statika a dynamika staveb - Časopis stavebnictví

casopisstavebnictvi.cz

statika a dynamika staveb - Časopis stavebnictví

2009

MK ČR E 17014

03/09

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Český svaz stavebních inženýrů

Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR

časopis

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

statika a dynamika

staveb

stavba roku: unikátní mosty

na chomutovské přeložce

interview: Josef Podzimek

www.casopisstavebnictvi.cz


editorial

Vážení čtenáři,

z mlžného oparu permanentně

halícího činnost vlády České

republiky se v předposledním

únorovém týdnu vylouply konkrétní

kontury Národního protikrizového

plánu. Přišel pozdě?

Odpovídají opatření reálné situaci?

Bude potřeba jej aktualizovat

ještě dříve, než se k Vám

dostane tento článek? Otázky,

které si určitě klade drtivá většina

podnikatelů a manažerů napříč

všemi odvětvími. Pro staveb

sektor jsou z navrhovaných

opatření samozřejmě nejdůležitější

změny ve vytvoření nových

a navýšení stávajících dotačních

programů a je pozitivní, že se

netýkají jen výstavby dopravní

infrastruktury. Nicméně agresivní

krok v podobě snížení DPH

u bytové výstavby by stoprocentně

stál minimálně za vážnou úvahu

s velmi reálným výsledkem.

Jak se Národní protikrizový plán

vlády zamlouvá vrcholným manažerům

stavebních firem a výrobců

stavebních hmot, ukazuje

blesková anketa, kterou časopis

Stavebnictví připravil do březnového

čísla. Pokud byste se

i Vy chtěli zapojit do diskuze na

toto téma, můj e-mail je plně

k dispozici.

Ovšem nejen současná situace

dokládá, že podnikání ve stavebnictví

v historicko-geografickém

teritoriu České republiky, Československa

a Rakouska-Uherska

byla v minulých, řekněme sto

padesáti letech poněkud divočejší.

Josef Podzimek obdržel od

prezidenta republiky osmadvacátého

října loňského roku medaili

Za zásluhy III. řádu. Jak sám

v rozhovoru vypráví, důvodem tohoto

ocenění nebyly jeho nemalé

zásluhy ve vodohospodářské

výstavbě nebo celoživotní snaha

o prosazení výstavby vodního

koridoru Dunaj–Odra–Labe.

„Nakonec jsem došel k tomu,

že medaili obdržím za nejstarší

stavební firmu v České republice,

což samozřejmě beru jako

ocenění celého rodu Podzimků,“

vypráví v rozhovoru pro časopis

Stavebnictví.

Za tímto výrokem ale nelze hledat

ani špetku hořkosti, protože je

zázrakem udržet v kontextu historického

chaosu více než stoleté

spojení rodinné tradice se stavebním

podnikáním.

Pokud je řeč o nepředvídatelné

době a chaosu hodnot každodenního

života, ať už se týkají

společnosti jako takové, nebo jen

její ekonomické situace, tak by

logicky mělo být imperativem pro

přežití člověka hledání rovnováhy.

Koneckonců podle řeckých filozofů

byl rovnovážný stav stavem

ideálním a umění jeho dosažení

mělo vždy výsostné postavení.

Stejně tak ho má statika ve

stavebnictví, jakožto strážkyně

rovnováhy a klidu všech prvků

konstrukcí. Proto lze s trochou

představivosti brát hlavní téma

březnového čísla jako inspiraci

pro každodenní život, protože

není podstatnějším úkolem pro

člověka a profesionála, než udržet

sebe a výsledky své práce v rovnováze

s okolím.

Hodně štěstí přeje

Jan Táborský

šéfredaktor

taborsky@casopisstavebnictvi.cz

inzerce

stavebnictví 03/09 3


obsah

03/09 březen

6–7

2009

3 editorial

časopis

stavebnictví

4 obsah

5 aktuality

anketa

6 Národní protikrizový plán je dobrý, ale kromě firem, by měl šetřit

i stát

stavba roku

8 Mosty s autogramem

Anketa: Národní protikrizový plán

V druhé polovině února představila vláda ČR 12 tezí Národního

protikrizového plánu vlády. Manažeři předních českých stavebních

firem ho vítají, i když s notnou dávkou kritických připomínek.

8–13

interview

14 Jak stavby propojují generace

management

18 Realitní trh a jeho příprava na období konjunktury

téma: statika a dynamika staveb

22 Konstrukce protihlukového tunelu na Městském okruhu v Hradci

Králové

28 Životní prostředí a technická seizmicita

32 Nová norma pro navrhování konstrukcí odolných proti účinkům

zemětřesení

3 7 Nový obloukový most přes řeku Jizeru

4 2 Zatěžovací zkoušky přesného zdiva Liapor

4 6 Terminál hromadné dopravy u nádraží v Hradci Králové

53 Stanovení charakteristické pevnosti konstrukcí z betonu na základě

zkoušek

Chomutovská přehlídka mostních konstrukcí

Přeložka silnice I/7 Chomutov–Křimov je jakousi stálou výstavou současných

technologií mostních konstrukcí. Členitý terén, komplikované zakládací

podmínky a délka stavby vyburcovaly projektanty k unikátním návrhům.

14–16

požární ochrana

58 Postupy HZS v oblasti ochrany obyvatel a civilního nouzového

plánování

62 svět stavbařů

materiály

65 Zkouška dřevěného trámového stropu s požární odolností

60 minut

firemní blok

68 Přerušení tepelných mostů prvky Schöck Isokorb ®

72 euroCALC Remote Standard: rozpočtování dostupné pro

každého

70 infoservis

Příběh rodu Podzimků

Úspěšný konglomerát firem, spojených se jménem Podzimek, nemá

z hlediska historie a tradice vážného protivníka. Důvodem je nadšení a zápal

pro stavařinu jako takovou, které provázely členy všech generací rodu.

74 v příštím čísle

foto na titulní straně: protihlukový tunel v Hradci Králové, Tomáš Malý

4

stavebnictví 03/09


aktuality

foto a text: redakce

Přestavba Ústřední čistírny

odpadních vod v Praze

Magistrát hl. m. Prahy se dohodl

s městskou částí Praha-Troja na spolupráci

při nutné přestavbě ústřední

čistírny odpadních vod (ČOV) na

Císařském ostrově v Praze. Radnice

Troji nebude dále blokovat přípravná

řízení na stavbu, magistrát na oplátku

čistírnu zakryje a zatravní. Díky

dohodě nabylo koncem ledna 2009

platnosti územní rozhodnutí.

Územní řízení na přestavbu ČOV

trvalo více než dva roky. Kvůli zdlouhavému

procesu magistrát nestíhá čerpat

peníze vyčleněné na stavbu. Pro

rok 2008 se počítalo s částkou kolem

480 milionů korun, investováno

bylo jen jedno procento. Letos je

v rozpočtu na přestavbu více než

miliarda korun.

Historie přípravy nové ÚČOV

Už delší dobu je jasné, že se přestavba

čistírny nestihne realizovat v termínu,

do kterého mají tato zařízení podle

závazku ČR vůči EU splňovat limity pro

čistotu vypouštěných odpadních vod.

Evropská komise požaduje po všech

členských zemích EU, aby tyto limity

splnily do roku 2010.

Čistírna už nyní pracuje kvůli nedostačující

čistotě vypouštěných

odpadních vod na výjimku, stejně

tomu bude i při přestavbě. Magistrát

zřejmě nebude moci, na

rozdíl od jiných měst, počítat s dotací

z evropských fondů, jestliže nezmění

vodohospodářskou smlouvu, která

přesahuje rok 2022. Magistrát má

uzavřeny smlouvy s vodárenskou

firmou do roku 2028. ■

2007

2006

2005

inzerce

Bienále Industriální stopy 2009

se záštitou ministra kultury ČR

„Dovolte, abych

vyslovil spokojenost

s průběhem

minulých ročníků

bienále, jejichž cílem

bylo prezentovat

příklady, kdy se

objekty technických

památek nebo průmyslové

architektury, po různých

stavebních úpravách, navrátily do

života měst a obcí. Vysoká odborná

úroveň seminářů vždy reflektovala

aktuální problémy technických památek

a odrážela bohaté zkušenosti

dotčených subjektů s praktickou

stránkou péče o ně.“ Takto hodnotí

úroveň předchozích ročníků bienále

Industriální stopy ministr kultury

ČR Václav Jedlička, který v dopisu

prezidentovi ČSSI Ing. Svatoplukovi

Zídkovi rovněž sdělil, že přebírá nad

5. ročníkem osobní záštitu. Mezinárodní

bienále proběhne v pražském

Ekotechnickém muzeu a na dalších

místech od 8. do 14. října 2009.

Hlavním mediálním partnerem akce

je časopis Stavebnictví. ■

stavebnictví 03/09 5


anketa

Národní protikrizový plán je dobrý,

ale kromě firem, by měl šetřit i stát

Časopis Stavebnictví, položil manažerům předních

českých stavebních firem v souvislosti s prezentací

Národního protikrizového plánu vlády ČR

v druhé polovině února, jednoduchou, ale závažnou

otázku: Jak vnímáte, jako manažer v odvětví

stavebnictví, vládní protikrizový plán?

Dan Ťok, předseda představenstva

a generální ředitel

Skanska CS a.s.

Aniž bych chtěl nějak hlouběji

komentovat obecné hledisko protikrizových

opatření, tak podle mě

tato opatření nepřicházejí pozdě.

Představa, že čím dříve, tím

lépe, neodpovídá úplně realitě.

Současná finanční a hospodářská

krize může totiž být nahlížena

také jako návrat k normálu po

extrémně úspěšném období

s tím, že se bude třeba poněkud

v našich potřebách uskrovnit.

Tím pádem některé kapacity, jež

byly připraveny dodávat zboží na

dluh, nebudou potřeba. Nicméně

je faktem, že současná situace

potřebuje stimulaci ekonomiky,

a pokud je to cesta podpory

realizace nových projektů, tak

z pohledu stavebního odvětví

(a dalších oborů se stavebnictvím

spojených) tyto kroky nelze než

uvítat. Různé formy daňových

úlev a stimulace poptávky musím

také hodnotit kladně. Součástí

protikrizových opatření vlády by

ovšem neměla být jen opatření

pro zvýšení poptávky, ale také

konkrétní body úspor na straně

státních výdajů. To mně ve vládním

balíčku chybí, ale pevně doufám,

že to bude obecný imperativ

pro celou exekutivu, jelikož se na

základě ekonomického vývoje

v České republice pomalu stává

největším zaměstnavatelem samotná

státní správa. Jestli je to

dobře nebo špatně, to nechám

na druhých. ■

Bořivoj Minář, generální ředitel

společnosti STOMIX,

spol. s r.o.

Co se našeho oboru týče, vnímám

opatření vlády také jako

částečnou pomoc stavebnímu

trhu. Program Panel generuje

zakázky, hledání alternativního

prostoru pro stavebnictví považuji

za chvályhodné a správné.

Součástí podpory by ale měl být

i plán na osvětu, podporu

a kontrolu investic do kvalitních

produktů. Dotační programy na

zateplování mají různé podmínky

a výši podpory, je proto nutné

umět komunikovat a propagovat

je. Stejně tak je potřeba umět

dohlédnout na použití kvalitních

materiálů a správných realizačních

postupů. V minulosti se

ukázalo, že právě program Panel

nastartoval boom zateplování

v České republice a v současné

době se u nás zatepluje nejvíce

v Evropě. ■

František Vaculík, předseda

představenstva a generální

ředitel PSJ, a.s.

Aktuální vládní „protikrizový

plán“ vnímám pozitivně. Snaha

o systémové řešení a stimulování

podnikatelského prostředí

je bezesporu přínosnější, než jít

cestou jednorázových podpor,

řešících jenom důsledky, a to

obvykle pouze dočasně. V souvislosti

s ulehčením v nákladech

a cash flow bude pro firmy určitě

přínosem jak snížení odvodů na

sociální pojištění, tak i zrychlení

odpisů u vybraných položek

a možnost odpočtu DPH při

nákupu osobních automobilů.

Z pohledu naší dlouhodobé firemní

strategie jako největší plus

vnímám podporu proexportního

financování ve formě navýšení

kapitálu České exportní banky

o dvě miliardy korun, což umožní

podporu dalších vývozních záměrů.

Jistě to představuje zvýšenou

motivaci i pro stavební firmy

a developery, aby se na zahraničních

trzích prosadili a svými

projekty přesvědčili Českou

exportní banku, potažmo EGAP,

jenž český export pojišťuje,

o jejich návratnosti. Pozitivem je

i program Českomoravské záruční

a rozvojové banky pro malé

a střední podniky, který s garancí

80 procent umožní čerpat až

90 milionů korun. Právě realitní

business nyní velmi potřebuje

posílení a obnovu úvěrových

linek, aby se podařilo rozjet řadu

developerských projektů, které

byly pozastaveny či odsunuty.

Je však otázkou, zda tento záměr

může pomoci i skomírajícímu

trhu s byty. Neumím dnes

posoudit, jaký dopad bude mít

záměr podporovat zateplování

rodinných a bytových domů.

Co určitě vidím z pohledu firem

jako důležité, a není to obsahem

vládního balíčku, jsou změny

v pracovním zákoníku s cílem

zpružnit možnost zaměstnávání,

ale i ukončování pracovních

poměrů. Nadále však platí, že

se v první řadě musíme spolehnout

především sami na sebe

a přijmout řadu vlastních opatření,

nutných k zajištění existence

a fungování firmy. ■

Rudolf Borýsek, ředitel Lias

Vintířov, lehký stavební materiál,

k.s.

Vládní protikrizový plán je bezpochyby

správným krokem, i když

mně z obecného hlediska připadá

6

stavebnictví 03/09


stavebnictví

inzerce

www.portadoors.cz

zbytečně defenzivní. V rámci stavebnictví

bych uvítal podstatně

masivnější podporu veřejných

zakázek, a to i mimo oblast staveb

dopravní infrastruktury – tedy

v oblasti pozemních staveb. V oblasti

bytové výstavby bych určitě

prosazoval snížení daně z přidané

hodnoty, u sociálního bydlení

klidně na nula procent. ■

Martin Doksanský, generální

ředitel SMP CZ, a.s.

Vnímám jej jako důležitý aktuální

návrh řešení současné vážné

situace. Podtrhuji slovo aktuální.

Situaci u nás i ve světě bude

potřeba vyhodnocovat průběžně,

stejně tak i efekt přijatých opatření

a na nové podněty pružně reagovat.

Co mně vadí je to, že se do

tvorby jednotného protikrizového

plánu nezapojili všichni odborníci

tohoto státu, že se jejich rozhodnutí

o aktivní účasti řídilo podle

politické příslušnosti. Ve vážných

situacích by toto mělo jít stranou

a mělo by se myslet na prospěch

všech lidí této země.

A co vnímám jako správné rozhodnutí

obsažené v plánu? Především

to, že se přijatá opatření

snaží zajistit podporu exportu,

investice do výzkumu a vývoje

a do dopravní infrastruktury.

Zároveň plně podporuji vládní

snahu dbát na to, aby použité

nástroje měly udržitelný dopad

na veřejné rozpočty a nevedly

jen k řešení současných problémů

na úkor budoucích generací.

Z tohoto pohledu je důležité

především řešení otázky zaměstnanosti.

Z pohledu podnikatele ve stavebnictví

vnímám jako správné:

– snížení sazby pojistného na

nemocenské a důchodové

pojištění;

– navýšení investic do dopravní

infrastruktury o 7,2 mld. Kč

oproti plánu roku 2009;

– snížení záloh na daně z příjmů;

– zrychlení odpisů;

– rychlejší vratky DPH;

– dotvoření programu na snižování

energetické náročnosti

budov a program PANEL.

Co mi jako stavaři naopak chybí:

– zvýšení tlaku a konkrétní úkoly

pro čerpání prostředků z OP 1.1,

tj. prostředků pro rekonstrukce

vodohospodářské struktury

a protipovodňových opatření,

na rozdíl od SFDI v této oblasti

SFŽP prostředky prakticky

nečerpá;

– rozhodnutí o realizaci staveb

zajišťujících dokončení

splavnosti Labe – stát by se

koneckonců při řešení tohoto

nejekologičtějšího způsobu

dopravy vyhnul i žalobám ze

strany rejdařů;

– zahájení vážné technické přípravy

kanálů Dunaj–Odra–Labe,

pokud by bylo možné na tento

projekt zajistit prostředky z EU

po roce 2013, bylo by trestuhodné

se u tohoto gigantického

projektu o to nepokusit;

– akcelerace diskuze o státní

energetické koncepci a prolomení

tabu dostavby jaderné

elektrárny Temelín. ■

PORTA DOORS

Váš partner v investicích

Bližší informace o dostupnosti našich výrobků obdržíte na číslech:

Atex Planá:

Praha 224 253 010, info@atex-plana.cz

Darte:

Praha 283 893 630-3, info@darte.cz

Woodcote ČR:

Praha 226 539 146, objednavkyporta@woodcote.cz

stavebnictví 03/09 7

Porta KMI Poland +48 58 6778 100 info@porta.com.pl


stavba roku

text: kolektiv autorů

foto: Tomáš Malý

I. etapa Chomutov–Křimov (délka

6,850 km, dokončení 2007); II.

etapa Křimov–Hora Sv. Šebestiána

(délka 5,778 km, dokončení

v roce 2005). S předstihem byla

od ledna 2001 do září 2004 postavena

estakáda SO 204, jako

třetí stavba přeložky.

I. etapa přeložky

▲ SO 204 – estakáda na přeložce silnice I/7

Mosty s autogramem

Není obvyklé, aby stavbaři „pokřtili“ své mosty

ještě v průběhu stavby, jak tomu bylo při výstavbě

Přeložky silnice I/7 Chomutov–Křimov.

Vztah k dokončenému dílu, vyjádřený kovovou

tabulkou na jednom z pilířů, může pro autora

znamenat více než ocenění v soutěži. Je to

značka kvality, potvrzující míru profesionality

stavby, která přináší novou dimenzi krajině. Je

to však také podpis pod dílem, za jehož funkci

nese autor veřejně velkou zodpovědnosti.

Silnice I/7, vedená od Prahy na

státní hranici s Německem ve

směru na Chemnitz, je důležitým

dopravním spojením evropského

významu. Dokončený úsek Chomutov–Křimov,

I. etapa, vedený

horským terénem s výškovým

rozdílem 345 m v uspořádání

S 11,5/70, se stoupacími a klesacími

pruhy, byl pro citlivý návrh

s ohledem na životní prostředí

a krajinný ráz a pro technologickou

náročnost oceněn v soutěži Stavba

roku 2008 Cenou ředitele Státního

fondu dopravní infrastruktury

a také v soutěži Dopravní stavba

roku 2007.

Investiční záměr

stavby

Trasa navazuje na postupně realizovanou

přestavbu silnice I/7

mezi Prahou a Chomutovem,

která je výhledově navržena

jako čtyřproudá, v kategorii

R 22,5/100. Hlavními důvody,

které vedly k investičnímu záměru

i realizaci stavby, byla kompletace

dopravního systému města

Chomutov s vyloučením tranzitní

dopravy městem, homogenizace

trasy silnice I/7, odstranění dopravních

závad, zejména v úseku

Horní Ves–Krásná Lípa s 16% podélným

sklonem v původní trase

a snížení rizika kontaminace vodní

nádrže Křimov. Zkvalitněním dopravního

propojení Chomutova

a mostecko-litvínovské aglomerace

se spolkovým státem Sasko

dochází ke zlepšení hospodářské

spolupráce v rámci Euroregionu

Krušnohoří. Nová komunikace

zajišťuje dopravu na daleko vyšší

kvalitativní úrovni. Po zprovoznění

obou etap výstavby byla opět obnovena

kamionová doprava přes

hraniční přechod.

Nová přeložka zasahuje do přírody

a současného stavu krajiny.

Návrh přeložky silnice I/7 a její

technické vybavení bylo proto

navrženo tak, že jsou v nejvyšší

možné míře eliminovány negativní

vlivy na životní prostředí.

Projektová příprava celé přeložky

byla zahájena v letech 1991.

V dokumentaci pro územní rozhodnutí,

která byla zpracována

pro celý úsek Chomutov–Hora

Sv. Šebestiána, došlo původně

k rozdělení na dvě etapy, které

představovaly samostatné stavby

s různými termíny dokončení:

Práce na úseku Chomutov–Křimov

byly zahájeny v říjnu 2004

odstraňováním křovin, kácením

lesních porostů, sejmutím

ornice nebo lesní hrabanky

v objemu 164 000 m³. Současně

probíhaly demolice v průmyslovém

areálu ve Spořicích.

Přípravě předcházel i rozsáhlý

archeologický průzkum, který

provedl Ústav archeologické

péče Most, při němž byly odhaleny

významné relikty dokumentující

počátky osidlování

Chomutovska. Nejnáročnější

mostní stavbou úseku je 336 m

dlouhý most přes potok Hačka,

postavený letmou betonáží

(SO 205, podrobný popis technologie

výstavby ve Stavebnictví

06–07/08). Technicky zajímavé

jsou opěrné zdi z prefabrikátů

a vyztužených zemin, (zejména

SO 252, jež se nachází v km

4,357 a výškou 14,70 m patří

mezi nejvyšší opěrné zdi v české

republice, realizované touto

technologií). Mimoúrovňové křížení

I/7 se silnicí I/13 bylo prozatím

dokončeno pouze z poloviny,

stavba zahrnuje rovněž přeložku

silnice I /13 v délce 1200 m.

Počátkem roku 2005 byly zahájeny

práce na přeložkách inženýrských

sítí. Na jaře 2005

pak začaly práce v hlavní trase.

Geologické podmínky stavby se

ukázaly jako velmi variabilní – od

nadložních jílů a jílovců severočeské

hnědouhelné pánve, které

komplikovaly založení mostních

staveb, až po čediče a tufy nebo

ruly, které bylo potřeba v případě

zářezů rozpojovat odstřelem.

V poruchových zónách byly svahy

zajištěny ocelovými sítěmi. Pro

těleso silnice byl využit podrcený

materiál ze stavby.

Stavba je odvodněna kanalizací do

dvou vodotečí, do Podkrušnohor-

8

stavebnictví 03/09


ského přivaděče a především do

vodoteče Hačka. Silniční kanalizace

je vzhledem k mostním stavbám

členěna do několika stokových systémů

v průměrech DN 300–600.

Pro případ úniku ropných látek byla

kanalizace vybavena při vyústění

stok hradítky a gravitačními a srážecími

odlučovači.

Lesní úseky mají oplocení proti

zvěři. Most Hačka je vybaven

meteostanicí pro potřeby silniční

údržby a varovnými informačními

systémy pro řidiče.

Stručná charakteristika

území stavby

Počáteční úsek stavby od km 0,0

do km 1,6 byl ovlivněn průchodem

okrajové části Chomutova - Novými

Spořicemi. Přeložka využívá

stávajícího vedení JZ obchvatu,

v oblasti jižně od silnice I/13 byla

navržena mimoúrovňová křižovatka

Nové Spořice na zemědělských

pozemcích. Stavbu v tomto místě

ovlivnila i stávající zástavba podél

I/13 a značný počet inženýrských

sítí. Severně od této silnice mají

na stavbu vliv Podkrušnohorský

přivaděč a areál několika firem,

kterým přeložka prochází. Stavba

Stavební objekty

řady 100 – komunikace

Stavební objekty

řady 200 – mosty, opěrné zdi

(v závorce název objektu)

Stavební objekty

řady 600 – vodní stavitelství

je dále rozdělena křížením s tratí

ČD. V její blízkosti jsou objekty

vojenské správy a vodojem.

V závěru popisovaného úseku kříží

vedení VVN a horkovodu.

Od km 1,6 do km 5,2 je úsek se

stálým stoupáním terénu, přerušeným

jen hlubokým údolím Hačky

v km 2,950. V km 4,360 křižuje

trasa přeložky ještě jednou stejnou

železniční trať č. 137 Chomutov

–Křimov–Vejprty. Od km 2,150

do km 5,020 je území souvisle

zalesněno. I poslední úsek od km

5,2 do konce I. etapy je ve stálém

mírnějším stoupání. ■

Autor:

Ing. Josef Král,

Stavby silnic a železnic, a.s

Základní údaje o stavbě

Název: Přeložka silnice I/7,

I. etapa Chomutov–Křimov

Investor:

Státní fond dopravní

infrastruktury, Phare –

CZ 0112/0201

Objednatel:

Ředitelství silnic a dálnic

ČR, Správa Chomutov

Generální projektant:

VPÚ DECO PRAHA, a.s.

SEZNAM VYBRANÝCH STAVEBNÍCH OBJEKTŮ (SO)

Projektanti:

– HIP: VPÚ DECO Praha, a.s.,

Ing. Jiří Kočí

– komunikace:

VPÚ DECO Praha, a.s.,

Bohumil Datel

– mosty a zdi:

VPÚ DECO Praha, a.s.,

Ing. Václav Mach,

Ing. Jiří Schindler

PONTEX Praha, s.r.o.,

Ing. Petr Drbohlav

VALBEK, spol. s r.o.,

Ing. Daniel Křemeček

EUROVIA Services,

s.r.o., Ing. Luděk Ledvina

– vodohospodářské řešení:

VPÚ DECO Praha, a.s.,

Ing. František Přikryl

Zhotovitel:

Sdružení Chomutov

–Křimov

– vedoucí člen sdružení:

Stavby silnic a železnic,

a.s. Oblast Čechy

západ, závod Karlovy

Vary

– členové sdružení:

Strabag, a.s.,

SMP CZ, a.s.,

Metrostav a.s.,

Max Bőgl & Josef Krýsl,

komanditní společnost,

101 Přeložka silnice I/7 km 0,0–6,780

111 Mimoúrovňová křižovatka Nové Spořice v km 0,210

121 Úniková zóna v km 2,320 vlevo

122 Úniková zóna v km 4,715 vlevo

201 Podchod pro pěší v km 0,380

202 Most přes Podkrušnohorský přivaděč v km 0,473

203 Estakáda km 0,640–1,135 (Mach 3)

204 Estakáda km 1,348–2,008

205 Most přes údolí Hačky km 2,874–3,206 (Hačka)

206 Most přes železniční trať v km 4,357

207 Most přes polní cestu v km 5,482

221 Nadjezd silnice I/13 v km 0,210

231 Most na silnici I/13 v km 0,483

251 Opěrná zeď v km 0,514–0,633 vpravo

252 Opěrná zeď v km 4,038–4,341

651 Přeložka potoka Hačka v km 0,990–1,050

652 Úprava potoka Hačka v km 2,950

653 Úprava potoka Hačka v km 4,470

Vodohospodářské

stavby, s.r.o.

Zahájení stavby:

10/2004

Zprovoznění:

6/2007

Dokončení:

11/2007

Hlavní technické údaje

Celková délka I. etapy přeložky:

6850 m

Kategorie silnice:

S 11,5/70

Celková plocha komunikace

hlavní trasy:

92 889 m²

– počet mimoúrovňových křižovatek:

1

– počet úrovňových křižovatek:

1

Výkopy a násypy:

635 280 m³

Ornice a lesní hrabanka:

164 000 m³

Celkový objem zemních

prací: 799 280 m³

– počet sil. mostů délky přes

100 m: 3

– plocha sil. mostů délky přes

100 m: 34 023 m²

– počet sil. mostů na hlavní

komunikaci:

4

– plocha silničních mostů na

hlavní komunikaci:

2452 m²

– počet silničních nadjezdů:

2

– plocha silničních nadjezdů:

3976 m²

– délka opěrných zdí:

422 m

– délka kanalizace:

7981 m

Skladba vozovky hlavní trasy:

– asfaltový beton střednězrnný

modifikovaný:

tl. 50 mm

– asfaltový beton velmi hrubý

tř. I: tl. 70 mm

– obalované kamenivo:

tl. 80 mm

– vibrovaný štěrk:

tl. 200 mm

– štěrkodrť:

min. tl. 210 mm

Celkem:

610 mm

stavebnictví 03/09 9


SO 203 a SO 206

V projektovém ateliéru VPÚ

DECO Praha a.s. vznikly návrhy

dvou zásadních staveb Přeložky

silnice I/7 Chomutov–Křimov.

SO 203: Estakáda

přes komerční zónu

Estakáda převádí silnici I/7 přes

komerční areál v Nových Spořicích,

přes potok Hačka a trať ČD

Chomutov–Vejprty. Celková délka

mostu je 511,20 m. Převáděná

silnice S 11,5/70 je rozšířená

o stoupací a klesací pruh. Silnice

stoupá ve sklonu 2,3 %. Směrově

začíná obloukem R=900 m,

pokračuje obloukem R=1800 m a

končí obloukem R=450 m. Mezi

oblouky jsou přechodnice. Ze

směrového uspořádání vyplývá

i proměnný příčný sklon, který

se pohybuje od 2,5 % do 3,4 %.

Silnice je směrově rozdělená. Pod

každým směrem je samostatná

nosná konstrukce. Celková šířka

mostu je 23,50 m. Nosnou

konstrukci tvoří spojitý nosník

o třinácti polích 30+11x39,5+30 m

z předpjatého betonu C 30/37.

Pod každým dopravním směrem

je samostatná dvoutrámová

konstrukce výšky 2,0 m. Spodní

stavba je ze železobetonových

opěr s rizality pro uložení ložisek

a pilířů pod každým trámem.

Základy jsou společné vždy pro

dvojici pilířů pod jedním dopravním

směrem. Spodní opěra a většina

pilířů je založena na pilotách

Ø 1,20 m dlouhých 5,0–16,0 m.

Geotechnické podmínky pro

založení mostu byly proměnné

a velmi obtížné. Estakáda sleduje

okraj podkrušnohorského

zlomového pásma, které od sebe

odděluje velmi rozdílné horniny.

Jde o jíly a jílovce podkrušnohorské

uhelné pánve a horniny

krušnohorského krystalinika,

reprezentované různými typy

ortorul, migmatizovaných rul

a migmatitů. Vlastní zóna podkrušnohorského

zlomu je vyplněna

vulkanodendritickou sérií. Ta

je tvořena tufy a tufity s pumami

bazaltoidů o průměru až několik

decimetrů. Kvartérní pokryv je

tvořen tufitickými hlínami a jíly

s velmi pestrým sledem sedimentů

dejekčního kužele Hačky

(střídání milimetrových až decimetrových

poloh jílů, hlín, písků

a štěrků). Při stavbě se objevil

i souvislý bazalt. Geologickému

prostředí odpovídá i agresivita

spodní vody. V první polovině

estakády šlo o vodu se

silnou síranovou agresivitou

(2300 mgl -1 SO 4

). Síranová agresivita

pánevních jílů přecházela

v uhličitanovou agresivitu v oblasti

tufů. Geotechnické podmínky

byly proměnné nejen v podélném

ale i v příčném směru. Pilíř P13

a opěra O14 byly u levého mostu

▲ SO 203 – celkové sednutí opěr a pilířů

založeny plošně, u pravého mostu

na pilotách.

Vzhledem k proměnným geotechnickým

podmínkám byl při

pilotáži vyhodnocován skutečný

stav podloží na prvním vrtu pod

každým základem. Geolog stavby

zatřídil vzorky zeminy odebrané

při vrtání cca po 1 m. Na základě

těchto údajů projektant potvrdil

nebo upravil délku dalších dvanácti

pilot pod základem. Přes

všechna opatření došlo k rozdílnému

sednutí některých podpěr

(možnost byla předem projektantem

avizována), které bylo po

dokončení výstavby nosné konstrukce

rektifikováno snížením

ložisek na pilířích P2 a P6.

Autor: Ing. Václav Mach,

VPÚ DECO Praha, a.s

SO 206: Most přes

železniční trať

Účelem mostu je převedení

silnice I/7 přes železniční trať

Chomutov–Vejprty. Směrově je

nový most navržen v kruhovém

oblouku R=1500 m, výškově

most stoupá s=+6 %. V celé délce

je navržen jednostranný příčný

sklon vozovky 2,5 %. Šikmost

mostu je 66,667 gr (pravá).

Most je situován v extravilánu,

v členitém území s hlubokým

zářezem stávající tratě ČD.

Délka přemostění je 63,987

m, délka nosné konstrukce je

42,0 m, rozpětí pole 41,0 m,

šířka mostu 23,50 m, volná

šířka mezi obrubníky je 20,0 m,

výška mostu nad terénem

v místě křížení s tratí ČD je

12,0 m. Niveleta silnice I/7

vede územím v přilehlém úseku

křížení převážně v násypu proměnné

výšky mezi 2,0–4,0 m.

Most tvoří dvě spřažené ocelobetonové

konstrukce pro

oba směry komunikace, každá

se čtyřmi hlavními nosníky

a spřaženou železobetonovou

deskou. Spodní stavba je masivní

železobetonová, opěry

jsou s rovnoběžnými křídly,

založení mostu je plošné. Uložení

na opěry bylo řešeno pomocí

elastomerových ložisek,

u každé nosné konstrukce je

na opěře O1 jedno ložisko

pevné a tři ložiska všesměrně

posuvná, na opěře O2 je také

jedno ložisko podélně posuvné

a tři ložiska všesměrně posuvná,

staticky se tedy jedná o jedno prosté

mostní pole rozpětí 41,0 m.

Nosná konstrukce je ukončena

pomocí jednoprofilových mostních

závěrů MAURER D 80. Na

mostě jsou provedena základní

ochranná opatření stupně 3

proti bludným proudům. ■

Autor: Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.,

VPÚ DECO Praha, a.s

▼ SO 203 – schéma geologických podmínek

Chomutov

Hora Sv. Šebestiána

Geologie Jíl Jíly, uhlí Turit R5 Splachová deprese

Jílovec Turit R6 Bazalt

10

stavebnictví 03/09


▲ Situace stavby Přeložky I/7 v úseku Chomutov–Křimov

SO 204

Další dvě významné stavby Přeložky

silnice I/7 Chomutov–Křimov:

Estakáda v km 1,348–2,008

a Most přes údolí Hačky projektoval

ateliér PONTEX Praha s.r.o.

Trasa horské komunikace zdolává

v oblasti estakády stoupání 6 %,

v půdorysu přechází z přímého

úseku do směrového oblouku

o poloměru 375 m. Pro každý jízdní

směr je navržena samostatná

nosná konstrukce předpjatého komorového

průřezu. Celková délka

mostu je 657,8 m, niveleta komunikace

nad terénem 27,50 m.

Konstrukce má 13 polí, rozpětí nejdelšího

pole dosahuje 55,50 m.

V blízkosti mostu leží podkrušnohorský

geologický zlom, který

znamenal zvýšená rizika pro

založení, proto jsou podpěry 1–6

založeny hlubinně na velkoprůměrových

vrtaných pilotách. Průřez

pilířů je tvaru H, výšky dříků

pilířů se pohybují od 7,80 m do

24,60 m. Hlavice je uzpůsobena

pro umístění veškerého technologického

zařízení pro montáž

a rektifikaci nosné konstrukce.

K předpětí nosné konstrukce byl

použit systém DYWIDAG.

Nosná konstrukce je uložena na

elastomerová ložiska. Výrazného

zlepšení chování spodní stavby

bylo dosaženo tím, že na dvojici

středních pilířů (7 a 8) byla osazena

pevná ložiska, na další dva

přilehlé pilíře z každé strany byla

navržena elastomerová ložiska

bez omezení pohybu. Výsledný

vektor dilatačního pohybu na opěře

14 má výraznou složku kolmou

k podélné ose mostu. To vedlo

k požadavku, aby dilatace kromě

podélného pohybu přenesla rovněž

značný příčný pohyb. Z tohoto

důvodu byl navržen dilatační závěr

MAURER 400D.

Rovněž bylo nutné vyřešit dilatační

přechod svodidla a zábradlí

na opěře 14 tak, aby umožnily

příčný dilatační pohyb. Byl proto

navržen speciální kloubový mechanizmus

jak v zábradlí, tak ve

svodidle. Na vnějších stranách

mostu je ocelové svodidlo se

stupněm zadržení II, na vnitřní

straně mezi mosty se zrcadlem

šířky pouze 100 mm pak svodidlo

se stupněm zadržení I.

Odvodnění mostu je trubní, na

celou délku mostu jsou použity

odvodňovače typu Vlček, podélný

trubní svod je ze sklolaminátových

trub HOBAS. Podélný

svod prochází závěrnou zídkou

opěry 1 do zemního tělesa přilehlé

komunikace, kde je zaústěn

do šachty silniční kanalizace.

Mostovka je opatřena izolací

z natavovaných izolačních pásů

na pečetící vrstvě. Římsy byly

betonovány do montovaných

lícních prefabrikátů. Pilíře pak

byly pracovními spárami po

výšce rozděleny na jednotlivé

betonážní úseky. Spodní část

dříku pilíře volili autoři tak, aby

rastr pracovních spár od hlavice

byl u všech pilířů stejný. Následující

betonážní úseky délky 5,0 m

se bednily pomocí překládaného

bednění. Hlavní nosná

výztuž byla stykována lisovanými

spojkami Eberspächer na plnou

únosnost. Pohledové plochy opěr

a pilířů jsou vytvářeny bedněním

z hoblovaných prken.

Most byl budován systémem

mostních segmentů SMP, (na

základě zdokonaleného systému

Freyssinet International).

Velká pozornost byla věnována

deviátorům kabelů volného předpětí.

Aby se odstranilo nebezpečí

vzniku trhlin v betonu po napnutí

kabelů, byl optimalizován jejich

tvar a výztuž. Vznik trhlin v oblasti

průchodek vodorovných kabelů

se odstranil použitím speciálních

cementovláknitých vystýlek tvořících

ztracené bednění těchto

průchodek. Geometrie volných

kabelů byla řešena trojdimenzionálně

a kónická vyústění průchodek

zvedaných kabelů se

nastavovala do přesného směru

pomocí laserových zaměřovačů.

Současně byla provedena

optimalizace vedení kabelů,

podkotevní výztuže a zajištění

geometrie kanálků vnitřního

předpětí při betonáži.

Nosná konstrukce se montovala

vahadlovým způsobem letmo

pomocí výsuvného zavážecího

jeřábu určeného pro montáž segmentů,

tzv. montážního souboru.

Přísun segmentů k montážnímu

souboru probíhal po dokončené

části nosné konstrukce. ■

Autor: Ing. Marcel Mimra,

PONTEX Praha, s.r.o.

stavebnictví 03/09 11


SO 205

Největší překážkou na celé trase

Přeložky silnice I/7 Chomutov–

Křimov bylo v km 2,874–3,206

hluboké a strmé údolí potoka

Hačky. Výška nivelety trasy nad

dnem údolí dosahuje 62,0 m,

trasa se v místě stavby nachází

v pravém půdorysném oblouku

o poloměru 500 m. Původní návrh

byl upraven pro technologii letmé

betonáže pro konstrukci s rozpětím

polí na 60+106+106+60 m.

Jediná mostní konstrukce má

šířku 22,30 m pro všechny čtyři

jízdní pruhy. Toto uspořádání bylo

u vahadlové letmo betonované

konstrukce použito v České republice

po 35 letech (od výstavby

Nuselského mostu v Praze).

Poprvé byla navíc použita letmá

betonáž pro konstrukci ve výrazném

půdorysném oblouku.

Most byl založen plošně pod

zónou rozvolněných hornin na navětralých

pararulách a ortorulách

třídy R3, v hloubkách přibližně

4,0–5,0 m pod terénem. Rozvolněné

horniny nalezené pod úrovní

základové spáry byly vytěženy

a nahrazeny plombami z prostého

betonu. Pro zpevnění poruchových

zón v podloží pak bylo

u pilířů využito i cementových

injektáží. Sklon terénu v místě

pilířů předurčuje tvar základů ve

formě výškově odstupňovaných

základových bloků o půdorysném

rozměru 16,0x20,0 m a minimální

tloušťce 3,0 m. Objem jednoho

základu představuje cca 1400 m³,

při použití cca 240 t výztuže.

Chomutovská opěra O1 byla navržena

jako masivní s upraveným

tvarem pro průjezd betonážního

vozíku nosné konstrukce. Křimovská

opěra O5 byla kvůli

své výšce navržena jako prosypaná,

ve formě dvou úložných

a dvou bočních stěn s úložným

prahem zavěšeným na stěnách

a závěrnou zídkou. Na opěrách

byla osazena vždy dvě všesměrná

kalotová ložiska nové generace

firmy Maurer.

Pilíře mostu tvoří dvojice štíhlých

vysokých stěn. Výšky stěn

u pilířů P2 a P3 jsou od 42,80 m

do 46,60 m. Stěny pilířů jsou obdélníkového

průřezu o tl. 1,50 m

z betonu C35/45. Šířka stěn se

po výšce mění, řídicí křivkou hran

je oblouk o R=200 m, nejmenší

šířka stěny je 9,0 m. Stěny nejsou

navzájem trvale nijak spojeny. Návrhu

štíhlých pilířů byla věnována

maximální pozornost. Štíhlost

stěn pilířů P2 a P3 během jejich

výstavby by bez dalších opatření

dosahovala až λ = 220! Proto byla

tato extrémní štíhlost dočasně

omezena instalací dvou mezilehlých

příhradových ztužení.

Pilíře P2 a P3 byly betonovány

po 6,0 m záběrech do šplhacího

(přesuvného) bednění ACS firmy

PERI, typicky v týdenním cyklu.

Kvůli extrémní štíhlosti pilířů byl

vyvinut systém přesného měření

a nastavování bednění tak, aby

byly dodrženy přísné geometrické

požadavky. Dřík nižšího pilíře

P4 byl tvarován shodně jako pilíře

vyšší. Jeho podélná tuhost je

omezena vytvořením tenkého

vrubového Freyssinetova kloubu

na styku s nosnou konstrukcí.

Nosná konstrukce tvoří spolu

s pilíři sdružený rám. V příčném

řezu se jedná o jednokomorovou

konstrukci o vnější šířce komory

10,0 m. Konzoly mají délku

5,90 m a spolu s horní deskou

byly příčně předepnuty plochými

čtyřlanovými kabely v průměru

po 0,60 m.

Výška nosné konstrukce se

mění od 6,25 m nad pilíři po

2,65 m v polích a nad opěrami.

Konstrukce je z betonu C35/45,

délka jednotlivých lamel je

3,90–5,0 m. Zárodky byly konstruovány

ve třech etapách na

skruži osazené na hlavách pilířů.

Jednotlivá vahadla byla betonována

postupně dvojicí tzv.

„horních“ vozíků Bridgebuilder

firmy NRS. Uzavírací lamely

mezi vahadly se betonovaly také

na vozíku. Před jejich betonáží

byla vahadla navzájem fixována

pomocí ocelových nosníků, kterých

se využilo i pro výškovou

rektifikaci vahadel před zmonolitněním.

Betonáž koncových

příčníků nad opěrami byla dodatečná

– po osazení mostu na

ložiska. Pro vahadlové předpětí

nosné konstrukce i pro kabely

spojitosti byly použity osmnáctilanové

kabely předpínacího

systému Dywidag.

Pro betonáž vahadel se užívalo

kombinace betonážních košů,

mobilních i stacionárních čerpadel.

Tomu byla uzpůsobena

receptura betonové směsi,

stejně jako požadavkům na

rychlý náběh pevnosti a kontrolu

modulů pružnosti. Most přes

údolí Hačky je jubilejní dvacátou

letmo betonovanou mostní konstrukcí

dokončenou na českém

území. ■

Autor: Ing. Petr Souček,

PONTEX Praha, s.r.o.

▲ SO 205 – podélný řez mostem

▼ SO 205 – příčný řez mostem

12

stavebnictví 03/09


▲ SO 252 – opěrná zeď

SO 252

Výstavba tělesa čtyřproudé komunikace

si v náročném horském terénu

vyžádala vybudovat mohutnou

opěrnou zeď, ohraničující zemní

těleso v km 4,038–4,341. Pro její

výstavbu byla použita technologie

konstrukce z vyztužené zeminy.

Použit byl konstrukční systém

Armovia ® , zavedený do staveb

praxe společností Stavby silnic

a železnic, a.s. Opěrná zeď patří

svojí délkou 303 m, maximální

výškou 14,7 m a plochou líce

3104 m 2 mezi největší konstrukce

z vyztužené zeminy v České

republice. Opěrná zeď byla vytvořena

zhutněným zemním násypem

s vloženými pruhy výztužné geomříže

z vysokohustotního polyetylénu

(HDPE) typu Tensar RE. Svislý

líc konstrukce je z velkoplošných

betonových panelů. Povrch lícové

strany panelů je opatřen designem

hrubé omítky, připomínající přírodní

skalní povrch dobře zapadající do

okolního horského prostředí.

Do lícových panelů je při jejich výrobě

zabetonován zárodek pruhu

geomříže. Výztužný pruh geomříže

se k zárodku připojuje speciální

spojovací lištou. Tření mezi výztuhami

a okolní zeminou zajišťuje, že

se celý vyztužený zemní blok chová

jako homogenní těleso, které

funguje jako tížná opěrná zeď.

Pro konstrukci vyztuženého násypu

byl s výhodou použit materiál

vytěžený z okolních skalních zářezů,

▼ Příčný řez opěrnou zdí SO 252

výztužné pruhy geomříže

drenážní komín

na místě drcený v mobilní drtičce.

Výstavba probíhala velice rychle

a celá zeď byla smontována prakticky

během tří měsíců, přičemž

špičková rychlost montáže

dosahovala až 120 m 2 líce zdi

za jednu prodlouženou směnu.

Použití technologie Armovia ®

umožnilo splnit náročný časový

8000

drenážní polštář

krytý geotextilií

14640

harmonogram a navíc využilo

i nezanedbatelných ekonomických

přínosů které, zejména

u vysokých opěrných zdí, konstrukce

z vyztužených zemin oproti

klasickým řešením přinášejí. ■

Autor: Ing. Luděk Ledvina,

EUROVIA Services, s.r.o.

lícové panely

drenážní obsyp

odvodňovací trubky

stavebnictví 03/09 13


interview

text: Hana Dušková

foto: Tomáš Malý; archiv autora

▲ Ing. Josef Podzimek s portréty svých předků: zleva dědeček Josef, zakladatel stavební firmy Podzimek, prvostavitel v Třešti, dále otec Jaroslav Podzimek

a maminka Kristina Podzimková (Kulhánková)

Jak stavby propojují generace

V roce 2008 byl Ing. Josef Podzimek, při příležitosti

oslav vzniku Československého státu, vyznamenán

prezidentem České republiky Medailí

Za zásluhy o stát III. stupně v oblasti hospodářské.

V jeho pracovně upoutávají pozornost

na stěně vyvěšená hesla firmy Baťa. Přiznává, že

slavný obuvník a podnikatel byl a je jeho vzorem.

Poprvé po vzniku České republiky

při udělování státních

vyznamenání u příležitosti

vzniku samostatného československého

státu byli 28.

října 2008 prezidentem republiky

oceněni podnikatelé.

Jak tuto významnou událost

vnímáte?

Doposud byla u této příležitosti

udělena ocenění Za zásluhy

v oblasti vědy, kultury, umění

nebo sportu, ale zatím je nezískal

nikdo z podnikatelů. Kromě

mě byl vyznamenán také Jan

Petrof, který obnovil tradici staré

české rodinné firmy podnikající

v oblasti výroby klavírů a pianin.

Dostat z rukou prezidenta republiky

vyznamenání Za zásluhy

o stát v oblasti hospodářské je jistě

úspěch. Když jsem 10. října do

poštovní schránky dostal dopis

od Kanceláře prezidenta republiky,

ve kterém bylo oznámení, že

se mně prezident rozhodl udělit

státní vyznamenání, byl jsem

velmi překvapen. Zároveň jsem

přemýšlel, za co asi mohu medaili

dostat. První mně samozřejmě

napadla celoživotní profesní

dráha, tedy rozvoj vodních cest

ČR. Jsem také znám podporou

celoevropského projektu vodního

koridoru Dunaj–Odra–Labe, a tak

jsem na chvilku uvěřil, že někdo

chce tímto způsobem na tento

významný projekt upozornit.

Po další úvaze jsem však tuto

pragmatickou myšlenku zapudil

a došel k správnému vyhodnocení,

že medaile bude za nejstarší

stavební firmu v České republice.

Překvapilo mě, že se podařilo

výsledky utajit do poslední minuty.

Až do okamžiku, kdy ve

Španělském sále Pražského

hradu zaznělo mé jméno z úst

kancléře Jiřího Weigla, jsem

nevěděl nic. A to i přesto, že slavnostnímu

aktu oslav 90. výročí

vzniku Československé republiky

předcházelo neformální setkání

s prezidentským párem. Nakonec

jsem při udílení vyznamenání

uslyšel zdůvodnění: „Prezident

republiky uděluje Ing. Josefu

Podzimkovi Medaili Za zásluhy

o stát v oblasti hospodářské. Josef

Podzimek je úspěšný český

stavař a podnikatel. Celý svůj

profesní život věnoval staveb

výrobě. V roce 1994 převzal v restituci

rodinnou stavební firmu

14

stavebnictví 03/09


v Třešti, která je nejstarší existující

stavební firmou v naší zemi.

Seskupení firem Podzimek dnes

úspěšně působí v oblasti stavebnictví,

strojírenství, dřevovýroby

a obchodu. Je příkladem úspěšného

českého podnikatele, jehož

aktivity vyrůstají z hluboké české

průmyslové tradice a úspěšně

je rozvíjí v oblasti podnikání i ve

veřejně prospěšných aktivitách.“

A bylo to jasné. Ocenění samozřejmě

vnímám jako poctu pro

celou rodinu Podzimků, protože

zásluhu na tom, že jsme nejstarší

stavební firmou, má všech pět

generací, včetně mých synů

a také všichni spolupracovníci

seskupení firem Podzimek.

„Můj dědeček položil základy

firmy Josef Podzimek již v roce

1896, a tato firma, rozšířená

o další samostatné firmy, podniká

dodnes,“ píšete v úvodu

své knihy Pět generací stavařů

– život ve třech stoletích,

kterou jste věnoval svému dědečkovi,

prvostaviteli v Třešti,

ke 110. výročí založení firem

Podzimek. Co bylo impulsem

pro vytvoření této publikace?

Domníval jsem se, že cestu,

po níž více než sto padesát let

kráčelo pět generací stavařů, je

správné zachytit a popsat pro

další následníky. Při psaní knihy

mě pohltila historie míst, která

jsou úzce spjata se staveb

firmou Podzimek, i technické

zajímavosti, týkající se stavařiny

uplynulých staletí. Pro mě osobně

bylo velmi poučné poznat život

a dobu svých předků, podívat se

s odstupem času na svůj vlastní

a alespoň trochu pochopit život

svých potomků. Představitel první

generace se vypracoval z nádeníka

na zedníka, druhý pak ze

zedníka na stavitele, třetí rozšířil

stavební firmu a výstavbu v Třešti,

na Vysočině a v Praze. Představitel

čtvrté generace ve stavařské

tradici pokračoval při modernizaci

Labsko-vltavské vodní cesty

a pátá generace úspěšně navázala

na kořeny rodinné stavební firmy.

Tato firma prošla podnikatelským

i společenským klimatem Rakousko-Uherska,

první světové

války, první Československé

republiky, poté druhé světové války,

osvobozením, znárodněním,

reálným socializmem, sametovou

revolucí, restitucemi, až po hledání

nové stavařské, truhlářské,

strojařské, vodohospodářské

a obchodní identity. Uvědomil

jsem si, jak stavařina lidi spojuje

a jak stavby propojují generace.

Kdy a kde se začala psát stavařská

historie rodiny Podzimků?

Stavařská historie začíná v rodině

prapradědečka Františka, narozeného

v Brtnici roku 1801, a jeho

manželky. Těmto domkařům

(majitelům domku bez pozemků)

se v červenci roku 1843, tedy pět

let před zrušením roboty, narodil

syn Johann. V Brtnici se pradědeček

vyučil z nádeníka zedníkem,

a tak vytvořil základ pozdější

úspěšné životní dráhy pěti generací

stavařů rodiny Podzimků.

Dědeček Josef se narodil v únoru

1870 jako nejstarší syn Jana

a Kateřiny Podzimkových. Jako

vyučený zedník získal značnou

stavební praxi na různých stavbách

rakousko-uherského mocnářství.

Později začal studovat na

tehdy nejprestižnější průmyslové

škole na Moravě – Státní průmyslové

škole v Brně. Už po absolvování

druhého ročníku podal žádost

o udělení živnostenské koncese,

a tak už za svých studií, v roce 1896

položil základní kámen k dlouholeté

historii stavební firmy. V Třešti

začal uskutečňovat svůj sen

a postupně tuto obec povýšenou

na město rozšiřoval. V následujících

letech zde firma kupovala

pozemky a realizovala zde první

„developerské projekty”. Otec

Jaroslav se narodil v roce 1902

v Brně-Židenicích, pak se rodina

▲ Prezident Václav Klaus předává 28. října 2008 Josefu Podzimkovi Medaili

Za zásluhy o vlast v oblasti hospodářské

▲ Paní Livie Klausová, Hana a Josef Podzimkovi při neformálním setkání na

Pražském hradě

přestěhovala do Třeště, kde děda

začal budovat stavební firmu

a postavil cihelnu. Po návratu

z první světové války se rozhodl

rozšířit aktivity firmy i na území

hlavního města nově vzniklé

Československé republiky. Otec

zůstal v Třešti sám a začal během

dědovy nepřítomnosti samostatně

řídit firmu. V květnu 1925 po

ztrátě syna Jožky, změnil děda

firmu zapsanou na jméno Josef

Podzimek na novou veřejnou

obchodní společnost, která svou

činnost zahájila pod obchodním

názvem Stavitel Josef Podzimek

a syn. Společníky byli rovným

dílem Josef Podzimek, stavitel

v Třešti a Jaroslav Podzimek,

Celý život víc uznávám dobrého řemeslníka, než

špatného inženýra.

správce pily v Třešti.

V roce 1930 byla firma na vrcholu

svých podnikatelských aktivit,

zcela ovládla stavební trh v Třešti

a stavěla i v Praze. Po smrti zakladatele

firmy babička vdovským

právem přejala koncesi a nově

jmenovaný management pod

vedením otce Jaroslava začal

naplno pracovat. Posledním

větším podnikatelským činem

otce byla výstavba druhé kruhové

cihelny v Třešti, jejíž budova stojí

v areálu firmy Strojírny Podzimek

dodnes.

Jste tedy představitelem čtvrté

generace stavařů seskupení

firem Podzimek.

Já jsem měl v profesním životě

opravdu hodně štěstí. Celý život

jsem měl kolem sebe neuvěřitelně

kvalitní a odvážné lidi, jejichž

dobrá rozhodnutí ovlivnila moji

další dráhu. Od dětství jsem

věděl, že chci být stavařem. Na

vodní hospodářství mě nasměroval

americký časopis, kde byly

fotografie a popis tehdy největší

přehrady Hoover Dam na řece

Colorado v Californii. Původně

jsem byl rozhodnut jít na stavbu

přehrady Nechranice. O tom,

že se zaměřím na vodní cesty,

stavebnictví 03/09 15


▲ Čtvrtá a pátá generace stavařů ještě v plné sestavě (zleva) – Martin, Josef a Jan Podzimkovi

rozhodla umístěnka, kterou

jsem dostal na vysoké škole.

V podniku Labe-Vltava, později

Povodí Vltavy, jsem byl zaměstnán

bezmála třicet let, od roku

1962. V roce 1965 jsem byl po

třech letech praxe jmenován

vedoucím závodu Dolní Vltava,

který spravoval, provozoval

a udržoval vltavskou vodní cestu

od Mělníka po vodní dílo Orlík.

Po roce 1968 bylo jasné, že budu

z funkce vedoucího závodu odvolán.

V roce 1970 mi bylo umožněno

založit vodohospodářský

a technický rozvoj Povodí Vltavy,

který se stal po mnoho let základnou

pro opravdový technický

pokrok ve vodním hospodářství.

Tam jsme v jakémsi politickém

závětří, díky poučené toleranci

vedení podniku, podpoře vysokoškolských

kapacit, souhře s výrobci

a hlavně znalostem provozu

mohli v prostoru mezi výzkumem,

vývojem, projektováním

a praxí vytvářet konstrukce

s nadevropskou úrovní. Spolupráce

s jedinečnými odborníky

v oboru na ČVUT nám

poskytovala kvalitní vědecké

a výzkumné zázemí. Povodí Vltavy

zase zajistilo, že jsme vše

mohli důkladně prověřit v praxi

a případné nedostatky odstranit.

Musím říci, že technické inovace

z té doby nebyly dodnes překonány

a do značné míry z toho

mnozí žijí a těží dodnes.

V roce 1990 jsem na vlastní

žádost přešel do nově založené

akciové společnosti Ekotrans

Moravia, zaměřené na propagaci

a pozdější výstavbu průplavu

Dunaj–Odra–Labe.

Přišel čas navázat na tradici rodinné

stavební firmy v Třešti.

Majitelem naší rodinné firmy Podzimek

& synové v Třešti jsem byl již

od svých devíti let, kdy na mě při

rozchodu mých rodičů v roce 1945

otec tento majetek převedl. V roce

1993 jsem s mými syny Janem

a Martinem založil novou staveb

montážní firmu, zapsanou

pod názvem Podzimek

& synové s.r.o. Když jsme se tehdy

po půl století do Třeště vrátili

a restituovali firmy, byli jsme zde

přijímáni opatrně. Dnes musím

říci, že jsme v mikrosvětě našich

firem opravdu spokojeni, když ne

šťastni. Seskupení firem Podzimek

je v současnosti tvořeno šesti

firmami. Stavební firma Podzimek

& synové, s.r.o., která vznikla restitucí

stavebního podniku v Třešti, je

vlajkovou lodí. Strojírny Podzimek,

s.r.o. vznikly také ze stavebního

podniku, který byl za totality přeměněn

na strojírny, se sídlem v cihelně

Uvědomil jsem si, jak stavařina spojuje lidi

a jak stavby propojují generace.

na druhé straně města Třešť. Dřevovýrobu,

která byla vždy součástí

stavebního podniku, moji synové

dovedli do dokonalosti ve výrobě

a montáži luxusních parket, a v roce

2003 pak vznikla samostatná firma

Dřevovýroba Podzimek, s.r.o. Já

jsem založil firmu P&S, a.s. (Podzimek

a synové, akciová společnost),

kde si realizuji své sny (plavidla,

speciální lodě, ocelové konstrukce,

turbiny pro malé vodní elektrárny

a jiné technologie pro vodní hospodářství)

formou inženýringu

a obchodu. Firma PPP podlahy

a.s. je velkoobchodem s parketami

a firma Podzimek reality

a.s., staví developerský projekt

na Hanspaulce. Pokud hovořím

o úspěších našich firem, musím

samozřejmě zmínit i své spolupracovníky.

Je zde opravdu vynikající

kolektiv a máme dobrý kontakt –

od ředitelů divizí až po řadové pracovníky.

A to je základní podmínka

pro to, aby rodinné firmy dobře

fungovaly. Celý život víc uznávám

dobrého řemeslníka, než špatného

inženýra. Na úspěchu našich

firem mají podstatný vliv také

naše manželky, které to s námi

vydržely přes naše velké časové

zaneprázdnění.

V minulém roce byly úspěchy

seskupení firem Podzimek

obzvláště významné. Velkou

měrou se na nich podíleli zejména

vaši synové, tedy představitelé

páté generace. Jaké

máte s firmami další plány do

budoucna?

S mými syny Janem a Martinem

a týmem spolupracovníků se

podařilo činnost našich rodinných

firem obnovit a přivést je do stavu,

který si zasloužil ocenění prezidenta

republiky. Máme všechny

předpoklady věřit v to, že jsme

připraveni obstát i v nastávající obtížné

době. Pomohou nám v tom

jistě i velké úspěchy minulého

roku, kdy byla firma Podzimek

a synové vyhodnocena Svazem

podnikatelů ve stavebnictví v ČR

jako nejlepší stavební firma roku

2007 v kategorii do 200 zaměstnanců,

námi realizovaná stavba

sportovně-rekreačního centra

Park Holiday v Benicích u Prahy

získala titul Stavba roku 2008

a polyfunkční stavba L´Ocelot se

umístila na prvním místě v prestižní

soutěži Best of Realty 2008

v kategorii rezidenční bydlení.

Velký podíl na těchto úspěších měl

můj syn Jan, který už není mezi

námi. Profesně byl perfekcionalista,

chtěl být vždycky do puntíčku

dokonalý. Vedl firmy moderním

stylem, precizně se připravoval

na to, aby byl dobrým ředitelem.

Byl na praxi v USA, na stáži v Japonsku,

obhájil titul MBA. I přesto

si rodinného stylu vedení firem

velice považoval. Dovedl staveb

firmu k úspěšné pozici na trhu,

stačil ještě úspěšně zrealizovat dokonalý

developerský projekt polyfunkčního

domu L´Ocelot, synovo

doposud nejlepší dílo, kterého se

vlastně úplně nedočkal. Odešel

ve svých pětačtyřiceti letech, na

vrcholu všech úspěchů. Vedení

firem převzal druhý syn Martin,

který je ještě za studií na Fakultě

stavební ČVUT, když byl Jan na

stáži v USA, restituoval. Sám před

odchodem staršího bratra dovedl

firmu Dřevovýroba Podzimek mezi

elitu v tomto oboru. Já nepřestávám

propagovat projekt vodního

koridoru Dunaj–Odra–Labe

a věřím, že se tento významný počin

podaří zrealizovat pro budoucí

generace. ■

16

stavebnictví 03/09


Betonářská

ocel s velmi vysokou tažností

• Druh B500SP podle polské

normy PN-H-93220

• Třída tažnosti C podle Eurokódu 2

Betonářská ocel značky EPSTAL ® je vyráběna

polskými výrobci, kteří splňují požadavky

certkačního programu CPJS.

Základní vlastnosti oceli B500SP

f yk

[MPa] 500

f yd

[MPa] 420

(f t

/f y

) k 1,15÷1,35

Značka EPSTAL ® je zárukou:

- velmi vysoké tažnosti betonářské oceli vyprodukované ve stabilizovaném a kontrolovaném výrobním

procesu

- vyšší bezpečnosti pro uživatele

- snadné identikace výrobku pomocí trvale vtištěné značky EPSTAL ® do povrchu

- vlastnosti vyhovujících požadavkům norrmy:

• EN 10080 převzaté jako ČSN EN 10080 (42 1039)

• EN 1992-1-1 převzaté jako ČSN EN 1992-1-1 (73 1201) – Eurokód 2

• polské normy PN-H 93220:2006

• polské normy PN-B 03264:2002

- splnění všech požadavků potřebných k připuštění výrobku na trh a k použití ve stavebnictví (certkáty,

prohlášení o shodě)

ε uk

[%]

únavové

zatížení

cyklické zatížení

svařitelnost

8

min. 2 mln.cyklů

min. 3 cykly

zaručená

C eq

≤ 0,50%

stavebnictví 03/09 17


management

text: Vít Klíma, mezinárodní realitní konzultant

Realitní trh a jeho příprava

na období konjunktury

Krize je součástí normálního vývoje hospodářského

cyklu, realitní trh nevyjímaje. Jejím

účelem je pročistit trh, resp. zbavit jej nadbytečných

realitních kanceláří, developerských

firem a projektů na straně jedné a snížit cenu

nemovitostí na straně druhé. Na trhu přežijí

jen ti, kteří již dnes začnou stavět základy

pro svoji činnost v období budoucího oživení

a následné konjunktury. Ta automaticky

přijde po skončení krize.

Klíčem k tomu je správně si

odpovědět na otázku, co budou

potenciální zákazníci v období

konjunktury chtít, jaké budou

jejich potřeby a jak a čím je

developeři a realitní kanceláře

budou moci uspokojit.

Očekávané požadavky

zákazníků na

realitním trhu

■ Celosvětový trend ukazuje na

renesanci nájemního bydlení.

Hypotéky jsou, a i po skončení

krize nejspíše budou, pro většinu

populace hůře dostupné.

Forma nájemního bydlení bude

nejméně budoucích pět let

dominovat nad soukromým

vlastnictvím nemovitosti.

■ Postupný přechod z nájmu

k vlastnictví nemovitosti. Američané

nazvali toto propojení

Rent to Buy program. Jeho

princip spočívá v tom, že si

zájemce nejprve byt pronajme

a nájemné slouží zároveň jako

měsíční splátky na koupi bytu.

Obdoba takového postupu je

známa z Českých zemí ještě

z doby nevolnictví, kdy se

pachtovným umořovala koupě

zemědělského pozemku.

Zajímavý by mohl být tento

postup jak pro developery, tak

pro hypoteční banky.

■ Z hlediska velikosti bytů lze

očekávat poptávku po bytech

střední velikosti, tzn. o ploše

v průměru okolo 65–85 m 2 .

■ Zajímavým segmentem

budoucnosti by mohly být

byty s jednou nebo dvěma

pracovnami. Krize s největší

pravděpodobností prokáže,

že je mnohem levnější nechat

zaměstnance pracovat doma,

než najímat velké kanceláře,

resp. celé kancelářské budovy

s vysokou režií (voda, plyn,

elektřina, platba za správu budovy,

parkovací prostory atd.).

Není vyloučeno, že se touto

cestou vydá i státní správa.

Všude, kde to jen trochu bude

možné, zaměstnavatel raději

nechá zaměstnance pracovat

doma a přispěje jim na nájemné

a internet.

■ Druhým zajímavým segmentem

budoucnosti by mohly být

byty pro seniory. Populace

celosvětově stárne. Dá se

očekávat jejich poptávka po

menších bytech blízko centra,

aby neměli daleko k lékaři, do

kina či do divadla.

■ Z hlediska technologie výstavby

bytů bude zákazník

nejspíše požadovat nízkoenergetické

domy. Raději si

připlatí na pořizovací cenu,

aby měsíčně placené režijní

náklady na provoz bytu byly co

nejnižší (poplatky za vodu, plyn,

elektřinu).

■ Segmentu luxusního bydlení

se krize nijak nedotkne

a poptávku po něm lze očekávat

i po odeznění krize. V krizi

lze zbankrotovat, ale také nesmírně

zbohatnout.

■ Zajímavý vývoj může nabrat

trh rekreačního bydlení.

Je predikován signifikantní

nárůst nezaměstnaných. Mezi

nimi bude minimálně třetina

chatařů a chalupářů, kteří se

budou snažit svoji nemovitost

prodat, aby dorovnali výpadky

v rodinných rozpočtech. Není

vyloučen jejich cenový pokles

o 30–50 %.

■ Zajímavým segmentem by

mohly být i byty u moře pro

seniory, na což naši developeři

i hypoteční banky málo

myslí. Je známo mnoho případů,

kdy sdružili své finanční

prostředky rodiče a jejich

pracující děti a společně si

koupili dům nebo byt u moře.

Rodiče tam v teple tráví

zimu a děti za nimi – na letní

prázdniny – posílají vnoučata.

Jedná se o celosvětový trend

a není žádný důvod, proč by

se neměl prosadit i v České

republice, zvlášť když byty

u moře dnes stojí prakticky

stejně, jako u nás doma.

■ Demografické vlivy a poptávka

po bydlení. Děti z baby

boomu ze sedmdesátých let

mají problém s bydlením většinou

vyřešený. Na poptávku

po bydlení dětí od „dětí

z baby boomu“ konce sedmdesátých

let tak bude potřeba

počkat 20 až 25 let. Navíc

řada zahraničních pracovníků

kvůli krizi ztratí zaměstnání

a z České republiky odejde,

takže poptávka po bytech

i po skončení krize bude spíše

stagnovat. (Projekci vývoje

obyvatelstva do roku 2050 najdete

na adrese: http://www.

czso.cz/csu/2003edicniplan.

nsf/p/4020-03)

■ Exekuce a propadlé zástavy.

Již dnes je v rukou exekutorů

100 000 bytů po celé republice.

Jejich počet v průběhu krize se

může až zdvojnásobit. Klíčovou

otázkou bude, jak je vrátit na trh

s byty. V USA to řešili vznikem

portálu foreclosure.com, kde

je lze na jednom místě najít.

Obdobný portál by měl v režii

bank a exekutorů vzniknout

i u nás.

■ Dramatický pokles poptávky

očekává kancelářské prostory

a není jediný důvod, proč by

se po skončení krize měla

nějak dramaticky zvýšit. Kancelářských

prostor je nadbytek

a ještě jim bude konkurovat

práce doma.

■ Stejný pokles lze očekávat

i v oblasti nemovitostí spjatých

s cizineckým ruchem, zejména

hotelů, restaurací a malých

obchodů. V současnosti se

dostávají do finančních potíží

mnohé restaurace a obchody,

a to i na tak prvotřídních adresách,

jakými jsou Pařížská

a Karlova ulice. Pád cen těchto

nemovitostí bude v řádu nejméně

30 %.

■ Další dramatický pokles

lze predikovat u menších obchodů,

kde se projeví snížená

kupní síla obyvatelstva a jejich

menší možnost poskytovat

slevy a konkurovat tak velkým

obchodním řetězcům. Velké

obchodní řetězce budou na

sníženou kupní sílu reagovat

dalšími fúzemi.

■ Největší propad i nízkou poptávku

do budoucna se očekává

na trhu výrobních prostor. Krize

ukazuje, že minimálně 30 % je

jich už dnes nadbytečných.

■ Naopak velká budoucnost

čeká zemědělskou půdu. Jen

pro ilustraci: bohaté vlády a korporace

dnes začínají skupovat

miliony hektarů zemědělské

půdy v rozvojových zemích

s cílem zajistit si dlouhodobě

přísun potravin. Minulý

týden oznámila jihokorejská

firma Daewoo Logistics, že má

v plánu pronajmout si na Madagaskaru

na 99 let milion hek-

18

stavebnictví 03/09


tarů zemědělské půdy. Plánuje

tam do roku 2023 pěstovat

ročně 5 milionů tun pšenice

a na dalších pronajatých

120 000 hektarech půdy bude

pěstovat palmový olej. Zemědělské

pracovníky najme z Jižní

Afriky. Výroba bude určena pro

Jižní Koreu, která chce omezit

svou závislost na dovozu potravin.

„Jsou to čistě komerční projekty,

ale obsahují i bezpečnostní

imperativ, nutnost zajistit spolehlivou

dodávku potravin, je

to program, který podporuje

vláda,“ řekl Carl Atkin, poradce

britské firmy Bidwells Agribusiness,

která pomáhá sjednávat

takovéto velké mezinárodní

prodeje zemědělské půdy.

Saúdskoarabský koncern Binladin

Group plánuje investice

v Indonésii, kde hodlá pěstovat

rýži. Desetitisíce hektarů

zemědělské půdy v Pákistánu

byly prodány investorům

z Abu Dhabi. Arabští investoři,

včetně abúdhabského rozvojového

fondu, nakoupili podíly

v súdánském zemědělství. Spojené

arabské emiráty chtějí zahájit

rozsáhlé zemědělské projekty

v Kazachstánu. I Čína, která

má dostatek zemědělské půdy,

ale začíná trpět nedostatkem

vody v důsledku překotné industrializace,

začala vyjednávat

o koupi zemědělské půdy

v jihovýchodní Asii. Laos už

prodal téměř 3 miliony hektarů

své orné půdy, tedy 15 % veškeré

své zemědělské půdy. Libye

zakoupila 250 000 hektarů

zemědělské půdy na Ukrajině

a Egypt vyjednává o tomtéž.

Kuvajt a Katar se ucházejí o nejlepší

půdu v Kambodži s cílem

pěstovat tam rýži.

■ Zajímavý trh může být

v budoucnosti i se stavebními

pozemky, ale jen v tom případě,

pokud se koupí v krizi levně.

■ Spíše než český trh lze

českým investorům doporučit

orientaci na zahraniční realitní

trh. Český trh je příliš malý

a neobjevují se na něm tak

často zajímavé investiční příležitosti,

jako na zahraničním.

Tímto směrem by měli vykročit

i čeští developeři.

Jak dlouho bude

krize trvat?

Stát se privatizací, až na malé

výjimky typu ČEZ, zbavil výnosu

z kapitálu plynoucího z vlastnictví

podniků. V procesu privatizace

řádově 80 % nejvýznamnějších

českých firem přešlo do

rukou zahraničních vlastníků, na

jejichž rozhodování nemá česká

vláda žádný, nebo jen okrajový

vliv. Na pomoc ekonomice

a pokrytí výdajů krize (zejména

očekávanou vysokou míru nezaměstnanosti)

tak státu zbyly jen

dva zdroje: státní rozpočet a prodej

zbývajícího státního majetku

(ČSA, letiště atd.). Jinými slovy:

stát nemůže v krizi národní ekonomice

nijak výrazně pomoci –

jeho zdroje stačí přinejlepším

na „zalátání děr“. Očekávat tak

krátkodobou krizi asi nelze.

Národní

protekcionizmus

Česká ekonomika je výrazně

proexportně zaměřena (cca

z 80 % produkce, z toho vývoz

do Německa činí téměř 30 %),

takže délku krize v České republice

ovlivní i rychlost oživení

zejména německé ekonomiky.

Kdy jindy než v krizi platí „bližší

košile, než kabát“. Německá,

americká i další vlády mají

k protekcionistickým opatřením

legální nástroj, jimiž jsou vládní

zakázky. Vládní zakázky totiž

nespadají pod konkurenční režim

v rámci volného obchodu

(WTO), ale stanovení jejich

pravidel spadá výlučně do kompetence

národních vlád. Barack

Obama tak mohl pouze oprášit

Buy American Act z minulého

století a požadovat, aby se při

vládních zakázkách používalo

výhradně amerického železa

a oceli. Bylo by milým překvapením,

kdyby tak německá vláda

nepostupovala. Pokud i ona ve

svých zakázkách zavede princip

Buy German, mnoho českých

produktů na německém trhu

svého odběratele nenajde.

V pořadí druhý největší český

export (cca 10 %) směřuje na

Slovensko, což žádný velký

komentář nepotřebuje.

Staronové trhy

Vrátit se na trhy, které české

podniky po rozpuštění RVHP

opustily, zdaleka nebude ani

snadné ani bezbolestné. Jak

Rusové, tak i Číňané a arabské

státy si rychle osvojili americký

způsob jednání: „Speak softly

but carry a big stick“ (jednej

mile, příjemně, přátelsky, ale

v ruce drž velkou hůl). Rusové

řeknou – obchodovat, proč

ne, ale určitě se zeptají: a co

americký radar a budete dále

vyzbrojovat Gruzii? Číňané se

zase zeptají na českou podporu

Tibetu, Arabové na vztah České

republiky k Izraeli. Klíčový je

pro nás zejména ruský trh. Může-li

oteplit vztahy s Ruskem

Barack Obama, proč ne Česká

republika?

Predikovat krátkou krizi by

bylo přinejmenším nezodpovědné.

Bude skvělé, pokud

se první známky oživení objeví

tak za dva roky a lze se jen

modlit, aby mezitím nezačal

kolabovat zdravotní a sociální

systém. Modlitbu můžeme

připojit i za to, aby co nejméně

českých firem skončilo v čelistech

finančních „žraločích

fondů“. ■

inzerce

Výhodně Kdykoliv Kdekoliv

www.rozpoctovani-online.cz

od 1990 Kč měsíčně…

24 hodin denně z kanceláře, ze stavby… přes internet…

stavebnictví 03/09 19

4235 Callida inzerat kor1.indd 1 5.2.2009 10:29:19


inzerce

Trendy ve vybavení novostaveb

technologie, materiály, design a styl

V odborných časopisech o stavebnictví

mají materiály svou samostatnou

kapitolu, studenty architektury

někdy straší, ale rozhodně doprovázejí

po celé studium. Materiálem

se dá, třeba jen na jediném detailu,

vzhled i funkčnost stavby podepřít

i spolehlivě deklasovat. Přitom

materiál je v zásadě vždy funkcí

použité technologie – a vice versa,

a to vše je výslednicí požadavků

na tu kterou stavbu. Ty se však jednou

odvíjejí od poučené analýzy,

dokonce od vysoké odbornosti architekta,

ale jindy jsou jen sumou

náhodných rozhodnutí laického

stavebníka, v horším případě firmy,

se kterou se dohodl a která vychází

z poučky, že soubor toho nejdražšího

materiálu umožní fakturovat

také co nejvíc za práci.

V jedné české televizi slaví obrovské úspěchy

pořad Jak se staví sen. Proč? Vysvětlení

je prosté: minimální, dvoučlenný tým designérů

z většinou nemožného interiéru vytvoří

během pár desítek hodin a s omezenými

náklady „bydlení snů“. Asi stejně často, jak

se divák setká s „úžasnou“ proměnou, bývá

tajemstvím úspěchu vhodnější volba materiálů.

Ale řekněte sami – pokud nejste právě

podlaháři, vyznáte se v nových materiálech

a jejich texturách, vlastnostech fyzikálních,

ale třeba i optických a dalších? Navíc – ne

všechny lze použít na každý podklad. Totéž

platí samozřejmě o pojednání povrchů

stěn a funguje vlastně už od výběru například

oken a dveří, druhu topení a dispozice

interiéru.

Plasty nastoupily na zteč

Průlom ve stavebních prvcích znamenají již

několik let plasty. Dnes již nejde o suroviny,

které se až dalším zpracováním zhodnotí,

ale jsou to vesměs poloprodukty se speciálními

vlastnostmi, mnohé již přímo určené

pro použití na stavbách, jiné použitelné po

nepatrném zpracování, například rozměrovém

přizpůsobení. A nejde jen o již dávno

používané, ale stále vylepšované plexisklo,

přesněji polymetylakrylát, kterému je mimochodem

letos kulatých 75 let. Jeho použití se

od náhrady skla pro zastřešování a „zasklívání“

rozšířilo do výroby van, sprchových

koutů a bazénů až po atraktivní nábytek,

protihlukové stěny a dokonce, to již mimo

stavebnictví, jako materiálu k výrobě šatů.

Kromě starého dobrého akrylátu jsou dnes

k dispozici architektům a stavebním firmám

další materiály – kompozity jako Corian

nebo Hi-Macs, ale také tzv. „umělý kámen“

(např. Quarella – složení 95 % přírodního

kamene a 5 % polyesterové pryskyřice

z něj dělá rovněž „kompozitní“), který má

většinu vlastností shodných s přírodním, ale

navíc i některé výhody. Například materiály

na bázi křemene nebo mramoru – jsou

odolné, snadno se čistí, a jsou tak vhodné

k využití na trvale a vysoce zatěžované

podlahy obchodních center a jiných objektů

s vysokou zatížeností.

Povrchové úpravy a energie

Jedním ze špičkových světových výrobců

nátěrových a izolačních hmot je společnost

Radka spol. s r.o., jeden z tradičních vystavovatelů

na Stavebních veletrzích Brno. Nátěrové

a nástřikové hmoty, kterými se opatřují

například hliníkové nebo pozinkované

ocelové díly ve stavebnictví (vnější obklady,

dveře, okna atd.), musí dnes splňovat řadu

požadavků, zejména na odolnost vůči korozi,

oděru a dalším povětrnostním vlivům,

nárazu apod. Kromě toho se od nich požaduje

i velká barevná variabilnost spolu

s odolností a barevnou stálostí při trvalé expozici

UV záření.

Výstaviště Brno - brána k úspěchu

Uvedené novinky a řadu dalších, které

sebou nesou také přídomky „energeticky

úsporné“ a „ekologicky nezávadné“ bude

možné nejen spatřit, ale doslova si osahat

na expozicích jednotlivých výrobců nebo

jejich smluvních partnerů na Stavebních veletrzích

Brno 2009 již v dubnu!

Pozitiva účasti na veletrhu s největší prestiží

i tradicí se ale neomezují pouze na chvíle

strávené na ploše veletržního areálu. Cesty

ke zviditelnění – a tedy k navázání kontaktů

a potažmo zvýšení obratu – jsou právě

na veletrhu nejvíce diverzifikované: jméno

firmě lze mezi odborníky a laiky získat také

aktivní účastí svých pracovníků na odborných

seminářích a dalších akcích rozsáhlého

doprovodného programu veletrhu nebo

informacemi umístěnými na internetových

stránkách veletrhu.

Být viděn v pravý čas, na správném místě

tím správným auditoriem - tak se dá shrnout

význam účasti na Stavebních veletrzích

v Brně 2009. Dvojnásob to platí právě

v době současné krize. Proto je termín

21.–25. 4. 2009 výrazně zapsán v diářích

u všech zájemců o stavebnictví.

20

stavebnictví 03/09


inzerce

Fórum Českého stavebnictví 2009 – Nízkoenergetické

stavby jako protikrizová rozvojová příležitost ve stavebnictví

Stavebnictví v Evropě

i v České

republice čekají

v příštích letech výrazné

změny.

Nedostatek energií

a jejich zdražování

bude mít vliv na

změny v přípravě

i realizaci staveb,

které v současné době spotřebovávají 40 %

vyrobené elektrické energie a tepla. Všechny

vyspělé evropské země se připravují na

nové způsoby stavění, které zaručují podstatné

snížení spotřeby energií při provozu

budov. Pro dosažení nízkoenergetického

stavění existují v zemích EU vládní programy,

jsou vydávány zákony vytyčující nové

principy stavění. Nejdále jsou tyto programy

ve Francii, Velké Británii, Švédsku, Německu

a jiných zemích. V České republice se státní

správa tímto problémem prakticky vůbec

nezabývá, a je proto nejvyšší čas rozpoutat

diskusi na všech úrovních. Novému způsobu

stavění se budou muset přizpůsobit všichni

inzerce

zainteresovaní, ať již jde o stavební společnosti,

developery, výrobce stavebních materiálů

a dodavatele technologií.

Společnost Blue Events a Svaz podnikatelů

ve stavebnictví v ČR si Vás společně dovolují

srdečně pozvat dne 4. 3. 2009 do pražského

hotelu Olympik Artemis na

5. ročník úspěšného odborného setkání

významných zástupců českého stavebnictví

pod názvem Fórum českého stavebnictví

2009, které se zaměří na klíčové

téma „udržitelného stavění“ velmi

detailně a pozitivně.

Mezi klíčové příspěvky velice pestrého programu

bude bezpochyby patřit prezentace výzkumu

reakcí na novou situaci v době globální krize,

kterou pod názvem „Energeticky úsporné

stavby – móda, uvědomělý trend nebo

neodbytná realita?“ představí auditoriu

v úvodní části fóra Radovan Mužík z výzkumné

agentury INCOMA Research. Výsledky budou

nanejvýše aktuální – šetření probíhá právě v těchto

dnech, aby zmapovalo situaci ve stavebních

firmách v ČR v době, kdy se začíná projevovat

recese, a současně zjistilo připravenost firem

nastartovat projekty dlouhodobě udržitelného

rozvoje v rámci protikrizových podpůrných

opatření. Účastníci Fóra Českého stavebnictví

navíc získají prezentovaná data i elektronické

podobě. Poodkrytí jednoho z možných nových

prodejních kanálů a dalších synergických příležitostí

pro stavební a dodavatelské společnosti

bude jedním z lákadel prezentace „S energií

(on-line) k novým zákazníkům“ společnosti

E.ON Česká republika. Kromě těchto

a dalších témat bude vůbec poprvé odpolední

blok rozvržen do dvou paralelních sekcí zaměřených

na materiály pro nízkoenergetické

stavění, resp. jeho celkovou realizaci, čímž se

otevírá prostor pro hlubší diskuze v odborných

skupinách.

V případě zájmu o bližší informace

o přípravách projektu se můžete obrátit

na adresu info@BlueEvents.eu nebo

tel. +420 603 252 703, informace o průběhu

předchozích ročníků získáte na adrese

www.construction21.cz.

Poprvé v Brne

5 th International Stainless Steel Congress

Mezinárodní veletrh a kongres

korozivzdorných ocelí

8. – 9. dubna 2009

Brno – Výstavište

veletrh: 9.00–18.00 hod., pavilon B

kongres: 15.00–18.00 hod., hotel Holiday Inn, kongresová hala

Zaregistrujte se on-line a získejte slevu na vstupném!

www.bvv.cz/stainless

Veletrhy Brno, a.s.

Výstaviště 1

647 00 Brno

Tel.: +420 541 152 926

stavebnictví 03/09 21

Fax: +420 541 153 044

E-mail: stainless@bvv.cz

www.bvv.cz/stainless


statika a dynamika staveb

text: Vladimír Janata

foto: Tomáš Malý; archiv Excon, a.s.

▲ Stavba protihlukového tunelu v Hradci Králové

Konstrukce protihlukového tunelu na

Městském okruhu v Hradci Králové

Ing. Vladimír Janata, CSc. (*1953)

Absolvent FSv ČVUT. V roce 1990 založil

s kolegy projekční firmu EXCON, kde zpracovává

koncepční řešení a vede některé

projekty ocelových konstrukcí. Ke stěžejním

patří například zastřešení Sazka Arény a hangár

v Mošnově. Je autorem České normy

pro předpjaté ocelové konstrukce a překladu

evropské normy pro stožáry a komíny.

E-mail: janata@excon.cz

Komunikace na II. Městském okruhu města

Hradce Králové stoupá na mostním tělese od

křižovatky Buzulucká–Okružní k nadjezdu nad

Pospíšilovou třídou v těsné blízkosti bytových

domů. Nově vybudovaný prosklený tunel zde

chrání obyvatele před hlukem a exhalacemi

nepřetržitého automobilového provozu.

Zasklení o výměře téměř 3700 m 2 tlumí hluk nejen ve stěnách, ale

i ve stropu tunelu, kde je vynechán pouze podélný otvor rozšiřující

se směrem k horní části konstrukce.

V rámci stavby byla také upravena křižovatka a nové povrchy

parteru pod mostem a podél mostu vytvořily novou odhlučněnou

a přívětivou komunikaci pro chodce. Díky akčnímu designu z dílny

architekta Patrika Kotase a originálnímu konstrukčnímu řešení se tato

veřejně prospěšná stavba stala zároveň novým výrazným architektonickým

prvkem města. Řidič vjíždějící do subtilní konstrukce s žebry,

připomínající hrudní koš pravěkého ještěra, zavěšené na předpjatých

táhlech, určitě zapomene na své standardní instinkty.

Konstrukční a architektonické řešení stavby

K návrhu konstrukce protihlukového tunelu přistoupil projektant

ocelové konstrukce ve fázi projektové dokumentace pro staveb

povolení. Tvarová vize architekta musela respektovat požadavky

zadání, zejména rozměry průjezdných profilů, dopravního značení

a stísněný prostor mezi budovami. Stavbu výrazně ovlivňovaly

22 stavebnictví 03/09


▲ Rozvinutý řez osou stavby

▲ Půdorys střechy protihlukového tunelu

▼ Statické schéma stavby

stavebnictví 03/09

23


▲ Kotvení táhel u vrcholu sloupu

▲ Detail křížení táhel

▲ Hydraulický zdvih střední podpory

▲ Demontáž montážních podpor táhel

▼ Montážní podpory páteřního nosníku

24

stavebnictví 03/09


▲ Kotvení táhel na páteřním nosníku

i další stavebně technické parametry z oblasti akustiky, požární

bezpečnosti, osvětlení a dopravy. Příkladem technického řešení,

které zároveň dotváří design stavby, je pásový tlumič hluku ve tvaru

ostrého hrotu, zavěšený na středním páteřním nosníku. Intuitivní

a zároveň kvalifikovanou představu architekta o principu statického

působení sloupů, soustavy táhel a páteřního nosníku projektant

ocelové konstrukce shledal jako nesmírně zajímavé, i když teoreticky

obtížné téma k dotažení do skutečně fungující reálné konstrukce.

Velkou komplikací pro tým projektantů byl i tvar samotné konstrukce,

která je půdorysně a výškově nestejnoměrně zakřivená, a vozovka

se navíc průběžně rozšiřuje. Samostatným úkolem bylo umístění

kabelů elektroinstalace osvětlení a dopravního značení, které jsou

vedeny zásadně uvnitř dutých nosných prvků.

Statické řešení stavby

trojkloubovými rámy o rozpětí 18,0 až 19,40 m a výšce cca 6,70 m.

Sloupy, vzpěry a příčle rámu z ohýbaných trubek a plechových břitů

formují tvarovou představu architekta. Sloupy vazeb jsou uloženy

vždy na betonových sloupech. Na každé straně dilatačního celku

je jeden pevný sloup, kotvený navíc šikmými táhly do betonového

průvlaku, a tři sloupy podélně posuvné na elastomerových ložiscích.

Mezi hlavními vazbami je vždy sedm mezivazeb, uložených příčlí na

páteřním nosníku a sloupem na ocelovém prahovém nosníku. Ten je

uložen na betonových průvlacích posuvně přes teflonová ložiska. Příčle

i sloupky mezivazeb jsou tvořeny svařovanými T profily proměnného

průřezu. Vaznice a paždíky jsou v rastru požadovaném pro zasklení protihlukové

stěny z hranatých uzavřených profilů. Statické schéma dotvářejí

soustavy předpjatých táhel Macalloy, jejichž rovinu mezi sloupy tvoří

hlavní šikmá řetězovka a příčná táhla kolmá k páteřnímu nosníku.

▼ Kotvení sloupu a prahový nosník

Konstrukce tunelu o celkové délce 180 m sestává z betonové

a ocelové části, které tvoří nedílný, společně funkční celek. Ocelová

konstrukce je uložena na podélných prefabrikovaných nosnících,

vedených po obou stranách mostní konstrukce a podporovaných

kruhovými monolitickými sloupy, jejichž výška dosahuje v místě

nadjezdu až 7,50 m. Železobetonové patky sloupů jsou založeny na

mikropilotách délky 10,0 m. Vlastnosti betonové konstrukce, která

je zcela nezávislá na mostním tělese, se výrazně podílely na tuhosti

ocelové konstrukce s ní spojené.

Ocelová konstrukce rozdělená do dvou dilatačních celků sestává

z několika hlavních prvků. Nad středem vozovky probíhá páteřní

nosník tvořený svařovaným uzavřeným profilem lichoběžníkového

příčného řezu. V každém dilatačním celku podporují páteřní nosník

čtyři hlavní příčné vazby vzájemně vzdálené 23,0 m. Jsou tvořeny

stavebnictví 03/09

25


▲ Zapojení tenzometrů na táhle

▲ Zavěšení čela páteřního nosníku

▲ Pochozí lávka

▲ Dilatace zdvojením mezivazeb

▼ Táhla u krajní vazby

26 stavebnictví 03/09


▲ Ocelová konstrukce po dokončení montáže a předpínání

Předpětí táhel ocelové konstrukce bylo zvoleno tak, aby nelineární

složka tuhosti ve všech zatěžovacích stavech nepřesáhla

5 % celkové tuhosti. Táhla tak v konstrukci působí prakticky i jako

lineární tlačený prvek. Nelineární výpočty měly tak význam pouze

s ohledem na normálovou sílu a větší deformace páteřního nosníku

v některých montážních stavech.

S ohledem na extrémně krátký čas na realizaci byly souběžně

s výpočty a prováděcím projektem tvořeny výrobní výkresy

v programu XSTEEL. Zároveň byly ve třech menších mostárnách

vyráběny konstrukční prvky a ve složitých podmínkách

při provozu dvou jízdních pruhů byla postupně prováděna

montáž. Páteřní nosník byl uložen na provizorních trojbokých

příhradových podporách. Podpory ve středu rozpětí umožňovaly

hydraulický zdvih a pokles páteřního nosníku při předpínání.

Mnoho uražených zpětných zrcátek kamionů potvrzovalo

oprávněnost ocelových zábran, které se umístily před provizorní

podpory. Táhla byla předpínána ve třech etapách, za plné výluky

provozu, v pečlivě připravených, teoreticky předem modelovaných

krocích. Síly v táhlech byly měřeny tenzometry, a to až

v sedmdesáti táhlech najednou. Projektant měl díky on-line

informacím o všech měřených silách možnost okamžitě korigovat

předpínací postup. Měřeny byly také deformace ocelové

i betonové konstrukce a reakce v provizorních podporách. V průběhu

předpínání bylo zjištěno, že betonové sloupy mají výrazně

nižší modul pružnosti ve srovnání s teoretickými předpoklady.

Tomu bylo následně přizpůsobeno předpětí a předpínací postup

a zejména pro deformace bylo využito rezerv, které konstrukce

měla. Vážnou komplikaci způsobil kamion, který v noci zničil

betonovou i ocelovou zábranu a naštěstí pouze posunul poslední

montážní podporu konstrukce.

Současně s montáží konstrukce probíhala i montáž zasklení a tlumičů

hluku. Pevnost prosklených tabulí byla zkoušena na extrémní zatížení.

Přestože výsledky zkoušek byly velice příznivé, rozhodl architekt

a investor o zajištění skel pojistnými závěsy proti pádu na vozovku

v případě destrukce. Stavba byla velmi dobře organizována projektovým

manažerem generálního dodavatele. Společnost EXCON,

a.s., zajišťovala ve velmi krátké době tok výrobní dokumentace

všem zúčastněným přes internetový systém řízení dokumentace

ALEX. Samotná příprava dokumentace, kontrola a konzultace ve

výrobě, příprava a řízení montáže, předpínání a měření předpětí si

vyžádaly osm tisíc pracovních hodin. ■

Základní údaje o stavbě

Stavba:

Protihlukový tunel Hradec Králové

Architektonické řešení stavby:

doc. Ing. arch. Patrik Kotas

Ing. arch. Jaromír Chmelík

Spolupráce:

Ing. arch. Michal Potůček

Ing. Tomáš Král

Návrh ocelové konstrukce: Excon, a.s.,

Ing. Vladimír Janata, CSc.

Ing. Jiří Lahodný

Investor:

Ředitelství silnic a dálnic ČR

Generální dodavatel: M-SILNICE, a.s.,

projektový manažer Petr Škráček

Výroba ocelové konstrukce: MZD – Dobrovické strojírny a.s.

Montáž, předpínání: EXCON, a.s.

Zasklení:

mmcité, a.s.

english synopsis

Construction of Tunnel Noise Barrier in Hradec Králové

Newly constructed glazed tunnel The second city ring road in Hradec

Králové has been equipped to protect the citizens in the surroundings

against noise and exhalations of the continuous automobile traffic.

The glazing with the area of nearly 3700 m 2 absorbs noise not only

by its walls but also by the ceiling of the tunnel with just a longitudinal

opening widening towards the top part of the construction.

The steel construction, divided into two dilation units, consists

of several main components. Above the centre of the roadway there is

the backbone beam consisting of a welded closed profile of a trapezoid

cross section. In every dilation unit the backbone beam is supported

with four main cross beams with the span of 23 m, consisting

of three-joint frames. Each side of the dilation unit is provided with

a firm pillar anchored in addition with inclined connecting rods in the concrete

bearer and three pillars siding lengthwise over elastomere bearings.

klíčová slova:

Hradec Králové, tunel protihlukový, dilatační celek, rámy trojkloubové,

páteřní nosník, ložiska elastomerová

keywords:

Hradec Králové, tunnel noise barrier, dilation unit, three-joint frames,

backbone beam, elastomere bearings

stavebnictví 03/09

27


statika a dynamika staveb

text: Miroš Pirner

grafické podklady: autor

Životní prostředí a technická seizmicita

Prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc.,

dr.h.c. (*1928)

Absolvent Stavební fakulty ČVUT,

obor konstrukčnědopravní, projektant

SÚDOP, asistent, posléze docent

Vysoké školy dopravní v Praze

a Žilině, Ústav teoretické a aplikované

mechaniky ČSAV, Technický

a zkušební ústav stavební v Praze,

ředitel Ústavu teoretické a aplikované

mechaniky, od roku 1998 až dosud

působí tamtéž.

E-mail: pirner@itam.cas.cz

Tento přehled je určen zejména projektantům,

kteří nejsou specialisté ve stavební dynamice,

k seznámení se se zásadními jevy a účinky

technické seizmicity, aby jim mohli vhodnými

opatřeními zabránit nebo je omezili již v projektové

dokumentaci. Stává se, že zanedbání

zásad správného projektování a provedení vede

k pracným a nákladným dodatečným opravám.

Technická seizmicita zahrnuje všechny dynamické jevy způsobené

člověkem a jeho stroji, dopravními prostředky a nářadím, které

používá k různým činnostem. Protože zdroj technické seizmicity

působí nepříznivě nejen na stavby, ale i na člověka, jsou zde zahrnuta

i kritéria ztráty komfortu. Dále je v příspěvku obsažena i odezva

vysokých budov, kde kmity způsobené větrem nepocházejí sice od

umělého zdroje, ale člověk tím, že postavil překážku větru, vytvořil

jev do této kategorie patřící. Autor vychází ze zásad daných ČSN

73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich

odezva a z nařízení vlády č. 148/2006 Sb. (o ochraně zdraví před

nepříznivými účinky hluku a vibrací). Několika příklady, většinou jím

řešenými, ilustruje danou problematiku.

Typy vibrací a pohybů

Jestliže jsou pominuty obecně známé sinusové a složené sinusové

jevy, pak nejčastější jsou stacionární náhodné, nestacionárně náhodné

jevy a pulzy (obr. 1).

Citlivost člověka a konstrukcí na vibrace

Mnoho parametrů odezvy ovlivňuje pocity člověka: amplituda, frekvence

kmitání, doba působení, poloha lidského těla, činnost člověka

a jeho tělesný a duševní stav. Proto je obtížné stanovit univerzální

pravidlo pro hranici mezi komfortem a obtěžováním. Plynou z toho

odlišná doporučení a předepsané limity velikosti odezvy.

Lidské tělo je citlivé na zrychlení, popř. na derivaci zrychlení, proto

zmíněné předpisy vyjadřují příslušné limity ve zrychlení pohybu. Také

▲ Obr. 1. Příklady kmitů budicích sil nebo odezvy

většina zahraničních předpisů a norem doporučuje používat měřítka

zrychlení před rychlostí nebo výchylkou [1].

Někteří autoři k vyjádření odezvy konstrukce, která je podložkou pod

lidským tělem, používají k posouzení komfortu výraz zvaný crest

factor, definovaný poměrem:

max zrychlení

c (1)

crest

=

r.m.s. zrychlení

kde r.m.s. značí střední kvadratickou hodnotu.

Pro názornost: pro sinový pohyb je c crest

= 1,414; pro pohyb v automobilu

jedoucím po silnici s dokonalým povrchem: c crest

= 3 až 6.

Nejvhodnější veličina pro posouzení účinků technické (i přírodní)

seizmicity na stavební konstrukce je rychlost kmitání. Ta byla již v roce

1973 zvolena například v ČSN 73 0036 Seizmická zatížení staveb.

Zděné stavby se při kritickém zatížení poruší křehkým lomem, který

vznikne, když poměrná deformace ε překročí jistou hodnotu:

ε = ν c

(2)

kde c je rychlost šíření pružného vlnění ve stavební hmotě;

ν je rychlost kmitání.

Frekvence a trvání vibrací působících na člověka

V literatuře lze najít mnoho závislostí komfortu na frekvenci a době

zatížení lidského těla a jeho polohy. Na obr. 2 podle [1] jsou hodnoty

ztráty komfortu získané sledováním 20 osob při zatížení vibracemi

28 stavebnictví 03/09


▲ Obr. 2. Vliv doby trvání na ztrátu komfortu. Na svislé ose grafů jsou

hodnoty vztažené k ekvivalentu zrychlení 1 ms -2 při 10 Hz.

s frekvencí 4, 8, 16 a 32 Hz po dobu od 1 s (popř. 0,02 s) do 4 s.

Je zřejmé, že ztráta komfortu je závislá nejen na době trvání, ale

i na velikosti frekvence. Doba trvání a frekvence kmitání jsou zohledněny

v předpisech ISO i v Nařízení vlády č. 502/2000 [11] pro různé

polohy lidského těla vůči směru kmitání.

Pohyby lávek

Výzkum zatížení podlahy kroky člověka se objevuje již v literatuře ze

17. století, pokud nebereme v úvahu obecnou studii Aristotela.

V současné době byla vyvolána podrobná zkoumání dynamiky chůze

člověka hlavně požadavkem na stanovení zatížení lávek. U nich, na

rozdíl od mostů, je velikost dynamické odezvy důležitější než statická,

protože určuje i použitelnost lávky z hlediska komfortu chodců.

Pro stanovení komfortu chodců je také důležitá dynamická odezva

od zatížení větrem. Obě dynamické odezvy mají svislou složku, dvě

horizontální složky a v některých případech i složku kroucení. Svislá

složka vyvolaná chůzí dosahuje maxima, když je tělo chodce nejvýše.

Na obr. 3 je vyznačen průběh svislé tlakové síly lidského nášlapu.

Pro vyhodnocování komfortu chodce jdoucího po lávce se nejčastěji

používá zrychlení (ve směru svislém i vodorovném), rychlost nebo

výchylka [3]. Z výsledků mnoha experimentů byly doporučeny meze

dynamických odezev lávek. Obecně experimenty potvrdily, že člověk

je méně citlivý na kmitání lávky než např. na vibrace v obytných nebo

jiných budovách. Někteří badatelé zjistili, že mez komfortu je závislá

na době přechodu lávky, s rostoucí dobou přechodu klesá hodnota

meze. Jiní badatelé tvrdí opak: chodec si „zvykne“ na pohyb a mez

komfortu se nemění.

Stanovení tolerance k vibracím je subjektivní a je založeno na praktických

zkušenostech. Pro vertikální vibrace předpisy a literatura udávají

maximální zrychlení při 2 Hz, což je frekvence obvykle blízká nejnižší

frekvenci ohybového kmitání, od 4 do 10 % g, tedy hrubý průměr

7 % g. Pro vodorovné kmitání je doporučováno: pro frekvence okolo

2 Hz maximální zrychlení 0,2 ms -1 , tedy 2 % g; to je přísnější požadavek,

protože člověk je více tolerantní ke svislým pohybům.

Vraťme se ještě ke zrychlení 7 % g; při frekvenci 1 Hz to znamená,

že výchylka je 70 mm. Taková výchylka byla zaznamenána při

prvním otevření nevhodně navržené lávky v Londýně (London

Millenium Bridge) v roce 2000. Většina lidí nebyla schopna

chůze.

▲ Obr. 3. Nahoře – časový průběh ženského nášlapu; f k

je frekvence nášlapu;

dole – mužský nášlap při rychlosti pohybu 3,4 ms -1 . δ je dynamický součinitel

[13].

Vodorovné kmity vysokých budov

způsobené větrem

V inženýrské praxi se účinkem větru rozumí vliv na stavby a další

konstrukce, popř. účinek na člověka prostřednictvím stavby, v níž

žije nebo pracuje. Základním kritériem je bezpečnost a schopnost

provozu konstrukce, v němž je zahrnuto i pohodlí a zdraví obyvatel.

Účel stavby často nepřipouští její nadměrné deformace a zejména

nepřipouští nadměrné kmity. Je tomu tak například na televizních

věžích a stožárech, z hlediska kvality vysílaného signálu. Sem spadá

i omezení velikosti kmitů s ohledem na člověka, který v posuzované

stavbě bydlí, pracuje nebo odpočívá. Pociťované kmitání vesměs

nepůsobí psychologicky dobře, což je do jisté míry způsobeno

po staletí vypěstovanou představou, že stavba musí být pevná

a nepohyblivá, aby byla bezpečná, kdežto např. chvění v dopravních

prostředcích nikomu zmenšení pocitu bezpečnosti nezpůsobí.

Přípustné meze vibrací s ohledem na lidský organizmus byly intenzivně

zkoumány ani ne tak ve spojitosti s rozvojem vysokých staveb,

jako spíše pro účely pozemních dopravních prostředků, vojenského

a civilního letectví a kosmického výzkumu, které se pak pro vysoké

budovy aplikovaly a popř. byly doplněny poznatky získanými přímo

měřením odezvy vysokých budov. Jako příklad překročení nejvyšší

přípustné hodnoty kmitání v budovách (podle [11]) lze uvést výsledky

měření odezvy 63 m vysoké budovy ve Vokovicích, jejíž bližší popis je

uveden ve [12]. Ze závislosti dvojamplitudy výchylky vrcholu budovy

na střední rychlosti větru, měřené při vrcholu budovy (obr. 4), vyplývá,

že přípustná hodnota pro vlastní frekvenci budovy ve směru Y

(f 1Y

= 1,33 Hz) je překročena asi při rychlosti větru V

H

= 22 m/s. To

je za předpokladu, že místnosti v horních podlažích patří do kategorie

s korekcí 3 dB a že vibrace lze považovat za přerušované [11].

stavebnictví 03/09

29


Poruchy staveb způsobené technickou

seizmicitou

Všechny normy a předpisy týkající se zdrojů vibrací, šíření vibrací

podložím a odezvou na referenčním stanovišti, případně odezvou

v požadovaném místě, nezaručují a nemohou zaručit stanovení přesných

velikostí dynamických veličin. Tyto normy a předpisy slouží pouze

k dodržení jistých pravidel, zabraňujících pravděpodobnému vyloučení

vzniku poruch stavebních konstrukcí. Tato pravidla byla získána sice

zkušenostmi, ale při podmínkách, které se neopakují, protože jsou určovány

složením podloží, hladinou podzemní vody a vlastním objektem.

Proto v ČSN 73 0040 je například v článku 4.7 (Trhací práce) k vzorci

pro rychlost kmitání podloží tabulka pouze s informativními hodnotami

přenosu K. Podobně konstanty absorpce (tabulka 4) v článku 4.9

■ otřesy od průmyslové činnosti [15];

■ otřesy od stavebních prací [6], [16], [14];

■ otřesy od trhacích prací [14], [2], [16];

■ otřesy od dopravy silniční [2], [17];

■ otřesy od dopravy kolejové [2].

V uvedených pracích projektant najde metody řešení a podrobnosti

doplňující ČSN 73 0040. V práci [8] je popis zjišťování fázové rychlosti

šíření vln podle Jonese [9] a [10], ale s použitím budiče s podstatně

nižší budicí frekvencí (od 18 do 28 Hz). Z výsledků (viz příklad na

obr. 5), s přijatelnou přesností, vyjádřenou přímkovou závislostí mezi

fází a vzdáleností zkoumaných bodů na zpevněném povrchu, vychází

závislost fázové rychlosti na poměru h/l podle obr. 6; h je tloušťka

asfaltového krytu vozovky (h = 250 mm). Skladba podloží je podle

sondy Keramoprojektu z roku 1986 složena z:

– 0,0 až 2,1 m hlína sprašová pevná – tuhá, hnědá s vápnitými

žilkami;

– 2,1 až 3,6 m reziduum opuky charakteru pevné prachovité hlíny

s úlomky zvětralé opuky;

– 3,6 až 4,5 m opuka světlešedá, navětralá, nepravidelně rozpukaná.

Pro vybuzení odezvy konstrukcí pomocí harmonické síly nebo náhodné

síly ÚTAM používá elektrodynamický budič na vlečném vozíku.

V místě požadovaného dynamického zatížení se vozík vyzvedne třemi

šroubovými podporami tak, aby se pružné pneumatiky nedotýkaly

konstrukce. Není třeba budič snímat z vozíku. Mezi patkami podpor

a konstrukcí jsou siloměry (modré „cívky“, obr. 7).

Závěr

▲ Obr. 4. Závislost dvojamplitudy dynamické výchylky ve směru Y na

střední rychlosti větru

Při navrhování staveb v místech, kde se vyskytuje technická

seizmicita, je třeba mít, kromě příslušných norem, i vědomosti

o základních pojmech seizmiky. S danou problematikou se projektant

setká hlavně u staveb, kde je nutné počítat s trhacími pracemi

a brát v úvahu jejich seizmické účinky na okolí i na vlastní stavbu.

Nelze opomíjet ani dynamické síly vyvozované stavebními stroji,

a modul pružnosti základové půdy E (tabulka 6). Přes zmíněné,

ale přirozené nedostatky poslouží informativní hodnoty

k preventivnímu zabránění poruch staveb. Má-li projektant čas

a prostředky, je dobře sporné hodnoty ověřit experimentem. Ani při teoretickém

stanovení odezvy referenčního bodu nelze očekávat řešení

přesné, proto i v kapitole 5 ČSN 73 0040 jsou například hodnoty vzdálenosti

budicího zdroje pouze informativní. Experimentální zjištění odezvy

je žádoucí, protože může odhalit např. tuhou vrstvu, která působí mezi

zdrojem a objektem jako vlnovod. Tuhou vrstvu může tvořit skalní útvar,

podzemní voda apod. Z uvedeného je zřejmé, že v tomto oboru staveb

dynamiky vládne experiment. Nové a další zkoumání u příležitosti nových

staveb rozšiřuje znalosti a pomáhá předcházení poruch stavebních

konstrukcí. Uveďme alespoň poslední práce v 21. století: [6], [7]. V [7]

lze najít, kromě geologických podkladů pro návrh trhacích prací, i příčiny

a klasifikaci poruch staveb, podle mnohaletých zkušeností. Autor také

uvádí vzorce pro dimenzování náloží.

Zatížení technickou seizmicitou

Zkušenosti různých autorů opírajících se o experimenty odezvy objektů

ukazují, že příčiny poruch a ztráty komfortu člověka, seřazené

podle četnosti výskytu a velikosti odezvy, jsou:

▲ Obr. 5. Přímková závislost mezi fází a vzdáleností zkoumaných bodů

ani strojním zařízením v budované stavbě. Nejlepším ověřením

předpokladů je měření a sledování seizmických účinků při vlastní

stavbě.

Základní a hlavní zásada je prevence. Jakékoliv dodatečné úpravy

jsou nákladnější než preventivní opatření, spočívající v dokonalé

izolaci vstupních sil a momentů, případně v oddálení jejich působišť

30 stavebnictví 03/09


▲ Obr. 6. Závislost fázové rychlosti na poměru h/ λ

Použitá literatura

[1] Griffin, M. J.: Handbook of human vibration, Academic Press,

New York 1990

[2] Technický průvodce 33 Dynamika stavebních konstrukcí, SNTL,

Praha 1989

[3] Footbridge 2002, International Conference, Paříž

[4] ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou

a jejich odezva, ČNI 1995

[5] ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových

půd, ČNI

[6] Karas, J., Macháček, J.: Zatížení seizmickými účinky a odezva

stavebních objektů, Sborník Sanace, Praha 2006

[7] Svoboda, B.: Volba vhodné trhaviny, nálože a klasifikace škod

na stavebních objektech

[8] Pirner, M.: Zpráva o měření fázové rychlosti šíření vln podložím,

ÚTAM 1995, součást grantu č. 103/94/0420

[9] Jones, R.: Following changes in the properties of road bases

and sub-bases by the surface wave propagation method, Civ.

Engng., 58, 1963

[10] Martinček, G.: Dynamická diagnostika vozovek, SAV, Bratislava

1983

[11] Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku

a vibrací, Sb.z.502/2000

[12] Koloušek, V., a kol.: Aeroelasticita stavebních konstrukcí, Academia,

Praha 1977

[13] Pirner, M., Urushadze, Sh.: Pedestrian dynamics-footbridge

loads, AT, 52 (2007)

[14] Dvořák, A.: Posouzení seizmických účinků na stavby, II. Seminář

z oblasti průmyslového stavebnictví a stavební mechaniky,

Škoda Plzeň 1979

[15] Novák, M.: Některé otázky spolupůsobení podloží při kmitání

základů, v: Koloušek, V.: Dynamika stavebních konstrukcí III,

SNTL 1961

[16] Koloušek, V.: Stavebné konštrukcie namáhané dynamickými

účinkami, SVTL, 1967

[17] Proc. of the 3rd Int. Conf. DYN-WIND, Univerzita Žilina 2005

(Juhásová, E., Benčat, J., Makovička, D.)

▲ Obr. 7. Elektrodynamický budič na vlečném vozíku

od daného díla, nebo v montáži tlumicího zařízení (např. kyvadlový

tlumič, kapalinový tlumič, kulový tlumič atd.).

Na závěr si dovolím citovat profesora Ondřeje Fischera, který

u příležitosti jednoho z našich experimentů v plenéru prohlásil, že

kdo pouští do podloží – ať úmyslně nebo neúmyslně – zbytečné vibrace,

zhoršuje životní prostředí, jako když jiný znečisťuje komínovou

vlečkou ovzduší nebo jiný vypouští do řeky chemikálie.

K tomu je možné dodat, že poškození objektu nadměrnými otřesy

je také poškozováním životního prostředí, protože opravy, popř.

demolice poškozeného objektu vyžadují energii, kterou je potřeba

získat z přírody. ■

Poděkování

Příspěvek byl vypracován jako součást grantového projektu GAČR

č. 103/08/1340 a výzkumného záměru AV0Z20710524.

english synopsis

Technical Seismicity and the Environment

The summary is mainly aimed at designers who are not specialists in

construction dynamics to get acquainted with the principal phenomena

and effects of technical seismicity and to be able to prevent or minimise

them by suitable measures already in the design stage. Neglected

principles of project appropriateness and implementation competence

often result in complex and costly repairs later.

klíčová slova:

stavebdynamika konstrukcí, technická seizmicita, opravy dodatečné,

vibrace, seizmická zatížení staveb

keywords:

construction dynamics, technical seismicity, additional repairs,

vibrations, seismic stress of buildings

odborné posouzení článku:

prof. Ing. Ondřej Fischer, DrSc.

Vědecký pracovník AVČR, Ústav teoretické a aplikované

mechaniky v Praze

stavebnictví 03/09

31


statika a dynamika staveb

text: Ondřej Fischer

grafické podklady: archiv autora

Nová norma pro navrhování konstrukcí

odolných proti účinkům zemětřesení

Prof. Ing. Ondřej Fischer, DrSc. (*1929)

Absolvent Stavební fakulty ČVUT

Praha (1953), odborný asistent katedry

stavební mechaniky, projekce IPS Praha,

kurs seizmického inženýrství

a stáž Bergamo – Itálie. Od roku 1964

působí v Ústavu teoretické a aplikované

mechaniky AVČR v oblasti dynamiky

stavebních konstrukcí, seizmického

a větrového inženýrství, tlumení kmitů

vysokých staveb. Znalec v oblasti

dynamika a poruchy staveb.

E-mail: fischero@itam.cas.cz

Posouzení staveb na zatížení zemětřesením

bylo v Československu předepsáno od roku

1954. I když s oddělením Slovenska Česku ubyly

nejvíce ohrožené oblasti, české normalizační

autority rozhodly převzít evropskou seizmickou

normu Eurocode 8 – EN 1998:2004 Design of

structures for earthquake resistance překladem.

Český inženýr tak dostává do rukou komplet

šesti norem, z něhož pro stavby v ČR použije

pouze malou část. Nicméně poučit se může

hodně, nemluvě o uplatnění takto získaných

poznatků při práci na zahraničních zakázkách.

Vztah Eurokódu EN 1998:2004 k předcházející

ČSN 73 0036:1973

Na celém Eurokódu 8, nazvaném Navrhování konstrukcí odolných

proti zemětřesení (EN 1998) pracovaly komise CEN (Evropského

výboru pro normalizaci) přes dvacet let. V konečné verzi má šest

částí, postupně schválených v letech 2004 až 2008, z nichž má pro

srovnání s našimi poměry význam část 1 – EN 1998-1:2004, přeložená

jako ČSN EN 1998-1 Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení

a pravidla pro pozemní stavby, ČNI Praha 2006.

Další části:

■ část 2 – EN 1998-2 Mosty;

■ část 3 – EN 1998-3 Zesilování a rekonstrukce;

■ část 4 – EN 1998-4 Zásobníky, nádrže, potrubí;

■ část 5 – EN 1998-5 Základy, opěrné a zárubní zdi;

■ část 6 – EN 1998-6 Věže, stožáry, komíny.

Tyto části v českých normách normách ekvivalent nemají. Lze tedy

říci, že obor platnosti celého Eurokódu 8 byl v minulosti pokryt československou

normou ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb, která

vyšla (po cca desetileté přípravě) v roce 1973. Z jejího rozsahu 46 stran

připadá na vlastní tematiku zemětřesení asi třetina, její zbytek

se týká seizmicity technické, tj. otřesů, působených průmyslovými

zdroji, dopravou a trhacími pracemi. Přes tento malý rozsah

stará norma v principu odpovídala svým přístupem současnému

Eurokódu, a metodikou odpovídala tehdejším normám technicky

vyspělých států tím, že postihuje i kmitání ve vyšších vlastních

tvarech, nepřímo respektuje duktilitu atd. Projevila se při tom úroveň

československé stavební mechaniky, geofyziky i technologie

staveb, reprezentovaná v těchto oborech stavebními experty: prof.

Ing. Dr. Vladimírem Kolouškem, DrSc., Ing. Dr. Arnoštem Dvořákem,

DrSc. a geofyzikem prof. RNDr. Aloisem Zátopkem, DrSc.

Koncem osmdesátých let byla snaha tuto normu revidovat, podařilo

se však postihnout pouze její část, týkající se seizmicity technické

(samostatná ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou

seizmicitou a jejich odezva, ČNI 1995). Přímo zemětřesení se týkal

až překlad první části předběžné evropské normy Eurokód 8, ČSN

P ENV 1998-1-1 Obecné zásady – Seizmická zatížení a obecné

požadavky na konstrukce roku 1998, a ČSN P ENV 1998-1-4 Obecné

zásady – Zesilování a opravy budov z roku 2000. Předcházející

československé normy také obsahovaly zatížení zemětřesením,

definované však tehdy maximálně stručně náhradním statickým

vodorovným zatížením. Jako novinka v tehdejším Československu

byla kapitola o zemětřesení zavedena poprvé v normě ČSN 73 1310

z roku 1958 v rozsahu 4 stran. Náhradní statické vodorovné seizmické

síly v ní byly úměrné tíze podlaží a výšce nad terénem, velmi

výstižně tam však byly formulovány hlavní konstrukční pokyny pro

stavby v seizmických oblastech.

Rozdíl Eurokódu 8 oproti dřívějším československým (i českým)

normám týkajícím se seizmicity lze spatřovat v těchto

bodech:

■ Rozsah dokumentů:

zatímco celý nový Eurokód 8 má přes 500 stran A4, předcházející

seizmické normové dokumenty v ČR měly jen několik málo (až 15)

stran A5. Důvodem tohoto rozdílu je jednak pokrok ve znalostech

o zemětřesení a chování konstrukcí při něm a také skutečnost, že

Eurokód 8 má celoevropskou platnost, tzn. že platí i v zemích s výskytem

velké seizmicity s velkými nároky na seizmickou odolnost staveb.

Mnoho z jeho ustanovení se v ČR – v zemi s malou seizmicitou –

neuplatní a nebylo dříve třeba je v normě uvádět.

■ Obsah dokumentů:

předcházející normové podklady seizmického návrhu v ČR byly orientovány

převážně na budovy, zatímco Eurokód 8 zahrnuje ve svých

šesti částech i další druhy staveb.

■ Hloubka zpracování:

Eurokód 8 předepisuje ověření výpočtem i tam, kde dříve stačil

inženýrský cit a zkušenosti (duktilní působení, prostorová tuhost

konstrukcí), a uvádí i podrobné návody či vzorce pro tato ověření.

Velmi podrobně jsou uvedeny konstrukční pokyny.

■ Formální stránka:

nový Eurokód 8 používá písmenných značek, odlišných od značek

obvyklých v dřívějších normách českých a československých, samozřejmostí

je používání soustavy SI. Změna pravidel pravopisu

vyvolala i změnu ze seismicity na seizmicitu.

32 stavebnictví 03/09


Zemětřesení obecně

Naše planeta je nehomogenní těleso, namáhané v různých

svých místech různými silami: od vlastní gravitace a gravitace

blízkých nebeských těles, od odstředivé síly, teploty, od dopadajících

meteoritů i od lidské činností (například přitížení zdržemi

velkých přehrad). Tyto síly namáhají její povrchové vrstvy (kůru,

respektive vrchní vrstvu pláště), které se mohou rozlomit do

ker, případně se tyto kry na svém styku po překonání tření posunou.

Přitom se uvolní nashromážděná deformační energie,

což je doprovázeno otřesem. Místo takové poruchy se nazývá

hypocentrum, a podle jeho hloubky se rozlišují zemětřesení

mělká (do 10 km), střední (kolem 25 km) a hlubinná (více než

60 km); nad ním na povrchu je tzv. epicentrum. Zemětřesení

se na povrchu projevuje otřesem, který má obecně šest složek.

Zpravidla se však počítá pouze se složkami translačními, tedy

jednou svislou a dvěma vodorovnými. Časový průběh otřesu

(amplitudy, frekvence, trvání) je složitý, závislý na charakteru

tektonické poruchy, množství uvolněné energie, vzdálenosti od

epicentra, mechanických vlastnostech prostředí, na přítomnosti

odrazových a lomových ploch podél dráhy šíření atd. Po silném

otřesu mohou na terénu zůstat i trvalé deformace, případně

i poruchy – svislé či vodorovné posuny podél nově vzniklých

kluzných ploch. Pokud silný otřes zasáhne dno mělkého moře,

může vytvořit přílivovou vlnu – tsunami.

Zemětřesení v ČR

Česká republika nemá pod sebou významné tektonické zlomy,

takže byla dlouho ušetřena katastrofálních zemětřesení, nicméně

s jeho možným výskytem se v projektových normách počítá půl

století. Otřesy, které se čas od času v ČR vyskytují, pocházejí ve

východní části ze zlomů z oblasti Karpat, v západní části z oblasti

Alp. Podrobná Mapa seismických oblastí na území ČSSR byla

publikována už v normě z roku 1973. Informace o seizmické

aktivitě však existovaly již dříve. Byly shromažďovány z údajů

o zemětřeseních podle starých kronik, od 19. století i ze systematických

seizmografických měření a geofyzikálních bádání.

Za posledních asi padesát let se tato bádání a měření nesmírně

zdokonalila a v celosvětovém měřítku systematizovala. Přistoupilo

se k definování seizmických zón, k pravděpodobnostnímu

vyjádření výskytu zemětřesení a k objektivizaci údajů:

■ od stupnic intenzity zemětřesení založených na viditelných poškozeních

budov a terénu (stupnice M.C.S. – Mercalli-Cancani-Sieberg,

1931) se přechází na množství uvolněné energie při otřesu

(Richterova stupnice, magnitudo);

■ při posuzování seizmické bezpečnosti staveb se vychází

z časového průběhu otřesu a dosahované maximální hodnoty

zrychlení, z jeho frekvenční skladby a z pravděpodobnosti

výskytu;

■ respektuje se i korelace s geofyzikálním utvářením terénu

a podloží.

Rozdělením Československa odpadly České republice oblasti nejvíce

ohrožené zemětřesením (Komárno, Žilina). Naproti tomu u těch,

které zůstaly, se podle nových pozorování a výpočtů seizmické

ohrožení zvýšilo (Cheb, Ostravsko – až na 0,12 g) a zvětšila se také

výměra území, kde se bude muset seizmický návrh provádět. Přesto

území ČR zůstává z valné části územím s malou nebo velmi malou

seizmicitou.

Mapa seizmických zón ČR

Mapa seizmických zón pro Národní přílohu k Eurokódu 8 byla připravována

dlouho. Jedna verze byla uvedena již v roce 1998 změnou

k normě ČSN 73 0036 [1]. V rámci široké mezinárodní spolupráce

byly sjednoceny národní katalogy zemětřesení, aby seizmické zóny

sousedních zemí na sebe navazovaly. Současně bylo nutné také

dohodnout Evropskou makroseizmickou stupnici [2]. Následně bylo

třeba vzájemně propojit odhady seizmických účinků jak v evropském

[3], tak i národním [4] měřítku. Během této etapy se nově vymezené

seizmické zóny porovnávaly se zónami již existujících národních

norem, v nichž byly účinky zemětřesení udány ve stupních M.C.S.

Postupně byly získány vztahy, umožňující převod těchto intenzit na

hodnoty zrychlení pohybu terénu, které se používají v Eurokódu 8.

Výzkum seizmického ohrožení území ČR pokračuje samozřejmě

dále v návaznosti na stále podrobnější znalosti o geologické stavbě

území [5].

Maximálně podrobný seizmický návrh byl i v ČR prováděn v souvislosti

s výstavbou jaderných elektráren a se společenským tlakem na

jejich bezpečnost. Ty se však posuzují na silnější zemětřesení (zemětřesení

s významně menší pravděpodobností výskytu, s delší dobou

návratu – například 2000 let místo 475 let užitých pro Eurokód 8),

a Eurokód pro ně neplatí.

Mapa seizmických oblastí ČR, uvedená v Národní příloze Eurokódu 8 –

část 1, je ukázána na obr. 1; v normě jsou u ní vypsány ohrožené

okresy podle velikosti referenčního špičkového zrychlení podloží

(které se v návrhu konkrétní stavby násobí součinitelem významu

stavby a součinitelem podloží). Ve sporných případech o jeho velikosti

rozhoduje „odborné geofyzikální pracoviště“ * .

Situaci v seizmickém ohrožení území ČR podle této mapy lze shrnout

takto:

■ oblasti se seizmicitou větší než malou, v nichž je návrhové zrychlení

větší než 0,08 g a kde by se tedy mělo počítat podle této normy,

zahrnují 10 okresů (Ostrava, Náchod, Tachov atd.);

■ oblasti s malou seizmicitou, se zrychlením 0,04 až 0,08 g a kde

lze seizmicitu řešit zjednodušeně, zasahují 30 dalších okresů,

podle seznamu, který bude uveden v Národní příloze k ČSN EN

1998-1;

■ na zbytku území ČR, asi na 50 % území, včetně Prahy, Brna, Olomouce,

se seizmicita v normálních případech neuvažuje.

Pro srovnání: Seizmická mapa v ČSN 73 0036 (1973) uváděla oblasti

se seizmicitou stupně 6 a 7 (stupnice M.C.S.), na nichž se uvažovalo

seizmické zatížení. Plošný úhrn těchto oblastí představoval asi

5 % území dnešní ČR, zatímco 95 % jejího území se považovalo za

seizmicky bezpečné.

Seizmické zatížení a jeho odezva

Seizmické zatížení představuje buzení vynuceným pohybem (kinematické

buzení), vnášené do konstrukce z podloží přes její základy.

Úloha je řešitelná, pokud je dán pohyb základu jako funkce času.

Některou z metod elementární stavební dynamiky [6] lze určit pohyb

a odpovídající namáhání konstrukce, anebo se určí jen pohyb a jeho

zrychlení, které po vynásobení hmotou příslušné části konstrukce

dá setrvačnou sílu, tedy náhradní statickou seizmickou sílu. Z těchto

seizmických sil se pak určí namáhání konstrukce obvyklým static-

*)

např. autoři mapy – manželé Schenkovi, Ústav struktury a mechaniky

hornin Akademie věd ČR.

stavebnictví 03/09

33


▲ Obr. 1. Mapa seizmických oblastí ČR

kým (kvazistatickým) řešením. Tento druhý způsob byl v minulosti

výhradně používán, a je dodnes v seizmických normách (včetně

Eurokódu 8) zachován pro jednoduché případy. Seizmické síly mají

směr uvažovaného budicího zrychlení, tedy buď svislý, nebo vybraný

směr ve vodorovné rovině. Komplikace nastává, jde-li o konstrukci,

která není buzena jako celek, například budova půdorysně rozlehlá

s patkami navzájem vzdálenými. Pak je nutné buď přesnější řešení

konstrukce – jako celku, z nějž každá podpora je buzena jiným

pohybem, anebo naopak přijmout vhodný zjednodušující předpoklad,

například rozumnou superpozici. Jiná komplikace nastává,

respektuje-li se skutečnost, že otřes je náhodný proces. Není tedy

popsán jednou, tzv. deterministickou funkcí, která jisté časové

souřadnici přiřazuje jednu velikost výchylky (případně zrychlení),

ale pouze pravděpodobnost, že výchylka bude v jistém intervalu.

I zde je řešení v zásadě možné, ale metodami stochastické mechaniky

a v pravděpodobnostních pojmech (průměrná hodnota,

rozptyl apod.) [7]. Tento přístup, který se uplatňuje v pokročilé

regulační, letecké a raketové mechanice, na své uplatnění v seizmickém

inženýrství teprve čeká.

Výpočet odezvy konstrukcí podle Eurokódu 8

■ Výpočet pomocí seizmických příčných sil

Tento způsob lze použít u jednoduchých konstrukcí, ne tak vysokých

a ohebných, aby se dalo očekávat kmitání ve vyšších vlastních

tvarech. K jejímu použití je třeba znát periodu kmitání v základním

vlastním tvaru T 1

(aspoň přibližně), dále křivku návrhového spektra

pružné odezvy pro typ očekávaného zemětřesení S d

(T 1

). Tato křivka

udává maximální zrychlení, které dosáhne během očekávaného

zemětřesení pružná soustava s jedním stupněm volnosti, o vlastní

periodě T 1

. Její tvar je patrný z obr. 2. Soustava vzorců je pro danou

seizmickou oblast uvedena v kapitole 3 téhož Eurokódu 8 (tyto křivky

vznikly propočítáním a zprůměrováním příkladů odezvy na skutečná

zemětřesení v dané či geofyzikálně podobné oblasti).

Z těchto veličin se určí smyková síla (celé budovy) v základu F b

vztahem:

F b

= S d

. (T 1

) . m (1)

kde m znamená hmotnost celé budovy.

▼ Obr. 2. Tvar spektra pružné odezvy

Eurokód 8 dává především důraz na spolehlivé založení a jednoduchost

konstrukčních systémů staveb. Dále umožňuje jejich rozlišení

podle významu, podle rozměrů a mechanického působení. Pro

běžné stavby umožňuje jednoduché řešení kvazistatické, kdy se

určí seizmické síly, v nichž je již zahrnut účinek pohybu. Zpravidla

se používá buzení vodorovné. Svislé buzení bývá většinou menší,

také je proti němu konstrukce již svým návrhem na vlastní tíhu

odolnější. Svislé zatížení se může uplatnit jednak v oblastech blízko

epicentra, jednak u dlouhých konzol nebo průvlaků zatížených

neprůběžnými sloupy.

34 stavebnictví 03/09


Pokud je budova tvořena několika hmotami m i

ve výškách nad

základem z i

a pokud jde o konstrukci tuhou, jejíž tvar kmitání má

pořadnice úměrné výšce z i

, pak se z této celkové síly každé z hmot

přisoudí vodorovná seizmická síla, úměrná hmotnosti a výchylce

kmitání jejího působiště:

F = F

i

l i

b

j

z × m

i

z × m

j

j

■ Vodorovné seizmické síly pro vysoké konstrukce (modální

analýza)

Konstrukce štíhlé a vysoké (hmoty m i

, i = 1 až n), které při seizmickém

buzení mohou kmitat i v některém vyšším tvaru, je možné řešit

rozkladem podle vlastních tvarů (modální analýzou) pro každý vlastní

tvar samostatně. Výsledky se pak kombinují podle normy. Předem

ale musí být vlastní kmitání konstrukce vyřešeno, tedy periody

vlastních kmitů (T k

, případně frekvence f k

= 1 : T k

) a výchylky všech

hmot m i

v každém (k-tém) tvaru s k,i

. Princip řešení vlastních kmitů

soustavy viz například [6] se prakticky určí některým z komerčních

programových systémů. Seizmická síla v i-tém bodě při kmitání

v k-tém tvaru je dána výrazem:

l

ms

j k,j

k,i

j

=

2 i

×

i,k

×

l ms

j k,j

d,k

j

F m s S

kde S d,k

je pořadnice návrhového spektra pružné odezvy příslušná

k-té vlastní periodě.

Statický účinek každé k-té soustavy seizmických sil F k,i

(počet těchto

soustav, tj. počet vlastních tvarů, se kterými je třeba počítat, je dán

v normě) se pak vhodným způsobem zkombinuje.

(2)

(3)

přejde v kinematický řetězec a dochází ke kolapsu. Tato metoda pro

nelineární statickou analýzu je označena v Eurokódu 8 jako metoda

statického přitěžování.

Pro řešení pružně-plastického chování byla před časem vyslovena

(a od té doby i celkem slušně experimentálně ověřena pro různé

typy reálných i umělých zemětřesení) hypotéza, že maximální posunutí,

které dosáhne konstrukce během zemětřesení, je přibližně

stejné, ať jde o konstrukci chovající se pružně anebo pružně-plasticky.

Tato hypotéza, současně s přijetím předpokladu ideálně

pružně-plastické konstrukce, vede k tomu, že konstrukce může být

při výpočtu považována za pružnou bez ohledu na to, jaká napětí

v ní vycházejí [8]. Musí však být schopna plastického přetváření

a při něm vydržet deformaci, jaká vyšla pro konstrukci pružnou.

Prakticky to zároveň znamená (viz obr. 3), že pokud jde o napjatost,

je možno počítat konstrukci jako pružnou, a její seizmické zatížení

redukovat součinitelem duktility, tedy F e

= F s

/q. Pokud je třeba

znát skutečný posun konstrukce při zemětřesení d s

, například kvůli

možnosti narážení blízkých objektů, pak je nutné posun d e

(získaný

elastickým řešením pro zatížení F e

) tímto součinitelem (poměrem

q = d s

/d e

) opět zvětšit. Tento poměr možného (požadovaného)

plastického posunu a posunu na mezi kluzu vyjadřuje duktilitu konstrukce

– definuje součinitel duktility q. Je zaveden v normě a lze jej

využít, pokud projektant dostatečnou duktilitu prokáže. Eurokód 8

rozlišuje tři třídy duktility – malou, střední a velkou. Uplatní se

hned zpočátku při definici pořadnice návrhového spektra pružné

odezvy S d

(T 1

) pro výpočet seizmických sil. V každém případě však

je nutné při využívání duktility zachovat rozumnou opatrnost. Nejde

totiž jen o plastickou deformaci, ale o deformaci opakovanou,

přičemž počet reverzí (±) během jednoho otřesu může být třeba

deset nebo více.

■ Výpočet časového průběhu

Je-li znám (aspoň přibližně) časový průběh očekávaného otřesu, nebo

je-li možné zkonstruovat v dané oblasti otřes umělý, lze numerickou

integrací vyřešit průběh odezvy a konstrukci posoudit. Pro integraci

zřejmě bude přicházet v úvahu řešení s využitím některého komerčního

programového systému.

■ Využití duktility

Snad s výjimkou oblastí s velmi silnou seizmicitou bude zatížení

zemětřesení vždy patřit k zatížením mimořádným, při kterých se

bude oprávněně využívat plastických rezerv konstrukce. Tím, že

v ní dochází k plastickým přetvořením, pohlcuje se vlivem hystereze

pohybová energie vnášená do konstrukce z pohybujícího se podloží

a její pohyb se tlumí. Lze říci, že již po mnoho let je dostatečná

tažnost, (duktilita) důsledně dodržená v celé konstrukci (včetně

spojů a detailů), považována za hlavní podmínku seizmické odolnosti

staveb.

Vlivem plastického přetváření konstrukce ovšem přestává být

lineární. Nelineární analýza konstrukcí je náročná, i když se použije

maximálně zjednodušujícího předpokladu ideálního bilineárního chování.

Přesto je v normě uvedena jako možnost numerického řešení

časového průběhu odezvy na daný otřes. V takovém případě, má-li

být proveden exaktně, je třeba mít k dispozici speciální programové

vybavení. Jednodušší, i když také pracné, je použití statického

přístupu. Je-li v jednom místě staticky neurčité konstrukce (ovšem

v tažném materiálu) dosaženo meze kluzu, vytvoří se plastický kloub,

moment nemůže dále vzrůstat, dojde k redistribuci namáhání a celkový

odpor při dalším růstu zatížení konstrukce klesne. Když se takto

postupně vyčerpají všechny stupně statické neurčitosti, konstrukce

▲ Obr. 3. Pracovní diagram pružně-plastické konstrukce:

— stav skutečný, - - - stav výpočtem předpokládaný

F s

– seizmická síla působící na pružnou konstrukci

F e

– seizmická síla vypočtená se součinitelem duktility

d e

– posun vypočtený, d s

– posun skutečný, d s

/d e

= q – součinitel duktility

V Eurokódu 8 je mnoho příkazů či doporučení, jak duktilitu zajistit.

U ocelových konstrukcí to jsou pečlivě prováděné detaily bez vrubů

a koncentrátorů napětí, zajištění ukládaných prvků proti nadzdvižení,

záměrně konstruované disipativní prvky a oblasti. U betonu to jsou

uzavřené, případně zhuštěné třmínky k zabránění vybočení tlačené

výztuže, zesílená smyková výztuž, dodatečná výztuž pro oboustranně

působící momenty u vetknutí nebo uprostřed pole, atd.

stavebnictví 03/09

35


Přínos Eurokódu 8

Nový Eurokód 8 navazuje na ostatní evropské normy pro

projektování stavebních konstrukcí, a to jak na obecné základní

(EN 1990), tak na specializované pro určité materiály

či aspekty projektování (EN 1991 až EN 1999) a představuje

rozšíření a zdokonalení seizmických norem předcházejících.

Tato zdokonalení odpovídají vývoji v poznatcích

o charakteristikách seizmických otřesů ve světě a o chování

konstrukcí při silných zemětřeseních v poslední době. To je vždy

intenzivně sledováno, dokumentováno a vyhodnocováno, takže

znamená cenný zdroj pro pokrok v seizmickém inženýrství –

bohužel zpravidla pokrok draze zaplacený ztrátami na životech

i materiálních hodnotách. Proti dřívějšku se nyní respektuje nejen

velikost vyskytujících se zrychlení seizmického buzení, ale

i jeho charakter a trvání, to vše pokud možno v návaznosti na

geofyzikální dění v Zemi, které zemětřesení vyvolalo.

Velká pozornost je v předkládané normě věnována uplatnění

plastického přetváření (duktility) konstrukcí při seizmickém

namáhání. Místo dříve užívaného jednotného

součinitele duktility jsou pro konstrukce stanoveny třídy

duktility a kritéria, která musejí konstrukce patřičné třídy splňovat.

K tomu je uvedeno mnoho konstrukčních pokynů

a omezení.

Mapa seizmických oblastí ČR, uvedená v Národní příloze, byla

proti mapě v předcházející ČSN 73 0036 (1973) doplněna podle

nových geofyzikálních výzkumů, koordinována se seizmickými

poměry v okolních zemích a byla upřesněna uvedením okresů

ohrožených zemětřesením určité intenzity. Je třeba uznat, že

nové poznatky přinesly zvětšení seizmických oblastí, které ale

přesto ve světovém měřítku zůstávají oblastmi s poměrně malou

seizmicitou: u těch nejvíce postižených, jako například okresy

Ostrava, Cheb, Tachov, Opava, lze toto zvětšení ohroženého

území odhadnout snad jako dvojnásobek všech dříve uvažovaných

seizmických oblastí. Oblasti velmi malé seizmicity, v nichž

bude nutné seizmická hlediska respektovat aspoň dodržováním

některých konstrukčních zásad (jednoduchost konstrukce, spojitost

základů, používání věnců ve zdivu apod.), zabírají téměř

polovinu území ČR. V nejpostiženějších oblastech si, zvláště

u vyšších staveb, seizmická bezpečnost vyžádá i zesílení

a úpravu nosného systému, především svislých nosných prvků.

Přibližná porovnání ukázala, že náhradní statické vodorovné seizmické

zatížení podle nové normy vychází v těchto oblastech

téměř o 60 % větší než dosud. Tento rozdíl v silách (který se do

jisté míry promítne i do nákladů) se uplatní v okresech, které byly

označeny za seizmicky ohrožené v minulosti a jsou jimi i dnes

(například zmíněná Opava). Větší náklady vzniknou v okresech,

které dříve nebyly za seizmicky ohrožené považovány, a podle

Eurokódu 8 ohroženy jsou (Ostrava, Cheb, Tachov atd.). Ani

v těchto případech to však nebude zvýšení drastické, protože

i v těchto nejaktivnějších oblastech jde o seizmicitu malou, případně

jen o málo větší než malou. Zbylé seizmicky aktivní oblasti

se zrychlením (0,4 až 0,8) g budou pravděpodobně vyžadovat

antiseizmická opatření pouze výjimečně, a v běžných případech

bude stačit dodržovat při stavbě jen zásady poctivého stavění,

vyžadující minimální náklad.

Přitom všem je třeba si uvědomit, že tento vzrůst nákladů není

způsoben nějakou samoúčelnou změnou normy, ale zdokonalením

lidského poznání přírody a pokrokem výpočtových metod.

Zatím nemá území ČR zkušenost s katastrofálním zemětřesením,

zatím se lze jen učit ze zkušenosti jiných, což je, jak známo, vlastnost

moudrých. Součástí tohoto učení je i převzetí této normy

a investování zmíněných vícenákladů do staveb, které jsou v současné

době realizovány nebo prodělávají rekonstrukci. ■

Použitá literatura

[1] Schenk V., Schenková Z.: ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb,

změna 2, ICS 91.080.00, 91.040.00, květen 1998, ČNI Praha,

5 str., mapa

[2] Grünthal G. (Edt.), Musson R. M. W., Schwarz J., Stucchi M.,

Kárník V., Kenjebaev E., Levret A., Mayer-Rosa D., Novotný O.,

Pospischl D., Roman A. A., Sandi H., Schenk V., Schenková

Z., Shumila V. J., Tiedeman H., Vogt J., Zahradník J., Zsiros T.:

European Macroseismic Scale - Updated MSK Scale. Cahiers

du Centre Européen de Géodynamic et de Séismologie, 1998

No.15., 99 pp

[3] Global Seismic Hazard Map (1999): Eds. Giardini D., Grünthal

G., Shedlock K., Zhang P., Principal contributors for the Czech

Republic Schenk V., Schenková, Z., US Geological Survey and

Swiss Seismological Service

[4] Schenk V., Schenková Z., Kottnauer P., Guterch B., Labák P.

(2001): Earthquake Hazard for the Czech Rep., Poland and Slovakia.

Acta Geophysica Polonica 49, 287–302

[5] Schenk V., Schenková Z., Pichl R., Jechumtálová (2008): Earthquake

Hazard for the Czech Republic Corrected on Local Geology

Effects. Acta Research Reports 17, 37–43

[6] Koloušek V.: Dynamika stavebních konstrukcí, část 1. SNTL Praha,

1954

[7] Náprstek J., Fischer C.: Non-stationary response of structures excited

by random seismic processes with time variable frequency

content. Jour. of Soil Dynamics and Earthquake Eng. 22, (July

2002), pp. 1143–1150

[8] Blume J. A., Newmark N. M., Corning L. H.: Design of multistory

reinforced concrete buildings for earthquake motions. P. C. A.,

Chicago, 1961

english synopsis

New Standard for Earthquake-Resistant

Construction Design

Building assessment with regard to seismic load has been compulsory

in the Czech Republic since 1954. Even though after the split of the

country and separation of Slovakia the regions with the biggest seismic

risk were eliminated, some have remained and that is why the Czech

authority for standardisation have decided to adapt the European seismic

standard Eurocode 8 – EN 1998:2004 Design of structures for earthquake

resistance in translation. Thus the Czech engineers can make

use of a set of 6 standards with only a small part of them applicable

to domestic constructions. Nevertheless the amount of new information

is huge, let alone application of the knowledge in implementation

of orders for abroad.

klíčová slova:

zatížení zemětřesením, Eurokód 8, poruchy tektonické, seizmická

bezpečnost staveb

keywords:

seismic load, Eurocode 8, tectonic faults, seismic safety of buildings

odborné posouzení článku:

prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc., dr.h.c.

Vědecký pracovník AVČR, Ústav teoretické a aplikované

mechaniky v Praze

36 stavebnictví 03/09


statika a dynamika staveb

text: David Marván

foto: Ing. Antonín Pechal, CSc. Projektové a inženýrské služby

▲ Boční pohled na most – návodní strana

Nový obloukový most přes řeku Jizeru

Ing. David Marván (*1977)

Vystudoval Stavební fakultu VUT

v Brně, obor Konstrukce a dopravní

stavby. V roce 2003 nastoupil do

projekční kanceláře Ing. Antonína

Pechala, CSc., kde působí jako projektant

ocelových a ocelobetonových

mostních konstrukcí. Je autorizovaným

inženýrem v oboru Mosty

a inženýrské konstrukce.

E-mail: pis@pechal.cz

Nový most převádí komunikaci III/2729 mezi

obcemi Kochánky a Předměřice nad Jizerou

přes řeku Jizeru. Stojí na místě původního železobetonového

třípolového trámového mostu

z roku 1936, který se při povodních roku

2000 vlivem podemletého pilíře zřítil.

Celková koncepce mostu

Do doby zprovoznění nového mostu byla doprava převáděna pomocí

provizorního mostu MMT 100. Protože cílem zadání bylo odstranit

možné překážky ve formě pilířů v průtočném profilu řeky Jizery, bylo

nutné navrhnout most o jednom poli. S ohledem na tento požadavek

a na výšku stoleté vody byla navržena konstrukce, jenž se vyznačuje

nízkou stavební výškou – trám vyztužený obloukem, tzv. Langerův

trám. Nový most je navržen o jednom poli s rozpětím 54,60 m.

Přes most je převáděna místní komunikace kategorie S 7,5/60, na

mostě se jedná o kategorii MO 8/50. Niveleta komunikace stoupá

ve směru staničení proměnným sklonem v souladu s výškovým

zakružovacím obloukem R = 1500 m. Volná šířka vozovky mezi

zvýšenými obrubami a svodidly je 7,0 m, volná šířka levostranného

chodníku na mostě je 2,0 m. Vozovka má střechovitý příčný spád

2,5 %. Chodník na povodní (levé) straně je navržen s příčným spádem

2,5 % směrem k odvodňovačům. V rámci výstavby mostu došlo

i k úpravě předpolí, kde se na předměřické straně nachází křižovatka,

a k narovnání dočasné vodoteče Buková.

stavebnictví 03/09

37


▲ Pohled na konstrukci mostu po dokončení stavby

▼ Detail připojení táhel na trám

▼ Detail přechodu mostního oblouku na trám

38 stavebnictví 03/09


Předměřice

nad Jizerou

Kochánky

▲ Podélný řez mostem

▼ Příčný řez mostem

Předměřice

nad Jizerou

Kochánky

stavebnictví 03/09

39


▲ Boční pohled na most

Veškeré práce bylo nutné vzhledem k výšce hladiny řeky Jizery

a výšce spodní vody provádět v zapažených jamách a za stálého

odčerpávání vody.

Vrchní stavba

▲ Montáž ocelové konstrukce mostu

Založení a spodní stavba

Most je založen na vrtaných pilotách ø 900 mm, délky 10,0 až

11,0 m. Protože původní most byl podle dochované dokumentace

založen na dřevěných pilotách, bylo je třeba zaměřit

a nové piloty rozmístit tak, aby nebyly se stávajícími v kolizi.

Spodní stavba je tvořena dvěma železobetonovými opěrami se zavěšenými

křídly. Na závěrné zídce je v místě pod vozovkou uložena

přechodová deska. Křídla jsou zavěšená kolmá, pouze pravé křídlo

opěry 1 je šikmé. Horní část křídel navazuje na závěrnou zídku.

Most byl navržen jako ocelový obloukový s ocelobetonovou

spřaženou dolní mostovkou a levostranným chodníkem. Základním

nosným prvkem je dvojice plnostěnných svařovaných

trámů tvaru I o výšce 1,50 m. Osová vzdálenost hlavních nosníků

je 8,85 m. Teoretické rozpětí hlavních nosníků je 54,60 m.

Trámy jsou vyztuženy ocelovými parabolickými oblouky o vzepětí

9,10 m. Jedná se o tzv. Langerův trám. Průřez oblouků

je uzavřený, s konstantní šířkou 0,75 m a proměnnou výškou

0,50–0,80 m. Oblouky jsou konstruovány jako volné (nejsou

zavětrovány ve vodorovném směru). Trám a oblouk jsou vzájemně

propojeny rektifikovatelnými táhly Macalloy M56, uspořádanými

do tvaru písmene V. Při tomto uspořádání je důležitá

možnost délkové rektifikace táhel tak, aby došlo k jejich aktivaci

a nevznikal v nich při provozním zatížení tlak. Materiál táhel je

S460 podle ČSN EN 10025-3. V místě příčníků je stěna trámu

vyztužena příčnými výztuhami. Výrobní nadvýšení trámu

a oblouku bylo realizováno jako plynulé.

Nosnou konstrukci mostovky tvoří ocelové svařované příčníky profilu

I s proměnnou výškou, která kopíruje průběh povrchu vozovky

a říms na mostě. Podélná rozteč příčníků je 1,82 m. Koncové příčníky

jsou vyšší a jsou tvořeny uzavřeným průřezem. Při zvedání mostu

při výměně ložisek je pod těmito koncovými příčníky uvažováno

s umístěním lisů.

40 stavebnictví 03/09


▲ Montáž ocelové konstrukce mostu

spřaženy a spolu tvoří hlavní nosný prvek mostovky. Spřažení

je realizováno pomocí spřahovací lišty. Ta je perforována otvory,

kterými byla protažena dolní hlavní nosná výztuž železobetonové

desky mostovky.

Postup montáže

Pro montáž ocelové nosné konstrukce bylo v korytě řeky vybudováno

montážní podepření ze stojek pižmo. Toto podepření bylo umístěno

přibližně ve třetinách rozpětí mostu. Trám byl dělen na dva montážní

dílce se stykem uprostřed rozpětí mostu. Následovalo osazení

a zavaření příčníků. Oblouky pak byly děleny na tři montážní dílce,

které byly osazeny na prodloužené montážní podpěry. Po zavaření

montážních svarů byla osazena táhla a po uvolnění podepření oblouků

v několika krocích dopnuta. Teprve poté byla nosná ocelová

konstrukce spuštěna z montážních podpor a betonáž proběhla bez

montážního podepření. ■

Hlavními nosnými prvky chodníků jsou ocelové konzoly svařovaného

profilu I výšky 170–270 mm.

Ocelová konstrukce byla navržena z oceli S355J2+N podle

ČSN EN 10025-2. Celková hmotnost nosné ocelové konstrukce je 168 t.

Nosným podkladem vozovky je železobetonová deska tloušťky 200 mm

z betonu C30/37-XF4. V místě chodníku je nosným podkladem

železobetonová deska tloušťky 150 mm z betonu C30/37-XF4. Železobetonové

desky byly vyztuženy betonářskou výztuží 10 505(R).

Příčníky a železobetonová deska jsou ve vozovkové části vzájemně

▼ Začlenění stavby do okolní krajiny

Základní údaje o stavbě

Investor:

Zhotovitel:

Středočeský kraj

SDS Exmost spol. s r. o.,

ocelová konstrukce byla vyrobena

v mostárně MCE Slaný, s.r.o.

Hutní montáže, a.s.

Montáž:

Projektová dokumentace

ve všech stupních, včetně

výrobních výkresů ocelových konstrukcí:

Ing. Antonín Pechal, CSc.

RDS spodní stavby:

RDS založení:

Projektové a inženýrské služby

Dosting, s.r.o.

HG partner s.r.o.

english synopsis

New Arched Bridge across the Jizera River

The new single-pole bridge was built on road III/2729 between the

municipalities of Kochánky and Předměřice nad Jizerou to cross the

Jizera river. The bridge was built in the place of an original three-pole

reinforced concrete timber bridge dating from 1936, which fell down

due to the flood in 2000 after the water undermined its pillar. The

bridge was designed as an arched steel bridge with a composite steelconcrete

bottom deck and a pavement on the left side.

klíčová slova:

most obloukový, piloty vrtané, dolní mostovka, ocelobetonová spřažená

konstrukce, rektifikovatelná táhla Macalloy

keywords:

arched bridge, perforated piles, bottom deck, composite steel-concrete

construction, Macalloy rectified connecting rods

stavebnictví 03/09

41


statika a dynamika staveb

text: Michala Hubertová, Jaromír K. Klouda

foto: archiv autorů

Zatěžovací zkoušky přesného zdiva Liapor

Ing. Michala Hubertová, Ph.D. (*1978)

Absolvovala Fakultu stavební VUT

v Brně. V současné době je zaměstnána

jako vedoucí střediska Vývoj

a kontrola kvality ve společnosti Lias

Vintířov, lehký stavební materiál k.s.

Současně se podílí na řešení výzkumných

projektů na FAST VUT v Brně.

E-mail: hubertova@liapor.cz

Spoluautor:

doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc. EurIng

E-mail: klouda@tzus.cz; klouda@abcont.cz

Norma ČSN 731101 Navrhování zděných konstrukcí

[1] uvádí hodnoty pevnostních a přetvárných

charakteristik zdiva pouze pro zdivo

zhotovené na maltu obyčejnou (mimo zdiva

z přesných pórobetonových tvárnic s maltou

pro tenké spáry a zdiva z liaporbetonových tvárnic,

které bylo odzkoušeno i na maltu lehkou).

Novodobé přesné (kalibrované) zdicí prvky z jakéhokoliv materiálu, tedy

i z lehkého betonu, zděné na maltu pro tenké spáry, nejsou v dosud

platné ČSN 731101 vůbec zahrnuty, byť se i jejich statické parametry

objevují v technických podkladech některých výrobců.

V evropských normách je již zdivo z přesných zdicích prvků zavedeno.

Hodnoty statických charakteristik pro přesné zdivo ze všech

materiálových variant zdicích prvků na maltu pro tenké spáry v nich

existují v plném rozsahu [2, 3].

Příspěvek popisuje metodiku a hodnocení zatěžovacích zkoušek

přesného zdiva Liapor na maltu pro tenké spáry (dále TVM), které

slouží jako podklad pro stanovení hodnot návrhových charakteristik

zdiva podle soustavy českých i evropských norem.

Metodika zkoušení – pevnost v tlaku zdiva

z přesných tvárnic Liapor M, zděných na

TVM podle ČSN EN/ČSN

Podle v současné době již zavedené definitivní evropské normy ČSN

EN 1996-1-1 [2] se charakteristická hodnota pevnosti zdiva v tlaku

f k

stanoví obecně, buď z výsledků zkoušek podle EN 1052-1 [6],

nebo je s využitím předchozích výsledků zkoušek vyjádřená podle

obecného vztahu:

f k

= K . f b

α

. f m

β

[N/mm 2 ] (1)

kde:

f b

je normalizovaná průměrná pevnost v tlaku zdicích prvků ve směru

tlaku působícího na konstrukci v N/mm 2 ;

f m

je pevnost malty pro zdění v tlaku v N/mm 2 ;

K je konstanta, která se upraví podle [2];

α; β jsou konstanty.

Přičemž omezení pro použití vztahu (1) musí být uvedena ve vztahu

k hodnotám f b

a f m

; ke skupinám zdicích prvků podle [6] a k variačnímu

koeficientu souboru výsledků zkoušek (vždy ≤ 25 %).

Pro jednovrstvé zdivo s přesnými zdicími prvky z lehkého betonu

(skupina 1) na maltu pro tenké spáry zcela vyplněné maltou a uspořádané

podle ustanovení [6] platí navíc tato upřesnění a omezení –

tloušťka ložných spár je 0,50 až 3,0 mm a variační součinitel zdicích

prvků je < 25 %.

■ α = 0,85

■ β = 0

■ f b

≤ 50 N/mm 2

■ f m

≤ 10 N/mm 2

Vzorec (1) je tak transponován do podoby:

f k

= K . f b

0,85

[N/mm 2 ] (2)

Normalizovaná pevnost v tlaku f b

zdicích prvků, uvažovaná při navrhování

podle [2], je průměrnou pevností v tlaku (zkoušené série tvárnic)

určenou zkouškami podle ČSN EN 772-1 [5], dále násobenou součinitelem

δ vlivu rozměrů zdicího prvku podle přílohy A normy ČSN EN

772-1[5]. V případě tvárnic Liapor byly pro hodnocení zdiva použity jako

vstupní data následující parametry a hodnoty: skupina δ = 1,15.

Metodika použitá v soustavě evropských norem umožňuje obecně,

ve všech případech a pro jakoukoliv kombinaci pevnosti zdicích prvků

a malty, stanovit charakteristickou pevnost zdiva. Při vyhodnocení lze

pak provést snadnou grafickou kontrolu pomocí funkčního grafu, resp.

dopočítat (přepočítat) charakteristiky podle výsledků zkoušek na

charakteristiky tabulkové, tj. charakteristiky pro třídy pevnosti zdicích

prvků a malty. Úplnou soustavu návrhových hodnot pak lze obdržet

s použitím soustavy diferencovaných dílčích součinitelů spolehlivosti

zdiva γ M

v závislosti na kategorii výroby prvků a kategorizaci provádění

zdiva podle NA.2.1. normy [2].

Česká norma pro navrhování zděných konstrukcí ČSN 731101 [1]

udává pouze tabelární hodnoty pro „starší“ typy zdiva, postupně

doplňované o hodnoty nových technologií, odvozených z nově

prováděných experimentů. Pro případ přesného zdiva z lehkého

betonu srovnatelné hodnoty v této normě (i mimo ni) dosud zcela

absentovaly.

Pro odvození návrhových pevností f d,ČSN

, ve smyslu [1] výpočtových

pevností Rd = f d,ČSN

, se použije, obdobně jako u stanovení přetvárných

charakteristik E, α norem [1] a [8, 9] explicitně. Přitom se současně

porovnávají celé bezpečnostní koncepty obou soustav norem (ČSN

a ČSN EN) s cílem stanovení reálně spolehlivých hodnot tzv. globálních

součinitelů spolehlivosti pro stanovení návrhových hodnot pevnosti

v tlaku zkoušeného zdiva Liapor M na tenkovrstvou maltu.

Statickým zkouškám bylo podrobeno šest nízkých zděných stěn pro

stanovení pevnostních a přetvárných charakteristik zdiva z přesných

tvárnic z liaporbetonu řady Liapor KM. Pracovalo se s tvárnicemi

Liapor KM 247/240/248-12-1200, určenými pro zdivo tloušťky

240 mm.

Kritéria pro hodnocení posuzovaných vlastností přesných zdicích

prvků jsou obecně uvedena v příslušných výrobkových specifikacích

ČSN EN 771-3:2003/A1:2005 [4] a v návazném souboru zkušebních

norem řady ČSN EN 772-XX, z nichž pro účely statických vyhodnocení

pevnosti zdiva v tlaku je nejvýznamnější ČSN EN 772-1[5].

Při závěrečném vyhodnocování se pracovalo s reálnými hodnotami

42 stavebnictví 03/09


▲ Obr. 1. Zdění zkušebních těles

pevnosti zdicích prvků v době zkoušky, pro návrhový předpis vyhodnocené

charakteristiky tedy leží na straně bezpečnosti.

Malty pro tenké spáry, respektive jejich pevnost v tlaku, není podle

evropských norem součástí výpočtových vztahů pro stanovení

pevnosti zdiva na TVM. České normy vůbec žádný vztah neuvádějí.

Použitá malta byla přesto poměrně podrobně zkoušena, byla stanovena

její objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost

v tlaku. Nízké stěny byly zkoušeny ve stáří 28 dnů ± 1 den, pevnost

malty byla stanovena rovněž v den zkoušky. Vyrovnanost zkoušených

parametrů malty ukazovala na její dobrou kvalitu, jediné kritérium pro

pevnost v tlaku v rozmezí od 5 do 10 MPa bylo splněno. Tloušťka při

nanášení byla cca 3,0 mm, po vyzdění v průměru 2,0 mm, což leží

v rozmezí 0,50 až 3,0 mm.

Nízké zděné stěny z tvárnic Liapor M vyzděné na tenkovrstvou

maltu byly při zkouškách v TZUS Brno zatěžovány jednorázovým,

rovnoměrně rozděleným a dostředně působícím zatížením v režimu

podle ČSN EN 1052-1 [6] a podle ČSN 732061-1/2 v souladu

s metodikou docenta Jaromíra K. Kloudy [7, 8, 9]. Pro oba případy

zatěžování – monotónně stupňovitě vzrůstající zatížení podle

[6] i pro zatěžování po stupních s odtížením vždy po dosažení

dalšího zatěžovacího stupně na výchozí zatížení podle [7, 8, 9],

byly zaznamenávány údaje svislých deformetrů. Byl pozorován

a zaznamenáván vznik a rozvoj trhlin, úroveň posledního zatížení

▲ Obr. 2. Malta pro tenké spáry

s měřenými hodnotami přetvoření před demontáží deformetrů,

a konečně vyhodnocena skutečná rychlost zatěžování a charakter

porušování každé zkoušené nízké zděné stěny.

Metodika zkoušení – přetvárné vlastnosti

zdiva z přesných tvárnic Liapor M, zděných

na TVM podle ČSN EN/ČSN

Významnou charakteristikou zdiva, vystihující jeho chování při působení

zatížení, je tzv. pracovní diagram zdiva, popisující v grafické

podobě závislost vzniklého napětí σ y

ve zdivu od působícího svislého

zatížení na jeho svislém, příp. i vodorovném poměrném, přetvoření

(ε y

, resp. ε x

). Charakter pracovního diagramu je různý pro jednotlivé

materiály či jejich kombinace. Různý je i při odlišných způsobech,

rychlosti či druzích zatěžování.

Pro postup vyhodnocení experimentálně zjištěných (měřených)

hodnot souřadnic závislosti napětí v tlaku na poměrném přetvoření

ve svislém směru jsou směrodatné kapitoly Moduly přetvárnosti

a Pracovní diagram zdiva normy ČSN 731101 [1], určující závislost

poměrného přetvoření zdiva ε (bez účinků dotvarování) na velikosti

napětí σ vztahem pro součinitel přetvárnosti zdiva α = 1000. Po

úpravě lze výraz napsat jako jednoparametrický:

▼ Obr. 3. Osazení měřicích přístrojů

▼ Obr. 4. Porušení tlačené stěny

stavebnictví 03/09

43


ε = – (1,1/α) . l n

[1 – (σ/1,1f ms

)] (3)

Obecně platí, že hodnota součinitele přetvárnosti α pro vyšetřovaný

druh zdiva se určí z hodnot souřadnic [σ, ε] pracovního diagramu tak,

aby křivka podle výše uvedeného vztahu pro ε co nejlépe vystihovala

průběh diagramu napětí – poměrné přetvoření.

Dalším parametrem, popisujícím přetvárné vlastnosti zdiva, je jeho modul

pružnosti, respektive modul přetvárnosti E. Metodiky pro jeho stanovení

jsou podle ČSN a EN poněkud odlišné, co do způsobu zatěžování

i úrovně zatížení při vyhodnocení, takže zjištěné hodnoty E podle

obou norem nejsou zcela identické. Stejně tak jako součinitel přetvárnosti

α podle ČSN a součinitel K E

podle EN (má i jiný smysl).

Přetvárné chování každého měřeného vzorku bylo vždy hodnoceno

komplexně již od samotného počátku, tj. co do rovnoměrnosti přetváření

ve všech měřených místech, co do pravidelného a korektního

zatěžování apod. V oblasti přetvárných vlastností zdiva je evropská

normalizace poměrně skoupá. Vše, co je pro krátkodobé jednorázové

tlakové zatížení udáno v ČSN EN 1996-1-1 [2] jako závazné, lze napsat

takto: krátkodobý sečnový modul pružnosti E je nutné určit zkouškami

podle EN 1052-1 [6], tj. pro tlak, který se rovná jedné třetině síly na

mezi porušení zkušebního vzorku.

Vyhodnocení modulu pružnosti se podle EN 1052-1 [6] provádí

pro hladinu zatížení 1/3, což je odlišné od vyhodnocení podle ČSN

norem [8, 9], které se provádí pro hladinu zatížení 0,30, navíc při

jiném způsobu zatěžování. U evropské zkoušky jde tedy o počáteční

sečnový modul pružnosti, u české o počáteční modul přetvárnosti

z celkových deformací ze zkoušky.

Metodika zkoušení – počáteční pevnost zdiva

ve smyku z přesných tvárnic Liapor M,

zděných na TVM podle ČSN EN 1052-3

Celoplošně aplikovaná malta pro tenké spáry vykázala při zkoušce

zdiva vlastnosti charakterizované regresní rovnicí přímky:

y = 0,7625 . 0,4125

se spolehlivostí R 2 = 0,8208.

Dosažené výsledky jsou o něco lepší než hodnoty povolované k užití

normou ČSN EN 1996-1-1 (0,30 MPa pro počáteční pevnost ve

smyku). Zkouška je dokumentována na obrázku 5.

Vyhodnocení zkoušek a závěr

Na základě provedených a vyhodnocených zkoušek nízkých zděných

stěn z přesných tvárnic Liapor M v tloušťce 240 mm na maltu pro tenké

spáry byla stanovena základní soustava návrhových parametrů pro

stanovení výpočtové pevnosti v tlaku podle ČSN 731101 (viz tabulku 1)

a podle ČSN EN 1996-1-1 (viz tabulku 3).

Porovnáním s tabulkou 2E.3 změny 5 k ČSN 731101 [1] zpracované

docentem Jaromírem K. Kloudou na základě rozsáhlého experimentálního

ověření [11] je zřejmá pro Liapor M na obyčejnou maltu (v rozmezí

pevnostních tříd M 2,5 až M 20, krajní hodnoty) statická výhodnost zdiva

na maltu pro tenké spáry (viz tabulku 2).

Co se týká pevnosti v tlaku zdiva, lze konstatovat, že hodnoty vypočtené

podle evropského předpisu pro zjednodušené výpočetní metody podle

normy ČSN EN 1996-3 [3] se od hodnot stanovených podle podrobného

předpisu [2] téměř neliší. Obojí proto byly použity pro porovnání

s výsledky zkoušek a dalšími rozbory. Při aplikaci zjednodušených výpočtů

lze použít zvýrazněných políček v tabulkách pro příslušné zdivo

pro f b

= f u

; δ = 1,0 pro f b

= δf u

; δ = 1,15

pro f b

= 9 N/mm 2 R d

= 2,5 N/mm 2 R d

= 2,8 N/mm 2

pro f b

= 12 N/mm 2 R d

= 3,2 N/mm 2 R d

= 3,6 N/mm 2

pro f b

= 16 N/mm 2 R d

= 4,0 N/mm 2 R d

= 4,6 N/mm 2

▲ Tab. 1. Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tloušťky 240 mm na TVM podle

metodiky ČSN 73 1101 [1]

Liapor M/OB M 20 M 2,5

pro f b

= 9 N/mm 2 R d

= 2,4 N/mm 2 R d

= 1,5 N/mm 2

pro f b

= 12 N/mm 2 R d

= 3,0 N/mm 2 R d

= 1,8 N/mm 2

pro f b

= 16 N/mm 2 R d

= 3,6 N/mm 2 R d

= 2,2 N/mm 2

▲ Tab. 2. Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tloušťky 240 mm na maltu

obyčejnou podle ČSN 73 1101 [1]

Liapor M/TVM f k

[N/mm 2 ] f d

[N/mm 2 ]

pro f b

= 9 N/mm 2 5,2 2,3

pro f b

= 12 N/mm 2 6,6 3,0

pro f b

= 16 N/mm 2 8,4 3,8

▲ Tab. 3. Charakteristické a přepočtené výpočtové pevnosti zdiva Liapor M

tloušťky 240 mm na TVM podle ČSN EN 1996-1-1

α

α ČSN

EM 1406 1337

CM 1358 1158

ECM 1382 1248

▲ Tab. 4. Součinitelé přetvárnosti α Liapor M tloušťky 240 mm na TVM podle

metodiky ČSN 73 1101 [1]

z přesných zdicích prvků z lehkého betonu, uvedených v Národní příloze

normy [2].

Na základě provedených a vyhodnocených zkoušek nízkých zděných

stěn z přesných tvárnic Liapor M v tloušťce 240 mm na maltu pro tenké

spáry byly získány experimentální závislosti napětí a svislých poměrných

přetvoření těchto nízkých stěn, mimo jiné byly stanoveny i hodnoty modulů

pružnosti (přetvárnosti) a odvozeny hodnoty součinitele přetvárnosti

zdiva α (viz tabulku 4).

Poznámka:

α – součinitel přetvárnosti zdiva odvozený z obecné formulace podle

ČSN 731101

α ČSN

– součinitel přetvárnosti zdiva odvozený ze zkušebních relací

podle ČSN [1]

EM – označení série zkoušek podle ČSN EN 1996-1-1 [2]

CM – označení série zkoušek podle dosavadní ČSN 73 1101 [1]

ECM – označení zdvojené série zkoušek dle ČSN i EN [1, 2]

S použitím těchto hodnot, získaných teoretickým výpočtem z měřených

parametrů přetvoření, zpracovaných do normalizovaných pracovních

diagramů a následně metodou nejmenších čtverců (tedy stejně jako se

aplikovalo při zpracování [11] změn normy [1] pro nové zdicí technologie)

vychází i příslušné hodnoty tečnových modulů pružnosti (přetvárnosti)

E t0

podle [1]. Součinitel přetvárnosti byl při dobré shodě s vyjádřením

pevnosti (R d

) vyjádřen ještě z normových vztahů ve všech souvislostech

norem [1, 8, 9]. Tyto hodnoty α ČSN

se ukazují jako reálné pro použití ve

výpočtech podle [1]. Výsledná výpočtová hodnota součinitele přetvárnosti

α pro hodnocené zdivo Liapor M na TVM maltu je navržena

α = 1200 pro navrhování podle ČSN 73 1101.

Návrhová hodnota součinitele přetvárnosti hodnoceného zdiva Liapor

M na TVM maltu je pro výpočty podle ČSN EN 1996-1-1 stanovena

hodnotou K E

= 1000.

Na základě již provedených vlastních i zahraničních experimentů lze

všeobecně konstatovat, že přesné zdivo, provedené zpravidla ze zdicích

prvků s tloušťkou rovnou tloušťce stěny, má výrazně lineárnější průběh

44 stavebnictví 03/09


▲ Obr. 5. Zkouška počáteční pevnosti ve smyku zdiva Liapor M na maltu pro tenké spáry

pracovního diagramu. Rovněž charakter jeho porušování je často kvazikřehký,

někdy i téměř křehký.

První trhlinky na povrchu zdicích prvků vznikaly ve zkušebních tělesech

zděných na maltu pro tenké spáry až na hladině zatížení blízké mezi porušení

(cca 90 % únosnosti) při zkouškách podle ČSN EN 1996-1 [2] a také

u zkoušek podle ČSN 73 1101 [1] (cca 86 % únosnosti). Charakter přetváření

byl pravidelný, bez vzniku trhlin, porušení bylo klasické, napříč průřezem

stěny. Toto chování svědčí o optimálním působení tenkovrstvé malty

v ložných spárách zkoušeného zdiva. Získané pevnosti jsou o něco vyšší

než uvádí Eurokód, lze tedy na straně bezpečnosti využívat všech jeho

ustanovení pro stanovení návrhových charakteristik pro tento typ zdiva. Podíl

„trvalých přetvoření“ u zkoušek podle [1, 7] činil při poslední měřené úrovni

0,7f tst

[26–28 %] celkového přetvoření, což lze rovněž hodnotit velice kladně.

Závěr: Aplikace TVM u zdiva z Liaporu je velmi efektivní. ■

Použitá literatura

[1] ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí, vč. změn a-9/1982,

b-3/1987, změny 3/1996, změny 4/1998 a změny 5/1999

[2] ČSN EN 1996-1-1 Navrhování zděných konstrukcí, Část 1 – 1: Obecná

pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce, CNI Praha

2007

[3] ČSN EN 1996-3 Navrhování zděných konstrukcí, Část 3: Zjednodušené

metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí, CNI

Praha 2007

[4] ČSN EN 771-3:2003/A1:2005 Specifikace zdicích prvků, Část 1:

Betonové tvárnice s hutným nebo pórovitým kamenivem, CNI Praha

2003, 2005

[5] ČSN EN 772-1 Zkušební metody pro zdicí prvky, Část 1: Stanovení

pevnosti v tlaku, CNI Praha 2001

[6] EN 1052-1 Zkušební metody pro zdivo, Část 1: Stanovení pevnosti

v tlaku, CNI Praha 2003

[7] Klouda, J. K.: Metodika experimentálního vyšetřování mechanických

vlastností zdiva z přesných zdicích prvků na zdicí maltu pro tenké

spáry dle ČSN a EN [MEX/KKS: Modul DBM.23.12 ČSN/EN]. AB

CONTTMAIN International, inovační centrum Brno, II/96 – I/98

[8] ČSN 73 2061-1 Zatěžovací zkoušky zdiva, Část 1: Všeobecná ustanovení

[9] ČSN 73 2061-2 Zatěžovací zkoušky zdiva, Část 2: Pevnost v tlaku

[10] Klouda, J. K.: Vyhodnocení výsledků zatěžovacích zkoušek zdiva

z přesných tvárnic z lehkého betonu Liapor M 240/12/1200 na maltu

pro tenké spáry. TZUS Praha, s.p. – 0090 VVI Brno 2007

[11] Klouda, J. K.: Vyhodnocení výsledků zatěžovacích zkoušek nízkých

zděných stěn ze zdících prvků z lehkého betonu z Liaporu na maltu

obyčejnou a lehkou. Souhrnná zpráva jako podklad pro Změnu 5

k ČSN 73 1101

[12] AB CONTTMAIN International, inovační centrum Brno, 1999

english synopsis

Stress Tests of Liapor Precise Masonry

The article describes the methodology and evaluation of lightweight

aggregate masonry units load test. This type of masonry units has

tolerance category D4 according to the standard ČSN EN 771-3 and is

called Liapor. The results which are described in the text below serve

as a basis for determining the values of the design characteristics of

masonry according the system of Czech and European standards.

klíčová slova:

zdivo, zdicí prvek, malta pro zdûní, malta pro tenké spáry, pevnost v tlaku

keywords:

masonry, masonry unit, masonry mortar, thin layer mortar, compressive strength

odborné posouzení článku:

Ing. Václav Kučera, CSc.

Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

stavebnictví 03/09

45


statika a dynamika staveb

text: Jaromír Tomek

foto: archiv autora

▲ Obr. 1. Pohled na odbavovací halu

Terminál hromadné dopravy

u nádraží v Hradci Králové

Ing. Jaromír Tomek (*1955)

Absolvent ČVUT, autorizovaný inženýr

v oboru Pozemní stavby a Statika a dynamika

staveb. Vede ateliér PARS - building

s.r.o. Orientuje se na návrhy atypických

konstrukcí, s důrazem na design. Referenční

stavby: Nile House, Danube House

a Amazon Court komplexu River City

Prague, Mafra na Smíchově, City Tower

na Pankráci, Diamond Point na Těšnově,

Terminál v Hradci Králové a další.

E-mail: tomek@pars.cz

Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové

je umístěn v těsné blízkosti nádraží, v lokalitě

ohraničené ulicemi Nádražní, Sladkovského

a Hořická. Součástí velkorysého stavebního

řešení je venkovní úprava ploch.

Jedná se o dvě odbavovací budovy pro cestující, začleněné do konstrukce

přestřešení nástupišť. Budovy tvoří betonový monolitický

skelet, nosná konstrukce přestřešení nástupišť je ocelová. Střešní

plášť je řešen membránami z PVC s prosklenými plochami.

Popis ocelové konstrukce

Celá vnější stavba je tvořena dvěma téměř shodnými, navzájem

propojenými konstrukcemi. Ocelová konstrukce je v převážné míře

svařovaná z trubek a plechů, zavěšená na předepnutých táhlech.

Konické sloupy podporují hlavní prstenec, do kterého jsou vetknuty

střešní nosníky. Prstenec podporuje páteřní rámový oblouk, do

kterého jsou zavěšena táhla nesoucí střešní nosníky a místnost

dispečera. Střešní nosníky jsou zavěšeny také na táhlech, kotvených

do šikmých rámových stojek. Táhla jsou svedena na úrovni terénu

do čtyř kumulovaných patek, dále jsou kotvena ke dvanácti trakčním

sloupům. Konické trakční sloupy jsou do systému táhel organicky

začleněny. Šikmé stojky mají tvar doutníku, na jejich konstrukci byly

46 stavebnictví 03/09


▲ Obr. 2. Schéma konstrukčního řešení stavby

▼ Obr. 3. Model stavby

stavebnictví 03/09

47


▲ Obr. 4. Špička doutníkového sloupu

▲ Obr. 5. Hrot prstence – celek

▲ Obr. 6. Detail hrotu prstence

▼ Obr. 8. Fotografie z realizace stavby

▲ Obr. 7. Dominující detail konstrukce – kumulovaná patka sbíhajících se

sloupů

48 stavebnictví 03/09


▲ Obr. 9. Východní pohled těsně před dokončením stavby

použity trubky. Nepravidelné tvary skříňových střešních křivopasých

nosníků i prstence byly svařeny z plechu. Rozpěry střešních nosníků

jsou buď příhradové, obloukové nebo rámové ve tvaru doutníku,

nebo ve tvaru dvou do sebe zapřených oblouků. Táhla jsou tyčová.

Konstrukce je chráněna nátěrem.

Přestřešení tvoří membrány z PVC a prosklení, které je řešeno

zavěšenými rastrovými stěnami. Sloupky a paždíky jsou svařované

T průřezy.

Statický model

Zadání obsahovalo celou řadu vad, které bylo nutné po dohodě postupnými

kroky odstranit. Opravený 3D statický model byl ověřen

na nezávislých softwarech. Byl uplatněn nelineární výpočet s předpětím

na prutové soustavě. Detaily byly kontrolovány výpočtem

na objemových prvcích – solidech. Pro kontrolu a snazší orientaci

v problému byl vyroben i zmenšený fyzický model ze špejlí

a provázků. U prostorových, složitých soustav je tento postup

běžný.

Výpočet byl velmi komplikovaný už proto, že zatížení bylo nutné převzít

od statika odpovědného za výpočet membrán. Nelinearita úlohy

s předpětím a velké množství vstupních dat plně popisuje složitost

problému. Konstrukce se počítala několikrát, tak jak byla vstupní data

přístupná, a postupnými kroky se zpřesňovaly údaje.

Netypická konstrukční řešení

■ Střešní nosníky jsou křivopasé, složené z lomených oblouků, přičemž

půdorysný průmět je obdélníkový. Z tohoto důvodu bočnice

tvoří zborcené plochy. Obdobně je možné nalézt zborcené plochy

na koncích prstenců podporujících páteřní oblouk. Zborcené plochy

v obecné rovině nejsou pro výrobu vhodné, tyto prvky kladou velké

nároky na výrobní přípravu i vlastní výrobu. Pro konstruktéra to

znamená, že musí jejich tvar dobře vyšetřit na specializovaném SW

a posléze pro výrobu i přehledně zdokumentovat. Pro výrobce to

zpravidla znamená vyrobit přípravky a navrhnout i speciální výrobní

postupy, popřípadě si také některé postupy ověřit na modelu. Praxe

ukazuje, že i přes velkou snahu všech zúčastněných něco nevyjde

a výsledek nemusí zcela splňovat náročná pohledová kritéria. Vždy

je lepší již ve stádiu architektonického návrhu přemýšlet, jak se

takový prvek vyrobí, tj. provést studii proveditelnosti.

■ Pro návrh membrán i zasklení (nesených konstrukcí) je nutnou

podmínkou jasná definice prostorové geometrie konstrukce. Máli

hlavní nosná konstrukce komplikovaný tvar, je obtížné tento

tvar popsat a odhadnout jeho možné odchylky. Například výrobci

membrán pracují na specializovaném SW, předávaná data proto

musí respektovat jeho možnosti. V tomto případě je lepší již ve

stádiu architektonického návrhu na toto pamatovat a určit, jak se

takový tvar definuje, tj. provést studii geometrie tvaru.

■ Membrány jsou velmi pozvolné a dlouhé a v tomto hledisku jejich

geometrie překračuje běžná pravidla platná pro tyto konstrukce.

Z tohoto důvodu bylo nutné membrány vyztužit a zvláštním způsobem

podepřít. Nezatížené mají plynulý tvar, při zatížení dosednou

na podporu a jejich tvar se změní, membrány jsou dále podporovány

prostupujícím táhlem. Tento požadavek velmi zkomplikoval návrh

i provádění konstrukce. I v tomto případě je lepší již ve stádiu architektonického

návrhu respektovat běžná pravidla, která garantují

funkčnost, údržbu i životnost.

■ Soustava táhel podporující konstrukci má geometrii, která

vybočuje ze zvyklostí, které jež jsou u těchto konstrukcí běžné.

Táhla svírají s nesenou konstrukcí i mezi sebou vzájemně takové

úhly, které generují velké síly do táhel i jejich přípojů. Také mírná

změna geometrie nebo silového účinku vede k významným

změnám v ostatních táhlech. Pro jedno táhlo bylo dokonce nutné

vyvinout zvláštní sestavu složenou z tyčí Macalloy a lana Pfaifer,

která byla navíc zakončena atypickým styčníkovým pantem.

Tyto skutečnosti velmi komplikovaly návrh, montáž i předepnutí

konstrukce. V zadání bylo striktně požadováno užití tyčových

táhel Macalloy. Některá táhla jsou velmi dlouhá (34 m). U těchto

táhel měla být dána přednost lanům, která jsou tvárnější

a únosnější. Bývá zcela běžné, že na jedné konstrukci jsou užita lana

i táhla. Geometrii konstrukce s táhly je dobré navrhnout tak, aby

v táhlech byly přiměřené síly a styčníky měly správnou orientaci.

Provede-li se to dobře, táhla i styčníky vyjdou subtilní a konstrukci

to prospěje.

■ Protože rozhodující detaily, které vytvářejí charakter konstrukce,

nebyly tvarově definovány v zadání, bylo možné uplatnit invenci

při jejich designu. Inspirací bylo nastudování referenční stavby

přestřešení mola v Janově od architekta Renza Piana a detaily

byly navrženy tak, aby se autorům líbily. Podařilo se a architekt

je vzal za své.

stavebnictví 03/09

49


▲ Obr. 10. Krajní oblouková rozpěra na západní straně (u nádraží)

▼ Obr. 11. Dokončená stavba. Pohled pod plachtu od jihozápadu.

▲ Obr. 12. Dokončená stavba. Pohled na celou konstrukci od jihozápadu.

▼ Obr. 13. Pohled pod plachtu ve střední části nástupišť

50 stavebnictví 03/09


▼ Obr. 14. Dokončená stavba. Pohled na konstrukci od jihozápadu.

stavebnictví 03/09

51


▲ Obr. 15. Pohled na celou konstrukci stavby od jihu

Provádění stavby

Konstrukce je rozměrná, a proto klade velké nároky na dosažení potřebné

přesnosti s ohledem na požadavky kladené táhly a geometrií membrán.

Táhla musí mít předepsanou délku a membrány musí mít předepsanou

geometrii, protože odchylky konstrukce ovlivňují nejen napjatostní stav

táhel a membrán, ale i montáž těchto prvků. Dosaženou geometrii velmi

ovlivňuje teplota prostředí. Geometrie musí být geodeticky průběžně

sledována a vyhodnocována. Montáž proto vyžaduje velkou profesionalitu

na straně montážní organizace i řídicích a kontrolních orgánů.

Příprava byla tím pádem velmi náročná, ale úspěšná, i díky spolupráci

s dodavatelem stavby – firmou Strabag a.s. Rovněž je třeba ocenit

i vstřícný přístup architektů, dodavatele táhel Macalloy i táhel

Pfaifer. Příkladná byla spolupráce s realizačním týmem dodavatele

membrán. ■

Technické údaje o stavební konstrukci

Svařovaná ocelová konstrukce charakteristického tvarosloví, zavěšená

na předepnutých táhlech. Přestřešení tvoří předepnuté

membrány a prosklení. Tento typ konstrukce svým rozměrem drží

v České republice prvenství.

Hmotnost ocelové konstrukce včetně příslušenství:

850 t, z toho táhla tvoří 50 t

Půdorysné rozměry přestřešené plochy:

60,0x144,0 m (půdorysná

odvodňovaná plocha = 8300 m 2 )

Světlá výška pod přestřešení:

proměnná od 9,50 m do 14,50 m

Rozpětí/vzepětí/délka membrány:

10,0 m/var. od 2,0 m do 5,0 m/

/var. od 25,0 m do 32,0 m

Plocha membrány/plocha prosklení:

6300 m 2 /1200 m 2

Délka krajního střešního nosníku:

32,50 m

Vzepětí konstrukce páteřního oblouku:

9,50 m

Rozpětí páteřního oblouku: 78,0 m

Výška doutníkové stojky: 24,50 m

Maximální průměr táhla (Macalloy):

105 mm (3000 kN)

Základní údaje o stavbě

Název stavby:

Terminál hromadné dopravy

v Hradci Králové

Investor:

Dopravní podnik Hradce Králové a.s.

Architekti:

doc. Ing. arch. Patrik Kotas

doc. Ing. arch. Jan Štípek

Ing. arch. Jaromír Chmelík

Generální projektant: Sdružení: Metroprojekt Praha a.s.

+ Ateliér designu a architektury –

doc. Ing. arch. Patrik Kotas

Dodavatel stavby: Strabag a.s., Odštěpný závod

Ostrava, oblast Sever

Dodavatel ocelové konstrukce:

Strabag a.s., Pozemní stavitelství

České Budějovice

Projektant ocelové konstrukce*):

Pars building s.r.o.

odpovědný inženýr: Ing. Jaromír Tomek

Spolupracovníci: Ing. Petr Beneš,

Ing. Petr Kaván, Ing. Martin Kubík,

Ing. Jana Tomková

Realizace stavby: 2006 až 2008

*) projektová příprava vnější ocelové konstrukce včetně membrán

a prosklených ploch.

english synopsis

City Transport Terminal in Hradec Králové

The city transport terminal in Hradec Králové is located close to

the main railway stations. The terminal consists of two departure

buildings for passengers built into the construction of the platform

roofing. The buildings consist of a joint-less concrete skeleton, while

the load-bearing construction of the platform roofing is made of steel.

The roof coat consists of PVC screens with glazed sections.

klíčová slova:

terminál hromadné dopravy, Hradec Králové, konstrukce přestřešení nástupišť,

statický model stavby, střešní nosníky křivopasé, tyčová táhla Macalloy

keywords:

city transport terminal, Hradec Králové, platform roofing construction,

static model of construction, curved roof beams, Macalloy connecting rods

52 stavebnictví 03/09


statika a dynamika staveb

text: Milan Holický, Karel Jung, Miroslav Sýkora

grafické podklady: archiv autorů

Stanovení charakteristické pevnosti

konstrukcí z betonu na základě zkoušek

Prof. Ing. Milan Holický, DrSc.

Ph.D. (*1943)

Vedoucí oddělení spolehlivosti

konstrukcí v Kloknerově ústavu, ČVUT

v Praze. Předseda TNK 38 Spolehlivost

stavebních konstrukcí. Delegát

ČR v Evropském výboru pro normalizaci

CEN v rámci technické komise TC

250 Structural Eurocodes a subkomise

TC 250/SC1 Actions on Structures.

E-mail: holicky@klok.cvut.cz

Spoluautoři:

Ing. Karel Jung

E-mail: jung@klok.cvut.cz

Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D.

E-mail: sykora@klok.cvut.cz

Využití zkoušek je důležitou součástí ověřování

spolehlivosti existujících železobetonových

konstrukcí, u nichž může být jakákoliv nejistota

o vlastnosti materiálu velmi významná.

Statistické metody se uplatní především při odhadu charakteristické

hodnoty pevnosti betonu, v některých případech se mohou použít

také při přímém odhadu návrhové hodnoty.

Obecné postupy hodnocení a navrhování konstrukcí z libovolného materiálu

na základě zkoušek uvádí příloha D normy ČSN EN 1990 [1], která je

v souladu s dokumenty ČSN ISO 13822 [3], ISO 12491 [4] i ISO 2394 [5].

Postupy pro stanovení charakteristické hodnoty pevnosti betonu v konstrukcích

na základě zkoušek uvádí nový evropský dokument EN 13791

[2], který navazuje na ČSN EN 206-1 [6] pro specifikaci vlastností betonu

na základě zkoušek (kontrola shody). Postupy podle ČSN EN 1990 [1]

a EN 13791 [2] se však navzájem liší a mohou vést k rozdílným odhadům

charakteristické hodnoty. Ukazuje se, že empirické vztahy uvedené

v novém předpisu EN 13791 [2] vedou zpravidla k vyšším hodnotám

charakteristické pevnosti a jsou tedy na nebezpečné straně.

Obecné zásady statistického hodnocení

Při hodnocení výsledků zkoušek se má porovnat chování zkušebních vzorků

a způsoby porušení s teoretickými předpoklady. Případnou významnou

odchylku od předpokladů je potřebné vysvětlit například prostřednictvím

doplňujících zkoušek nebo změnou teoretického modelu.

Podle přílohy D normy ČSN EN 1990 [1] se výsledky zkoušek mají

hodnotit na základě statistických metod s využitím dostupných znalostí

o typu rozdělení a jeho příslušných parametrech. Metody uvedené

v příloze D se mají použít pouze při splnění následujících podmínek:

■ statistické údaje (včetně apriorních informací) jsou převzaty ze

známých základních souborů, které jsou dostatečně homogenní;

■ je k dispozici dostatečný počet pozorování.

Rozlišují se tři hlavní kategorie hodnocení výsledků zkoušek:

■ pokud se provádí pouze jedna zkouška (nebo velmi málo zkoušek),

není možné klasické statistické hodnocení. Za předpokladu, že

se použijí rozsáhlé apriorní informace spojené s hypotézou o relativních

stupních důležitosti těchto informací a výsledků zkoušek,

lze hodnocení pojmout jako statistické (hodnocení s využitím tzv.

Bayesovských postupů je popsáno například v dokumentu ISO

12491 [4], materiálech JCSS [7] a v příručce [8]);

■ pokud se pro odhad vlastnosti provádí řada zkoušek, je možné

klasické statistické hodnocení. Pro běžné případy uvádí příloha D

ČSN EN 1990 [1] příklady. I v tomto postupu je však možné využít

apriorní (předchozí) informace o vlastnosti, v běžných případech to

však bude méně potřebné než ve výše uvedeném případě;

■ pokud se z důvodu kalibrace modelu a s ním spojeným jedním

nebo více parametry provádí řada zkoušek, je možné klasické

statistické hodnocení.

Výsledek hodnocení zkoušky se má považovat za platný pouze pro

charakteristiky zatížení uvažované při zkouškách. Pokud se výsledky

extrapolují tak, aby se pokryly další návrhové parametry a zatížení,

mají se použít doplňující informace z předchozích zkoušek nebo

informace založené na teoretickém podkladě.

Stanovení charakteristické hodnoty pevnosti

betonu

Předpovědní metoda podle ČSN EN 1990

Příloha D ČSN EN 1990 [1] poskytuje obecné pokyny pro hodnocení

jedné nezávislé vlastnosti X, která může představovat:

■ odolnost výrobku;

■ vlastnost, která přispívá k odolnosti výrobku.

Další text se omezuje na důležitou praktickou úlohu, kdy vyšetřovanou

materiálovou vlastností X je pevnost betonu v tlaku f c

. Má se stanovit

její charakteristická hodnota definovaná jako 5% kvantil. Uvažuje se, že

základní soubor má normální rozdělení. Důležitý pojem kvantil náhodné

veličiny se podrobně popisuje v příručce [8] nebo ve skriptech [9].

Vztahy uvedené v příloze D ČSN EN 1990 [1] vycházejí z předpokladu,

že vyšetřovaná veličina má normální nebo lognormální rozdělení. Přijetí

lognormálního rozdělení, viz například příručku [8] nebo skripta [9], má tu

výhodu, že na rozdíl od normálního rozdělení se vyloučí výskyt záporných

hodnot. Dále se předpokládá, že neexistuje apriorní znalost průměru

pevnosti f c

. Průměr se stanoví z výsledků zkoušek podle vztahu:

f

1

=

l

l

f

(1)

m(n),i s

,i i

s

n

n

kde f m(n),is

je výběrový průměr odhadnutý z výsledků zkoušek f is,i

a sumace se provádí přes výsledky všech n zkoušek. V příspěvku se

používají symboly, značky a zkratky definované v EN 13791 [2].

Rozlišují se dva případy:

■ případ „V neznámý“, kdy neexistuje apriorní znalost variačního

koeficientu pevnosti betonu;

stavebnictví 03/09

53


■ případ „V známý“, kdy je variační koeficient znám.

V případě „V neznámý“ se variační koeficient vlastnosti odhadne

výběrovým variačním koeficientem:

V = s/f m(n),is

(2)

kde s je výběrová směrodatná odchylka stanovená z výsledků

zkoušek:

s =

1

n -1

Ukazuje se, že často může být výhodnější použít případ „V známý“

spolu s konzervativním horním odhadem V, než aplikovat pravidla

uvedená pro případ „V neznámý“. Pokud je V neznámý a odhaduje

se výběrovým variačním koeficientem, nemá se uvažovat menší než

0,10. V souladu s přílohou D normy ČSN EN 1990 [1] (viz ale také

příručku [10] nebo dokumenty ISO 12491 [4] a ISO 2394 [5]) může

být charakteristická hodnota pevnosti betonu v tlaku f ck,is

stanovená

z výsledků n zkoušek předpovědní metodou:

54 stavebnictví 03/09

2

l ( fis,

i

l fm(n),is

)

n

(3)

f ck,is

= f m(n),is

(1 – k n

. V ) (4)

kde k n

označuje součinitel z tabulky 1 závislý na počtu zkoušek n, pravděpodobnosti

p, které odpovídá hledaný kvantil, a obecně také na šikmosti

základního souboru α (pro normální rozdělení je však α = 0).

n 1 2 3 4 5 6 8 10 20 30 l

V známý 2,31 2,01 1,89 1,83 1,80 1,77 1,74 1,72 1,68 1,67 1,64

V neznámý – – 3,37 2,63 2,33 2,18 2,00 1,92 1,76 1,73 1,64

▲ Tab. 1. Hodnoty součinitele k n

pro 5% kvantil

Poznamenejme, že zatímco norma ISO 12491 [4] označuje postup

podle vztahu (4) s uvážením součinitelů k n

v tabulce 1 jako předpovědní

metodu, ČSN EN 1990 [1] používá termín Bayesovský

postup s vágním apriorním rozdělením. Charakteristická hodnota f ck,is

daná vztahem (4) může být podle ČSN EN 1990 [1] dále ovlivněna

návrhovou hodnotou převodního součinitele h d

, který se použije

například pro převod pevnosti získané z jádrových vývrtů na pevnost

z normových těles. V předložené studii se součinitel pro zjednodušení

neuvažuje. Koeficient k n

uvedený v tabulce 1 pro známý variační

koeficient V se určí ze vztahu:

k n

= –u 0,05

(1 + 1/n) 0,5 (5)

kde u 0,05

je kvantil normované normální veličiny odpovídající pravděpodobnosti

0,05.

V případě, že variační koeficient V je neznámý, použije se výběrový

variační koeficient (2) a součinitel k n

se stanoví v souladu

s ISO 12491 [4] jako:

k n

= –t 0,05

(1 + 1/n) 0,5 (6)

kde t 0,05

je kvantil Studentova t-rozdělení odpovídající pravděpodobnosti

0,05. Studentovo t-rozdělení je popsáno například ve skriptech [11].

V příručce [10] se ukazuje, že předpovědní metoda v ČSN EN 1990

[1] odpovídá přibližně pokryvné metodě s konfidencí 0,75 popsané

v ISO 12491 [4]. Vztahy (5) a (6) lze použít i při odhadu kvantilů odpovídajícím

pravděpodobnostem různým než 0,05, například pravděpodobnosti

0,001 u návrhové hodnoty materiálových vlastností.

Je potřeba zdůraznit, že při hodnocení existujících konstrukcí se

obvykle předpokládá statistická nezávislost výsledků zkoušek.

V případě kontroly shody při výrobě betonu popisované v ČSN EN

206-1 [6] se může při hodnocení zvážitt statistická závislost mezi

výsledky po sobě jdoucích zkoušek, jak je naznačeno například

v publikacích [12,13].

Stanovení charakteristické hodnoty pokryvnou metodou

Základním pojmem odhadu kvantilu z výběru o rozsahu n pokryvnou

metodou je konfidence γ, tj. pravděpodobnost (zpravidla 0,75, 0,90

nebo 0,95), se kterou stanovený odhad pokrývá hledaný kvantil (proto

se mluví o pokryvné metodě, anglicky covering method). Odhad x p,cover

dolního kvantilu x p

je pokryvnou metodou stanoven tak, že platí:

P (x p,cover

< x p

) = γ (7)

Odhad je tedy menší (na bezpečné straně) než neznámý kvantil x p

s pravděpodobností γ. Jestliže směrodatná odchylka σ základního

souboru je známá z předchozí zkušenosti, odhad x p,cover

dolního

p-kvantilu je dán vztahem:

x p,cover

= m – κ p

σ (8)

kde součinitel κ p

se pro známou směrodatnou odchylku σ odvozuje ze vztahu [17]:

Jestliže je směrodatná odchylka základního souboru σ neznámá,

uvažuje se výběrová směrodatná odchylka s:

(9)

x p,cover

= m – k p

s (10)

kde koeficient k p

se určí ze vztahu [18]:

(11)

kde t nc,γ

je kvantil necentrálního Studentova t-rozdělení odpovídající

pravděpodobnosti 0,05 stanovený pro n – 1 stupňů volnosti a parametr

necentrality –u 0,05

√n. Pro zjednodušení praktických aplikací

jsou hodnoty součinitelů κ p

a k p

uvedeny v tabulce 2.

Koeficienty odhadu κ p

= κ (α, p, γ, n) a k p

= k (α, p, γ, n) závisí na typu

rozdělení, šikmosti α, na pravděpodobnosti p odpovídající hledanému

kvantilu x p

, na konfidenci γ a na rozsahu výběru n. Znalost konfidence γ,

že odhad x p,cover

bude na bezpečné straně od skutečné hodnoty x p

,

je největší předností klasické pokryvné metody.

Odhad charakteristické pevnosti podle EN 13791

Nový dokument EN 13791 [2] uvádí postupy pro hodnocení pevnosti

betonu v konstrukcích. Rozlišuje postup pro 15 a více zkoušek (postup

A) a pro 3 až 14 zkoušek (postup B).

Postup A

Podle postupu A se charakteristická pevnost betonu v konstrukci f ck,is

stanoví jako menší z hodnot vyplývajících z následujících vztahů:

▼ Tab. 2. Hodnoty součinitele κ p

a k p

pro 5% kvantil a konfidenci

γ = 0,75

l

p

= u

l

k

=

l

1

tt

pp

u

u

l

n

0,

0 5

nc, nc, ll

((

n

l1,

1,

l

u

n)

)

00,

, 05

n 3 4 5 6 8 10 20 30 ∞

σ známá 2,03 1,98 1,95 1,92 1,88 1,86 1,80 1,77 1,64

σ neznámá 3,15 2,68 2,46 2,34 2,19 2,10 1,93 1,87 1,64

σ známá 2,38 2,29 2,22 2,17 2,10 2,05 1,93 1,88 1,64

γ = 0,90

σ neznámá 5,31 3,96 3,40 3,09 2,75 2,57 2,21 2,08 1,64

σ známá 2,59 2,47 2,38 2,32 2,23 2,17 2,01 1,95 1,64

γ = 0,95

σ neznámá 7,66 5,14 4,20 3,71 3,19 2,91 2,40 2,22 1,64


f ck,is

= f m(n),is

– k 2

. s; f ck,is

= f is,nejmenší

+ 4 MPa (12)

kde k 2

je koeficient podle národní přílohy EN 13791 [2] (pokud není stanoven,

počítá se s k 2

= 1,48) a f is,nejmenší

je minimální hodnota získaná ze zkoušek.

Výběrová směrodatná odchylka s nemá být menší než 2 MPa.

Postup B

V případě 3 až 14 zkoušek se charakteristická hodnota pevnosti f ck,is

stanoví jako menší hodnota získaná ze vztahů:

f ck,is

= f m(n),is

– k; f ck,is

= f is,nejmenší

+ 4 MPa (13)

kde k je součinitel uvedený v tabulce 3 pro tři intervaly počtu zkoušek

n. Nespojitost součinitele k vede k nespojitosti odhadu charakteristické

pevnosti f ck,is

v závislosti na n.

n

10 – 14 5

7 – 9 6

3 – 6 7

▲ Tab. 3. Součinitel k v MPa v závislosti na počtu zkoušek n

Postupy A a B z EN 13791 [2] pro stanovení charakteristické pevnosti

betonu v konstrukcích jsou obdobné jako postupy přijaté v normě

ČSN EN 206-1 [6], která se však zaměřuje na odlišnou úlohu – kontrolu

shody při výrobě betonu. Je patrné, že postupy A a B z EN 13791 [2] se

liší od obecných postupů v ČSN EN 1990 [1] platné pro libovolný materiál.

Následující rozbor je zaměřen na porovnání obou postupů a naznačení

možných rozdílů, které mohou být významné v praktických aplikacích.

k

má normální rozdělení s průměrem 30 MPa a směrodatnou odchylkou

5 MPa (běžné charakteristiky podle dokumentu JCSS [7]).

Provádí se celkem 100 simulací souborů zkoušek – každý soubor

se skládá z 15 nezávislých hodnot výsledků zkoušek. Obr. 1 naznačuje,

že pro n = 15 jsou charakteristické hodnoty stanoveny podle

EN 13791 [2] větší přibližně o 1,5 MPa a mají poněkud větší rozptyl

než hodnoty podle ČSN EN 1990 [1]. Přibližně s pravděpodobností

0,016 je charakteristická hodnota stanovená podle EN 13791 [2]

menší než hodnota podle ČSN EN 1990 [2] (simulace číslo 67

a 73 – případy, kdy ve vztahu (12) rozhoduje druhá rovnice). Pro větší

počet zkoušek, n > 15, se rozdíl mezi charakteristickými pevnostmi

E(Df ck,is

) snižuje. Pro vysoké hodnoty n (přibližně pro n > 70) nabývá

očekávaný rozdíl E(Df ck,is

) záporných hodnot, protože ve vztahu (11)

rozhoduje druhá rovnice již s pravděpodobností 0,55. Takový počet

zkoušek ovšem není v praktických aplikacích obvyklý.

Postup B

Porovnání postupu B podle EN 13791 [2] a postupu podle ČSN EN

1990 [1] je provedeno s využitím simulačních metod. Předpokládá se

opět beton s průměrnou pevností 30 MPa a směrodatnou odchylkou

5 MPa. Provádí se celkem 100 simulací souborů zkoušek – každý

soubor se v tomto případě skládá ze 7 nezávislých hodnot výsledků

zkoušek, n = 7. Obr. 2 ukazuje výsledky simulací. Očekávaný rozdíl

charakteristických hodnot je přibližně E(Df ck,is

) ≈ 4 MPa. To je hodnota

více než dvakrát větší než při použití postupu A pro n = 15. Přibližně

s pravděpodobností 0,080 je charakteristická hodnota pevnosti určená

pomocí EN 13791 [2] opět menší než hodnota podle ČSN EN

1990 [1]. Očekávaný rozdíl charakteristických hodnot pevností podle

EN 13791 [2] a ČSN EN 1990 [1] v závislosti na počtu zkoušek n

uvádí obr. 3. Pro každé n se provádí 1000 simulací souborů výsled-

Porovnání postupů v ČSN EN 1990 a EN 13791

Postup A

Pro n = 15 a neznámý variační koeficient (směrodatnou odchylku)

lze postupy podle EN 13791 [2] (postup A) a ČSN EN 1990 [1] zjednodušeně

porovnat za předpokladu, že ve vztahu (12) rozhoduje

první rovnice. Očekávaný rozdíl mezi charakteristickými hodnotami

E(Df ck,is

) se získá ze vztahu:

E(Df ck,is

) = f ck,is(12)

– f ck,is(4)

= (–1,48 + k n

) . E(s) = (–1,48 + k n

) . c . σ (14)

kde E(s) značí očekávanou hodnotu výběrové směrodatné odchylky,

σ je směrodatná odchylka základního souboru a konstanta c (označovaná

v odborné literatuře někdy jako c 4

) je stanovena podle příručky [14]:

c =

ln

l

l

÷

2 l2

l

n l1

ln

l1l

l

÷

l 2 l

(15)

kde Γ(⋅) je gama funkce.

Pro odhad podle ČSN EN 1990 [1] s využitím vztahu (4) se součinitel

k n

stanoví z tabulky 1 nebo ze vztahu (6). Pro 15 zkoušek platí

k n

= 1,82. V případě, že je směrodatná odchylka souboru σ = 5 MPa, pak

rozdíl podle vztahu (14) vychází E(Df ck,is

) = 1,67 MPa. S pravděpodobností

přibližně 0,085 však rozhoduje druhý vztah (10), a proto je průměrný

rozdíl poněkud nižší než předpokládaná hodnota E(Df ck,is

) » 1,6 MPa.

Ověření prostřednictvím simulací výsledků zkoušek naznačuje

obr. 1. Předpokládá se, že základní soubor pevnosti betonu v tlaku

▲ Obr. 1. Charakteristické pevnosti betonu podle EN 13791 [2] a ČSN EN

1990 [1] v MPa pro n = 15 (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná

odchylka 5 MPa)

▼ Obr. 2. Charakteristické pevnosti betonu podle EN 13791 [2] a ČSN EN

1990 [1] v MPa pro n = 15 (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná

odchylka 5 MPa)

stavebnictví 03/09

55


ků zkoušek pevnosti betonu s průměrem 30 MPa a směrodatnou

odchylkou 5 MPa. Obr. 3 ukazuje, že charakteristická pevnost

podle EN 13791 [2] je pro uvedené počty zkoušek n větší než

hodnoty podle ČSN EN 1990 [1]. Navíc je větší než 5% kvantil

normálního rozdělení (základního souboru) 21,78 MPa naznačený

na obr. 3 čárkovanou vodorovnou čárou. Pro n < 15 je patrná nespojitost

očekávaných charakteristických pevností stanovených

podle EN 13791 [2]. Při snížení počtu zkoušek z n = 15 na n = 14

se charakteristická pevnost podle EN 13791 [2] zvýší v průměru

o 3 MPa. Tento alarmující a nelogický nárůst pevnosti je způsobený

nespojitostí charakteristických hodnot podle postupů A

a B v EN 13791 [2], jak vyplývá ze vztahů (12) a (13) a z tabulky

3 (stupňovitá závislost součinitele k na počtu zkoušek n). Pro

velmi malý počet zkoušek n = 3, 4 a 5 narůstá očekávaný rozdíl

E(Df ck,is

) téměř až na 8 MPa. Obr. 3 také ukazuje, že pro n > 4 jsou

charakteristické hodnoty podle předpovědní metody poněkud vyšší

než hodnoty stanovené pokryvnou metodou s konfidencí 0,75 (viz

například dokumenty ISO 12491 [4] a ISO 3207 [15]). Konfidence

předpovědní metody tedy pro n > 4 klesá pod 0,75. Pokryvná metoda

s konfidencí 0,90 vede k významně konzervativnějším odhadům.

Konfidence 0,75 se zpravidla doporučuje pro běžné stavby, zatímco

konfidence 0,90 nebo 0,95 se často uvažuje pro významné stavby,

jak uvádí článek [16]. Postupy podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2]

byly využity při hodnocení vzorků získaných při průzkumech stanice

metra. Výsledky potvrzují, že odhady podle EN 13791 [2] jsou většinou

na straně nebezpečné, v ojedinělých případech však mohou

být na straně bezpečné. Výsledky dalších simulací ukazují, že se

zvyšujícím se variačním koeficientem pevnosti narůstá očekávaný

rozdíl mezi odhady podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2].

Praktický příklad

Postupy podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2] byly využity při

hodnocení vzorků získaných při průzkumech stanice pražského metra

Florenc. Tabulka 4 ukazuje krychelné pevnosti získané z deseti

zkušebních vzorků odebraných z vnější stěny kolejiště.

55,0 59,7 55,4 58,1 60,1 52,1 50,4 46,4 53,5 55,3

▲ Tab. 4. Krychelné pevnosti [MPa]

Podle vztahů (1) až (3) je výběrový průměr 54,60 MPa, směrodatná

odchylka 4,244 MPa a variační koeficient 0,078. Podle EN 13791 [2] se

pro deset zkoušek stanoví charakteristická hodnota pevnosti f ck,is

jako

menší hodnota získaná ze vztahů (13), kde k = 5 podle tabulky 3:

▼ Obr. 3. Charakteristické pevnosti betonu v MPa v závislosti na počtu

zkoušek n (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná odchylka

5 MPa)

f ck,is

= f m(n),is

– k = 54,60 – 5 = 49,6 MPa

f ck,is

= f is,nejmenší

+ 4 MPa = 46,4 + 4 MPa = 50,4 MPa (16)

V uvažovaném případě je tedy charakteristická hodnota 49,6 MPa.

Podle ČSN EN 1990 [1] se pro neznámý variační koeficient V

a deset zkoušek nejprve stanoví z tabulky 1 součinitel k n

= 1,92.

Za předpokladu normálního rozdělení se následně odhadne charakteristická

hodnota podle vztahu (4). V daném případě je potřeba

upozornit, že V je neznámý a odhaduje se výběrovým variačním

koeficientem V = 0,078, který ale nemá být menší než 0,1. V příkladu

se tedy uvažuje V = 0,1.

f ck,is

= f m(n),is

(1 – k n

. V) = 54,60 . (1 – 1,92 . 0,1) = 44,1 MPa (17)

Charakteristická pevnost podle EN 13791[2] je tedy vyšší (na

nebezpečné straně). Rozdíl mezi oběma odhady činí 5,5 MPa

a odpovídá výsledkům simulací. Rozbory dalších zkoušek potvrzují,

že odhady podle EN 13791 [2] jsou většinou na straně nebezpečné,

v ojedinělých případech však mohou být na straně bezpečné.

Závěrečné poznámky

Při ověřování spolehlivosti existujících železobetonových konstrukcí

se při odhadu charakteristické hodnoty pevnosti betonu

obvykle uplatňují statistické metody. Nový dokument EN 13791

[2] uvádí postup odhadu charakteristické hodnoty pevnosti

betonu v konstrukcích pro normální rozdělení za předpokladu

apriorně neznámého variačního koeficientu. Tento postup se

však liší od postupů doporučených v ČSN EN 1990 [1] pro navrhování

konstrukcí z libovolného materiálu na základě zkoušek.

Numerická studie pro základní soubor s normálním rozdělením

o průměru 30 MPa a směrodatné odchylce 5 MPa naznačuje,

že charakteristické hodnoty stanovené podle EN 13791 [2] jsou

významně větší než hodnoty stanovené podle zásad ČSN EN

1990 [1] (pro počet zkoušek mezi 6 až 14 o přibližně 3 MPa).

S klesajícím počtem zkoušek roste rozdíl mezi oběma postupy

až na 8 MPa. Postup doporučený v EN 13791 [2] vede navíc

k nespojitým hodnotám charakteristických pevností v závislosti na

počtu zkoušek. Ukazuje se, že je nutné provést sjednocení postupů

daných v EN 13791 [2] s postupy materiálově nezávislého dokumentu

ČSN EN 1990 [1]. V případě hodnocení existujících konstrukcí se

doporučuje použití postupů doporučených v ČSN EN 1990 [1] nebo

v případě významných stavebních konstrukcí použít pokryvnou

metodu s konfidencí 0,90 nebo 0,95. ■

Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu GAČR 103/09/0693

Hodnocení bezpečnosti a rizik technických systémů podporovaného

Grantovou agenturou České republiky.

Použitá literatura

[1] ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí, ČNI, 2004

[2] EN 13791 Assessment of in-situ compressive strength in structures

and precast concrete components, CEN, 2007

[3] ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení

existujících konstrukcí, ČNI, 2005

[4] ISO 12491 Statistical methods for durability control of building

materials a components, ISO, 1997

[5] ISO 2394 General principles on reliability for structures, ISO,

1998. Zavedená v ČR jako ČSN ISO 2394 Obecné zásady spolehlivosti

konstrukcí, ČNI, 2003

56 stavebnictví 03/09


[6] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba

a shoda, ČNI, 2001

[7] Probabilistic Model Code. JCSS, 2001. http://www.jcss.ethz.

ch

[8] Holický, M. et al.: Příručka pro hodnocení existujících konstrukcí.

Nakladatelství ČVUT v Praze, listopad 2007, http://www.

konstrukce.cvut.cz

[9] Holický, M., Marková, J.: Základy teorie spolehlivosti a hodnocení

rizik, ČVUT v Praze, 2005

[10] Gulvanessian, H., Holický, M.: Designers’ Handbook to Eurocode

1. London: Thomas Telford, 1996

[11] Vorlíček, M., Holický, M., Špačková, M.: Pravděpodobnost

a matematická statistika pro inženýry, ČVUT v Praze, 1984

[12] Taerwe, L.: The Influence of Autocorrelation on OC-lines of Compliance

Criteria for Concrete Strength, Materials a Structures,

1987, roč. 20, s. 418–427

[13] Taerwe, L.: Serial Correlation in Concrete Strength Records. In

Special Publication ACI SP-104, Lewis H. Tuthill International

Symposium on Concrete a Concrete Construction, Detroit,

1987, s. 223–240

[14] Wadsworth, H. M. (jr.).: Handbook of statistical methods for engineers

and scientists (2nd ed.), New York: McGraw-Hill, 1998

[15] ISO 3207 Statistical interpretation of data – Determination

of a statistical tolerance interval, ISO, 1975

[16] Holický, M., Vorlíček, M.: Distribution Asymmetry in Structural

Reliability. Acta Polytechnica, 1995, roč. 35, čís. 3, s. 75–85

[17] Likeš, J., Laga, J.: Základní statistické tabulky, Praha: SNTL,

1978

[18] Vorlíček, M.: Odhad mezní hodnoty z malého počtu měření,

Stavebnický časopis, 1989, roč. 37, čís. 8, s. 567–587

english synopsis

Determination of characteristic strength

construction of concrete on the basis of tests

Statistical procedures for estimating concrete strength from

small samples provided in the new European document EN

13791 [2] are different from those accepted in the material

independent Eurocode EN 1990 [1]. Differences between these

two approaches are not negligible and appear to be important

particularly for assessment of existing structures. The characteristic

values (5% fractiles) of concrete strength determined

in accordance with EN 13791 [2] are systematically greater than

values obtained using the EN 1990 [1] procedure. The differences

increase up to 8 MPa with decreasing number of tests.

Moreover, according to EN 13791 [2] the variation of the characteristic

strength with a number of tests results is discontinuous.

Thus, it is desirable to harmonize the procedures given in EN

13791 [2] for determining compressive concrete strength with

those provided for any material in EN 1990 [1]. It is also shown

that estimates of the characteristic strength may be improved

using prior information.

klíčová slova:

statistické hodnocení, pevnost betonu, charakteristická hodnota

keywords:

statistical evaluation, concrete strength, characteristic value

odborné posouzení článku:

Ing. Václav Kučera, CSc.

Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

inzerce

Vaše přání je otcem

naší myšlenky

Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru

ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním

přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky.

Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím,

vlastním výrobním závodem a technickou

kontrolou na nejvyšší úrovni.

Spoléhejte na autority a profesionály v oboru.

UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE

NÁVRH DODÁVKA A MONTÁŽ ŘÍZENÍ STAVEB DIAGNOSTIKA

ČSOB Radlická, Praha Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové Stanice metra Střížkov, Praha Hangár, letiště Ostrava - Mošnov KO ETU II. - odsíření, Tušimice

SPOLEČNOST

JE ŘÁDNÝM

ČLENEM ČAOK

EXCON, a.s.

Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9

Tel.: +420 244 015 111

Fax: +420 244 015 340

e-mail: excon@excon.cz

www.excon.cz

stavebnictví 03/09

57


požární ochrana

text: Ing. Jaroslav Hegar, Ing. Ján Pivovarník

Postupy HZS v oblasti ochrany obyvatel

a civilního nouzového plánování

Článek se zabývá otázkou uplatňování požadavků

a dalších postupů hasičským záchranným

sborem kraje (dále jen HZS kraje) při stavebním

řízení, územním plánování, územním řízení

v oblastech ochrany obyvatelstva a civilního

nouzového plánování a dává návod k postupům

souvisejícím s ochranou obyvatelstva s ohledem

na stavební právo a správní řízení.

V roce 2006 vstoupil v platnost zákon

č. 183/2006 Sb., o územním

plánování a stavebním řádu (staveb

zákon) a prováděcí vyhlášky

k zákonu (vyhláška č. 500/2006

Sb., o územně analytických podkladech

a územně plánovací

dokumentaci a způsobu evidence

územně plánovací činnosti; vyhláška

č. 499/2006 Sb., o dokumentaci

staveb; vyhláška č.501/2006

Sb., o obecných požadavcích

na využití území), které souvisejí

s uplatňováním stanovisek,

požadavků a postupů HZS krajů

k ochraně obyvatelstva a civilního

nouzového plánování v územním

plánování, územním a stavebním

řízení. Požadavky ochrany obyvatelstva

jsou HZS kraje uplatňovány

v rozsahu, který je stanoven

vyhláškou Ministerstva vnitra

ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě

a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Ochrana obyvatelstva

a civilní nouzové

plánování

Podle zákona č. 239/2000 Sb.,

o integrovaném záchranném

systému ve znění pozdějších

předpisů se ochranou obyvatelstva

rozumí plnění úkolů civilní

ochrany, zejména varování, evakuace,

ukrytí a nouzové přežití

obyvatelstva, ale také další opatření

prováděná k zabezpečení

ochrany života obyvatelstva,

jeho zdraví a majetku.

Terminologický slovník Ministerstva

vnitra ČR, odboru bezpečnostní

politiky z roku 2004 pak

vymezuje pojem civilní nouzové

plánování jako proces plánování,

který vychází ze systému NATO

a je zaměřen na zajišťování civilních

zdrojů pro řešení krizových situací

a ochranu obyvatelstva (civilní

ochranu), která je souhrnem činností

a postupů orgánů, organizací,

složek a obyvatelstva s cílem

minimalizovat negativní dopady

možných mimořádných událostí

a krizových situací na zdraví a životy

lidí a jejich podmínky. Do procesu

plánování HZS krajů spadají: krizový

plán kraje, havarijní plán kraje

a vnější havarijní plány.

Vyhláška Ministerstva vnitra

ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě

a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

vymezuje konkrétní

požadavky ochrany obyvatelstva

v územním plánování a staveb

technické požadavky na stavby

civilní ochrany v části šesté.

Požadavky ochrany obyvatelstva

v územním plánovaní se uplatňují

jako požadavky civilní ochrany

vyplývající z havarijních plánů

a krizových plánů v rozsahu,

který odpovídá charakteru území

a druhu územně plánovací dokumentace

(§18). Citovaná vyhláška

vymezuje rozsah uplatňovaných

požadavků civilní ochrany pro:

■ velký územní celek (§19);

■ územní plán obce (§20);

■ regulační plán (§21).

Současně vymezuje staveb

technické požadavky na stavby civilní

ochrany nebo stavby dotčené

požadavky civilní ochrany (§22).

Jelikož ve vyhlášce není sjednoceno

názvosloví se stavebním

zákonem, je potřeba pod pojmem

velký územní celek chápat

v kontextu názvosloví stavebního

zákona zásady územního rozvoje,

pod pojmem územní plán obce

pak územní plán. Pro regulační

plán se nepožaduje zpracování

doložky civilní ochrany, protože

pojem „doložka civilní ochrany“

stavební právo nezná.

Oprávnění HZS

podle z. 239/2000 Sb.,

o integrovaném záchranném

systému

K uplatňování požadavků ochrany

obyvatelstva HZS kraje zmocňuje

zákon o integrovaném záchranném

systému v tomto rozsahu:

■ HZS kraje je dotčeným orgánem

v územním a stavebním

řízení z hlediska ochrany obyvatelstva

(§10 odst. 6);

■ uplatňuje stanovisko k zásadám

územního rozvoje

z hlediska ochrany obyvatelstva

a civilního nouzového plánování

při přípravě na mimořádné

události (§10 odst. 5 písm. j);

■ vede evidenci a provádí kontrolu

staveb civilní ochrany

a staveb dotčených požadavky

civilní ochrany v kraji (§10

odst. 5 písm. i);

■ uplatňuje stanoviska k územním

plánům a regulačním plánům

z hlediska své působnosti

v požární ochraně, integrovaném

záchranném systému a ochraně

obyvatelstva při přípravě na MU

(§12 odst. 2 písm. i).

HZS kraje jako

dotčený orgán

Podle zákona č. 500/2004 Sb.,

správního řádu, jsou dotčenými

orgány ty orgány, o kterých to

stanoví zvláštní zákon. Dotčený

orgán je příslušný k vydání závazného

stanoviska nebo vyjádření,

které je podkladem rozhodnutí

správního orgánu. Závazné stanovisko

je úkon učiněný dotčeným

orgánem na základě zákona.

Závazné stanovisko není samostatným

rozhodnutím ve správním

řízení. Jeho obsah je závazný

pro výrokovou část rozhodnutí

správního orgánu. Dotčené orgány

mají zákonem stanovená

práva jako například poskytovat

důležité informace pro řízení,

nahlížet do spisu a z něj obdržet

kopie, mohou činit společné

úkony se správním orgánem

s výjimkou vydání rozhodnutí.

Ve správním řízení pak může být

využito výsledků úkonu dotčeného

orgánu.

Podle stavebního zákona chrání

dotčené orgány veřejný zájem

podle zvláštních právních předpisů.

Dotčený orgán vydává pro

rozhodnutí ve správním řízení

podle stavebního zákona závazné

stanovisko (§4 odst. 2 písm. a)

a pro postupy, které nejsou

správním řízením stanovisko (§4

odst. 2 písm. b). Závazná stanoviska

pro potřeby správních řízení

a stanoviska, která jsou závazným

podkladem pro potřeby

jiných postupů, uplatňuje podle

zvláštních právních předpisů

a podle stavebního zákona.

Je-li dotčeným orgánem podle

zvláštních právních předpisů

tentýž orgán veřejné správy,

vydává koordinované stanovisko

nebo koordinované závazné

stanovisko, zahrnující požadavky

na ochranu všech dotčených

veřejných zájmů, které hájí. Přitom

je vázán svým předchozím

stanoviskem nebo závazným

stanoviskem.

Navazující stanovisko nebo navazující

závazné stanovisko může

dotčený orgán uplatňovat v téže

věci pouze na základě:

58

stavebnictví 03/09


■ nově zjištěných a doložených

skutečností, které nemohly

být uplatněny dříve a kterými

se podstatně změnily podmínky,

za nichž bylo původní

stanovisko vydáno;

■ skutečností vyplývajících

z větší podrobnosti pořízené

územně plánovací dokumentace

nebo podkladu pro rozhodnutí;

■ jiného úkonu orgánu územního

plánování nebo stavebního

řádu.

Dotčený orgán může kontrolovat

své stanovené podmínky ve

stanovisku nebo závazném stanovisku

v těchto případech:

■ podmínky se stanou součástí

výrokové části rozhodnutí;

■ podmínky se stanou součástí

opatření obecné povahy;

■ podmínky se stanou součástí

jiného úkonu orgánu územního

plánování nebo stavebního

úřadu podle stavebního

zákona.

Vyřazování stálých

úkrytů (SÚ) z evidence

HZS

Důvody k vyřazení SÚ z evidence

HZS kraje jsou následující.

Nevyhovující technický stav

úkrytů, zjištěný při kontrole

Technický stav úkrytu se posuzuje

s ohledem na požadavky

předpisů, které platily v době

jeho výstavby. Z evidence se

vyřazují zejména:

■ malokapacitní SÚ postavené

v 50. a 60. letech minulého

století;

■ SÚ se zastaralým provozním

zařízením nebo nevyhovující

stavební části;

■ SÚ dodatečně budované

úpravou sklepních prostorů

budov;

■ pro nezajištění tlakové odolnosti

a plynotěsnosti SÚ;

■ pro značné náklady na opravu

k uvedení do provozuschopného

stavu.

Nevyužitelnost SÚ

■ v důsledku restrukturálních

změn v hospodářství nelze využít

pro ukrytí kategorie osob

zaměstnanci (nevyhovující

doběhové vzdálenosti k ukrytí

obyvatelstva);

■ kvůli nezájmu obecního úřadu,

který zajišťuje ukrytí na

území obce podle zákona

o integrovaném záchranném

systému;

■ v případě realizace změny

využití stavby SÚ k účelům

uvedeným v žádosti vlastníka,

tedy změny využití stavby SÚ

k jinému účelu než k ukrytí.

Z výše uvedených důvodů se SÚ

vyřazují z evidence vedené HZS

kraje vyřazovacím zápisem.

Vyřazení SÚ pro účely stavebního

řízení

Vydáním souhlasu s odstraněním

stavby s vestavěným

úkrytem nebo odstranění úkrytu

samostatně stojícího. Vyřazení

úkrytu z evidence HZS kraje se

v tomto případě provádí koordinovaným

stanoviskem.

Údržba SÚ

Údržbou stavby se rozumějí

práce, jimiž se zabezpečuje její

dobrý stavební stav tak, aby

nedocházelo ke znehodnocení

stavby a co nejvíce se prodloužila

její uživatelnost (§3 odst. 4

SZ). Vlastník stavby je povinen

udržovat stavbu po celou dobu

její existence (§154 odst. 1

písm. a SZ). Není-li stavba

řádně udržována a její vlastník

neuposlechne výzvy stavebního

úřadu k provedení udržovacích

prací, stavební úřad mu nařídí

zjednání nápravy. Náklady

udržovacích prací nese vlastník

stavby (§139 odst. 1 SZ).

U stavby určené k užívání veřejností

může stavební úřad nařídit

vlastníkovi, aby mu předložil časový

a věcný plán udržovacích

prací na jednotlivých částech

stavby a na technologickém

či jiném zařízení (§139 odst.

2 SZ). Údržba SÚ se provádí

v rozsahu úkonů stanovených

ČSN 73 9050 Údržba stálých

úkrytů civilní ochrany. Pokud

není údržba úkrytu jeho vlastníkem

zajišťována, je zapotřebí

ve spolupráci se stavebním úřadem

uplatňovat postup podle

stavebního zákona.

Součinnost ochrany

obyvatelstva

a prevence

V případě územně plánovací

dokumentace, ke které může

ochrana obyvatelstva uplatňovat

požadavky podle vyhl.

č. 380/2002 Sb., je nutné koordinovat

stanovisko v úzké spolupráci

s prevencí, a to k:

■ návrhu zadání zásad územního

rozvoje;

■ návrhu zadání územního plánu;

■ návrhu zadání regulačního

plánu;

■ změnám územně plánovací

dokumentace.

Stavby, ke kterým mohou být

uplatňovány stavebně technické

požadavky ochrany obyvatelstva

podle vyhl. č. 380/200 Sb.,

k přípravě a provádění úkolů

ochrany obyvatelstva, jsou

zejména:

■ SÚ a zásahy do jejich konstrukcí;

■ stavby financované s využitím

státního rozpočtu, jako např.

stavby škol, školská zařízení,

ubytovny, stavby pro poskytování

zdravotní nebo sociální

péče, apod.;

■ stavby pro průmyslovou výrobu

a skladování;

■ velkokapacitní sklady nebezpečných

látek.

Ve všech výše uvedených

případech oddělení staveb

a technologické prevence vydává

pod svou hlavičkou výsledné

stanovisko, kde zapracovává

případné požadavky jak z hlediska

stavební prevence, tak

z hlediska ochrany obyvatelstva

(koordinované stanovisko).

HZS kraje, oddělení ochrany

a přípravy obyvatelstva, vydává

pouze koordinované stanovisko

k záměru vlastníka odstranit

stavbu s vestavěným

úkrytem civilní ochrany (samostatně

stojícím úkrytem),

které je současně vyřazovacím

zápisem SÚ z evidence

a z havarijního plánu kraje (pokud

je SÚ v havarijním plánu

zahrnutý).

Zásady územního

rozvoje

Pořizují se pro celé území kraje.

HZS kraje uplatňuje stanovisko k:

■ návrhu zásad územního

rozvoje;

■ k upravenému a posouzenému

návrhu zásad územního

rozvoje.

Zastupitelstvo kraje před vydáním

zásad územního rozvoje

ověřuje, zda nejsou v rozporu se

stanovisky dotčeného orgánu.

Požadavky civilní ochrany (§19

vyhl. č. 380/2002 Sb.) se uplatňují

stanoviskem k návrhu zadání

územního rozvoje k zapracování

území speciálních zájmů

pro následující požadované

potřeby:

■ evakuace obyvatelstva a jeho

ubytování;

■ nouzového zásobování obyvatelstva

vodou;

■ ochrany před vlivy nebezpečných

látek skladovaných

na území;

■ ochrany před důsledky možného

teroristického útoku

na objekty, jejichž poškození

může způsobit mimořádnou

událost.

Územní plán

Pořizuje se a vydává pro celé území

obce, hlavní město Prahu nebo

pro vymezenou část Prahy. HZS

kraje uplatňuje stanovisko k:

■ návrhu zadání územního plánu

(§20 vyhl. č. 380/2002 Sb.);

■ konceptu územního plánu;

■ návrhu územního plánu;

■ k upravenému a posouzenému

návrhu územního plánu.

Na základě stanoviska dotčeného

orgánu uplatněného k návrhu

zadání územního plánu se

v rozsahu předaných podkladů

zapracuje do textové a grafické

části návrh ploch pro požadované

potřeby:

stavebnictví 03/09 59


■ ochrany území před průchodem

průlomové vlny vzniklé

zvláštní povodní;

■ zón havarijního plánování;

■ ukrytí obyvatelstva v důsledku

mimořádné události;

■ evakuace obyvatelstva a jeho

ubytování;

■ skladování materiálu civilní

ochrany a humanitární pomoci;

■ vymezení a uskladnění nebezpečných

látek mimo současně

zastavěná území a zastavitelná

území obce;

■ záchranných, likvidačních a obnovovacích

prací pro odstranění

nebo snížení škodlivých účinků

kontaminace vzniklých při mimořádné

události;

■ ochrany před vlivy nebezpečných

látek skladovaných

v území;

■ nouzového zásobování obyvatelstva

vodou a elektrickou

energii.

Regulační plán

Regulační plán se zpracovává pro

řešenou plochu části obce, obce

nebo více obcí. Regulační plán

(RP) nahrazuje ve schváleném

rozsahu územní rozhodnutí. HZS

kraje uplatňuje stanovisko k:

■ návrhu zadání RP (§21 vyhl.

č. 380/2002 Sb.);

■ návrhu regulačního plánu .

Na základě stanoviska se do

regulačního plánu stanoví požadavky

na využití pozemků pro:

a) opatření vyplývající z určení

záplavových území a zón

havarijního plánování;

b) umístění stálých a improvizovaných

úkrytů;

c) ubytování evakuovaného

obyvatelstva;

d) skladování materiálu civilní

ochrany;

e) zdravotnické zabezpečení

obyvatelstva;

f) ochranu před vlivy nebezpečných

látek skladovaných

v území;

g) umístění nově navrhovaných

objektů zvláštního významu;

h) záchranné, likvidační a obnovovací

práce pro odstranění

nebo snížení škodlivých účinků

kontaminace;

i) nouzového zásobování obyvatelstva

vodou;

j) zřízení humanitární základny;

k) požární nádrže a místa odběru

vody k hašení požáru.

Textová část stanoví požadavky

na pozemky a požadavky na

jejich využití, grafická část obsahuje

podle potřeby znázornění

pozemků obsažených v textové

části.

Územní řízení

Umísťovat stavby, jejich změny,

měnit jejich vliv na využití

území, chránit důležité zájmy

lze na základě územního rozhodnutí

nebo územního souhlasu,

mimo stavby vyjmenované

stavebním zákonem, u kterých

to zákon nepožaduje. Územní

řízení může být spojeno

se stavebním řízením podle

správního řádu. Se souhlasem

dotčeného orgánu může staveb

úřad uzavřít s žadatelem

veřejnoprávní smlouvu, která

nahrazuje územní rozhodnutí.

Pokud rozhoduje stavební úřad

ve zjednodušeném územním

řízení, musí být žádost doložena

závaznými stanovisky dotčených

orgánů. Ty musí obsahovat

výslovný souhlas se zjednodušeným

řízením. Územní souhlas

nelze vydat, obsahuje-li závazné

stanovisko dotčeného orgánu

podmínky, nebo je-li závazným

stanoviskem vyjádřen nesouhlas

s jeho vydáním.

Stavebně technické

požadavky na stavby

civilní ochrany (CO)

Stavebně technické požadavky

na stavby CO nebo stavby dotčené

požadavky CO (§ 22 vyhl.

č. 380/2002 Sb.)

■ U staveb financovaných s využitím

prostředků státního rozpočtu,

staveb škol a školských

zařízení, ubytoven a staveb pro

poskytování zdravotní nebo sociální

péče se uplatňuje požadavek

na využitelnost uvedených staveb

jako improvizovaných úkrytů

(§22 odst. 1 písm. c).

■ Velkokapacitní sklady nebezpečných

látek, například

ve stavbách pro průmyslovou

výrobu a skladování, se umísťují

za hranice vymezeného

zastavitelného území obce (§22

odst. 4). Zastavitelná plocha je

plocha vymezená v územním

plánu nebo v zásadách územního

rozvoje k zastavění. Tedy

zastavitelné území tvoří plochy,

které lze převádět bez problémů

na stavební pozemky, a proto

jsou významným stimulátorem

zájmu případných investorů

o výstavbu v obci.

■ Improvizované úkryty se

navrhují v souladu s plánem

ukrytí v dosažitelných vzdálenostech

k zabezpečení ukrytí

obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout

SÚ (§22 odst. 3).

■ Požadavky na navrhování

stálých úkrytů (§22 odst.2).

Základním požadavkem je dodržení

ČSN při jejich výstavbě

a předpisů, podle kterých

byly projektovány při jejich

opravách a rekonstrukcích.

Při projektování a údržbě SÚ

musí být dodrženy následující

normy:

– Navrhování a výstavba staveb

civilní ochrany, ČSN P 73

9010;

– Stálé tlakově odolné úkryty

civilní obrany (pro výpočet

ekvivalentních statických zatížení),

ČSN 73 9001;

– Údržba stálých úkrytů civilní

ochrany (pro zkoušku a hodnocení

plynotěsnosti), ČSN

73 9050.

■ Požadavky na ochranné systémy

podzemních dopravních

staveb (§22 odst. 1 písm. b).

■ Požadavky na stavby pro průmyslovou

výrobu a skladování

(§22 odst. 1 písm. d). Ty lze specifikovat

v závislosti na upozornění

k zařazení vzniklé právnické

osoby nebo podnikající fyzické

osoby do havarijního plánu kraje

nebo vnějšího havarijního plánu,

a to již ve stádiu projektové přípravy.

Lze uplatnit požadavek na

vybudování a umístěním sirény

k zajištění varování, k řešení

vyrozumění, evakuace a ukrytí

(§23 odst. 1 písm. b zákona

č. 239/2000 Sb.).

Stavební

dokumentace

Dokumentace pro ohlášení stavby,

k žádosti o stavební povolení

a k oznámení stavby ve zkráceném

stavebním řízení obsahuje

Souhrnnou technickou zprávu,

jejíž součástí je i bod 10. Ochrana

obyvatelstva, kde musí být

uvedeno splnění základních

požadavků na situování a staveb

řešení stavby z hlediska

ochrany obyvatelstva (vyhláška

č. 499/2006 Sb., příloha 1, písm.

B. bod 10).

Rušení věcného

břemene ke SÚ

Zrušení věcného břemene lze

docílit:

■ Návrhem na výmaz vkladu

práva odpovídajícího věcnému

břemeni adresovanému místně

příslušnému katastrálnímu úřadu.

Přílohou návrhu je smlouva o zrušení

věcného břemene uzavřená

mezi oprávněným, kterým je HZS

kraje (dříve okresní úřad), a povinným,

kterým je vlastník SÚ. Tento

způsob lze použít tehdy, pokud

přešly povinnosti ochrany obyvatelstva

k věcným břemenům

zřízeným pro SÚ z působnosti

okresních úřadů na HZS kraje

delimitační smlouvou, a to v případě

„živých“ i vyřazených úkrytů

z evidence. K návrhu na vklad je

nutné v příloze se smlouvami

o zrušení věcného břemene zaslat

část delimitační smlouvy týkající

se věcných břemen, dále výpis

z obchodního rejstříku a výpisy týkající

se oprávněného (podpisový

vzor, který lze nahradit ověřením

podpisu; jmenování Ministrem

vnitra ČR do funkce ředitele HZS

kraje; oznámení Českého statistického

úřadu o přidělení IČ). Výpisy

není nutné dokládat, pokud jsou

již ve sbírce listin na katastrálním

úřadu založeny a navrhovatel se

na ně odkáže a prohlásí, že údaje

v nich uvedené se nezměnily.

■ Potvrzením o zániku práva

zapsaného doposud v katastru,

60

stavebnictví 03/09


které vydává osoba, v jejíž prospěch

je zaniklé právo v katastru

dosud zapsáno, tedy dříve okresní

úřad, nyní HZS kraje. Potvrzení

o zániku práva, které se vydává

podle §40 odst. 2 písm. b katastrální

vyhlášky č. 26/2007 Sb.,

musí mít tyto náležitosti (§40

odst. 4 katastrální vyhlášky):

– označení HZS kraje, který potvrzení

vydává (název, adresa

sídla a identifikační číslo);

– označení HZS kraje, jehož právo

zaniklo (název, adresa sídla

a identifikační číslo, dříve

okresní úřad);

– označení nemovitostí údaji

podle katastrálního zákona,

– označení práva, které podle

potvrzení zaniklo;

– odkaz na ustanovení zvláštního

právního předpisu, podle

kterého k zániku práva došlo

(§151p odst. 1. a 2. zákona

č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, občanský

zákoník);

– uvedení právních skutečností,

které vedly k zániku práva

(nastaly takové trvalé změny,

že věc již nemůže sloužit

potřebám oprávněné osoby

nebo prospěšnějšímu užívání

její nemovitosti, a to vyřazením

úkrytu z evidence HZS kraje

a z havarijního plánu kraje).

Tento způsob se použije v případech,

kdy již byly SÚ vyřazeny

z evidence HZS kraje a z havarijního

plánu kraje. Přitom je nutné

respektovat tu skutečnost, že

další přílohou Potvrzení zániku

práva zapsaného doposud v katastru

nemovitostí musí být alespoň

část delimitační smlouvy,

kterou se prokazuje, že je HZS

kraje osobou, v jejíž prospěch je

právo v katastru zapsáno.

Poskytování údajů

pořizovateli územně

analytických podkladů

(ÚAP)

Údaje o území jsou informace

nebo data o stavu území,

o právech, povinnostech

a omezeních, která se váží

k části území (plocha, pozemek,

přírodní útvar, stavba) a vznikly

na základě právních předpisů.

Údaje o území zahrnují informace

o jejich vzniku, pořízení, zpracování,

schválení nebo nabytí

platnosti a účinnosti (§27 odst.

2 SZ). Údaje o území poskytuje

pořizovateli územně analytických

podkladů orgán veřejné

správy (poskytovatel údajů)

především v digitální formě

po jejich vzniku nebo zjištění;

zodpovídá za jejich správnost,

úplnost a aktuálnost.

HZS kraje poskytuje údaje

o sledovaných jevech uvedených

v příloze č. 1 vyhlášky

č. 500/2006 Sb., části

A, a to o objektech CO (SÚ)

a objektech požární ochrany.

Prvotní údaje byly poskytnuty

v souladu se zákonem úřadům

územního plánování a krajským

úřadům v roce 2007. Úplná

aktualizace se provádí každé

dva roky, tedy další proběhne

v roce 2009. Poskytovatel

potvrzuje správnost, úplnost

a aktualizaci použitých údajů

také na základě výzvy do tří

měsíců. Pokud poskytovatel

neplní povinnosti, je povinen

uhradit náklady na aktualizaci

a změny.

Mimořádné postupy

Stavební zákon vymezuje

stavbu jako veškerá staveb

díla, která vznikají staveb

nebo montážní technologií,

bez zřetele na jejich staveb

technické provedení, použité

stavební výrobky, materiály

a konstrukce, a to bez zřetele

na účel využití a dobu trvání.

Pokud je třeba při bezprostředně

hrozící živelné pohromě

bezodkladně provést opatření

k odvrácení nebo zmírnění

možných dopadů mimořádné

události, je možné se odchýlit

od postupů stanovených stavebním

zákonem. Například

tak, že opatření na pozemcích

spočívající podle okolností

v provádění staveb, terénních

úpravách, jimiž se předchází

bezprostředně hrozícím důsledkům

živelní pohromy, čelí jejich

účinkům a zabraňuje ohrožení

života nebo zdraví osob, popřípadě

jiným škodám, mohou

být zahájena bez předchozího

souhlasu nebo jiného opatření

daného stavebním zákonem.

Stavebnímu úřadu však musí

být oznámeno, že tato opatření

jsou prováděna.

Závěr

S ohledem na Koncepci ochrany

obyvatelstva do roku 2013

s výhledem do roku 2020 se

připravuje novelizace vyhlášky

č. 380/2002 Sb., k přípravě

a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,

která bude více upřesněna

a konkretizována. Do její

novelizace je nutné postupovat

v souladu s doposud platným

zněním a požadavky ochrany

obyvatelstva v mezích této vyhlášky

uplatňovat. ■

Použitá literatura

[1] Zákon č. 239/200 Sb.,

o integrovaném záchranném

systému (IZS) ve znění pozdějších

předpisů

[2] Vyhláška MV č. 380/2002

Sb., k přípravě a provádění

úkolů ochrany obyvatelstva

[3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním

plánování a stavebním řádu

(stavební zákon)

[4] Vyhláška č. 500/2006 Sb.,

o územně analytických podkladech

a územně plánovací

dokumentaci a způsobu

evidence územně plánovací

činnosti

[5] Vyhláška č. 499/2006 Sb.,

o dokumentaci staveb

[6] Vyhláška č. 501/2006 Sb.,

o obecných požadavcích na

využití území

[7] Zákon č. 500/2004 Sb.,

správní řád

[8] Terminologický slovník MV

ČR, odboru bezpečnostní

politiky, 2004

[9] Pokyny MV, GŘ HZS ČR,

Čj. PO-335-4/OOB-2007

[10] Katastrální vyhláška

č. 26/2007 Sb.

[11] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský

zákoník

[12] Koncepce ochrany obyvatelstva

do roku 2013 s výhledem

do roku 2013, MV,

GŘHZS ČR, Praha 2008

inzerce

Statika, která Vás bude bavit ...

RSTAB

Program pro výpočet

rovinných i prostorových

prutových konstrukcí

RFEM

Program pro výpočet

konstrukcí metodou

konečných prvků

Nejnovější evropské normy

Snadné intuitivní ovládání

Přehledné grafické výstupy

6 500 zákazníků ve světě

Nová verze v českém jazyce

Zákaznické služby v Praze

Demoverze zdarma ke stažení

www.dlubal.cz

Ing. Software Dlubal s.r.o.

Anglická 28,120 00 Praha 2

Tel.: +420 222 518 568

Ing. Software

Fax: +420 222 519 218

Dlubal E-mail: info@dlubal.cz

stavebnictví 03/09 61

rce 43x254 zrcadlo (Stavebni1 1 17.5.2008 11:27:11


svět stavbařů

Projekt Posilování sociálního dialogu

Svaz podnikatelů ve stavebnictví

v ČR (SPS) je prostřednictvím

svého členství v Konfederaci

zaměstnavatelských

a podnikatelských svazů (KZPS)

účastníkem projektu Posilování

sociálního dialogu s důrazem

na modernizaci institucí, rozvoj

lidských zdrojů a rozvoj kvality

služeb sociálních partnerů.

Projekt je v současné době ve

fázi realizace, zadavatelem je

Ministerstvo práce a sociálních

věcí ČR, hlavním realizátorem

projektu je Svaz průmyslu a dopravy

ČR, partnery projektu jsou:

KZPS, Českomoravská konfederace

odborových svazů (ČMKOS)

a Asociace samostatných odborů

(ASO). Obdobím řešení a realizace

projektu je březen 2008 až

květen 2010.

Popis projektu

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP)

připravil projekt, na jehož realizaci

spolupracuje s ostatními sociálními

partnery v ČR. Úloha SP

je tedy dvojí – koordinační, pro

aktivity společné pro všechny

partnery, a realizační pro aktivity

SP. SP hájí zájmy podniků, a to lze

jen za spolupráce a vyjednávání

všech sociálních partnerů, tj. jak

na straně zaměstnavatelské, tak

na straně odborů. Při projednávání

vládních dokumentů a návrhů,

zastupování českých organizací

na evropské úrovni je kladen důraz

na přenos informací a kvalitní

komunikaci nejen mezi samotnými

sociálními partnery, ale

i ve směru od sociálních partnerů

směrem k podnikům a zaměstnancům

a ve směru od podniků

a zaměstnanců směrem k české

vládě a politické reprezentaci až

po Evropský parlament. Tato

komunikace přispěje k šíření

informací, které zvýší adaptabilitu

zaměstnanců a rozvíjení

konkurenceschopnosti podnikatelských

subjektů. Všechna tato

jednání s sebou přináší i nutnost

maximálně kvalitní reakce

na ekonomické, technologické

a strukturální změny, vedoucí

k posílení konkurenceschopnosti

české ekonomiky.

Projekt by měl přispět ke zlepšení

profesionálního vystupování

zástupců SP při jednáních na regionální,

národní i evropské úrovni

a ke kvalitnímu zabezpečení

agendy, podporující reprezentativnost

SP i dalších sociálních

partnerů s regionální působností

na mezinárodním poli. K tomuto

by měl přispět i připravovaný

webový portál, který by měl být

komplexní platformou pro sociální

dialog v České republice.

Cíl projektu

Zlepšení efektivity vnitřního

aparátu organizací sociálních

partnerů, kteří pak cílovým skupinám

poskytnou lepší servis,

poradenství, konzultační činnosti

v oblastech rozvoje lidských

zdrojů, právních, ekonomických,

technologických a dalších. Profesionální

vystupování zástupců sociálních

partnerů ČR při jednáních

na regionální, národní i evropské

úrovni (podpora jazykového, odborného,

technického vzdělávání

zaměstnanců a spolupracujících

osob sekretariátů svazů a odborů,

včetně posílení jejich personálních

kapacit a využívání moderních

způsobů komunikace).

Výstupem by mělo být vytvoření

prvního společného webového

portálu zaměstnavatelsko-zaměstnanecké

sféry, posílení

kapacit a zefektivnění činností

sociálních partnerů.

Hlavním cílem projektu je posilování

sociálního dialogu s přihlédnutím

k aplikaci evropského pojetí.

Jedním z charakteristických rysů

evropského sociálního modelu je

evropský sociální dialog – tedy

jednání a konzultace evropských

sociálních partnerů (zaměstnavatelů

a zástupců zaměstnanců).

Sociální dialog se vede na nadodvětvové

i odvětvové úrovni. Je

považován za součást právních

acquis ES (komunitární právo),

neboť požadavek konzultací sociálních

partnerů je obsažen v řadě

směrnic, doporučení a akčních

plánů ES, i acquis institucionálních.

Sociální partneři se stávají

hlavními garanty aplikaci principů

EU, týkajících se témat, jako je

BOZP, rovné příležitosti, právo

na konzultace a právo na přístup

k zaměstnání. Sociální dialog je

rovněž stále více prostředkem

pro provádění směrnic na národní

úrovni uzákoňováním dohod

evropských sociálních partnerů,

případně přímou realizací těchto

dohod sociálními partnery na

národní úrovni.

Klíčové aktivity

V současnosti se realizují první

čtyři klíčové aktivity projektu.

Tyto klíčové aktivity se týkají

provedení empirického šetření

a zpracování analytických materiálů

k rozhodujícím cílům projektu.

■ Diagnostika cílů pro sociální

partnery

Tato klíčová aktivita má za cíl,

na základě analýzy stavu sociálního

dialogu (dále SD) na všech

úrovních, stanovit návazné cíle

pro oblast vedení sociálního

dialogu a prostředky jak jich

dosáhnout. Specifickým cílem

je návrh zefektivnění komunikace

v oblasti SD. Hlavní oblast má být

zaměřena na cílené a účelné PR

vůči cílové skupině a stanovení

technik a nástrojů, pomocí kterých

organizace vybudují a udrží

vztahy se svým okolím.

■ Diagnostika institucionálních

procesů

Klíčová aktivita číslo 2 představuje

analýzu silných a slabých stránek

text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR

informačních toků v institucionálních

procesech. Cílem je definování

nejdůležitějších činností

sociálních partnerů jako základ

procesně orientovaného systému

řízení, dále vytváření předpokladů

pro tvorbu a rozvoj procesního

modelu a nejvhodnější začlenění

regionálních zastoupení do

současných struktur, definování

služeb a procesů přenesených

na regionální zastoupení.

■ Analýza pracovních míst –

zaměstnanců a osob sociálních

partnerů (na straně

zaměstnavatelů)

V pořadí třetí klíčová aktivita

má za cíl nadefinovat chybějící

schopnosti a dovednosti jednotlivých

osob, majících podle

předchozí klíčové aktivity vazbu

na zajišťování odborných kompetencí

a poradenství pro regionální

pobočky v oblasti sociálního

dialogu, kolektivního vyjednávání

a pracovněprávních vztahů. Má

zjistit sociální, profesní a kvalifikační

struktura pracovníků, jejich

rozvojový potenciál a přínos pro

organizaci. Přitom nejdůležitější

složkou personální strategie má

být naplňování čtvrté klíčové

aktivity – vzdělávání.

■ Analýza vzdělávacích potřeb

Cílem určit potřeby v oblasti

vzdělávání pro cílovou skupinu

za účelem vytvoření podmínek

pro celoživotní učení v kontextu

rovných příležitostí. V rámci projektu

je hlavním cílem sestavení

reprezentativního vzdělávacího

plánu organizací sociálního dialogu

a správné identifikace

klíčových oblastí rozvoje zaměstnanců.

Materiál je příspěvkem ke

splnění tohoto úkolu za subjekty

sdružené v KZPS. Kromě ní

zpracovaly analogický materiál

i další partneři projektu (odbory,

SP atd.). Konečnou verzi vzdělávacího

programu přijme řídící

tým projektu, ve kterém jsou

zastoupeni všichni partneři. ■

Autor: Tomáš Majtner

62

stavebnictví 03/09


Z valných hromad OK ČKAIT

inzerce

Valná hromada OK ČKAIT

České Budějovice 2009

Již po šestnácté (s jednou

výjimkou) se valná hromada OK

ČKAIT České Budějovice konala

v kongresovém centru Gerbera.

Sál má odpovídající kapacitu

a zázemí potřebných služeb,

což bývalo jeho předností. Po

vystřídání několika nájemců

ale sál natolik sešel, že byl

letos problém probudit ho

do stavu schopného pro jednání.

Bohužel, změna místa

konání valné hromady již nebyla

možná, protože termíny ze strany

Komory a pronájmy sálů se

uzavírají rok předem. Nám tedy

nezbývá, než se účastníkům

za problémy s osvětlením

a ozvučením omluvit a slíbit, že

příští valná hromada se bude

20. ledna 2010 konat v prostředí

jiném, doufám že podstatně

lepším.

Valná hromada má svá pravidla,

daná vnitřními předpisy Komory

a nelze na nich nic podstatného

měnit. Přesto mělo letošní

jednání dvě významné změny.

Tou první byl jeho bilanční charakter.

Skončilo totiž funkční období

výboru oblasti, které bylo

mimořádně dlouhé (pětileté),

a za tuto dobu se událo mnoho.

Výbor oblasti intenzivně spolupracoval

s Krajským úřadem,

s Magistrátem města České

Budějovice a s dalšími městy

a jejich starosty, s Komoru

Horního Rakouska a Salzburgu,

s Energy Center CB, s odbornými

školami a dalšími institucemi

z oboru stavebnictví.

Výbor zajišťoval též tři ročníky

soutěžní přehlídky stavebních

realizací PRESTA, uspořádal pět

adventních setkání v různých

městech, sedm tematických

zájezdů – mimo jiné na Island

či do Španělska a Portugalska,

a mnoho odborných

exkurzí a vzdělávacích akcí.

Aktivně spolupracoval při

vzniku nové Vysoké školy technickév

Českých Budějovicích.

Zejména pomáhal při celostátních

akcích zaměřených na

propagacia ochranu národních

kulturních památek –

řetězového mostu ve Stádlci

a koněspřežní železnice České

Budějovice-Linec.

Druhou změnou byla volba

nového výboru oblasti. Z dosavadního

výboru již nekandidovali

Ing. Bohumil Kujal, Marie

Hladíková a autor těchto řádků.

Za svou dlouhodobou práci

vyslechli mnohá poděkování

a obdrželi knižní dary, dáma

též květiny. Nový výbor byl

doplněn podstatně mladšími

kolegy, čímž se jeho věkový

průměr snížil o celých sedm

let! Novým předsedou výboru

se stal Ing. František Hladík

a členy Ing. Tomáš Chromý,

Ing. Vladimír Dufek, Ing. Jaroslav

Hodina, Ing. Jan Jelínek,

Ing. Radek Lukeš, Pavel Otruba,

Ing. Jiří Straka a Ing. Ivan

Štětina. Složení výboru má

předpoklady přijít s novými

náměty pro činnost ve prospěch

Komory a zejména jejich členů,

▲ Valná hromada OK ČKAIT Praha a Středočeský kraj se konala v Praze

v Národním domě na Smíchově

k čemuž jim lze popřát mnoho

úspěchů.

Ing. Jiří Schandl

OK ČK AIT České Budějovice

má novou e–mailovou adresu:

cb@ckait.cz

Valná hromada OK ČKAIT Praha

a Středočeský kraj 2009

Valná hromada ČKAIT oblasti

Praha a Středočeský kraj se

konala 20. ledna 2009 v Praze

v Národním domě na Smíchově.

K datu konání Valné hromady

končilo volební období výboru

oblasti. Pro další volební období

došlo k obměně členů výboru.

Na další období nekandidoval

z členů vedení oblasti Ing. Karel

Blecha, který by se měl v další

práci pro Komoru věnovat hlavně

legislativě. Složení nově zvoleného

desetičlenného výboru

lépe odpovídá profesní struktuře

Komory a i věkový průměr členů

výboru se výrazně snížil.

Výbor byl zvolen ve složení: Ing. Jan

Bořek, Ing. Jan Cihlář, Ing. Karel

Jung, Ing. Milan Komínek, Ing. Jaroslav

Lébl, CSc, Ing. Jan Matějka,

Ing. Eva Patáková, Ing. Vladimír

Smrž, Ing. Michael Trnka, CSc.

Zpráva o činnosti odstupujícího

výboru i plán činnosti nového

výboru jsou umístěny na webových

stránkách ČKAIT. ■

Ing. Michael Trnka, CSc.

stavebnictví 03/09 63


▲ Historické objekty lakovny a dílen depa kolejových vozidel na Masarykově nádraží v Praze, kde bude umístěna hlavní

expozice Železničního muzea NTM. Foto autor.

Železniční muzeum Národního technického

muzea na Masarykově nádraží v Praze

Před sto lety bylo založeno Technické muzeum

pro Království české, jehož přímým pokračovatelem

je dnešní Národní technické muzeum

(NTM). Od začátku byly součástí sbírky muzea

předměty železniční provenience.

▲ Železniční muzeum NTM v depu kolejových vozidel na Masarykově nádraží

v Praze. Urbanistická a objemová studie Němec a Žilka architekti z roku 2004.

Dnes obsahuje sbírka Železničního

muzea NTM několik set předmětů

dokumentujících vývoj železnice.

Jedinečnost železniční dopravy, její

vliv na utváření moderní společnosti,

kvalita železniční sbírky NTM a stálý

zájem veřejnosti o historii dopravy

vedl k potřebě vybudovat vlastní

prostor pro kvalitní prezentování

železniční historie v rámci NTM.

Základem pro další rozvoj železniční

sbírky se stal rok 2000, kdy bylo na

základě usnesení č. 1147/2001 vlády

ČR nařízeno v rámci NTM zřídit oborové

Železniční muzeum. Toto vládní

usnesení rovněž určilo, že hlavní expozice

Železničního muzea vznikne

v Praze, v depu kolejových vozidel

na Masarykově nádraží. V roce 2003

▼ Budoucí hlavní expozice železničních vozidel Železničního muzea NTM. Urbanistická a objemová studie Němec

a Žilka architekti z roku 2004.

pak byla část areálu někdejšího depa

převedena do vlastnictví Národního

technického muzea.

Železničnímu muzeu NTM tak

byla dána možnost prezentovat

nejvýznamnější část svých sbírek

v prostředí nejstarší zachované

výtopny v Evropě postavené

v roce 1845. Stavební vývoj budov

lokomotivního depa byl v zásadě

ukončen ve druhé polovině 70. let

19. století. Kontinuální železniční

provoz neumožnil zásadní přestavby

jednotlivých objektů, a tak si

budovy zachovaly takřka původní

vzhled až do současnosti.

Vzhledem k hodnotě stavby se

rekonstrukce areálu pro potřeby

Železničního muzea NTM omezí

na nejnutnější zásahy a očištění od

úprav, které byly necitlivě provedeny

především ve druhé polovině

20. století. Největším zásahem do

vzhledu celého komplexu se stane

nové skleněné zastřešení dvorany

mezi budovou dílen a lakovnou.

V tomto prostoru se třemi kolejemi

bude umístěna hlavní expozice železničních

vozidel. Zastřešení bude

provedeno velmi citlivě a subtilně,

aby nebyl narušen klasicistní vzhled

hlavního průčelí dílenské budovy

z roku 1845. V rámci projektu bude

řešeno i propojení muzea s přilehlým

prostorem. Muzeem bude

možné projít v ose Hybernská ulice –

Trocnovská ulice přes expozice nebo

mimo „placený prostor“ – přes nádvoří

přilehlé k Husitské ulici. Celý

komplex se tak návštěvníkům i obyvatelům

Prahy maximálně otevře

a umožní pohodlné a kulturní spojení

Žižkova s centrem metropole.

Po svém dokončení se muzeum

zapojí do projektu „Muzejní

míle“, který má formou propagace

a jednotné vstupenky propojit Národní

muzeum, Železniční muzeum NTM,

Muzeum hlavního města Prahy, Armádní

muzeum na Žižkově a Národní

památník na Vítkově, kde Národní

muzeum buduje expozici české státnosti.

Přáním Národního technického

muzea je, aby se Železniční muzeum

v centru hlavního města stalo místem

setkávání, kde přes změny v bezprostředním

okolí zůstane zachována

historická atmosféra nejstaršího pražského

nádraží. ■

Autor: Mgr. Jiří Střecha,

ředitel Železničního muzea NTM

64

stavebnictví 03/09


materiály

text: Jan Kníže

foto: archiv autora

Zkouška dřevěného trámového

stropu s požární odolností 60 minut

Problematika chování dřevěných materiálů vystavených

účinkům požáru je rozhodující nejen

při posuzování požární odolnosti dřevostaveb,

ale prakticky pro všechny stavby, ve kterých

jsou tyto materiály použity.

V případě tématu hodnocení

požární odolnosti konstrukcí

dřevěných trámových stropů je

důležitější zkoušet a klasifikovat

požární odolnost především pro

požár působící zespodu, který

je obecně závažnější než požár

působící seshora. V případě

minimálního požadavku požární

odolnosti stropu 60 minut je

většinou ochrana stropu řešena

protipožárním podhledem,

tvořeným například z desek na

bázi sádry ve dvou navzájem

přeložených vrstvách. Tyto konstrukce

jsou však zkoušeny bez

dalších podlahových vrstev,

které mohou požární odolnost

celé konstrukce dále zlepšovat.

Co ale dělat v případě, kdy je

přáním zákazníka mít viditelné

trámy? Znamená to nižší požární

odolnost nebo existuje jiné

řešení.

Skladba testovaného

produktu

Vzorek stropu byl vyroben karlovarskou

firmou Luxushaus,

která se zabývá tovární výrobou

prefabrikovaných panelů s dřevěným

rámem a následnou

dodávkou a montáží dřevostaveb

na klíč. Základní nosný prvek

stropní konstrukce tvoří dřevěné

trámy s bedněním deskou OSB

SUPERFNISH ® ECO tloušťky

22 mm, na níž byla položena

tuhá minerální vata tloušťky

80 mm s dvojí strukturou. Zkušební

vzorek byl záměrně zkonstruován

ze všech uvažovaných

vrstev podlahy, tzn. na minerální

vatu byla položena polystyrenová

profilovaná deska s topnými hady

podlahového vytápění a celá

konstrukce byla zakončena litým

anhydritem tloušťky 40 mm (nad

hady podlahového vytápění).

V zamýšlené variantě bylo

nejprve uvažováno o spálení

dřevěné trámové konstrukce

s viditelnými trámy bez přidaného

podhledu (většinou bývá

použit sádrokarton), který zvyšuje

požární odolnost stropu.

Po předběžných výpočtech a po

diskuzi s požárním specialistou

byla s ohledem na požadovaný

výsledek požárního testu shledána

jako limitující hlavní nosná

dřevěná konstrukce – tedy slabý

profil holých trámů. Požární chování

této nosné konstrukce je

v současnosti již dobře vyzkoušené

a předvídatelné na základě

odhadů provedených některými

vhodnými výpočetními metodami

(staršími i nově vyvíjenými).

Použití těchto metod je výhodné

jak z hlediska rychlého a variantního

určení požadované úrovně

požární odolnosti konstrukce,

tak pro nahrazení nákladných laboratorních

zkoušek na reálných

vzorcích (viz [1]).

Zvýšení požární

odolnosti konstrukce

Bylo proto rozhodnuto zvýšit

požární odolnost trámů tak,

aby se limit konstrukce pro

namáhání požárem přenesl na

vrchní deskovou konstrukci.

Trámy byly obloženy minerální

vatou tloušťky 30 mm a rohy

s izolací následně překryty

▼ Obr. 1. Řez provedeným vzorkem testované stropní konstrukce

rohovníky z ocelového plechu.

V praxi to znamená, že návrh

rozměrů viditelných trámů je

závislý na mezních stavech

únosnosti, ale zároveň podstatným

způsobem na výši požární

odolnosti (vyjádřené v minutách).

Pokud je návrh nosných

trámů správný (velikost

průřezu, protipožární obklad,

protipožární nátěr atd.), stává

se problematickým nosný úsek

mezi trámy – záklop provedený

z OSB desek. Požární odolnost

samotných OSB desek je v poměru

k požadavku 60 minut

nízká, ale spolupůsobením

s podlahovou konstrukcí (zde

anhydrit) je možné kombinaci

těchto materiálů vhodně

využít. Těžkou vrchní vrstvu

podlahy lze využít i ke zlepšení

akustických parametrů stropu

tím, že se celá lehká nosná dřevěná

konstrukce přitíží a zlepší

se tak její neprůzvučnost.

Zkouška požární

odolnosti konstrukce

■ Umístění vzorku na peci

Zkoušení probíhalo podle postupu

stanoveného evropskými

normami, zejména v EN 1365-2

Ve spolupráci společností Kronospan,

Rockwool a firmy Luxushaus

byly provedeny na

podzim minulého roku zkoušky

požární odolnosti panelů s dřevěným

rámem v kombinaci

s různými materiály. Zkoušky

byly provedeny v požární zkušebně

Fires, s.r.o. v Batizovcích

na Slovensku. V jedné ze

série zmíněných zkoušek byla

otestována dřevěná trámová

konstrukce, včetně akustické

podlahy s podlahovým vytápěním.

Skladba stropní konstrukce

je na obrázku 1.

Kotvení desek Steprock HD:

přivařovací trny s kloboučky

– trn – 58x2,7 mm

– klobouček Ø 30 mm

– vzdálenost trnů – 300 mm

Roznášecí vrstva Anhydrit 40 mm

Systémová deska podlahového topení EPS tl. 30 mm

+ plastový topný had

Tepel. izolace ROCKWOOL Monrock MAX 80 mm

KRONOSPAN OSB SUPERFINISH ECO 22 mm

Nosný trám – masiv – 140/200 mm

Protipožární izolace – ROCKWOOL Steprock HD 30 mm

ROHY: zinkovaný ocelový úhelník L 80x80 mm tl. 0,7 mm

stavebnictví 03/09 65


▲ Obr. 2. Protipožární obklad nosných trámů přímo na místě zkoušky

▲ Obr. 3. Pohled do pece po ukončení zkoušky

▲ Graf 1. Průběh teplot na termočláncích mezi spodní nosnou OSB deskou a minerální vatou. Patrná stagnace teploty

kolem 100 °C do třiadvacáté minuty.

kde je patrná stagnace teploty

kolem 100 °C do cca třiadvacáté

minuty. Tento teplotní stav

je přínosem tepelně izolačních

vlastností OSB. Od tohoto momentu

je pak konstrukce stropu

převážně závislá na spolupůsobení

nosné podlahové desky

z anhydritu, minerální izolace

a OSB. Graf 2 ukazuje teploty

u termočlánků mezi minerální

vatou a systémovou podlahovou

deskou z polystyrenu. Jak

je patrné, teplota nad 80 mm

minerální izolace nepřesáhla

80 °C po celou dobu zkoušky.

Využití

▲ Graf 2. Teploty u termočlánků mezi minerální vatou a systémovou podlahovou deskou z polystyrenu. Teplota nad

80 mm minerální izolace nepřesáhla 80 °C.

Zkoušení požární odolnosti

nosných prvků – Část 2: Stropy

a střechy. Vzorek byl uložen na

podporách nad pecí a zatížen

spojitým břemenem o velikosti

250 kg/m 2 .

■ Umístění termočlánků

Během prováděné zkoušky

byly pro měření teploty v kontaktních

místech mezi jednotlivými

vrstvami materiálů

navíc umístěny další termoelektrické

články (nad počet

termočlánků podle standardní

normové metodiky).

■ Výsledky testu a průběh

teplot

Teplota v peci se po dobu

zkoušky výrazně nelišila od

stanovené normové teplotní

křivky.

Jako zvlášť účinné se ukázalo

protipožární obložení trámů

minerální vatou a způsob jejího

přichycení přibitím pomocí přivařovacích

trnů s kloboučky, kdy

nedošlo k odpadávání minerální

vaty během celé doby zkoušky.

Zkouška byla ukončena

v 63. minutě bez kolapsu vzorku.

Teplotní průběh v některých

částech zkoušené konstrukce

je možné vidět na uvedených

grafech. Graf 1 ukazuje průběh

teplot naměřených na termočláncích

mezi spodní nosnou

OSB deskou a minerální vatou,

Důvodem provedených zkoušek

byl impuls firmy Luxushaus,

která hodlá tuto skladbu

používat ve svých řešeních

dřevostaveb. Možné je také

další využití jinými realizačními

firmami pro novostavby

i rekonstrukce dřevěných trámových

stropů. Pro více informací

v tomto směru je možné

využít kontaktů na webových

adresách www.kronospan.cz,

www.rockwool.cz. ■

Grafy průběhu teplot jsou

zveřejněny se svolením jejich

autora – firmy Fires, s.r.o., Batizovce

(www.fires.sk).

Použitá literatura

[1] CIDEA: Lokaj, A., Vavrušková,

K.: Posouzení odezvy

a spolehlivosti prvků a konstrukcí

z materiálů na bázi

dřeva vystavených účinkům

požáru

66

stavebnictví 03/09


stavebnictví 03/09 67


firemní blok

Přerušení tepelných mostů

prvky Schöck Isokorb ®

Firma Schöck je výrobcem speciálních stavebních

prvků umožňujících racionální řešení,

zejména v oblasti přerušení tepelných mostů.

Nabízí inovační produkty a systémy jak pro monolitické,

tak prefabrikované konstrukce.

Všechny obvodové konstrukce

a jejich napojení musejí být řešeny

tak, aby byly minimalizovány

tepelné mosty v konstrukcích

a tepelné vazby mezi nimi.

Řešení detailů přerušení tepelných

mostů bývá na jedné straně

často podceňováno z pozice

realizátora – u mnohých

staveb jde o polovičatá řešení,

kde se na špatné kvalitě provedení

konstrukčních detailů

projevuje používání „levných“

nekvalitních stavebních prvků.

Na straně druhé můžeme často

hovořit o špatné informovanosti

o nabídce a možnostech současných

výrobků v řadách projektantů.

Stává se, že bývá detail navržen

chybně, nebo s představou,

že nelze s jeho pomocí přerušení

tepelného mostu vyřešit vůbec.

Přitom prakticky neexistuje detail,

který by principem přerušení

tepelného mostu nešel vyřešit.

Důkazem podcenění kvalitního

řešení dané problematiky je termovizní

snímek na obr. 1, který

představuje pohled na balkónové

konstrukce bez přerušení tepelného

mostu. Tato stavba nápadně

připomíná žebrový radiátor,

kterým je vytápěn exteriér. Na

obr. 2 je pak zachycen termovizní

snímek lodžie, jejíž deska je kotvena

do stěny prostřednictvím

nosného tepelně-izolačního prvku

Schöck Isokorb ® .

Když německá firma Schöck

Bautaile GmbH v roce 1983 vyvinula

prvek Isokorb ® , který prodává

již od roku 1983 a neustále jej

vyvíjí, uplatnila nápad, který měl

problémové detaily ve staveb

konstrukci vylepšit. Tehdy šlo

ještě o luxus, dnes o povinnost a

standard. V současnosti existují

systémy, řešící následující tzv.

materiálová propojení. Základní,

nejužívanější skupinou je propojení

mezi železobetonovými deskami

. Druhou skupinu představuje

připojení ocelového, respektive

dřevěného prvku, do prostředí

monolitické betonové konstrukce

a třetím typem připojení je předělení

ocelové konstrukce, tedy

propojení mezi dvěma ocelovými

prvky.

Nosné tepelně-izolační

prvky Schöck Isokorb ®

Nosné tepelně-izolační prvky

Schöck Isokorb ® představují

inovační technologická řešení

přerušení tepelných mostů. Lze

vybrat prvky pro přenos veškerých

druhů statických zatížení

a jejich kombinací. Jsou vhodné

jak pro vodorovné desky, tak

pro prutové i stěnové konzoly.

Snižují tepelné ztráty, zabraňují

kondenzacím a vzniku plísní

a jejich použití zkracuje montážní

dobu.

Systémem Schöck Isokorb ®

je možné vyřešit například

kostrukční detail napojení desky

balkónové konstrukce v přímé

linii se stropní deskou (obr. 4 a 5)

nebo detail přerušení průvlaku

vystupujícího z fasády (obr. 6).

Jak je patrné, prvky Isokorb ® lze

zabudovat i do prefabrikátu, což

přináší nespornou výhodu jak

v přesnosti osazení samotného

komponentu, coby součásti

výztuže i tepelné izolace, tak

samozřejmě z hlediska rychlosti

samotného procesu výstavby.

Příkladem atypického použití

prvku Isokorb ® je vytvoření

konstrukce stěn z pohledového

betonu, jak v exteriéru, tak

v interiéru (obr. 7). Obr. 3 ukazuje

tento typ pláště schematicky,

kdy svislou nosnou konstrukci

tvoří stěna na straně interiéru, ve

které je ve zvolené modulaci nad

sebou ukotven speciální prvek

Isokorb ® pro přenos smykové

síly. Není důležité, zdali je modul

zvolen v úrovni stropu, nebo je-li

spára kdekoli mezi jednotlivými

podlažími. Tato stěna je z vnější

strany opatřena tepelnou izolací

a následovně překryta monolitickou

skořepinou, zavěšenou

na tzv. „Sonder“ Isokorbech.

Uvedené způsoby řešení detailů

přerušení tepelných mostů v jakémkoli

provedení jsou pak nejen

zdrojem úspor vyplývajících

ze spotřeby energie celé stavby,

▲ Obr. 3. Schéma pláště budovy

s atypickým přerušením tepelného

mostu

ale zároveň i důležitým faktorem

kvality vnitřního prostředí

staveb a životního prostředí

obecně. ■

Autor: Ing. Jiří Mrkva,

obchodně technický zástupce

Schöck-Wittek s.r.o.

▲ Obr. 1. Termovizní snímek stavby s klasickým tepelným mostem balkonovou

konstrukcí

▼ Obr. 2. Termovizní snímek detailu uložení lodžiové desky s použitím prvku

Schöck Isokorb ®

68

stavebnictví 03/09


inzerce

▲ Obr. 4. Osazování prefa balkonu se zabudovanými prvky Schöck Isokorb ®

na stavbě Korunní dvůr, Praha

▲ Obr. 5. Pohled na dokončenou fasádu stavby Korunní dvůr, Praha

SCHÖCK ISOKORB ®

▲ Obr. 6. Použití prvků Schöck Isokorb ® u netypických detailů

▼ Obr. 7. Detail – budova knihovny Filosofické fakulty MU Brno

ISOKORB K30-CV30

Veleslavínova 8, 746 01 Opava

tel., fax: 553 788 308, mobil: 724 521 213

www.schoeck-wittek.cz

stavebnictví 03/09 69


infoservis

Veletrhy a výstavy

10.–14. 3. 2009

ISH 2009

Mezinárodní veletrh zařízení

koupelen, stavební techniky,

TZB, klimatizace a obnovitelných

energií

Německo,

Frankfurt nad Mohanem,

Výstaviště

E-mail:

ish@messefrankfurt.cz

www.ish.messefrankfurt.com

11.–17. 3. 2009

IHM 2009 PROFI

60. mezinárodní odborný veletrh

řemesel, dílenské techniky, nářadí,

nástrojů, veletrh pro životní

styl, interiér a design

Německo,

Mnichov – Nové výstaviště

E-mail: hof@ghm.de

www.ghm.de

12. 3. 2009

PODLAHÁŘSKÝ MINIVELE-

TRH 2009

3. ročník prezentace hlavních

výrobců a dovozců

Hustopeče u Brna, hotel Centro

E-mail:

kancelar@cech-podlaharu.org

14.–22. 3. 2009

WOHNEN & INTERIEUR

Stavební veletrh pro bydlení,

design, vybavení a zahradu

Rakousko, Vídeň,

Messezentrum Wien

E-mail: info@messe.at

www.wohnen-interieur.at

12.–14. 3. 2009

STAVOTECH OLOMOUC 2009

inzerce

37. stavební a technický veletrh

Olomouc, Výstaviště Flora,

Wolkerova 17

E-mail: nasadil@omnis.cz

19.–22. 3. 2009

BAZÉNY, SAUNY, SOLÁRIA

& WELLNESS 2009

5. mezinárodní veletrh bazénů,

bazénových technologií, saun,

solárií a wellness

Praha 9,

Letňany, Beranových 667

E-mail: bazeny@abf.cz

19.–22. 3. 2009

SPORT TECH 2009

1. mezinárodní veletrh sportovních

staveb, jejich technologií

a vybavení

Praha 9,

Letňany, Beranových 667

E-mail: bazeny@abf.cz

www.sporttech.cz

30. 3.–2. 4. 2009

PROJECT QATAR 2009

6. mezinárodní výstava stavebních

technologií, materiálů

a vybavení

Katar, Dauhá,

Qatar International Exhibition

Center

E-mail:

mgbrael@ifpqatar.com

31. 3.–3. 4. 2009

AMPER 2009

17. mezinárodní veletrh elektroniky

a elektrotechniky

Praha 9,

Letňany, Beranových 667

E-mail: yousifova@terinvest.com

31. 3.–4. 4. 2009

CONECO/RACIO ENERGIA/

CLIMATHERM 2009

30. mezinárodní veletrh stavebnictví

Slovensko, Bratislava,

Výstavní a kongresové centrum

Incheba

E-mail: coneco@incheba.cz

15.–17. 4. 2009

FOR INDUSTRY 2009

8. mezinárodní veletrh strojírenských

technologií

Praha 9,

Letňany, Beranových 667

E-mail:

forindustry@abf.cz

www.forindustry.cz

17.–19. 4. 2009

BYTEXPO

13. ročník kontraktační a prodejní

výstavy – vše pro domov

a bydlení

Pardubice, Výstavní a společenské

centrum Ideon

E-mail: akce@pvv.cz

Kontrola klimatizačních systémů

20.–25. 4. 2009

INTERMAT 2009

Mezinárodní veletrh strojů

pro stavební a zemní práce

Francie, Paříž,

Severní výstaviště Villepinte

E-mail: info@francouzskeveletrhy.cz

21.–25. 4. 2009

IBF, SHK BRNO, URBIS INVEST

14. mezinárodní stavební veletrhy

Souběžně probíhá veletrh investic,

financí a realit

URBIS INVEST

Brno, Výstaviště BVV,

E-mail: ibf@bvv.cz

www.bvv.cz/ibf

Odborné semináře

a konference

12. 3. 2009

Hrubá stavba energeticky

úsporného domu

Odborný stavební seminář

Ústí nad Labem, Hotel Vladimír,

V roce 2009 nabyla účinnosti

vyhláška č. 277/2007 Sb.

o kontrole klimatizačních systémů.

Vzhledem k velkému zájmu

odborné veřejnosti se rozhodl

Ústav techniky prostředí Fakulty

strojní ČVUT v Praze ve

spolupráci s odbornou sekcí Klimatizace

a větrání Společnosti

pro techniku prostředí připravit

kurz, jehož účastníci budou

seznámeni s platnou legislativou

o kontrole klimatizačních

systémů, s normami ČSN EN

pro kontroly klimatizačních

a větracích systémů i s teoretickými

a praktickými podklady

i postupy použitelnými při

vlastních kontrolách klimatizačních

systémů. Součástí kurzu

bude i prezentace ukázkových

kontrol a doporučené metodiky

kontrol.

Třídenní kurz bude probíhat ve

dnech 25.–27.5.2009 v Masarykově

koleji v Praze 6,

Dejvicích.

Bližší informace obdrží zájemci

na adrese:

http://www.fsid.cvut.cz/~zmrhal/Kurz/Kurz_Kontroly_Klimatizace.htm


70

stavebnictví 03/09


Masarykova 36

E-mail: azpromo@azpromo.cz

12. 3. 2009

Povrchové úpravy fasád – prevence

vad a jejich odstraňování

Odborný seminář

Seminář je zařazen do celoživotního

vzdělávání členů ČKAIT

Praha 9, Lisabonská 4

E-mail: studio@studioaxis.cz

www.studioaxis.cz

13. 3. – 26. 6. 2009

Ochrana zdraví a hygiena práce

Distanční nadstavbové studium

Studium je akreditované MŠMT

Praha 1, Jeruzalémská 1,

Výzkumný ústav bezpečnosti

práce, v.v.i.,

E-mail:

neumannovab@vubp-praha.cz

17. 3. 2009

Moderní materiály a technologie

pro výstavbu rodinných

domů a obytných budov

Odborný stavební seminář

Hradec Králové, hotel Černigov,

Kongresový sál,

Riegrovo náměstí 144/4

E-mail: azpromo@azpromo.cz

Fibre Concrete 2009

5. mezinárodní konference

Technologie, navrhování, aplikace

17.–18. září 2009

Anotace příspěvků se přijímají

do 1. 4. 2009

Adresa:

Masarykova kolej

ČVUT v Praze

17. 3. 2009

Novinky BOZP

Seminář

Praha 1, Jeruzalémská 1,

Výzkumný ústav bezpečnosti

práce, v.v.i.,

E-mail:

neumannovab@vubp-praha.cz

10. 3. 2009

Sportoviště v ČR

Konference

Praha 9, PVA Letňany,

Konferenční centrum, sál 1,

Beranových 667

E-mail: pacaltova@abf.cz

30. 3. – 1. 4. 2009

ITS Prague 2009

6. ročník mezinárodního kongresu

o inteligentních

dopravních systémech

Praha 4,

Kongresové centrum,

5. května 65

E-mail: i.kyselkova@sdt.cz

2. 4. 2009

Pracovní úraz – povinnosti

zaměstnavatele

Seminář

Praha 9, Jeruzalémská 1,

Thákurova 1

Praha 6 – Dejvice

Fakulta staveb

Katedra betonových a zděných

konstrukcí

Další informace:

E-mail: fc2009@fsv.cvut.cz

www.concrete.fsv.cvut.cz/

fc2009. ■

Výzkumný ústav bezpečnosti

práce

E-mail:

neumannovab@vubp-praha.cz

3.–5. 4. 2009

Architektu(h)ra

4. ročník studentského workshopu

Liberec 8, Horní Hanychov 153,

Hotel Ještěd

E-mail: cegra@cegra.cz

6. – 9. 4. 2009

AutoCAD základní

školení

Praha 3, Domažlická 1053/15

AbecedaPC

E-mail:

Vojtech.Krupka@AbecedaPC.cz

6.– 9. 4. 2009

Odborná způsobilost k zajišťování

úkolů v prevenci rizik

Stavba roku 2009

Královéhradeckého kraje

Konzultační kurz pro přípravu ke

zkoušce

Praha 1, Jeruzalémská 1,

Výzkumný ústav bezpečnosti

práce, v.v.i.,

E-mail:

neumannova@vubp-praha.cz

7. 4. 2009

Kámen v architektuře a stavitelství

Seminář

Praha 2, Dům ČKAIT,

Sokolská 15

E-mail: jsaidl@ckait.cz, info@ckait.cz

14. 4. 2009

Pojištění autorizovaných

osob

Seminář

Praha 2, Dům ČKAIT,

Sokolská 15

E-mail: jsaidl@ckait.cz, info@ckait.cz

Již 6. ročník veřejné neanonymní

soutěže Stavba roku Královéhradeckého

kraje vyhlásili jeho pořadatelé,

kterými jsou Krajský úřad

KHK, ČKAIT, SSI ČR, SPS v ČR

a ČKA. Do soutěže mohou být

přihlášena stavební díla, která jsou

zhotovena a zkolaudovaná v období

od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2008.

Stavby budou rozděleny do čtyř kategorií:

Domy pro bydlení, Stavby

občanské vybavenosti, Stavby pro

průmysl a zemědělství a Dopravní

a inženýrské stavby. V každé z kategorií

ponese oceněná stavba

titul Stavba roku KHK 2009, kromě

těchto cen mohou být udělena

dvě čestná uznání. Termín podání

přihlášek je 30. června 2009,

její vyhodnocení je předběžně

stanoveno na čtvrtý kvartál letošního

roku. Adresa pro doručení

dokumentace je: SPS, Jižní

870, 500 03 Hradec Králové, tel.:

495 401 224, e-mail: sps@hsc.cz.

Podmínky soutěže a přihlášky

ke stažení je možné nalézt také na

www.casopisstavebnictvi.cz. ■

Přehled statistických údajů o stavební produkci v roce

2008 naleznete na www.casopisstavebnictvi.cz.

inzerce

stavebnictví 03/09 71


firemní blok

euroCALC Remote Standard:

rozpočtování dostupné pro každého

Firma Callida od 1. března, jako jediná na

českém trhu, nabízí novou službu euroCALC

Remote Standard. Rozpočtáři a malé staveb

firmy mohou využít vzdáleného přístupu

k informačnímu a oceňovacímu systému

euroCALC 3 prostřednictvím outsourcingu.

Podobně jako firma v současné

době platí měsíční poplatky za

telefon nebo připojení k internetu,

může za měsíční paušál pracovat

vždy s nejnovější verzí systému

euroCALC 3 s nejnovějšími daty

odkudkoliv a kdykoliv přes internet.

Nemusí počítat s počáteční investicí

do zakoupení licencí systému,

může lépe rozložit náklady a rychleji

zvýšit svůj zisk. Přístup ke službě

euroCALC Remote Standard je

neomezený po 24 hodin denně.

Uživateli postačí pouze počítač

a připojení na internet s minimální

rychlostí 2Mbps, provoz a správu

aplikace řeší firma Callida. Službu

podporují operační systémy Windows

(XP, Vista) i další systémy

(Linux/Unix, Mac atd.).

Služba je určena především rozpočtářům

– fyzickým osobám

a menším firmám. Větším stavebním

společnostem bude lépe

vyhovovat služba euroCALC

Remote Private, která je připravena

řešit individuální požadavky

na využití systému. Studenti využívají

službu euroCALC Remote

Student bezplatně.

Služba euroCALC Remote Standard

zahrnuje:

■ plné užívání licence systému

euroCALC 3 – sestava

Enterprise;

■ oceňovací databázi SCI-Maxi se

skladbou ve vždy aktuální cenové

úrovni (určenou pro čtení);

■ standardní nastavení uživatelského

rozhraní, tiskových

a exportních šablon;

■ přístup registrovaného subjektu

k vlastní databázi zakázek;

■ pravidelné zálohy databáze

zakázek.

Software: euroCALC 3 –

sestava Enterprise

Pro své vlastnosti a nástroje je

euroCALC 3 bezkonkurenčním

informačním a oceňovacím systémem

na českém trhu v oblasti

oceňování staveb. Je určený

zejména pro sestavení rozpočtu

stavebních zakázek a komfortní

kalkulaci nákladů. Sestava nabízí

také řešení pro čerpání rozpočtu,

tvorbu poptávek či práci

s rozpočtovými ukazateli, export

do souboru XLS, načítání položek

ze souboru XLS

a mnoho dalších funkcí

nezbytných pro rychlé

a efektivní oceňování

stavebních zakázek.

Data – sestava SCI-

Maxi se skladbou

Datová základna SCI-

Maxi je určena především

pro oceňování

staveb pozemního

stavitelství, obsahuje

katalogy stavebních

prací, materiálů a agregovaných

položek.

Uživatelská podpora

Zřízení služby obsahuje i třídenní

odborný kurz euroCALC

Beginner pro snadné a rychlé

využití systému euroCALC 3

pořádaný v sídle společnosti

Callida. Uživatelská podpora

je zajištěna prostřednictvím

konzultací s oddělením péče

o zákazníky elektronickou poštou

a pomocí systému vzdálené

pomoci.

Deset PRO službu euroCALC

Remote Standard:

■ služba dostupná pro každého;

■ rychlé zřízení služby (do

48 hodin v pracovních dnech

po zaplacení poplatku za zřízení

služby);

■ přístup kdykoliv a odkudkoliv

(z firmy, z domova, na cestách…)

prostřednictvím internetu;

■ nejnovější verze informačního

a oceňovacího systému

euroCALC;

■ nejnovější cenová úroveň datových

souborů (bez nákladů na

aktualizaci);

■ nulové investiční náklady do

pořízení či aktualizace hardware

či software;

■ bez starostí o provoz a správu

aplikace;

■ bez starostí o zálohování zakázek;

■ zabezpečený přístup;

■ rozložení nákladů – úhrada

služby formou pravidelných

měsíčních poplatků;

Zabezpečení služby

Všechny servery jsou chráněny

bránami Firewall s celou řadou

pokročilého nastavení a technologiemi,

které šifrují citlivá data

na discích. Zároveň je využíváno

nejnovějších kryptografických

standardů. Servery jsou umístěny

v zabezpečených prostorách

a vybaveny záložním zdrojem,

generátorem a klimatizací a jsou

pod stálým 24hodinovým dohledem

s kamerovým systémem

a alarmem. Servery jsou připojeny

k páteřní síti internetu, kde

přenos dat není omezen.

Rychlá, snadná, dostupná

a bezpečná služba euroCALC

Remote Standard splňuje všechny

parametry progresivní metody

outsourcingu s uživatelským

komfortem a snižováním nákladů

firmy.

Více informací na:

www.callida.cz

www.rozpoctovani-online.cz ■

72

stavebnictví 03/09


Renault Trucks v roce 2008

TONDACH Pálená střecha 2008

Navzdory poklesu svých prodejů

Renault Trucks v rozporuplném

ekonomickém klimatu roku 2008

posílil svou pozici na trhu. V kategorii

nad 6 t se jeho tržní podíl (počet

nově registrovaných vozidel)

v 27 zemích Evropy zvýšil přibližně

o 1 a ve Francii o 1,7 %. Pokud

jde o užitková vozidla, jeho podíl

na trhu vzrostl o 0,2 % v Evropě

a 0,6 % ve Francii. Co se týče mezinárodního

trhu, prodeje vzrostly

až o 27 %. Loňský rok mohl být

dokonce zcela výjimečný, kdyby

se ve 4. čtvrtletí neprojevily první

známky hospodářské krize.

Růst byl především významný

v těchto oblastech:

■ Střední východ (21 % prodeje);

■ Alžírsko a Tunisko (19 %);

■ SNS a Ukrajina (15 %).

Na mezinárodním trhu je pozoruhodná

výrazná převaha vozidel

stavební řady. Renault Kerax

a Premium Lander sami o sobě

představují 61 % prodeje Renault

Trucks. Mohutnost

a nosnost vozidla

Kerax mu umožňují

nalézt zájemce

prakticky ve všech

zemích. Snadno se

přizpůsobuje jak

nejnáročnějším klimatickým

a provozním

podmínkám,

tak rozličným typům

aktivit (těžba

nerostů, doprava

dřeva...). ■

Nízkoenergetické střešní

okno ROTO Designo R8 NE

Po světové premiéře na mnichovském

BAU 2009 se světová

novinka překonávající dosavadní

standardy střešních oken, nízkoenergetické

střešní okno Designo

R8 NE, představila v Praze. Na

výstavě Střechy Praha ji prezentovala

dceřiná společnost

ROTO Dach und Solartechnologie,

společnost ROTO Stavební

elementy, spol s r.o.

Motto expozice ROTO – nízkoenergetická

a aktivní střecha –

odpovídalo předem na otázky

návštěvníků. Nízkoenergetická

okna Designo R8 NE v plastovém

nebo dřevěném provedení

v kombinaci se solárními a foto-

QUALIFORM rozšířil služby klientům

V listopadu 2008 získala

QUALIFORM, a.s. Osvědčení

Ministerstva dopravy ČR

č. 198/2008 k provádění průzkumných

a diagnostických

prací souvisejících s výstavbou,

opravami, údržbou a správou

pozemních komunikací v oboru

geotechnický průzkum.

Firma QUALIFORM tak rozšířila

možnost opravňující ředitele

olomouckého pracoviště

voltaickými panely, to je střecha

budoucnosti – nízkoenergetická

a aktivní střecha. Nejvyšší třídu

oken Designo představuje Designo

Tronic, nízkoenergetické okno

s elektronickým ovládáním.

Obchodní partneři, stejně jako

profesionálové z pokrývačských

firem i běžní zákazníci, kteří se

chystají ke stavbě či rekonstrukci

domu, se o novince vyslovovali

s uznáním i nadějí, že v době

drahých energií je to, jak se říká,

trefa do černého. Designo R8 NE

bude v prodeji na jaře 2009. ■

Ing. Pavla Jäkla zajišťovat

činnosti podle osvědčení

k odborné způsobilosti projektovat,

provádět a vyhodnocovat

geologické práce

v oboru Inženýrská geologie,

udělené rozhodnutím Ministerstva

životního prostředí ČR

č. 1321/2001. Přehled veškerých

služeb společnosti QUA-

LIFORM, a.s. je k dispozici na

www.qualiform.cz ■

inzerce

Společnost TONDACH uspořádala

již počtvrté soutěž pro

pokrývače a pokrývačské firmy,

při které se hodnotí propracování

detailů střech i jejich

vzhled. Národního kola soutěže

se účastnilo 181 realizací střech

z celé republiky. Vítězné realizace

postupují do mezinárodního kola

soutěže. Střechy musely být

pokryty pálenou střešní krytinou

od společnosti TONDACH a realizovány

mezi listopadem 2007

a 2008. Soutěžilo se v kategoriích

soukromé obytné budovy, veřejné

budovy a historické budovy.

Již tradičně byla nejvíce zastoupena

kategorie soukromých

obytných budov, kde odborná

porota složená z odborníků na

střechy a novinářů z odborných

titulů hodnotila celkem 136

střech. Vítězem se stala rekonstrukce

střechy vily v Dobřichovicích

se střešní taškou typu malý

prejz provedená firmou Krolan

s.r.o. Stejná firma si odnesla

i druhé místo v kategorii historických

budov, a to za rekonstrukci

střechy Italského velvyslanectví.

Vítězem této kategorie se stala

rekonstrukce střechy kostela

Nanebevzetí Panny Marie v Praze

Modřanech, pokryta taškou

typu malý prejz a realizovaná

firmou Střechy Vrňata & Žáčik

s.r.o. V kategorii veřejných budov

získala největší počet bodů nová

střecha na budově obecního

úřadu, pošty a knihovny v obci

Druztová na Plzeňsku z dílny

Profesiol s.r.o. Použitou střešní

taškou byla bobrovka.

„Letos se soutěže TONDACH

Pálená střecha zúčastnilo rekordních

181 střech. Sami

jsme byli překvapeni takto

vysokou účastí a v příštím

ročníku očekáváme překročení

dvoustovky,“ zhodnotil soutěž

ředitel společnosti TONDACH,

Vojtěch Stokláska.

Vyhlášení výsledků mezinárodní

soutěže TONDACH Pálená střecha

2008 proběhne v dubnu

2009. ■

- PES -

NETANKUJTE

!!! ZBYTECN Ì !!!

Nabízíme

sbìr polohy pomocí GPS

pøenos dat pomocí GSM

nepøetržité hlídání

paliva v nádrži i na

odstaveném stroji

pøi ztrátì paliva na

odstaveném stroji

vyhlásit poplach

identifikaci øidièe

mìøení otáèek motoru

výpoèet motohodin

pøipojení dalších vstupù

http://pes.taurex.eu

e-mail: taurex@taurex.eu

tel.: +420 777 792 926

stavebnictví 03/09 73


v příštím čísle

04/09 duben

Dubnové číslo časopisu je

věnováno tématu staveb

hmoty a chemie. Příspěvky se

zaměří především na inovace

v oblasti ekologických materiálů

a možnosti jejich uplatnění

ve výstavbě.

Číslo 04/09 vychází 7. dubna

předplatné

Celoroční předplatné (sleva 20 %):

544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:

EXPO DATA spol. s r.o.

Výstaviště 1, 648 03 Brno

(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,

bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)

Olga Bočková

Tel.: +420 541 159 564

Fax: +420 541 159 658

E-mail: bockova@expodata.cz

Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

inzerce

Formát

Na zrcadlo

Rozměr

Na spad (ořez)

Cena

1/1 strany 185x254 mm (210x297 mm) 59 000 Kč

1/2 strany na šířku 185x125 mm (210x147 mm) 29 900 Kč

1/2 strany na výšku 90x254 mm (103x297 mm) 29 900 Kč

1/2 strany – editorial 90x254 mm (103x297 mm) 32 900 Kč

1/3 strany na šířku 185x82 mm (210x104 mm) 19 900 Kč

1/4 strany na šířku 185x61 mm Nelze 14 900 Kč

1/4 strany na výšku 43x254 mm Nelze 14 900 Kč

1/8 strany na výšku 43x125 mm Nelze 7 400 Kč

2. a 3. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 63 000 Kč

4. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 74 000 Kč

1/1 strana PR článek 43 000 Kč

1/2 strana PR článek 21 900 Kč

Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:

EXPO DATA spol. s r.o.

Výstaviště 1, 648 03 Brno

(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,

bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)

Mgr. Darja Slavíková

tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: slavikova@expodata.cz

stavebnictví 2009

časopis

Ročník III

Číslo: 03/2009

Cena: 68 Kč vč. DPH

Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.

Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno

IČ: 44960751

Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2

Tel.: +420 227 090 500

Fax: +420 227 090 614

E-mail: redakce@casopisstavebnictvi.cz

www.casopisstavebnictvi.cz

Obchodní ředitel vydavatelství:

Milan Kunčák

Tel.: +420 541 152 565

E-mail: kuncak@expodata.cz

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský

Tel.: +420 602 542 402

E-mail: taborsky@casopisstavebnictvi.cz

Redaktor: Petr Zázvorka

Tel.: +420 728 867 448

E-mail: zazvorka@casopisstavebnictvi.cz

Redaktor odborné části:

Ing. Hana Dušková

Tel.: +420 227 090 500

Mobil: +420 725 560 166

E-mail: duskova@casopisstavebnictvi.cz

Obchodní zástupce:

Michal Brádek

Mobil: +420 602 233 475

E-mail: bradek@casopisstavebnictvi.cz

Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,

Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,

Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),

Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,

Ing. Jozef Kuzma, EurIng. Aut. Ing.

Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach

Tel.: +420 541 159 357

E-mail: valehrach@expodata.cz

Inzerce: Mgr. Darja Slavíková

Tel.: +420 541 159 437

Fax: +420 541 153 049

E-mail: inzerce@casopisstavebnictvi.cz

Předplatné: Olga Bočková

Tel.: +420 541 159 564

Fax: +420 541 159 658

E-mail: bockova@expodata.cz

Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.

Náklad: 31 100 výtisků

Povoleno: MK ČR E 17014

ISSN 1802-2030

EAN 977180220300503

Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa

© Stavebnictví

All rights reserved

EXPO DATA spol. s r.o.

Odborné posouzení

Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví

podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.

O tom, které články budou odborně posouzeny,

rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty

(nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž

určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři

recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých

příspěvcích posudky recenzentů.

Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem.

Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě

bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce

neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích

autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

74

stavebnictví 03/09


Úspora

a ekologie

v jedné cihle

NOVINKA 2009

EKOnomický:

– o 10 % úspornější než běžné výrobky

– snižuje náklady na vytápění

EKOlogický:

– stavba dýchá a akumuluje teplo

– příjemné mikroklima

www.wienerberger.cz

Zákaznická linka: 844 111 123

More magazines by this user
Similar magazines