost kmitání.<br />
Frekvence a trvání vibrací působících na člověka<br />
V literatuře lze najít mnoho závislostí komfortu na frekvenci a době<br />
zatížení lidského těla a jeho polohy. Na obr. 2 podle [1] jsou hodnoty<br />
ztráty komfortu získané sledováním 20 osob při zatížení vibracemi<br />
28 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Obr. 2. Vliv doby trvání na ztrátu komfortu. Na svislé ose grafů jsou<br />
hodnoty vztažené k ekvivalentu zrychlení 1 ms -2 při 10 Hz.<br />
s frekvencí 4, 8, 16 a 32 Hz po dobu od 1 s (popř. 0,02 s) do 4 s.<br />
Je zřejmé, že ztráta komfortu je závislá nejen na době trvání, ale<br />
i na velikosti frekvence. Doba trvání a frekvence kmitání jsou zohledněny<br />
v předpisech ISO i v Nařízení vlády č. 502/2000 [11] pro různé<br />
polohy lidského těla vůči směru kmitání.<br />
Pohyby lávek<br />
Výzkum zatížení podlahy kroky člověka se objevuje již v literatuře ze<br />
17. století, pokud nebereme v úvahu obecnou studii Aristotela.<br />
V současné době byla vyvolána podrobná zkoumání dynamiky chůze<br />
člověka hlavně požadavkem na stanovení zatížení lávek. U nich, na<br />
rozdíl od mostů, je velikost dynamické odezvy důležitější než statická,<br />
protože určuje i použitelnost lávky z hlediska komfortu chodců.<br />
Pro stanovení komfortu chodců je také důležitá dynamická odezva<br />
od zatížení větrem. Obě dynamické odezvy mají svislou složku, dvě<br />
horizontální složky a v některých případech i složku kroucení. Svislá<br />
složka vyvolaná chůzí dosahuje maxima, když je tělo chodce nejvýše.<br />
Na obr. 3 je vyznačen průběh svislé tlakové síly lidského nášlapu.<br />
Pro vyhodnocování komfortu chodce jdoucího po lávce se nejčastěji<br />
používá zrychlení (ve směru svislém i vodorovném), rychlost nebo<br />
výchylka [3]. Z výsledků mnoha experimentů byly doporučeny meze<br />
dynamických odezev lávek. Obecně experimenty potvrdily, že člověk<br />
je méně citlivý na kmitání lávky než např. na vibrace v obytných nebo<br />
jiných budovách. Někteří badatelé zjistili, že mez komfortu je závislá<br />
na době přechodu lávky, s rostoucí dobou přechodu klesá hodnota<br />
meze. Jiní badatelé tvrdí opak: chodec si „zvykne“ na pohyb a mez<br />
komfortu se nemění.<br />
Stanovení tolerance k vibracím je subjektivní a je založeno na praktických<br />
zkušenostech. Pro vertikální vibrace předpisy a literatura udávají<br />
maximální zrychlení při 2 Hz, což je frekvence obvykle blízká nejnižší<br />
frekvenci ohybového kmitání, od 4 do 10 % g, tedy hrubý průměr<br />
7 % g. Pro vodorovné kmitání je doporučováno: pro frekvence okolo<br />
2 Hz maximální zrychlení 0,2 ms -1 , tedy 2 % g; to je přísnější požadavek,<br />
protože člověk je více tolerantní ke svislým pohybům.<br />
Vraťme se ještě ke zrychlení 7 % g; při frekvenci 1 Hz to znamená,<br />
že výchylka je 70 mm. Taková výchylka byla zaznamenána při<br />
prvním otevření nevhodně navržené lávky v Londýně (London<br />
Millenium Bridge) v roce 2000. Většina lidí nebyla schopna<br />
chůze.<br />
▲ Obr. 3. Nahoře – časový průběh ženského nášlapu; f k<br />
je frekvence nášlapu;<br />
dole – mužský nášlap při rychlosti pohybu 3,4 ms -1 . δ je dynamický součinitel<br />
[13].<br />
Vodorovné kmity vysokých budov<br />
způsobené větrem<br />
V inženýrské praxi se účinkem větru rozumí vliv na stavby a další<br />
konstrukce, popř. účinek na člověka prostřednictvím stavby, v níž<br />
žije nebo pracuje. Základním kritériem je bezpečnost a schopnost<br />
provozu konstrukce, v němž je zahrnuto i pohodlí a zdraví obyvatel.<br />
Účel stavby často nepřipouští její nadměrné deformace a zejména<br />
nepřipouští nadměrné kmity. Je tomu tak například na televizních<br />
věžích a stožárech, z hlediska kvality vysílaného signálu. Sem spadá<br />
i omezení velikosti kmitů s ohledem na člověka, který v posuzované<br />
stavbě bydlí, pracuje nebo odpočívá. Pociťované kmitání vesměs<br />
nepůsobí psychologicky dobře, což je do jisté míry způsobeno<br />
po staletí vypěstovanou představou, že stavba musí být pevná<br />
a nepohyblivá, aby byla bezpečná, kdežto např. chvění v dopravních<br />
prostředcích nikomu zmenšení pocitu bezpečnosti nezpůsobí.<br />
Přípustné meze vibrací s ohledem na lidský organizmus byly intenzivně<br />
zkoumány ani ne tak ve spojitosti s rozvojem vysokých <strong>staveb</strong>,<br />
jako spíše pro účely pozemních dopravních prostředků, vojenského<br />
a civilního letectví a kosmického výzkumu, které se pak pro vysoké<br />
budovy aplikovaly a popř. byly doplněny poznatky získanými přímo<br />
měřením odezvy vysokých budov. Jako příklad překročení nejvyšší<br />
přípustné hodnoty kmitání v budovách (podle [11]) lze uvést výsledky<br />
měření odezvy 63 m vysoké budovy ve Vokovicích, jejíž bližší popis je<br />
uveden ve [12]. Ze závislosti dvojamplitudy výchylky vrcholu budovy<br />
na střední rychlosti větru, měřené při vrcholu budovy (obr. 4), vyplývá,<br />
že přípustná hodnota pro vlastní frekvenci budovy ve směru Y<br />
(f 1Y<br />
= 1,33 Hz) je překročena asi při rychlosti větru V<br />
H<br />
= 22 m/s. To<br />
je za předpokladu, že místnosti v horních podlažích patří do kategorie<br />
s korekcí 3 dB a že vibrace lze považovat za přerušované [11].<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
29
Poruchy <strong>staveb</strong> způsobené technickou<br />
seizmicitou<br />
Všechny normy a předpisy týkající se zdrojů vibrací, šíření vibrací<br />
podložím a odezvou na referenčním stanovišti, případně odezvou<br />
v požadovaném místě, nezaručují a nemohou zaručit stanovení přesných<br />
velikostí dynamických veličin. Tyto normy a předpisy slouží pouze<br />
k dodržení jistých pravidel, zabraňujících pravděpodobnému vyloučení<br />
vzniku poruch <strong>staveb</strong>ních konstrukcí. Tato pravidla byla získána sice<br />
zkušenostmi, ale při podmínkách, které se neopakují, protože jsou určovány<br />
složením podloží, hladinou podzemní vody a vlastním objektem.<br />
Proto v ČSN 73 0040 je například v článku 4.7 (Trhací práce) k vzorci<br />
pro rychlost kmitání podloží tabulka pouze s informativními hodnotami<br />
přenosu K. Podobně konstanty absorpce (tabulka 4) v článku 4.9<br />
■ otřesy od průmyslové činnosti [15];<br />
■ otřesy od <strong>staveb</strong>ních prací [6], [16], [14];<br />
■ otřesy od trhacích prací [14], [2], [16];<br />
■ otřesy od dopravy silniční [2], [17];<br />
■ otřesy od dopravy kolejové [2].<br />
V uvedených pracích projektant najde metody řešení a podrobnosti<br />
doplňující ČSN 73 0040. V práci [8] je popis zjišťování fázové rychlosti<br />
šíření vln podle Jonese [9] a [10], ale s použitím budiče s podstatně<br />
nižší budicí frekvencí (od 18 do 28 Hz). Z výsledků (viz příklad na<br />
obr. 5), s přijatelnou přesností, vyjádřenou přímkovou závislostí mezi<br />
fází a vzdáleností zkoumaných bodů na zpevněném povrchu, vychází<br />
závislost fázové rychlosti na poměru h/l podle obr. 6; h je tloušťka<br />
asfaltového krytu vozovky (h = 250 mm). Skladba podloží je podle<br />
sondy Keramoprojektu z roku 1986 složena z:<br />
– 0,0 až 2,1 m hlína sprašová pevná – tuhá, hnědá s vápnitými<br />
žilkami;<br />
– 2,1 až 3,6 m reziduum opuky charakteru pevné prachovité hlíny<br />
s úlomky zvětralé opuky;<br />
– 3,6 až 4,5 m opuka světlešedá, navětralá, nepravidelně rozpukaná.<br />
Pro vybuzení odezvy konstrukcí pomocí harmonické síly nebo náhodné<br />
síly ÚTAM používá elektrodynamický budič na vlečném vozíku.<br />
V místě požadovaného dynamického zatížení se vozík vyzvedne třemi<br />
šroubovými podporami tak, aby se pružné pneumatiky nedotýkaly<br />
konstrukce. Není třeba budič snímat z vozíku. Mezi patkami podpor<br />
a konstrukcí jsou siloměry (modré „cívky“, obr. 7).<br />
Závěr<br />
▲ Obr. 4. Závislost dvojamplitudy dynamické výchylky ve směru Y na<br />
střední rychlosti větru<br />
Při navrhování <strong>staveb</strong> v místech, kde se vyskytuje technická<br />
seizmicita, je třeba mít, kromě příslušných norem, i vědomosti<br />
o základních pojmech seizmiky. S danou problematikou se projektant<br />
setká hlavně u <strong>staveb</strong>, kde je nutné počítat s trhacími pracemi<br />
a brát v úvahu jejich seizmické účinky na okolí i na vlastní stavbu.<br />
Nelze opomíjet ani dynamické síly vyvozované <strong>staveb</strong>ními stroji,<br />
a modul pružnosti základové půdy E (tabulka 6). Přes zmíněné,<br />
ale přirozené nedostatky poslouží informativní hodnoty<br />
k preventivnímu zabránění poruch <strong>staveb</strong>. Má-li projektant čas<br />
a prostředky, je dobře sporné hodnoty ověřit experimentem. Ani při teoretickém<br />
stanovení odezvy referenčního bodu nelze očekávat řešení<br />
přesné, proto i v kapitole 5 ČSN 73 0040 jsou například hodnoty vzdálenosti<br />
budicího zdroje pouze informativní. Experimentální zjištění odezvy<br />
je žádoucí, protože může odhalit např. tuhou vrstvu, která působí mezi<br />
zdrojem a objektem jako vlnovod. Tuhou vrstvu může tvořit skalní útvar,<br />
podzemní voda apod. Z uvedeného je zřejmé, že v tomto oboru <strong>staveb</strong>ní<br />
dynamiky vládne experiment. Nové a další zkoumání u příležitosti nových<br />
<strong>staveb</strong> rozšiřuje znalosti a pomáhá předcházení poruch <strong>staveb</strong>ních<br />
konstrukcí. Uveďme alespoň poslední práce v 21. století: [6], [7]. V [7]<br />
lze najít, kromě geologických podkladů pro návrh trhacích prací, i příčiny<br />
a klasifikaci poruch <strong>staveb</strong>, podle mnohaletých zkušeností. Autor také<br />
uvádí vzorce pro dimenzování náloží.<br />
Zatížení technickou seizmicitou<br />
Zkušenosti různých autorů opírajících se o experimenty odezvy objektů<br />
ukazují, že příčiny poruch a ztráty komfortu člověka, seřazené<br />
podle četnosti výskytu a velikosti odezvy, jsou:<br />
▲ Obr. 5. Přímková závislost mezi fází a vzdáleností zkoumaných bodů<br />
ani strojním zařízením v budované stavbě. Nejlepším ověřením<br />
předpokladů je měření a sledování seizmických účinků při vlastní<br />
stavbě.<br />
Základní a hlavní zásada je prevence. Jakékoliv dodatečné úpravy<br />
jsou nákladnější než preventivní opatření, spočívající v dokonalé<br />
izolaci vstupních sil a momentů, případně v oddálení jejich působišť<br />
30 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Obr. 6. Závislost fázové rychlosti na poměru h/ λ<br />
Použitá literatura<br />
[1] Griffin, M. J.: Handbook of human vibration, Academic Press,<br />
New York 1990<br />
[2] Technický průvodce 33 Dynamika <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, SNTL,<br />
Praha 1989<br />
[3] Footbridge 2002, International Conference, Paříž<br />
[4] ČSN 73 0040 Zatížení <strong>staveb</strong>ních objektů technickou seizmicitou<br />
a jejich odezva, ČNI 1995<br />
[5] ČSN 73 0031 Spolehlivost <strong>staveb</strong>ních konstrukcí a základových<br />
půd, ČNI<br />
[6] Karas, J., Macháček, J.: Zatížení seizmickými účinky a odezva<br />
<strong>staveb</strong>ních objektů, Sborník Sanace, Praha 2006<br />
[7] Svoboda, B.: Volba vhodné trhaviny, nálože a klasifikace škod<br />
na <strong>staveb</strong>ních objektech<br />
[8] Pirner, M.: Zpráva o měření fázové rychlosti šíření vln podložím,<br />
ÚTAM 1995, součást grantu č. 103/94/0420<br />
[9] Jones, R.: Following changes in the properties of road bases<br />
and sub-bases by the surface wave propagation method, Civ.<br />
Engng., 58, 1963<br />
[10] Martinček, G.: Dynamická diagnostika vozovek, SAV, Bratislava<br />
1983<br />
[11] Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku<br />
a vibrací, Sb.z.502/2000<br />
[12] Koloušek, V., a kol.: Aeroelasticita <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, Academia,<br />
Praha 1977<br />
[13] Pirner, M., Urushadze, Sh.: Pedestrian dynamics-footbridge<br />
loads, AT, 52 (2007)<br />
[14] Dvořák, A.: Posouzení seizmických účinků na stavby, II. Seminář<br />
z oblasti průmyslového <strong>staveb</strong>nictví a <strong>staveb</strong>ní mechaniky,<br />
Škoda Plzeň 1979<br />
[15] Novák, M.: Některé otázky spolupůsobení podloží při kmitání<br />
základů, v: Koloušek, V.: Dynamika <strong>staveb</strong>ních konstrukcí III,<br />
SNTL 1961<br />
[16] Koloušek, V.: Stavebné konštrukcie namáhané dynamickými<br />
účinkami, SVTL, 1967<br />
[17] Proc. of the 3rd Int. Conf. DYN-WIND, Univerzita Žilina 2005<br />
(Juhásová, E., Benčat, J., Makovička, D.)<br />
▲ Obr. 7. Elektrodynamický budič na vlečném vozíku<br />
od daného díla, nebo v montáži tlumicího zařízení (např. kyvadlový<br />
tlumič, kapalinový tlumič, kulový tlumič atd.).<br />
Na závěr si dovolím citovat profesora Ondřeje Fischera, který<br />
u příležitosti jednoho z našich experimentů v plenéru prohlásil, že<br />
kdo pouští do podloží – ať úmyslně nebo neúmyslně – zbytečné vibrace,<br />
zhoršuje životní prostředí, jako když jiný znečisťuje komínovou<br />
vlečkou ovzduší nebo jiný vypouští do řeky chemikálie.<br />
K tomu je možné dodat, že poškození objektu nadměrnými otřesy<br />
je také poškozováním životního prostředí, protože opravy, popř.<br />
demolice poškozeného objektu vyžadují energii, kterou je potřeba<br />
získat z přírody. ■<br />
Poděkování<br />
Příspěvek byl vypracován jako součást grantového projektu GAČR<br />
č. 103/08/1340 a výzkumného záměru AV0Z20710524.<br />
english synopsis<br />
Technical Seismicity and the Environment<br />
The summary is mainly aimed at designers who are not specialists in<br />
construction dynamics to get acquainted with the principal phenomena<br />
and effects of technical seismicity and to be able to prevent or minimise<br />
them by suitable measures already in the design stage. Neglected<br />
principles of project appropriateness and implementation competence<br />
often result in complex and costly repairs later.<br />
klíčová slova:<br />
<strong>staveb</strong>ní <strong>dynamika</strong> konstrukcí, technická seizmicita, opravy dodatečné,<br />
vibrace, seizmická zatížení <strong>staveb</strong><br />
keywords:<br />
construction dynamics, technical seismicity, additional repairs,<br />
vibrations, seismic stress of buildings<br />
odborné posouzení článku:<br />
prof. Ing. Ondřej Fischer, DrSc.<br />
Vědecký pracovník AVČR, Ústav teoretické a aplikované<br />
mechaniky v Praze<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
31
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
text: Ondřej Fischer<br />
grafické podklady: archiv autora<br />
Nová norma pro navrhování konstrukcí<br />
odolných proti účinkům zemětřesení<br />
Prof. Ing. Ondřej Fischer, DrSc. (*1929)<br />
Absolvent Stavební fakulty ČVUT<br />
Praha (1953), odborný asistent katedry<br />
<strong>staveb</strong>ní mechaniky, projekce IPS Praha,<br />
kurs seizmického inženýrství<br />
a stáž Bergamo – Itálie. Od roku 1964<br />
působí v Ústavu teoretické a aplikované<br />
mechaniky AVČR v oblasti dynamiky<br />
<strong>staveb</strong>ních konstrukcí, seizmického<br />
a větrového inženýrství, tlumení kmitů<br />
vysokých <strong>staveb</strong>. Znalec v oblasti<br />
<strong>dynamika</strong> a poruchy <strong>staveb</strong>.<br />
E-mail: fischero@itam.cas.cz<br />
Posouzení <strong>staveb</strong> na zatížení zemětřesením<br />
bylo v Československu předepsáno od roku<br />
1954. I když s oddělením Slovenska Česku ubyly<br />
nejvíce ohrožené oblasti, české normalizační<br />
autority rozhodly převzít evropskou seizmickou<br />
normu Eurocode 8 – EN 1998:2004 Design of<br />
structures for earthquake resistance překladem.<br />
Český inženýr tak dostává do rukou komplet<br />
šesti norem, z něhož pro stavby v ČR použije<br />
pouze malou část. Nicméně poučit se může<br />
hodně, nemluvě o uplatnění takto získaných<br />
poznatků při práci na zahraničních zakázkách.<br />
Vztah Eurokódu EN 1998:2004 k předcházející<br />
ČSN 73 0036:1973<br />
Na celém Eurokódu 8, nazvaném Navrhování konstrukcí odolných<br />
proti zemětřesení (EN 1998) pracovaly komise CEN (Evropského<br />
výboru pro normalizaci) přes dvacet let. V konečné verzi má šest<br />
částí, postupně schválených v letech 2004 až 2008, z nichž má pro<br />
srovnání s našimi poměry význam část 1 – EN 1998-1:2004, přeložená<br />
jako ČSN EN 1998-1 Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení<br />
a pravidla pro pozemní stavby, ČNI Praha 2006.<br />
Další části:<br />
■ část 2 – EN 1998-2 Mosty;<br />
■ část 3 – EN 1998-3 Zesilování a rekonstrukce;<br />
■ část 4 – EN 1998-4 Zásobníky, nádrže, potrubí;<br />
■ část 5 – EN 1998-5 Základy, opěrné a zárubní zdi;<br />
■ část 6 – EN 1998-6 Věže, stožáry, komíny.<br />
Tyto části v českých normách normách ekvivalent nemají. Lze tedy<br />
říci, že obor platnosti celého Eurokódu 8 byl v minulosti pokryt československou<br />
normou ČSN 73 0036 Seismická zatížení <strong>staveb</strong>, která<br />
vyšla (po cca desetileté přípravě) v roce 1973. Z jejího rozsahu 46 stran<br />
připadá na vlastní tematiku zemětřesení asi třetina, její zbytek<br />
se týká seizmicity technické, tj. otřesů, působených průmyslovými<br />
zdroji, dopravou a trhacími pracemi. Přes tento malý rozsah<br />
stará norma v principu odpovídala svým přístupem současnému<br />
Eurokódu, a metodikou odpovídala tehdejším normám technicky<br />
vyspělých států tím, že postihuje i kmitání ve vyšších vlastních<br />
tvarech, nepřímo respektuje duktilitu atd. Projevila se při tom úroveň<br />
československé <strong>staveb</strong>ní mechaniky, geofyziky i technologie<br />
<strong>staveb</strong>, reprezentovaná v těchto oborech <strong>staveb</strong>ními experty: prof.<br />
Ing. Dr. Vladimírem Kolouškem, DrSc., Ing. Dr. Arnoštem Dvořákem,<br />
DrSc. a geofyzikem prof. RNDr. Aloisem Zátopkem, DrSc.<br />
Koncem osmdesátých let byla snaha tuto normu revidovat, podařilo<br />
se však postihnout pouze její část, týkající se seizmicity technické<br />
(samostatná ČSN 73 0040 Zatížení <strong>staveb</strong>ních objektů technickou<br />
seizmicitou a jejich odezva, ČNI 1995). Přímo zemětřesení se týkal<br />
až překlad první části předběžné evropské normy Eurokód 8, ČSN<br />
P ENV 1998-1-1 Obecné zásady – Seizmická zatížení a obecné<br />
požadavky na konstrukce roku 1998, a ČSN P ENV 1998-1-4 Obecné<br />
zásady – Zesilování a opravy budov z roku 2000. Předcházející<br />
československé normy také obsahovaly zatížení zemětřesením,<br />
definované však tehdy maximálně stručně náhradním statickým<br />
vodorovným zatížením. Jako novinka v tehdejším Československu<br />
byla kapitola o zemětřesení zavedena poprvé v normě ČSN 73 1310<br />
z roku 1958 v rozsahu 4 stran. Náhradní statické vodorovné seizmické<br />
síly v ní byly úměrné tíze podlaží a výšce nad terénem, velmi<br />
výstižně tam však byly formulovány hlavní konstrukční pokyny pro<br />
stavby v seizmických oblastech.<br />
Rozdíl Eurokódu 8 oproti dřívějším československým (i českým)<br />
normám týkajícím se seizmicity lze spatřovat v těchto<br />
bodech:<br />
■ Rozsah dokumentů:<br />
zatímco celý nový Eurokód 8 má přes 500 stran A4, předcházející<br />
seizmické normové dokumenty v ČR měly jen několik málo (až 15)<br />
stran A5. Důvodem tohoto rozdílu je jednak pokrok ve znalostech<br />
o zemětřesení a chování konstrukcí při něm a také skutečnost, že<br />
Eurokód 8 má celoevropskou platnost, tzn. že platí i v zemích s výskytem<br />
velké seizmicity s velkými nároky na seizmickou odolnost <strong>staveb</strong>.<br />
Mnoho z jeho ustanovení se v ČR – v zemi s malou seizmicitou –<br />
neuplatní a nebylo dříve třeba je v normě uvádět.<br />
■ Obsah dokumentů:<br />
předcházející normové podklady seizmického návrhu v ČR byly orientovány<br />
převážně na budovy, zatímco Eurokód 8 zahrnuje ve svých<br />
šesti částech i další druhy <strong>staveb</strong>.<br />
■ Hloubka zpracování:<br />
Eurokód 8 předepisuje ověření výpočtem i tam, kde dříve stačil<br />
inženýrský cit a zkušenosti (duktilní působení, prostorová tuhost<br />
konstrukcí), a uvádí i podrobné návody či vzorce pro tato ověření.<br />
Velmi podrobně jsou uvedeny konstrukční pokyny.<br />
■ Formální stránka:<br />
nový Eurokód 8 používá písmenných značek, odlišných od značek<br />
obvyklých v dřívějších normách českých a československých, samozřejmostí<br />
je používání soustavy SI. Změna pravidel pravopisu<br />
vyvolala i změnu ze seismicity na seizmicitu.<br />
32 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
Zemětřesení obecně<br />
Naše planeta je nehomogenní těleso, namáhané v různých<br />
svých místech různými silami: od vlastní gravitace a gravitace<br />
blízkých nebeských těles, od odstředivé síly, teploty, od dopadajících<br />
meteoritů i od lidské činností (například přitížení zdržemi<br />
velkých přehrad). Tyto síly namáhají její povrchové vrstvy (kůru,<br />
respektive vrchní vrstvu pláště), které se mohou rozlomit do<br />
ker, případně se tyto kry na svém styku po překonání tření posunou.<br />
Přitom se uvolní nashromážděná deformační energie,<br />
což je doprovázeno otřesem. Místo takové poruchy se nazývá<br />
hypocentrum, a podle jeho hloubky se rozlišují zemětřesení<br />
mělká (do 10 km), střední (kolem 25 km) a hlubinná (více než<br />
60 km); nad ním na povrchu je tzv. epicentrum. Zemětřesení<br />
se na povrchu projevuje otřesem, který má obecně šest složek.<br />
Zpravidla se však počítá pouze se složkami translačními, tedy<br />
jednou svislou a dvěma vodorovnými. Časový průběh otřesu<br />
(amplitudy, frekvence, trvání) je složitý, závislý na charakteru<br />
tektonické poruchy, množství uvolněné energie, vzdálenosti od<br />
epicentra, mechanických vlastnostech prostředí, na přítomnosti<br />
odrazových a lomových ploch podél dráhy šíření atd. Po silném<br />
otřesu mohou na terénu zůstat i trvalé deformace, případně<br />
i poruchy – svislé či vodorovné posuny podél nově vzniklých<br />
kluzných ploch. Pokud silný otřes zasáhne dno mělkého moře,<br />
může vytvořit přílivovou vlnu – tsunami.<br />
Zemětřesení v ČR<br />
Česká republika nemá pod sebou významné tektonické zlomy,<br />
takže byla dlouho ušetřena katastrofálních zemětřesení, nicméně<br />
s jeho možným výskytem se v projektových normách počítá půl<br />
století. Otřesy, které se čas od času v ČR vyskytují, pocházejí ve<br />
východní části ze zlomů z oblasti Karpat, v západní části z oblasti<br />
Alp. Podrobná Mapa seismických oblastí na území ČSSR byla<br />
publikována už v normě z roku 1973. Informace o seizmické<br />
aktivitě však existovaly již dříve. Byly shromažďovány z údajů<br />
o zemětřeseních podle starých kronik, od 19. století i ze systematických<br />
seizmografických měření a geofyzikálních bádání.<br />
Za posledních asi padesát let se tato bádání a měření nesmírně<br />
zdokonalila a v celosvětovém měřítku systematizovala. Přistoupilo<br />
se k definování seizmických zón, k pravděpodobnostnímu<br />
vyjádření výskytu zemětřesení a k objektivizaci údajů:<br />
■ od stupnic intenzity zemětřesení založených na viditelných poškozeních<br />
budov a terénu (stupnice M.C.S. – Mercalli-Cancani-Sieberg,<br />
1931) se přechází na množství uvolněné energie při otřesu<br />
(Richterova stupnice, magnitudo);<br />
■ při posuzování seizmické bezpečnosti <strong>staveb</strong> se vychází<br />
z časového průběhu otřesu a dosahované maximální hodnoty<br />
zrychlení, z jeho frekvenční skladby a z pravděpodobnosti<br />
výskytu;<br />
■ respektuje se i korelace s geofyzikálním utvářením terénu<br />
a podloží.<br />
Rozdělením Československa odpadly České republice oblasti nejvíce<br />
ohrožené zemětřesením (Komárno, Žilina). Naproti tomu u těch,<br />
které zůstaly, se podle nových pozorování a výpočtů seizmické<br />
ohrožení zvýšilo (Cheb, Ostravsko – až na 0,12 g) a zvětšila se také<br />
výměra území, kde se bude muset seizmický návrh provádět. Přesto<br />
území ČR zůstává z valné části územím s malou nebo velmi malou<br />
seizmicitou.<br />
Mapa seizmických zón ČR<br />
Mapa seizmických zón pro Národní přílohu k Eurokódu 8 byla připravována<br />
dlouho. Jedna verze byla uvedena již v roce 1998 změnou<br />
k normě ČSN 73 0036 [1]. V rámci široké mezinárodní spolupráce<br />
byly sjednoceny národní katalogy zemětřesení, aby seizmické zóny<br />
sousedních zemí na sebe navazovaly. Současně bylo nutné také<br />
dohodnout Evropskou makroseizmickou stupnici [2]. Následně bylo<br />
třeba vzájemně propojit odhady seizmických účinků jak v evropském<br />
[3], tak i národním [4] měřítku. Během této etapy se nově vymezené<br />
seizmické zóny porovnávaly se zónami již existujících národních<br />
norem, v nichž byly účinky zemětřesení udány ve stupních M.C.S.<br />
Postupně byly získány vztahy, umožňující převod těchto intenzit na<br />
hodnoty zrychlení pohybu terénu, které se používají v Eurokódu 8.<br />
Výzkum seizmického ohrožení území ČR pokračuje samozřejmě<br />
dále v návaznosti na stále podrobnější znalosti o geologické stavbě<br />
území [5].<br />
Maximálně podrobný seizmický návrh byl i v ČR prováděn v souvislosti<br />
s výstavbou jaderných elektráren a se společenským tlakem na<br />
jejich bezpečnost. Ty se však posuzují na silnější zemětřesení (zemětřesení<br />
s významně menší pravděpodobností výskytu, s delší dobou<br />
návratu – například 2000 let místo 475 let užitých pro Eurokód 8),<br />
a Eurokód pro ně neplatí.<br />
Mapa seizmických oblastí ČR, uvedená v Národní příloze Eurokódu 8 –<br />
část 1, je ukázána na obr. 1; v normě jsou u ní vypsány ohrožené<br />
okresy podle velikosti referenčního špičkového zrychlení podloží<br />
(které se v návrhu konkrétní stavby násobí součinitelem významu<br />
stavby a součinitelem podloží). Ve sporných případech o jeho velikosti<br />
rozhoduje „odborné geofyzikální pracoviště“ * .<br />
Situaci v seizmickém ohrožení území ČR podle této mapy lze shrnout<br />
takto:<br />
■ oblasti se seizmicitou větší než malou, v nichž je návrhové zrychlení<br />
větší než 0,08 g a kde by se tedy mělo počítat podle této normy,<br />
zahrnují 10 okresů (Ostrava, Náchod, Tachov atd.);<br />
■ oblasti s malou seizmicitou, se zrychlením 0,04 až 0,08 g a kde<br />
lze seizmicitu řešit zjednodušeně, zasahují 30 dalších okresů,<br />
podle seznamu, který bude uveden v Národní příloze k ČSN EN<br />
1998-1;<br />
■ na zbytku území ČR, asi na 50 % území, včetně Prahy, Brna, Olomouce,<br />
se seizmicita v normálních případech neuvažuje.<br />
Pro srovnání: Seizmická mapa v ČSN 73 0036 (1973) uváděla oblasti<br />
se seizmicitou stupně 6 a 7 (stupnice M.C.S.), na nichž se uvažovalo<br />
seizmické zatížení. Plošný úhrn těchto oblastí představoval asi<br />
5 % území dnešní ČR, zatímco 95 % jejího území se považovalo za<br />
seizmicky bezpečné.<br />
Seizmické zatížení a jeho odezva<br />
Seizmické zatížení představuje buzení vynuceným pohybem (kinematické<br />
buzení), vnášené do konstrukce z podloží přes její základy.<br />
Úloha je řešitelná, pokud je dán pohyb základu jako funkce času.<br />
Některou z metod elementární <strong>staveb</strong>ní dynamiky [6] lze určit pohyb<br />
a odpovídající namáhání konstrukce, anebo se určí jen pohyb a jeho<br />
zrychlení, které po vynásobení hmotou příslušné části konstrukce<br />
dá setrvačnou sílu, tedy náhradní statickou seizmickou sílu. Z těchto<br />
seizmických sil se pak určí namáhání konstrukce obvyklým static-<br />
*)<br />
např. autoři mapy – manželé Schenkovi, Ústav struktury a mechaniky<br />
hornin Akademie věd ČR.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
33
▲ Obr. 1. Mapa seizmických oblastí ČR<br />
kým (kvazistatickým) řešením. Tento druhý způsob byl v minulosti<br />
výhradně používán, a je dodnes v seizmických normách (včetně<br />
Eurokódu 8) zachován pro jednoduché případy. Seizmické síly mají<br />
směr uvažovaného budicího zrychlení, tedy buď svislý, nebo vybraný<br />
směr ve vodorovné rovině. Komplikace nastává, jde-li o konstrukci,<br />
která není buzena jako celek, například budova půdorysně rozlehlá<br />
s patkami navzájem vzdálenými. Pak je nutné buď přesnější řešení<br />
konstrukce – jako celku, z nějž každá podpora je buzena jiným<br />
pohybem, anebo naopak přijmout vhodný zjednodušující předpoklad,<br />
například rozumnou superpozici. Jiná komplikace nastává,<br />
respektuje-li se skutečnost, že otřes je náhodný proces. Není tedy<br />
popsán jednou, tzv. deterministickou funkcí, která jisté časové<br />
souřadnici přiřazuje jednu velikost výchylky (případně zrychlení),<br />
ale pouze pravděpodobnost, že výchylka bude v jistém intervalu.<br />
I zde je řešení v zásadě možné, ale metodami stochastické mechaniky<br />
a v pravděpodobnostních pojmech (průměrná hodnota,<br />
rozptyl apod.) [7]. Tento přístup, který se uplatňuje v pokročilé<br />
regulační, letecké a raketové mechanice, na své uplatnění v seizmickém<br />
inženýrství teprve čeká.<br />
Výpočet odezvy konstrukcí podle Eurokódu 8<br />
■ Výpočet pomocí seizmických příčných sil<br />
Tento způsob lze použít u jednoduchých konstrukcí, ne tak vysokých<br />
a ohebných, aby se dalo očekávat kmitání ve vyšších vlastních<br />
tvarech. K jejímu použití je třeba znát periodu kmitání v základním<br />
vlastním tvaru T 1<br />
(aspoň přibližně), dále křivku návrhového spektra<br />
pružné odezvy pro typ očekávaného zemětřesení S d<br />
(T 1<br />
). Tato křivka<br />
udává maximální zrychlení, které dosáhne během očekávaného<br />
zemětřesení pružná soustava s jedním stupněm volnosti, o vlastní<br />
periodě T 1<br />
. Její tvar je patrný z obr. 2. Soustava vzorců je pro danou<br />
seizmickou oblast uvedena v kapitole 3 téhož Eurokódu 8 (tyto křivky<br />
vznikly propočítáním a zprůměrováním příkladů odezvy na skutečná<br />
zemětřesení v dané či geofyzikálně podobné oblasti).<br />
Z těchto veličin se určí smyková síla (celé budovy) v základu F b<br />
vztahem:<br />
F b<br />
= S d<br />
. (T 1<br />
) . m (1)<br />
kde m znamená hmotnost celé budovy.<br />
▼ Obr. 2. Tvar spektra pružné odezvy<br />
Eurokód 8 dává především důraz na spolehlivé založení a jednoduchost<br />
konstrukčních systémů <strong>staveb</strong>. Dále umožňuje jejich rozlišení<br />
podle významu, podle rozměrů a mechanického působení. Pro<br />
běžné stavby umožňuje jednoduché řešení kvazistatické, kdy se<br />
určí seizmické síly, v nichž je již zahrnut účinek pohybu. Zpravidla<br />
se používá buzení vodorovné. Svislé buzení bývá většinou menší,<br />
také je proti němu konstrukce již svým návrhem na vlastní tíhu<br />
odolnější. Svislé zatížení se může uplatnit jednak v oblastech blízko<br />
epicentra, jednak u dlouhých konzol nebo průvlaků zatížených<br />
neprůběžnými sloupy.<br />
34 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
Pokud je budova tvořena několika hmotami m i<br />
ve výškách nad<br />
základem z i<br />
a pokud jde o konstrukci tuhou, jejíž tvar kmitání má<br />
pořadnice úměrné výšce z i<br />
, pak se z této celkové síly každé z hmot<br />
přisoudí vodorovná seizmická síla, úměrná hmotnosti a výchylce<br />
kmitání jejího působiště:<br />
F = F<br />
i<br />
l i<br />
b<br />
j<br />
z × m<br />
i<br />
z × m<br />
j<br />
j<br />
■ Vodorovné seizmické síly pro vysoké konstrukce (modální<br />
analýza)<br />
Konstrukce štíhlé a vysoké (hmoty m i<br />
, i = 1 až n), které při seizmickém<br />
buzení mohou kmitat i v některém vyšším tvaru, je možné řešit<br />
rozkladem podle vlastních tvarů (modální analýzou) pro každý vlastní<br />
tvar samostatně. Výsledky se pak kombinují podle normy. Předem<br />
ale musí být vlastní kmitání konstrukce vyřešeno, tedy periody<br />
vlastních kmitů (T k<br />
, případně frekvence f k<br />
= 1 : T k<br />
) a výchylky všech<br />
hmot m i<br />
v každém (k-tém) tvaru s k,i<br />
. Princip řešení vlastních kmitů<br />
soustavy viz například [6] se prakticky určí některým z komerčních<br />
programových systémů. Seizmická síla v i-tém bodě při kmitání<br />
v k-tém tvaru je dána výrazem:<br />
l<br />
ms<br />
j k,j<br />
k,i<br />
j<br />
=<br />
2 i<br />
×<br />
i,k<br />
×<br />
l ms<br />
j k,j<br />
d,k<br />
j<br />
F m s S<br />
kde S d,k<br />
je pořadnice návrhového spektra pružné odezvy příslušná<br />
k-té vlastní periodě.<br />
Statický účinek každé k-té soustavy seizmických sil F k,i<br />
(počet těchto<br />
soustav, tj. počet vlastních tvarů, se kterými je třeba počítat, je dán<br />
v normě) se pak vhodným způsobem zkombinuje.<br />
(2)<br />
(3)<br />
přejde v kinematický řetězec a dochází ke kolapsu. Tato metoda pro<br />
nelineární statickou analýzu je označena v Eurokódu 8 jako metoda<br />
statického přitěžování.<br />
Pro řešení pružně-plastického chování byla před časem vyslovena<br />
(a od té doby i celkem slušně experimentálně ověřena pro různé<br />
typy reálných i umělých zemětřesení) hypotéza, že maximální posunutí,<br />
které dosáhne konstrukce během zemětřesení, je přibližně<br />
stejné, ať jde o konstrukci chovající se pružně anebo pružně-plasticky.<br />
Tato hypotéza, současně s přijetím předpokladu ideálně<br />
pružně-plastické konstrukce, vede k tomu, že konstrukce může být<br />
při výpočtu považována za pružnou bez ohledu na to, jaká napětí<br />
v ní vycházejí [8]. Musí však být schopna plastického přetváření<br />
a při něm vydržet deformaci, jaká vyšla pro konstrukci pružnou.<br />
Prakticky to zároveň znamená (viz obr. 3), že pokud jde o napjatost,<br />
je možno počítat konstrukci jako pružnou, a její seizmické zatížení<br />
redukovat součinitelem duktility, tedy F e<br />
= F s<br />
/q. Pokud je třeba<br />
znát skutečný posun konstrukce při zemětřesení d s<br />
, například kvůli<br />
možnosti narážení blízkých objektů, pak je nutné posun d e<br />
(získaný<br />
elastickým řešením pro zatížení F e<br />
) tímto součinitelem (poměrem<br />
q = d s<br />
/d e<br />
) opět zvětšit. Tento poměr možného (požadovaného)<br />
plastického posunu a posunu na mezi kluzu vyjadřuje duktilitu konstrukce<br />
– definuje součinitel duktility q. Je zaveden v normě a lze jej<br />
využít, pokud projektant dostatečnou duktilitu prokáže. Eurokód 8<br />
rozlišuje tři třídy duktility – malou, střední a velkou. Uplatní se<br />
hned zpočátku při definici pořadnice návrhového spektra pružné<br />
odezvy S d<br />
(T 1<br />
) pro výpočet seizmických sil. V každém případě však<br />
je nutné při využívání duktility zachovat rozumnou opatrnost. Nejde<br />
totiž jen o plastickou deformaci, ale o deformaci opakovanou,<br />
přičemž počet reverzí (±) během jednoho otřesu může být třeba<br />
deset nebo více.<br />
■ Výpočet časového průběhu<br />
Je-li znám (aspoň přibližně) časový průběh očekávaného otřesu, nebo<br />
je-li možné zkonstruovat v dané oblasti otřes umělý, lze numerickou<br />
integrací vyřešit průběh odezvy a konstrukci posoudit. Pro integraci<br />
zřejmě bude přicházet v úvahu řešení s využitím některého komerčního<br />
programového systému.<br />
■ Využití duktility<br />
Snad s výjimkou oblastí s velmi silnou seizmicitou bude zatížení<br />
zemětřesení vždy patřit k zatížením mimořádným, při kterých se<br />
bude oprávněně využívat plastických rezerv konstrukce. Tím, že<br />
v ní dochází k plastickým přetvořením, pohlcuje se vlivem hystereze<br />
pohybová energie vnášená do konstrukce z pohybujícího se podloží<br />
a její pohyb se tlumí. Lze říci, že již po mnoho let je dostatečná<br />
tažnost, (duktilita) důsledně dodržená v celé konstrukci (včetně<br />
spojů a detailů), považována za hlavní podmínku seizmické odolnosti<br />
<strong>staveb</strong>.<br />
Vlivem plastického přetváření konstrukce ovšem přestává být<br />
lineární. Nelineární analýza konstrukcí je náročná, i když se použije<br />
maximálně zjednodušujícího předpokladu ideálního bilineárního chování.<br />
Přesto je v normě uvedena jako možnost numerického řešení<br />
časového průběhu odezvy na daný otřes. V takovém případě, má-li<br />
být proveden exaktně, je třeba mít k dispozici speciální programové<br />
vybavení. Jednodušší, i když také pracné, je použití statického<br />
přístupu. Je-li v jednom místě staticky neurčité konstrukce (ovšem<br />
v tažném materiálu) dosaženo meze kluzu, vytvoří se plastický kloub,<br />
moment nemůže dále vzrůstat, dojde k redistribuci namáhání a celkový<br />
odpor při dalším růstu zatížení konstrukce klesne. Když se takto<br />
postupně vyčerpají všechny stupně statické neurčitosti, konstrukce<br />
▲ Obr. 3. Pracovní diagram pružně-plastické konstrukce:<br />
— stav skutečný, - - - stav výpočtem předpokládaný<br />
F s<br />
– seizmická síla působící na pružnou konstrukci<br />
F e<br />
– seizmická síla vypočtená se součinitelem duktility<br />
d e<br />
– posun vypočtený, d s<br />
– posun skutečný, d s<br />
/d e<br />
= q – součinitel duktility<br />
V Eurokódu 8 je mnoho příkazů či doporučení, jak duktilitu zajistit.<br />
U ocelových konstrukcí to jsou pečlivě prováděné detaily bez vrubů<br />
a koncentrátorů napětí, zajištění ukládaných prvků proti nadzdvižení,<br />
záměrně konstruované disipativní prvky a oblasti. U betonu to jsou<br />
uzavřené, případně zhuštěné třmínky k zabránění vybočení tlačené<br />
výztuže, zesílená smyková výztuž, dodatečná výztuž pro oboustranně<br />
působící momenty u vetknutí nebo uprostřed pole, atd.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
35
Přínos Eurokódu 8<br />
Nový Eurokód 8 navazuje na ostatní evropské normy pro<br />
projektování <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, a to jak na obecné základní<br />
(EN 1990), tak na specializované pro určité materiály<br />
či aspekty projektování (EN 1991 až EN 1999) a představuje<br />
rozšíření a zdokonalení seizmických norem předcházejících.<br />
Tato zdokonalení odpovídají vývoji v poznatcích<br />
o charakteristikách seizmických otřesů ve světě a o chování<br />
konstrukcí při silných zemětřeseních v poslední době. To je vždy<br />
intenzivně sledováno, dokumentováno a vyhodnocováno, takže<br />
znamená cenný zdroj pro pokrok v seizmickém inženýrství –<br />
bohužel zpravidla pokrok draze zaplacený ztrátami na životech<br />
i materiálních hodnotách. Proti dřívějšku se nyní respektuje nejen<br />
velikost vyskytujících se zrychlení seizmického buzení, ale<br />
i jeho charakter a trvání, to vše pokud možno v návaznosti na<br />
geofyzikální dění v Zemi, které zemětřesení vyvolalo.<br />
Velká pozornost je v předkládané normě věnována uplatnění<br />
plastického přetváření (duktility) konstrukcí při seizmickém<br />
namáhání. Místo dříve užívaného jednotného<br />
součinitele duktility jsou pro konstrukce stanoveny třídy<br />
duktility a kritéria, která musejí konstrukce patřičné třídy splňovat.<br />
K tomu je uvedeno mnoho konstrukčních pokynů<br />
a omezení.<br />
Mapa seizmických oblastí ČR, uvedená v Národní příloze, byla<br />
proti mapě v předcházející ČSN 73 0036 (1973) doplněna podle<br />
nových geofyzikálních výzkumů, koordinována se seizmickými<br />
poměry v okolních zemích a byla upřesněna uvedením okresů<br />
ohrožených zemětřesením určité intenzity. Je třeba uznat, že<br />
nové poznatky přinesly zvětšení seizmických oblastí, které ale<br />
přesto ve světovém měřítku zůstávají oblastmi s poměrně malou<br />
seizmicitou: u těch nejvíce postižených, jako například okresy<br />
Ostrava, Cheb, Tachov, Opava, lze toto zvětšení ohroženého<br />
území odhadnout snad jako dvojnásobek všech dříve uvažovaných<br />
seizmických oblastí. Oblasti velmi malé seizmicity, v nichž<br />
bude nutné seizmická hlediska respektovat aspoň dodržováním<br />
některých konstrukčních zásad (jednoduchost konstrukce, spojitost<br />
základů, používání věnců ve zdivu apod.), zabírají téměř<br />
polovinu území ČR. V nejpostiženějších oblastech si, zvláště<br />
u vyšších <strong>staveb</strong>, seizmická bezpečnost vyžádá i zesílení<br />
a úpravu nosného systému, především svislých nosných prvků.<br />
Přibližná porovnání ukázala, že náhradní statické vodorovné seizmické<br />
zatížení podle nové normy vychází v těchto oblastech<br />
téměř o 60 % větší než dosud. Tento rozdíl v silách (který se do<br />
jisté míry promítne i do nákladů) se uplatní v okresech, které byly<br />
označeny za seizmicky ohrožené v minulosti a jsou jimi i dnes<br />
(například zmíněná Opava). Větší náklady vzniknou v okresech,<br />
které dříve nebyly za seizmicky ohrožené považovány, a podle<br />
Eurokódu 8 ohroženy jsou (Ostrava, Cheb, Tachov atd.). Ani<br />
v těchto případech to však nebude zvýšení drastické, protože<br />
i v těchto nejaktivnějších oblastech jde o seizmicitu malou, případně<br />
jen o málo větší než malou. Zbylé seizmicky aktivní oblasti<br />
se zrychlením (0,4 až 0,8) g budou pravděpodobně vyžadovat<br />
antiseizmická opatření pouze výjimečně, a v běžných případech<br />
bude stačit dodržovat při stavbě jen zásady poctivého stavění,<br />
vyžadující minimální náklad.<br />
Přitom všem je třeba si uvědomit, že tento vzrůst nákladů není<br />
způsoben nějakou samoúčelnou změnou normy, ale zdokonalením<br />
lidského poznání přírody a pokrokem výpočtových metod.<br />
Zatím nemá území ČR zkušenost s katastrofálním zemětřesením,<br />
zatím se lze jen učit ze zkušenosti jiných, což je, jak známo, vlastnost<br />
moudrých. Součástí tohoto učení je i převzetí této normy<br />
a investování zmíněných vícenákladů do <strong>staveb</strong>, které jsou v současné<br />
době realizovány nebo prodělávají rekonstrukci. ■<br />
Použitá literatura<br />
[1] Schenk V., Schenková Z.: ČSN 73 0036 Seismická zatížení <strong>staveb</strong>,<br />
změna 2, ICS 91.080.00, 91.040.00, květen 1998, ČNI Praha,<br />
5 str., mapa<br />
[2] Grünthal G. (Edt.), Musson R. M. W., Schwarz J., Stucchi M.,<br />
Kárník V., Kenjebaev E., Levret A., Mayer-Rosa D., Novotný O.,<br />
Pospischl D., Roman A. A., Sandi H., Schenk V., Schenková<br />
Z., Shumila V. J., Tiedeman H., Vogt J., Zahradník J., Zsiros T.:<br />
European Macroseismic Scale - Updated MSK Scale. Cahiers<br />
du Centre Européen de Géodynamic et de Séismologie, 1998<br />
No.15., 99 pp<br />
[3] Global Seismic Hazard Map (1999): Eds. Giardini D., Grünthal<br />
G., Shedlock K., Zhang P., Principal contributors for the Czech<br />
Republic Schenk V., Schenková, Z., US Geological Survey and<br />
Swiss Seismological Service<br />
[4] Schenk V., Schenková Z., Kottnauer P., Guterch B., Labák P.<br />
(2001): Earthquake Hazard for the Czech Rep., Poland and Slovakia.<br />
Acta Geophysica Polonica 49, 287–302<br />
[5] Schenk V., Schenková Z., Pichl R., Jechumtálová (2008): Earthquake<br />
Hazard for the Czech Republic Corrected on Local Geology<br />
Effects. Acta Research Reports 17, 37–43<br />
[6] Koloušek V.: Dynamika <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, část 1. SNTL Praha,<br />
1954<br />
[7] Náprstek J., Fischer C.: Non-stationary response of structures excited<br />
by random seismic processes with time variable frequency<br />
content. Jour. of Soil Dynamics and Earthquake Eng. 22, (July<br />
2002), pp. 1143–1150<br />
[8] Blume J. A., Newmark N. M., Corning L. H.: Design of multistory<br />
reinforced concrete buildings for earthquake motions. P. C. A.,<br />
Chicago, 1961<br />
english synopsis<br />
New Standard for Earthquake-Resistant<br />
Construction Design<br />
Building assessment with regard to seismic load has been compulsory<br />
in the Czech Republic since 1954. Even though after the split of the<br />
country and separation of Slovakia the regions with the biggest seismic<br />
risk were eliminated, some have remained and that is why the Czech<br />
authority for standardisation have decided to adapt the European seismic<br />
standard Eurocode 8 – EN 1998:2004 Design of structures for earthquake<br />
resistance in translation. Thus the Czech engineers can make<br />
use of a set of 6 standards with only a small part of them applicable<br />
to domestic constructions. Nevertheless the amount of new information<br />
is huge, let alone application of the knowledge in implementation<br />
of orders for abroad.<br />
klíčová slova:<br />
zatížení zemětřesením, Eurokód 8, poruchy tektonické, seizmická<br />
bezpečnost <strong>staveb</strong><br />
keywords:<br />
seismic load, Eurocode 8, tectonic faults, seismic safety of buildings<br />
odborné posouzení článku:<br />
prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc., dr.h.c.<br />
Vědecký pracovník AVČR, Ústav teoretické a aplikované<br />
mechaniky v Praze<br />
36 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
text: David Marván<br />
foto: Ing. Antonín Pechal, CSc. Projektové a inženýrské služby<br />
▲ Boční pohled na most – návodní strana<br />
Nový obloukový most přes řeku Jizeru<br />
Ing. David Marván (*1977)<br />
Vystudoval Stavební fakultu VUT<br />
v Brně, obor Konstrukce a dopravní<br />
stavby. V roce 2003 nastoupil do<br />
projekční kanceláře Ing. Antonína<br />
Pechala, CSc., kde působí jako projektant<br />
ocelových a ocelobetonových<br />
mostních konstrukcí. Je autorizovaným<br />
inženýrem v oboru Mosty<br />
a inženýrské konstrukce.<br />
E-mail: pis@pechal.cz<br />
Nový most převádí komunikaci III/2729 mezi<br />
obcemi Kochánky a Předměřice nad Jizerou<br />
přes řeku Jizeru. Stojí na místě původního železobetonového<br />
třípolového trámového mostu<br />
z roku 1936, který se při povodních roku<br />
2000 vlivem podemletého pilíře zřítil.<br />
Celková koncepce mostu<br />
Do doby zprovoznění nového mostu byla doprava převáděna pomocí<br />
provizorního mostu MMT 100. Protože cílem zadání bylo odstranit<br />
možné překážky ve formě pilířů v průtočném profilu řeky Jizery, bylo<br />
nutné navrhnout most o jednom poli. S ohledem na tento požadavek<br />
a na výšku stoleté vody byla navržena konstrukce, jenž se vyznačuje<br />
nízkou <strong>staveb</strong>ní výškou – trám vyztužený obloukem, tzv. Langerův<br />
trám. Nový most je navržen o jednom poli s rozpětím 54,60 m.<br />
Přes most je převáděna místní komunikace kategorie S 7,5/60, na<br />
mostě se jedná o kategorii MO 8/50. Niveleta komunikace stoupá<br />
ve směru staničení proměnným sklonem v souladu s výškovým<br />
zakružovacím obloukem R = 1500 m. Volná šířka vozovky mezi<br />
zvýšenými obrubami a svodidly je 7,0 m, volná šířka levostranného<br />
chodníku na mostě je 2,0 m. Vozovka má střechovitý příčný spád<br />
2,5 %. Chodník na povodní (levé) straně je navržen s příčným spádem<br />
2,5 % směrem k odvodňovačům. V rámci výstavby mostu došlo<br />
i k úpravě předpolí, kde se na předměřické straně nachází křižovatka,<br />
a k narovnání dočasné vodoteče Buková.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
37
▲ Pohled na konstrukci mostu po dokončení stavby<br />
▼ Detail připojení táhel na trám<br />
▼ Detail přechodu mostního oblouku na trám<br />
38 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
Předměřice<br />
nad Jizerou<br />
Kochánky<br />
▲ Podélný řez mostem<br />
▼ Příčný řez mostem<br />
Předměřice<br />
nad Jizerou<br />
Kochánky<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
39
▲ Boční pohled na most<br />
Veškeré práce bylo nutné vzhledem k výšce hladiny řeky Jizery<br />
a výšce spodní vody provádět v zapažených jamách a za stálého<br />
odčerpávání vody.<br />
Vrchní stavba<br />
▲ Montáž ocelové konstrukce mostu<br />
Založení a spodní stavba<br />
Most je založen na vrtaných pilotách ø 900 mm, délky 10,0 až<br />
11,0 m. Protože původní most byl podle dochované dokumentace<br />
založen na dřevěných pilotách, bylo je třeba zaměřit<br />
a nové piloty rozmístit tak, aby nebyly se stávajícími v kolizi.<br />
Spodní stavba je tvořena dvěma železobetonovými opěrami se zavěšenými<br />
křídly. Na závěrné zídce je v místě pod vozovkou uložena<br />
přechodová deska. Křídla jsou zavěšená kolmá, pouze pravé křídlo<br />
opěry 1 je šikmé. Horní část křídel navazuje na závěrnou zídku.<br />
Most byl navržen jako ocelový obloukový s ocelobetonovou<br />
spřaženou dolní mostovkou a levostranným chodníkem. Základním<br />
nosným prvkem je dvojice plnostěnných svařovaných<br />
trámů tvaru I o výšce 1,50 m. Osová vzdálenost hlavních nosníků<br />
je 8,85 m. Teoretické rozpětí hlavních nosníků je 54,60 m.<br />
Trámy jsou vyztuženy ocelovými parabolickými oblouky o vzepětí<br />
9,10 m. Jedná se o tzv. Langerův trám. Průřez oblouků<br />
je uzavřený, s konstantní šířkou 0,75 m a proměnnou výškou<br />
0,50–0,80 m. Oblouky jsou konstruovány jako volné (nejsou<br />
zavětrovány ve vodorovném směru). Trám a oblouk jsou vzájemně<br />
propojeny rektifikovatelnými táhly Macalloy M56, uspořádanými<br />
do tvaru písmene V. Při tomto uspořádání je důležitá<br />
možnost délkové rektifikace táhel tak, aby došlo k jejich aktivaci<br />
a nevznikal v nich při provozním zatížení tlak. Materiál táhel je<br />
S460 podle ČSN EN 10025-3. V místě příčníků je stěna trámu<br />
vyztužena příčnými výztuhami. Výrobní nadvýšení trámu<br />
a oblouku bylo realizováno jako plynulé.<br />
Nosnou konstrukci mostovky tvoří ocelové svařované příčníky profilu<br />
I s proměnnou výškou, která kopíruje průběh povrchu vozovky<br />
a říms na mostě. Podélná rozteč příčníků je 1,82 m. Koncové příčníky<br />
jsou vyšší a jsou tvořeny uzavřeným průřezem. Při zvedání mostu<br />
při výměně ložisek je pod těmito koncovými příčníky uvažováno<br />
s umístěním lisů.<br />
40 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Montáž ocelové konstrukce mostu<br />
spřaženy a spolu tvoří hlavní nosný prvek mostovky. Spřažení<br />
je realizováno pomocí spřahovací lišty. Ta je perforována otvory,<br />
kterými byla protažena dolní hlavní nosná výztuž železobetonové<br />
desky mostovky.<br />
Postup montáže<br />
Pro montáž ocelové nosné konstrukce bylo v korytě řeky vybudováno<br />
montážní podepření ze stojek pižmo. Toto podepření bylo umístěno<br />
přibližně ve třetinách rozpětí mostu. Trám byl dělen na dva montážní<br />
dílce se stykem uprostřed rozpětí mostu. Následovalo osazení<br />
a zavaření příčníků. Oblouky pak byly děleny na tři montážní dílce,<br />
které byly osazeny na prodloužené montážní podpěry. Po zavaření<br />
montážních svarů byla osazena táhla a po uvolnění podepření oblouků<br />
v několika krocích dopnuta. Teprve poté byla nosná ocelová<br />
konstrukce spuštěna z montážních podpor a betonáž proběhla bez<br />
montážního podepření. ■<br />
Hlavními nosnými prvky chodníků jsou ocelové konzoly svařovaného<br />
profilu I výšky 170–270 mm.<br />
Ocelová konstrukce byla navržena z oceli S355J2+N podle<br />
ČSN EN 10025-2. Celková hmotnost nosné ocelové konstrukce je 168 t.<br />
Nosným podkladem vozovky je železobetonová deska tloušťky 200 mm<br />
z betonu C30/37-XF4. V místě chodníku je nosným podkladem<br />
železobetonová deska tloušťky 150 mm z betonu C30/37-XF4. Železobetonové<br />
desky byly vyztuženy betonářskou výztuží 10 505(R).<br />
Příčníky a železobetonová deska jsou ve vozovkové části vzájemně<br />
▼ Začlenění stavby do okolní krajiny<br />
Základní údaje o stavbě<br />
Investor:<br />
Zhotovitel:<br />
Středočeský kraj<br />
SDS Exmost spol. s r. o.,<br />
ocelová konstrukce byla vyrobena<br />
v mostárně MCE Slaný, s.r.o.<br />
Hutní montáže, a.s.<br />
Montáž:<br />
Projektová dokumentace<br />
ve všech stupních, včetně<br />
výrobních výkresů ocelových konstrukcí:<br />
Ing. Antonín Pechal, CSc.<br />
RDS spodní stavby:<br />
RDS založení:<br />
Projektové a inženýrské služby<br />
Dosting, s.r.o.<br />
HG partner s.r.o.<br />
english synopsis<br />
New Arched Bridge across the Jizera River<br />
The new single-pole bridge was built on road III/2729 between the<br />
municipalities of Kochánky and Předměřice nad Jizerou to cross the<br />
Jizera river. The bridge was built in the place of an original three-pole<br />
reinforced concrete timber bridge dating from 1936, which fell down<br />
due to the flood in 2000 after the water undermined its pillar. The<br />
bridge was designed as an arched steel bridge with a composite steelconcrete<br />
bottom deck and a pavement on the left side.<br />
klíčová slova:<br />
most obloukový, piloty vrtané, dolní mostovka, ocelobetonová spřažená<br />
konstrukce, rektifikovatelná táhla Macalloy<br />
keywords:<br />
arched bridge, perforated piles, bottom deck, composite steel-concrete<br />
construction, Macalloy rectified connecting rods<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
41
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
text: Michala Hubertová, Jaromír K. Klouda<br />
foto: archiv autorů<br />
Zatěžovací zkoušky přesného zdiva Liapor<br />
Ing. Michala Hubertová, Ph.D. (*1978)<br />
Absolvovala Fakultu <strong>staveb</strong>ní VUT<br />
v Brně. V současné době je zaměstnána<br />
jako vedoucí střediska Vývoj<br />
a kontrola kvality ve společnosti Lias<br />
Vintířov, lehký <strong>staveb</strong>ní materiál k.s.<br />
Současně se podílí na řešení výzkumných<br />
projektů na FAST VUT v Brně.<br />
E-mail: hubertova@liapor.cz<br />
Spoluautor:<br />
doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc. EurIng<br />
E-mail: klouda@tzus.cz; klouda@abcont.cz<br />
Norma ČSN 731101 Navrhování zděných konstrukcí<br />
[1] uvádí hodnoty pevnostních a přetvárných<br />
charakteristik zdiva pouze pro zdivo<br />
zhotovené na maltu obyčejnou (mimo zdiva<br />
z přesných pórobetonových tvárnic s maltou<br />
pro tenké spáry a zdiva z liaporbetonových tvárnic,<br />
které bylo odzkoušeno i na maltu lehkou).<br />
Novodobé přesné (kalibrované) zdicí prvky z jakéhokoliv materiálu, tedy<br />
i z lehkého betonu, zděné na maltu pro tenké spáry, nejsou v dosud<br />
platné ČSN 731101 vůbec zahrnuty, byť se i jejich statické parametry<br />
objevují v technických podkladech některých výrobců.<br />
V evropských normách je již zdivo z přesných zdicích prvků zavedeno.<br />
Hodnoty statických charakteristik pro přesné zdivo ze všech<br />
materiálových variant zdicích prvků na maltu pro tenké spáry v nich<br />
existují v plném rozsahu [2, 3].<br />
Příspěvek popisuje metodiku a hodnocení zatěžovacích zkoušek<br />
přesného zdiva Liapor na maltu pro tenké spáry (dále TVM), které<br />
slouží jako podklad pro stanovení hodnot návrhových charakteristik<br />
zdiva podle soustavy českých i evropských norem.<br />
Metodika zkoušení – pevnost v tlaku zdiva<br />
z přesných tvárnic Liapor M, zděných na<br />
TVM podle ČSN EN/ČSN<br />
Podle v současné době již zavedené definitivní evropské normy ČSN<br />
EN 1996-1-1 [2] se charakteristická hodnota pevnosti zdiva v tlaku<br />
f k<br />
stanoví obecně, buď z výsledků zkoušek podle EN 1052-1 [6],<br />
nebo je s využitím předchozích výsledků zkoušek vyjádřená podle<br />
obecného vztahu:<br />
f k<br />
= K . f b<br />
α<br />
. f m<br />
β<br />
[N/mm 2 ] (1)<br />
kde:<br />
f b<br />
je normalizovaná průměrná pevnost v tlaku zdicích prvků ve směru<br />
tlaku působícího na konstrukci v N/mm 2 ;<br />
f m<br />
je pevnost malty pro zdění v tlaku v N/mm 2 ;<br />
K je konstanta, která se upraví podle [2];<br />
α; β jsou konstanty.<br />
Přičemž omezení pro použití vztahu (1) musí být uvedena ve vztahu<br />
k hodnotám f b<br />
a f m<br />
; ke skupinám zdicích prvků podle [6] a k variačnímu<br />
koeficientu souboru výsledků zkoušek (vždy ≤ 25 %).<br />
Pro jednovrstvé zdivo s přesnými zdicími prvky z lehkého betonu<br />
(skupina 1) na maltu pro tenké spáry zcela vyplněné maltou a uspořádané<br />
podle ustanovení [6] platí navíc tato upřesnění a omezení –<br />
tloušťka ložných spár je 0,50 až 3,0 mm a variační součinitel zdicích<br />
prvků je < 25 %.<br />
■ α = 0,85<br />
■ β = 0<br />
■ f b<br />
≤ 50 N/mm 2<br />
■ f m<br />
≤ 10 N/mm 2<br />
Vzorec (1) je tak transponován do podoby:<br />
f k<br />
= K . f b<br />
0,85<br />
[N/mm 2 ] (2)<br />
Normalizovaná pevnost v tlaku f b<br />
zdicích prvků, uvažovaná při navrhování<br />
podle [2], je průměrnou pevností v tlaku (zkoušené série tvárnic)<br />
určenou zkouškami podle ČSN EN 772-1 [5], dále násobenou součinitelem<br />
δ vlivu rozměrů zdicího prvku podle přílohy A normy ČSN EN<br />
772-1[5]. V případě tvárnic Liapor byly pro hodnocení zdiva použity jako<br />
vstupní data následující parametry a hodnoty: skupina δ = 1,15.<br />
Metodika použitá v soustavě evropských norem umožňuje obecně,<br />
ve všech případech a pro jakoukoliv kombinaci pevnosti zdicích prvků<br />
a malty, stanovit charakteristickou pevnost zdiva. Při vyhodnocení lze<br />
pak provést snadnou grafickou kontrolu pomocí funkčního grafu, resp.<br />
dopočítat (přepočítat) charakteristiky podle výsledků zkoušek na<br />
charakteristiky tabulkové, tj. charakteristiky pro třídy pevnosti zdicích<br />
prvků a malty. Úplnou soustavu návrhových hodnot pak lze obdržet<br />
s použitím soustavy diferencovaných dílčích součinitelů spolehlivosti<br />
zdiva γ M<br />
v závislosti na kategorii výroby prvků a kategorizaci provádění<br />
zdiva podle NA.2.1. normy [2].<br />
Česká norma pro navrhování zděných konstrukcí ČSN 731101 [1]<br />
udává pouze tabelární hodnoty pro „starší“ typy zdiva, postupně<br />
doplňované o hodnoty nových technologií, odvozených z nově<br />
prováděných experimentů. Pro případ přesného zdiva z lehkého<br />
betonu srovnatelné hodnoty v této normě (i mimo ni) dosud zcela<br />
absentovaly.<br />
Pro odvození návrhových pevností f d,ČSN<br />
, ve smyslu [1] výpočtových<br />
pevností Rd = f d,ČSN<br />
, se použije, obdobně jako u stanovení přetvárných<br />
charakteristik E, α norem [1] a [8, 9] explicitně. Přitom se současně<br />
porovnávají celé bezpečnostní koncepty obou soustav norem (ČSN<br />
a ČSN EN) s cílem stanovení reálně spolehlivých hodnot tzv. globálních<br />
součinitelů spolehlivosti pro stanovení návrhových hodnot pevnosti<br />
v tlaku zkoušeného zdiva Liapor M na tenkovrstvou maltu.<br />
Statickým zkouškám bylo podrobeno šest nízkých zděných stěn pro<br />
stanovení pevnostních a přetvárných charakteristik zdiva z přesných<br />
tvárnic z liaporbetonu řady Liapor KM. Pracovalo se s tvárnicemi<br />
Liapor KM 247/240/248-12-1200, určenými pro zdivo tloušťky<br />
240 mm.<br />
Kritéria pro hodnocení posuzovaných vlastností přesných zdicích<br />
prvků jsou obecně uvedena v příslušných výrobkových specifikacích<br />
ČSN EN 771-3:2003/A1:2005 [4] a v návazném souboru zkušebních<br />
norem řady ČSN EN 772-XX, z nichž pro účely statických vyhodnocení<br />
pevnosti zdiva v tlaku je nejvýznamnější ČSN EN 772-1[5].<br />
Při závěrečném vyhodnocování se pracovalo s reálnými hodnotami<br />
42 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Obr. 1. Zdění zkušebních těles<br />
pevnosti zdicích prvků v době zkoušky, pro návrhový předpis vyhodnocené<br />
charakteristiky tedy leží na straně bezpečnosti.<br />
Malty pro tenké spáry, respektive jejich pevnost v tlaku, není podle<br />
evropských norem součástí výpočtových vztahů pro stanovení<br />
pevnosti zdiva na TVM. České normy vůbec žádný vztah neuvádějí.<br />
Použitá malta byla přesto poměrně podrobně zkoušena, byla stanovena<br />
její objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost<br />
v tlaku. Nízké stěny byly zkoušeny ve stáří 28 dnů ± 1 den, pevnost<br />
malty byla stanovena rovněž v den zkoušky. Vyrovnanost zkoušených<br />
parametrů malty ukazovala na její dobrou kvalitu, jediné kritérium pro<br />
pevnost v tlaku v rozmezí od 5 do 10 MPa bylo splněno. Tloušťka při<br />
nanášení byla cca 3,0 mm, po vyzdění v průměru 2,0 mm, což leží<br />
v rozmezí 0,50 až 3,0 mm.<br />
Nízké zděné stěny z tvárnic Liapor M vyzděné na tenkovrstvou<br />
maltu byly při zkouškách v TZUS Brno zatěžovány jednorázovým,<br />
rovnoměrně rozděleným a dostředně působícím zatížením v režimu<br />
podle ČSN EN 1052-1 [6] a podle ČSN 732061-1/2 v souladu<br />
s metodikou docenta Jaromíra K. Kloudy [7, 8, 9]. Pro oba případy<br />
zatěžování – monotónně stupňovitě vzrůstající zatížení podle<br />
[6] i pro zatěžování po stupních s odtížením vždy po dosažení<br />
dalšího zatěžovacího stupně na výchozí zatížení podle [7, 8, 9],<br />
byly zaznamenávány údaje svislých deformetrů. Byl pozorován<br />
a zaznamenáván vznik a rozvoj trhlin, úroveň posledního zatížení<br />
▲ Obr. 2. Malta pro tenké spáry<br />
s měřenými hodnotami přetvoření před demontáží deformetrů,<br />
a konečně vyhodnocena skutečná rychlost zatěžování a charakter<br />
porušování každé zkoušené nízké zděné stěny.<br />
Metodika zkoušení – přetvárné vlastnosti<br />
zdiva z přesných tvárnic Liapor M, zděných<br />
na TVM podle ČSN EN/ČSN<br />
Významnou charakteristikou zdiva, vystihující jeho chování při působení<br />
zatížení, je tzv. pracovní diagram zdiva, popisující v grafické<br />
podobě závislost vzniklého napětí σ y<br />
ve zdivu od působícího svislého<br />
zatížení na jeho svislém, příp. i vodorovném poměrném, přetvoření<br />
(ε y<br />
, resp. ε x<br />
). Charakter pracovního diagramu je různý pro jednotlivé<br />
materiály či jejich kombinace. Různý je i při odlišných způsobech,<br />
rychlosti či druzích zatěžování.<br />
Pro postup vyhodnocení experimentálně zjištěných (měřených)<br />
hodnot souřadnic závislosti napětí v tlaku na poměrném přetvoření<br />
ve svislém směru jsou směrodatné kapitoly Moduly přetvárnosti<br />
a Pracovní diagram zdiva normy ČSN 731101 [1], určující závislost<br />
poměrného přetvoření zdiva ε (bez účinků dotvarování) na velikosti<br />
napětí σ vztahem pro součinitel přetvárnosti zdiva α = 1000. Po<br />
úpravě lze výraz napsat jako jednoparametrický:<br />
▼ Obr. 3. Osazení měřicích přístrojů<br />
▼ Obr. 4. Porušení tlačené stěny<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
43
ε = – (1,1/α) . l n<br />
[1 – (σ/1,1f ms<br />
)] (3)<br />
Obecně platí, že hodnota součinitele přetvárnosti α pro vyšetřovaný<br />
druh zdiva se určí z hodnot souřadnic [σ, ε] pracovního diagramu tak,<br />
aby křivka podle výše uvedeného vztahu pro ε co nejlépe vystihovala<br />
průběh diagramu napětí – poměrné přetvoření.<br />
Dalším parametrem, popisujícím přetvárné vlastnosti zdiva, je jeho modul<br />
pružnosti, respektive modul přetvárnosti E. Metodiky pro jeho stanovení<br />
jsou podle ČSN a EN poněkud odlišné, co do způsobu zatěžování<br />
i úrovně zatížení při vyhodnocení, takže zjištěné hodnoty E podle<br />
obou norem nejsou zcela identické. Stejně tak jako součinitel přetvárnosti<br />
α podle ČSN a součinitel K E<br />
podle EN (má i jiný smysl).<br />
Přetvárné chování každého měřeného vzorku bylo vždy hodnoceno<br />
komplexně již od samotného počátku, tj. co do rovnoměrnosti přetváření<br />
ve všech měřených místech, co do pravidelného a korektního<br />
zatěžování apod. V oblasti přetvárných vlastností zdiva je evropská<br />
normalizace poměrně skoupá. Vše, co je pro krátkodobé jednorázové<br />
tlakové zatížení udáno v ČSN EN 1996-1-1 [2] jako závazné, lze napsat<br />
takto: krátkodobý sečnový modul pružnosti E je nutné určit zkouškami<br />
podle EN 1052-1 [6], tj. pro tlak, který se rovná jedné třetině síly na<br />
mezi porušení zkušebního vzorku.<br />
Vyhodnocení modulu pružnosti se podle EN 1052-1 [6] provádí<br />
pro hladinu zatížení 1/3, což je odlišné od vyhodnocení podle ČSN<br />
norem [8, 9], které se provádí pro hladinu zatížení 0,30, navíc při<br />
jiném způsobu zatěžování. U evropské zkoušky jde tedy o počáteční<br />
sečnový modul pružnosti, u české o počáteční modul přetvárnosti<br />
z celkových deformací ze zkoušky.<br />
Metodika zkoušení – počáteční pevnost zdiva<br />
ve smyku z přesných tvárnic Liapor M,<br />
zděných na TVM podle ČSN EN 1052-3<br />
Celoplošně aplikovaná malta pro tenké spáry vykázala při zkoušce<br />
zdiva vlastnosti charakterizované regresní rovnicí přímky:<br />
y = 0,7625 . 0,4125<br />
se spolehlivostí R 2 = 0,8208.<br />
Dosažené výsledky jsou o něco lepší než hodnoty povolované k užití<br />
normou ČSN EN 1996-1-1 (0,30 MPa pro počáteční pevnost ve<br />
smyku). Zkouška je dokumentována na obrázku 5.<br />
Vyhodnocení zkoušek a závěr<br />
Na základě provedených a vyhodnocených zkoušek nízkých zděných<br />
stěn z přesných tvárnic Liapor M v tloušťce 240 mm na maltu pro tenké<br />
spáry byla stanovena základní soustava návrhových parametrů pro<br />
stanovení výpočtové pevnosti v tlaku podle ČSN 731101 (viz tabulku 1)<br />
a podle ČSN EN 1996-1-1 (viz tabulku 3).<br />
Porovnáním s tabulkou 2E.3 změny 5 k ČSN 731101 [1] zpracované<br />
docentem Jaromírem K. Kloudou na základě rozsáhlého experimentálního<br />
ověření [11] je zřejmá pro Liapor M na obyčejnou maltu (v rozmezí<br />
pevnostních tříd M 2,5 až M 20, krajní hodnoty) statická výhodnost zdiva<br />
na maltu pro tenké spáry (viz tabulku 2).<br />
Co se týká pevnosti v tlaku zdiva, lze konstatovat, že hodnoty vypočtené<br />
podle evropského předpisu pro zjednodušené výpočetní metody podle<br />
normy ČSN EN 1996-3 [3] se od hodnot stanovených podle podrobného<br />
předpisu [2] téměř neliší. Obojí proto byly použity pro porovnání<br />
s výsledky zkoušek a dalšími rozbory. Při aplikaci zjednodušených výpočtů<br />
lze použít zvýrazněných políček v tabulkách pro příslušné zdivo<br />
pro f b<br />
= f u<br />
; δ = 1,0 pro f b<br />
= δf u<br />
; δ = 1,15<br />
pro f b<br />
= 9 N/mm 2 R d<br />
= 2,5 N/mm 2 R d<br />
= 2,8 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 12 N/mm 2 R d<br />
= 3,2 N/mm 2 R d<br />
= 3,6 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 16 N/mm 2 R d<br />
= 4,0 N/mm 2 R d<br />
= 4,6 N/mm 2<br />
▲ Tab. 1. Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tloušťky 240 mm na TVM podle<br />
metodiky ČSN 73 1101 [1]<br />
Liapor M/OB M 20 M 2,5<br />
pro f b<br />
= 9 N/mm 2 R d<br />
= 2,4 N/mm 2 R d<br />
= 1,5 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 12 N/mm 2 R d<br />
= 3,0 N/mm 2 R d<br />
= 1,8 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 16 N/mm 2 R d<br />
= 3,6 N/mm 2 R d<br />
= 2,2 N/mm 2<br />
▲ Tab. 2. Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tloušťky 240 mm na maltu<br />
obyčejnou podle ČSN 73 1101 [1]<br />
Liapor M/TVM f k<br />
[N/mm 2 ] f d<br />
[N/mm 2 ]<br />
pro f b<br />
= 9 N/mm 2 5,2 2,3<br />
pro f b<br />
= 12 N/mm 2 6,6 3,0<br />
pro f b<br />
= 16 N/mm 2 8,4 3,8<br />
▲ Tab. 3. Charakteristické a přepočtené výpočtové pevnosti zdiva Liapor M<br />
tloušťky 240 mm na TVM podle ČSN EN 1996-1-1<br />
α<br />
α ČSN<br />
EM 1406 1337<br />
CM 1358 1158<br />
ECM 1382 1248<br />
▲ Tab. 4. Součinitelé přetvárnosti α Liapor M tloušťky 240 mm na TVM podle<br />
metodiky ČSN 73 1101 [1]<br />
z přesných zdicích prvků z lehkého betonu, uvedených v Národní příloze<br />
normy [2].<br />
Na základě provedených a vyhodnocených zkoušek nízkých zděných<br />
stěn z přesných tvárnic Liapor M v tloušťce 240 mm na maltu pro tenké<br />
spáry byly získány experimentální závislosti napětí a svislých poměrných<br />
přetvoření těchto nízkých stěn, mimo jiné byly stanoveny i hodnoty modulů<br />
pružnosti (přetvárnosti) a odvozeny hodnoty součinitele přetvárnosti<br />
zdiva α (viz tabulku 4).<br />
Poznámka:<br />
α – součinitel přetvárnosti zdiva odvozený z obecné formulace podle<br />
ČSN 731101<br />
α ČSN<br />
– součinitel přetvárnosti zdiva odvozený ze zkušebních relací<br />
podle ČSN [1]<br />
EM – označení série zkoušek podle ČSN EN 1996-1-1 [2]<br />
CM – označení série zkoušek podle dosavadní ČSN 73 1101 [1]<br />
ECM – označení zdvojené série zkoušek dle ČSN i EN [1, 2]<br />
S použitím těchto hodnot, získaných teoretickým výpočtem z měřených<br />
parametrů přetvoření, zpracovaných do normalizovaných pracovních<br />
diagramů a následně metodou nejmenších čtverců (tedy stejně jako se<br />
aplikovalo při zpracování [11] změn normy [1] pro nové zdicí technologie)<br />
vychází i příslušné hodnoty tečnových modulů pružnosti (přetvárnosti)<br />
E t0<br />
podle [1]. Součinitel přetvárnosti byl při dobré shodě s vyjádřením<br />
pevnosti (R d<br />
) vyjádřen ještě z normových vztahů ve všech souvislostech<br />
norem [1, 8, 9]. Tyto hodnoty α ČSN<br />
se ukazují jako reálné pro použití ve<br />
výpočtech podle [1]. Výsledná výpočtová hodnota součinitele přetvárnosti<br />
α pro hodnocené zdivo Liapor M na TVM maltu je navržena<br />
α = 1200 pro navrhování podle ČSN 73 1101.<br />
Návrhová hodnota součinitele přetvárnosti hodnoceného zdiva Liapor<br />
M na TVM maltu je pro výpočty podle ČSN EN 1996-1-1 stanovena<br />
hodnotou K E<br />
= 1000.<br />
Na základě již provedených vlastních i zahraničních experimentů lze<br />
všeobecně konstatovat, že přesné zdivo, provedené zpravidla ze zdicích<br />
prvků s tloušťkou rovnou tloušťce stěny, má výrazně lineárnější průběh<br />
44 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Obr. 5. Zkouška počáteční pevnosti ve smyku zdiva Liapor M na maltu pro tenké spáry<br />
pracovního diagramu. Rovněž charakter jeho porušování je často kvazikřehký,<br />
někdy i téměř křehký.<br />
První trhlinky na povrchu zdicích prvků vznikaly ve zkušebních tělesech<br />
zděných na maltu pro tenké spáry až na hladině zatížení blízké mezi porušení<br />
(cca 90 % únosnosti) při zkouškách podle ČSN EN 1996-1 [2] a také<br />
u zkoušek podle ČSN 73 1101 [1] (cca 86 % únosnosti). Charakter přetváření<br />
byl pravidelný, bez vzniku trhlin, porušení bylo klasické, napříč průřezem<br />
stěny. Toto chování svědčí o optimálním působení tenkovrstvé malty<br />
v ložných spárách zkoušeného zdiva. Získané pevnosti jsou o něco vyšší<br />
než uvádí Eurokód, lze tedy na straně bezpečnosti využívat všech jeho<br />
ustanovení pro stanovení návrhových charakteristik pro tento typ zdiva. Podíl<br />
„trvalých přetvoření“ u zkoušek podle [1, 7] činil při poslední měřené úrovni<br />
0,7f tst<br />
[26–28 %] celkového přetvoření, což lze rovněž hodnotit velice kladně.<br />
Závěr: Aplikace TVM u zdiva z Liaporu je velmi efektivní. ■<br />
Použitá literatura<br />
[1] ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí, vč. změn a-9/1982,<br />
b-3/1987, změny 3/1996, změny 4/1998 a změny 5/1999<br />
[2] ČSN EN 1996-1-1 Navrhování zděných konstrukcí, Část 1 – 1: Obecná<br />
pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce, CNI Praha<br />
2007<br />
[3] ČSN EN 1996-3 Navrhování zděných konstrukcí, Část 3: Zjednodušené<br />
metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí, CNI<br />
Praha 2007<br />
[4] ČSN EN 771-3:2003/A1:2005 Specifikace zdicích prvků, Část 1:<br />
Betonové tvárnice s hutným nebo pórovitým kamenivem, CNI Praha<br />
2003, 2005<br />
[5] ČSN EN 772-1 Zkušební metody pro zdicí prvky, Část 1: Stanovení<br />
pevnosti v tlaku, CNI Praha 2001<br />
[6] EN 1052-1 Zkušební metody pro zdivo, Část 1: Stanovení pevnosti<br />
v tlaku, CNI Praha 2003<br />
[7] Klouda, J. K.: Metodika experimentálního vyšetřování mechanických<br />
vlastností zdiva z přesných zdicích prvků na zdicí maltu pro tenké<br />
spáry dle ČSN a EN [MEX/KKS: Modul DBM.23.12 ČSN/EN]. AB<br />
CONTTMAIN International, inovační centrum Brno, II/96 – I/98<br />
[8] ČSN 73 2061-1 Zatěžovací zkoušky zdiva, Část 1: Všeobecná ustanovení<br />
[9] ČSN 73 2061-2 Zatěžovací zkoušky zdiva, Část 2: Pevnost v tlaku<br />
[10] Klouda, J. K.: Vyhodnocení výsledků zatěžovacích zkoušek zdiva<br />
z přesných tvárnic z lehkého betonu Liapor M 240/12/1200 na maltu<br />
pro tenké spáry. TZUS Praha, s.p. – 0090 VVI Brno 2007<br />
[11] Klouda, J. K.: Vyhodnocení výsledků zatěžovacích zkoušek nízkých<br />
zděných stěn ze zdících prvků z lehkého betonu z Liaporu na maltu<br />
obyčejnou a lehkou. Souhrnná zpráva jako podklad pro Změnu 5<br />
k ČSN 73 1101<br />
[12] AB CONTTMAIN International, inovační centrum Brno, 1999<br />
english synopsis<br />
Stress Tests of Liapor Precise Masonry<br />
The article describes the methodology and evaluation of lightweight<br />
aggregate masonry units load test. This type of masonry units has<br />
tolerance category D4 according to the standard ČSN EN 771-3 and is<br />
called Liapor. The results which are described in the text below serve<br />
as a basis for determining the values of the design characteristics of<br />
masonry according the system of Czech and European standards.<br />
klíčová slova:<br />
zdivo, zdicí prvek, malta pro zdûní, malta pro tenké spáry, pevnost v tlaku<br />
keywords:<br />
masonry, masonry unit, masonry mortar, thin layer mortar, compressive strength<br />
odborné posouzení článku:<br />
Ing. Václav Kučera, CSc.<br />
Technický a zkušební ústav <strong>staveb</strong>ní Praha, s. p.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
45
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
text: Jaromír Tomek<br />
foto: archiv autora<br />
▲ Obr. 1. Pohled na odbavovací halu<br />
Terminál hromadné dopravy<br />
u nádraží v Hradci Králové<br />
Ing. Jaromír Tomek (*1955)<br />
Absolvent ČVUT, autorizovaný inženýr<br />
v oboru Pozemní stavby a Statika a <strong>dynamika</strong><br />
<strong>staveb</strong>. Vede ateliér PARS - building<br />
s.r.o. Orientuje se na návrhy atypických<br />
konstrukcí, s důrazem na design. Referenční<br />
stavby: Nile House, Danube House<br />
a Amazon Court komplexu River City<br />
Prague, Mafra na Smíchově, City Tower<br />
na Pankráci, Diamond Point na Těšnově,<br />
Terminál v Hradci Králové a další.<br />
E-mail: tomek@pars.cz<br />
Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové<br />
je umístěn v těsné blízkosti nádraží, v lokalitě<br />
ohraničené ulicemi Nádražní, Sladkovského<br />
a Hořická. Součástí velkorysého <strong>staveb</strong>ního<br />
řešení je venkovní úprava ploch.<br />
Jedná se o dvě odbavovací budovy pro cestující, začleněné do konstrukce<br />
přestřešení nástupišť. Budovy tvoří betonový monolitický<br />
skelet, nosná konstrukce přestřešení nástupišť je ocelová. Střešní<br />
plášť je řešen membránami z PVC s prosklenými plochami.<br />
Popis ocelové konstrukce<br />
Celá vnější stavba je tvořena dvěma téměř shodnými, navzájem<br />
propojenými konstrukcemi. Ocelová konstrukce je v převážné míře<br />
svařovaná z trubek a plechů, zavěšená na předepnutých táhlech.<br />
Konické sloupy podporují hlavní prstenec, do kterého jsou vetknuty<br />
střešní nosníky. Prstenec podporuje páteřní rámový oblouk, do<br />
kterého jsou zavěšena táhla nesoucí střešní nosníky a místnost<br />
dispečera. Střešní nosníky jsou zavěšeny také na táhlech, kotvených<br />
do šikmých rámových stojek. Táhla jsou svedena na úrovni terénu<br />
do čtyř kumulovaných patek, dále jsou kotvena ke dvanácti trakčním<br />
sloupům. Konické trakční sloupy jsou do systému táhel organicky<br />
začleněny. Šikmé stojky mají tvar doutníku, na jejich konstrukci byly<br />
46 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Obr. 2. Schéma konstrukčního řešení stavby<br />
▼ Obr. 3. Model stavby<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
47
▲ Obr. 4. Špička doutníkového sloupu<br />
▲ Obr. 5. Hrot prstence – celek<br />
▲ Obr. 6. Detail hrotu prstence<br />
▼ Obr. 8. Fotografie z realizace stavby<br />
▲ Obr. 7. Dominující detail konstrukce – kumulovaná patka sbíhajících se<br />
sloupů<br />
48 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▲ Obr. 9. Východní pohled těsně před dokončením stavby<br />
použity trubky. Nepravidelné tvary skříňových střešních křivopasých<br />
nosníků i prstence byly svařeny z plechu. Rozpěry střešních nosníků<br />
jsou buď příhradové, obloukové nebo rámové ve tvaru doutníku,<br />
nebo ve tvaru dvou do sebe zapřených oblouků. Táhla jsou tyčová.<br />
Konstrukce je chráněna nátěrem.<br />
Přestřešení tvoří membrány z PVC a prosklení, které je řešeno<br />
zavěšenými rastrovými stěnami. Sloupky a paždíky jsou svařované<br />
T průřezy.<br />
Statický model<br />
Zadání obsahovalo celou řadu vad, které bylo nutné po dohodě postupnými<br />
kroky odstranit. Opravený 3D statický model byl ověřen<br />
na nezávislých softwarech. Byl uplatněn nelineární výpočet s předpětím<br />
na prutové soustavě. Detaily byly kontrolovány výpočtem<br />
na objemových prvcích – solidech. Pro kontrolu a snazší orientaci<br />
v problému byl vyroben i zmenšený fyzický model ze špejlí<br />
a provázků. U prostorových, složitých soustav je tento postup<br />
běžný.<br />
Výpočet byl velmi komplikovaný už proto, že zatížení bylo nutné převzít<br />
od <strong>statika</strong> odpovědného za výpočet membrán. Nelinearita úlohy<br />
s předpětím a velké množství vstupních dat plně popisuje složitost<br />
problému. Konstrukce se počítala několikrát, tak jak byla vstupní data<br />
přístupná, a postupnými kroky se zpřesňovaly údaje.<br />
Netypická konstrukční řešení<br />
■ Střešní nosníky jsou křivopasé, složené z lomených oblouků, přičemž<br />
půdorysný průmět je obdélníkový. Z tohoto důvodu bočnice<br />
tvoří zborcené plochy. Obdobně je možné nalézt zborcené plochy<br />
na koncích prstenců podporujících páteřní oblouk. Zborcené plochy<br />
v obecné rovině nejsou pro výrobu vhodné, tyto prvky kladou velké<br />
nároky na výrobní přípravu i vlastní výrobu. Pro konstruktéra to<br />
znamená, že musí jejich tvar dobře vyšetřit na specializovaném SW<br />
a posléze pro výrobu i přehledně zdokumentovat. Pro výrobce to<br />
zpravidla znamená vyrobit přípravky a navrhnout i speciální výrobní<br />
postupy, popřípadě si také některé postupy ověřit na modelu. Praxe<br />
ukazuje, že i přes velkou snahu všech zúčastněných něco nevyjde<br />
a výsledek nemusí zcela splňovat náročná pohledová kritéria. Vždy<br />
je lepší již ve stádiu architektonického návrhu přemýšlet, jak se<br />
takový prvek vyrobí, tj. provést studii proveditelnosti.<br />
■ Pro návrh membrán i zasklení (nesených konstrukcí) je nutnou<br />
podmínkou jasná definice prostorové geometrie konstrukce. Máli<br />
hlavní nosná konstrukce komplikovaný tvar, je obtížné tento<br />
tvar popsat a odhadnout jeho možné odchylky. Například výrobci<br />
membrán pracují na specializovaném SW, předávaná data proto<br />
musí respektovat jeho možnosti. V tomto případě je lepší již ve<br />
stádiu architektonického návrhu na toto pamatovat a určit, jak se<br />
takový tvar definuje, tj. provést studii geometrie tvaru.<br />
■ Membrány jsou velmi pozvolné a dlouhé a v tomto hledisku jejich<br />
geometrie překračuje běžná pravidla platná pro tyto konstrukce.<br />
Z tohoto důvodu bylo nutné membrány vyztužit a zvláštním způsobem<br />
podepřít. Nezatížené mají plynulý tvar, při zatížení dosednou<br />
na podporu a jejich tvar se změní, membrány jsou dále podporovány<br />
prostupujícím táhlem. Tento požadavek velmi zkomplikoval návrh<br />
i provádění konstrukce. I v tomto případě je lepší již ve stádiu architektonického<br />
návrhu respektovat běžná pravidla, která garantují<br />
funkčnost, údržbu i životnost.<br />
■ Soustava táhel podporující konstrukci má geometrii, která<br />
vybočuje ze zvyklostí, které jež jsou u těchto konstrukcí běžné.<br />
Táhla svírají s nesenou konstrukcí i mezi sebou vzájemně takové<br />
úhly, které generují velké síly do táhel i jejich přípojů. Také mírná<br />
změna geometrie nebo silového účinku vede k významným<br />
změnám v ostatních táhlech. Pro jedno táhlo bylo dokonce nutné<br />
vyvinout zvláštní sestavu složenou z tyčí Macalloy a lana Pfaifer,<br />
která byla navíc zakončena atypickým styčníkovým pantem.<br />
Tyto skutečnosti velmi komplikovaly návrh, montáž i předepnutí<br />
konstrukce. V zadání bylo striktně požadováno užití tyčových<br />
táhel Macalloy. Některá táhla jsou velmi dlouhá (34 m). U těchto<br />
táhel měla být dána přednost lanům, která jsou tvárnější<br />
a únosnější. Bývá zcela běžné, že na jedné konstrukci jsou užita lana<br />
i táhla. Geometrii konstrukce s táhly je dobré navrhnout tak, aby<br />
v táhlech byly přiměřené síly a styčníky měly správnou orientaci.<br />
Provede-li se to dobře, táhla i styčníky vyjdou subtilní a konstrukci<br />
to prospěje.<br />
■ Protože rozhodující detaily, které vytvářejí charakter konstrukce,<br />
nebyly tvarově definovány v zadání, bylo možné uplatnit invenci<br />
při jejich designu. Inspirací bylo nastudování referenční stavby<br />
přestřešení mola v Janově od architekta Renza Piana a detaily<br />
byly navrženy tak, aby se autorům líbily. Podařilo se a architekt<br />
je vzal za své.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
49
▲ Obr. 10. Krajní oblouková rozpěra na západní straně (u nádraží)<br />
▼ Obr. 11. Dokončená stavba. Pohled pod plachtu od jihozápadu.<br />
▲ Obr. 12. Dokončená stavba. Pohled na celou konstrukci od jihozápadu.<br />
▼ Obr. 13. Pohled pod plachtu ve střední části nástupišť<br />
50 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
▼ Obr. 14. Dokončená stavba. Pohled na konstrukci od jihozápadu.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
51
▲ Obr. 15. Pohled na celou konstrukci stavby od jihu<br />
Provádění stavby<br />
Konstrukce je rozměrná, a proto klade velké nároky na dosažení potřebné<br />
přesnosti s ohledem na požadavky kladené táhly a geometrií membrán.<br />
Táhla musí mít předepsanou délku a membrány musí mít předepsanou<br />
geometrii, protože odchylky konstrukce ovlivňují nejen napjatostní stav<br />
táhel a membrán, ale i montáž těchto prvků. Dosaženou geometrii velmi<br />
ovlivňuje teplota prostředí. Geometrie musí být geodeticky průběžně<br />
sledována a vyhodnocována. Montáž proto vyžaduje velkou profesionalitu<br />
na straně montážní organizace i řídicích a kontrolních orgánů.<br />
Příprava byla tím pádem velmi náročná, ale úspěšná, i díky spolupráci<br />
s dodavatelem stavby – firmou Strabag a.s. Rovněž je třeba ocenit<br />
i vstřícný přístup architektů, dodavatele táhel Macalloy i táhel<br />
Pfaifer. Příkladná byla spolupráce s realizačním týmem dodavatele<br />
membrán. ■<br />
Technické údaje o <strong>staveb</strong>ní konstrukci<br />
Svařovaná ocelová konstrukce charakteristického tvarosloví, zavěšená<br />
na předepnutých táhlech. Přestřešení tvoří předepnuté<br />
membrány a prosklení. Tento typ konstrukce svým rozměrem drží<br />
v České republice prvenství.<br />
Hmotnost ocelové konstrukce včetně příslušenství:<br />
850 t, z toho táhla tvoří 50 t<br />
Půdorysné rozměry přestřešené plochy:<br />
60,0x144,0 m (půdorysná<br />
odvodňovaná plocha = 8300 m 2 )<br />
Světlá výška pod přestřešení:<br />
proměnná od 9,50 m do 14,50 m<br />
Rozpětí/vzepětí/délka membrány:<br />
10,0 m/var. od 2,0 m do 5,0 m/<br />
/var. od 25,0 m do 32,0 m<br />
Plocha membrány/plocha prosklení:<br />
6300 m 2 /1200 m 2<br />
Délka krajního střešního nosníku:<br />
32,50 m<br />
Vzepětí konstrukce páteřního oblouku:<br />
9,50 m<br />
Rozpětí páteřního oblouku: 78,0 m<br />
Výška doutníkové stojky: 24,50 m<br />
Maximální průměr táhla (Macalloy):<br />
105 mm (3000 kN)<br />
Základní údaje o stavbě<br />
Název stavby:<br />
Terminál hromadné dopravy<br />
v Hradci Králové<br />
Investor:<br />
Dopravní podnik Hradce Králové a.s.<br />
Architekti:<br />
doc. Ing. arch. Patrik Kotas<br />
doc. Ing. arch. Jan Štípek<br />
Ing. arch. Jaromír Chmelík<br />
Generální projektant: Sdružení: Metroprojekt Praha a.s.<br />
+ Ateliér designu a architektury –<br />
doc. Ing. arch. Patrik Kotas<br />
Dodavatel stavby: Strabag a.s., Odštěpný závod<br />
Ostrava, oblast Sever<br />
Dodavatel ocelové konstrukce:<br />
Strabag a.s., Pozemní stavitelství<br />
České Budějovice<br />
Projektant ocelové konstrukce*):<br />
Pars building s.r.o.<br />
odpovědný inženýr: Ing. Jaromír Tomek<br />
Spolupracovníci: Ing. Petr Beneš,<br />
Ing. Petr Kaván, Ing. Martin Kubík,<br />
Ing. Jana Tomková<br />
Realizace stavby: 2006 až 2008<br />
*) projektová příprava vnější ocelové konstrukce včetně membrán<br />
a prosklených ploch.<br />
english synopsis<br />
City Transport Terminal in Hradec Králové<br />
The city transport terminal in Hradec Králové is located close to<br />
the main railway stations. The terminal consists of two departure<br />
buildings for passengers built into the construction of the platform<br />
roofing. The buildings consist of a joint-less concrete skeleton, while<br />
the load-bearing construction of the platform roofing is made of steel.<br />
The roof coat consists of PVC screens with glazed sections.<br />
klíčová slova:<br />
terminál hromadné dopravy, Hradec Králové, konstrukce přestřešení nástupišť,<br />
statický model stavby, střešní nosníky křivopasé, tyčová táhla Macalloy<br />
keywords:<br />
city transport terminal, Hradec Králové, platform roofing construction,<br />
static model of construction, curved roof beams, Macalloy connecting rods<br />
52 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />
text: Milan Holický, Karel Jung, Miroslav Sýkora<br />
grafické podklady: archiv autorů<br />
Stanovení charakteristické pevnosti<br />
konstrukcí z betonu na základě zkoušek<br />
Prof. Ing. Milan Holický, DrSc.<br />
Ph.D. (*1943)<br />
Vedoucí oddělení spolehlivosti<br />
konstrukcí v Kloknerově ústavu, ČVUT<br />
v Praze. Předseda TNK 38 Spolehlivost<br />
<strong>staveb</strong>ních konstrukcí. Delegát<br />
ČR v Evropském výboru pro normalizaci<br />
CEN v rámci technické komise TC<br />
250 Structural Eurocodes a subkomise<br />
TC 250/SC1 Actions on Structures.<br />
E-mail: holicky@klok.cvut.cz<br />
Spoluautoři:<br />
Ing. Karel Jung<br />
E-mail: jung@klok.cvut.cz<br />
Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D.<br />
E-mail: sykora@klok.cvut.cz<br />
Využití zkoušek je důležitou součástí ověřování<br />
spolehlivosti existujících železobetonových<br />
konstrukcí, u nichž může být jakákoliv nejistota<br />
o vlastnosti materiálu velmi významná.<br />
Statistické metody se uplatní především při odhadu charakteristické<br />
hodnoty pevnosti betonu, v některých případech se mohou použít<br />
také při přímém odhadu návrhové hodnoty.<br />
Obecné postupy hodnocení a navrhování konstrukcí z libovolného materiálu<br />
na základě zkoušek uvádí příloha D normy ČSN EN 1990 [1], která je<br />
v souladu s dokumenty ČSN ISO 13822 [3], ISO 12491 [4] i ISO 2394 [5].<br />
Postupy pro stanovení charakteristické hodnoty pevnosti betonu v konstrukcích<br />
na základě zkoušek uvádí nový evropský dokument EN 13791<br />
[2], který navazuje na ČSN EN 206-1 [6] pro specifikaci vlastností betonu<br />
na základě zkoušek (kontrola shody). Postupy podle ČSN EN 1990 [1]<br />
a EN 13791 [2] se však navzájem liší a mohou vést k rozdílným odhadům<br />
charakteristické hodnoty. Ukazuje se, že empirické vztahy uvedené<br />
v novém předpisu EN 13791 [2] vedou zpravidla k vyšším hodnotám<br />
charakteristické pevnosti a jsou tedy na nebezpečné straně.<br />
Obecné zásady statistického hodnocení<br />
Při hodnocení výsledků zkoušek se má porovnat chování zkušebních vzorků<br />
a způsoby porušení s teoretickými předpoklady. Případnou významnou<br />
odchylku od předpokladů je potřebné vysvětlit například prostřednictvím<br />
doplňujících zkoušek nebo změnou teoretického modelu.<br />
Podle přílohy D normy ČSN EN 1990 [1] se výsledky zkoušek mají<br />
hodnotit na základě statistických metod s využitím dostupných znalostí<br />
o typu rozdělení a jeho příslušných parametrech. Metody uvedené<br />
v příloze D se mají použít pouze při splnění následujících podmínek:<br />
■ statistické údaje (včetně apriorních informací) jsou převzaty ze<br />
známých základních souborů, které jsou dostatečně homogenní;<br />
■ je k dispozici dostatečný počet pozorování.<br />
Rozlišují se tři hlavní kategorie hodnocení výsledků zkoušek:<br />
■ pokud se provádí pouze jedna zkouška (nebo velmi málo zkoušek),<br />
není možné klasické statistické hodnocení. Za předpokladu, že<br />
se použijí rozsáhlé apriorní informace spojené s hypotézou o relativních<br />
stupních důležitosti těchto informací a výsledků zkoušek,<br />
lze hodnocení pojmout jako statistické (hodnocení s využitím tzv.<br />
Bayesovských postupů je popsáno například v dokumentu ISO<br />
12491 [4], materiálech JCSS [7] a v příručce [8]);<br />
■ pokud se pro odhad vlastnosti provádí řada zkoušek, je možné<br />
klasické statistické hodnocení. Pro běžné případy uvádí příloha D<br />
ČSN EN 1990 [1] příklady. I v tomto postupu je však možné využít<br />
apriorní (předchozí) informace o vlastnosti, v běžných případech to<br />
však bude méně potřebné než ve výše uvedeném případě;<br />
■ pokud se z důvodu kalibrace modelu a s ním spojeným jedním<br />
nebo více parametry provádí řada zkoušek, je možné klasické<br />
statistické hodnocení.<br />
Výsledek hodnocení zkoušky se má považovat za platný pouze pro<br />
charakteristiky zatížení uvažované při zkouškách. Pokud se výsledky<br />
extrapolují tak, aby se pokryly další návrhové parametry a zatížení,<br />
mají se použít doplňující informace z předchozích zkoušek nebo<br />
informace založené na teoretickém podkladě.<br />
Stanovení charakteristické hodnoty pevnosti<br />
betonu<br />
Předpovědní metoda podle ČSN EN 1990<br />
Příloha D ČSN EN 1990 [1] poskytuje obecné pokyny pro hodnocení<br />
jedné nezávislé vlastnosti X, která může představovat:<br />
■ odolnost výrobku;<br />
■ vlastnost, která přispívá k odolnosti výrobku.<br />
Další text se omezuje na důležitou praktickou úlohu, kdy vyšetřovanou<br />
materiálovou vlastností X je pevnost betonu v tlaku f c<br />
. Má se stanovit<br />
její charakteristická hodnota definovaná jako 5% kvantil. Uvažuje se, že<br />
základní soubor má normální rozdělení. Důležitý pojem kvantil náhodné<br />
veličiny se podrobně popisuje v příručce [8] nebo ve skriptech [9].<br />
Vztahy uvedené v příloze D ČSN EN 1990 [1] vycházejí z předpokladu,<br />
že vyšetřovaná veličina má normální nebo lognormální rozdělení. Přijetí<br />
lognormálního rozdělení, viz například příručku [8] nebo skripta [9], má tu<br />
výhodu, že na rozdíl od normálního rozdělení se vyloučí výskyt záporných<br />
hodnot. Dále se předpokládá, že neexistuje apriorní znalost průměru<br />
pevnosti f c<br />
. Průměr se stanoví z výsledků zkoušek podle vztahu:<br />
f<br />
1<br />
=<br />
l<br />
l<br />
f<br />
(1)<br />
m(n),i s<br />
,i i<br />
s<br />
n<br />
n<br />
kde f m(n),is<br />
je výběrový průměr odhadnutý z výsledků zkoušek f is,i<br />
a sumace se provádí přes výsledky všech n zkoušek. V příspěvku se<br />
používají symboly, značky a zkratky definované v EN 13791 [2].<br />
Rozlišují se dva případy:<br />
■ případ „V neznámý“, kdy neexistuje apriorní znalost variačního<br />
koeficientu pevnosti betonu;<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
53
■ případ „V známý“, kdy je variační koeficient znám.<br />
V případě „V neznámý“ se variační koeficient vlastnosti odhadne<br />
výběrovým variačním koeficientem:<br />
V = s/f m(n),is<br />
(2)<br />
kde s je výběrová směrodatná odchylka stanovená z výsledků<br />
zkoušek:<br />
s =<br />
1<br />
n -1<br />
Ukazuje se, že často může být výhodnější použít případ „V známý“<br />
spolu s konzervativním horním odhadem V, než aplikovat pravidla<br />
uvedená pro případ „V neznámý“. Pokud je V neznámý a odhaduje<br />
se výběrovým variačním koeficientem, nemá se uvažovat menší než<br />
0,10. V souladu s přílohou D normy ČSN EN 1990 [1] (viz ale také<br />
příručku [10] nebo dokumenty ISO 12491 [4] a ISO 2394 [5]) může<br />
být charakteristická hodnota pevnosti betonu v tlaku f ck,is<br />
stanovená<br />
z výsledků n zkoušek předpovědní metodou:<br />
54 <strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
2<br />
l ( fis,<br />
i<br />
l fm(n),is<br />
)<br />
n<br />
(3)<br />
f ck,is<br />
= f m(n),is<br />
(1 – k n<br />
. V ) (4)<br />
kde k n<br />
označuje součinitel z tabulky 1 závislý na počtu zkoušek n, pravděpodobnosti<br />
p, které odpovídá hledaný kvantil, a obecně také na šikmosti<br />
základního souboru α (pro normální rozdělení je však α = 0).<br />
n 1 2 3 4 5 6 8 10 20 30 l<br />
V známý 2,31 2,01 1,89 1,83 1,80 1,77 1,74 1,72 1,68 1,67 1,64<br />
V neznámý – – 3,37 2,63 2,33 2,18 2,00 1,92 1,76 1,73 1,64<br />
▲ Tab. 1. Hodnoty součinitele k n<br />
pro 5% kvantil<br />
Poznamenejme, že zatímco norma ISO 12491 [4] označuje postup<br />
podle vztahu (4) s uvážením součinitelů k n<br />
v tabulce 1 jako předpovědní<br />
metodu, ČSN EN 1990 [1] používá termín Bayesovský<br />
postup s vágním apriorním rozdělením. Charakteristická hodnota f ck,is<br />
daná vztahem (4) může být podle ČSN EN 1990 [1] dále ovlivněna<br />
návrhovou hodnotou převodního součinitele h d<br />
, který se použije<br />
například pro převod pevnosti získané z jádrových vývrtů na pevnost<br />
z normových těles. V předložené studii se součinitel pro zjednodušení<br />
neuvažuje. Koeficient k n<br />
uvedený v tabulce 1 pro známý variační<br />
koeficient V se určí ze vztahu:<br />
k n<br />
= –u 0,05<br />
(1 + 1/n) 0,5 (5)<br />
kde u 0,05<br />
je kvantil normované normální veličiny odpovídající pravděpodobnosti<br />
0,05.<br />
V případě, že variační koeficient V je neznámý, použije se výběrový<br />
variační koeficient (2) a součinitel k n<br />
se stanoví v souladu<br />
s ISO 12491 [4] jako:<br />
k n<br />
= –t 0,05<br />
(1 + 1/n) 0,5 (6)<br />
kde t 0,05<br />
je kvantil Studentova t-rozdělení odpovídající pravděpodobnosti<br />
0,05. Studentovo t-rozdělení je popsáno například ve skriptech [11].<br />
V příručce [10] se ukazuje, že předpovědní metoda v ČSN EN 1990<br />
[1] odpovídá přibližně pokryvné metodě s konfidencí 0,75 popsané<br />
v ISO 12491 [4]. Vztahy (5) a (6) lze použít i při odhadu kvantilů odpovídajícím<br />
pravděpodobnostem různým než 0,05, například pravděpodobnosti<br />
0,001 u návrhové hodnoty materiálových vlastností.<br />
Je potřeba zdůraznit, že při hodnocení existujících konstrukcí se<br />
obvykle předpokládá statistická nezávislost výsledků zkoušek.<br />
V případě kontroly shody při výrobě betonu popisované v ČSN EN<br />
206-1 [6] se může při hodnocení zvážitt statistická závislost mezi<br />
výsledky po sobě jdoucích zkoušek, jak je naznačeno například<br />
v publikacích [12,13].<br />
Stanovení charakteristické hodnoty pokryvnou metodou<br />
Základním pojmem odhadu kvantilu z výběru o rozsahu n pokryvnou<br />
metodou je konfidence γ, tj. pravděpodobnost (zpravidla 0,75, 0,90<br />
nebo 0,95), se kterou stanovený odhad pokrývá hledaný kvantil (proto<br />
se mluví o pokryvné metodě, anglicky covering method). Odhad x p,cover<br />
dolního kvantilu x p<br />
je pokryvnou metodou stanoven tak, že platí:<br />
P (x p,cover<br />
< x p<br />
) = γ (7)<br />
Odhad je tedy menší (na bezpečné straně) než neznámý kvantil x p<br />
s pravděpodobností γ. Jestliže směrodatná odchylka σ základního<br />
souboru je známá z předchozí zkušenosti, odhad x p,cover<br />
dolního<br />
p-kvantilu je dán vztahem:<br />
x p,cover<br />
= m – κ p<br />
σ (8)<br />
kde součinitel κ p<br />
se pro známou směrodatnou odchylku σ odvozuje ze vztahu [17]:<br />
Jestliže je směrodatná odchylka základního souboru σ neznámá,<br />
uvažuje se výběrová směrodatná odchylka s:<br />
(9)<br />
x p,cover<br />
= m – k p<br />
s (10)<br />
kde koeficient k p<br />
se určí ze vztahu [18]:<br />
(11)<br />
kde t nc,γ<br />
je kvantil necentrálního Studentova t-rozdělení odpovídající<br />
pravděpodobnosti 0,05 stanovený pro n – 1 stupňů volnosti a parametr<br />
necentrality –u 0,05<br />
√n. Pro zjednodušení praktických aplikací<br />
jsou hodnoty součinitelů κ p<br />
a k p<br />
uvedeny v tabulce 2.<br />
Koeficienty odhadu κ p<br />
= κ (α, p, γ, n) a k p<br />
= k (α, p, γ, n) závisí na typu<br />
rozdělení, šikmosti α, na pravděpodobnosti p odpovídající hledanému<br />
kvantilu x p<br />
, na konfidenci γ a na rozsahu výběru n. Znalost konfidence γ,<br />
že odhad x p,cover<br />
bude na bezpečné straně od skutečné hodnoty x p<br />
,<br />
je největší předností klasické pokryvné metody.<br />
Odhad charakteristické pevnosti podle EN 13791<br />
Nový dokument EN 13791 [2] uvádí postupy pro hodnocení pevnosti<br />
betonu v konstrukcích. Rozlišuje postup pro 15 a více zkoušek (postup<br />
A) a pro 3 až 14 zkoušek (postup B).<br />
Postup A<br />
Podle postupu A se charakteristická pevnost betonu v konstrukci f ck,is<br />
stanoví jako menší z hodnot vyplývajících z následujících vztahů:<br />
▼ Tab. 2. Hodnoty součinitele κ p<br />
a k p<br />
pro 5% kvantil a konfidenci<br />
γ = 0,75<br />
l<br />
p<br />
= u<br />
l<br />
k<br />
=<br />
l<br />
1<br />
tt<br />
pp<br />
u<br />
u<br />
l<br />
n<br />
0,<br />
0 5<br />
nc, nc, ll<br />
((<br />
n<br />
l1,<br />
1,<br />
l<br />
u<br />
n)<br />
)<br />
00,<br />
, 05<br />
n 3 4 5 6 8 10 20 30 ∞<br />
σ známá 2,03 1,98 1,95 1,92 1,88 1,86 1,80 1,77 1,64<br />
σ neznámá 3,15 2,68 2,46 2,34 2,19 2,10 1,93 1,87 1,64<br />
σ známá 2,38 2,29 2,22 2,17 2,10 2,05 1,93 1,88 1,64<br />
γ = 0,90<br />
σ neznámá 5,31 3,96 3,40 3,09 2,75 2,57 2,21 2,08 1,64<br />
σ známá 2,59 2,47 2,38 2,32 2,23 2,17 2,01 1,95 1,64<br />
γ = 0,95<br />
σ neznámá 7,66 5,14 4,20 3,71 3,19 2,91 2,40 2,22 1,64
f ck,is<br />
= f m(n),is<br />
– k 2<br />
. s; f ck,is<br />
= f is,nejmenší<br />
+ 4 MPa (12)<br />
kde k 2<br />
je koeficient podle národní přílohy EN 13791 [2] (pokud není stanoven,<br />
počítá se s k 2<br />
= 1,48) a f is,nejmenší<br />
je minimální hodnota získaná ze zkoušek.<br />
Výběrová směrodatná odchylka s nemá být menší než 2 MPa.<br />
Postup B<br />
V případě 3 až 14 zkoušek se charakteristická hodnota pevnosti f ck,is<br />
stanoví jako menší hodnota získaná ze vztahů:<br />
f ck,is<br />
= f m(n),is<br />
– k; f ck,is<br />
= f is,nejmenší<br />
+ 4 MPa (13)<br />
kde k je součinitel uvedený v tabulce 3 pro tři intervaly počtu zkoušek<br />
n. Nespojitost součinitele k vede k nespojitosti odhadu charakteristické<br />
pevnosti f ck,is<br />
v závislosti na n.<br />
n<br />
10 – 14 5<br />
7 – 9 6<br />
3 – 6 7<br />
▲ Tab. 3. Součinitel k v MPa v závislosti na počtu zkoušek n<br />
Postupy A a B z EN 13791 [2] pro stanovení charakteristické pevnosti<br />
betonu v konstrukcích jsou obdobné jako postupy přijaté v normě<br />
ČSN EN 206-1 [6], která se však zaměřuje na odlišnou úlohu – kontrolu<br />
shody při výrobě betonu. Je patrné, že postupy A a B z EN 13791 [2] se<br />
liší od obecných postupů v ČSN EN 1990 [1] platné pro libovolný materiál.<br />
Následující rozbor je zaměřen na porovnání obou postupů a naznačení<br />
možných rozdílů, které mohou být významné v praktických aplikacích.<br />
k<br />
má normální rozdělení s průměrem 30 MPa a směrodatnou odchylkou<br />
5 MPa (běžné charakteristiky podle dokumentu JCSS [7]).<br />
Provádí se celkem 100 simulací souborů zkoušek – každý soubor<br />
se skládá z 15 nezávislých hodnot výsledků zkoušek. Obr. 1 naznačuje,<br />
že pro n = 15 jsou charakteristické hodnoty stanoveny podle<br />
EN 13791 [2] větší přibližně o 1,5 MPa a mají poněkud větší rozptyl<br />
než hodnoty podle ČSN EN 1990 [1]. Přibližně s pravděpodobností<br />
0,016 je charakteristická hodnota stanovená podle EN 13791 [2]<br />
menší než hodnota podle ČSN EN 1990 [2] (simulace číslo 67<br />
a 73 – případy, kdy ve vztahu (12) rozhoduje druhá rovnice). Pro větší<br />
počet zkoušek, n > 15, se rozdíl mezi charakteristickými pevnostmi<br />
E(Df ck,is<br />
) snižuje. Pro vysoké hodnoty n (přibližně pro n > 70) nabývá<br />
očekávaný rozdíl E(Df ck,is<br />
) záporných hodnot, protože ve vztahu (11)<br />
rozhoduje druhá rovnice již s pravděpodobností 0,55. Takový počet<br />
zkoušek ovšem není v praktických aplikacích obvyklý.<br />
Postup B<br />
Porovnání postupu B podle EN 13791 [2] a postupu podle ČSN EN<br />
1990 [1] je provedeno s využitím simulačních metod. Předpokládá se<br />
opět beton s průměrnou pevností 30 MPa a směrodatnou odchylkou<br />
5 MPa. Provádí se celkem 100 simulací souborů zkoušek – každý<br />
soubor se v tomto případě skládá ze 7 nezávislých hodnot výsledků<br />
zkoušek, n = 7. Obr. 2 ukazuje výsledky simulací. Očekávaný rozdíl<br />
charakteristických hodnot je přibližně E(Df ck,is<br />
) ≈ 4 MPa. To je hodnota<br />
více než dvakrát větší než při použití postupu A pro n = 15. Přibližně<br />
s pravděpodobností 0,080 je charakteristická hodnota pevnosti určená<br />
pomocí EN 13791 [2] opět menší než hodnota podle ČSN EN<br />
1990 [1]. Očekávaný rozdíl charakteristických hodnot pevností podle<br />
EN 13791 [2] a ČSN EN 1990 [1] v závislosti na počtu zkoušek n<br />
uvádí obr. 3. Pro každé n se provádí 1000 simulací souborů výsled-<br />
Porovnání postupů v ČSN EN 1990 a EN 13791<br />
Postup A<br />
Pro n = 15 a neznámý variační koeficient (směrodatnou odchylku)<br />
lze postupy podle EN 13791 [2] (postup A) a ČSN EN 1990 [1] zjednodušeně<br />
porovnat za předpokladu, že ve vztahu (12) rozhoduje<br />
první rovnice. Očekávaný rozdíl mezi charakteristickými hodnotami<br />
E(Df ck,is<br />
) se získá ze vztahu:<br />
E(Df ck,is<br />
) = f ck,is(12)<br />
– f ck,is(4)<br />
= (–1,48 + k n<br />
) . E(s) = (–1,48 + k n<br />
) . c . σ (14)<br />
kde E(s) značí očekávanou hodnotu výběrové směrodatné odchylky,<br />
σ je směrodatná odchylka základního souboru a konstanta c (označovaná<br />
v odborné literatuře někdy jako c 4<br />
) je stanovena podle příručky [14]:<br />
c =<br />
ln<br />
l<br />
l<br />
÷<br />
2 l2<br />
l<br />
n l1<br />
ln<br />
l1l<br />
l<br />
÷<br />
l 2 l<br />
(15)<br />
kde Γ(⋅) je gama funkce.<br />
Pro odhad podle ČSN EN 1990 [1] s využitím vztahu (4) se součinitel<br />
k n<br />
stanoví z tabulky 1 nebo ze vztahu (6). Pro 15 zkoušek platí<br />
k n<br />
= 1,82. V případě, že je směrodatná odchylka souboru σ = 5 MPa, pak<br />
rozdíl podle vztahu (14) vychází E(Df ck,is<br />
) = 1,67 MPa. S pravděpodobností<br />
přibližně 0,085 však rozhoduje druhý vztah (10), a proto je průměrný<br />
rozdíl poněkud nižší než předpokládaná hodnota E(Df ck,is<br />
) » 1,6 MPa.<br />
Ověření prostřednictvím simulací výsledků zkoušek naznačuje<br />
obr. 1. Předpokládá se, že základní soubor pevnosti betonu v tlaku<br />
▲ Obr. 1. Charakteristické pevnosti betonu podle EN 13791 [2] a ČSN EN<br />
1990 [1] v MPa pro n = 15 (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná<br />
odchylka 5 MPa)<br />
▼ Obr. 2. Charakteristické pevnosti betonu podle EN 13791 [2] a ČSN EN<br />
1990 [1] v MPa pro n = 15 (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná<br />
odchylka 5 MPa)<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
55
ků zkoušek pevnosti betonu s průměrem 30 MPa a směrodatnou<br />
odchylkou 5 MPa. Obr. 3 ukazuje, že charakteristická pevnost<br />
podle EN 13791 [2] je pro uvedené počty zkoušek n větší než<br />
hodnoty podle ČSN EN 1990 [1]. Navíc je větší než 5% kvantil<br />
normálního rozdělení (základního souboru) 21,78 MPa naznačený<br />
na obr. 3 čárkovanou vodorovnou čárou. Pro n < 15 je patrná nespojitost<br />
očekávaných charakteristických pevností stanovených<br />
podle EN 13791 [2]. Při snížení počtu zkoušek z n = 15 na n = 14<br />
se charakteristická pevnost podle EN 13791 [2] zvýší v průměru<br />
o 3 MPa. Tento alarmující a nelogický nárůst pevnosti je způsobený<br />
nespojitostí charakteristických hodnot podle postupů A<br />
a B v EN 13791 [2], jak vyplývá ze vztahů (12) a (13) a z tabulky<br />
3 (stupňovitá závislost součinitele k na počtu zkoušek n). Pro<br />
velmi malý počet zkoušek n = 3, 4 a 5 narůstá očekávaný rozdíl<br />
E(Df ck,is<br />
) téměř až na 8 MPa. Obr. 3 také ukazuje, že pro n > 4 jsou<br />
charakteristické hodnoty podle předpovědní metody poněkud vyšší<br />
než hodnoty stanovené pokryvnou metodou s konfidencí 0,75 (viz<br />
například dokumenty ISO 12491 [4] a ISO 3207 [15]). Konfidence<br />
předpovědní metody tedy pro n > 4 klesá pod 0,75. Pokryvná metoda<br />
s konfidencí 0,90 vede k významně konzervativnějším odhadům.<br />
Konfidence 0,75 se zpravidla doporučuje pro běžné stavby, zatímco<br />
konfidence 0,90 nebo 0,95 se často uvažuje pro významné stavby,<br />
jak uvádí článek [16]. Postupy podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2]<br />
byly využity při hodnocení vzorků získaných při průzkumech stanice<br />
metra. Výsledky potvrzují, že odhady podle EN 13791 [2] jsou většinou<br />
na straně nebezpečné, v ojedinělých případech však mohou<br />
být na straně bezpečné. Výsledky dalších simulací ukazují, že se<br />
zvyšujícím se variačním koeficientem pevnosti narůstá očekávaný<br />
rozdíl mezi odhady podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2].<br />
Praktický příklad<br />
Postupy podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2] byly využity při<br />
hodnocení vzorků získaných při průzkumech stanice pražského metra<br />
Florenc. Tabulka 4 ukazuje krychelné pevnosti získané z deseti<br />
zkušebních vzorků odebraných z vnější stěny kolejiště.<br />
55,0 59,7 55,4 58,1 60,1 52,1 50,4 46,4 53,5 55,3<br />
▲ Tab. 4. Krychelné pevnosti [MPa]<br />
Podle vztahů (1) až (3) je výběrový průměr 54,60 MPa, směrodatná<br />
odchylka 4,244 MPa a variační koeficient 0,078. Podle EN 13791 [2] se<br />
pro deset zkoušek stanoví charakteristická hodnota pevnosti f ck,is<br />
jako<br />
menší hodnota získaná ze vztahů (13), kde k = 5 podle tabulky 3:<br />
▼ Obr. 3. Charakteristické pevnosti betonu v MPa v závislosti na počtu<br />
zkoušek n (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná odchylka<br />
5 MPa)<br />
f ck,is<br />
= f m(n),is<br />
– k = 54,60 – 5 = 49,6 MPa<br />
f ck,is<br />
= f is,nejmenší<br />
+ 4 MPa = 46,4 + 4 MPa = 50,4 MPa (16)<br />
V uvažovaném případě je tedy charakteristická hodnota 49,6 MPa.<br />
Podle ČSN EN 1990 [1] se pro neznámý variační koeficient V<br />
a deset zkoušek nejprve stanoví z tabulky 1 součinitel k n<br />
= 1,92.<br />
Za předpokladu normálního rozdělení se následně odhadne charakteristická<br />
hodnota podle vztahu (4). V daném případě je potřeba<br />
upozornit, že V je neznámý a odhaduje se výběrovým variačním<br />
koeficientem V = 0,078, který ale nemá být menší než 0,1. V příkladu<br />
se tedy uvažuje V = 0,1.<br />
f ck,is<br />
= f m(n),is<br />
(1 – k n<br />
. V) = 54,60 . (1 – 1,92 . 0,1) = 44,1 MPa (17)<br />
Charakteristická pevnost podle EN 13791[2] je tedy vyšší (na<br />
nebezpečné straně). Rozdíl mezi oběma odhady činí 5,5 MPa<br />
a odpovídá výsledkům simulací. Rozbory dalších zkoušek potvrzují,<br />
že odhady podle EN 13791 [2] jsou většinou na straně nebezpečné,<br />
v ojedinělých případech však mohou být na straně bezpečné.<br />
Závěrečné poznámky<br />
Při ověřování spolehlivosti existujících železobetonových konstrukcí<br />
se při odhadu charakteristické hodnoty pevnosti betonu<br />
obvykle uplatňují statistické metody. Nový dokument EN 13791<br />
[2] uvádí postup odhadu charakteristické hodnoty pevnosti<br />
betonu v konstrukcích pro normální rozdělení za předpokladu<br />
apriorně neznámého variačního koeficientu. Tento postup se<br />
však liší od postupů doporučených v ČSN EN 1990 [1] pro navrhování<br />
konstrukcí z libovolného materiálu na základě zkoušek.<br />
Numerická studie pro základní soubor s normálním rozdělením<br />
o průměru 30 MPa a směrodatné odchylce 5 MPa naznačuje,<br />
že charakteristické hodnoty stanovené podle EN 13791 [2] jsou<br />
významně větší než hodnoty stanovené podle zásad ČSN EN<br />
1990 [1] (pro počet zkoušek mezi 6 až 14 o přibližně 3 MPa).<br />
S klesajícím počtem zkoušek roste rozdíl mezi oběma postupy<br />
až na 8 MPa. Postup doporučený v EN 13791 [2] vede navíc<br />
k nespojitým hodnotám charakteristických pevností v závislosti na<br />
počtu zkoušek. Ukazuje se, že je nutné provést sjednocení postupů<br />
daných v EN 13791 [2] s postupy materiálově nezávislého dokumentu<br />
ČSN EN 1990 [1]. V případě hodnocení existujících konstrukcí se<br />
doporučuje použití postupů doporučených v ČSN EN 1990 [1] nebo<br />
v případě významných <strong>staveb</strong>ních konstrukcí použít pokryvnou<br />
metodu s konfidencí 0,90 nebo 0,95. ■<br />
Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu GAČR 103/09/0693<br />
Hodnocení bezpečnosti a rizik technických systémů podporovaného<br />
Grantovou agenturou České republiky.<br />
Použitá literatura<br />
[1] ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí, ČNI, 2004<br />
[2] EN 13791 Assessment of in-situ compressive strength in structures<br />
and precast concrete components, CEN, 2007<br />
[3] ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení<br />
existujících konstrukcí, ČNI, 2005<br />
[4] ISO 12491 Statistical methods for durability control of building<br />
materials a components, ISO, 1997<br />
[5] ISO 2394 General principles on reliability for structures, ISO,<br />
1998. Zavedená v ČR jako ČSN ISO 2394 Obecné zásady spolehlivosti<br />
konstrukcí, ČNI, 2003<br />
56 <strong>staveb</strong>nictví 03/09
[6] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba<br />
a shoda, ČNI, 2001<br />
[7] Probabilistic Model Code. JCSS, 2001. http://www.jcss.ethz.<br />
ch<br />
[8] Holický, M. et al.: Příručka pro hodnocení existujících konstrukcí.<br />
Nakladatelství ČVUT v Praze, listopad 2007, http://www.<br />
konstrukce.cvut.cz<br />
[9] Holický, M., Marková, J.: Základy teorie spolehlivosti a hodnocení<br />
rizik, ČVUT v Praze, 2005<br />
[10] Gulvanessian, H., Holický, M.: Designers’ Handbook to Eurocode<br />
1. London: Thomas Telford, 1996<br />
[11] Vorlíček, M., Holický, M., Špačková, M.: Pravděpodobnost<br />
a matematická statistika pro inženýry, ČVUT v Praze, 1984<br />
[12] Taerwe, L.: The Influence of Autocorrelation on OC-lines of Compliance<br />
Criteria for Concrete Strength, Materials a Structures,<br />
1987, roč. 20, s. 418–427<br />
[13] Taerwe, L.: Serial Correlation in Concrete Strength Records. In<br />
Special Publication ACI SP-104, Lewis H. Tuthill International<br />
Symposium on Concrete a Concrete Construction, Detroit,<br />
1987, s. 223–240<br />
[14] Wadsworth, H. M. (jr.).: Handbook of statistical methods for engineers<br />
and scientists (2nd ed.), New York: McGraw-Hill, 1998<br />
[15] ISO 3207 Statistical interpretation of data – Determination<br />
of a statistical tolerance interval, ISO, 1975<br />
[16] Holický, M., Vorlíček, M.: Distribution Asymmetry in Structural<br />
Reliability. Acta Polytechnica, 1995, roč. 35, čís. 3, s. 75–85<br />
[17] Likeš, J., Laga, J.: Základní statistické tabulky, Praha: SNTL,<br />
1978<br />
[18] Vorlíček, M.: Odhad mezní hodnoty z malého počtu měření,<br />
Stavebnický časopis, 1989, roč. 37, čís. 8, s. 567–587<br />
english synopsis<br />
Determination of characteristic strength<br />
construction of concrete on the basis of tests<br />
Statistical procedures for estimating concrete strength from<br />
small samples provided in the new European document EN<br />
13791 [2] are different from those accepted in the material<br />
independent Eurocode EN 1990 [1]. Differences between these<br />
two approaches are not negligible and appear to be important<br />
particularly for assessment of existing structures. The characteristic<br />
values (5% fractiles) of concrete strength determined<br />
in accordance with EN 13791 [2] are systematically greater than<br />
values obtained using the EN 1990 [1] procedure. The differences<br />
increase up to 8 MPa with decreasing number of tests.<br />
Moreover, according to EN 13791 [2] the variation of the characteristic<br />
strength with a number of tests results is discontinuous.<br />
Thus, it is desirable to harmonize the procedures given in EN<br />
13791 [2] for determining compressive concrete strength with<br />
those provided for any material in EN 1990 [1]. It is also shown<br />
that estimates of the characteristic strength may be improved<br />
using prior information.<br />
klíčová slova:<br />
statistické hodnocení, pevnost betonu, charakteristická hodnota<br />
keywords:<br />
statistical evaluation, concrete strength, characteristic value<br />
odborné posouzení článku:<br />
Ing. Václav Kučera, CSc.<br />
Technický a zkušební ústav <strong>staveb</strong>ní Praha, s. p.<br />
inzerce<br />
Vaše přání je otcem<br />
naší myšlenky<br />
Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru<br />
ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním<br />
přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky.<br />
Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím,<br />
vlastním výrobním závodem a technickou<br />
kontrolou na nejvyšší úrovni.<br />
Spoléhejte na autority a profesionály v oboru.<br />
UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE<br />
NÁVRH DODÁVKA A MONTÁŽ ŘÍZENÍ STAVEB DIAGNOSTIKA<br />
ČSOB Radlická, Praha Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové Stanice metra Střížkov, Praha Hangár, letiště Ostrava - Mošnov KO ETU II. - odsíření, Tušimice<br />
SPOLEČNOST<br />
JE ŘÁDNÝM<br />
ČLENEM ČAOK<br />
EXCON, a.s.<br />
Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9<br />
Tel.: +420 244 015 111<br />
Fax: +420 244 015 340<br />
e-mail: excon@excon.cz<br />
www.excon.cz<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />
57
požární ochrana<br />
text: Ing. Jaroslav Hegar, Ing. Ján Pivovarník<br />
Postupy HZS v oblasti ochrany obyvatel<br />
a civilního nouzového plánování<br />
Článek se zabývá otázkou uplatňování požadavků<br />
a dalších postupů hasičským záchranným<br />
sborem kraje (dále jen HZS kraje) při <strong>staveb</strong>ním<br />
řízení, územním plánování, územním řízení<br />
v oblastech ochrany obyvatelstva a civilního<br />
nouzového plánování a dává návod k postupům<br />
souvisejícím s ochranou obyvatelstva s ohledem<br />
na <strong>staveb</strong>ní právo a správní řízení.<br />
V roce 2006 vstoupil v platnost zákon<br />
č. 183/2006 Sb., o územním<br />
plánování a <strong>staveb</strong>ním řádu (<strong>staveb</strong>ní<br />
zákon) a prováděcí vyhlášky<br />
k zákonu (vyhláška č. 500/2006<br />
Sb., o územně analytických podkladech<br />
a územně plánovací<br />
dokumentaci a způsobu evidence<br />
územně plánovací činnosti; vyhláška<br />
č. 499/2006 Sb., o dokumentaci<br />
<strong>staveb</strong>; vyhláška č.501/2006<br />
Sb., o obecných požadavcích<br />
na využití území), které souvisejí<br />
s uplatňováním stanovisek,<br />
požadavků a postupů HZS krajů<br />
k ochraně obyvatelstva a civilního<br />
nouzového plánování v územním<br />
plánování, územním a <strong>staveb</strong>ním<br />
řízení. Požadavky ochrany obyvatelstva<br />
jsou HZS kraje uplatňovány<br />
v rozsahu, který je stanoven<br />
vyhláškou Ministerstva vnitra<br />
ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě<br />
a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.<br />
Ochrana obyvatelstva<br />
a civilní nouzové<br />
plánování<br />
Podle zákona č. 239/2000 Sb.,<br />
o integrovaném záchranném<br />
systému ve znění pozdějších<br />
předpisů se ochranou obyvatelstva<br />
rozumí plnění úkolů civilní<br />
ochrany, zejména varování, evakuace,<br />
ukrytí a nouzové přežití<br />
obyvatelstva, ale také další opatření<br />
prováděná k zabezpečení<br />
ochrany života obyvatelstva,<br />
jeho zdraví a majetku.<br />
Terminologický slovník Ministerstva<br />
vnitra ČR, odboru bezpečnostní<br />
politiky z roku 2004 pak<br />
vymezuje pojem civilní nouzové<br />
plánování jako proces plánování,<br />
který vychází ze systému NATO<br />
a je zaměřen na zajišťování civilních<br />
zdrojů pro řešení krizových situací<br />
a ochranu obyvatelstva (civilní<br />
ochranu), která je souhrnem činností<br />
a postupů orgánů, organizací,<br />
složek a obyvatelstva s cílem<br />
minimalizovat negativní dopady<br />
možných mimořádných událostí<br />
a krizových situací na zdraví a životy<br />
lidí a jejich podmínky. Do procesu<br />
plánování HZS krajů spadají: krizový<br />
plán kraje, havarijní plán kraje<br />
a vnější havarijní plány.<br />
Vyhláška Ministerstva vnitra<br />
ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě<br />
a provádění úkolů ochrany obyvatelstva<br />
vymezuje konkrétní<br />
požadavky ochrany obyvatelstva<br />
v územním plánování a <strong>staveb</strong>ně<br />
technické požadavky na stavby<br />
civilní ochrany v části šesté.<br />
Požadavky ochrany obyvatelstva<br />
v územním plánovaní se uplatňují<br />
jako požadavky civilní ochrany<br />
vyplývající z havarijních plánů<br />
a krizových plánů v rozsahu,<br />
který odpovídá charakteru území<br />
a druhu územně plánovací dokumentace<br />
(§18). Citovaná vyhláška<br />
vymezuje rozsah uplatňovaných<br />
požadavků civilní ochrany pro:<br />
■ velký územní celek (§19);<br />
■ územní plán obce (§20);<br />
■ regulační plán (§21).<br />
Současně vymezuje <strong>staveb</strong>ně<br />
technické požadavky na stavby civilní<br />
ochrany nebo stavby dotčené<br />
požadavky civilní ochrany (§22).<br />
Jelikož ve vyhlášce není sjednoceno<br />
názvosloví se <strong>staveb</strong>ním<br />
zákonem, je potřeba pod pojmem<br />
velký územní celek chápat<br />
v kontextu názvosloví <strong>staveb</strong>ního<br />
zákona zásady územního rozvoje,<br />
pod pojmem územní plán obce<br />
pak územní plán. Pro regulační<br />
plán se nepožaduje zpracování<br />
doložky civilní ochrany, protože<br />
pojem „doložka civilní ochrany“<br />
<strong>staveb</strong>ní právo nezná.<br />
Oprávnění HZS<br />
podle z. 239/2000 Sb.,<br />
o integrovaném záchranném<br />
systému<br />
K uplatňování požadavků ochrany<br />
obyvatelstva HZS kraje zmocňuje<br />
zákon o integrovaném záchranném<br />
systému v tomto rozsahu:<br />
■ HZS kraje je dotčeným orgánem<br />
v územním a <strong>staveb</strong>ním<br />
řízení z hlediska ochrany obyvatelstva<br />
(§10 odst. 6);<br />
■ uplatňuje stanovisko k zásadám<br />
územního rozvoje<br />
z hlediska ochrany obyvatelstva<br />
a civilního nouzového plánování<br />
při přípravě na mimořádné<br />
události (§10 odst. 5 písm. j);<br />
■ vede evidenci a provádí kontrolu<br />
<strong>staveb</strong> civilní ochrany<br />
a <strong>staveb</strong> dotčených požadavky<br />
civilní ochrany v kraji (§10<br />
odst. 5 písm. i);<br />
■ uplatňuje stanoviska k územním<br />
plánům a regulačním plánům<br />
z hlediska své působnosti<br />
v požární ochraně, integrovaném<br />
záchranném systému a ochraně<br />
obyvatelstva při přípravě na MU<br />
(§12 odst. 2 písm. i).<br />
HZS kraje jako<br />
dotčený orgán<br />
Podle zákona č. 500/2004 Sb.,<br />
správního řádu, jsou dotčenými<br />
orgány ty orgány, o kterých to<br />
stanoví zvláštní zákon. Dotčený<br />
orgán je příslušný k vydání závazného<br />
stanoviska nebo vyjádření,<br />
které je podkladem rozhodnutí<br />
správního orgánu. Závazné stanovisko<br />
je úkon učiněný dotčeným<br />
orgánem na základě zákona.<br />
Závazné stanovisko není samostatným<br />
rozhodnutím ve správním<br />
řízení. Jeho obsah je závazný<br />
pro výrokovou část rozhodnutí<br />
správního orgánu. Dotčené orgány<br />
mají zákonem stanovená<br />
práva jako například poskytovat<br />
důležité informace pro řízení,<br />
nahlížet do spisu a z něj obdržet<br />
kopie, mohou činit společné<br />
úkony se správním orgánem<br />
s výjimkou vydání rozhodnutí.<br />
Ve správním řízení pak může být<br />
využito výsledků úkonu dotčeného<br />
orgánu.<br />
Podle <strong>staveb</strong>ního zákona chrání<br />
dotčené orgány veřejný zájem<br />
podle zvláštních právních předpisů.<br />
Dotčený orgán vydává pro<br />
rozhodnutí ve správním řízení<br />
podle <strong>staveb</strong>ního zákona závazné<br />
stanovisko (§4 odst. 2 písm. a)<br />
a pro postupy, které nejsou<br />
správním řízením stanovisko (§4<br />
odst. 2 písm. b). Závazná stanoviska<br />
pro potřeby správních řízení<br />
a stanoviska, která jsou závazným<br />
podkladem pro potřeby<br />
jiných postupů, uplatňuje podle<br />
zvláštních právních předpisů<br />
a podle <strong>staveb</strong>ního zákona.<br />
Je-li dotčeným orgánem podle<br />
zvláštních právních předpisů<br />
tentýž orgán veřejné správy,<br />
vydává koordinované stanovisko<br />
nebo koordinované závazné<br />
stanovisko, zahrnující požadavky<br />
na ochranu všech dotčených<br />
veřejných zájmů, které hájí. Přitom<br />
je vázán svým předchozím<br />
stanoviskem nebo závazným<br />
stanoviskem.<br />
Navazující stanovisko nebo navazující<br />
závazné stanovisko může<br />
dotčený orgán uplatňovat v téže<br />
věci pouze na základě:<br />
58<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
■ nově zjištěných a doložených<br />
skutečností, které nemohly<br />
být uplatněny dříve a kterými<br />
se podstatně změnily podmínky,<br />
za nichž bylo původní<br />
stanovisko vydáno;<br />
■ skutečností vyplývajících<br />
z větší podrobnosti pořízené<br />
územně plánovací dokumentace<br />
nebo podkladu pro rozhodnutí;<br />
■ jiného úkonu orgánu územního<br />
plánování nebo <strong>staveb</strong>ního<br />
řádu.<br />
Dotčený orgán může kontrolovat<br />
své stanovené podmínky ve<br />
stanovisku nebo závazném stanovisku<br />
v těchto případech:<br />
■ podmínky se stanou součástí<br />
výrokové části rozhodnutí;<br />
■ podmínky se stanou součástí<br />
opatření obecné povahy;<br />
■ podmínky se stanou součástí<br />
jiného úkonu orgánu územního<br />
plánování nebo <strong>staveb</strong>ního<br />
úřadu podle <strong>staveb</strong>ního<br />
zákona.<br />
Vyřazování stálých<br />
úkrytů (SÚ) z evidence<br />
HZS<br />
Důvody k vyřazení SÚ z evidence<br />
HZS kraje jsou následující.<br />
Nevyhovující technický stav<br />
úkrytů, zjištěný při kontrole<br />
Technický stav úkrytu se posuzuje<br />
s ohledem na požadavky<br />
předpisů, které platily v době<br />
jeho výstavby. Z evidence se<br />
vyřazují zejména:<br />
■ malokapacitní SÚ postavené<br />
v 50. a 60. letech minulého<br />
století;<br />
■ SÚ se zastaralým provozním<br />
zařízením nebo nevyhovující<br />
<strong>staveb</strong>ní části;<br />
■ SÚ dodatečně budované<br />
úpravou sklepních prostorů<br />
budov;<br />
■ pro nezajištění tlakové odolnosti<br />
a plynotěsnosti SÚ;<br />
■ pro značné náklady na opravu<br />
k uvedení do provozuschopného<br />
stavu.<br />
Nevyužitelnost SÚ<br />
■ v důsledku restrukturálních<br />
změn v hospodářství nelze využít<br />
pro ukrytí kategorie osob<br />
zaměstnanci (nevyhovující<br />
doběhové vzdálenosti k ukrytí<br />
obyvatelstva);<br />
■ kvůli nezájmu obecního úřadu,<br />
který zajišťuje ukrytí na<br />
území obce podle zákona<br />
o integrovaném záchranném<br />
systému;<br />
■ v případě realizace změny<br />
využití stavby SÚ k účelům<br />
uvedeným v žádosti vlastníka,<br />
tedy změny využití stavby SÚ<br />
k jinému účelu než k ukrytí.<br />
Z výše uvedených důvodů se SÚ<br />
vyřazují z evidence vedené HZS<br />
kraje vyřazovacím zápisem.<br />
Vyřazení SÚ pro účely <strong>staveb</strong>ního<br />
řízení<br />
Vydáním souhlasu s odstraněním<br />
stavby s vestavěným<br />
úkrytem nebo odstranění úkrytu<br />
samostatně stojícího. Vyřazení<br />
úkrytu z evidence HZS kraje se<br />
v tomto případě provádí koordinovaným<br />
stanoviskem.<br />
Údržba SÚ<br />
Údržbou stavby se rozumějí<br />
práce, jimiž se zabezpečuje její<br />
dobrý <strong>staveb</strong>ní stav tak, aby<br />
nedocházelo ke znehodnocení<br />
stavby a co nejvíce se prodloužila<br />
její uživatelnost (§3 odst. 4<br />
SZ). Vlastník stavby je povinen<br />
udržovat stavbu po celou dobu<br />
její existence (§154 odst. 1<br />
písm. a SZ). Není-li stavba<br />
řádně udržována a její vlastník<br />
neuposlechne výzvy <strong>staveb</strong>ního<br />
úřadu k provedení udržovacích<br />
prací, <strong>staveb</strong>ní úřad mu nařídí<br />
zjednání nápravy. Náklady<br />
udržovacích prací nese vlastník<br />
stavby (§139 odst. 1 SZ).<br />
U stavby určené k užívání veřejností<br />
může <strong>staveb</strong>ní úřad nařídit<br />
vlastníkovi, aby mu předložil časový<br />
a věcný plán udržovacích<br />
prací na jednotlivých částech<br />
stavby a na technologickém<br />
či jiném zařízení (§139 odst.<br />
2 SZ). Údržba SÚ se provádí<br />
v rozsahu úkonů stanovených<br />
ČSN 73 9050 Údržba stálých<br />
úkrytů civilní ochrany. Pokud<br />
není údržba úkrytu jeho vlastníkem<br />
zajišťována, je zapotřebí<br />
ve spolupráci se <strong>staveb</strong>ním úřadem<br />
uplatňovat postup podle<br />
<strong>staveb</strong>ního zákona.<br />
Součinnost ochrany<br />
obyvatelstva<br />
a prevence<br />
V případě územně plánovací<br />
dokumentace, ke které může<br />
ochrana obyvatelstva uplatňovat<br />
požadavky podle vyhl.<br />
č. 380/2002 Sb., je nutné koordinovat<br />
stanovisko v úzké spolupráci<br />
s prevencí, a to k:<br />
■ návrhu zadání zásad územního<br />
rozvoje;<br />
■ návrhu zadání územního plánu;<br />
■ návrhu zadání regulačního<br />
plánu;<br />
■ změnám územně plánovací<br />
dokumentace.<br />
Stavby, ke kterým mohou být<br />
uplatňovány <strong>staveb</strong>ně technické<br />
požadavky ochrany obyvatelstva<br />
podle vyhl. č. 380/200 Sb.,<br />
k přípravě a provádění úkolů<br />
ochrany obyvatelstva, jsou<br />
zejména:<br />
■ SÚ a zásahy do jejich konstrukcí;<br />
■ stavby financované s využitím<br />
státního rozpočtu, jako např.<br />
stavby škol, školská zařízení,<br />
ubytovny, stavby pro poskytování<br />
zdravotní nebo sociální<br />
péče, apod.;<br />
■ stavby pro průmyslovou výrobu<br />
a skladování;<br />
■ velkokapacitní sklady nebezpečných<br />
látek.<br />
Ve všech výše uvedených<br />
případech oddělení <strong>staveb</strong>ní<br />
a technologické prevence vydává<br />
pod svou hlavičkou výsledné<br />
stanovisko, kde zapracovává<br />
případné požadavky jak z hlediska<br />
<strong>staveb</strong>ní prevence, tak<br />
z hlediska ochrany obyvatelstva<br />
(koordinované stanovisko).<br />
HZS kraje, oddělení ochrany<br />
a přípravy obyvatelstva, vydává<br />
pouze koordinované stanovisko<br />
k záměru vlastníka odstranit<br />
stavbu s vestavěným<br />
úkrytem civilní ochrany (samostatně<br />
stojícím úkrytem),<br />
které je současně vyřazovacím<br />
zápisem SÚ z evidence<br />
a z havarijního plánu kraje (pokud<br />
je SÚ v havarijním plánu<br />
zahrnutý).<br />
Zásady územního<br />
rozvoje<br />
Pořizují se pro celé území kraje.<br />
HZS kraje uplatňuje stanovisko k:<br />
■ návrhu zásad územního<br />
rozvoje;<br />
■ k upravenému a posouzenému<br />
návrhu zásad územního<br />
rozvoje.<br />
Zastupitelstvo kraje před vydáním<br />
zásad územního rozvoje<br />
ověřuje, zda nejsou v rozporu se<br />
stanovisky dotčeného orgánu.<br />
Požadavky civilní ochrany (§19<br />
vyhl. č. 380/2002 Sb.) se uplatňují<br />
stanoviskem k návrhu zadání<br />
územního rozvoje k zapracování<br />
území speciálních zájmů<br />
pro následující požadované<br />
potřeby:<br />
■ evakuace obyvatelstva a jeho<br />
ubytování;<br />
■ nouzového zásobování obyvatelstva<br />
vodou;<br />
■ ochrany před vlivy nebezpečných<br />
látek skladovaných<br />
na území;<br />
■ ochrany před důsledky možného<br />
teroristického útoku<br />
na objekty, jejichž poškození<br />
může způsobit mimořádnou<br />
událost.<br />
Územní plán<br />
Pořizuje se a vydává pro celé území<br />
obce, hlavní město Prahu nebo<br />
pro vymezenou část Prahy. HZS<br />
kraje uplatňuje stanovisko k:<br />
■ návrhu zadání územního plánu<br />
(§20 vyhl. č. 380/2002 Sb.);<br />
■ konceptu územního plánu;<br />
■ návrhu územního plánu;<br />
■ k upravenému a posouzenému<br />
návrhu územního plánu.<br />
Na základě stanoviska dotčeného<br />
orgánu uplatněného k návrhu<br />
zadání územního plánu se<br />
v rozsahu předaných podkladů<br />
zapracuje do textové a grafické<br />
části návrh ploch pro požadované<br />
potřeby:<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 59
■ ochrany území před průchodem<br />
průlomové vlny vzniklé<br />
zvláštní povodní;<br />
■ zón havarijního plánování;<br />
■ ukrytí obyvatelstva v důsledku<br />
mimořádné události;<br />
■ evakuace obyvatelstva a jeho<br />
ubytování;<br />
■ skladování materiálu civilní<br />
ochrany a humanitární pomoci;<br />
■ vymezení a uskladnění nebezpečných<br />
látek mimo současně<br />
zastavěná území a zastavitelná<br />
území obce;<br />
■ záchranných, likvidačních a obnovovacích<br />
prací pro odstranění<br />
nebo snížení škodlivých účinků<br />
kontaminace vzniklých při mimořádné<br />
události;<br />
■ ochrany před vlivy nebezpečných<br />
látek skladovaných<br />
v území;<br />
■ nouzového zásobování obyvatelstva<br />
vodou a elektrickou<br />
energii.<br />
Regulační plán<br />
Regulační plán se zpracovává pro<br />
řešenou plochu části obce, obce<br />
nebo více obcí. Regulační plán<br />
(RP) nahrazuje ve schváleném<br />
rozsahu územní rozhodnutí. HZS<br />
kraje uplatňuje stanovisko k:<br />
■ návrhu zadání RP (§21 vyhl.<br />
č. 380/2002 Sb.);<br />
■ návrhu regulačního plánu .<br />
Na základě stanoviska se do<br />
regulačního plánu stanoví požadavky<br />
na využití pozemků pro:<br />
a) opatření vyplývající z určení<br />
záplavových území a zón<br />
havarijního plánování;<br />
b) umístění stálých a improvizovaných<br />
úkrytů;<br />
c) ubytování evakuovaného<br />
obyvatelstva;<br />
d) skladování materiálu civilní<br />
ochrany;<br />
e) zdravotnické zabezpečení<br />
obyvatelstva;<br />
f) ochranu před vlivy nebezpečných<br />
látek skladovaných<br />
v území;<br />
g) umístění nově navrhovaných<br />
objektů zvláštního významu;<br />
h) záchranné, likvidační a obnovovací<br />
práce pro odstranění<br />
nebo snížení škodlivých účinků<br />
kontaminace;<br />
i) nouzového zásobování obyvatelstva<br />
vodou;<br />
j) zřízení humanitární základny;<br />
k) požární nádrže a místa odběru<br />
vody k hašení požáru.<br />
Textová část stanoví požadavky<br />
na pozemky a požadavky na<br />
jejich využití, grafická část obsahuje<br />
podle potřeby znázornění<br />
pozemků obsažených v textové<br />
části.<br />
Územní řízení<br />
Umísťovat stavby, jejich změny,<br />
měnit jejich vliv na využití<br />
území, chránit důležité zájmy<br />
lze na základě územního rozhodnutí<br />
nebo územního souhlasu,<br />
mimo stavby vyjmenované<br />
<strong>staveb</strong>ním zákonem, u kterých<br />
to zákon nepožaduje. Územní<br />
řízení může být spojeno<br />
se <strong>staveb</strong>ním řízením podle<br />
správního řádu. Se souhlasem<br />
dotčeného orgánu může <strong>staveb</strong>ní<br />
úřad uzavřít s žadatelem<br />
veřejnoprávní smlouvu, která<br />
nahrazuje územní rozhodnutí.<br />
Pokud rozhoduje <strong>staveb</strong>ní úřad<br />
ve zjednodušeném územním<br />
řízení, musí být žádost doložena<br />
závaznými stanovisky dotčených<br />
orgánů. Ty musí obsahovat<br />
výslovný souhlas se zjednodušeným<br />
řízením. Územní souhlas<br />
nelze vydat, obsahuje-li závazné<br />
stanovisko dotčeného orgánu<br />
podmínky, nebo je-li závazným<br />
stanoviskem vyjádřen nesouhlas<br />
s jeho vydáním.<br />
Stavebně technické<br />
požadavky na stavby<br />
civilní ochrany (CO)<br />
Stavebně technické požadavky<br />
na stavby CO nebo stavby dotčené<br />
požadavky CO (§ 22 vyhl.<br />
č. 380/2002 Sb.)<br />
■ U <strong>staveb</strong> financovaných s využitím<br />
prostředků státního rozpočtu,<br />
<strong>staveb</strong> škol a školských<br />
zařízení, ubytoven a <strong>staveb</strong> pro<br />
poskytování zdravotní nebo sociální<br />
péče se uplatňuje požadavek<br />
na využitelnost uvedených <strong>staveb</strong><br />
jako improvizovaných úkrytů<br />
(§22 odst. 1 písm. c).<br />
■ Velkokapacitní sklady nebezpečných<br />
látek, například<br />
ve stavbách pro průmyslovou<br />
výrobu a skladování, se umísťují<br />
za hranice vymezeného<br />
zastavitelného území obce (§22<br />
odst. 4). Zastavitelná plocha je<br />
plocha vymezená v územním<br />
plánu nebo v zásadách územního<br />
rozvoje k zastavění. Tedy<br />
zastavitelné území tvoří plochy,<br />
které lze převádět bez problémů<br />
na <strong>staveb</strong>ní pozemky, a proto<br />
jsou významným stimulátorem<br />
zájmu případných investorů<br />
o výstavbu v obci.<br />
■ Improvizované úkryty se<br />
navrhují v souladu s plánem<br />
ukrytí v dosažitelných vzdálenostech<br />
k zabezpečení ukrytí<br />
obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout<br />
SÚ (§22 odst. 3).<br />
■ Požadavky na navrhování<br />
stálých úkrytů (§22 odst.2).<br />
Základním požadavkem je dodržení<br />
ČSN při jejich výstavbě<br />
a předpisů, podle kterých<br />
byly projektovány při jejich<br />
opravách a rekonstrukcích.<br />
Při projektování a údržbě SÚ<br />
musí být dodrženy následující<br />
normy:<br />
– Navrhování a výstavba <strong>staveb</strong><br />
civilní ochrany, ČSN P 73<br />
9010;<br />
– Stálé tlakově odolné úkryty<br />
civilní obrany (pro výpočet<br />
ekvivalentních statických zatížení),<br />
ČSN 73 9001;<br />
– Údržba stálých úkrytů civilní<br />
ochrany (pro zkoušku a hodnocení<br />
plynotěsnosti), ČSN<br />
73 9050.<br />
■ Požadavky na ochranné systémy<br />
podzemních dopravních<br />
<strong>staveb</strong> (§22 odst. 1 písm. b).<br />
■ Požadavky na stavby pro průmyslovou<br />
výrobu a skladování<br />
(§22 odst. 1 písm. d). Ty lze specifikovat<br />
v závislosti na upozornění<br />
k zařazení vzniklé právnické<br />
osoby nebo podnikající fyzické<br />
osoby do havarijního plánu kraje<br />
nebo vnějšího havarijního plánu,<br />
a to již ve stádiu projektové přípravy.<br />
Lze uplatnit požadavek na<br />
vybudování a umístěním sirény<br />
k zajištění varování, k řešení<br />
vyrozumění, evakuace a ukrytí<br />
(§23 odst. 1 písm. b zákona<br />
č. 239/2000 Sb.).<br />
Stavební<br />
dokumentace<br />
Dokumentace pro ohlášení stavby,<br />
k žádosti o <strong>staveb</strong>ní povolení<br />
a k oznámení stavby ve zkráceném<br />
<strong>staveb</strong>ním řízení obsahuje<br />
Souhrnnou technickou zprávu,<br />
jejíž součástí je i bod 10. Ochrana<br />
obyvatelstva, kde musí být<br />
uvedeno splnění základních<br />
požadavků na situování a <strong>staveb</strong>ní<br />
řešení stavby z hlediska<br />
ochrany obyvatelstva (vyhláška<br />
č. 499/2006 Sb., příloha 1, písm.<br />
B. bod 10).<br />
Rušení věcného<br />
břemene ke SÚ<br />
Zrušení věcného břemene lze<br />
docílit:<br />
■ Návrhem na výmaz vkladu<br />
práva odpovídajícího věcnému<br />
břemeni adresovanému místně<br />
příslušnému katastrálnímu úřadu.<br />
Přílohou návrhu je smlouva o zrušení<br />
věcného břemene uzavřená<br />
mezi oprávněným, kterým je HZS<br />
kraje (dříve okresní úřad), a povinným,<br />
kterým je vlastník SÚ. Tento<br />
způsob lze použít tehdy, pokud<br />
přešly povinnosti ochrany obyvatelstva<br />
k věcným břemenům<br />
zřízeným pro SÚ z působnosti<br />
okresních úřadů na HZS kraje<br />
delimitační smlouvou, a to v případě<br />
„živých“ i vyřazených úkrytů<br />
z evidence. K návrhu na vklad je<br />
nutné v příloze se smlouvami<br />
o zrušení věcného břemene zaslat<br />
část delimitační smlouvy týkající<br />
se věcných břemen, dále výpis<br />
z obchodního rejstříku a výpisy týkající<br />
se oprávněného (podpisový<br />
vzor, který lze nahradit ověřením<br />
podpisu; jmenování Ministrem<br />
vnitra ČR do funkce ředitele HZS<br />
kraje; oznámení Českého statistického<br />
úřadu o přidělení IČ). Výpisy<br />
není nutné dokládat, pokud jsou<br />
již ve sbírce listin na katastrálním<br />
úřadu založeny a navrhovatel se<br />
na ně odkáže a prohlásí, že údaje<br />
v nich uvedené se nezměnily.<br />
■ Potvrzením o zániku práva<br />
zapsaného doposud v katastru,<br />
60<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
které vydává osoba, v jejíž prospěch<br />
je zaniklé právo v katastru<br />
dosud zapsáno, tedy dříve okresní<br />
úřad, nyní HZS kraje. Potvrzení<br />
o zániku práva, které se vydává<br />
podle §40 odst. 2 písm. b katastrální<br />
vyhlášky č. 26/2007 Sb.,<br />
musí mít tyto náležitosti (§40<br />
odst. 4 katastrální vyhlášky):<br />
– označení HZS kraje, který potvrzení<br />
vydává (název, adresa<br />
sídla a identifikační číslo);<br />
– označení HZS kraje, jehož právo<br />
zaniklo (název, adresa sídla<br />
a identifikační číslo, dříve<br />
okresní úřad);<br />
– označení nemovitostí údaji<br />
podle katastrálního zákona,<br />
– označení práva, které podle<br />
potvrzení zaniklo;<br />
– odkaz na ustanovení zvláštního<br />
právního předpisu, podle<br />
kterého k zániku práva došlo<br />
(§151p odst. 1. a 2. zákona<br />
č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších<br />
předpisů, občanský<br />
zákoník);<br />
– uvedení právních skutečností,<br />
které vedly k zániku práva<br />
(nastaly takové trvalé změny,<br />
že věc již nemůže sloužit<br />
potřebám oprávněné osoby<br />
nebo prospěšnějšímu užívání<br />
její nemovitosti, a to vyřazením<br />
úkrytu z evidence HZS kraje<br />
a z havarijního plánu kraje).<br />
Tento způsob se použije v případech,<br />
kdy již byly SÚ vyřazeny<br />
z evidence HZS kraje a z havarijního<br />
plánu kraje. Přitom je nutné<br />
respektovat tu skutečnost, že<br />
další přílohou Potvrzení zániku<br />
práva zapsaného doposud v katastru<br />
nemovitostí musí být alespoň<br />
část delimitační smlouvy,<br />
kterou se prokazuje, že je HZS<br />
kraje osobou, v jejíž prospěch je<br />
právo v katastru zapsáno.<br />
Poskytování údajů<br />
pořizovateli územně<br />
analytických podkladů<br />
(ÚAP)<br />
Údaje o území jsou informace<br />
nebo data o stavu území,<br />
o právech, povinnostech<br />
a omezeních, která se váží<br />
k části území (plocha, pozemek,<br />
přírodní útvar, stavba) a vznikly<br />
na základě právních předpisů.<br />
Údaje o území zahrnují informace<br />
o jejich vzniku, pořízení, zpracování,<br />
schválení nebo nabytí<br />
platnosti a účinnosti (§27 odst.<br />
2 SZ). Údaje o území poskytuje<br />
pořizovateli územně analytických<br />
podkladů orgán veřejné<br />
správy (poskytovatel údajů)<br />
především v digitální formě<br />
po jejich vzniku nebo zjištění;<br />
zodpovídá za jejich správnost,<br />
úplnost a aktuálnost.<br />
HZS kraje poskytuje údaje<br />
o sledovaných jevech uvedených<br />
v příloze č. 1 vyhlášky<br />
č. 500/2006 Sb., části<br />
A, a to o objektech CO (SÚ)<br />
a objektech požární ochrany.<br />
Prvotní údaje byly poskytnuty<br />
v souladu se zákonem úřadům<br />
územního plánování a krajským<br />
úřadům v roce 2007. Úplná<br />
aktualizace se provádí každé<br />
dva roky, tedy další proběhne<br />
v roce 2009. Poskytovatel<br />
potvrzuje správnost, úplnost<br />
a aktualizaci použitých údajů<br />
také na základě výzvy do tří<br />
měsíců. Pokud poskytovatel<br />
neplní povinnosti, je povinen<br />
uhradit náklady na aktualizaci<br />
a změny.<br />
Mimořádné postupy<br />
Stavební zákon vymezuje<br />
stavbu jako veškerá <strong>staveb</strong>ní<br />
díla, která vznikají <strong>staveb</strong>ní<br />
nebo montážní technologií,<br />
bez zřetele na jejich <strong>staveb</strong>ně<br />
technické provedení, použité<br />
<strong>staveb</strong>ní výrobky, materiály<br />
a konstrukce, a to bez zřetele<br />
na účel využití a dobu trvání.<br />
Pokud je třeba při bezprostředně<br />
hrozící živelné pohromě<br />
bezodkladně provést opatření<br />
k odvrácení nebo zmírnění<br />
možných dopadů mimořádné<br />
události, je možné se odchýlit<br />
od postupů stanovených <strong>staveb</strong>ním<br />
zákonem. Například<br />
tak, že opatření na pozemcích<br />
spočívající podle okolností<br />
v provádění <strong>staveb</strong>, terénních<br />
úpravách, jimiž se předchází<br />
bezprostředně hrozícím důsledkům<br />
živelní pohromy, čelí jejich<br />
účinkům a zabraňuje ohrožení<br />
života nebo zdraví osob, popřípadě<br />
jiným škodám, mohou<br />
být zahájena bez předchozího<br />
souhlasu nebo jiného opatření<br />
daného <strong>staveb</strong>ním zákonem.<br />
Stavebnímu úřadu však musí<br />
být oznámeno, že tato opatření<br />
jsou prováděna.<br />
Závěr<br />
S ohledem na Koncepci ochrany<br />
obyvatelstva do roku 2013<br />
s výhledem do roku 2020 se<br />
připravuje novelizace vyhlášky<br />
č. 380/2002 Sb., k přípravě<br />
a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,<br />
která bude více upřesněna<br />
a konkretizována. Do její<br />
novelizace je nutné postupovat<br />
v souladu s doposud platným<br />
zněním a požadavky ochrany<br />
obyvatelstva v mezích této vyhlášky<br />
uplatňovat. ■<br />
Použitá literatura<br />
[1] Zákon č. 239/200 Sb.,<br />
o integrovaném záchranném<br />
systému (IZS) ve znění pozdějších<br />
předpisů<br />
[2] Vyhláška MV č. 380/2002<br />
Sb., k přípravě a provádění<br />
úkolů ochrany obyvatelstva<br />
[3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním<br />
plánování a <strong>staveb</strong>ním řádu<br />
(<strong>staveb</strong>ní zákon)<br />
[4] Vyhláška č. 500/2006 Sb.,<br />
o územně analytických podkladech<br />
a územně plánovací<br />
dokumentaci a způsobu<br />
evidence územně plánovací<br />
činnosti<br />
[5] Vyhláška č. 499/2006 Sb.,<br />
o dokumentaci <strong>staveb</strong><br />
[6] Vyhláška č. 501/2006 Sb.,<br />
o obecných požadavcích na<br />
využití území<br />
[7] Zákon č. 500/2004 Sb.,<br />
správní řád<br />
[8] Terminologický slovník MV<br />
ČR, odboru bezpečnostní<br />
politiky, 2004<br />
[9] Pokyny MV, GŘ HZS ČR,<br />
Čj. PO-335-4/OOB-2007<br />
[10] Katastrální vyhláška<br />
č. 26/2007 Sb.<br />
[11] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský<br />
zákoník<br />
[12] Koncepce ochrany obyvatelstva<br />
do roku 2013 s výhledem<br />
do roku 2013, MV,<br />
GŘHZS ČR, Praha 2008<br />
inzerce<br />
Statika, která Vás bude bavit ...<br />
RSTAB<br />
Program pro výpočet<br />
rovinných i prostorových<br />
prutových konstrukcí<br />
RFEM<br />
Program pro výpočet<br />
konstrukcí metodou<br />
konečných prvků<br />
Nejnovější evropské normy<br />
Snadné intuitivní ovládání<br />
Přehledné grafické výstupy<br />
6 500 zákazníků ve světě<br />
Nová verze v českém jazyce<br />
Zákaznické služby v Praze<br />
Demoverze zdarma ke stažení<br />
www.dlubal.cz<br />
Ing. Software Dlubal s.r.o.<br />
Anglická 28,120 00 Praha 2<br />
Tel.: +420 222 518 568<br />
Ing. Software<br />
Fax: +420 222 519 218<br />
Dlubal E-mail: info@dlubal.cz<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 61<br />
rce 43x254 zrcadlo (Stavebni1 1 17.5.2008 11:27:11
svět stavbařů<br />
Projekt Posilování sociálního dialogu<br />
Svaz podnikatelů ve <strong>staveb</strong>nictví<br />
v ČR (SPS) je prostřednictvím<br />
svého členství v Konfederaci<br />
zaměstnavatelských<br />
a podnikatelských svazů (KZPS)<br />
účastníkem projektu Posilování<br />
sociálního dialogu s důrazem<br />
na modernizaci institucí, rozvoj<br />
lidských zdrojů a rozvoj kvality<br />
služeb sociálních partnerů.<br />
Projekt je v současné době ve<br />
fázi realizace, zadavatelem je<br />
Ministerstvo práce a sociálních<br />
věcí ČR, hlavním realizátorem<br />
projektu je Svaz průmyslu a dopravy<br />
ČR, partnery projektu jsou:<br />
KZPS, Českomoravská konfederace<br />
odborových svazů (ČMKOS)<br />
a Asociace samostatných odborů<br />
(ASO). Obdobím řešení a realizace<br />
projektu je březen 2008 až<br />
květen 2010.<br />
Popis projektu<br />
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP)<br />
připravil projekt, na jehož realizaci<br />
spolupracuje s ostatními sociálními<br />
partnery v ČR. Úloha SP<br />
je tedy dvojí – koordinační, pro<br />
aktivity společné pro všechny<br />
partnery, a realizační pro aktivity<br />
SP. SP hájí zájmy podniků, a to lze<br />
jen za spolupráce a vyjednávání<br />
všech sociálních partnerů, tj. jak<br />
na straně zaměstnavatelské, tak<br />
na straně odborů. Při projednávání<br />
vládních dokumentů a návrhů,<br />
zastupování českých organizací<br />
na evropské úrovni je kladen důraz<br />
na přenos informací a kvalitní<br />
komunikaci nejen mezi samotnými<br />
sociálními partnery, ale<br />
i ve směru od sociálních partnerů<br />
směrem k podnikům a zaměstnancům<br />
a ve směru od podniků<br />
a zaměstnanců směrem k české<br />
vládě a politické reprezentaci až<br />
po Evropský parlament. Tato<br />
komunikace přispěje k šíření<br />
informací, které zvýší adaptabilitu<br />
zaměstnanců a rozvíjení<br />
konkurenceschopnosti podnikatelských<br />
subjektů. Všechna tato<br />
jednání s sebou přináší i nutnost<br />
maximálně kvalitní reakce<br />
na ekonomické, technologické<br />
a strukturální změny, vedoucí<br />
k posílení konkurenceschopnosti<br />
české ekonomiky.<br />
Projekt by měl přispět ke zlepšení<br />
profesionálního vystupování<br />
zástupců SP při jednáních na regionální,<br />
národní i evropské úrovni<br />
a ke kvalitnímu zabezpečení<br />
agendy, podporující reprezentativnost<br />
SP i dalších sociálních<br />
partnerů s regionální působností<br />
na mezinárodním poli. K tomuto<br />
by měl přispět i připravovaný<br />
webový portál, který by měl být<br />
komplexní platformou pro sociální<br />
dialog v České republice.<br />
Cíl projektu<br />
Zlepšení efektivity vnitřního<br />
aparátu organizací sociálních<br />
partnerů, kteří pak cílovým skupinám<br />
poskytnou lepší servis,<br />
poradenství, konzultační činnosti<br />
v oblastech rozvoje lidských<br />
zdrojů, právních, ekonomických,<br />
technologických a dalších. Profesionální<br />
vystupování zástupců sociálních<br />
partnerů ČR při jednáních<br />
na regionální, národní i evropské<br />
úrovni (podpora jazykového, odborného,<br />
technického vzdělávání<br />
zaměstnanců a spolupracujících<br />
osob sekretariátů svazů a odborů,<br />
včetně posílení jejich personálních<br />
kapacit a využívání moderních<br />
způsobů komunikace).<br />
Výstupem by mělo být vytvoření<br />
prvního společného webového<br />
portálu zaměstnavatelsko-zaměstnanecké<br />
sféry, posílení<br />
kapacit a zefektivnění činností<br />
sociálních partnerů.<br />
Hlavním cílem projektu je posilování<br />
sociálního dialogu s přihlédnutím<br />
k aplikaci evropského pojetí.<br />
Jedním z charakteristických rysů<br />
evropského sociálního modelu je<br />
evropský sociální dialog – tedy<br />
jednání a konzultace evropských<br />
sociálních partnerů (zaměstnavatelů<br />
a zástupců zaměstnanců).<br />
Sociální dialog se vede na nadodvětvové<br />
i odvětvové úrovni. Je<br />
považován za součást právních<br />
acquis ES (komunitární právo),<br />
neboť požadavek konzultací sociálních<br />
partnerů je obsažen v řadě<br />
směrnic, doporučení a akčních<br />
plánů ES, i acquis institucionálních.<br />
Sociální partneři se stávají<br />
hlavními garanty aplikaci principů<br />
EU, týkajících se témat, jako je<br />
BOZP, rovné příležitosti, právo<br />
na konzultace a právo na přístup<br />
k zaměstnání. Sociální dialog je<br />
rovněž stále více prostředkem<br />
pro provádění směrnic na národní<br />
úrovni uzákoňováním dohod<br />
evropských sociálních partnerů,<br />
případně přímou realizací těchto<br />
dohod sociálními partnery na<br />
národní úrovni.<br />
Klíčové aktivity<br />
V současnosti se realizují první<br />
čtyři klíčové aktivity projektu.<br />
Tyto klíčové aktivity se týkají<br />
provedení empirického šetření<br />
a zpracování analytických materiálů<br />
k rozhodujícím cílům projektu.<br />
■ Diagnostika cílů pro sociální<br />
partnery<br />
Tato klíčová aktivita má za cíl,<br />
na základě analýzy stavu sociálního<br />
dialogu (dále SD) na všech<br />
úrovních, stanovit návazné cíle<br />
pro oblast vedení sociálního<br />
dialogu a prostředky jak jich<br />
dosáhnout. Specifickým cílem<br />
je návrh zefektivnění komunikace<br />
v oblasti SD. Hlavní oblast má být<br />
zaměřena na cílené a účelné PR<br />
vůči cílové skupině a stanovení<br />
technik a nástrojů, pomocí kterých<br />
organizace vybudují a udrží<br />
vztahy se svým okolím.<br />
■ Diagnostika institucionálních<br />
procesů<br />
Klíčová aktivita číslo 2 představuje<br />
analýzu silných a slabých stránek<br />
text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR<br />
informačních toků v institucionálních<br />
procesech. Cílem je definování<br />
nejdůležitějších činností<br />
sociálních partnerů jako základ<br />
procesně orientovaného systému<br />
řízení, dále vytváření předpokladů<br />
pro tvorbu a rozvoj procesního<br />
modelu a nejvhodnější začlenění<br />
regionálních zastoupení do<br />
současných struktur, definování<br />
služeb a procesů přenesených<br />
na regionální zastoupení.<br />
■ Analýza pracovních míst –<br />
zaměstnanců a osob sociálních<br />
partnerů (na straně<br />
zaměstnavatelů)<br />
V pořadí třetí klíčová aktivita<br />
má za cíl nadefinovat chybějící<br />
schopnosti a dovednosti jednotlivých<br />
osob, majících podle<br />
předchozí klíčové aktivity vazbu<br />
na zajišťování odborných kompetencí<br />
a poradenství pro regionální<br />
pobočky v oblasti sociálního<br />
dialogu, kolektivního vyjednávání<br />
a pracovněprávních vztahů. Má<br />
zjistit sociální, profesní a kvalifikační<br />
struktura pracovníků, jejich<br />
rozvojový potenciál a přínos pro<br />
organizaci. Přitom nejdůležitější<br />
složkou personální strategie má<br />
být naplňování čtvrté klíčové<br />
aktivity – vzdělávání.<br />
■ Analýza vzdělávacích potřeb<br />
Cílem určit potřeby v oblasti<br />
vzdělávání pro cílovou skupinu<br />
za účelem vytvoření podmínek<br />
pro celoživotní učení v kontextu<br />
rovných příležitostí. V rámci projektu<br />
je hlavním cílem sestavení<br />
reprezentativního vzdělávacího<br />
plánu organizací sociálního dialogu<br />
a správné identifikace<br />
klíčových oblastí rozvoje zaměstnanců.<br />
Materiál je příspěvkem ke<br />
splnění tohoto úkolu za subjekty<br />
sdružené v KZPS. Kromě ní<br />
zpracovaly analogický materiál<br />
i další partneři projektu (odbory,<br />
SP atd.). Konečnou verzi vzdělávacího<br />
programu přijme řídící<br />
tým projektu, ve kterém jsou<br />
zastoupeni všichni partneři. ■<br />
Autor: Tomáš Majtner<br />
62<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
Z valných hromad OK ČKAIT<br />
inzerce<br />
Valná hromada OK ČKAIT<br />
České Budějovice 2009<br />
Již po šestnácté (s jednou<br />
výjimkou) se valná hromada OK<br />
ČKAIT České Budějovice konala<br />
v kongresovém centru Gerbera.<br />
Sál má odpovídající kapacitu<br />
a zázemí potřebných služeb,<br />
což bývalo jeho předností. Po<br />
vystřídání několika nájemců<br />
ale sál natolik sešel, že byl<br />
letos problém probudit ho<br />
do stavu schopného pro jednání.<br />
Bohužel, změna místa<br />
konání valné hromady již nebyla<br />
možná, protože termíny ze strany<br />
Komory a pronájmy sálů se<br />
uzavírají rok předem. Nám tedy<br />
nezbývá, než se účastníkům<br />
za problémy s osvětlením<br />
a ozvučením omluvit a slíbit, že<br />
příští valná hromada se bude<br />
20. ledna 2010 konat v prostředí<br />
jiném, doufám že podstatně<br />
lepším.<br />
Valná hromada má svá pravidla,<br />
daná vnitřními předpisy Komory<br />
a nelze na nich nic podstatného<br />
měnit. Přesto mělo letošní<br />
jednání dvě významné změny.<br />
Tou první byl jeho bilanční charakter.<br />
Skončilo totiž funkční období<br />
výboru oblasti, které bylo<br />
mimořádně dlouhé (pětileté),<br />
a za tuto dobu se událo mnoho.<br />
Výbor oblasti intenzivně spolupracoval<br />
s Krajským úřadem,<br />
s Magistrátem města České<br />
Budějovice a s dalšími městy<br />
a jejich starosty, s Komoru<br />
Horního Rakouska a Salzburgu,<br />
s Energy Center CB, s odbornými<br />
školami a dalšími institucemi<br />
z oboru <strong>staveb</strong>nictví.<br />
Výbor zajišťoval též tři ročníky<br />
soutěžní přehlídky <strong>staveb</strong>ních<br />
realizací PRESTA, uspořádal pět<br />
adventních setkání v různých<br />
městech, sedm tematických<br />
zájezdů – mimo jiné na Island<br />
či do Španělska a Portugalska,<br />
a mnoho odborných<br />
exkurzí a vzdělávacích akcí.<br />
Aktivně spolupracoval při<br />
vzniku nové Vysoké školy technickév<br />
Českých Budějovicích.<br />
Zejména pomáhal při celostátních<br />
akcích zaměřených na<br />
propagacia ochranu národních<br />
kulturních památek –<br />
řetězového mostu ve Stádlci<br />
a koněspřežní železnice České<br />
Budějovice-Linec.<br />
Druhou změnou byla volba<br />
nového výboru oblasti. Z dosavadního<br />
výboru již nekandidovali<br />
Ing. Bohumil Kujal, Marie<br />
Hladíková a autor těchto řádků.<br />
Za svou dlouhodobou práci<br />
vyslechli mnohá poděkování<br />
a obdrželi knižní dary, dáma<br />
též květiny. Nový výbor byl<br />
doplněn podstatně mladšími<br />
kolegy, čímž se jeho věkový<br />
průměr snížil o celých sedm<br />
let! Novým předsedou výboru<br />
se stal Ing. František Hladík<br />
a členy Ing. Tomáš Chromý,<br />
Ing. Vladimír Dufek, Ing. Jaroslav<br />
Hodina, Ing. Jan Jelínek,<br />
Ing. Radek Lukeš, Pavel Otruba,<br />
Ing. Jiří Straka a Ing. Ivan<br />
Štětina. Složení výboru má<br />
předpoklady přijít s novými<br />
náměty pro činnost ve prospěch<br />
Komory a zejména jejich členů,<br />
▲ Valná hromada OK ČKAIT Praha a Středočeský kraj se konala v Praze<br />
v Národním domě na Smíchově<br />
k čemuž jim lze popřát mnoho<br />
úspěchů.<br />
Ing. Jiří Schandl<br />
OK ČK AIT České Budějovice<br />
má novou e–mailovou adresu:<br />
cb@ckait.cz<br />
Valná hromada OK ČKAIT Praha<br />
a Středočeský kraj 2009<br />
Valná hromada ČKAIT oblasti<br />
Praha a Středočeský kraj se<br />
konala 20. ledna 2009 v Praze<br />
v Národním domě na Smíchově.<br />
K datu konání Valné hromady<br />
končilo volební období výboru<br />
oblasti. Pro další volební období<br />
došlo k obměně členů výboru.<br />
Na další období nekandidoval<br />
z členů vedení oblasti Ing. Karel<br />
Blecha, který by se měl v další<br />
práci pro Komoru věnovat hlavně<br />
legislativě. Složení nově zvoleného<br />
desetičlenného výboru<br />
lépe odpovídá profesní struktuře<br />
Komory a i věkový průměr členů<br />
výboru se výrazně snížil.<br />
Výbor byl zvolen ve složení: Ing. Jan<br />
Bořek, Ing. Jan Cihlář, Ing. Karel<br />
Jung, Ing. Milan Komínek, Ing. Jaroslav<br />
Lébl, CSc, Ing. Jan Matějka,<br />
Ing. Eva Patáková, Ing. Vladimír<br />
Smrž, Ing. Michael Trnka, CSc.<br />
Zpráva o činnosti odstupujícího<br />
výboru i plán činnosti nového<br />
výboru jsou umístěny na webových<br />
stránkách ČKAIT. ■<br />
Ing. Michael Trnka, CSc.<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 63
▲ Historické objekty lakovny a dílen depa kolejových vozidel na Masarykově nádraží v Praze, kde bude umístěna hlavní<br />
expozice Železničního muzea NTM. Foto autor.<br />
Železniční muzeum Národního technického<br />
muzea na Masarykově nádraží v Praze<br />
Před sto lety bylo založeno Technické muzeum<br />
pro Království české, jehož přímým pokračovatelem<br />
je dnešní Národní technické muzeum<br />
(NTM). Od začátku byly součástí sbírky muzea<br />
předměty železniční provenience.<br />
▲ Železniční muzeum NTM v depu kolejových vozidel na Masarykově nádraží<br />
v Praze. Urbanistická a objemová studie Němec a Žilka architekti z roku 2004.<br />
Dnes obsahuje sbírka Železničního<br />
muzea NTM několik set předmětů<br />
dokumentujících vývoj železnice.<br />
Jedinečnost železniční dopravy, její<br />
vliv na utváření moderní společnosti,<br />
kvalita železniční sbírky NTM a stálý<br />
zájem veřejnosti o historii dopravy<br />
vedl k potřebě vybudovat vlastní<br />
prostor pro kvalitní prezentování<br />
železniční historie v rámci NTM.<br />
Základem pro další rozvoj železniční<br />
sbírky se stal rok 2000, kdy bylo na<br />
základě usnesení č. 1147/2001 vlády<br />
ČR nařízeno v rámci NTM zřídit oborové<br />
Železniční muzeum. Toto vládní<br />
usnesení rovněž určilo, že hlavní expozice<br />
Železničního muzea vznikne<br />
v Praze, v depu kolejových vozidel<br />
na Masarykově nádraží. V roce 2003<br />
▼ Budoucí hlavní expozice železničních vozidel Železničního muzea NTM. Urbanistická a objemová studie Němec<br />
a Žilka architekti z roku 2004.<br />
pak byla část areálu někdejšího depa<br />
převedena do vlastnictví Národního<br />
technického muzea.<br />
Železničnímu muzeu NTM tak<br />
byla dána možnost prezentovat<br />
nejvýznamnější část svých sbírek<br />
v prostředí nejstarší zachované<br />
výtopny v Evropě postavené<br />
v roce 1845. Stavební vývoj budov<br />
lokomotivního depa byl v zásadě<br />
ukončen ve druhé polovině 70. let<br />
19. století. Kontinuální železniční<br />
provoz neumožnil zásadní přestavby<br />
jednotlivých objektů, a tak si<br />
budovy zachovaly takřka původní<br />
vzhled až do současnosti.<br />
Vzhledem k hodnotě stavby se<br />
rekonstrukce areálu pro potřeby<br />
Železničního muzea NTM omezí<br />
na nejnutnější zásahy a očištění od<br />
úprav, které byly necitlivě provedeny<br />
především ve druhé polovině<br />
20. století. Největším zásahem do<br />
vzhledu celého komplexu se stane<br />
nové skleněné zastřešení dvorany<br />
mezi budovou dílen a lakovnou.<br />
V tomto prostoru se třemi kolejemi<br />
bude umístěna hlavní expozice železničních<br />
vozidel. Zastřešení bude<br />
provedeno velmi citlivě a subtilně,<br />
aby nebyl narušen klasicistní vzhled<br />
hlavního průčelí dílenské budovy<br />
z roku 1845. V rámci projektu bude<br />
řešeno i propojení muzea s přilehlým<br />
prostorem. Muzeem bude<br />
možné projít v ose Hybernská ulice –<br />
Trocnovská ulice přes expozice nebo<br />
mimo „placený prostor“ – přes nádvoří<br />
přilehlé k Husitské ulici. Celý<br />
komplex se tak návštěvníkům i obyvatelům<br />
Prahy maximálně otevře<br />
a umožní pohodlné a kulturní spojení<br />
Žižkova s centrem metropole.<br />
Po svém dokončení se muzeum<br />
zapojí do projektu „Muzejní<br />
míle“, který má formou propagace<br />
a jednotné vstupenky propojit Národní<br />
muzeum, Železniční muzeum NTM,<br />
Muzeum hlavního města Prahy, Armádní<br />
muzeum na Žižkově a Národní<br />
památník na Vítkově, kde Národní<br />
muzeum buduje expozici české státnosti.<br />
Přáním Národního technického<br />
muzea je, aby se Železniční muzeum<br />
v centru hlavního města stalo místem<br />
setkávání, kde přes změny v bezprostředním<br />
okolí zůstane zachována<br />
historická atmosféra nejstaršího pražského<br />
nádraží. ■<br />
Autor: Mgr. Jiří Střecha,<br />
ředitel Železničního muzea NTM<br />
64<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
materiály<br />
text: Jan Kníže<br />
foto: archiv autora<br />
Zkouška dřevěného trámového<br />
stropu s požární odolností 60 minut<br />
Problematika chování dřevěných materiálů vystavených<br />
účinkům požáru je rozhodující nejen<br />
při posuzování požární odolnosti dřevo<strong>staveb</strong>,<br />
ale prakticky pro všechny stavby, ve kterých<br />
jsou tyto materiály použity.<br />
V případě tématu hodnocení<br />
požární odolnosti konstrukcí<br />
dřevěných trámových stropů je<br />
důležitější zkoušet a klasifikovat<br />
požární odolnost především pro<br />
požár působící zespodu, který<br />
je obecně závažnější než požár<br />
působící seshora. V případě<br />
minimálního požadavku požární<br />
odolnosti stropu 60 minut je<br />
většinou ochrana stropu řešena<br />
protipožárním podhledem,<br />
tvořeným například z desek na<br />
bázi sádry ve dvou navzájem<br />
přeložených vrstvách. Tyto konstrukce<br />
jsou však zkoušeny bez<br />
dalších podlahových vrstev,<br />
které mohou požární odolnost<br />
celé konstrukce dále zlepšovat.<br />
Co ale dělat v případě, kdy je<br />
přáním zákazníka mít viditelné<br />
trámy? Znamená to nižší požární<br />
odolnost nebo existuje jiné<br />
řešení.<br />
Skladba testovaného<br />
produktu<br />
Vzorek stropu byl vyroben karlovarskou<br />
firmou Luxushaus,<br />
která se zabývá tovární výrobou<br />
prefabrikovaných panelů s dřevěným<br />
rámem a následnou<br />
dodávkou a montáží dřevo<strong>staveb</strong><br />
na klíč. Základní nosný prvek<br />
stropní konstrukce tvoří dřevěné<br />
trámy s bedněním deskou OSB<br />
SUPERFNISH ® ECO tloušťky<br />
22 mm, na níž byla položena<br />
tuhá minerální vata tloušťky<br />
80 mm s dvojí strukturou. Zkušební<br />
vzorek byl záměrně zkonstruován<br />
ze všech uvažovaných<br />
vrstev podlahy, tzn. na minerální<br />
vatu byla položena polystyrenová<br />
profilovaná deska s topnými hady<br />
podlahového vytápění a celá<br />
konstrukce byla zakončena litým<br />
anhydritem tloušťky 40 mm (nad<br />
hady podlahového vytápění).<br />
V zamýšlené variantě bylo<br />
nejprve uvažováno o spálení<br />
dřevěné trámové konstrukce<br />
s viditelnými trámy bez přidaného<br />
podhledu (většinou bývá<br />
použit sádrokarton), který zvyšuje<br />
požární odolnost stropu.<br />
Po předběžných výpočtech a po<br />
diskuzi s požárním specialistou<br />
byla s ohledem na požadovaný<br />
výsledek požárního testu shledána<br />
jako limitující hlavní nosná<br />
dřevěná konstrukce – tedy slabý<br />
profil holých trámů. Požární chování<br />
této nosné konstrukce je<br />
v současnosti již dobře vyzkoušené<br />
a předvídatelné na základě<br />
odhadů provedených některými<br />
vhodnými výpočetními metodami<br />
(staršími i nově vyvíjenými).<br />
Použití těchto metod je výhodné<br />
jak z hlediska rychlého a variantního<br />
určení požadované úrovně<br />
požární odolnosti konstrukce,<br />
tak pro nahrazení nákladných laboratorních<br />
zkoušek na reálných<br />
vzorcích (viz [1]).<br />
Zvýšení požární<br />
odolnosti konstrukce<br />
Bylo proto rozhodnuto zvýšit<br />
požární odolnost trámů tak,<br />
aby se limit konstrukce pro<br />
namáhání požárem přenesl na<br />
vrchní deskovou konstrukci.<br />
Trámy byly obloženy minerální<br />
vatou tloušťky 30 mm a rohy<br />
s izolací následně překryty<br />
▼ Obr. 1. Řez provedeným vzorkem testované stropní konstrukce<br />
rohovníky z ocelového plechu.<br />
V praxi to znamená, že návrh<br />
rozměrů viditelných trámů je<br />
závislý na mezních stavech<br />
únosnosti, ale zároveň podstatným<br />
způsobem na výši požární<br />
odolnosti (vyjádřené v minutách).<br />
Pokud je návrh nosných<br />
trámů správný (velikost<br />
průřezu, protipožární obklad,<br />
protipožární nátěr atd.), stává<br />
se problematickým nosný úsek<br />
mezi trámy – záklop provedený<br />
z OSB desek. Požární odolnost<br />
samotných OSB desek je v poměru<br />
k požadavku 60 minut<br />
nízká, ale spolupůsobením<br />
s podlahovou konstrukcí (zde<br />
anhydrit) je možné kombinaci<br />
těchto materiálů vhodně<br />
využít. Těžkou vrchní vrstvu<br />
podlahy lze využít i ke zlepšení<br />
akustických parametrů stropu<br />
tím, že se celá lehká nosná dřevěná<br />
konstrukce přitíží a zlepší<br />
se tak její neprůzvučnost.<br />
Zkouška požární<br />
odolnosti konstrukce<br />
■ Umístění vzorku na peci<br />
Zkoušení probíhalo podle postupu<br />
stanoveného evropskými<br />
normami, zejména v EN 1365-2<br />
Ve spolupráci společností Kronospan,<br />
Rockwool a firmy Luxushaus<br />
byly provedeny na<br />
podzim minulého roku zkoušky<br />
požární odolnosti panelů s dřevěným<br />
rámem v kombinaci<br />
s různými materiály. Zkoušky<br />
byly provedeny v požární zkušebně<br />
Fires, s.r.o. v Batizovcích<br />
na Slovensku. V jedné ze<br />
série zmíněných zkoušek byla<br />
otestována dřevěná trámová<br />
konstrukce, včetně akustické<br />
podlahy s podlahovým vytápěním.<br />
Skladba stropní konstrukce<br />
je na obrázku 1.<br />
Kotvení desek Steprock HD:<br />
přivařovací trny s kloboučky<br />
– trn – 58x2,7 mm<br />
– klobouček Ø 30 mm<br />
– vzdálenost trnů – 300 mm<br />
Roznášecí vrstva Anhydrit 40 mm<br />
Systémová deska podlahového topení EPS tl. 30 mm<br />
+ plastový topný had<br />
Tepel. izolace ROCKWOOL Monrock MAX 80 mm<br />
KRONOSPAN OSB SUPERFINISH ECO 22 mm<br />
Nosný trám – masiv – 140/200 mm<br />
Protipožární izolace – ROCKWOOL Steprock HD 30 mm<br />
ROHY: zinkovaný ocelový úhelník L 80x80 mm tl. 0,7 mm<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 65
▲ Obr. 2. Protipožární obklad nosných trámů přímo na místě zkoušky<br />
▲ Obr. 3. Pohled do pece po ukončení zkoušky<br />
▲ Graf 1. Průběh teplot na termočláncích mezi spodní nosnou OSB deskou a minerální vatou. Patrná stagnace teploty<br />
kolem 100 °C do třiadvacáté minuty.<br />
kde je patrná stagnace teploty<br />
kolem 100 °C do cca třiadvacáté<br />
minuty. Tento teplotní stav<br />
je přínosem tepelně izolačních<br />
vlastností OSB. Od tohoto momentu<br />
je pak konstrukce stropu<br />
převážně závislá na spolupůsobení<br />
nosné podlahové desky<br />
z anhydritu, minerální izolace<br />
a OSB. Graf 2 ukazuje teploty<br />
u termočlánků mezi minerální<br />
vatou a systémovou podlahovou<br />
deskou z polystyrenu. Jak<br />
je patrné, teplota nad 80 mm<br />
minerální izolace nepřesáhla<br />
80 °C po celou dobu zkoušky.<br />
Využití<br />
▲ Graf 2. Teploty u termočlánků mezi minerální vatou a systémovou podlahovou deskou z polystyrenu. Teplota nad<br />
80 mm minerální izolace nepřesáhla 80 °C.<br />
Zkoušení požární odolnosti<br />
nosných prvků – Část 2: Stropy<br />
a střechy. Vzorek byl uložen na<br />
podporách nad pecí a zatížen<br />
spojitým břemenem o velikosti<br />
250 kg/m 2 .<br />
■ Umístění termočlánků<br />
Během prováděné zkoušky<br />
byly pro měření teploty v kontaktních<br />
místech mezi jednotlivými<br />
vrstvami materiálů<br />
navíc umístěny další termoelektrické<br />
články (nad počet<br />
termočlánků podle standardní<br />
normové metodiky).<br />
■ Výsledky testu a průběh<br />
teplot<br />
Teplota v peci se po dobu<br />
zkoušky výrazně nelišila od<br />
stanovené normové teplotní<br />
křivky.<br />
Jako zvlášť účinné se ukázalo<br />
protipožární obložení trámů<br />
minerální vatou a způsob jejího<br />
přichycení přibitím pomocí přivařovacích<br />
trnů s kloboučky, kdy<br />
nedošlo k odpadávání minerální<br />
vaty během celé doby zkoušky.<br />
Zkouška byla ukončena<br />
v 63. minutě bez kolapsu vzorku.<br />
Teplotní průběh v některých<br />
částech zkoušené konstrukce<br />
je možné vidět na uvedených<br />
grafech. Graf 1 ukazuje průběh<br />
teplot naměřených na termočláncích<br />
mezi spodní nosnou<br />
OSB deskou a minerální vatou,<br />
Důvodem provedených zkoušek<br />
byl impuls firmy Luxushaus,<br />
která hodlá tuto skladbu<br />
používat ve svých řešeních<br />
dřevo<strong>staveb</strong>. Možné je také<br />
další využití jinými realizačními<br />
firmami pro novostavby<br />
i rekonstrukce dřevěných trámových<br />
stropů. Pro více informací<br />
v tomto směru je možné<br />
využít kontaktů na webových<br />
adresách www.kronospan.cz,<br />
www.rockwool.cz. ■<br />
Grafy průběhu teplot jsou<br />
zveřejněny se svolením jejich<br />
autora – firmy Fires, s.r.o., Batizovce<br />
(www.fires.sk).<br />
Použitá literatura<br />
[1] CIDEA: Lokaj, A., Vavrušková,<br />
K.: Posouzení odezvy<br />
a spolehlivosti prvků a konstrukcí<br />
z materiálů na bázi<br />
dřeva vystavených účinkům<br />
požáru<br />
66<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 67
firemní blok<br />
Přerušení tepelných mostů<br />
prvky Schöck Isokorb ®<br />
Firma Schöck je výrobcem speciálních <strong>staveb</strong>ních<br />
prvků umožňujících racionální řešení,<br />
zejména v oblasti přerušení tepelných mostů.<br />
Nabízí inovační produkty a systémy jak pro monolitické,<br />
tak prefabrikované konstrukce.<br />
Všechny obvodové konstrukce<br />
a jejich napojení musejí být řešeny<br />
tak, aby byly minimalizovány<br />
tepelné mosty v konstrukcích<br />
a tepelné vazby mezi nimi.<br />
Řešení detailů přerušení tepelných<br />
mostů bývá na jedné straně<br />
často podceňováno z pozice<br />
realizátora – u mnohých<br />
<strong>staveb</strong> jde o polovičatá řešení,<br />
kde se na špatné kvalitě provedení<br />
konstrukčních detailů<br />
projevuje používání „levných“<br />
nekvalitních <strong>staveb</strong>ních prvků.<br />
Na straně druhé můžeme často<br />
hovořit o špatné informovanosti<br />
o nabídce a možnostech současných<br />
výrobků v řadách projektantů.<br />
Stává se, že bývá detail navržen<br />
chybně, nebo s představou,<br />
že nelze s jeho pomocí přerušení<br />
tepelného mostu vyřešit vůbec.<br />
Přitom prakticky neexistuje detail,<br />
který by principem přerušení<br />
tepelného mostu nešel vyřešit.<br />
Důkazem podcenění kvalitního<br />
řešení dané problematiky je termovizní<br />
snímek na obr. 1, který<br />
představuje pohled na balkónové<br />
konstrukce bez přerušení tepelného<br />
mostu. Tato stavba nápadně<br />
připomíná žebrový radiátor,<br />
kterým je vytápěn exteriér. Na<br />
obr. 2 je pak zachycen termovizní<br />
snímek lodžie, jejíž deska je kotvena<br />
do stěny prostřednictvím<br />
nosného tepelně-izolačního prvku<br />
Schöck Isokorb ® .<br />
Když německá firma Schöck<br />
Bautaile GmbH v roce 1983 vyvinula<br />
prvek Isokorb ® , který prodává<br />
již od roku 1983 a neustále jej<br />
vyvíjí, uplatnila nápad, který měl<br />
problémové detaily ve <strong>staveb</strong>ní<br />
konstrukci vylepšit. Tehdy šlo<br />
ještě o luxus, dnes o povinnost a<br />
standard. V současnosti existují<br />
systémy, řešící následující tzv.<br />
materiálová propojení. Základní,<br />
nejužívanější skupinou je propojení<br />
mezi železobetonovými deskami<br />
. Druhou skupinu představuje<br />
připojení ocelového, respektive<br />
dřevěného prvku, do prostředí<br />
monolitické betonové konstrukce<br />
a třetím typem připojení je předělení<br />
ocelové konstrukce, tedy<br />
propojení mezi dvěma ocelovými<br />
prvky.<br />
Nosné tepelně-izolační<br />
prvky Schöck Isokorb ®<br />
Nosné tepelně-izolační prvky<br />
Schöck Isokorb ® představují<br />
inovační technologická řešení<br />
přerušení tepelných mostů. Lze<br />
vybrat prvky pro přenos veškerých<br />
druhů statických zatížení<br />
a jejich kombinací. Jsou vhodné<br />
jak pro vodorovné desky, tak<br />
pro prutové i stěnové konzoly.<br />
Snižují tepelné ztráty, zabraňují<br />
kondenzacím a vzniku plísní<br />
a jejich použití zkracuje montážní<br />
dobu.<br />
Systémem Schöck Isokorb ®<br />
je možné vyřešit například<br />
kostrukční detail napojení desky<br />
balkónové konstrukce v přímé<br />
linii se stropní deskou (obr. 4 a 5)<br />
nebo detail přerušení průvlaku<br />
vystupujícího z fasády (obr. 6).<br />
Jak je patrné, prvky Isokorb ® lze<br />
zabudovat i do prefabrikátu, což<br />
přináší nespornou výhodu jak<br />
v přesnosti osazení samotného<br />
komponentu, coby součásti<br />
výztuže i tepelné izolace, tak<br />
samozřejmě z hlediska rychlosti<br />
samotného procesu výstavby.<br />
Příkladem atypického použití<br />
prvku Isokorb ® je vytvoření<br />
konstrukce stěn z pohledového<br />
betonu, jak v exteriéru, tak<br />
v interiéru (obr. 7). Obr. 3 ukazuje<br />
tento typ pláště schematicky,<br />
kdy svislou nosnou konstrukci<br />
tvoří stěna na straně interiéru, ve<br />
které je ve zvolené modulaci nad<br />
sebou ukotven speciální prvek<br />
Isokorb ® pro přenos smykové<br />
síly. Není důležité, zdali je modul<br />
zvolen v úrovni stropu, nebo je-li<br />
spára kdekoli mezi jednotlivými<br />
podlažími. Tato stěna je z vnější<br />
strany opatřena tepelnou izolací<br />
a následovně překryta monolitickou<br />
skořepinou, zavěšenou<br />
na tzv. „Sonder“ Isokorbech.<br />
Uvedené způsoby řešení detailů<br />
přerušení tepelných mostů v jakémkoli<br />
provedení jsou pak nejen<br />
zdrojem úspor vyplývajících<br />
ze spotřeby energie celé stavby,<br />
▲ Obr. 3. Schéma pláště budovy<br />
s atypickým přerušením tepelného<br />
mostu<br />
ale zároveň i důležitým faktorem<br />
kvality vnitřního prostředí<br />
<strong>staveb</strong> a životního prostředí<br />
obecně. ■<br />
Autor: Ing. Jiří Mrkva,<br />
obchodně technický zástupce<br />
Schöck-Wittek s.r.o.<br />
▲ Obr. 1. Termovizní snímek stavby s klasickým tepelným mostem balkonovou<br />
konstrukcí<br />
▼ Obr. 2. Termovizní snímek detailu uložení lodžiové desky s použitím prvku<br />
Schöck Isokorb ®<br />
68<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
inzerce<br />
▲ Obr. 4. Osazování prefa balkonu se zabudovanými prvky Schöck Isokorb ®<br />
na stavbě Korunní dvůr, Praha<br />
▲ Obr. 5. Pohled na dokončenou fasádu stavby Korunní dvůr, Praha<br />
SCHÖCK ISOKORB ®<br />
▲ Obr. 6. Použití prvků Schöck Isokorb ® u netypických detailů<br />
▼ Obr. 7. Detail – budova knihovny Filosofické fakulty MU Brno<br />
ISOKORB K30-CV30<br />
Veleslavínova 8, 746 01 Opava<br />
tel., fax: 553 788 308, mobil: 724 521 213<br />
www.schoeck-wittek.cz<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 69
infoservis<br />
Veletrhy a výstavy<br />
10.–14. 3. 2009<br />
ISH 2009<br />
Mezinárodní veletrh zařízení<br />
koupelen, <strong>staveb</strong>ní techniky,<br />
TZB, klimatizace a obnovitelných<br />
energií<br />
Německo,<br />
Frankfurt nad Mohanem,<br />
Výstaviště<br />
E-mail:<br />
ish@messefrankfurt.cz<br />
www.ish.messefrankfurt.com<br />
11.–17. 3. 2009<br />
IHM 2009 PROFI<br />
60. mezinárodní odborný veletrh<br />
řemesel, dílenské techniky, nářadí,<br />
nástrojů, veletrh pro životní<br />
styl, interiér a design<br />
Německo,<br />
Mnichov – Nové výstaviště<br />
E-mail: hof@ghm.de<br />
www.ghm.de<br />
12. 3. 2009<br />
PODLAHÁŘSKÝ MINIVELE-<br />
TRH 2009<br />
3. ročník prezentace hlavních<br />
výrobců a dovozců<br />
Hustopeče u Brna, hotel Centro<br />
E-mail:<br />
kancelar@cech-podlaharu.org<br />
14.–22. 3. 2009<br />
WOHNEN & INTERIEUR<br />
Stavební veletrh pro bydlení,<br />
design, vybavení a zahradu<br />
Rakousko, Vídeň,<br />
Messezentrum Wien<br />
E-mail: info@messe.at<br />
www.wohnen-interieur.at<br />
12.–14. 3. 2009<br />
STAVOTECH OLOMOUC 2009<br />
inzerce<br />
37. <strong>staveb</strong>ní a technický veletrh<br />
Olomouc, Výstaviště Flora,<br />
Wolkerova 17<br />
E-mail: nasadil@omnis.cz<br />
19.–22. 3. 2009<br />
BAZÉNY, SAUNY, SOLÁRIA<br />
& WELLNESS 2009<br />
5. mezinárodní veletrh bazénů,<br />
bazénových technologií, saun,<br />
solárií a wellness<br />
Praha 9,<br />
Letňany, Beranových 667<br />
E-mail: bazeny@abf.cz<br />
19.–22. 3. 2009<br />
SPORT TECH 2009<br />
1. mezinárodní veletrh sportovních<br />
<strong>staveb</strong>, jejich technologií<br />
a vybavení<br />
Praha 9,<br />
Letňany, Beranových 667<br />
E-mail: bazeny@abf.cz<br />
www.sporttech.cz<br />
30. 3.–2. 4. 2009<br />
PROJECT QATAR 2009<br />
6. mezinárodní výstava <strong>staveb</strong>ních<br />
technologií, materiálů<br />
a vybavení<br />
Katar, Dauhá,<br />
Qatar International Exhibition<br />
Center<br />
E-mail:<br />
mgbrael@ifpqatar.com<br />
31. 3.–3. 4. 2009<br />
AMPER 2009<br />
17. mezinárodní veletrh elektroniky<br />
a elektrotechniky<br />
Praha 9,<br />
Letňany, Beranových 667<br />
E-mail: yousifova@terinvest.com<br />
31. 3.–4. 4. 2009<br />
CONECO/RACIO ENERGIA/<br />
CLIMATHERM 2009<br />
30. mezinárodní veletrh <strong>staveb</strong>nictví<br />
Slovensko, Bratislava,<br />
Výstavní a kongresové centrum<br />
Incheba<br />
E-mail: coneco@incheba.cz<br />
15.–17. 4. 2009<br />
FOR INDUSTRY 2009<br />
8. mezinárodní veletrh strojírenských<br />
technologií<br />
Praha 9,<br />
Letňany, Beranových 667<br />
E-mail:<br />
forindustry@abf.cz<br />
www.forindustry.cz<br />
17.–19. 4. 2009<br />
BYTEXPO<br />
13. ročník kontraktační a prodejní<br />
výstavy – vše pro domov<br />
a bydlení<br />
Pardubice, Výstavní a společenské<br />
centrum Ideon<br />
E-mail: akce@pvv.cz<br />
Kontrola klimatizačních systémů<br />
20.–25. 4. 2009<br />
INTERMAT 2009<br />
Mezinárodní veletrh strojů<br />
pro <strong>staveb</strong>ní a zemní práce<br />
Francie, Paříž,<br />
Severní výstaviště Villepinte<br />
E-mail: info@francouzskeveletrhy.cz<br />
21.–25. 4. 2009<br />
IBF, SHK BRNO, URBIS INVEST<br />
14. mezinárodní <strong>staveb</strong>ní veletrhy<br />
Souběžně probíhá veletrh investic,<br />
financí a realit<br />
URBIS INVEST<br />
Brno, Výstaviště BVV,<br />
E-mail: ibf@bvv.cz<br />
www.bvv.cz/ibf<br />
Odborné semináře<br />
a konference<br />
12. 3. 2009<br />
Hrubá stavba energeticky<br />
úsporného domu<br />
Odborný <strong>staveb</strong>ní seminář<br />
Ústí nad Labem, Hotel Vladimír,<br />
V roce 2009 nabyla účinnosti<br />
vyhláška č. 277/2007 Sb.<br />
o kontrole klimatizačních systémů.<br />
Vzhledem k velkému zájmu<br />
odborné veřejnosti se rozhodl<br />
Ústav techniky prostředí Fakulty<br />
strojní ČVUT v Praze ve<br />
spolupráci s odbornou sekcí Klimatizace<br />
a větrání Společnosti<br />
pro techniku prostředí připravit<br />
kurz, jehož účastníci budou<br />
seznámeni s platnou legislativou<br />
o kontrole klimatizačních<br />
systémů, s normami ČSN EN<br />
pro kontroly klimatizačních<br />
a větracích systémů i s teoretickými<br />
a praktickými podklady<br />
i postupy použitelnými při<br />
vlastních kontrolách klimatizačních<br />
systémů. Součástí kurzu<br />
bude i prezentace ukázkových<br />
kontrol a doporučené metodiky<br />
kontrol.<br />
Třídenní kurz bude probíhat ve<br />
dnech 25.–27.5.2009 v Masarykově<br />
koleji v Praze 6,<br />
Dejvicích.<br />
Bližší informace obdrží zájemci<br />
na adrese:<br />
http://www.fsid.cvut.cz/~zmrhal/Kurz/Kurz_Kontroly_Klimatizace.htm<br />
■<br />
70<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
Masarykova 36<br />
E-mail: azpromo@azpromo.cz<br />
12. 3. 2009<br />
Povrchové úpravy fasád – prevence<br />
vad a jejich odstraňování<br />
Odborný seminář<br />
Seminář je zařazen do celoživotního<br />
vzdělávání členů ČKAIT<br />
Praha 9, Lisabonská 4<br />
E-mail: studio@studioaxis.cz<br />
www.studioaxis.cz<br />
13. 3. – 26. 6. 2009<br />
Ochrana zdraví a hygiena práce<br />
Distanční nadstavbové studium<br />
Studium je akreditované MŠMT<br />
Praha 1, Jeruzalémská 1,<br />
Výzkumný ústav bezpečnosti<br />
práce, v.v.i.,<br />
E-mail:<br />
neumannovab@vubp-praha.cz<br />
17. 3. 2009<br />
Moderní materiály a technologie<br />
pro výstavbu rodinných<br />
domů a obytných budov<br />
Odborný <strong>staveb</strong>ní seminář<br />
Hradec Králové, hotel Černigov,<br />
Kongresový sál,<br />
Riegrovo náměstí 144/4<br />
E-mail: azpromo@azpromo.cz<br />
Fibre Concrete 2009<br />
5. mezinárodní konference<br />
Technologie, navrhování, aplikace<br />
17.–18. září 2009<br />
Anotace příspěvků se přijímají<br />
do 1. 4. 2009<br />
Adresa:<br />
Masarykova kolej<br />
ČVUT v Praze<br />
17. 3. 2009<br />
Novinky BOZP<br />
Seminář<br />
Praha 1, Jeruzalémská 1,<br />
Výzkumný ústav bezpečnosti<br />
práce, v.v.i.,<br />
E-mail:<br />
neumannovab@vubp-praha.cz<br />
10. 3. 2009<br />
Sportoviště v ČR<br />
Konference<br />
Praha 9, PVA Letňany,<br />
Konferenční centrum, sál 1,<br />
Beranových 667<br />
E-mail: pacaltova@abf.cz<br />
30. 3. – 1. 4. 2009<br />
ITS Prague 2009<br />
6. ročník mezinárodního kongresu<br />
o inteligentních<br />
dopravních systémech<br />
Praha 4,<br />
Kongresové centrum,<br />
5. května 65<br />
E-mail: i.kyselkova@sdt.cz<br />
2. 4. 2009<br />
Pracovní úraz – povinnosti<br />
zaměstnavatele<br />
Seminář<br />
Praha 9, Jeruzalémská 1,<br />
Thákurova 1<br />
Praha 6 – Dejvice<br />
Fakulta <strong>staveb</strong>ní<br />
Katedra betonových a zděných<br />
konstrukcí<br />
Další informace:<br />
E-mail: fc2009@fsv.cvut.cz<br />
www.concrete.fsv.cvut.cz/<br />
fc2009. ■<br />
Výzkumný ústav bezpečnosti<br />
práce<br />
E-mail:<br />
neumannovab@vubp-praha.cz<br />
3.–5. 4. 2009<br />
Architektu(h)ra<br />
4. ročník studentského workshopu<br />
Liberec 8, Horní Hanychov 153,<br />
Hotel Ještěd<br />
E-mail: cegra@cegra.cz<br />
6. – 9. 4. 2009<br />
AutoCAD základní<br />
školení<br />
Praha 3, Domažlická 1053/15<br />
AbecedaPC<br />
E-mail:<br />
Vojtech.Krupka@AbecedaPC.cz<br />
6.– 9. 4. 2009<br />
Odborná způsobilost k zajišťování<br />
úkolů v prevenci rizik<br />
Stavba roku 2009<br />
Královéhradeckého kraje<br />
Konzultační kurz pro přípravu ke<br />
zkoušce<br />
Praha 1, Jeruzalémská 1,<br />
Výzkumný ústav bezpečnosti<br />
práce, v.v.i.,<br />
E-mail:<br />
neumannova@vubp-praha.cz<br />
7. 4. 2009<br />
Kámen v architektuře a stavitelství<br />
Seminář<br />
Praha 2, Dům ČKAIT,<br />
Sokolská 15<br />
E-mail: jsaidl@ckait.cz, info@ckait.cz<br />
14. 4. 2009<br />
Pojištění autorizovaných<br />
osob<br />
Seminář<br />
Praha 2, Dům ČKAIT,<br />
Sokolská 15<br />
E-mail: jsaidl@ckait.cz, info@ckait.cz<br />
Již 6. ročník veřejné neanonymní<br />
soutěže Stavba roku Královéhradeckého<br />
kraje vyhlásili jeho pořadatelé,<br />
kterými jsou Krajský úřad<br />
KHK, ČKAIT, SSI ČR, SPS v ČR<br />
a ČKA. Do soutěže mohou být<br />
přihlášena <strong>staveb</strong>ní díla, která jsou<br />
zhotovena a zkolaudovaná v období<br />
od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2008.<br />
Stavby budou rozděleny do čtyř kategorií:<br />
Domy pro bydlení, Stavby<br />
občanské vybavenosti, Stavby pro<br />
průmysl a zemědělství a Dopravní<br />
a inženýrské stavby. V každé z kategorií<br />
ponese oceněná stavba<br />
titul Stavba roku KHK 2009, kromě<br />
těchto cen mohou být udělena<br />
dvě čestná uznání. Termín podání<br />
přihlášek je 30. června 2009,<br />
její vyhodnocení je předběžně<br />
stanoveno na čtvrtý kvartál letošního<br />
roku. Adresa pro doručení<br />
dokumentace je: SPS, Jižní<br />
870, 500 03 Hradec Králové, tel.:<br />
495 401 224, e-mail: sps@hsc.cz.<br />
Podmínky soutěže a přihlášky<br />
ke stažení je možné nalézt také na<br />
www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz. ■<br />
Přehled statistických údajů o <strong>staveb</strong>ní produkci v roce<br />
2008 naleznete na www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz.<br />
inzerce<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 71
firemní blok<br />
euroCALC Remote Standard:<br />
rozpočtování dostupné pro každého<br />
Firma Callida od 1. března, jako jediná na<br />
českém trhu, nabízí novou službu euroCALC<br />
Remote Standard. Rozpočtáři a malé <strong>staveb</strong>ní<br />
firmy mohou využít vzdáleného přístupu<br />
k informačnímu a oceňovacímu systému<br />
euroCALC 3 prostřednictvím outsourcingu.<br />
Podobně jako firma v současné<br />
době platí měsíční poplatky za<br />
telefon nebo připojení k internetu,<br />
může za měsíční paušál pracovat<br />
vždy s nejnovější verzí systému<br />
euroCALC 3 s nejnovějšími daty<br />
odkudkoliv a kdykoliv přes internet.<br />
Nemusí počítat s počáteční investicí<br />
do zakoupení licencí systému,<br />
může lépe rozložit náklady a rychleji<br />
zvýšit svůj zisk. Přístup ke službě<br />
euroCALC Remote Standard je<br />
neomezený po 24 hodin denně.<br />
Uživateli postačí pouze počítač<br />
a připojení na internet s minimální<br />
rychlostí 2Mbps, provoz a správu<br />
aplikace řeší firma Callida. Službu<br />
podporují operační systémy Windows<br />
(XP, Vista) i další systémy<br />
(Linux/Unix, Mac atd.).<br />
Služba je určena především rozpočtářům<br />
– fyzickým osobám<br />
a menším firmám. Větším <strong>staveb</strong>ním<br />
společnostem bude lépe<br />
vyhovovat služba euroCALC<br />
Remote Private, která je připravena<br />
řešit individuální požadavky<br />
na využití systému. Studenti využívají<br />
službu euroCALC Remote<br />
Student bezplatně.<br />
Služba euroCALC Remote Standard<br />
zahrnuje:<br />
■ plné užívání licence systému<br />
euroCALC 3 – sestava<br />
Enterprise;<br />
■ oceňovací databázi SCI-Maxi se<br />
skladbou ve vždy aktuální cenové<br />
úrovni (určenou pro čtení);<br />
■ standardní nastavení uživatelského<br />
rozhraní, tiskových<br />
a exportních šablon;<br />
■ přístup registrovaného subjektu<br />
k vlastní databázi zakázek;<br />
■ pravidelné zálohy databáze<br />
zakázek.<br />
Software: euroCALC 3 –<br />
sestava Enterprise<br />
Pro své vlastnosti a nástroje je<br />
euroCALC 3 bezkonkurenčním<br />
informačním a oceňovacím systémem<br />
na českém trhu v oblasti<br />
oceňování <strong>staveb</strong>. Je určený<br />
zejména pro sestavení rozpočtu<br />
<strong>staveb</strong>ních zakázek a komfortní<br />
kalkulaci nákladů. Sestava nabízí<br />
také řešení pro čerpání rozpočtu,<br />
tvorbu poptávek či práci<br />
s rozpočtovými ukazateli, export<br />
do souboru XLS, načítání položek<br />
ze souboru XLS<br />
a mnoho dalších funkcí<br />
nezbytných pro rychlé<br />
a efektivní oceňování<br />
<strong>staveb</strong>ních zakázek.<br />
Data – sestava SCI-<br />
Maxi se skladbou<br />
Datová základna SCI-<br />
Maxi je určena především<br />
pro oceňování<br />
<strong>staveb</strong> pozemního<br />
stavitelství, obsahuje<br />
katalogy <strong>staveb</strong>ních<br />
prací, materiálů a agregovaných<br />
položek.<br />
Uživatelská podpora<br />
Zřízení služby obsahuje i třídenní<br />
odborný kurz euroCALC<br />
Beginner pro snadné a rychlé<br />
využití systému euroCALC 3<br />
pořádaný v sídle společnosti<br />
Callida. Uživatelská podpora<br />
je zajištěna prostřednictvím<br />
konzultací s oddělením péče<br />
o zákazníky elektronickou poštou<br />
a pomocí systému vzdálené<br />
pomoci.<br />
Deset PRO službu euroCALC<br />
Remote Standard:<br />
■ služba dostupná pro každého;<br />
■ rychlé zřízení služby (do<br />
48 hodin v pracovních dnech<br />
po zaplacení poplatku za zřízení<br />
služby);<br />
■ přístup kdykoliv a odkudkoliv<br />
(z firmy, z domova, na cestách…)<br />
prostřednictvím internetu;<br />
■ nejnovější verze informačního<br />
a oceňovacího systému<br />
euroCALC;<br />
■ nejnovější cenová úroveň datových<br />
souborů (bez nákladů na<br />
aktualizaci);<br />
■ nulové investiční náklady do<br />
pořízení či aktualizace hardware<br />
či software;<br />
■ bez starostí o provoz a správu<br />
aplikace;<br />
■ bez starostí o zálohování zakázek;<br />
■ zabezpečený přístup;<br />
■ rozložení nákladů – úhrada<br />
služby formou pravidelných<br />
měsíčních poplatků;<br />
Zabezpečení služby<br />
Všechny servery jsou chráněny<br />
bránami Firewall s celou řadou<br />
pokročilého nastavení a technologiemi,<br />
které šifrují citlivá data<br />
na discích. Zároveň je využíváno<br />
nejnovějších kryptografických<br />
standardů. Servery jsou umístěny<br />
v zabezpečených prostorách<br />
a vybaveny záložním zdrojem,<br />
generátorem a klimatizací a jsou<br />
pod stálým 24hodinovým dohledem<br />
s kamerovým systémem<br />
a alarmem. Servery jsou připojeny<br />
k páteřní síti internetu, kde<br />
přenos dat není omezen.<br />
Rychlá, snadná, dostupná<br />
a bezpečná služba euroCALC<br />
Remote Standard splňuje všechny<br />
parametry progresivní metody<br />
outsourcingu s uživatelským<br />
komfortem a snižováním nákladů<br />
firmy.<br />
Více informací na:<br />
www.callida.cz<br />
www.rozpoctovani-online.cz ■<br />
72<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
Renault Trucks v roce 2008<br />
TONDACH Pálená střecha 2008<br />
Navzdory poklesu svých prodejů<br />
Renault Trucks v rozporuplném<br />
ekonomickém klimatu roku 2008<br />
posílil svou pozici na trhu. V kategorii<br />
nad 6 t se jeho tržní podíl (počet<br />
nově registrovaných vozidel)<br />
v 27 zemích Evropy zvýšil přibližně<br />
o 1 a ve Francii o 1,7 %. Pokud<br />
jde o užitková vozidla, jeho podíl<br />
na trhu vzrostl o 0,2 % v Evropě<br />
a 0,6 % ve Francii. Co se týče mezinárodního<br />
trhu, prodeje vzrostly<br />
až o 27 %. Loňský rok mohl být<br />
dokonce zcela výjimečný, kdyby<br />
se ve 4. čtvrtletí neprojevily první<br />
známky hospodářské krize.<br />
Růst byl především významný<br />
v těchto oblastech:<br />
■ Střední východ (21 % prodeje);<br />
■ Alžírsko a Tunisko (19 %);<br />
■ SNS a Ukrajina (15 %).<br />
Na mezinárodním trhu je pozoruhodná<br />
výrazná převaha vozidel<br />
<strong>staveb</strong>ní řady. Renault Kerax<br />
a Premium Lander sami o sobě<br />
představují 61 % prodeje Renault<br />
Trucks. Mohutnost<br />
a nosnost vozidla<br />
Kerax mu umožňují<br />
nalézt zájemce<br />
prakticky ve všech<br />
zemích. Snadno se<br />
přizpůsobuje jak<br />
nejnáročnějším klimatickým<br />
a provozním<br />
podmínkám,<br />
tak rozličným typům<br />
aktivit (těžba<br />
nerostů, doprava<br />
dřeva...). ■<br />
Nízkoenergetické střešní<br />
okno ROTO Designo R8 NE<br />
Po světové premiéře na mnichovském<br />
BAU 2009 se světová<br />
novinka překonávající dosavadní<br />
standardy střešních oken, nízkoenergetické<br />
střešní okno Designo<br />
R8 NE, představila v Praze. Na<br />
výstavě Střechy Praha ji prezentovala<br />
dceřiná společnost<br />
ROTO Dach und Solartechnologie,<br />
společnost ROTO Stavební<br />
elementy, spol s r.o.<br />
Motto expozice ROTO – nízkoenergetická<br />
a aktivní střecha –<br />
odpovídalo předem na otázky<br />
návštěvníků. Nízkoenergetická<br />
okna Designo R8 NE v plastovém<br />
nebo dřevěném provedení<br />
v kombinaci se solárními a foto-<br />
QUALIFORM rozšířil služby klientům<br />
V listopadu 2008 získala<br />
QUALIFORM, a.s. Osvědčení<br />
Ministerstva dopravy ČR<br />
č. 198/2008 k provádění průzkumných<br />
a diagnostických<br />
prací souvisejících s výstavbou,<br />
opravami, údržbou a správou<br />
pozemních komunikací v oboru<br />
geotechnický průzkum.<br />
Firma QUALIFORM tak rozšířila<br />
možnost opravňující ředitele<br />
olomouckého pracoviště<br />
voltaickými panely, to je střecha<br />
budoucnosti – nízkoenergetická<br />
a aktivní střecha. Nejvyšší třídu<br />
oken Designo představuje Designo<br />
Tronic, nízkoenergetické okno<br />
s elektronickým ovládáním.<br />
Obchodní partneři, stejně jako<br />
profesionálové z pokrývačských<br />
firem i běžní zákazníci, kteří se<br />
chystají ke stavbě či rekonstrukci<br />
domu, se o novince vyslovovali<br />
s uznáním i nadějí, že v době<br />
drahých energií je to, jak se říká,<br />
trefa do černého. Designo R8 NE<br />
bude v prodeji na jaře 2009. ■<br />
Ing. Pavla Jäkla zajišťovat<br />
činnosti podle osvědčení<br />
k odborné způsobilosti projektovat,<br />
provádět a vyhodnocovat<br />
geologické práce<br />
v oboru Inženýrská geologie,<br />
udělené rozhodnutím Ministerstva<br />
životního prostředí ČR<br />
č. 1321/2001. Přehled veškerých<br />
služeb společnosti QUA-<br />
LIFORM, a.s. je k dispozici na<br />
www.qualiform.cz ■<br />
inzerce<br />
Společnost TONDACH uspořádala<br />
již počtvrté soutěž pro<br />
pokrývače a pokrývačské firmy,<br />
při které se hodnotí propracování<br />
detailů střech i jejich<br />
vzhled. Národního kola soutěže<br />
se účastnilo 181 realizací střech<br />
z celé republiky. Vítězné realizace<br />
postupují do mezinárodního kola<br />
soutěže. Střechy musely být<br />
pokryty pálenou střešní krytinou<br />
od společnosti TONDACH a realizovány<br />
mezi listopadem 2007<br />
a 2008. Soutěžilo se v kategoriích<br />
soukromé obytné budovy, veřejné<br />
budovy a historické budovy.<br />
Již tradičně byla nejvíce zastoupena<br />
kategorie soukromých<br />
obytných budov, kde odborná<br />
porota složená z odborníků na<br />
střechy a novinářů z odborných<br />
titulů hodnotila celkem 136<br />
střech. Vítězem se stala rekonstrukce<br />
střechy vily v Dobřichovicích<br />
se střešní taškou typu malý<br />
prejz provedená firmou Krolan<br />
s.r.o. Stejná firma si odnesla<br />
i druhé místo v kategorii historických<br />
budov, a to za rekonstrukci<br />
střechy Italského velvyslanectví.<br />
Vítězem této kategorie se stala<br />
rekonstrukce střechy kostela<br />
Nanebevzetí Panny Marie v Praze<br />
Modřanech, pokryta taškou<br />
typu malý prejz a realizovaná<br />
firmou Střechy Vrňata & Žáčik<br />
s.r.o. V kategorii veřejných budov<br />
získala největší počet bodů nová<br />
střecha na budově obecního<br />
úřadu, pošty a knihovny v obci<br />
Druztová na Plzeňsku z dílny<br />
Profesiol s.r.o. Použitou střešní<br />
taškou byla bobrovka.<br />
„Letos se soutěže TONDACH<br />
Pálená střecha zúčastnilo rekordních<br />
181 střech. Sami<br />
jsme byli překvapeni takto<br />
vysokou účastí a v příštím<br />
ročníku očekáváme překročení<br />
dvoustovky,“ zhodnotil soutěž<br />
ředitel společnosti TONDACH,<br />
Vojtěch Stokláska.<br />
Vyhlášení výsledků mezinárodní<br />
soutěže TONDACH Pálená střecha<br />
2008 proběhne v dubnu<br />
2009. ■<br />
- PES -<br />
NETANKUJTE<br />
!!! ZBYTECN Ì !!!<br />
Nabízíme<br />
sbìr polohy pomocí GPS<br />
pøenos dat pomocí GSM<br />
nepøetržité hlídání<br />
paliva v nádrži i na<br />
odstaveném stroji<br />
pøi ztrátì paliva na<br />
odstaveném stroji<br />
vyhlásit poplach<br />
identifikaci øidièe<br />
mìøení otáèek motoru<br />
výpoèet motohodin<br />
pøipojení dalších vstupù<br />
http://pes.taurex.eu<br />
e-mail: taurex@taurex.eu<br />
tel.: +420 777 792 926<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09 73
v příštím čísle<br />
04/09 duben<br />
Dubnové číslo časopisu je<br />
věnováno tématu <strong>staveb</strong>ní<br />
hmoty a chemie. Příspěvky se<br />
zaměří především na inovace<br />
v oblasti ekologických materiálů<br />
a možnosti jejich uplatnění<br />
ve výstavbě.<br />
Číslo 04/09 vychází 7. dubna<br />
předplatné<br />
Celoroční předplatné (sleva 20 %):<br />
544 Kč včetně DPH, balného a poštovného<br />
Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:<br />
EXPO DATA spol. s r.o.<br />
Výstaviště 1, 648 03 Brno<br />
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,<br />
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)<br />
Olga Bočková<br />
Tel.: +420 541 159 564<br />
Fax: +420 541 159 658<br />
E-mail: bockova@expodata.cz<br />
Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz.<br />
inzerce<br />
Formát<br />
Na zrcadlo<br />
Rozměr<br />
Na spad (ořez)<br />
Cena<br />
1/1 strany 185x254 mm (210x297 mm) 59 000 Kč<br />
1/2 strany na šířku 185x125 mm (210x147 mm) 29 900 Kč<br />
1/2 strany na výšku 90x254 mm (103x297 mm) 29 900 Kč<br />
1/2 strany – editorial 90x254 mm (103x297 mm) 32 900 Kč<br />
1/3 strany na šířku 185x82 mm (210x104 mm) 19 900 Kč<br />
1/4 strany na šířku 185x61 mm Nelze 14 900 Kč<br />
1/4 strany na výšku 43x254 mm Nelze 14 900 Kč<br />
1/8 strany na výšku 43x125 mm Nelze 7 400 Kč<br />
2. a 3. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 63 000 Kč<br />
4. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 74 000 Kč<br />
1/1 strana PR článek 43 000 Kč<br />
1/2 strana PR článek 21 900 Kč<br />
Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:<br />
EXPO DATA spol. s r.o.<br />
Výstaviště 1, 648 03 Brno<br />
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,<br />
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)<br />
Mgr. Darja Slavíková<br />
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: slavikova@expodata.cz<br />
<strong>staveb</strong>nictví 2009<br />
časopis<br />
Ročník III<br />
Číslo: 03/2009<br />
Cena: 68 Kč vč. DPH<br />
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.<br />
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno<br />
IČ: 44960751<br />
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2<br />
Tel.: +420 227 090 500<br />
Fax: +420 227 090 614<br />
E-mail: redakce@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
Obchodní ředitel vydavatelství:<br />
Milan Kunčák<br />
Tel.: +420 541 152 565<br />
E-mail: kuncak@expodata.cz<br />
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský<br />
Tel.: +420 602 542 402<br />
E-mail: taborsky@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
Redaktor: Petr Zázvorka<br />
Tel.: +420 728 867 448<br />
E-mail: zazvorka@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
Redaktor odborné části:<br />
Ing. Hana Dušková<br />
Tel.: +420 227 090 500<br />
Mobil: +420 725 560 166<br />
E-mail: duskova@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
Obchodní zástupce:<br />
Michal Brádek<br />
Mobil: +420 602 233 475<br />
E-mail: bradek@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,<br />
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,<br />
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),<br />
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,<br />
Ing. Jozef Kuzma, EurIng. Aut. Ing.<br />
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach<br />
Tel.: +420 541 159 357<br />
E-mail: valehrach@expodata.cz<br />
Inzerce: Mgr. Darja Slavíková<br />
Tel.: +420 541 159 437<br />
Fax: +420 541 153 049<br />
E-mail: inzerce@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />
Předplatné: Olga Bočková<br />
Tel.: +420 541 159 564<br />
Fax: +420 541 159 658<br />
E-mail: bockova@expodata.cz<br />
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.<br />
Náklad: 31 100 výtisků<br />
Povoleno: MK ČR E 17014<br />
ISSN 1802-2030<br />
EAN 977180220300503<br />
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa<br />
© Stavebnictví<br />
All rights reserved<br />
EXPO DATA spol. s r.o.<br />
Odborné posouzení<br />
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví<br />
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.<br />
O tom, které články budou odborně posouzeny,<br />
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty<br />
(nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž<br />
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři<br />
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých<br />
příspěvcích posudky recenzentů.<br />
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem.<br />
Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě<br />
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce<br />
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích<br />
autorů a za obsah zveřejněných dopisů.<br />
74<br />
<strong>staveb</strong>nictví 03/09
Úspora<br />
a ekologie<br />
v jedné cihle<br />
NOVINKA 2009<br />
EKOnomický:<br />
– o 10 % úspornější než běžné výrobky<br />
– snižuje náklady na vytápění<br />
EKOlogický:<br />
– stavba dýchá a akumuluje teplo<br />
– příjemné mikroklima<br />
www.wienerberger.cz<br />
Zákaznická linka: 844 111 123
Change language