statika a dynamika staveb - Časopis stavebnictví
05.11.2014 • Views
Share Embed Flag

statika a dynamika staveb - Časopis stavebnictví

statika a dynamika staveb - Časopis stavebnictví

statika a dynamika staveb - Časopis stavebnictví

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
casopisstavebnictvi.cz

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

START NOW

2009<br />

MK ČR E 17014<br />

03/09<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz <strong>staveb</strong>ních inženýrů<br />

Svaz podnikatelů <strong>staveb</strong>nictví v ČR<br />

časopis<br />

Časopis <strong>staveb</strong>ních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs<br />

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong><br />

<strong>staveb</strong><br />

stavba roku: unikátní mosty<br />

na chomutovské přeložce<br />

interview: Josef Podzimek<br />

www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz

editorial<br />

Vážení čtenáři,<br />

z mlžného oparu permanentně<br />

halícího činnost vlády České<br />

republiky se v předposledním<br />

únorovém týdnu vylouply konkrétní<br />

kontury Národního protikrizového<br />

plánu. Přišel pozdě?<br />

Odpovídají opatření reálné situaci?<br />

Bude potřeba jej aktualizovat<br />

ještě dříve, než se k Vám<br />

dostane tento článek? Otázky,<br />

které si určitě klade drtivá většina<br />

podnikatelů a manažerů napříč<br />

všemi odvětvími. Pro <strong>staveb</strong>ní<br />

sektor jsou z navrhovaných<br />

opatření samozřejmě nejdůležitější<br />

změny ve vytvoření nových<br />

a navýšení stávajících dotačních<br />

programů a je pozitivní, že se<br />

netýkají jen výstavby dopravní<br />

infrastruktury. Nicméně agresivní<br />

krok v podobě snížení DPH<br />

u bytové výstavby by stoprocentně<br />

stál minimálně za vážnou úvahu<br />

s velmi reálným výsledkem.<br />

Jak se Národní protikrizový plán<br />

vlády zamlouvá vrcholným manažerům<br />

<strong>staveb</strong>ních firem a výrobců<br />

<strong>staveb</strong>ních hmot, ukazuje<br />

blesková anketa, kterou časopis<br />

Stavebnictví připravil do březnového<br />

čísla. Pokud byste se<br />

i Vy chtěli zapojit do diskuze na<br />

toto téma, můj e-mail je plně<br />

k dispozici.<br />

Ovšem nejen současná situace<br />

dokládá, že podnikání ve <strong>staveb</strong>nictví<br />

v historicko-geografickém<br />

teritoriu České republiky, Československa<br />

a Rakouska-Uherska<br />

byla v minulých, řekněme sto<br />

padesáti letech poněkud divočejší.<br />

Josef Podzimek obdržel od<br />

prezidenta republiky osmadvacátého<br />

října loňského roku medaili<br />

Za zásluhy III. řádu. Jak sám<br />

v rozhovoru vypráví, důvodem tohoto<br />

ocenění nebyly jeho nemalé<br />

zásluhy ve vodohospodářské<br />

výstavbě nebo celoživotní snaha<br />

o prosazení výstavby vodního<br />

koridoru Dunaj–Odra–Labe.<br />

„Nakonec jsem došel k tomu,<br />

že medaili obdržím za nejstarší<br />

<strong>staveb</strong>ní firmu v České republice,<br />

což samozřejmě beru jako<br />

ocenění celého rodu Podzimků,“<br />

vypráví v rozhovoru pro časopis<br />

Stavebnictví.<br />

Za tímto výrokem ale nelze hledat<br />

ani špetku hořkosti, protože je<br />

zázrakem udržet v kontextu historického<br />

chaosu více než stoleté<br />

spojení rodinné tradice se <strong>staveb</strong>ním<br />

podnikáním.<br />

Pokud je řeč o nepředvídatelné<br />

době a chaosu hodnot každodenního<br />

života, ať už se týkají<br />

společnosti jako takové, nebo jen<br />

její ekonomické situace, tak by<br />

logicky mělo být imperativem pro<br />

přežití člověka hledání rovnováhy.<br />

Koneckonců podle řeckých filozofů<br />

byl rovnovážný stav stavem<br />

ideálním a umění jeho dosažení<br />

mělo vždy výsostné postavení.<br />

Stejně tak ho má <strong>statika</strong> ve<br />

<strong>staveb</strong>nictví, jakožto strážkyně<br />

rovnováhy a klidu všech prvků<br />

konstrukcí. Proto lze s trochou<br />

představivosti brát hlavní téma<br />

březnového čísla jako inspiraci<br />

pro každodenní život, protože<br />

není podstatnějším úkolem pro<br />

člověka a profesionála, než udržet<br />

sebe a výsledky své práce v rovnováze<br />

s okolím.<br />

Hodně štěstí přeje<br />

Jan Táborský<br />

šéfredaktor<br />

taborsky@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

inzerce<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 3

obsah<br />

03/09 březen<br />

6–7<br />

2009<br />

3 editorial<br />

časopis<br />

<strong>staveb</strong>nictví<br />

4 obsah<br />

5 aktuality<br />

anketa<br />

6 Národní protikrizový plán je dobrý, ale kromě firem, by měl šetřit<br />

i stát<br />

stavba roku<br />

8 Mosty s autogramem<br />

Anketa: Národní protikrizový plán<br />

V druhé polovině února představila vláda ČR 12 tezí Národního<br />

protikrizového plánu vlády. Manažeři předních českých <strong>staveb</strong>ních<br />

firem ho vítají, i když s notnou dávkou kritických připomínek.<br />

8–13<br />

interview<br />

14 Jak stavby propojují generace<br />

management<br />

18 Realitní trh a jeho příprava na období konjunktury<br />

téma: <strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

22 Konstrukce protihlukového tunelu na Městském okruhu v Hradci<br />

Králové<br />

28 Životní prostředí a technická seizmicita<br />

32 Nová norma pro navrhování konstrukcí odolných proti účinkům<br />

zemětřesení<br />

3 7 Nový obloukový most přes řeku Jizeru<br />

4 2 Zatěžovací zkoušky přesného zdiva Liapor<br />

4 6 Terminál hromadné dopravy u nádraží v Hradci Králové<br />

53 Stanovení charakteristické pevnosti konstrukcí z betonu na základě<br />

zkoušek<br />

Chomutovská přehlídka mostních konstrukcí<br />

Přeložka silnice I/7 Chomutov–Křimov je jakousi stálou výstavou současných<br />

technologií mostních konstrukcí. Členitý terén, komplikované zakládací<br />

podmínky a délka stavby vyburcovaly projektanty k unikátním návrhům.<br />

14–16<br />

požární ochrana<br />

58 Postupy HZS v oblasti ochrany obyvatel a civilního nouzového<br />

plánování<br />

62 svět stavbařů<br />

materiály<br />

65 Zkouška dřevěného trámového stropu s požární odolností<br />

60 minut<br />

firemní blok<br />

68 Přerušení tepelných mostů prvky Schöck Isokorb ®<br />

72 euroCALC Remote Standard: rozpočtování dostupné pro<br />

každého<br />

70 infoservis<br />

Příběh rodu Podzimků<br />

Úspěšný konglomerát firem, spojených se jménem Podzimek, nemá<br />

z hlediska historie a tradice vážného protivníka. Důvodem je nadšení a zápal<br />

pro stavařinu jako takovou, které provázely členy všech generací rodu.<br />

74 v příštím čísle<br />

foto na titulní straně: protihlukový tunel v Hradci Králové, Tomáš Malý<br />

4<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

aktuality<br />

foto a text: redakce<br />

Přestavba Ústřední čistírny<br />

odpadních vod v Praze<br />

Magistrát hl. m. Prahy se dohodl<br />

s městskou částí Praha-Troja na spolupráci<br />

při nutné přestavbě ústřední<br />

čistírny odpadních vod (ČOV) na<br />

Císařském ostrově v Praze. Radnice<br />

Troji nebude dále blokovat přípravná<br />

řízení na stavbu, magistrát na oplátku<br />

čistírnu zakryje a zatravní. Díky<br />

dohodě nabylo koncem ledna 2009<br />

platnosti územní rozhodnutí.<br />

Územní řízení na přestavbu ČOV<br />

trvalo více než dva roky. Kvůli zdlouhavému<br />

procesu magistrát nestíhá čerpat<br />

peníze vyčleněné na stavbu. Pro<br />

rok 2008 se počítalo s částkou kolem<br />

480 milionů korun, investováno<br />

bylo jen jedno procento. Letos je<br />

v rozpočtu na přestavbu více než<br />

miliarda korun.<br />

Historie přípravy nové ÚČOV<br />

Už delší dobu je jasné, že se přestavba<br />

čistírny nestihne realizovat v termínu,<br />

do kterého mají tato zařízení podle<br />

závazku ČR vůči EU splňovat limity pro<br />

čistotu vypouštěných odpadních vod.<br />

Evropská komise požaduje po všech<br />

členských zemích EU, aby tyto limity<br />

splnily do roku 2010.<br />

Čistírna už nyní pracuje kvůli nedostačující<br />

čistotě vypouštěných<br />

odpadních vod na výjimku, stejně<br />

tomu bude i při přestavbě. Magistrát<br />

zřejmě nebude moci, na<br />

rozdíl od jiných měst, počítat s dotací<br />

z evropských fondů, jestliže nezmění<br />

vodohospodářskou smlouvu, která<br />

přesahuje rok 2022. Magistrát má<br />

uzavřeny smlouvy s vodárenskou<br />

firmou do roku 2028. ■<br />

2007<br />

2006<br />

2005<br />

inzerce<br />

Bienále Industriální stopy 2009<br />

se záštitou ministra kultury ČR<br />

„Dovolte, abych<br />

vyslovil spokojenost<br />

s průběhem<br />

minulých ročníků<br />

bienále, jejichž cílem<br />

bylo prezentovat<br />

příklady, kdy se<br />

objekty technických<br />

památek nebo průmyslové<br />

architektury, po různých<br />

<strong>staveb</strong>ních úpravách, navrátily do<br />

života měst a obcí. Vysoká odborná<br />

úroveň seminářů vždy reflektovala<br />

aktuální problémy technických památek<br />

a odrážela bohaté zkušenosti<br />

dotčených subjektů s praktickou<br />

stránkou péče o ně.“ Takto hodnotí<br />

úroveň předchozích ročníků bienále<br />

Industriální stopy ministr kultury<br />

ČR Václav Jedlička, který v dopisu<br />

prezidentovi ČSSI Ing. Svatoplukovi<br />

Zídkovi rovněž sdělil, že přebírá nad<br />

5. ročníkem osobní záštitu. Mezinárodní<br />

bienále proběhne v pražském<br />

Ekotechnickém muzeu a na dalších<br />

místech od 8. do 14. října 2009.<br />

Hlavním mediálním partnerem akce<br />

je časopis Stavebnictví. ■<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 5

anketa<br />

Národní protikrizový plán je dobrý,<br />

ale kromě firem, by měl šetřit i stát<br />

Časopis Stavebnictví, položil manažerům předních<br />

českých <strong>staveb</strong>ních firem v souvislosti s prezentací<br />

Národního protikrizového plánu vlády ČR<br />

v druhé polovině února, jednoduchou, ale závažnou<br />

otázku: Jak vnímáte, jako manažer v odvětví<br />

<strong>staveb</strong>nictví, vládní protikrizový plán?<br />

Dan Ťok, předseda představenstva<br />

a generální ředitel<br />

Skanska CS a.s.<br />

Aniž bych chtěl nějak hlouběji<br />

komentovat obecné hledisko protikrizových<br />

opatření, tak podle mě<br />

tato opatření nepřicházejí pozdě.<br />

Představa, že čím dříve, tím<br />

lépe, neodpovídá úplně realitě.<br />

Současná finanční a hospodářská<br />

krize může totiž být nahlížena<br />

také jako návrat k normálu po<br />

extrémně úspěšném období<br />

s tím, že se bude třeba poněkud<br />

v našich potřebách uskrovnit.<br />

Tím pádem některé kapacity, jež<br />

byly připraveny dodávat zboží na<br />

dluh, nebudou potřeba. Nicméně<br />

je faktem, že současná situace<br />

potřebuje stimulaci ekonomiky,<br />

a pokud je to cesta podpory<br />

realizace nových projektů, tak<br />

z pohledu <strong>staveb</strong>ního odvětví<br />

(a dalších oborů se <strong>staveb</strong>nictvím<br />

spojených) tyto kroky nelze než<br />

uvítat. Různé formy daňových<br />

úlev a stimulace poptávky musím<br />

také hodnotit kladně. Součástí<br />

protikrizových opatření vlády by<br />

ovšem neměla být jen opatření<br />

pro zvýšení poptávky, ale také<br />

konkrétní body úspor na straně<br />

státních výdajů. To mně ve vládním<br />

balíčku chybí, ale pevně doufám,<br />

že to bude obecný imperativ<br />

pro celou exekutivu, jelikož se na<br />

základě ekonomického vývoje<br />

v České republice pomalu stává<br />

největším zaměstnavatelem samotná<br />

státní správa. Jestli je to<br />

dobře nebo špatně, to nechám<br />

na druhých. ■<br />

Bořivoj Minář, generální ředitel<br />

společnosti STOMIX,<br />

spol. s r.o.<br />

Co se našeho oboru týče, vnímám<br />

opatření vlády také jako<br />

částečnou pomoc <strong>staveb</strong>nímu<br />

trhu. Program Panel generuje<br />

zakázky, hledání alternativního<br />

prostoru pro <strong>staveb</strong>nictví považuji<br />

za chvályhodné a správné.<br />

Součástí podpory by ale měl být<br />

i plán na osvětu, podporu<br />

a kontrolu investic do kvalitních<br />

produktů. Dotační programy na<br />

zateplování mají různé podmínky<br />

a výši podpory, je proto nutné<br />

umět komunikovat a propagovat<br />

je. Stejně tak je potřeba umět<br />

dohlédnout na použití kvalitních<br />

materiálů a správných realizačních<br />

postupů. V minulosti se<br />

ukázalo, že právě program Panel<br />

nastartoval boom zateplování<br />

v České republice a v současné<br />

době se u nás zatepluje nejvíce<br />

v Evropě. ■<br />

František Vaculík, předseda<br />

představenstva a generální<br />

ředitel PSJ, a.s.<br />

Aktuální vládní „protikrizový<br />

plán“ vnímám pozitivně. Snaha<br />

o systémové řešení a stimulování<br />

podnikatelského prostředí<br />

je bezesporu přínosnější, než jít<br />

cestou jednorázových podpor,<br />

řešících jenom důsledky, a to<br />

obvykle pouze dočasně. V souvislosti<br />

s ulehčením v nákladech<br />

a cash flow bude pro firmy určitě<br />

přínosem jak snížení odvodů na<br />

sociální pojištění, tak i zrychlení<br />

odpisů u vybraných položek<br />

a možnost odpočtu DPH při<br />

nákupu osobních automobilů.<br />

Z pohledu naší dlouhodobé firemní<br />

strategie jako největší plus<br />

vnímám podporu proexportního<br />

financování ve formě navýšení<br />

kapitálu České exportní banky<br />

o dvě miliardy korun, což umožní<br />

podporu dalších vývozních záměrů.<br />

Jistě to představuje zvýšenou<br />

motivaci i pro <strong>staveb</strong>ní firmy<br />

a developery, aby se na zahraničních<br />

trzích prosadili a svými<br />

projekty přesvědčili Českou<br />

exportní banku, potažmo EGAP,<br />

jenž český export pojišťuje,<br />

o jejich návratnosti. Pozitivem je<br />

i program Českomoravské záruční<br />

a rozvojové banky pro malé<br />

a střední podniky, který s garancí<br />

80 procent umožní čerpat až<br />

90 milionů korun. Právě realitní<br />

business nyní velmi potřebuje<br />

posílení a obnovu úvěrových<br />

linek, aby se podařilo rozjet řadu<br />

developerských projektů, které<br />

byly pozastaveny či odsunuty.<br />

Je však otázkou, zda tento záměr<br />

může pomoci i skomírajícímu<br />

trhu s byty. Neumím dnes<br />

posoudit, jaký dopad bude mít<br />

záměr podporovat zateplování<br />

rodinných a bytových domů.<br />

Co určitě vidím z pohledu firem<br />

jako důležité, a není to obsahem<br />

vládního balíčku, jsou změny<br />

v pracovním zákoníku s cílem<br />

zpružnit možnost zaměstnávání,<br />

ale i ukončování pracovních<br />

poměrů. Nadále však platí, že<br />

se v první řadě musíme spolehnout<br />

především sami na sebe<br />

a přijmout řadu vlastních opatření,<br />

nutných k zajištění existence<br />

a fungování firmy. ■<br />

Rudolf Borýsek, ředitel Lias<br />

Vintířov, lehký <strong>staveb</strong>ní materiál,<br />

k.s.<br />

Vládní protikrizový plán je bezpochyby<br />

správným krokem, i když<br />

mně z obecného hlediska připadá<br />

6<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

<strong>staveb</strong>nictví<br />

inzerce<br />

www.portadoors.cz<br />

zbytečně defenzivní. V rámci <strong>staveb</strong>nictví<br />

bych uvítal podstatně<br />

masivnější podporu veřejných<br />

zakázek, a to i mimo oblast <strong>staveb</strong><br />

dopravní infrastruktury – tedy<br />

v oblasti pozemních <strong>staveb</strong>. V oblasti<br />

bytové výstavby bych určitě<br />

prosazoval snížení daně z přidané<br />

hodnoty, u sociálního bydlení<br />

klidně na nula procent. ■<br />

Martin Doksanský, generální<br />

ředitel SMP CZ, a.s.<br />

Vnímám jej jako důležitý aktuální<br />

návrh řešení současné vážné<br />

situace. Podtrhuji slovo aktuální.<br />

Situaci u nás i ve světě bude<br />

potřeba vyhodnocovat průběžně,<br />

stejně tak i efekt přijatých opatření<br />

a na nové podněty pružně reagovat.<br />

Co mně vadí je to, že se do<br />

tvorby jednotného protikrizového<br />

plánu nezapojili všichni odborníci<br />

tohoto státu, že se jejich rozhodnutí<br />

o aktivní účasti řídilo podle<br />

politické příslušnosti. Ve vážných<br />

situacích by toto mělo jít stranou<br />

a mělo by se myslet na prospěch<br />

všech lidí této země.<br />

A co vnímám jako správné rozhodnutí<br />

obsažené v plánu? Především<br />

to, že se přijatá opatření<br />

snaží zajistit podporu exportu,<br />

investice do výzkumu a vývoje<br />

a do dopravní infrastruktury.<br />

Zároveň plně podporuji vládní<br />

snahu dbát na to, aby použité<br />

nástroje měly udržitelný dopad<br />

na veřejné rozpočty a nevedly<br />

jen k řešení současných problémů<br />

na úkor budoucích generací.<br />

Z tohoto pohledu je důležité<br />

především řešení otázky zaměstnanosti.<br />

Z pohledu podnikatele ve <strong>staveb</strong>nictví<br />

vnímám jako správné:<br />

– snížení sazby pojistného na<br />

nemocenské a důchodové<br />

pojištění;<br />

– navýšení investic do dopravní<br />

infrastruktury o 7,2 mld. Kč<br />

oproti plánu roku 2009;<br />

– snížení záloh na daně z příjmů;<br />

– zrychlení odpisů;<br />

– rychlejší vratky DPH;<br />

– dotvoření programu na snižování<br />

energetické náročnosti<br />

budov a program PANEL.<br />

Co mi jako stavaři naopak chybí:<br />

– zvýšení tlaku a konkrétní úkoly<br />

pro čerpání prostředků z OP 1.1,<br />

tj. prostředků pro rekonstrukce<br />

vodohospodářské struktury<br />

a protipovodňových opatření,<br />

na rozdíl od SFDI v této oblasti<br />

SFŽP prostředky prakticky<br />

nečerpá;<br />

– rozhodnutí o realizaci <strong>staveb</strong><br />

zajišťujících dokončení<br />

splavnosti Labe – stát by se<br />

koneckonců při řešení tohoto<br />

nejekologičtějšího způsobu<br />

dopravy vyhnul i žalobám ze<br />

strany rejdařů;<br />

– zahájení vážné technické přípravy<br />

kanálů Dunaj–Odra–Labe,<br />

pokud by bylo možné na tento<br />

projekt zajistit prostředky z EU<br />

po roce 2013, bylo by trestuhodné<br />

se u tohoto gigantického<br />

projektu o to nepokusit;<br />

– akcelerace diskuze o státní<br />

energetické koncepci a prolomení<br />

tabu dostavby jaderné<br />

elektrárny Temelín. ■<br />

PORTA DOORS<br />

Váš partner v investicích<br />

Bližší informace o dostupnosti našich výrobků obdržíte na číslech:<br />

Atex Planá:<br />

Praha 224 253 010, info@atex-plana.cz<br />

Darte:<br />

Praha 283 893 630-3, info@darte.cz<br />

Woodcote ČR:<br />

Praha 226 539 146, objednavkyporta@woodcote.cz<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 7<br />

Porta KMI Poland +48 58 6778 100 info@porta.com.pl

stavba roku<br />

text: kolektiv autorů<br />

foto: Tomáš Malý<br />

I. etapa Chomutov–Křimov (délka<br />

6,850 km, dokončení 2007); II.<br />

etapa Křimov–Hora Sv. Šebestiána<br />

(délka 5,778 km, dokončení<br />

v roce 2005). S předstihem byla<br />

od ledna 2001 do září 2004 postavena<br />

estakáda SO 204, jako<br />

třetí stavba přeložky.<br />

I. etapa přeložky<br />

▲ SO 204 – estakáda na přeložce silnice I/7<br />

Mosty s autogramem<br />

Není obvyklé, aby stavbaři „pokřtili“ své mosty<br />

ještě v průběhu stavby, jak tomu bylo při výstavbě<br />

Přeložky silnice I/7 Chomutov–Křimov.<br />

Vztah k dokončenému dílu, vyjádřený kovovou<br />

tabulkou na jednom z pilířů, může pro autora<br />

znamenat více než ocenění v soutěži. Je to<br />

značka kvality, potvrzující míru profesionality<br />

stavby, která přináší novou dimenzi krajině. Je<br />

to však také podpis pod dílem, za jehož funkci<br />

nese autor veřejně velkou zodpovědnosti.<br />

Silnice I/7, vedená od Prahy na<br />

státní hranici s Německem ve<br />

směru na Chemnitz, je důležitým<br />

dopravním spojením evropského<br />

významu. Dokončený úsek Chomutov–Křimov,<br />

I. etapa, vedený<br />

horským terénem s výškovým<br />

rozdílem 345 m v uspořádání<br />

S 11,5/70, se stoupacími a klesacími<br />

pruhy, byl pro citlivý návrh<br />

s ohledem na životní prostředí<br />

a krajinný ráz a pro technologickou<br />

náročnost oceněn v soutěži Stavba<br />

roku 2008 Cenou ředitele Státního<br />

fondu dopravní infrastruktury<br />

a také v soutěži Dopravní stavba<br />

roku 2007.<br />

Investiční záměr<br />

stavby<br />

Trasa navazuje na postupně realizovanou<br />

přestavbu silnice I/7<br />

mezi Prahou a Chomutovem,<br />

která je výhledově navržena<br />

jako čtyřproudá, v kategorii<br />

R 22,5/100. Hlavními důvody,<br />

které vedly k investičnímu záměru<br />

i realizaci stavby, byla kompletace<br />

dopravního systému města<br />

Chomutov s vyloučením tranzitní<br />

dopravy městem, homogenizace<br />

trasy silnice I/7, odstranění dopravních<br />

závad, zejména v úseku<br />

Horní Ves–Krásná Lípa s 16% podélným<br />

sklonem v původní trase<br />

a snížení rizika kontaminace vodní<br />

nádrže Křimov. Zkvalitněním dopravního<br />

propojení Chomutova<br />

a mostecko-litvínovské aglomerace<br />

se spolkovým státem Sasko<br />

dochází ke zlepšení hospodářské<br />

spolupráce v rámci Euroregionu<br />

Krušnohoří. Nová komunikace<br />

zajišťuje dopravu na daleko vyšší<br />

kvalitativní úrovni. Po zprovoznění<br />

obou etap výstavby byla opět obnovena<br />

kamionová doprava přes<br />

hraniční přechod.<br />

Nová přeložka zasahuje do přírody<br />

a současného stavu krajiny.<br />

Návrh přeložky silnice I/7 a její<br />

technické vybavení bylo proto<br />

navrženo tak, že jsou v nejvyšší<br />

možné míře eliminovány negativní<br />

vlivy na životní prostředí.<br />

Projektová příprava celé přeložky<br />

byla zahájena v letech 1991.<br />

V dokumentaci pro územní rozhodnutí,<br />

která byla zpracována<br />

pro celý úsek Chomutov–Hora<br />

Sv. Šebestiána, došlo původně<br />

k rozdělení na dvě etapy, které<br />

představovaly samostatné stavby<br />

s různými termíny dokončení:<br />

Práce na úseku Chomutov–Křimov<br />

byly zahájeny v říjnu 2004<br />

odstraňováním křovin, kácením<br />

lesních porostů, sejmutím<br />

ornice nebo lesní hrabanky<br />

v objemu 164 000 m³. Současně<br />

probíhaly demolice v průmyslovém<br />

areálu ve Spořicích.<br />

Přípravě předcházel i rozsáhlý<br />

archeologický průzkum, který<br />

provedl Ústav archeologické<br />

péče Most, při němž byly odhaleny<br />

významné relikty dokumentující<br />

počátky osidlování<br />

Chomutovska. Nejnáročnější<br />

mostní stavbou úseku je 336 m<br />

dlouhý most přes potok Hačka,<br />

postavený letmou betonáží<br />

(SO 205, podrobný popis technologie<br />

výstavby ve Stavebnictví<br />

06–07/08). Technicky zajímavé<br />

jsou opěrné zdi z prefabrikátů<br />

a vyztužených zemin, (zejména<br />

SO 252, jež se nachází v km<br />

4,357 a výškou 14,70 m patří<br />

mezi nejvyšší opěrné zdi v české<br />

republice, realizované touto<br />

technologií). Mimoúrovňové křížení<br />

I/7 se silnicí I/13 bylo prozatím<br />

dokončeno pouze z poloviny,<br />

stavba zahrnuje rovněž přeložku<br />

silnice I /13 v délce 1200 m.<br />

Počátkem roku 2005 byly zahájeny<br />

práce na přeložkách inženýrských<br />

sítí. Na jaře 2005<br />

pak začaly práce v hlavní trase.<br />

Geologické podmínky stavby se<br />

ukázaly jako velmi variabilní – od<br />

nadložních jílů a jílovců severočeské<br />

hnědouhelné pánve, které<br />

komplikovaly založení mostních<br />

<strong>staveb</strong>, až po čediče a tufy nebo<br />

ruly, které bylo potřeba v případě<br />

zářezů rozpojovat odstřelem.<br />

V poruchových zónách byly svahy<br />

zajištěny ocelovými sítěmi. Pro<br />

těleso silnice byl využit podrcený<br />

materiál ze stavby.<br />

Stavba je odvodněna kanalizací do<br />

dvou vodotečí, do Podkrušnohor-<br />

8<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

ského přivaděče a především do<br />

vodoteče Hačka. Silniční kanalizace<br />

je vzhledem k mostním stavbám<br />

členěna do několika stokových systémů<br />

v průměrech DN 300–600.<br />

Pro případ úniku ropných látek byla<br />

kanalizace vybavena při vyústění<br />

stok hradítky a gravitačními a srážecími<br />

odlučovači.<br />

Lesní úseky mají oplocení proti<br />

zvěři. Most Hačka je vybaven<br />

meteostanicí pro potřeby silniční<br />

údržby a varovnými informačními<br />

systémy pro řidiče.<br />

Stručná charakteristika<br />

území stavby<br />

Počáteční úsek stavby od km 0,0<br />

do km 1,6 byl ovlivněn průchodem<br />

okrajové části Chomutova - Novými<br />

Spořicemi. Přeložka využívá<br />

stávajícího vedení JZ obchvatu,<br />

v oblasti jižně od silnice I/13 byla<br />

navržena mimoúrovňová křižovatka<br />

Nové Spořice na zemědělských<br />

pozemcích. Stavbu v tomto místě<br />

ovlivnila i stávající zástavba podél<br />

I/13 a značný počet inženýrských<br />

sítí. Severně od této silnice mají<br />

na stavbu vliv Podkrušnohorský<br />

přivaděč a areál několika firem,<br />

kterým přeložka prochází. Stavba<br />

Stavební objekty<br />

řady 100 – komunikace<br />

Stavební objekty<br />

řady 200 – mosty, opěrné zdi<br />

(v závorce název objektu)<br />

Stavební objekty<br />

řady 600 – vodní stavitelství<br />

je dále rozdělena křížením s tratí<br />

ČD. V její blízkosti jsou objekty<br />

vojenské správy a vodojem.<br />

V závěru popisovaného úseku kříží<br />

vedení VVN a horkovodu.<br />

Od km 1,6 do km 5,2 je úsek se<br />

stálým stoupáním terénu, přerušeným<br />

jen hlubokým údolím Hačky<br />

v km 2,950. V km 4,360 křižuje<br />

trasa přeložky ještě jednou stejnou<br />

železniční trať č. 137 Chomutov<br />

–Křimov–Vejprty. Od km 2,150<br />

do km 5,020 je území souvisle<br />

zalesněno. I poslední úsek od km<br />

5,2 do konce I. etapy je ve stálém<br />

mírnějším stoupání. ■<br />

Autor:<br />

Ing. Josef Král,<br />

Stavby silnic a železnic, a.s<br />

Základní údaje o stavbě<br />

Název: Přeložka silnice I/7,<br />

I. etapa Chomutov–Křimov<br />

Investor:<br />

Státní fond dopravní<br />

infrastruktury, Phare –<br />

CZ 0112/0201<br />

Objednatel:<br />

Ředitelství silnic a dálnic<br />

ČR, Správa Chomutov<br />

Generální projektant:<br />

VPÚ DECO PRAHA, a.s.<br />

SEZNAM VYBRANÝCH STAVEBNÍCH OBJEKTŮ (SO)<br />

Projektanti:<br />

– HIP: VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />

Ing. Jiří Kočí<br />

– komunikace:<br />

VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />

Bohumil Datel<br />

– mosty a zdi:<br />

VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />

Ing. Václav Mach,<br />

Ing. Jiří Schindler<br />

PONTEX Praha, s.r.o.,<br />

Ing. Petr Drbohlav<br />

VALBEK, spol. s r.o.,<br />

Ing. Daniel Křemeček<br />

EUROVIA Services,<br />

s.r.o., Ing. Luděk Ledvina<br />

– vodohospodářské řešení:<br />

VPÚ DECO Praha, a.s.,<br />

Ing. František Přikryl<br />

Zhotovitel:<br />

Sdružení Chomutov<br />

–Křimov<br />

– vedoucí člen sdružení:<br />

Stavby silnic a železnic,<br />

a.s. Oblast Čechy<br />

západ, závod Karlovy<br />

Vary<br />

– členové sdružení:<br />

Strabag, a.s.,<br />

SMP CZ, a.s.,<br />

Metrostav a.s.,<br />

Max Bőgl & Josef Krýsl,<br />

komanditní společnost,<br />

101 Přeložka silnice I/7 km 0,0–6,780<br />

111 Mimoúrovňová křižovatka Nové Spořice v km 0,210<br />

121 Úniková zóna v km 2,320 vlevo<br />

122 Úniková zóna v km 4,715 vlevo<br />

201 Podchod pro pěší v km 0,380<br />

202 Most přes Podkrušnohorský přivaděč v km 0,473<br />

203 Estakáda km 0,640–1,135 (Mach 3)<br />

204 Estakáda km 1,348–2,008<br />

205 Most přes údolí Hačky km 2,874–3,206 (Hačka)<br />

206 Most přes železniční trať v km 4,357<br />

207 Most přes polní cestu v km 5,482<br />

221 Nadjezd silnice I/13 v km 0,210<br />

231 Most na silnici I/13 v km 0,483<br />

251 Opěrná zeď v km 0,514–0,633 vpravo<br />

252 Opěrná zeď v km 4,038–4,341<br />

651 Přeložka potoka Hačka v km 0,990–1,050<br />

652 Úprava potoka Hačka v km 2,950<br />

653 Úprava potoka Hačka v km 4,470<br />

Vodohospodářské<br />

stavby, s.r.o.<br />

Zahájení stavby:<br />

10/2004<br />

Zprovoznění:<br />

6/2007<br />

Dokončení:<br />

11/2007<br />

Hlavní technické údaje<br />

Celková délka I. etapy přeložky:<br />

6850 m<br />

Kategorie silnice:<br />

S 11,5/70<br />

Celková plocha komunikace<br />

hlavní trasy:<br />

92 889 m²<br />

– počet mimoúrovňových křižovatek:<br />

1<br />

– počet úrovňových křižovatek:<br />

1<br />

Výkopy a násypy:<br />

635 280 m³<br />

Ornice a lesní hrabanka:<br />

164 000 m³<br />

Celkový objem zemních<br />

prací: 799 280 m³<br />

– počet sil. mostů délky přes<br />

100 m: 3<br />

– plocha sil. mostů délky přes<br />

100 m: 34 023 m²<br />

– počet sil. mostů na hlavní<br />

komunikaci:<br />

4<br />

– plocha silničních mostů na<br />

hlavní komunikaci:<br />

2452 m²<br />

– počet silničních nadjezdů:<br />

2<br />

– plocha silničních nadjezdů:<br />

3976 m²<br />

– délka opěrných zdí:<br />

422 m<br />

– délka kanalizace:<br />

7981 m<br />

Skladba vozovky hlavní trasy:<br />

– asfaltový beton střednězrnný<br />

modifikovaný:<br />

tl. 50 mm<br />

– asfaltový beton velmi hrubý<br />

tř. I: tl. 70 mm<br />

– obalované kamenivo:<br />

tl. 80 mm<br />

– vibrovaný štěrk:<br />

tl. 200 mm<br />

– štěrkodrť:<br />

min. tl. 210 mm<br />

Celkem:<br />

610 mm<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 9

SO 203 a SO 206<br />

V projektovém ateliéru VPÚ<br />

DECO Praha a.s. vznikly návrhy<br />

dvou zásadních <strong>staveb</strong> Přeložky<br />

silnice I/7 Chomutov–Křimov.<br />

SO 203: Estakáda<br />

přes komerční zónu<br />

Estakáda převádí silnici I/7 přes<br />

komerční areál v Nových Spořicích,<br />

přes potok Hačka a trať ČD<br />

Chomutov–Vejprty. Celková délka<br />

mostu je 511,20 m. Převáděná<br />

silnice S 11,5/70 je rozšířená<br />

o stoupací a klesací pruh. Silnice<br />

stoupá ve sklonu 2,3 %. Směrově<br />

začíná obloukem R=900 m,<br />

pokračuje obloukem R=1800 m a<br />

končí obloukem R=450 m. Mezi<br />

oblouky jsou přechodnice. Ze<br />

směrového uspořádání vyplývá<br />

i proměnný příčný sklon, který<br />

se pohybuje od 2,5 % do 3,4 %.<br />

Silnice je směrově rozdělená. Pod<br />

každým směrem je samostatná<br />

nosná konstrukce. Celková šířka<br />

mostu je 23,50 m. Nosnou<br />

konstrukci tvoří spojitý nosník<br />

o třinácti polích 30+11x39,5+30 m<br />

z předpjatého betonu C 30/37.<br />

Pod každým dopravním směrem<br />

je samostatná dvoutrámová<br />

konstrukce výšky 2,0 m. Spodní<br />

stavba je ze železobetonových<br />

opěr s rizality pro uložení ložisek<br />

a pilířů pod každým trámem.<br />

Základy jsou společné vždy pro<br />

dvojici pilířů pod jedním dopravním<br />

směrem. Spodní opěra a většina<br />

pilířů je založena na pilotách<br />

Ø 1,20 m dlouhých 5,0–16,0 m.<br />

Geotechnické podmínky pro<br />

založení mostu byly proměnné<br />

a velmi obtížné. Estakáda sleduje<br />

okraj podkrušnohorského<br />

zlomového pásma, které od sebe<br />

odděluje velmi rozdílné horniny.<br />

Jde o jíly a jílovce podkrušnohorské<br />

uhelné pánve a horniny<br />

krušnohorského krystalinika,<br />

reprezentované různými typy<br />

ortorul, migmatizovaných rul<br />

a migmatitů. Vlastní zóna podkrušnohorského<br />

zlomu je vyplněna<br />

vulkanodendritickou sérií. Ta<br />

je tvořena tufy a tufity s pumami<br />

bazaltoidů o průměru až několik<br />

decimetrů. Kvartérní pokryv je<br />

tvořen tufitickými hlínami a jíly<br />

s velmi pestrým sledem sedimentů<br />

dejekčního kužele Hačky<br />

(střídání milimetrových až decimetrových<br />

poloh jílů, hlín, písků<br />

a štěrků). Při stavbě se objevil<br />

i souvislý bazalt. Geologickému<br />

prostředí odpovídá i agresivita<br />

spodní vody. V první polovině<br />

estakády šlo o vodu se<br />

silnou síranovou agresivitou<br />

(2300 mgl -1 SO 4<br />

). Síranová agresivita<br />

pánevních jílů přecházela<br />

v uhličitanovou agresivitu v oblasti<br />

tufů. Geotechnické podmínky<br />

byly proměnné nejen v podélném<br />

ale i v příčném směru. Pilíř P13<br />

a opěra O14 byly u levého mostu<br />

▲ SO 203 – celkové sednutí opěr a pilířů<br />

založeny plošně, u pravého mostu<br />

na pilotách.<br />

Vzhledem k proměnným geotechnickým<br />

podmínkám byl při<br />

pilotáži vyhodnocován skutečný<br />

stav podloží na prvním vrtu pod<br />

každým základem. Geolog stavby<br />

zatřídil vzorky zeminy odebrané<br />

při vrtání cca po 1 m. Na základě<br />

těchto údajů projektant potvrdil<br />

nebo upravil délku dalších dvanácti<br />

pilot pod základem. Přes<br />

všechna opatření došlo k rozdílnému<br />

sednutí některých podpěr<br />

(možnost byla předem projektantem<br />

avizována), které bylo po<br />

dokončení výstavby nosné konstrukce<br />

rektifikováno snížením<br />

ložisek na pilířích P2 a P6.<br />

Autor: Ing. Václav Mach,<br />

VPÚ DECO Praha, a.s<br />

SO 206: Most přes<br />

železniční trať<br />

Účelem mostu je převedení<br />

silnice I/7 přes železniční trať<br />

Chomutov–Vejprty. Směrově je<br />

nový most navržen v kruhovém<br />

oblouku R=1500 m, výškově<br />

most stoupá s=+6 %. V celé délce<br />

je navržen jednostranný příčný<br />

sklon vozovky 2,5 %. Šikmost<br />

mostu je 66,667 gr (pravá).<br />

Most je situován v extravilánu,<br />

v členitém území s hlubokým<br />

zářezem stávající tratě ČD.<br />

Délka přemostění je 63,987<br />

m, délka nosné konstrukce je<br />

42,0 m, rozpětí pole 41,0 m,<br />

šířka mostu 23,50 m, volná<br />

šířka mezi obrubníky je 20,0 m,<br />

výška mostu nad terénem<br />

v místě křížení s tratí ČD je<br />

12,0 m. Niveleta silnice I/7<br />

vede územím v přilehlém úseku<br />

křížení převážně v násypu proměnné<br />

výšky mezi 2,0–4,0 m.<br />

Most tvoří dvě spřažené ocelobetonové<br />

konstrukce pro<br />

oba směry komunikace, každá<br />

se čtyřmi hlavními nosníky<br />

a spřaženou železobetonovou<br />

deskou. Spodní stavba je masivní<br />

železobetonová, opěry<br />

jsou s rovnoběžnými křídly,<br />

založení mostu je plošné. Uložení<br />

na opěry bylo řešeno pomocí<br />

elastomerových ložisek,<br />

u každé nosné konstrukce je<br />

na opěře O1 jedno ložisko<br />

pevné a tři ložiska všesměrně<br />

posuvná, na opěře O2 je také<br />

jedno ložisko podélně posuvné<br />

a tři ložiska všesměrně posuvná,<br />

staticky se tedy jedná o jedno prosté<br />

mostní pole rozpětí 41,0 m.<br />

Nosná konstrukce je ukončena<br />

pomocí jednoprofilových mostních<br />

závěrů MAURER D 80. Na<br />

mostě jsou provedena základní<br />

ochranná opatření stupně 3<br />

proti bludným proudům. ■<br />

Autor: Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.,<br />

VPÚ DECO Praha, a.s<br />

▼ SO 203 – schéma geologických podmínek<br />

Chomutov<br />

Hora Sv. Šebestiána<br />

Geologie Jíl Jíly, uhlí Turit R5 Splachová deprese<br />

Jílovec Turit R6 Bazalt<br />

10<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Situace stavby Přeložky I/7 v úseku Chomutov–Křimov<br />

SO 204<br />

Další dvě významné stavby Přeložky<br />

silnice I/7 Chomutov–Křimov:<br />

Estakáda v km 1,348–2,008<br />

a Most přes údolí Hačky projektoval<br />

ateliér PONTEX Praha s.r.o.<br />

Trasa horské komunikace zdolává<br />

v oblasti estakády stoupání 6 %,<br />

v půdorysu přechází z přímého<br />

úseku do směrového oblouku<br />

o poloměru 375 m. Pro každý jízdní<br />

směr je navržena samostatná<br />

nosná konstrukce předpjatého komorového<br />

průřezu. Celková délka<br />

mostu je 657,8 m, niveleta komunikace<br />

nad terénem 27,50 m.<br />

Konstrukce má 13 polí, rozpětí nejdelšího<br />

pole dosahuje 55,50 m.<br />

V blízkosti mostu leží podkrušnohorský<br />

geologický zlom, který<br />

znamenal zvýšená rizika pro<br />

založení, proto jsou podpěry 1–6<br />

založeny hlubinně na velkoprůměrových<br />

vrtaných pilotách. Průřez<br />

pilířů je tvaru H, výšky dříků<br />

pilířů se pohybují od 7,80 m do<br />

24,60 m. Hlavice je uzpůsobena<br />

pro umístění veškerého technologického<br />

zařízení pro montáž<br />

a rektifikaci nosné konstrukce.<br />

K předpětí nosné konstrukce byl<br />

použit systém DYWIDAG.<br />

Nosná konstrukce je uložena na<br />

elastomerová ložiska. Výrazného<br />

zlepšení chování spodní stavby<br />

bylo dosaženo tím, že na dvojici<br />

středních pilířů (7 a 8) byla osazena<br />

pevná ložiska, na další dva<br />

přilehlé pilíře z každé strany byla<br />

navržena elastomerová ložiska<br />

bez omezení pohybu. Výsledný<br />

vektor dilatačního pohybu na opěře<br />

14 má výraznou složku kolmou<br />

k podélné ose mostu. To vedlo<br />

k požadavku, aby dilatace kromě<br />

podélného pohybu přenesla rovněž<br />

značný příčný pohyb. Z tohoto<br />

důvodu byl navržen dilatační závěr<br />

MAURER 400D.<br />

Rovněž bylo nutné vyřešit dilatační<br />

přechod svodidla a zábradlí<br />

na opěře 14 tak, aby umožnily<br />

příčný dilatační pohyb. Byl proto<br />

navržen speciální kloubový mechanizmus<br />

jak v zábradlí, tak ve<br />

svodidle. Na vnějších stranách<br />

mostu je ocelové svodidlo se<br />

stupněm zadržení II, na vnitřní<br />

straně mezi mosty se zrcadlem<br />

šířky pouze 100 mm pak svodidlo<br />

se stupněm zadržení I.<br />

Odvodnění mostu je trubní, na<br />

celou délku mostu jsou použity<br />

odvodňovače typu Vlček, podélný<br />

trubní svod je ze sklolaminátových<br />

trub HOBAS. Podélný<br />

svod prochází závěrnou zídkou<br />

opěry 1 do zemního tělesa přilehlé<br />

komunikace, kde je zaústěn<br />

do šachty silniční kanalizace.<br />

Mostovka je opatřena izolací<br />

z natavovaných izolačních pásů<br />

na pečetící vrstvě. Římsy byly<br />

betonovány do montovaných<br />

lícních prefabrikátů. Pilíře pak<br />

byly pracovními spárami po<br />

výšce rozděleny na jednotlivé<br />

betonážní úseky. Spodní část<br />

dříku pilíře volili autoři tak, aby<br />

rastr pracovních spár od hlavice<br />

byl u všech pilířů stejný. Následující<br />

betonážní úseky délky 5,0 m<br />

se bednily pomocí překládaného<br />

bednění. Hlavní nosná<br />

výztuž byla stykována lisovanými<br />

spojkami Eberspächer na plnou<br />

únosnost. Pohledové plochy opěr<br />

a pilířů jsou vytvářeny bedněním<br />

z hoblovaných prken.<br />

Most byl budován systémem<br />

mostních segmentů SMP, (na<br />

základě zdokonaleného systému<br />

Freyssinet International).<br />

Velká pozornost byla věnována<br />

deviátorům kabelů volného předpětí.<br />

Aby se odstranilo nebezpečí<br />

vzniku trhlin v betonu po napnutí<br />

kabelů, byl optimalizován jejich<br />

tvar a výztuž. Vznik trhlin v oblasti<br />

průchodek vodorovných kabelů<br />

se odstranil použitím speciálních<br />

cementovláknitých vystýlek tvořících<br />

ztracené bednění těchto<br />

průchodek. Geometrie volných<br />

kabelů byla řešena trojdimenzionálně<br />

a kónická vyústění průchodek<br />

zvedaných kabelů se<br />

nastavovala do přesného směru<br />

pomocí laserových zaměřovačů.<br />

Současně byla provedena<br />

optimalizace vedení kabelů,<br />

podkotevní výztuže a zajištění<br />

geometrie kanálků vnitřního<br />

předpětí při betonáži.<br />

Nosná konstrukce se montovala<br />

vahadlovým způsobem letmo<br />

pomocí výsuvného zavážecího<br />

jeřábu určeného pro montáž segmentů,<br />

tzv. montážního souboru.<br />

Přísun segmentů k montážnímu<br />

souboru probíhal po dokončené<br />

části nosné konstrukce. ■<br />

Autor: Ing. Marcel Mimra,<br />

PONTEX Praha, s.r.o.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 11

SO 205<br />

Největší překážkou na celé trase<br />

Přeložky silnice I/7 Chomutov–<br />

Křimov bylo v km 2,874–3,206<br />

hluboké a strmé údolí potoka<br />

Hačky. Výška nivelety trasy nad<br />

dnem údolí dosahuje 62,0 m,<br />

trasa se v místě stavby nachází<br />

v pravém půdorysném oblouku<br />

o poloměru 500 m. Původní návrh<br />

byl upraven pro technologii letmé<br />

betonáže pro konstrukci s rozpětím<br />

polí na 60+106+106+60 m.<br />

Jediná mostní konstrukce má<br />

šířku 22,30 m pro všechny čtyři<br />

jízdní pruhy. Toto uspořádání bylo<br />

u vahadlové letmo betonované<br />

konstrukce použito v České republice<br />

po 35 letech (od výstavby<br />

Nuselského mostu v Praze).<br />

Poprvé byla navíc použita letmá<br />

betonáž pro konstrukci ve výrazném<br />

půdorysném oblouku.<br />

Most byl založen plošně pod<br />

zónou rozvolněných hornin na navětralých<br />

pararulách a ortorulách<br />

třídy R3, v hloubkách přibližně<br />

4,0–5,0 m pod terénem. Rozvolněné<br />

horniny nalezené pod úrovní<br />

základové spáry byly vytěženy<br />

a nahrazeny plombami z prostého<br />

betonu. Pro zpevnění poruchových<br />

zón v podloží pak bylo<br />

u pilířů využito i cementových<br />

injektáží. Sklon terénu v místě<br />

pilířů předurčuje tvar základů ve<br />

formě výškově odstupňovaných<br />

základových bloků o půdorysném<br />

rozměru 16,0x20,0 m a minimální<br />

tloušťce 3,0 m. Objem jednoho<br />

základu představuje cca 1400 m³,<br />

při použití cca 240 t výztuže.<br />

Chomutovská opěra O1 byla navržena<br />

jako masivní s upraveným<br />

tvarem pro průjezd betonážního<br />

vozíku nosné konstrukce. Křimovská<br />

opěra O5 byla kvůli<br />

své výšce navržena jako prosypaná,<br />

ve formě dvou úložných<br />

a dvou bočních stěn s úložným<br />

prahem zavěšeným na stěnách<br />

a závěrnou zídkou. Na opěrách<br />

byla osazena vždy dvě všesměrná<br />

kalotová ložiska nové generace<br />

firmy Maurer.<br />

Pilíře mostu tvoří dvojice štíhlých<br />

vysokých stěn. Výšky stěn<br />

u pilířů P2 a P3 jsou od 42,80 m<br />

do 46,60 m. Stěny pilířů jsou obdélníkového<br />

průřezu o tl. 1,50 m<br />

z betonu C35/45. Šířka stěn se<br />

po výšce mění, řídicí křivkou hran<br />

je oblouk o R=200 m, nejmenší<br />

šířka stěny je 9,0 m. Stěny nejsou<br />

navzájem trvale nijak spojeny. Návrhu<br />

štíhlých pilířů byla věnována<br />

maximální pozornost. Štíhlost<br />

stěn pilířů P2 a P3 během jejich<br />

výstavby by bez dalších opatření<br />

dosahovala až λ = 220! Proto byla<br />

tato extrémní štíhlost dočasně<br />

omezena instalací dvou mezilehlých<br />

příhradových ztužení.<br />

Pilíře P2 a P3 byly betonovány<br />

po 6,0 m záběrech do šplhacího<br />

(přesuvného) bednění ACS firmy<br />

PERI, typicky v týdenním cyklu.<br />

Kvůli extrémní štíhlosti pilířů byl<br />

vyvinut systém přesného měření<br />

a nastavování bednění tak, aby<br />

byly dodrženy přísné geometrické<br />

požadavky. Dřík nižšího pilíře<br />

P4 byl tvarován shodně jako pilíře<br />

vyšší. Jeho podélná tuhost je<br />

omezena vytvořením tenkého<br />

vrubového Freyssinetova kloubu<br />

na styku s nosnou konstrukcí.<br />

Nosná konstrukce tvoří spolu<br />

s pilíři sdružený rám. V příčném<br />

řezu se jedná o jednokomorovou<br />

konstrukci o vnější šířce komory<br />

10,0 m. Konzoly mají délku<br />

5,90 m a spolu s horní deskou<br />

byly příčně předepnuty plochými<br />

čtyřlanovými kabely v průměru<br />

po 0,60 m.<br />

Výška nosné konstrukce se<br />

mění od 6,25 m nad pilíři po<br />

2,65 m v polích a nad opěrami.<br />

Konstrukce je z betonu C35/45,<br />

délka jednotlivých lamel je<br />

3,90–5,0 m. Zárodky byly konstruovány<br />

ve třech etapách na<br />

skruži osazené na hlavách pilířů.<br />

Jednotlivá vahadla byla betonována<br />

postupně dvojicí tzv.<br />

„horních“ vozíků Bridgebuilder<br />

firmy NRS. Uzavírací lamely<br />

mezi vahadly se betonovaly také<br />

na vozíku. Před jejich betonáží<br />

byla vahadla navzájem fixována<br />

pomocí ocelových nosníků, kterých<br />

se využilo i pro výškovou<br />

rektifikaci vahadel před zmonolitněním.<br />

Betonáž koncových<br />

příčníků nad opěrami byla dodatečná<br />

– po osazení mostu na<br />

ložiska. Pro vahadlové předpětí<br />

nosné konstrukce i pro kabely<br />

spojitosti byly použity osmnáctilanové<br />

kabely předpínacího<br />

systému Dywidag.<br />

Pro betonáž vahadel se užívalo<br />

kombinace betonážních košů,<br />

mobilních i stacionárních čerpadel.<br />

Tomu byla uzpůsobena<br />

receptura betonové směsi,<br />

stejně jako požadavkům na<br />

rychlý náběh pevnosti a kontrolu<br />

modulů pružnosti. Most přes<br />

údolí Hačky je jubilejní dvacátou<br />

letmo betonovanou mostní konstrukcí<br />

dokončenou na českém<br />

území. ■<br />

Autor: Ing. Petr Souček,<br />

PONTEX Praha, s.r.o.<br />

▲ SO 205 – podélný řez mostem<br />

▼ SO 205 – příčný řez mostem<br />

12<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ SO 252 – opěrná zeď<br />

SO 252<br />

Výstavba tělesa čtyřproudé komunikace<br />

si v náročném horském terénu<br />

vyžádala vybudovat mohutnou<br />

opěrnou zeď, ohraničující zemní<br />

těleso v km 4,038–4,341. Pro její<br />

výstavbu byla použita technologie<br />

konstrukce z vyztužené zeminy.<br />

Použit byl konstrukční systém<br />

Armovia ® , zavedený do <strong>staveb</strong>ní<br />

praxe společností Stavby silnic<br />

a železnic, a.s. Opěrná zeď patří<br />

svojí délkou 303 m, maximální<br />

výškou 14,7 m a plochou líce<br />

3104 m 2 mezi největší konstrukce<br />

z vyztužené zeminy v České<br />

republice. Opěrná zeď byla vytvořena<br />

zhutněným zemním násypem<br />

s vloženými pruhy výztužné geomříže<br />

z vysokohustotního polyetylénu<br />

(HDPE) typu Tensar RE. Svislý<br />

líc konstrukce je z velkoplošných<br />

betonových panelů. Povrch lícové<br />

strany panelů je opatřen designem<br />

hrubé omítky, připomínající přírodní<br />

skalní povrch dobře zapadající do<br />

okolního horského prostředí.<br />

Do lícových panelů je při jejich výrobě<br />

zabetonován zárodek pruhu<br />

geomříže. Výztužný pruh geomříže<br />

se k zárodku připojuje speciální<br />

spojovací lištou. Tření mezi výztuhami<br />

a okolní zeminou zajišťuje, že<br />

se celý vyztužený zemní blok chová<br />

jako homogenní těleso, které<br />

funguje jako tížná opěrná zeď.<br />

Pro konstrukci vyztuženého násypu<br />

byl s výhodou použit materiál<br />

vytěžený z okolních skalních zářezů,<br />

▼ Příčný řez opěrnou zdí SO 252<br />

výztužné pruhy geomříže<br />

drenážní komín<br />

na místě drcený v mobilní drtičce.<br />

Výstavba probíhala velice rychle<br />

a celá zeď byla smontována prakticky<br />

během tří měsíců, přičemž<br />

špičková rychlost montáže<br />

dosahovala až 120 m 2 líce zdi<br />

za jednu prodlouženou směnu.<br />

Použití technologie Armovia ®<br />

umožnilo splnit náročný časový<br />

8000<br />

drenážní polštář<br />

krytý geotextilií<br />

14640<br />

harmonogram a navíc využilo<br />

i nezanedbatelných ekonomických<br />

přínosů které, zejména<br />

u vysokých opěrných zdí, konstrukce<br />

z vyztužených zemin oproti<br />

klasickým řešením přinášejí. ■<br />

Autor: Ing. Luděk Ledvina,<br />

EUROVIA Services, s.r.o.<br />

lícové panely<br />

drenážní obsyp<br />

odvodňovací trubky<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 13

interview<br />

text: Hana Dušková<br />

foto: Tomáš Malý; archiv autora<br />

▲ Ing. Josef Podzimek s portréty svých předků: zleva dědeček Josef, zakladatel <strong>staveb</strong>ní firmy Podzimek, prvostavitel v Třešti, dále otec Jaroslav Podzimek<br />

a maminka Kristina Podzimková (Kulhánková)<br />

Jak stavby propojují generace<br />

V roce 2008 byl Ing. Josef Podzimek, při příležitosti<br />

oslav vzniku Československého státu, vyznamenán<br />

prezidentem České republiky Medailí<br />

Za zásluhy o stát III. stupně v oblasti hospodářské.<br />

V jeho pracovně upoutávají pozornost<br />

na stěně vyvěšená hesla firmy Baťa. Přiznává, že<br />

slavný obuvník a podnikatel byl a je jeho vzorem.<br />

Poprvé po vzniku České republiky<br />

při udělování státních<br />

vyznamenání u příležitosti<br />

vzniku samostatného československého<br />

státu byli 28.<br />

října 2008 prezidentem republiky<br />

oceněni podnikatelé.<br />

Jak tuto významnou událost<br />

vnímáte?<br />

Doposud byla u této příležitosti<br />

udělena ocenění Za zásluhy<br />

v oblasti vědy, kultury, umění<br />

nebo sportu, ale zatím je nezískal<br />

nikdo z podnikatelů. Kromě<br />

mě byl vyznamenán také Jan<br />

Petrof, který obnovil tradici staré<br />

české rodinné firmy podnikající<br />

v oblasti výroby klavírů a pianin.<br />

Dostat z rukou prezidenta republiky<br />

vyznamenání Za zásluhy<br />

o stát v oblasti hospodářské je jistě<br />

úspěch. Když jsem 10. října do<br />

poštovní schránky dostal dopis<br />

od Kanceláře prezidenta republiky,<br />

ve kterém bylo oznámení, že<br />

se mně prezident rozhodl udělit<br />

státní vyznamenání, byl jsem<br />

velmi překvapen. Zároveň jsem<br />

přemýšlel, za co asi mohu medaili<br />

dostat. První mně samozřejmě<br />

napadla celoživotní profesní<br />

dráha, tedy rozvoj vodních cest<br />

ČR. Jsem také znám podporou<br />

celoevropského projektu vodního<br />

koridoru Dunaj–Odra–Labe, a tak<br />

jsem na chvilku uvěřil, že někdo<br />

chce tímto způsobem na tento<br />

významný projekt upozornit.<br />

Po další úvaze jsem však tuto<br />

pragmatickou myšlenku zapudil<br />

a došel k správnému vyhodnocení,<br />

že medaile bude za nejstarší<br />

<strong>staveb</strong>ní firmu v České republice.<br />

Překvapilo mě, že se podařilo<br />

výsledky utajit do poslední minuty.<br />

Až do okamžiku, kdy ve<br />

Španělském sále Pražského<br />

hradu zaznělo mé jméno z úst<br />

kancléře Jiřího Weigla, jsem<br />

nevěděl nic. A to i přesto, že slavnostnímu<br />

aktu oslav 90. výročí<br />

vzniku Československé republiky<br />

předcházelo neformální setkání<br />

s prezidentským párem. Nakonec<br />

jsem při udílení vyznamenání<br />

uslyšel zdůvodnění: „Prezident<br />

republiky uděluje Ing. Josefu<br />

Podzimkovi Medaili Za zásluhy<br />

o stát v oblasti hospodářské. Josef<br />

Podzimek je úspěšný český<br />

stavař a podnikatel. Celý svůj<br />

profesní život věnoval <strong>staveb</strong>ní<br />

výrobě. V roce 1994 převzal v restituci<br />

rodinnou <strong>staveb</strong>ní firmu<br />

14<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

v Třešti, která je nejstarší existující<br />

<strong>staveb</strong>ní firmou v naší zemi.<br />

Seskupení firem Podzimek dnes<br />

úspěšně působí v oblasti <strong>staveb</strong>nictví,<br />

strojírenství, dřevovýroby<br />

a obchodu. Je příkladem úspěšného<br />

českého podnikatele, jehož<br />

aktivity vyrůstají z hluboké české<br />

průmyslové tradice a úspěšně<br />

je rozvíjí v oblasti podnikání i ve<br />

veřejně prospěšných aktivitách.“<br />

A bylo to jasné. Ocenění samozřejmě<br />

vnímám jako poctu pro<br />

celou rodinu Podzimků, protože<br />

zásluhu na tom, že jsme nejstarší<br />

<strong>staveb</strong>ní firmou, má všech pět<br />

generací, včetně mých synů<br />

a také všichni spolupracovníci<br />

seskupení firem Podzimek.<br />

„Můj dědeček položil základy<br />

firmy Josef Podzimek již v roce<br />

1896, a tato firma, rozšířená<br />

o další samostatné firmy, podniká<br />

dodnes,“ píšete v úvodu<br />

své knihy Pět generací stavařů<br />

– život ve třech stoletích,<br />

kterou jste věnoval svému dědečkovi,<br />

prvostaviteli v Třešti,<br />

ke 110. výročí založení firem<br />

Podzimek. Co bylo impulsem<br />

pro vytvoření této publikace?<br />

Domníval jsem se, že cestu,<br />

po níž více než sto padesát let<br />

kráčelo pět generací stavařů, je<br />

správné zachytit a popsat pro<br />

další následníky. Při psaní knihy<br />

mě pohltila historie míst, která<br />

jsou úzce spjata se <strong>staveb</strong>ní<br />

firmou Podzimek, i technické<br />

zajímavosti, týkající se stavařiny<br />

uplynulých staletí. Pro mě osobně<br />

bylo velmi poučné poznat život<br />

a dobu svých předků, podívat se<br />

s odstupem času na svůj vlastní<br />

a alespoň trochu pochopit život<br />

svých potomků. Představitel první<br />

generace se vypracoval z nádeníka<br />

na zedníka, druhý pak ze<br />

zedníka na stavitele, třetí rozšířil<br />

<strong>staveb</strong>ní firmu a výstavbu v Třešti,<br />

na Vysočině a v Praze. Představitel<br />

čtvrté generace ve stavařské<br />

tradici pokračoval při modernizaci<br />

Labsko-vltavské vodní cesty<br />

a pátá generace úspěšně navázala<br />

na kořeny rodinné <strong>staveb</strong>ní firmy.<br />

Tato firma prošla podnikatelským<br />

i společenským klimatem Rakousko-Uherska,<br />

první světové<br />

války, první Československé<br />

republiky, poté druhé světové války,<br />

osvobozením, znárodněním,<br />

reálným socializmem, sametovou<br />

revolucí, restitucemi, až po hledání<br />

nové stavařské, truhlářské,<br />

strojařské, vodohospodářské<br />

a obchodní identity. Uvědomil<br />

jsem si, jak stavařina lidi spojuje<br />

a jak stavby propojují generace.<br />

Kdy a kde se začala psát stavařská<br />

historie rodiny Podzimků?<br />

Stavařská historie začíná v rodině<br />

prapradědečka Františka, narozeného<br />

v Brtnici roku 1801, a jeho<br />

manželky. Těmto domkařům<br />

(majitelům domku bez pozemků)<br />

se v červenci roku 1843, tedy pět<br />

let před zrušením roboty, narodil<br />

syn Johann. V Brtnici se pradědeček<br />

vyučil z nádeníka zedníkem,<br />

a tak vytvořil základ pozdější<br />

úspěšné životní dráhy pěti generací<br />

stavařů rodiny Podzimků.<br />

Dědeček Josef se narodil v únoru<br />

1870 jako nejstarší syn Jana<br />

a Kateřiny Podzimkových. Jako<br />

vyučený zedník získal značnou<br />

<strong>staveb</strong>ní praxi na různých stavbách<br />

rakousko-uherského mocnářství.<br />

Později začal studovat na<br />

tehdy nejprestižnější průmyslové<br />

škole na Moravě – Státní průmyslové<br />

škole v Brně. Už po absolvování<br />

druhého ročníku podal žádost<br />

o udělení živnostenské koncese,<br />

a tak už za svých studií, v roce 1896<br />

položil základní kámen k dlouholeté<br />

historii <strong>staveb</strong>ní firmy. V Třešti<br />

začal uskutečňovat svůj sen<br />

a postupně tuto obec povýšenou<br />

na město rozšiřoval. V následujících<br />

letech zde firma kupovala<br />

pozemky a realizovala zde první<br />

„developerské projekty”. Otec<br />

Jaroslav se narodil v roce 1902<br />

v Brně-Židenicích, pak se rodina<br />

▲ Prezident Václav Klaus předává 28. října 2008 Josefu Podzimkovi Medaili<br />

Za zásluhy o vlast v oblasti hospodářské<br />

▲ Paní Livie Klausová, Hana a Josef Podzimkovi při neformálním setkání na<br />

Pražském hradě<br />

přestěhovala do Třeště, kde děda<br />

začal budovat <strong>staveb</strong>ní firmu<br />

a postavil cihelnu. Po návratu<br />

z první světové války se rozhodl<br />

rozšířit aktivity firmy i na území<br />

hlavního města nově vzniklé<br />

Československé republiky. Otec<br />

zůstal v Třešti sám a začal během<br />

dědovy nepřítomnosti samostatně<br />

řídit firmu. V květnu 1925 po<br />

ztrátě syna Jožky, změnil děda<br />

firmu zapsanou na jméno Josef<br />

Podzimek na novou veřejnou<br />

obchodní společnost, která svou<br />

činnost zahájila pod obchodním<br />

názvem Stavitel Josef Podzimek<br />

a syn. Společníky byli rovným<br />

dílem Josef Podzimek, stavitel<br />

v Třešti a Jaroslav Podzimek,<br />

Celý život víc uznávám dobrého řemeslníka, než<br />

špatného inženýra.<br />

správce pily v Třešti.<br />

V roce 1930 byla firma na vrcholu<br />

svých podnikatelských aktivit,<br />

zcela ovládla <strong>staveb</strong>ní trh v Třešti<br />

a stavěla i v Praze. Po smrti zakladatele<br />

firmy babička vdovským<br />

právem přejala koncesi a nově<br />

jmenovaný management pod<br />

vedením otce Jaroslava začal<br />

naplno pracovat. Posledním<br />

větším podnikatelským činem<br />

otce byla výstavba druhé kruhové<br />

cihelny v Třešti, jejíž budova stojí<br />

v areálu firmy Strojírny Podzimek<br />

dodnes.<br />

Jste tedy představitelem čtvrté<br />

generace stavařů seskupení<br />

firem Podzimek.<br />

Já jsem měl v profesním životě<br />

opravdu hodně štěstí. Celý život<br />

jsem měl kolem sebe neuvěřitelně<br />

kvalitní a odvážné lidi, jejichž<br />

dobrá rozhodnutí ovlivnila moji<br />

další dráhu. Od dětství jsem<br />

věděl, že chci být stavařem. Na<br />

vodní hospodářství mě nasměroval<br />

americký časopis, kde byly<br />

fotografie a popis tehdy největší<br />

přehrady Hoover Dam na řece<br />

Colorado v Californii. Původně<br />

jsem byl rozhodnut jít na stavbu<br />

přehrady Nechranice. O tom,<br />

že se zaměřím na vodní cesty,<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 15

▲ Čtvrtá a pátá generace stavařů ještě v plné sestavě (zleva) – Martin, Josef a Jan Podzimkovi<br />

rozhodla umístěnka, kterou<br />

jsem dostal na vysoké škole.<br />

V podniku Labe-Vltava, později<br />

Povodí Vltavy, jsem byl zaměstnán<br />

bezmála třicet let, od roku<br />

1962. V roce 1965 jsem byl po<br />

třech letech praxe jmenován<br />

vedoucím závodu Dolní Vltava,<br />

který spravoval, provozoval<br />

a udržoval vltavskou vodní cestu<br />

od Mělníka po vodní dílo Orlík.<br />

Po roce 1968 bylo jasné, že budu<br />

z funkce vedoucího závodu odvolán.<br />

V roce 1970 mi bylo umožněno<br />

založit vodohospodářský<br />

a technický rozvoj Povodí Vltavy,<br />

který se stal po mnoho let základnou<br />

pro opravdový technický<br />

pokrok ve vodním hospodářství.<br />

Tam jsme v jakémsi politickém<br />

závětří, díky poučené toleranci<br />

vedení podniku, podpoře vysokoškolských<br />

kapacit, souhře s výrobci<br />

a hlavně znalostem provozu<br />

mohli v prostoru mezi výzkumem,<br />

vývojem, projektováním<br />

a praxí vytvářet konstrukce<br />

s nadevropskou úrovní. Spolupráce<br />

s jedinečnými odborníky<br />

v oboru na ČVUT nám<br />

poskytovala kvalitní vědecké<br />

a výzkumné zázemí. Povodí Vltavy<br />

zase zajistilo, že jsme vše<br />

mohli důkladně prověřit v praxi<br />

a případné nedostatky odstranit.<br />

Musím říci, že technické inovace<br />

z té doby nebyly dodnes překonány<br />

a do značné míry z toho<br />

mnozí žijí a těží dodnes.<br />

V roce 1990 jsem na vlastní<br />

žádost přešel do nově založené<br />

akciové společnosti Ekotrans<br />

Moravia, zaměřené na propagaci<br />

a pozdější výstavbu průplavu<br />

Dunaj–Odra–Labe.<br />

Přišel čas navázat na tradici rodinné<br />

<strong>staveb</strong>ní firmy v Třešti.<br />

Majitelem naší rodinné firmy Podzimek<br />

& synové v Třešti jsem byl již<br />

od svých devíti let, kdy na mě při<br />

rozchodu mých rodičů v roce 1945<br />

otec tento majetek převedl. V roce<br />

1993 jsem s mými syny Janem<br />

a Martinem založil novou <strong>staveb</strong>ně<br />

montážní firmu, zapsanou<br />

pod názvem Podzimek<br />

& synové s.r.o. Když jsme se tehdy<br />

po půl století do Třeště vrátili<br />

a restituovali firmy, byli jsme zde<br />

přijímáni opatrně. Dnes musím<br />

říci, že jsme v mikrosvětě našich<br />

firem opravdu spokojeni, když ne<br />

šťastni. Seskupení firem Podzimek<br />

je v současnosti tvořeno šesti<br />

firmami. Stavební firma Podzimek<br />

& synové, s.r.o., která vznikla restitucí<br />

<strong>staveb</strong>ního podniku v Třešti, je<br />

vlajkovou lodí. Strojírny Podzimek,<br />

s.r.o. vznikly také ze <strong>staveb</strong>ního<br />

podniku, který byl za totality přeměněn<br />

na strojírny, se sídlem v cihelně<br />

Uvědomil jsem si, jak stavařina spojuje lidi<br />

a jak stavby propojují generace.<br />

na druhé straně města Třešť. Dřevovýrobu,<br />

která byla vždy součástí<br />

<strong>staveb</strong>ního podniku, moji synové<br />

dovedli do dokonalosti ve výrobě<br />

a montáži luxusních parket, a v roce<br />

2003 pak vznikla samostatná firma<br />

Dřevovýroba Podzimek, s.r.o. Já<br />

jsem založil firmu P&S, a.s. (Podzimek<br />

a synové, akciová společnost),<br />

kde si realizuji své sny (plavidla,<br />

speciální lodě, ocelové konstrukce,<br />

turbiny pro malé vodní elektrárny<br />

a jiné technologie pro vodní hospodářství)<br />

formou inženýringu<br />

a obchodu. Firma PPP podlahy<br />

a.s. je velkoobchodem s parketami<br />

a firma Podzimek reality<br />

a.s., staví developerský projekt<br />

na Hanspaulce. Pokud hovořím<br />

o úspěších našich firem, musím<br />

samozřejmě zmínit i své spolupracovníky.<br />

Je zde opravdu vynikající<br />

kolektiv a máme dobrý kontakt –<br />

od ředitelů divizí až po řadové pracovníky.<br />

A to je základní podmínka<br />

pro to, aby rodinné firmy dobře<br />

fungovaly. Celý život víc uznávám<br />

dobrého řemeslníka, než špatného<br />

inženýra. Na úspěchu našich<br />

firem mají podstatný vliv také<br />

naše manželky, které to s námi<br />

vydržely přes naše velké časové<br />

zaneprázdnění.<br />

V minulém roce byly úspěchy<br />

seskupení firem Podzimek<br />

obzvláště významné. Velkou<br />

měrou se na nich podíleli zejména<br />

vaši synové, tedy představitelé<br />

páté generace. Jaké<br />

máte s firmami další plány do<br />

budoucna?<br />

S mými syny Janem a Martinem<br />

a týmem spolupracovníků se<br />

podařilo činnost našich rodinných<br />

firem obnovit a přivést je do stavu,<br />

který si zasloužil ocenění prezidenta<br />

republiky. Máme všechny<br />

předpoklady věřit v to, že jsme<br />

připraveni obstát i v nastávající obtížné<br />

době. Pomohou nám v tom<br />

jistě i velké úspěchy minulého<br />

roku, kdy byla firma Podzimek<br />

a synové vyhodnocena Svazem<br />

podnikatelů ve <strong>staveb</strong>nictví v ČR<br />

jako nejlepší <strong>staveb</strong>ní firma roku<br />

2007 v kategorii do 200 zaměstnanců,<br />

námi realizovaná stavba<br />

sportovně-rekreačního centra<br />

Park Holiday v Benicích u Prahy<br />

získala titul Stavba roku 2008<br />

a polyfunkční stavba L´Ocelot se<br />

umístila na prvním místě v prestižní<br />

soutěži Best of Realty 2008<br />

v kategorii rezidenční bydlení.<br />

Velký podíl na těchto úspěších měl<br />

můj syn Jan, který už není mezi<br />

námi. Profesně byl perfekcionalista,<br />

chtěl být vždycky do puntíčku<br />

dokonalý. Vedl firmy moderním<br />

stylem, precizně se připravoval<br />

na to, aby byl dobrým ředitelem.<br />

Byl na praxi v USA, na stáži v Japonsku,<br />

obhájil titul MBA. I přesto<br />

si rodinného stylu vedení firem<br />

velice považoval. Dovedl <strong>staveb</strong>ní<br />

firmu k úspěšné pozici na trhu,<br />

stačil ještě úspěšně zrealizovat dokonalý<br />

developerský projekt polyfunkčního<br />

domu L´Ocelot, synovo<br />

doposud nejlepší dílo, kterého se<br />

vlastně úplně nedočkal. Odešel<br />

ve svých pětačtyřiceti letech, na<br />

vrcholu všech úspěchů. Vedení<br />

firem převzal druhý syn Martin,<br />

který je ještě za studií na Fakultě<br />

<strong>staveb</strong>ní ČVUT, když byl Jan na<br />

stáži v USA, restituoval. Sám před<br />

odchodem staršího bratra dovedl<br />

firmu Dřevovýroba Podzimek mezi<br />

elitu v tomto oboru. Já nepřestávám<br />

propagovat projekt vodního<br />

koridoru Dunaj–Odra–Labe<br />

a věřím, že se tento významný počin<br />

podaří zrealizovat pro budoucí<br />

generace. ■<br />

16<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

Betonářská<br />

ocel s velmi vysokou tažností<br />

• Druh B500SP podle polské<br />

normy PN-H-93220<br />

• Třída tažnosti C podle Eurokódu 2<br />

Betonářská ocel značky EPSTAL ® je vyráběna<br />

polskými výrobci, kteří splňují požadavky<br />

certkačního programu CPJS.<br />

Základní vlastnosti oceli B500SP<br />

f yk<br />

[MPa] 500<br />

f yd<br />

[MPa] 420<br />

(f t<br />

/f y<br />

) k 1,15÷1,35<br />

Značka EPSTAL ® je zárukou:<br />

- velmi vysoké tažnosti betonářské oceli vyprodukované ve stabilizovaném a kontrolovaném výrobním<br />

procesu<br />

- vyšší bezpečnosti pro uživatele<br />

- snadné identikace výrobku pomocí trvale vtištěné značky EPSTAL ® do povrchu<br />

- vlastnosti vyhovujících požadavkům norrmy:<br />

• EN 10080 převzaté jako ČSN EN 10080 (42 1039)<br />

• EN 1992-1-1 převzaté jako ČSN EN 1992-1-1 (73 1201) – Eurokód 2<br />

• polské normy PN-H 93220:2006<br />

• polské normy PN-B 03264:2002<br />

- splnění všech požadavků potřebných k připuštění výrobku na trh a k použití ve <strong>staveb</strong>nictví (certkáty,<br />

prohlášení o shodě)<br />

ε uk<br />

[%]<br />

únavové<br />

zatížení<br />

cyklické zatížení<br />

svařitelnost<br />

8<br />

min. 2 mln.cyklů<br />

min. 3 cykly<br />

zaručená<br />

C eq<br />

≤ 0,50%<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 17

management<br />

text: Vít Klíma, mezinárodní realitní konzultant<br />

Realitní trh a jeho příprava<br />

na období konjunktury<br />

Krize je součástí normálního vývoje hospodářského<br />

cyklu, realitní trh nevyjímaje. Jejím<br />

účelem je pročistit trh, resp. zbavit jej nadbytečných<br />

realitních kanceláří, developerských<br />

firem a projektů na straně jedné a snížit cenu<br />

nemovitostí na straně druhé. Na trhu přežijí<br />

jen ti, kteří již dnes začnou stavět základy<br />

pro svoji činnost v období budoucího oživení<br />

a následné konjunktury. Ta automaticky<br />

přijde po skončení krize.<br />

Klíčem k tomu je správně si<br />

odpovědět na otázku, co budou<br />

potenciální zákazníci v období<br />

konjunktury chtít, jaké budou<br />

jejich potřeby a jak a čím je<br />

developeři a realitní kanceláře<br />

budou moci uspokojit.<br />

Očekávané požadavky<br />

zákazníků na<br />

realitním trhu<br />

■ Celosvětový trend ukazuje na<br />

renesanci nájemního bydlení.<br />

Hypotéky jsou, a i po skončení<br />

krize nejspíše budou, pro většinu<br />

populace hůře dostupné.<br />

Forma nájemního bydlení bude<br />

nejméně budoucích pět let<br />

dominovat nad soukromým<br />

vlastnictvím nemovitosti.<br />

■ Postupný přechod z nájmu<br />

k vlastnictví nemovitosti. Američané<br />

nazvali toto propojení<br />

Rent to Buy program. Jeho<br />

princip spočívá v tom, že si<br />

zájemce nejprve byt pronajme<br />

a nájemné slouží zároveň jako<br />

měsíční splátky na koupi bytu.<br />

Obdoba takového postupu je<br />

známa z Českých zemí ještě<br />

z doby nevolnictví, kdy se<br />

pachtovným umořovala koupě<br />

zemědělského pozemku.<br />

Zajímavý by mohl být tento<br />

postup jak pro developery, tak<br />

pro hypoteční banky.<br />

■ Z hlediska velikosti bytů lze<br />

očekávat poptávku po bytech<br />

střední velikosti, tzn. o ploše<br />

v průměru okolo 65–85 m 2 .<br />

■ Zajímavým segmentem<br />

budoucnosti by mohly být<br />

byty s jednou nebo dvěma<br />

pracovnami. Krize s největší<br />

pravděpodobností prokáže,<br />

že je mnohem levnější nechat<br />

zaměstnance pracovat doma,<br />

než najímat velké kanceláře,<br />

resp. celé kancelářské budovy<br />

s vysokou režií (voda, plyn,<br />

elektřina, platba za správu budovy,<br />

parkovací prostory atd.).<br />

Není vyloučeno, že se touto<br />

cestou vydá i státní správa.<br />

Všude, kde to jen trochu bude<br />

možné, zaměstnavatel raději<br />

nechá zaměstnance pracovat<br />

doma a přispěje jim na nájemné<br />

a internet.<br />

■ Druhým zajímavým segmentem<br />

budoucnosti by mohly být<br />

byty pro seniory. Populace<br />

celosvětově stárne. Dá se<br />

očekávat jejich poptávka po<br />

menších bytech blízko centra,<br />

aby neměli daleko k lékaři, do<br />

kina či do divadla.<br />

■ Z hlediska technologie výstavby<br />

bytů bude zákazník<br />

nejspíše požadovat nízkoenergetické<br />

domy. Raději si<br />

připlatí na pořizovací cenu,<br />

aby měsíčně placené režijní<br />

náklady na provoz bytu byly co<br />

nejnižší (poplatky za vodu, plyn,<br />

elektřinu).<br />

■ Segmentu luxusního bydlení<br />

se krize nijak nedotkne<br />

a poptávku po něm lze očekávat<br />

i po odeznění krize. V krizi<br />

lze zbankrotovat, ale také nesmírně<br />

zbohatnout.<br />

■ Zajímavý vývoj může nabrat<br />

trh rekreačního bydlení.<br />

Je predikován signifikantní<br />

nárůst nezaměstnaných. Mezi<br />

nimi bude minimálně třetina<br />

chatařů a chalupářů, kteří se<br />

budou snažit svoji nemovitost<br />

prodat, aby dorovnali výpadky<br />

v rodinných rozpočtech. Není<br />

vyloučen jejich cenový pokles<br />

o 30–50 %.<br />

■ Zajímavým segmentem by<br />

mohly být i byty u moře pro<br />

seniory, na což naši developeři<br />

i hypoteční banky málo<br />

myslí. Je známo mnoho případů,<br />

kdy sdružili své finanční<br />

prostředky rodiče a jejich<br />

pracující děti a společně si<br />

koupili dům nebo byt u moře.<br />

Rodiče tam v teple tráví<br />

zimu a děti za nimi – na letní<br />

prázdniny – posílají vnoučata.<br />

Jedná se o celosvětový trend<br />

a není žádný důvod, proč by<br />

se neměl prosadit i v České<br />

republice, zvlášť když byty<br />

u moře dnes stojí prakticky<br />

stejně, jako u nás doma.<br />

■ Demografické vlivy a poptávka<br />

po bydlení. Děti z baby<br />

boomu ze sedmdesátých let<br />

mají problém s bydlením většinou<br />

vyřešený. Na poptávku<br />

po bydlení dětí od „dětí<br />

z baby boomu“ konce sedmdesátých<br />

let tak bude potřeba<br />

počkat 20 až 25 let. Navíc<br />

řada zahraničních pracovníků<br />

kvůli krizi ztratí zaměstnání<br />

a z České republiky odejde,<br />

takže poptávka po bytech<br />

i po skončení krize bude spíše<br />

stagnovat. (Projekci vývoje<br />

obyvatelstva do roku 2050 najdete<br />

na adrese: http://www.<br />

czso.cz/csu/2003edicniplan.<br />

nsf/p/4020-03)<br />

■ Exekuce a propadlé zástavy.<br />

Již dnes je v rukou exekutorů<br />

100 000 bytů po celé republice.<br />

Jejich počet v průběhu krize se<br />

může až zdvojnásobit. Klíčovou<br />

otázkou bude, jak je vrátit na trh<br />

s byty. V USA to řešili vznikem<br />

portálu foreclosure.com, kde<br />

je lze na jednom místě najít.<br />

Obdobný portál by měl v režii<br />

bank a exekutorů vzniknout<br />

i u nás.<br />

■ Dramatický pokles poptávky<br />

očekává kancelářské prostory<br />

a není jediný důvod, proč by<br />

se po skončení krize měla<br />

nějak dramaticky zvýšit. Kancelářských<br />

prostor je nadbytek<br />

a ještě jim bude konkurovat<br />

práce doma.<br />

■ Stejný pokles lze očekávat<br />

i v oblasti nemovitostí spjatých<br />

s cizineckým ruchem, zejména<br />

hotelů, restaurací a malých<br />

obchodů. V současnosti se<br />

dostávají do finančních potíží<br />

mnohé restaurace a obchody,<br />

a to i na tak prvotřídních adresách,<br />

jakými jsou Pařížská<br />

a Karlova ulice. Pád cen těchto<br />

nemovitostí bude v řádu nejméně<br />

30 %.<br />

■ Další dramatický pokles<br />

lze predikovat u menších obchodů,<br />

kde se projeví snížená<br />

kupní síla obyvatelstva a jejich<br />

menší možnost poskytovat<br />

slevy a konkurovat tak velkým<br />

obchodním řetězcům. Velké<br />

obchodní řetězce budou na<br />

sníženou kupní sílu reagovat<br />

dalšími fúzemi.<br />

■ Největší propad i nízkou poptávku<br />

do budoucna se očekává<br />

na trhu výrobních prostor. Krize<br />

ukazuje, že minimálně 30 % je<br />

jich už dnes nadbytečných.<br />

■ Naopak velká budoucnost<br />

čeká zemědělskou půdu. Jen<br />

pro ilustraci: bohaté vlády a korporace<br />

dnes začínají skupovat<br />

miliony hektarů zemědělské<br />

půdy v rozvojových zemích<br />

s cílem zajistit si dlouhodobě<br />

přísun potravin. Minulý<br />

týden oznámila jihokorejská<br />

firma Daewoo Logistics, že má<br />

v plánu pronajmout si na Madagaskaru<br />

na 99 let milion hek-<br />

18<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

tarů zemědělské půdy. Plánuje<br />

tam do roku 2023 pěstovat<br />

ročně 5 milionů tun pšenice<br />

a na dalších pronajatých<br />

120 000 hektarech půdy bude<br />

pěstovat palmový olej. Zemědělské<br />

pracovníky najme z Jižní<br />

Afriky. Výroba bude určena pro<br />

Jižní Koreu, která chce omezit<br />

svou závislost na dovozu potravin.<br />

„Jsou to čistě komerční projekty,<br />

ale obsahují i bezpečnostní<br />

imperativ, nutnost zajistit spolehlivou<br />

dodávku potravin, je<br />

to program, který podporuje<br />

vláda,“ řekl Carl Atkin, poradce<br />

britské firmy Bidwells Agribusiness,<br />

která pomáhá sjednávat<br />

takovéto velké mezinárodní<br />

prodeje zemědělské půdy.<br />

Saúdskoarabský koncern Binladin<br />

Group plánuje investice<br />

v Indonésii, kde hodlá pěstovat<br />

rýži. Desetitisíce hektarů<br />

zemědělské půdy v Pákistánu<br />

byly prodány investorům<br />

z Abu Dhabi. Arabští investoři,<br />

včetně abúdhabského rozvojového<br />

fondu, nakoupili podíly<br />

v súdánském zemědělství. Spojené<br />

arabské emiráty chtějí zahájit<br />

rozsáhlé zemědělské projekty<br />

v Kazachstánu. I Čína, která<br />

má dostatek zemědělské půdy,<br />

ale začíná trpět nedostatkem<br />

vody v důsledku překotné industrializace,<br />

začala vyjednávat<br />

o koupi zemědělské půdy<br />

v jihovýchodní Asii. Laos už<br />

prodal téměř 3 miliony hektarů<br />

své orné půdy, tedy 15 % veškeré<br />

své zemědělské půdy. Libye<br />

zakoupila 250 000 hektarů<br />

zemědělské půdy na Ukrajině<br />

a Egypt vyjednává o tomtéž.<br />

Kuvajt a Katar se ucházejí o nejlepší<br />

půdu v Kambodži s cílem<br />

pěstovat tam rýži.<br />

■ Zajímavý trh může být<br />

v budoucnosti i se <strong>staveb</strong>ními<br />

pozemky, ale jen v tom případě,<br />

pokud se koupí v krizi levně.<br />

■ Spíše než český trh lze<br />

českým investorům doporučit<br />

orientaci na zahraniční realitní<br />

trh. Český trh je příliš malý<br />

a neobjevují se na něm tak<br />

často zajímavé investiční příležitosti,<br />

jako na zahraničním.<br />

Tímto směrem by měli vykročit<br />

i čeští developeři.<br />

Jak dlouho bude<br />

krize trvat?<br />

Stát se privatizací, až na malé<br />

výjimky typu ČEZ, zbavil výnosu<br />

z kapitálu plynoucího z vlastnictví<br />

podniků. V procesu privatizace<br />

řádově 80 % nejvýznamnějších<br />

českých firem přešlo do<br />

rukou zahraničních vlastníků, na<br />

jejichž rozhodování nemá česká<br />

vláda žádný, nebo jen okrajový<br />

vliv. Na pomoc ekonomice<br />

a pokrytí výdajů krize (zejména<br />

očekávanou vysokou míru nezaměstnanosti)<br />

tak státu zbyly jen<br />

dva zdroje: státní rozpočet a prodej<br />

zbývajícího státního majetku<br />

(ČSA, letiště atd.). Jinými slovy:<br />

stát nemůže v krizi národní ekonomice<br />

nijak výrazně pomoci –<br />

jeho zdroje stačí přinejlepším<br />

na „zalátání děr“. Očekávat tak<br />

krátkodobou krizi asi nelze.<br />

Národní<br />

protekcionizmus<br />

Česká ekonomika je výrazně<br />

proexportně zaměřena (cca<br />

z 80 % produkce, z toho vývoz<br />

do Německa činí téměř 30 %),<br />

takže délku krize v České republice<br />

ovlivní i rychlost oživení<br />

zejména německé ekonomiky.<br />

Kdy jindy než v krizi platí „bližší<br />

košile, než kabát“. Německá,<br />

americká i další vlády mají<br />

k protekcionistickým opatřením<br />

legální nástroj, jimiž jsou vládní<br />

zakázky. Vládní zakázky totiž<br />

nespadají pod konkurenční režim<br />

v rámci volného obchodu<br />

(WTO), ale stanovení jejich<br />

pravidel spadá výlučně do kompetence<br />

národních vlád. Barack<br />

Obama tak mohl pouze oprášit<br />

Buy American Act z minulého<br />

století a požadovat, aby se při<br />

vládních zakázkách používalo<br />

výhradně amerického železa<br />

a oceli. Bylo by milým překvapením,<br />

kdyby tak německá vláda<br />

nepostupovala. Pokud i ona ve<br />

svých zakázkách zavede princip<br />

Buy German, mnoho českých<br />

produktů na německém trhu<br />

svého odběratele nenajde.<br />

V pořadí druhý největší český<br />

export (cca 10 %) směřuje na<br />

Slovensko, což žádný velký<br />

komentář nepotřebuje.<br />

Staronové trhy<br />

Vrátit se na trhy, které české<br />

podniky po rozpuštění RVHP<br />

opustily, zdaleka nebude ani<br />

snadné ani bezbolestné. Jak<br />

Rusové, tak i Číňané a arabské<br />

státy si rychle osvojili americký<br />

způsob jednání: „Speak softly<br />

but carry a big stick“ (jednej<br />

mile, příjemně, přátelsky, ale<br />

v ruce drž velkou hůl). Rusové<br />

řeknou – obchodovat, proč<br />

ne, ale určitě se zeptají: a co<br />

americký radar a budete dále<br />

vyzbrojovat Gruzii? Číňané se<br />

zase zeptají na českou podporu<br />

Tibetu, Arabové na vztah České<br />

republiky k Izraeli. Klíčový je<br />

pro nás zejména ruský trh. Může-li<br />

oteplit vztahy s Ruskem<br />

Barack Obama, proč ne Česká<br />

republika?<br />

Predikovat krátkou krizi by<br />

bylo přinejmenším nezodpovědné.<br />

Bude skvělé, pokud<br />

se první známky oživení objeví<br />

tak za dva roky a lze se jen<br />

modlit, aby mezitím nezačal<br />

kolabovat zdravotní a sociální<br />

systém. Modlitbu můžeme<br />

připojit i za to, aby co nejméně<br />

českých firem skončilo v čelistech<br />

finančních „žraločích<br />

fondů“. ■<br />

inzerce<br />

Výhodně Kdykoliv Kdekoliv<br />

www.rozpoctovani-online.cz<br />

od 1990 Kč měsíčně…<br />

24 hodin denně z kanceláře, ze stavby… přes internet…<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 19<br />

4235 Callida inzerat kor1.indd 1 5.2.2009 10:29:19

inzerce<br />

Trendy ve vybavení novo<strong>staveb</strong> –<br />

technologie, materiály, design a styl<br />

V odborných časopisech o <strong>staveb</strong>nictví<br />

mají materiály svou samostatnou<br />

kapitolu, studenty architektury<br />

někdy straší, ale rozhodně doprovázejí<br />

po celé studium. Materiálem<br />

se dá, třeba jen na jediném detailu,<br />

vzhled i funkčnost stavby podepřít<br />

i spolehlivě deklasovat. Přitom<br />

materiál je v zásadě vždy funkcí<br />

použité technologie – a vice versa,<br />

a to vše je výslednicí požadavků<br />

na tu kterou stavbu. Ty se však jednou<br />

odvíjejí od poučené analýzy,<br />

dokonce od vysoké odbornosti architekta,<br />

ale jindy jsou jen sumou<br />

náhodných rozhodnutí laického<br />

<strong>staveb</strong>níka, v horším případě firmy,<br />

se kterou se dohodl a která vychází<br />

z poučky, že soubor toho nejdražšího<br />

materiálu umožní fakturovat<br />

také co nejvíc za práci.<br />

V jedné české televizi slaví obrovské úspěchy<br />

pořad Jak se staví sen. Proč? Vysvětlení<br />

je prosté: minimální, dvoučlenný tým designérů<br />

z většinou nemožného interiéru vytvoří<br />

během pár desítek hodin a s omezenými<br />

náklady „bydlení snů“. Asi stejně často, jak<br />

se divák setká s „úžasnou“ proměnou, bývá<br />

tajemstvím úspěchu vhodnější volba materiálů.<br />

Ale řekněte sami – pokud nejste právě<br />

podlaháři, vyznáte se v nových materiálech<br />

a jejich texturách, vlastnostech fyzikálních,<br />

ale třeba i optických a dalších? Navíc – ne<br />

všechny lze použít na každý podklad. Totéž<br />

platí samozřejmě o pojednání povrchů<br />

stěn a funguje vlastně už od výběru například<br />

oken a dveří, druhu topení a dispozice<br />

interiéru.<br />

Plasty nastoupily na zteč<br />

Průlom ve <strong>staveb</strong>ních prvcích znamenají již<br />

několik let plasty. Dnes již nejde o suroviny,<br />

které se až dalším zpracováním zhodnotí,<br />

ale jsou to vesměs poloprodukty se speciálními<br />

vlastnostmi, mnohé již přímo určené<br />

pro použití na stavbách, jiné použitelné po<br />

nepatrném zpracování, například rozměrovém<br />

přizpůsobení. A nejde jen o již dávno<br />

používané, ale stále vylepšované plexisklo,<br />

přesněji polymetylakrylát, kterému je mimochodem<br />

letos kulatých 75 let. Jeho použití se<br />

od náhrady skla pro zastřešování a „zasklívání“<br />

rozšířilo do výroby van, sprchových<br />

koutů a bazénů až po atraktivní nábytek,<br />

protihlukové stěny a dokonce, to již mimo<br />

<strong>staveb</strong>nictví, jako materiálu k výrobě šatů.<br />

Kromě starého dobrého akrylátu jsou dnes<br />

k dispozici architektům a <strong>staveb</strong>ním firmám<br />

další materiály – kompozity jako Corian<br />

nebo Hi-Macs, ale také tzv. „umělý kámen“<br />

(např. Quarella – složení 95 % přírodního<br />

kamene a 5 % polyesterové pryskyřice<br />

z něj dělá rovněž „kompozitní“), který má<br />

většinu vlastností shodných s přírodním, ale<br />

navíc i některé výhody. Například materiály<br />

na bázi křemene nebo mramoru – jsou<br />

odolné, snadno se čistí, a jsou tak vhodné<br />

k využití na trvale a vysoce zatěžované<br />

podlahy obchodních center a jiných objektů<br />

s vysokou zatížeností.<br />

Povrchové úpravy a energie<br />

Jedním ze špičkových světových výrobců<br />

nátěrových a izolačních hmot je společnost<br />

Radka spol. s r.o., jeden z tradičních vystavovatelů<br />

na Stavebních veletrzích Brno. Nátěrové<br />

a nástřikové hmoty, kterými se opatřují<br />

například hliníkové nebo pozinkované<br />

ocelové díly ve <strong>staveb</strong>nictví (vnější obklady,<br />

dveře, okna atd.), musí dnes splňovat řadu<br />

požadavků, zejména na odolnost vůči korozi,<br />

oděru a dalším povětrnostním vlivům,<br />

nárazu apod. Kromě toho se od nich požaduje<br />

i velká barevná variabilnost spolu<br />

s odolností a barevnou stálostí při trvalé expozici<br />

UV záření.<br />

Výstaviště Brno - brána k úspěchu<br />

Uvedené novinky a řadu dalších, které<br />

sebou nesou také přídomky „energeticky<br />

úsporné“ a „ekologicky nezávadné“ bude<br />

možné nejen spatřit, ale doslova si osahat<br />

na expozicích jednotlivých výrobců nebo<br />

jejich smluvních partnerů na Stavebních veletrzích<br />

Brno 2009 již v dubnu!<br />

Pozitiva účasti na veletrhu s největší prestiží<br />

i tradicí se ale neomezují pouze na chvíle<br />

strávené na ploše veletržního areálu. Cesty<br />

ke zviditelnění – a tedy k navázání kontaktů<br />

a potažmo zvýšení obratu – jsou právě<br />

na veletrhu nejvíce diverzifikované: jméno<br />

firmě lze mezi odborníky a laiky získat také<br />

aktivní účastí svých pracovníků na odborných<br />

seminářích a dalších akcích rozsáhlého<br />

doprovodného programu veletrhu nebo<br />

informacemi umístěnými na internetových<br />

stránkách veletrhu.<br />

Být viděn v pravý čas, na správném místě<br />

tím správným auditoriem - tak se dá shrnout<br />

význam účasti na Stavebních veletrzích<br />

v Brně 2009. Dvojnásob to platí právě<br />

v době současné krize. Proto je termín<br />

21.–25. 4. 2009 výrazně zapsán v diářích<br />

u všech zájemců o <strong>staveb</strong>nictví.<br />

20<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

inzerce<br />

Fórum Českého <strong>staveb</strong>nictví 2009 – Nízkoenergetické<br />

stavby jako protikrizová rozvojová příležitost ve <strong>staveb</strong>nictví<br />

Stavebnictví v Evropě<br />

i v České<br />

republice čekají<br />

v příštích letech výrazné<br />

změny.<br />

Nedostatek energií<br />

a jejich zdražování<br />

bude mít vliv na<br />

změny v přípravě<br />

i realizaci <strong>staveb</strong>,<br />

které v současné době spotřebovávají 40 %<br />

vyrobené elektrické energie a tepla. Všechny<br />

vyspělé evropské země se připravují na<br />

nové způsoby stavění, které zaručují podstatné<br />

snížení spotřeby energií při provozu<br />

budov. Pro dosažení nízkoenergetického<br />

stavění existují v zemích EU vládní programy,<br />

jsou vydávány zákony vytyčující nové<br />

principy stavění. Nejdále jsou tyto programy<br />

ve Francii, Velké Británii, Švédsku, Německu<br />

a jiných zemích. V České republice se státní<br />

správa tímto problémem prakticky vůbec<br />

nezabývá, a je proto nejvyšší čas rozpoutat<br />

diskusi na všech úrovních. Novému způsobu<br />

stavění se budou muset přizpůsobit všichni<br />

inzerce<br />

zainteresovaní, ať již jde o <strong>staveb</strong>ní společnosti,<br />

developery, výrobce <strong>staveb</strong>ních materiálů<br />

a dodavatele technologií.<br />

Společnost Blue Events a Svaz podnikatelů<br />

ve <strong>staveb</strong>nictví v ČR si Vás společně dovolují<br />

srdečně pozvat dne 4. 3. 2009 do pražského<br />

hotelu Olympik Artemis na<br />

5. ročník úspěšného odborného setkání<br />

významných zástupců českého <strong>staveb</strong>nictví<br />

pod názvem Fórum českého <strong>staveb</strong>nictví<br />

2009, které se zaměří na klíčové<br />

téma „udržitelného stavění“ velmi<br />

detailně a pozitivně.<br />

Mezi klíčové příspěvky velice pestrého programu<br />

bude bezpochyby patřit prezentace výzkumu<br />

reakcí na novou situaci v době globální krize,<br />

kterou pod názvem „Energeticky úsporné<br />

stavby – móda, uvědomělý trend nebo<br />

neodbytná realita?“ představí auditoriu<br />

v úvodní části fóra Radovan Mužík z výzkumné<br />

agentury INCOMA Research. Výsledky budou<br />

nanejvýše aktuální – šetření probíhá právě v těchto<br />

dnech, aby zmapovalo situaci ve <strong>staveb</strong>ních<br />

firmách v ČR v době, kdy se začíná projevovat<br />

recese, a současně zjistilo připravenost firem<br />

nastartovat projekty dlouhodobě udržitelného<br />

rozvoje v rámci protikrizových podpůrných<br />

opatření. Účastníci Fóra Českého <strong>staveb</strong>nictví<br />

navíc získají prezentovaná data i elektronické<br />

podobě. Poodkrytí jednoho z možných nových<br />

prodejních kanálů a dalších synergických příležitostí<br />

pro <strong>staveb</strong>ní a dodavatelské společnosti<br />

bude jedním z lákadel prezentace „S energií<br />

(on-line) k novým zákazníkům“ společnosti<br />

E.ON Česká republika. Kromě těchto<br />

a dalších témat bude vůbec poprvé odpolední<br />

blok rozvržen do dvou paralelních sekcí zaměřených<br />

na materiály pro nízkoenergetické<br />

stavění, resp. jeho celkovou realizaci, čímž se<br />

otevírá prostor pro hlubší diskuze v odborných<br />

skupinách.<br />

V případě zájmu o bližší informace<br />

o přípravách projektu se můžete obrátit<br />

na adresu info@BlueEvents.eu nebo<br />

tel. +420 603 252 703, informace o průběhu<br />

předchozích ročníků získáte na adrese<br />

www.construction21.cz.<br />

Poprvé v Brne<br />

5 th International Stainless Steel Congress<br />

Mezinárodní veletrh a kongres<br />

korozivzdorných ocelí<br />

8. – 9. dubna 2009<br />

Brno – Výstavište<br />

veletrh: 9.00–18.00 hod., pavilon B<br />

kongres: 15.00–18.00 hod., hotel Holiday Inn, kongresová hala<br />

Zaregistrujte se on-line a získejte slevu na vstupném!<br />

www.bvv.cz/stainless<br />

Veletrhy Brno, a.s.<br />

Výstaviště 1<br />

647 00 Brno<br />

Tel.: +420 541 152 926<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 21<br />

Fax: +420 541 153 044<br />

E-mail: stainless@bvv.cz<br />

www.bvv.cz/stainless

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

text: Vladimír Janata<br />

foto: Tomáš Malý; archiv Excon, a.s.<br />

▲ Stavba protihlukového tunelu v Hradci Králové<br />

Konstrukce protihlukového tunelu na<br />

Městském okruhu v Hradci Králové<br />

Ing. Vladimír Janata, CSc. (*1953)<br />

Absolvent FSv ČVUT. V roce 1990 založil<br />

s kolegy projekční firmu EXCON, kde zpracovává<br />

koncepční řešení a vede některé<br />

projekty ocelových konstrukcí. Ke stěžejním<br />

patří například zastřešení Sazka Arény a hangár<br />

v Mošnově. Je autorem České normy<br />

pro předpjaté ocelové konstrukce a překladu<br />

evropské normy pro stožáry a komíny.<br />

E-mail: janata@excon.cz<br />

Komunikace na II. Městském okruhu města<br />

Hradce Králové stoupá na mostním tělese od<br />

křižovatky Buzulucká–Okružní k nadjezdu nad<br />

Pospíšilovou třídou v těsné blízkosti bytových<br />

domů. Nově vybudovaný prosklený tunel zde<br />

chrání obyvatele před hlukem a exhalacemi<br />

nepřetržitého automobilového provozu.<br />

Zasklení o výměře téměř 3700 m 2 tlumí hluk nejen ve stěnách, ale<br />

i ve stropu tunelu, kde je vynechán pouze podélný otvor rozšiřující<br />

se směrem k horní části konstrukce.<br />

V rámci stavby byla také upravena křižovatka a nové povrchy<br />

parteru pod mostem a podél mostu vytvořily novou odhlučněnou<br />

a přívětivou komunikaci pro chodce. Díky akčnímu designu z dílny<br />

architekta Patrika Kotase a originálnímu konstrukčnímu řešení se tato<br />

veřejně prospěšná stavba stala zároveň novým výrazným architektonickým<br />

prvkem města. Řidič vjíždějící do subtilní konstrukce s žebry,<br />

připomínající hrudní koš pravěkého ještěra, zavěšené na předpjatých<br />

táhlech, určitě zapomene na své standardní instinkty.<br />

Konstrukční a architektonické řešení stavby<br />

K návrhu konstrukce protihlukového tunelu přistoupil projektant<br />

ocelové konstrukce ve fázi projektové dokumentace pro <strong>staveb</strong>ní<br />

povolení. Tvarová vize architekta musela respektovat požadavky<br />

zadání, zejména rozměry průjezdných profilů, dopravního značení<br />

a stísněný prostor mezi budovami. Stavbu výrazně ovlivňovaly<br />

22 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Rozvinutý řez osou stavby<br />

▲ Půdorys střechy protihlukového tunelu<br />

▼ Statické schéma stavby<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

23

▲ Kotvení táhel u vrcholu sloupu<br />

▲ Detail křížení táhel<br />

▲ Hydraulický zdvih střední podpory<br />

▲ Demontáž montážních podpor táhel<br />

▼ Montážní podpory páteřního nosníku<br />

24<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Kotvení táhel na páteřním nosníku<br />

i další <strong>staveb</strong>ně technické parametry z oblasti akustiky, požární<br />

bezpečnosti, osvětlení a dopravy. Příkladem technického řešení,<br />

které zároveň dotváří design stavby, je pásový tlumič hluku ve tvaru<br />

ostrého hrotu, zavěšený na středním páteřním nosníku. Intuitivní<br />

a zároveň kvalifikovanou představu architekta o principu statického<br />

působení sloupů, soustavy táhel a páteřního nosníku projektant<br />

ocelové konstrukce shledal jako nesmírně zajímavé, i když teoreticky<br />

obtížné téma k dotažení do skutečně fungující reálné konstrukce.<br />

Velkou komplikací pro tým projektantů byl i tvar samotné konstrukce,<br />

která je půdorysně a výškově nestejnoměrně zakřivená, a vozovka<br />

se navíc průběžně rozšiřuje. Samostatným úkolem bylo umístění<br />

kabelů elektroinstalace osvětlení a dopravního značení, které jsou<br />

vedeny zásadně uvnitř dutých nosných prvků.<br />

Statické řešení stavby<br />

trojkloubovými rámy o rozpětí 18,0 až 19,40 m a výšce cca 6,70 m.<br />

Sloupy, vzpěry a příčle rámu z ohýbaných trubek a plechových břitů<br />

formují tvarovou představu architekta. Sloupy vazeb jsou uloženy<br />

vždy na betonových sloupech. Na každé straně dilatačního celku<br />

je jeden pevný sloup, kotvený navíc šikmými táhly do betonového<br />

průvlaku, a tři sloupy podélně posuvné na elastomerových ložiscích.<br />

Mezi hlavními vazbami je vždy sedm mezivazeb, uložených příčlí na<br />

páteřním nosníku a sloupem na ocelovém prahovém nosníku. Ten je<br />

uložen na betonových průvlacích posuvně přes teflonová ložiska. Příčle<br />

i sloupky mezivazeb jsou tvořeny svařovanými T profily proměnného<br />

průřezu. Vaznice a paždíky jsou v rastru požadovaném pro zasklení protihlukové<br />

stěny z hranatých uzavřených profilů. Statické schéma dotvářejí<br />

soustavy předpjatých táhel Macalloy, jejichž rovinu mezi sloupy tvoří<br />

hlavní šikmá řetězovka a příčná táhla kolmá k páteřnímu nosníku.<br />

▼ Kotvení sloupu a prahový nosník<br />

Konstrukce tunelu o celkové délce 180 m sestává z betonové<br />

a ocelové části, které tvoří nedílný, společně funkční celek. Ocelová<br />

konstrukce je uložena na podélných prefabrikovaných nosnících,<br />

vedených po obou stranách mostní konstrukce a podporovaných<br />

kruhovými monolitickými sloupy, jejichž výška dosahuje v místě<br />

nadjezdu až 7,50 m. Železobetonové patky sloupů jsou založeny na<br />

mikropilotách délky 10,0 m. Vlastnosti betonové konstrukce, která<br />

je zcela nezávislá na mostním tělese, se výrazně podílely na tuhosti<br />

ocelové konstrukce s ní spojené.<br />

Ocelová konstrukce rozdělená do dvou dilatačních celků sestává<br />

z několika hlavních prvků. Nad středem vozovky probíhá páteřní<br />

nosník tvořený svařovaným uzavřeným profilem lichoběžníkového<br />

příčného řezu. V každém dilatačním celku podporují páteřní nosník<br />

čtyři hlavní příčné vazby vzájemně vzdálené 23,0 m. Jsou tvořeny<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

25

▲ Zapojení tenzometrů na táhle<br />

▲ Zavěšení čela páteřního nosníku<br />

▲ Pochozí lávka<br />

▲ Dilatace zdvojením mezivazeb<br />

▼ Táhla u krajní vazby<br />

26 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Ocelová konstrukce po dokončení montáže a předpínání<br />

Předpětí táhel ocelové konstrukce bylo zvoleno tak, aby nelineární<br />

složka tuhosti ve všech zatěžovacích stavech nepřesáhla<br />

5 % celkové tuhosti. Táhla tak v konstrukci působí prakticky i jako<br />

lineární tlačený prvek. Nelineární výpočty měly tak význam pouze<br />

s ohledem na normálovou sílu a větší deformace páteřního nosníku<br />

v některých montážních stavech.<br />

S ohledem na extrémně krátký čas na realizaci byly souběžně<br />

s výpočty a prováděcím projektem tvořeny výrobní výkresy<br />

v programu XSTEEL. Zároveň byly ve třech menších mostárnách<br />

vyráběny konstrukční prvky a ve složitých podmínkách<br />

při provozu dvou jízdních pruhů byla postupně prováděna<br />

montáž. Páteřní nosník byl uložen na provizorních trojbokých<br />

příhradových podporách. Podpory ve středu rozpětí umožňovaly<br />

hydraulický zdvih a pokles páteřního nosníku při předpínání.<br />

Mnoho uražených zpětných zrcátek kamionů potvrzovalo<br />

oprávněnost ocelových zábran, které se umístily před provizorní<br />

podpory. Táhla byla předpínána ve třech etapách, za plné výluky<br />

provozu, v pečlivě připravených, teoreticky předem modelovaných<br />

krocích. Síly v táhlech byly měřeny tenzometry, a to až<br />

v sedmdesáti táhlech najednou. Projektant měl díky on-line<br />

informacím o všech měřených silách možnost okamžitě korigovat<br />

předpínací postup. Měřeny byly také deformace ocelové<br />

i betonové konstrukce a reakce v provizorních podporách. V průběhu<br />

předpínání bylo zjištěno, že betonové sloupy mají výrazně<br />

nižší modul pružnosti ve srovnání s teoretickými předpoklady.<br />

Tomu bylo následně přizpůsobeno předpětí a předpínací postup<br />

a zejména pro deformace bylo využito rezerv, které konstrukce<br />

měla. Vážnou komplikaci způsobil kamion, který v noci zničil<br />

betonovou i ocelovou zábranu a naštěstí pouze posunul poslední<br />

montážní podporu konstrukce.<br />

Současně s montáží konstrukce probíhala i montáž zasklení a tlumičů<br />

hluku. Pevnost prosklených tabulí byla zkoušena na extrémní zatížení.<br />

Přestože výsledky zkoušek byly velice příznivé, rozhodl architekt<br />

a investor o zajištění skel pojistnými závěsy proti pádu na vozovku<br />

v případě destrukce. Stavba byla velmi dobře organizována projektovým<br />

manažerem generálního dodavatele. Společnost EXCON,<br />

a.s., zajišťovala ve velmi krátké době tok výrobní dokumentace<br />

všem zúčastněným přes internetový systém řízení dokumentace<br />

ALEX. Samotná příprava dokumentace, kontrola a konzultace ve<br />

výrobě, příprava a řízení montáže, předpínání a měření předpětí si<br />

vyžádaly osm tisíc pracovních hodin. ■<br />

Základní údaje o stavbě<br />

Stavba:<br />

Protihlukový tunel Hradec Králové<br />

Architektonické řešení stavby:<br />

doc. Ing. arch. Patrik Kotas<br />

Ing. arch. Jaromír Chmelík<br />

Spolupráce:<br />

Ing. arch. Michal Potůček<br />

Ing. Tomáš Král<br />

Návrh ocelové konstrukce: Excon, a.s.,<br />

Ing. Vladimír Janata, CSc.<br />

Ing. Jiří Lahodný<br />

Investor:<br />

Ředitelství silnic a dálnic ČR<br />

Generální dodavatel: M-SILNICE, a.s.,<br />

projektový manažer Petr Škráček<br />

Výroba ocelové konstrukce: MZD – Dobrovické strojírny a.s.<br />

Montáž, předpínání: EXCON, a.s.<br />

Zasklení:<br />

mmcité, a.s.<br />

english synopsis<br />

Construction of Tunnel Noise Barrier in Hradec Králové<br />

Newly constructed glazed tunnel The second city ring road in Hradec<br />

Králové has been equipped to protect the citizens in the surroundings<br />

against noise and exhalations of the continuous automobile traffic.<br />

The glazing with the area of nearly 3700 m 2 absorbs noise not only<br />

by its walls but also by the ceiling of the tunnel with just a longitudinal<br />

opening widening towards the top part of the construction.<br />

The steel construction, divided into two dilation units, consists<br />

of several main components. Above the centre of the roadway there is<br />

the backbone beam consisting of a welded closed profile of a trapezoid<br />

cross section. In every dilation unit the backbone beam is supported<br />

with four main cross beams with the span of 23 m, consisting<br />

of three-joint frames. Each side of the dilation unit is provided with<br />

a firm pillar anchored in addition with inclined connecting rods in the concrete<br />

bearer and three pillars siding lengthwise over elastomere bearings.<br />

klíčová slova:<br />

Hradec Králové, tunel protihlukový, dilatační celek, rámy trojkloubové,<br />

páteřní nosník, ložiska elastomerová<br />

keywords:<br />

Hradec Králové, tunnel noise barrier, dilation unit, three-joint frames,<br />

backbone beam, elastomere bearings<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

27

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

text: Miroš Pirner<br />

grafické podklady: autor<br />

Životní prostředí a technická seizmicita<br />

Prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc.,<br />

dr.h.c. (*1928)<br />

Absolvent Stavební fakulty ČVUT,<br />

obor konstrukčnědopravní, projektant<br />

SÚDOP, asistent, posléze docent<br />

Vysoké školy dopravní v Praze<br />

a Žilině, Ústav teoretické a aplikované<br />

mechaniky ČSAV, Technický<br />

a zkušební ústav <strong>staveb</strong>ní v Praze,<br />

ředitel Ústavu teoretické a aplikované<br />

mechaniky, od roku 1998 až dosud<br />

působí tamtéž.<br />

E-mail: pirner@itam.cas.cz<br />

Tento přehled je určen zejména projektantům,<br />

kteří nejsou specialisté ve <strong>staveb</strong>ní dynamice,<br />

k seznámení se se zásadními jevy a účinky<br />

technické seizmicity, aby jim mohli vhodnými<br />

opatřeními zabránit nebo je omezili již v projektové<br />

dokumentaci. Stává se, že zanedbání<br />

zásad správného projektování a provedení vede<br />

k pracným a nákladným dodatečným opravám.<br />

Technická seizmicita zahrnuje všechny dynamické jevy způsobené<br />

člověkem a jeho stroji, dopravními prostředky a nářadím, které<br />

používá k různým činnostem. Protože zdroj technické seizmicity<br />

působí nepříznivě nejen na stavby, ale i na člověka, jsou zde zahrnuta<br />

i kritéria ztráty komfortu. Dále je v příspěvku obsažena i odezva<br />

vysokých budov, kde kmity způsobené větrem nepocházejí sice od<br />

umělého zdroje, ale člověk tím, že postavil překážku větru, vytvořil<br />

jev do této kategorie patřící. Autor vychází ze zásad daných ČSN<br />

73 0040 Zatížení <strong>staveb</strong>ních objektů technickou seizmicitou a jejich<br />

odezva a z nařízení vlády č. 148/2006 Sb. (o ochraně zdraví před<br />

nepříznivými účinky hluku a vibrací). Několika příklady, většinou jím<br />

řešenými, ilustruje danou problematiku.<br />

Typy vibrací a pohybů<br />

Jestliže jsou pominuty obecně známé sinusové a složené sinusové<br />

jevy, pak nejčastější jsou stacionární náhodné, nestacionárně náhodné<br />

jevy a pulzy (obr. 1).<br />

Citlivost člověka a konstrukcí na vibrace<br />

Mnoho parametrů odezvy ovlivňuje pocity člověka: amplituda, frekvence<br />

kmitání, doba působení, poloha lidského těla, činnost člověka<br />

a jeho tělesný a duševní stav. Proto je obtížné stanovit univerzální<br />

pravidlo pro hranici mezi komfortem a obtěžováním. Plynou z toho<br />

odlišná doporučení a předepsané limity velikosti odezvy.<br />

Lidské tělo je citlivé na zrychlení, popř. na derivaci zrychlení, proto<br />

zmíněné předpisy vyjadřují příslušné limity ve zrychlení pohybu. Také<br />

▲ Obr. 1. Příklady kmitů budicích sil nebo odezvy<br />

většina zahraničních předpisů a norem doporučuje používat měřítka<br />

zrychlení před rychlostí nebo výchylkou [1].<br />

Někteří autoři k vyjádření odezvy konstrukce, která je podložkou pod<br />

lidským tělem, používají k posouzení komfortu výraz zvaný crest<br />

factor, definovaný poměrem:<br />

max zrychlení<br />

c (1)<br />

crest<br />

=<br />

r.m.s. zrychlení<br />

kde r.m.s. značí střední kvadratickou hodnotu.<br />

Pro názornost: pro sinový pohyb je c crest<br />

= 1,414; pro pohyb v automobilu<br />

jedoucím po silnici s dokonalým povrchem: c crest<br />

= 3 až 6.<br />

Nejvhodnější veličina pro posouzení účinků technické (i přírodní)<br />

seizmicity na <strong>staveb</strong>ní konstrukce je rychlost kmitání. Ta byla již v roce<br />

1973 zvolena například v ČSN 73 0036 Seizmická zatížení <strong>staveb</strong>.<br />

Zděné stavby se při kritickém zatížení poruší křehkým lomem, který<br />

vznikne, když poměrná deformace ε překročí jistou hodnotu:<br />

ε = ν c<br />

(2)<br />

kde c je rychlost šíření pružného vlnění ve <strong>staveb</strong>ní hmotě;<br />

ν je rychlost kmitání.<br />

Frekvence a trvání vibrací působících na člověka<br />

V literatuře lze najít mnoho závislostí komfortu na frekvenci a době<br />

zatížení lidského těla a jeho polohy. Na obr. 2 podle [1] jsou hodnoty<br />

ztráty komfortu získané sledováním 20 osob při zatížení vibracemi<br />

28 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Obr. 2. Vliv doby trvání na ztrátu komfortu. Na svislé ose grafů jsou<br />

hodnoty vztažené k ekvivalentu zrychlení 1 ms -2 při 10 Hz.<br />

s frekvencí 4, 8, 16 a 32 Hz po dobu od 1 s (popř. 0,02 s) do 4 s.<br />

Je zřejmé, že ztráta komfortu je závislá nejen na době trvání, ale<br />

i na velikosti frekvence. Doba trvání a frekvence kmitání jsou zohledněny<br />

v předpisech ISO i v Nařízení vlády č. 502/2000 [11] pro různé<br />

polohy lidského těla vůči směru kmitání.<br />

Pohyby lávek<br />

Výzkum zatížení podlahy kroky člověka se objevuje již v literatuře ze<br />

17. století, pokud nebereme v úvahu obecnou studii Aristotela.<br />

V současné době byla vyvolána podrobná zkoumání dynamiky chůze<br />

člověka hlavně požadavkem na stanovení zatížení lávek. U nich, na<br />

rozdíl od mostů, je velikost dynamické odezvy důležitější než statická,<br />

protože určuje i použitelnost lávky z hlediska komfortu chodců.<br />

Pro stanovení komfortu chodců je také důležitá dynamická odezva<br />

od zatížení větrem. Obě dynamické odezvy mají svislou složku, dvě<br />

horizontální složky a v některých případech i složku kroucení. Svislá<br />

složka vyvolaná chůzí dosahuje maxima, když je tělo chodce nejvýše.<br />

Na obr. 3 je vyznačen průběh svislé tlakové síly lidského nášlapu.<br />

Pro vyhodnocování komfortu chodce jdoucího po lávce se nejčastěji<br />

používá zrychlení (ve směru svislém i vodorovném), rychlost nebo<br />

výchylka [3]. Z výsledků mnoha experimentů byly doporučeny meze<br />

dynamických odezev lávek. Obecně experimenty potvrdily, že člověk<br />

je méně citlivý na kmitání lávky než např. na vibrace v obytných nebo<br />

jiných budovách. Někteří badatelé zjistili, že mez komfortu je závislá<br />

na době přechodu lávky, s rostoucí dobou přechodu klesá hodnota<br />

meze. Jiní badatelé tvrdí opak: chodec si „zvykne“ na pohyb a mez<br />

komfortu se nemění.<br />

Stanovení tolerance k vibracím je subjektivní a je založeno na praktických<br />

zkušenostech. Pro vertikální vibrace předpisy a literatura udávají<br />

maximální zrychlení při 2 Hz, což je frekvence obvykle blízká nejnižší<br />

frekvenci ohybového kmitání, od 4 do 10 % g, tedy hrubý průměr<br />

7 % g. Pro vodorovné kmitání je doporučováno: pro frekvence okolo<br />

2 Hz maximální zrychlení 0,2 ms -1 , tedy 2 % g; to je přísnější požadavek,<br />

protože člověk je více tolerantní ke svislým pohybům.<br />

Vraťme se ještě ke zrychlení 7 % g; při frekvenci 1 Hz to znamená,<br />

že výchylka je 70 mm. Taková výchylka byla zaznamenána při<br />

prvním otevření nevhodně navržené lávky v Londýně (London<br />

Millenium Bridge) v roce 2000. Většina lidí nebyla schopna<br />

chůze.<br />

▲ Obr. 3. Nahoře – časový průběh ženského nášlapu; f k<br />

je frekvence nášlapu;<br />

dole – mužský nášlap při rychlosti pohybu 3,4 ms -1 . δ je dynamický součinitel<br />

[13].<br />

Vodorovné kmity vysokých budov<br />

způsobené větrem<br />

V inženýrské praxi se účinkem větru rozumí vliv na stavby a další<br />

konstrukce, popř. účinek na člověka prostřednictvím stavby, v níž<br />

žije nebo pracuje. Základním kritériem je bezpečnost a schopnost<br />

provozu konstrukce, v němž je zahrnuto i pohodlí a zdraví obyvatel.<br />

Účel stavby často nepřipouští její nadměrné deformace a zejména<br />

nepřipouští nadměrné kmity. Je tomu tak například na televizních<br />

věžích a stožárech, z hlediska kvality vysílaného signálu. Sem spadá<br />

i omezení velikosti kmitů s ohledem na člověka, který v posuzované<br />

stavbě bydlí, pracuje nebo odpočívá. Pociťované kmitání vesměs<br />

nepůsobí psychologicky dobře, což je do jisté míry způsobeno<br />

po staletí vypěstovanou představou, že stavba musí být pevná<br />

a nepohyblivá, aby byla bezpečná, kdežto např. chvění v dopravních<br />

prostředcích nikomu zmenšení pocitu bezpečnosti nezpůsobí.<br />

Přípustné meze vibrací s ohledem na lidský organizmus byly intenzivně<br />

zkoumány ani ne tak ve spojitosti s rozvojem vysokých <strong>staveb</strong>,<br />

jako spíše pro účely pozemních dopravních prostředků, vojenského<br />

a civilního letectví a kosmického výzkumu, které se pak pro vysoké<br />

budovy aplikovaly a popř. byly doplněny poznatky získanými přímo<br />

měřením odezvy vysokých budov. Jako příklad překročení nejvyšší<br />

přípustné hodnoty kmitání v budovách (podle [11]) lze uvést výsledky<br />

měření odezvy 63 m vysoké budovy ve Vokovicích, jejíž bližší popis je<br />

uveden ve [12]. Ze závislosti dvojamplitudy výchylky vrcholu budovy<br />

na střední rychlosti větru, měřené při vrcholu budovy (obr. 4), vyplývá,<br />

že přípustná hodnota pro vlastní frekvenci budovy ve směru Y<br />

(f 1Y<br />

= 1,33 Hz) je překročena asi při rychlosti větru V<br />

H<br />

= 22 m/s. To<br />

je za předpokladu, že místnosti v horních podlažích patří do kategorie<br />

s korekcí 3 dB a že vibrace lze považovat za přerušované [11].<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

29

Poruchy <strong>staveb</strong> způsobené technickou<br />

seizmicitou<br />

Všechny normy a předpisy týkající se zdrojů vibrací, šíření vibrací<br />

podložím a odezvou na referenčním stanovišti, případně odezvou<br />

v požadovaném místě, nezaručují a nemohou zaručit stanovení přesných<br />

velikostí dynamických veličin. Tyto normy a předpisy slouží pouze<br />

k dodržení jistých pravidel, zabraňujících pravděpodobnému vyloučení<br />

vzniku poruch <strong>staveb</strong>ních konstrukcí. Tato pravidla byla získána sice<br />

zkušenostmi, ale při podmínkách, které se neopakují, protože jsou určovány<br />

složením podloží, hladinou podzemní vody a vlastním objektem.<br />

Proto v ČSN 73 0040 je například v článku 4.7 (Trhací práce) k vzorci<br />

pro rychlost kmitání podloží tabulka pouze s informativními hodnotami<br />

přenosu K. Podobně konstanty absorpce (tabulka 4) v článku 4.9<br />

■ otřesy od průmyslové činnosti [15];<br />

■ otřesy od <strong>staveb</strong>ních prací [6], [16], [14];<br />

■ otřesy od trhacích prací [14], [2], [16];<br />

■ otřesy od dopravy silniční [2], [17];<br />

■ otřesy od dopravy kolejové [2].<br />

V uvedených pracích projektant najde metody řešení a podrobnosti<br />

doplňující ČSN 73 0040. V práci [8] je popis zjišťování fázové rychlosti<br />

šíření vln podle Jonese [9] a [10], ale s použitím budiče s podstatně<br />

nižší budicí frekvencí (od 18 do 28 Hz). Z výsledků (viz příklad na<br />

obr. 5), s přijatelnou přesností, vyjádřenou přímkovou závislostí mezi<br />

fází a vzdáleností zkoumaných bodů na zpevněném povrchu, vychází<br />

závislost fázové rychlosti na poměru h/l podle obr. 6; h je tloušťka<br />

asfaltového krytu vozovky (h = 250 mm). Skladba podloží je podle<br />

sondy Keramoprojektu z roku 1986 složena z:<br />

– 0,0 až 2,1 m hlína sprašová pevná – tuhá, hnědá s vápnitými<br />

žilkami;<br />

– 2,1 až 3,6 m reziduum opuky charakteru pevné prachovité hlíny<br />

s úlomky zvětralé opuky;<br />

– 3,6 až 4,5 m opuka světlešedá, navětralá, nepravidelně rozpukaná.<br />

Pro vybuzení odezvy konstrukcí pomocí harmonické síly nebo náhodné<br />

síly ÚTAM používá elektrodynamický budič na vlečném vozíku.<br />

V místě požadovaného dynamického zatížení se vozík vyzvedne třemi<br />

šroubovými podporami tak, aby se pružné pneumatiky nedotýkaly<br />

konstrukce. Není třeba budič snímat z vozíku. Mezi patkami podpor<br />

a konstrukcí jsou siloměry (modré „cívky“, obr. 7).<br />

Závěr<br />

▲ Obr. 4. Závislost dvojamplitudy dynamické výchylky ve směru Y na<br />

střední rychlosti větru<br />

Při navrhování <strong>staveb</strong> v místech, kde se vyskytuje technická<br />

seizmicita, je třeba mít, kromě příslušných norem, i vědomosti<br />

o základních pojmech seizmiky. S danou problematikou se projektant<br />

setká hlavně u <strong>staveb</strong>, kde je nutné počítat s trhacími pracemi<br />

a brát v úvahu jejich seizmické účinky na okolí i na vlastní stavbu.<br />

Nelze opomíjet ani dynamické síly vyvozované <strong>staveb</strong>ními stroji,<br />

a modul pružnosti základové půdy E (tabulka 6). Přes zmíněné,<br />

ale přirozené nedostatky poslouží informativní hodnoty<br />

k preventivnímu zabránění poruch <strong>staveb</strong>. Má-li projektant čas<br />

a prostředky, je dobře sporné hodnoty ověřit experimentem. Ani při teoretickém<br />

stanovení odezvy referenčního bodu nelze očekávat řešení<br />

přesné, proto i v kapitole 5 ČSN 73 0040 jsou například hodnoty vzdálenosti<br />

budicího zdroje pouze informativní. Experimentální zjištění odezvy<br />

je žádoucí, protože může odhalit např. tuhou vrstvu, která působí mezi<br />

zdrojem a objektem jako vlnovod. Tuhou vrstvu může tvořit skalní útvar,<br />

podzemní voda apod. Z uvedeného je zřejmé, že v tomto oboru <strong>staveb</strong>ní<br />

dynamiky vládne experiment. Nové a další zkoumání u příležitosti nových<br />

<strong>staveb</strong> rozšiřuje znalosti a pomáhá předcházení poruch <strong>staveb</strong>ních<br />

konstrukcí. Uveďme alespoň poslední práce v 21. století: [6], [7]. V [7]<br />

lze najít, kromě geologických podkladů pro návrh trhacích prací, i příčiny<br />

a klasifikaci poruch <strong>staveb</strong>, podle mnohaletých zkušeností. Autor také<br />

uvádí vzorce pro dimenzování náloží.<br />

Zatížení technickou seizmicitou<br />

Zkušenosti různých autorů opírajících se o experimenty odezvy objektů<br />

ukazují, že příčiny poruch a ztráty komfortu člověka, seřazené<br />

podle četnosti výskytu a velikosti odezvy, jsou:<br />

▲ Obr. 5. Přímková závislost mezi fází a vzdáleností zkoumaných bodů<br />

ani strojním zařízením v budované stavbě. Nejlepším ověřením<br />

předpokladů je měření a sledování seizmických účinků při vlastní<br />

stavbě.<br />

Základní a hlavní zásada je prevence. Jakékoliv dodatečné úpravy<br />

jsou nákladnější než preventivní opatření, spočívající v dokonalé<br />

izolaci vstupních sil a momentů, případně v oddálení jejich působišť<br />

30 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Obr. 6. Závislost fázové rychlosti na poměru h/ λ<br />

Použitá literatura<br />

[1] Griffin, M. J.: Handbook of human vibration, Academic Press,<br />

New York 1990<br />

[2] Technický průvodce 33 Dynamika <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, SNTL,<br />

Praha 1989<br />

[3] Footbridge 2002, International Conference, Paříž<br />

[4] ČSN 73 0040 Zatížení <strong>staveb</strong>ních objektů technickou seizmicitou<br />

a jejich odezva, ČNI 1995<br />

[5] ČSN 73 0031 Spolehlivost <strong>staveb</strong>ních konstrukcí a základových<br />

půd, ČNI<br />

[6] Karas, J., Macháček, J.: Zatížení seizmickými účinky a odezva<br />

<strong>staveb</strong>ních objektů, Sborník Sanace, Praha 2006<br />

[7] Svoboda, B.: Volba vhodné trhaviny, nálože a klasifikace škod<br />

na <strong>staveb</strong>ních objektech<br />

[8] Pirner, M.: Zpráva o měření fázové rychlosti šíření vln podložím,<br />

ÚTAM 1995, součást grantu č. 103/94/0420<br />

[9] Jones, R.: Following changes in the properties of road bases<br />

and sub-bases by the surface wave propagation method, Civ.<br />

Engng., 58, 1963<br />

[10] Martinček, G.: Dynamická diagnostika vozovek, SAV, Bratislava<br />

1983<br />

[11] Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku<br />

a vibrací, Sb.z.502/2000<br />

[12] Koloušek, V., a kol.: Aeroelasticita <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, Academia,<br />

Praha 1977<br />

[13] Pirner, M., Urushadze, Sh.: Pedestrian dynamics-footbridge<br />

loads, AT, 52 (2007)<br />

[14] Dvořák, A.: Posouzení seizmických účinků na stavby, II. Seminář<br />

z oblasti průmyslového <strong>staveb</strong>nictví a <strong>staveb</strong>ní mechaniky,<br />

Škoda Plzeň 1979<br />

[15] Novák, M.: Některé otázky spolupůsobení podloží při kmitání<br />

základů, v: Koloušek, V.: Dynamika <strong>staveb</strong>ních konstrukcí III,<br />

SNTL 1961<br />

[16] Koloušek, V.: Stavebné konštrukcie namáhané dynamickými<br />

účinkami, SVTL, 1967<br />

[17] Proc. of the 3rd Int. Conf. DYN-WIND, Univerzita Žilina 2005<br />

(Juhásová, E., Benčat, J., Makovička, D.)<br />

▲ Obr. 7. Elektrodynamický budič na vlečném vozíku<br />

od daného díla, nebo v montáži tlumicího zařízení (např. kyvadlový<br />

tlumič, kapalinový tlumič, kulový tlumič atd.).<br />

Na závěr si dovolím citovat profesora Ondřeje Fischera, který<br />

u příležitosti jednoho z našich experimentů v plenéru prohlásil, že<br />

kdo pouští do podloží – ať úmyslně nebo neúmyslně – zbytečné vibrace,<br />

zhoršuje životní prostředí, jako když jiný znečisťuje komínovou<br />

vlečkou ovzduší nebo jiný vypouští do řeky chemikálie.<br />

K tomu je možné dodat, že poškození objektu nadměrnými otřesy<br />

je také poškozováním životního prostředí, protože opravy, popř.<br />

demolice poškozeného objektu vyžadují energii, kterou je potřeba<br />

získat z přírody. ■<br />

Poděkování<br />

Příspěvek byl vypracován jako součást grantového projektu GAČR<br />

č. 103/08/1340 a výzkumného záměru AV0Z20710524.<br />

english synopsis<br />

Technical Seismicity and the Environment<br />

The summary is mainly aimed at designers who are not specialists in<br />

construction dynamics to get acquainted with the principal phenomena<br />

and effects of technical seismicity and to be able to prevent or minimise<br />

them by suitable measures already in the design stage. Neglected<br />

principles of project appropriateness and implementation competence<br />

often result in complex and costly repairs later.<br />

klíčová slova:<br />

<strong>staveb</strong>ní <strong>dynamika</strong> konstrukcí, technická seizmicita, opravy dodatečné,<br />

vibrace, seizmická zatížení <strong>staveb</strong><br />

keywords:<br />

construction dynamics, technical seismicity, additional repairs,<br />

vibrations, seismic stress of buildings<br />

odborné posouzení článku:<br />

prof. Ing. Ondřej Fischer, DrSc.<br />

Vědecký pracovník AVČR, Ústav teoretické a aplikované<br />

mechaniky v Praze<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

31

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

text: Ondřej Fischer<br />

grafické podklady: archiv autora<br />

Nová norma pro navrhování konstrukcí<br />

odolných proti účinkům zemětřesení<br />

Prof. Ing. Ondřej Fischer, DrSc. (*1929)<br />

Absolvent Stavební fakulty ČVUT<br />

Praha (1953), odborný asistent katedry<br />

<strong>staveb</strong>ní mechaniky, projekce IPS Praha,<br />

kurs seizmického inženýrství<br />

a stáž Bergamo – Itálie. Od roku 1964<br />

působí v Ústavu teoretické a aplikované<br />

mechaniky AVČR v oblasti dynamiky<br />

<strong>staveb</strong>ních konstrukcí, seizmického<br />

a větrového inženýrství, tlumení kmitů<br />

vysokých <strong>staveb</strong>. Znalec v oblasti<br />

<strong>dynamika</strong> a poruchy <strong>staveb</strong>.<br />

E-mail: fischero@itam.cas.cz<br />

Posouzení <strong>staveb</strong> na zatížení zemětřesením<br />

bylo v Československu předepsáno od roku<br />

1954. I když s oddělením Slovenska Česku ubyly<br />

nejvíce ohrožené oblasti, české normalizační<br />

autority rozhodly převzít evropskou seizmickou<br />

normu Eurocode 8 – EN 1998:2004 Design of<br />

structures for earthquake resistance překladem.<br />

Český inženýr tak dostává do rukou komplet<br />

šesti norem, z něhož pro stavby v ČR použije<br />

pouze malou část. Nicméně poučit se může<br />

hodně, nemluvě o uplatnění takto získaných<br />

poznatků při práci na zahraničních zakázkách.<br />

Vztah Eurokódu EN 1998:2004 k předcházející<br />

ČSN 73 0036:1973<br />

Na celém Eurokódu 8, nazvaném Navrhování konstrukcí odolných<br />

proti zemětřesení (EN 1998) pracovaly komise CEN (Evropského<br />

výboru pro normalizaci) přes dvacet let. V konečné verzi má šest<br />

částí, postupně schválených v letech 2004 až 2008, z nichž má pro<br />

srovnání s našimi poměry význam část 1 – EN 1998-1:2004, přeložená<br />

jako ČSN EN 1998-1 Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení<br />

a pravidla pro pozemní stavby, ČNI Praha 2006.<br />

Další části:<br />

■ část 2 – EN 1998-2 Mosty;<br />

■ část 3 – EN 1998-3 Zesilování a rekonstrukce;<br />

■ část 4 – EN 1998-4 Zásobníky, nádrže, potrubí;<br />

■ část 5 – EN 1998-5 Základy, opěrné a zárubní zdi;<br />

■ část 6 – EN 1998-6 Věže, stožáry, komíny.<br />

Tyto části v českých normách normách ekvivalent nemají. Lze tedy<br />

říci, že obor platnosti celého Eurokódu 8 byl v minulosti pokryt československou<br />

normou ČSN 73 0036 Seismická zatížení <strong>staveb</strong>, která<br />

vyšla (po cca desetileté přípravě) v roce 1973. Z jejího rozsahu 46 stran<br />

připadá na vlastní tematiku zemětřesení asi třetina, její zbytek<br />

se týká seizmicity technické, tj. otřesů, působených průmyslovými<br />

zdroji, dopravou a trhacími pracemi. Přes tento malý rozsah<br />

stará norma v principu odpovídala svým přístupem současnému<br />

Eurokódu, a metodikou odpovídala tehdejším normám technicky<br />

vyspělých států tím, že postihuje i kmitání ve vyšších vlastních<br />

tvarech, nepřímo respektuje duktilitu atd. Projevila se při tom úroveň<br />

československé <strong>staveb</strong>ní mechaniky, geofyziky i technologie<br />

<strong>staveb</strong>, reprezentovaná v těchto oborech <strong>staveb</strong>ními experty: prof.<br />

Ing. Dr. Vladimírem Kolouškem, DrSc., Ing. Dr. Arnoštem Dvořákem,<br />

DrSc. a geofyzikem prof. RNDr. Aloisem Zátopkem, DrSc.<br />

Koncem osmdesátých let byla snaha tuto normu revidovat, podařilo<br />

se však postihnout pouze její část, týkající se seizmicity technické<br />

(samostatná ČSN 73 0040 Zatížení <strong>staveb</strong>ních objektů technickou<br />

seizmicitou a jejich odezva, ČNI 1995). Přímo zemětřesení se týkal<br />

až překlad první části předběžné evropské normy Eurokód 8, ČSN<br />

P ENV 1998-1-1 Obecné zásady – Seizmická zatížení a obecné<br />

požadavky na konstrukce roku 1998, a ČSN P ENV 1998-1-4 Obecné<br />

zásady – Zesilování a opravy budov z roku 2000. Předcházející<br />

československé normy také obsahovaly zatížení zemětřesením,<br />

definované však tehdy maximálně stručně náhradním statickým<br />

vodorovným zatížením. Jako novinka v tehdejším Československu<br />

byla kapitola o zemětřesení zavedena poprvé v normě ČSN 73 1310<br />

z roku 1958 v rozsahu 4 stran. Náhradní statické vodorovné seizmické<br />

síly v ní byly úměrné tíze podlaží a výšce nad terénem, velmi<br />

výstižně tam však byly formulovány hlavní konstrukční pokyny pro<br />

stavby v seizmických oblastech.<br />

Rozdíl Eurokódu 8 oproti dřívějším československým (i českým)<br />

normám týkajícím se seizmicity lze spatřovat v těchto<br />

bodech:<br />

■ Rozsah dokumentů:<br />

zatímco celý nový Eurokód 8 má přes 500 stran A4, předcházející<br />

seizmické normové dokumenty v ČR měly jen několik málo (až 15)<br />

stran A5. Důvodem tohoto rozdílu je jednak pokrok ve znalostech<br />

o zemětřesení a chování konstrukcí při něm a také skutečnost, že<br />

Eurokód 8 má celoevropskou platnost, tzn. že platí i v zemích s výskytem<br />

velké seizmicity s velkými nároky na seizmickou odolnost <strong>staveb</strong>.<br />

Mnoho z jeho ustanovení se v ČR – v zemi s malou seizmicitou –<br />

neuplatní a nebylo dříve třeba je v normě uvádět.<br />

■ Obsah dokumentů:<br />

předcházející normové podklady seizmického návrhu v ČR byly orientovány<br />

převážně na budovy, zatímco Eurokód 8 zahrnuje ve svých<br />

šesti částech i další druhy <strong>staveb</strong>.<br />

■ Hloubka zpracování:<br />

Eurokód 8 předepisuje ověření výpočtem i tam, kde dříve stačil<br />

inženýrský cit a zkušenosti (duktilní působení, prostorová tuhost<br />

konstrukcí), a uvádí i podrobné návody či vzorce pro tato ověření.<br />

Velmi podrobně jsou uvedeny konstrukční pokyny.<br />

■ Formální stránka:<br />

nový Eurokód 8 používá písmenných značek, odlišných od značek<br />

obvyklých v dřívějších normách českých a československých, samozřejmostí<br />

je používání soustavy SI. Změna pravidel pravopisu<br />

vyvolala i změnu ze seismicity na seizmicitu.<br />

32 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

Zemětřesení obecně<br />

Naše planeta je nehomogenní těleso, namáhané v různých<br />

svých místech různými silami: od vlastní gravitace a gravitace<br />

blízkých nebeských těles, od odstředivé síly, teploty, od dopadajících<br />

meteoritů i od lidské činností (například přitížení zdržemi<br />

velkých přehrad). Tyto síly namáhají její povrchové vrstvy (kůru,<br />

respektive vrchní vrstvu pláště), které se mohou rozlomit do<br />

ker, případně se tyto kry na svém styku po překonání tření posunou.<br />

Přitom se uvolní nashromážděná deformační energie,<br />

což je doprovázeno otřesem. Místo takové poruchy se nazývá<br />

hypocentrum, a podle jeho hloubky se rozlišují zemětřesení<br />

mělká (do 10 km), střední (kolem 25 km) a hlubinná (více než<br />

60 km); nad ním na povrchu je tzv. epicentrum. Zemětřesení<br />

se na povrchu projevuje otřesem, který má obecně šest složek.<br />

Zpravidla se však počítá pouze se složkami translačními, tedy<br />

jednou svislou a dvěma vodorovnými. Časový průběh otřesu<br />

(amplitudy, frekvence, trvání) je složitý, závislý na charakteru<br />

tektonické poruchy, množství uvolněné energie, vzdálenosti od<br />

epicentra, mechanických vlastnostech prostředí, na přítomnosti<br />

odrazových a lomových ploch podél dráhy šíření atd. Po silném<br />

otřesu mohou na terénu zůstat i trvalé deformace, případně<br />

i poruchy – svislé či vodorovné posuny podél nově vzniklých<br />

kluzných ploch. Pokud silný otřes zasáhne dno mělkého moře,<br />

může vytvořit přílivovou vlnu – tsunami.<br />

Zemětřesení v ČR<br />

Česká republika nemá pod sebou významné tektonické zlomy,<br />

takže byla dlouho ušetřena katastrofálních zemětřesení, nicméně<br />

s jeho možným výskytem se v projektových normách počítá půl<br />

století. Otřesy, které se čas od času v ČR vyskytují, pocházejí ve<br />

východní části ze zlomů z oblasti Karpat, v západní části z oblasti<br />

Alp. Podrobná Mapa seismických oblastí na území ČSSR byla<br />

publikována už v normě z roku 1973. Informace o seizmické<br />

aktivitě však existovaly již dříve. Byly shromažďovány z údajů<br />

o zemětřeseních podle starých kronik, od 19. století i ze systematických<br />

seizmografických měření a geofyzikálních bádání.<br />

Za posledních asi padesát let se tato bádání a měření nesmírně<br />

zdokonalila a v celosvětovém měřítku systematizovala. Přistoupilo<br />

se k definování seizmických zón, k pravděpodobnostnímu<br />

vyjádření výskytu zemětřesení a k objektivizaci údajů:<br />

■ od stupnic intenzity zemětřesení založených na viditelných poškozeních<br />

budov a terénu (stupnice M.C.S. – Mercalli-Cancani-Sieberg,<br />

1931) se přechází na množství uvolněné energie při otřesu<br />

(Richterova stupnice, magnitudo);<br />

■ při posuzování seizmické bezpečnosti <strong>staveb</strong> se vychází<br />

z časového průběhu otřesu a dosahované maximální hodnoty<br />

zrychlení, z jeho frekvenční skladby a z pravděpodobnosti<br />

výskytu;<br />

■ respektuje se i korelace s geofyzikálním utvářením terénu<br />

a podloží.<br />

Rozdělením Československa odpadly České republice oblasti nejvíce<br />

ohrožené zemětřesením (Komárno, Žilina). Naproti tomu u těch,<br />

které zůstaly, se podle nových pozorování a výpočtů seizmické<br />

ohrožení zvýšilo (Cheb, Ostravsko – až na 0,12 g) a zvětšila se také<br />

výměra území, kde se bude muset seizmický návrh provádět. Přesto<br />

území ČR zůstává z valné části územím s malou nebo velmi malou<br />

seizmicitou.<br />

Mapa seizmických zón ČR<br />

Mapa seizmických zón pro Národní přílohu k Eurokódu 8 byla připravována<br />

dlouho. Jedna verze byla uvedena již v roce 1998 změnou<br />

k normě ČSN 73 0036 [1]. V rámci široké mezinárodní spolupráce<br />

byly sjednoceny národní katalogy zemětřesení, aby seizmické zóny<br />

sousedních zemí na sebe navazovaly. Současně bylo nutné také<br />

dohodnout Evropskou makroseizmickou stupnici [2]. Následně bylo<br />

třeba vzájemně propojit odhady seizmických účinků jak v evropském<br />

[3], tak i národním [4] měřítku. Během této etapy se nově vymezené<br />

seizmické zóny porovnávaly se zónami již existujících národních<br />

norem, v nichž byly účinky zemětřesení udány ve stupních M.C.S.<br />

Postupně byly získány vztahy, umožňující převod těchto intenzit na<br />

hodnoty zrychlení pohybu terénu, které se používají v Eurokódu 8.<br />

Výzkum seizmického ohrožení území ČR pokračuje samozřejmě<br />

dále v návaznosti na stále podrobnější znalosti o geologické stavbě<br />

území [5].<br />

Maximálně podrobný seizmický návrh byl i v ČR prováděn v souvislosti<br />

s výstavbou jaderných elektráren a se společenským tlakem na<br />

jejich bezpečnost. Ty se však posuzují na silnější zemětřesení (zemětřesení<br />

s významně menší pravděpodobností výskytu, s delší dobou<br />

návratu – například 2000 let místo 475 let užitých pro Eurokód 8),<br />

a Eurokód pro ně neplatí.<br />

Mapa seizmických oblastí ČR, uvedená v Národní příloze Eurokódu 8 –<br />

část 1, je ukázána na obr. 1; v normě jsou u ní vypsány ohrožené<br />

okresy podle velikosti referenčního špičkového zrychlení podloží<br />

(které se v návrhu konkrétní stavby násobí součinitelem významu<br />

stavby a součinitelem podloží). Ve sporných případech o jeho velikosti<br />

rozhoduje „odborné geofyzikální pracoviště“ * .<br />

Situaci v seizmickém ohrožení území ČR podle této mapy lze shrnout<br />

takto:<br />

■ oblasti se seizmicitou větší než malou, v nichž je návrhové zrychlení<br />

větší než 0,08 g a kde by se tedy mělo počítat podle této normy,<br />

zahrnují 10 okresů (Ostrava, Náchod, Tachov atd.);<br />

■ oblasti s malou seizmicitou, se zrychlením 0,04 až 0,08 g a kde<br />

lze seizmicitu řešit zjednodušeně, zasahují 30 dalších okresů,<br />

podle seznamu, který bude uveden v Národní příloze k ČSN EN<br />

1998-1;<br />

■ na zbytku území ČR, asi na 50 % území, včetně Prahy, Brna, Olomouce,<br />

se seizmicita v normálních případech neuvažuje.<br />

Pro srovnání: Seizmická mapa v ČSN 73 0036 (1973) uváděla oblasti<br />

se seizmicitou stupně 6 a 7 (stupnice M.C.S.), na nichž se uvažovalo<br />

seizmické zatížení. Plošný úhrn těchto oblastí představoval asi<br />

5 % území dnešní ČR, zatímco 95 % jejího území se považovalo za<br />

seizmicky bezpečné.<br />

Seizmické zatížení a jeho odezva<br />

Seizmické zatížení představuje buzení vynuceným pohybem (kinematické<br />

buzení), vnášené do konstrukce z podloží přes její základy.<br />

Úloha je řešitelná, pokud je dán pohyb základu jako funkce času.<br />

Některou z metod elementární <strong>staveb</strong>ní dynamiky [6] lze určit pohyb<br />

a odpovídající namáhání konstrukce, anebo se určí jen pohyb a jeho<br />

zrychlení, které po vynásobení hmotou příslušné části konstrukce<br />

dá setrvačnou sílu, tedy náhradní statickou seizmickou sílu. Z těchto<br />

seizmických sil se pak určí namáhání konstrukce obvyklým static-<br />

*)<br />

např. autoři mapy – manželé Schenkovi, Ústav struktury a mechaniky<br />

hornin Akademie věd ČR.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

33

▲ Obr. 1. Mapa seizmických oblastí ČR<br />

kým (kvazistatickým) řešením. Tento druhý způsob byl v minulosti<br />

výhradně používán, a je dodnes v seizmických normách (včetně<br />

Eurokódu 8) zachován pro jednoduché případy. Seizmické síly mají<br />

směr uvažovaného budicího zrychlení, tedy buď svislý, nebo vybraný<br />

směr ve vodorovné rovině. Komplikace nastává, jde-li o konstrukci,<br />

která není buzena jako celek, například budova půdorysně rozlehlá<br />

s patkami navzájem vzdálenými. Pak je nutné buď přesnější řešení<br />

konstrukce – jako celku, z nějž každá podpora je buzena jiným<br />

pohybem, anebo naopak přijmout vhodný zjednodušující předpoklad,<br />

například rozumnou superpozici. Jiná komplikace nastává,<br />

respektuje-li se skutečnost, že otřes je náhodný proces. Není tedy<br />

popsán jednou, tzv. deterministickou funkcí, která jisté časové<br />

souřadnici přiřazuje jednu velikost výchylky (případně zrychlení),<br />

ale pouze pravděpodobnost, že výchylka bude v jistém intervalu.<br />

I zde je řešení v zásadě možné, ale metodami stochastické mechaniky<br />

a v pravděpodobnostních pojmech (průměrná hodnota,<br />

rozptyl apod.) [7]. Tento přístup, který se uplatňuje v pokročilé<br />

regulační, letecké a raketové mechanice, na své uplatnění v seizmickém<br />

inženýrství teprve čeká.<br />

Výpočet odezvy konstrukcí podle Eurokódu 8<br />

■ Výpočet pomocí seizmických příčných sil<br />

Tento způsob lze použít u jednoduchých konstrukcí, ne tak vysokých<br />

a ohebných, aby se dalo očekávat kmitání ve vyšších vlastních<br />

tvarech. K jejímu použití je třeba znát periodu kmitání v základním<br />

vlastním tvaru T 1<br />

(aspoň přibližně), dále křivku návrhového spektra<br />

pružné odezvy pro typ očekávaného zemětřesení S d<br />

(T 1<br />

). Tato křivka<br />

udává maximální zrychlení, které dosáhne během očekávaného<br />

zemětřesení pružná soustava s jedním stupněm volnosti, o vlastní<br />

periodě T 1<br />

. Její tvar je patrný z obr. 2. Soustava vzorců je pro danou<br />

seizmickou oblast uvedena v kapitole 3 téhož Eurokódu 8 (tyto křivky<br />

vznikly propočítáním a zprůměrováním příkladů odezvy na skutečná<br />

zemětřesení v dané či geofyzikálně podobné oblasti).<br />

Z těchto veličin se určí smyková síla (celé budovy) v základu F b<br />

vztahem:<br />

F b<br />

= S d<br />

. (T 1<br />

) . m (1)<br />

kde m znamená hmotnost celé budovy.<br />

▼ Obr. 2. Tvar spektra pružné odezvy<br />

Eurokód 8 dává především důraz na spolehlivé založení a jednoduchost<br />

konstrukčních systémů <strong>staveb</strong>. Dále umožňuje jejich rozlišení<br />

podle významu, podle rozměrů a mechanického působení. Pro<br />

běžné stavby umožňuje jednoduché řešení kvazistatické, kdy se<br />

určí seizmické síly, v nichž je již zahrnut účinek pohybu. Zpravidla<br />

se používá buzení vodorovné. Svislé buzení bývá většinou menší,<br />

také je proti němu konstrukce již svým návrhem na vlastní tíhu<br />

odolnější. Svislé zatížení se může uplatnit jednak v oblastech blízko<br />

epicentra, jednak u dlouhých konzol nebo průvlaků zatížených<br />

neprůběžnými sloupy.<br />

34 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

Pokud je budova tvořena několika hmotami m i<br />

ve výškách nad<br />

základem z i<br />

a pokud jde o konstrukci tuhou, jejíž tvar kmitání má<br />

pořadnice úměrné výšce z i<br />

, pak se z této celkové síly každé z hmot<br />

přisoudí vodorovná seizmická síla, úměrná hmotnosti a výchylce<br />

kmitání jejího působiště:<br />

F = F<br />

i<br />

l i<br />

b<br />

j<br />

z × m<br />

i<br />

z × m<br />

j<br />

j<br />

■ Vodorovné seizmické síly pro vysoké konstrukce (modální<br />

analýza)<br />

Konstrukce štíhlé a vysoké (hmoty m i<br />

, i = 1 až n), které při seizmickém<br />

buzení mohou kmitat i v některém vyšším tvaru, je možné řešit<br />

rozkladem podle vlastních tvarů (modální analýzou) pro každý vlastní<br />

tvar samostatně. Výsledky se pak kombinují podle normy. Předem<br />

ale musí být vlastní kmitání konstrukce vyřešeno, tedy periody<br />

vlastních kmitů (T k<br />

, případně frekvence f k<br />

= 1 : T k<br />

) a výchylky všech<br />

hmot m i<br />

v každém (k-tém) tvaru s k,i<br />

. Princip řešení vlastních kmitů<br />

soustavy viz například [6] se prakticky určí některým z komerčních<br />

programových systémů. Seizmická síla v i-tém bodě při kmitání<br />

v k-tém tvaru je dána výrazem:<br />

l<br />

ms<br />

j k,j<br />

k,i<br />

j<br />

=<br />

2 i<br />

×<br />

i,k<br />

×<br />

l ms<br />

j k,j<br />

d,k<br />

j<br />

F m s S<br />

kde S d,k<br />

je pořadnice návrhového spektra pružné odezvy příslušná<br />

k-té vlastní periodě.<br />

Statický účinek každé k-té soustavy seizmických sil F k,i<br />

(počet těchto<br />

soustav, tj. počet vlastních tvarů, se kterými je třeba počítat, je dán<br />

v normě) se pak vhodným způsobem zkombinuje.<br />

(2)<br />

(3)<br />

přejde v kinematický řetězec a dochází ke kolapsu. Tato metoda pro<br />

nelineární statickou analýzu je označena v Eurokódu 8 jako metoda<br />

statického přitěžování.<br />

Pro řešení pružně-plastického chování byla před časem vyslovena<br />

(a od té doby i celkem slušně experimentálně ověřena pro různé<br />

typy reálných i umělých zemětřesení) hypotéza, že maximální posunutí,<br />

které dosáhne konstrukce během zemětřesení, je přibližně<br />

stejné, ať jde o konstrukci chovající se pružně anebo pružně-plasticky.<br />

Tato hypotéza, současně s přijetím předpokladu ideálně<br />

pružně-plastické konstrukce, vede k tomu, že konstrukce může být<br />

při výpočtu považována za pružnou bez ohledu na to, jaká napětí<br />

v ní vycházejí [8]. Musí však být schopna plastického přetváření<br />

a při něm vydržet deformaci, jaká vyšla pro konstrukci pružnou.<br />

Prakticky to zároveň znamená (viz obr. 3), že pokud jde o napjatost,<br />

je možno počítat konstrukci jako pružnou, a její seizmické zatížení<br />

redukovat součinitelem duktility, tedy F e<br />

= F s<br />

/q. Pokud je třeba<br />

znát skutečný posun konstrukce při zemětřesení d s<br />

, například kvůli<br />

možnosti narážení blízkých objektů, pak je nutné posun d e<br />

(získaný<br />

elastickým řešením pro zatížení F e<br />

) tímto součinitelem (poměrem<br />

q = d s<br />

/d e<br />

) opět zvětšit. Tento poměr možného (požadovaného)<br />

plastického posunu a posunu na mezi kluzu vyjadřuje duktilitu konstrukce<br />

– definuje součinitel duktility q. Je zaveden v normě a lze jej<br />

využít, pokud projektant dostatečnou duktilitu prokáže. Eurokód 8<br />

rozlišuje tři třídy duktility – malou, střední a velkou. Uplatní se<br />

hned zpočátku při definici pořadnice návrhového spektra pružné<br />

odezvy S d<br />

(T 1<br />

) pro výpočet seizmických sil. V každém případě však<br />

je nutné při využívání duktility zachovat rozumnou opatrnost. Nejde<br />

totiž jen o plastickou deformaci, ale o deformaci opakovanou,<br />

přičemž počet reverzí (±) během jednoho otřesu může být třeba<br />

deset nebo více.<br />

■ Výpočet časového průběhu<br />

Je-li znám (aspoň přibližně) časový průběh očekávaného otřesu, nebo<br />

je-li možné zkonstruovat v dané oblasti otřes umělý, lze numerickou<br />

integrací vyřešit průběh odezvy a konstrukci posoudit. Pro integraci<br />

zřejmě bude přicházet v úvahu řešení s využitím některého komerčního<br />

programového systému.<br />

■ Využití duktility<br />

Snad s výjimkou oblastí s velmi silnou seizmicitou bude zatížení<br />

zemětřesení vždy patřit k zatížením mimořádným, při kterých se<br />

bude oprávněně využívat plastických rezerv konstrukce. Tím, že<br />

v ní dochází k plastickým přetvořením, pohlcuje se vlivem hystereze<br />

pohybová energie vnášená do konstrukce z pohybujícího se podloží<br />

a její pohyb se tlumí. Lze říci, že již po mnoho let je dostatečná<br />

tažnost, (duktilita) důsledně dodržená v celé konstrukci (včetně<br />

spojů a detailů), považována za hlavní podmínku seizmické odolnosti<br />

<strong>staveb</strong>.<br />

Vlivem plastického přetváření konstrukce ovšem přestává být<br />

lineární. Nelineární analýza konstrukcí je náročná, i když se použije<br />

maximálně zjednodušujícího předpokladu ideálního bilineárního chování.<br />

Přesto je v normě uvedena jako možnost numerického řešení<br />

časového průběhu odezvy na daný otřes. V takovém případě, má-li<br />

být proveden exaktně, je třeba mít k dispozici speciální programové<br />

vybavení. Jednodušší, i když také pracné, je použití statického<br />

přístupu. Je-li v jednom místě staticky neurčité konstrukce (ovšem<br />

v tažném materiálu) dosaženo meze kluzu, vytvoří se plastický kloub,<br />

moment nemůže dále vzrůstat, dojde k redistribuci namáhání a celkový<br />

odpor při dalším růstu zatížení konstrukce klesne. Když se takto<br />

postupně vyčerpají všechny stupně statické neurčitosti, konstrukce<br />

▲ Obr. 3. Pracovní diagram pružně-plastické konstrukce:<br />

— stav skutečný, - - - stav výpočtem předpokládaný<br />

F s<br />

– seizmická síla působící na pružnou konstrukci<br />

F e<br />

– seizmická síla vypočtená se součinitelem duktility<br />

d e<br />

– posun vypočtený, d s<br />

– posun skutečný, d s<br />

/d e<br />

= q – součinitel duktility<br />

V Eurokódu 8 je mnoho příkazů či doporučení, jak duktilitu zajistit.<br />

U ocelových konstrukcí to jsou pečlivě prováděné detaily bez vrubů<br />

a koncentrátorů napětí, zajištění ukládaných prvků proti nadzdvižení,<br />

záměrně konstruované disipativní prvky a oblasti. U betonu to jsou<br />

uzavřené, případně zhuštěné třmínky k zabránění vybočení tlačené<br />

výztuže, zesílená smyková výztuž, dodatečná výztuž pro oboustranně<br />

působící momenty u vetknutí nebo uprostřed pole, atd.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

35

Přínos Eurokódu 8<br />

Nový Eurokód 8 navazuje na ostatní evropské normy pro<br />

projektování <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, a to jak na obecné základní<br />

(EN 1990), tak na specializované pro určité materiály<br />

či aspekty projektování (EN 1991 až EN 1999) a představuje<br />

rozšíření a zdokonalení seizmických norem předcházejících.<br />

Tato zdokonalení odpovídají vývoji v poznatcích<br />

o charakteristikách seizmických otřesů ve světě a o chování<br />

konstrukcí při silných zemětřeseních v poslední době. To je vždy<br />

intenzivně sledováno, dokumentováno a vyhodnocováno, takže<br />

znamená cenný zdroj pro pokrok v seizmickém inženýrství –<br />

bohužel zpravidla pokrok draze zaplacený ztrátami na životech<br />

i materiálních hodnotách. Proti dřívějšku se nyní respektuje nejen<br />

velikost vyskytujících se zrychlení seizmického buzení, ale<br />

i jeho charakter a trvání, to vše pokud možno v návaznosti na<br />

geofyzikální dění v Zemi, které zemětřesení vyvolalo.<br />

Velká pozornost je v předkládané normě věnována uplatnění<br />

plastického přetváření (duktility) konstrukcí při seizmickém<br />

namáhání. Místo dříve užívaného jednotného<br />

součinitele duktility jsou pro konstrukce stanoveny třídy<br />

duktility a kritéria, která musejí konstrukce patřičné třídy splňovat.<br />

K tomu je uvedeno mnoho konstrukčních pokynů<br />

a omezení.<br />

Mapa seizmických oblastí ČR, uvedená v Národní příloze, byla<br />

proti mapě v předcházející ČSN 73 0036 (1973) doplněna podle<br />

nových geofyzikálních výzkumů, koordinována se seizmickými<br />

poměry v okolních zemích a byla upřesněna uvedením okresů<br />

ohrožených zemětřesením určité intenzity. Je třeba uznat, že<br />

nové poznatky přinesly zvětšení seizmických oblastí, které ale<br />

přesto ve světovém měřítku zůstávají oblastmi s poměrně malou<br />

seizmicitou: u těch nejvíce postižených, jako například okresy<br />

Ostrava, Cheb, Tachov, Opava, lze toto zvětšení ohroženého<br />

území odhadnout snad jako dvojnásobek všech dříve uvažovaných<br />

seizmických oblastí. Oblasti velmi malé seizmicity, v nichž<br />

bude nutné seizmická hlediska respektovat aspoň dodržováním<br />

některých konstrukčních zásad (jednoduchost konstrukce, spojitost<br />

základů, používání věnců ve zdivu apod.), zabírají téměř<br />

polovinu území ČR. V nejpostiženějších oblastech si, zvláště<br />

u vyšších <strong>staveb</strong>, seizmická bezpečnost vyžádá i zesílení<br />

a úpravu nosného systému, především svislých nosných prvků.<br />

Přibližná porovnání ukázala, že náhradní statické vodorovné seizmické<br />

zatížení podle nové normy vychází v těchto oblastech<br />

téměř o 60 % větší než dosud. Tento rozdíl v silách (který se do<br />

jisté míry promítne i do nákladů) se uplatní v okresech, které byly<br />

označeny za seizmicky ohrožené v minulosti a jsou jimi i dnes<br />

(například zmíněná Opava). Větší náklady vzniknou v okresech,<br />

které dříve nebyly za seizmicky ohrožené považovány, a podle<br />

Eurokódu 8 ohroženy jsou (Ostrava, Cheb, Tachov atd.). Ani<br />

v těchto případech to však nebude zvýšení drastické, protože<br />

i v těchto nejaktivnějších oblastech jde o seizmicitu malou, případně<br />

jen o málo větší než malou. Zbylé seizmicky aktivní oblasti<br />

se zrychlením (0,4 až 0,8) g budou pravděpodobně vyžadovat<br />

antiseizmická opatření pouze výjimečně, a v běžných případech<br />

bude stačit dodržovat při stavbě jen zásady poctivého stavění,<br />

vyžadující minimální náklad.<br />

Přitom všem je třeba si uvědomit, že tento vzrůst nákladů není<br />

způsoben nějakou samoúčelnou změnou normy, ale zdokonalením<br />

lidského poznání přírody a pokrokem výpočtových metod.<br />

Zatím nemá území ČR zkušenost s katastrofálním zemětřesením,<br />

zatím se lze jen učit ze zkušenosti jiných, což je, jak známo, vlastnost<br />

moudrých. Součástí tohoto učení je i převzetí této normy<br />

a investování zmíněných vícenákladů do <strong>staveb</strong>, které jsou v současné<br />

době realizovány nebo prodělávají rekonstrukci. ■<br />

Použitá literatura<br />

[1] Schenk V., Schenková Z.: ČSN 73 0036 Seismická zatížení <strong>staveb</strong>,<br />

změna 2, ICS 91.080.00, 91.040.00, květen 1998, ČNI Praha,<br />

5 str., mapa<br />

[2] Grünthal G. (Edt.), Musson R. M. W., Schwarz J., Stucchi M.,<br />

Kárník V., Kenjebaev E., Levret A., Mayer-Rosa D., Novotný O.,<br />

Pospischl D., Roman A. A., Sandi H., Schenk V., Schenková<br />

Z., Shumila V. J., Tiedeman H., Vogt J., Zahradník J., Zsiros T.:<br />

European Macroseismic Scale - Updated MSK Scale. Cahiers<br />

du Centre Européen de Géodynamic et de Séismologie, 1998<br />

No.15., 99 pp<br />

[3] Global Seismic Hazard Map (1999): Eds. Giardini D., Grünthal<br />

G., Shedlock K., Zhang P., Principal contributors for the Czech<br />

Republic Schenk V., Schenková, Z., US Geological Survey and<br />

Swiss Seismological Service<br />

[4] Schenk V., Schenková Z., Kottnauer P., Guterch B., Labák P.<br />

(2001): Earthquake Hazard for the Czech Rep., Poland and Slovakia.<br />

Acta Geophysica Polonica 49, 287–302<br />

[5] Schenk V., Schenková Z., Pichl R., Jechumtálová (2008): Earthquake<br />

Hazard for the Czech Republic Corrected on Local Geology<br />

Effects. Acta Research Reports 17, 37–43<br />

[6] Koloušek V.: Dynamika <strong>staveb</strong>ních konstrukcí, část 1. SNTL Praha,<br />

1954<br />

[7] Náprstek J., Fischer C.: Non-stationary response of structures excited<br />

by random seismic processes with time variable frequency<br />

content. Jour. of Soil Dynamics and Earthquake Eng. 22, (July<br />

2002), pp. 1143–1150<br />

[8] Blume J. A., Newmark N. M., Corning L. H.: Design of multistory<br />

reinforced concrete buildings for earthquake motions. P. C. A.,<br />

Chicago, 1961<br />

english synopsis<br />

New Standard for Earthquake-Resistant<br />

Construction Design<br />

Building assessment with regard to seismic load has been compulsory<br />

in the Czech Republic since 1954. Even though after the split of the<br />

country and separation of Slovakia the regions with the biggest seismic<br />

risk were eliminated, some have remained and that is why the Czech<br />

authority for standardisation have decided to adapt the European seismic<br />

standard Eurocode 8 – EN 1998:2004 Design of structures for earthquake<br />

resistance in translation. Thus the Czech engineers can make<br />

use of a set of 6 standards with only a small part of them applicable<br />

to domestic constructions. Nevertheless the amount of new information<br />

is huge, let alone application of the knowledge in implementation<br />

of orders for abroad.<br />

klíčová slova:<br />

zatížení zemětřesením, Eurokód 8, poruchy tektonické, seizmická<br />

bezpečnost <strong>staveb</strong><br />

keywords:<br />

seismic load, Eurocode 8, tectonic faults, seismic safety of buildings<br />

odborné posouzení článku:<br />

prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc., dr.h.c.<br />

Vědecký pracovník AVČR, Ústav teoretické a aplikované<br />

mechaniky v Praze<br />

36 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

text: David Marván<br />

foto: Ing. Antonín Pechal, CSc. Projektové a inženýrské služby<br />

▲ Boční pohled na most – návodní strana<br />

Nový obloukový most přes řeku Jizeru<br />

Ing. David Marván (*1977)<br />

Vystudoval Stavební fakultu VUT<br />

v Brně, obor Konstrukce a dopravní<br />

stavby. V roce 2003 nastoupil do<br />

projekční kanceláře Ing. Antonína<br />

Pechala, CSc., kde působí jako projektant<br />

ocelových a ocelobetonových<br />

mostních konstrukcí. Je autorizovaným<br />

inženýrem v oboru Mosty<br />

a inženýrské konstrukce.<br />

E-mail: pis@pechal.cz<br />

Nový most převádí komunikaci III/2729 mezi<br />

obcemi Kochánky a Předměřice nad Jizerou<br />

přes řeku Jizeru. Stojí na místě původního železobetonového<br />

třípolového trámového mostu<br />

z roku 1936, který se při povodních roku<br />

2000 vlivem podemletého pilíře zřítil.<br />

Celková koncepce mostu<br />

Do doby zprovoznění nového mostu byla doprava převáděna pomocí<br />

provizorního mostu MMT 100. Protože cílem zadání bylo odstranit<br />

možné překážky ve formě pilířů v průtočném profilu řeky Jizery, bylo<br />

nutné navrhnout most o jednom poli. S ohledem na tento požadavek<br />

a na výšku stoleté vody byla navržena konstrukce, jenž se vyznačuje<br />

nízkou <strong>staveb</strong>ní výškou – trám vyztužený obloukem, tzv. Langerův<br />

trám. Nový most je navržen o jednom poli s rozpětím 54,60 m.<br />

Přes most je převáděna místní komunikace kategorie S 7,5/60, na<br />

mostě se jedná o kategorii MO 8/50. Niveleta komunikace stoupá<br />

ve směru staničení proměnným sklonem v souladu s výškovým<br />

zakružovacím obloukem R = 1500 m. Volná šířka vozovky mezi<br />

zvýšenými obrubami a svodidly je 7,0 m, volná šířka levostranného<br />

chodníku na mostě je 2,0 m. Vozovka má střechovitý příčný spád<br />

2,5 %. Chodník na povodní (levé) straně je navržen s příčným spádem<br />

2,5 % směrem k odvodňovačům. V rámci výstavby mostu došlo<br />

i k úpravě předpolí, kde se na předměřické straně nachází křižovatka,<br />

a k narovnání dočasné vodoteče Buková.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

37

▲ Pohled na konstrukci mostu po dokončení stavby<br />

▼ Detail připojení táhel na trám<br />

▼ Detail přechodu mostního oblouku na trám<br />

38 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

Předměřice<br />

nad Jizerou<br />

Kochánky<br />

▲ Podélný řez mostem<br />

▼ Příčný řez mostem<br />

Předměřice<br />

nad Jizerou<br />

Kochánky<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

39

▲ Boční pohled na most<br />

Veškeré práce bylo nutné vzhledem k výšce hladiny řeky Jizery<br />

a výšce spodní vody provádět v zapažených jamách a za stálého<br />

odčerpávání vody.<br />

Vrchní stavba<br />

▲ Montáž ocelové konstrukce mostu<br />

Založení a spodní stavba<br />

Most je založen na vrtaných pilotách ø 900 mm, délky 10,0 až<br />

11,0 m. Protože původní most byl podle dochované dokumentace<br />

založen na dřevěných pilotách, bylo je třeba zaměřit<br />

a nové piloty rozmístit tak, aby nebyly se stávajícími v kolizi.<br />

Spodní stavba je tvořena dvěma železobetonovými opěrami se zavěšenými<br />

křídly. Na závěrné zídce je v místě pod vozovkou uložena<br />

přechodová deska. Křídla jsou zavěšená kolmá, pouze pravé křídlo<br />

opěry 1 je šikmé. Horní část křídel navazuje na závěrnou zídku.<br />

Most byl navržen jako ocelový obloukový s ocelobetonovou<br />

spřaženou dolní mostovkou a levostranným chodníkem. Základním<br />

nosným prvkem je dvojice plnostěnných svařovaných<br />

trámů tvaru I o výšce 1,50 m. Osová vzdálenost hlavních nosníků<br />

je 8,85 m. Teoretické rozpětí hlavních nosníků je 54,60 m.<br />

Trámy jsou vyztuženy ocelovými parabolickými oblouky o vzepětí<br />

9,10 m. Jedná se o tzv. Langerův trám. Průřez oblouků<br />

je uzavřený, s konstantní šířkou 0,75 m a proměnnou výškou<br />

0,50–0,80 m. Oblouky jsou konstruovány jako volné (nejsou<br />

zavětrovány ve vodorovném směru). Trám a oblouk jsou vzájemně<br />

propojeny rektifikovatelnými táhly Macalloy M56, uspořádanými<br />

do tvaru písmene V. Při tomto uspořádání je důležitá<br />

možnost délkové rektifikace táhel tak, aby došlo k jejich aktivaci<br />

a nevznikal v nich při provozním zatížení tlak. Materiál táhel je<br />

S460 podle ČSN EN 10025-3. V místě příčníků je stěna trámu<br />

vyztužena příčnými výztuhami. Výrobní nadvýšení trámu<br />

a oblouku bylo realizováno jako plynulé.<br />

Nosnou konstrukci mostovky tvoří ocelové svařované příčníky profilu<br />

I s proměnnou výškou, která kopíruje průběh povrchu vozovky<br />

a říms na mostě. Podélná rozteč příčníků je 1,82 m. Koncové příčníky<br />

jsou vyšší a jsou tvořeny uzavřeným průřezem. Při zvedání mostu<br />

při výměně ložisek je pod těmito koncovými příčníky uvažováno<br />

s umístěním lisů.<br />

40 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Montáž ocelové konstrukce mostu<br />

spřaženy a spolu tvoří hlavní nosný prvek mostovky. Spřažení<br />

je realizováno pomocí spřahovací lišty. Ta je perforována otvory,<br />

kterými byla protažena dolní hlavní nosná výztuž železobetonové<br />

desky mostovky.<br />

Postup montáže<br />

Pro montáž ocelové nosné konstrukce bylo v korytě řeky vybudováno<br />

montážní podepření ze stojek pižmo. Toto podepření bylo umístěno<br />

přibližně ve třetinách rozpětí mostu. Trám byl dělen na dva montážní<br />

dílce se stykem uprostřed rozpětí mostu. Následovalo osazení<br />

a zavaření příčníků. Oblouky pak byly děleny na tři montážní dílce,<br />

které byly osazeny na prodloužené montážní podpěry. Po zavaření<br />

montážních svarů byla osazena táhla a po uvolnění podepření oblouků<br />

v několika krocích dopnuta. Teprve poté byla nosná ocelová<br />

konstrukce spuštěna z montážních podpor a betonáž proběhla bez<br />

montážního podepření. ■<br />

Hlavními nosnými prvky chodníků jsou ocelové konzoly svařovaného<br />

profilu I výšky 170–270 mm.<br />

Ocelová konstrukce byla navržena z oceli S355J2+N podle<br />

ČSN EN 10025-2. Celková hmotnost nosné ocelové konstrukce je 168 t.<br />

Nosným podkladem vozovky je železobetonová deska tloušťky 200 mm<br />

z betonu C30/37-XF4. V místě chodníku je nosným podkladem<br />

železobetonová deska tloušťky 150 mm z betonu C30/37-XF4. Železobetonové<br />

desky byly vyztuženy betonářskou výztuží 10 505(R).<br />

Příčníky a železobetonová deska jsou ve vozovkové části vzájemně<br />

▼ Začlenění stavby do okolní krajiny<br />

Základní údaje o stavbě<br />

Investor:<br />

Zhotovitel:<br />

Středočeský kraj<br />

SDS Exmost spol. s r. o.,<br />

ocelová konstrukce byla vyrobena<br />

v mostárně MCE Slaný, s.r.o.<br />

Hutní montáže, a.s.<br />

Montáž:<br />

Projektová dokumentace<br />

ve všech stupních, včetně<br />

výrobních výkresů ocelových konstrukcí:<br />

Ing. Antonín Pechal, CSc.<br />

RDS spodní stavby:<br />

RDS založení:<br />

Projektové a inženýrské služby<br />

Dosting, s.r.o.<br />

HG partner s.r.o.<br />

english synopsis<br />

New Arched Bridge across the Jizera River<br />

The new single-pole bridge was built on road III/2729 between the<br />

municipalities of Kochánky and Předměřice nad Jizerou to cross the<br />

Jizera river. The bridge was built in the place of an original three-pole<br />

reinforced concrete timber bridge dating from 1936, which fell down<br />

due to the flood in 2000 after the water undermined its pillar. The<br />

bridge was designed as an arched steel bridge with a composite steelconcrete<br />

bottom deck and a pavement on the left side.<br />

klíčová slova:<br />

most obloukový, piloty vrtané, dolní mostovka, ocelobetonová spřažená<br />

konstrukce, rektifikovatelná táhla Macalloy<br />

keywords:<br />

arched bridge, perforated piles, bottom deck, composite steel-concrete<br />

construction, Macalloy rectified connecting rods<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

41

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

text: Michala Hubertová, Jaromír K. Klouda<br />

foto: archiv autorů<br />

Zatěžovací zkoušky přesného zdiva Liapor<br />

Ing. Michala Hubertová, Ph.D. (*1978)<br />

Absolvovala Fakultu <strong>staveb</strong>ní VUT<br />

v Brně. V současné době je zaměstnána<br />

jako vedoucí střediska Vývoj<br />

a kontrola kvality ve společnosti Lias<br />

Vintířov, lehký <strong>staveb</strong>ní materiál k.s.<br />

Současně se podílí na řešení výzkumných<br />

projektů na FAST VUT v Brně.<br />

E-mail: hubertova@liapor.cz<br />

Spoluautor:<br />

doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc. EurIng<br />

E-mail: klouda@tzus.cz; klouda@abcont.cz<br />

Norma ČSN 731101 Navrhování zděných konstrukcí<br />

[1] uvádí hodnoty pevnostních a přetvárných<br />

charakteristik zdiva pouze pro zdivo<br />

zhotovené na maltu obyčejnou (mimo zdiva<br />

z přesných pórobetonových tvárnic s maltou<br />

pro tenké spáry a zdiva z liaporbetonových tvárnic,<br />

které bylo odzkoušeno i na maltu lehkou).<br />

Novodobé přesné (kalibrované) zdicí prvky z jakéhokoliv materiálu, tedy<br />

i z lehkého betonu, zděné na maltu pro tenké spáry, nejsou v dosud<br />

platné ČSN 731101 vůbec zahrnuty, byť se i jejich statické parametry<br />

objevují v technických podkladech některých výrobců.<br />

V evropských normách je již zdivo z přesných zdicích prvků zavedeno.<br />

Hodnoty statických charakteristik pro přesné zdivo ze všech<br />

materiálových variant zdicích prvků na maltu pro tenké spáry v nich<br />

existují v plném rozsahu [2, 3].<br />

Příspěvek popisuje metodiku a hodnocení zatěžovacích zkoušek<br />

přesného zdiva Liapor na maltu pro tenké spáry (dále TVM), které<br />

slouží jako podklad pro stanovení hodnot návrhových charakteristik<br />

zdiva podle soustavy českých i evropských norem.<br />

Metodika zkoušení – pevnost v tlaku zdiva<br />

z přesných tvárnic Liapor M, zděných na<br />

TVM podle ČSN EN/ČSN<br />

Podle v současné době již zavedené definitivní evropské normy ČSN<br />

EN 1996-1-1 [2] se charakteristická hodnota pevnosti zdiva v tlaku<br />

f k<br />

stanoví obecně, buď z výsledků zkoušek podle EN 1052-1 [6],<br />

nebo je s využitím předchozích výsledků zkoušek vyjádřená podle<br />

obecného vztahu:<br />

f k<br />

= K . f b<br />

α<br />

. f m<br />

β<br />

[N/mm 2 ] (1)<br />

kde:<br />

f b<br />

je normalizovaná průměrná pevnost v tlaku zdicích prvků ve směru<br />

tlaku působícího na konstrukci v N/mm 2 ;<br />

f m<br />

je pevnost malty pro zdění v tlaku v N/mm 2 ;<br />

K je konstanta, která se upraví podle [2];<br />

α; β jsou konstanty.<br />

Přičemž omezení pro použití vztahu (1) musí být uvedena ve vztahu<br />

k hodnotám f b<br />

a f m<br />

; ke skupinám zdicích prvků podle [6] a k variačnímu<br />

koeficientu souboru výsledků zkoušek (vždy ≤ 25 %).<br />

Pro jednovrstvé zdivo s přesnými zdicími prvky z lehkého betonu<br />

(skupina 1) na maltu pro tenké spáry zcela vyplněné maltou a uspořádané<br />

podle ustanovení [6] platí navíc tato upřesnění a omezení –<br />

tloušťka ložných spár je 0,50 až 3,0 mm a variační součinitel zdicích<br />

prvků je < 25 %.<br />

■ α = 0,85<br />

■ β = 0<br />

■ f b<br />

≤ 50 N/mm 2<br />

■ f m<br />

≤ 10 N/mm 2<br />

Vzorec (1) je tak transponován do podoby:<br />

f k<br />

= K . f b<br />

0,85<br />

[N/mm 2 ] (2)<br />

Normalizovaná pevnost v tlaku f b<br />

zdicích prvků, uvažovaná při navrhování<br />

podle [2], je průměrnou pevností v tlaku (zkoušené série tvárnic)<br />

určenou zkouškami podle ČSN EN 772-1 [5], dále násobenou součinitelem<br />

δ vlivu rozměrů zdicího prvku podle přílohy A normy ČSN EN<br />

772-1[5]. V případě tvárnic Liapor byly pro hodnocení zdiva použity jako<br />

vstupní data následující parametry a hodnoty: skupina δ = 1,15.<br />

Metodika použitá v soustavě evropských norem umožňuje obecně,<br />

ve všech případech a pro jakoukoliv kombinaci pevnosti zdicích prvků<br />

a malty, stanovit charakteristickou pevnost zdiva. Při vyhodnocení lze<br />

pak provést snadnou grafickou kontrolu pomocí funkčního grafu, resp.<br />

dopočítat (přepočítat) charakteristiky podle výsledků zkoušek na<br />

charakteristiky tabulkové, tj. charakteristiky pro třídy pevnosti zdicích<br />

prvků a malty. Úplnou soustavu návrhových hodnot pak lze obdržet<br />

s použitím soustavy diferencovaných dílčích součinitelů spolehlivosti<br />

zdiva γ M<br />

v závislosti na kategorii výroby prvků a kategorizaci provádění<br />

zdiva podle NA.2.1. normy [2].<br />

Česká norma pro navrhování zděných konstrukcí ČSN 731101 [1]<br />

udává pouze tabelární hodnoty pro „starší“ typy zdiva, postupně<br />

doplňované o hodnoty nových technologií, odvozených z nově<br />

prováděných experimentů. Pro případ přesného zdiva z lehkého<br />

betonu srovnatelné hodnoty v této normě (i mimo ni) dosud zcela<br />

absentovaly.<br />

Pro odvození návrhových pevností f d,ČSN<br />

, ve smyslu [1] výpočtových<br />

pevností Rd = f d,ČSN<br />

, se použije, obdobně jako u stanovení přetvárných<br />

charakteristik E, α norem [1] a [8, 9] explicitně. Přitom se současně<br />

porovnávají celé bezpečnostní koncepty obou soustav norem (ČSN<br />

a ČSN EN) s cílem stanovení reálně spolehlivých hodnot tzv. globálních<br />

součinitelů spolehlivosti pro stanovení návrhových hodnot pevnosti<br />

v tlaku zkoušeného zdiva Liapor M na tenkovrstvou maltu.<br />

Statickým zkouškám bylo podrobeno šest nízkých zděných stěn pro<br />

stanovení pevnostních a přetvárných charakteristik zdiva z přesných<br />

tvárnic z liaporbetonu řady Liapor KM. Pracovalo se s tvárnicemi<br />

Liapor KM 247/240/248-12-1200, určenými pro zdivo tloušťky<br />

240 mm.<br />

Kritéria pro hodnocení posuzovaných vlastností přesných zdicích<br />

prvků jsou obecně uvedena v příslušných výrobkových specifikacích<br />

ČSN EN 771-3:2003/A1:2005 [4] a v návazném souboru zkušebních<br />

norem řady ČSN EN 772-XX, z nichž pro účely statických vyhodnocení<br />

pevnosti zdiva v tlaku je nejvýznamnější ČSN EN 772-1[5].<br />

Při závěrečném vyhodnocování se pracovalo s reálnými hodnotami<br />

42 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Obr. 1. Zdění zkušebních těles<br />

pevnosti zdicích prvků v době zkoušky, pro návrhový předpis vyhodnocené<br />

charakteristiky tedy leží na straně bezpečnosti.<br />

Malty pro tenké spáry, respektive jejich pevnost v tlaku, není podle<br />

evropských norem součástí výpočtových vztahů pro stanovení<br />

pevnosti zdiva na TVM. České normy vůbec žádný vztah neuvádějí.<br />

Použitá malta byla přesto poměrně podrobně zkoušena, byla stanovena<br />

její objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost<br />

v tlaku. Nízké stěny byly zkoušeny ve stáří 28 dnů ± 1 den, pevnost<br />

malty byla stanovena rovněž v den zkoušky. Vyrovnanost zkoušených<br />

parametrů malty ukazovala na její dobrou kvalitu, jediné kritérium pro<br />

pevnost v tlaku v rozmezí od 5 do 10 MPa bylo splněno. Tloušťka při<br />

nanášení byla cca 3,0 mm, po vyzdění v průměru 2,0 mm, což leží<br />

v rozmezí 0,50 až 3,0 mm.<br />

Nízké zděné stěny z tvárnic Liapor M vyzděné na tenkovrstvou<br />

maltu byly při zkouškách v TZUS Brno zatěžovány jednorázovým,<br />

rovnoměrně rozděleným a dostředně působícím zatížením v režimu<br />

podle ČSN EN 1052-1 [6] a podle ČSN 732061-1/2 v souladu<br />

s metodikou docenta Jaromíra K. Kloudy [7, 8, 9]. Pro oba případy<br />

zatěžování – monotónně stupňovitě vzrůstající zatížení podle<br />

[6] i pro zatěžování po stupních s odtížením vždy po dosažení<br />

dalšího zatěžovacího stupně na výchozí zatížení podle [7, 8, 9],<br />

byly zaznamenávány údaje svislých deformetrů. Byl pozorován<br />

a zaznamenáván vznik a rozvoj trhlin, úroveň posledního zatížení<br />

▲ Obr. 2. Malta pro tenké spáry<br />

s měřenými hodnotami přetvoření před demontáží deformetrů,<br />

a konečně vyhodnocena skutečná rychlost zatěžování a charakter<br />

porušování každé zkoušené nízké zděné stěny.<br />

Metodika zkoušení – přetvárné vlastnosti<br />

zdiva z přesných tvárnic Liapor M, zděných<br />

na TVM podle ČSN EN/ČSN<br />

Významnou charakteristikou zdiva, vystihující jeho chování při působení<br />

zatížení, je tzv. pracovní diagram zdiva, popisující v grafické<br />

podobě závislost vzniklého napětí σ y<br />

ve zdivu od působícího svislého<br />

zatížení na jeho svislém, příp. i vodorovném poměrném, přetvoření<br />

(ε y<br />

, resp. ε x<br />

). Charakter pracovního diagramu je různý pro jednotlivé<br />

materiály či jejich kombinace. Různý je i při odlišných způsobech,<br />

rychlosti či druzích zatěžování.<br />

Pro postup vyhodnocení experimentálně zjištěných (měřených)<br />

hodnot souřadnic závislosti napětí v tlaku na poměrném přetvoření<br />

ve svislém směru jsou směrodatné kapitoly Moduly přetvárnosti<br />

a Pracovní diagram zdiva normy ČSN 731101 [1], určující závislost<br />

poměrného přetvoření zdiva ε (bez účinků dotvarování) na velikosti<br />

napětí σ vztahem pro součinitel přetvárnosti zdiva α = 1000. Po<br />

úpravě lze výraz napsat jako jednoparametrický:<br />

▼ Obr. 3. Osazení měřicích přístrojů<br />

▼ Obr. 4. Porušení tlačené stěny<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

43

ε = – (1,1/α) . l n<br />

[1 – (σ/1,1f ms<br />

)] (3)<br />

Obecně platí, že hodnota součinitele přetvárnosti α pro vyšetřovaný<br />

druh zdiva se určí z hodnot souřadnic [σ, ε] pracovního diagramu tak,<br />

aby křivka podle výše uvedeného vztahu pro ε co nejlépe vystihovala<br />

průběh diagramu napětí – poměrné přetvoření.<br />

Dalším parametrem, popisujícím přetvárné vlastnosti zdiva, je jeho modul<br />

pružnosti, respektive modul přetvárnosti E. Metodiky pro jeho stanovení<br />

jsou podle ČSN a EN poněkud odlišné, co do způsobu zatěžování<br />

i úrovně zatížení při vyhodnocení, takže zjištěné hodnoty E podle<br />

obou norem nejsou zcela identické. Stejně tak jako součinitel přetvárnosti<br />

α podle ČSN a součinitel K E<br />

podle EN (má i jiný smysl).<br />

Přetvárné chování každého měřeného vzorku bylo vždy hodnoceno<br />

komplexně již od samotného počátku, tj. co do rovnoměrnosti přetváření<br />

ve všech měřených místech, co do pravidelného a korektního<br />

zatěžování apod. V oblasti přetvárných vlastností zdiva je evropská<br />

normalizace poměrně skoupá. Vše, co je pro krátkodobé jednorázové<br />

tlakové zatížení udáno v ČSN EN 1996-1-1 [2] jako závazné, lze napsat<br />

takto: krátkodobý sečnový modul pružnosti E je nutné určit zkouškami<br />

podle EN 1052-1 [6], tj. pro tlak, který se rovná jedné třetině síly na<br />

mezi porušení zkušebního vzorku.<br />

Vyhodnocení modulu pružnosti se podle EN 1052-1 [6] provádí<br />

pro hladinu zatížení 1/3, což je odlišné od vyhodnocení podle ČSN<br />

norem [8, 9], které se provádí pro hladinu zatížení 0,30, navíc při<br />

jiném způsobu zatěžování. U evropské zkoušky jde tedy o počáteční<br />

sečnový modul pružnosti, u české o počáteční modul přetvárnosti<br />

z celkových deformací ze zkoušky.<br />

Metodika zkoušení – počáteční pevnost zdiva<br />

ve smyku z přesných tvárnic Liapor M,<br />

zděných na TVM podle ČSN EN 1052-3<br />

Celoplošně aplikovaná malta pro tenké spáry vykázala při zkoušce<br />

zdiva vlastnosti charakterizované regresní rovnicí přímky:<br />

y = 0,7625 . 0,4125<br />

se spolehlivostí R 2 = 0,8208.<br />

Dosažené výsledky jsou o něco lepší než hodnoty povolované k užití<br />

normou ČSN EN 1996-1-1 (0,30 MPa pro počáteční pevnost ve<br />

smyku). Zkouška je dokumentována na obrázku 5.<br />

Vyhodnocení zkoušek a závěr<br />

Na základě provedených a vyhodnocených zkoušek nízkých zděných<br />

stěn z přesných tvárnic Liapor M v tloušťce 240 mm na maltu pro tenké<br />

spáry byla stanovena základní soustava návrhových parametrů pro<br />

stanovení výpočtové pevnosti v tlaku podle ČSN 731101 (viz tabulku 1)<br />

a podle ČSN EN 1996-1-1 (viz tabulku 3).<br />

Porovnáním s tabulkou 2E.3 změny 5 k ČSN 731101 [1] zpracované<br />

docentem Jaromírem K. Kloudou na základě rozsáhlého experimentálního<br />

ověření [11] je zřejmá pro Liapor M na obyčejnou maltu (v rozmezí<br />

pevnostních tříd M 2,5 až M 20, krajní hodnoty) statická výhodnost zdiva<br />

na maltu pro tenké spáry (viz tabulku 2).<br />

Co se týká pevnosti v tlaku zdiva, lze konstatovat, že hodnoty vypočtené<br />

podle evropského předpisu pro zjednodušené výpočetní metody podle<br />

normy ČSN EN 1996-3 [3] se od hodnot stanovených podle podrobného<br />

předpisu [2] téměř neliší. Obojí proto byly použity pro porovnání<br />

s výsledky zkoušek a dalšími rozbory. Při aplikaci zjednodušených výpočtů<br />

lze použít zvýrazněných políček v tabulkách pro příslušné zdivo<br />

pro f b<br />

= f u<br />

; δ = 1,0 pro f b<br />

= δf u<br />

; δ = 1,15<br />

pro f b<br />

= 9 N/mm 2 R d<br />

= 2,5 N/mm 2 R d<br />

= 2,8 N/mm 2<br />

pro f b<br />

= 12 N/mm 2 R d<br />

= 3,2 N/mm 2 R d<br />

= 3,6 N/mm 2<br />

pro f b<br />

= 16 N/mm 2 R d<br />

= 4,0 N/mm 2 R d<br />

= 4,6 N/mm 2<br />

▲ Tab. 1. Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tloušťky 240 mm na TVM podle<br />

metodiky ČSN 73 1101 [1]<br />

Liapor M/OB M 20 M 2,5<br />

pro f b<br />

= 9 N/mm 2 R d<br />

= 2,4 N/mm 2 R d<br />

= 1,5 N/mm 2<br />

pro f b<br />

= 12 N/mm 2 R d<br />

= 3,0 N/mm 2 R d<br />

= 1,8 N/mm 2<br />

pro f b<br />

= 16 N/mm 2 R d<br />

= 3,6 N/mm 2 R d<br />

= 2,2 N/mm 2<br />

▲ Tab. 2. Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tloušťky 240 mm na maltu<br />

obyčejnou podle ČSN 73 1101 [1]<br />

Liapor M/TVM f k<br />

[N/mm 2 ] f d<br />

[N/mm 2 ]<br />

pro f b<br />

= 9 N/mm 2 5,2 2,3<br />

pro f b<br />

= 12 N/mm 2 6,6 3,0<br />

pro f b<br />

= 16 N/mm 2 8,4 3,8<br />

▲ Tab. 3. Charakteristické a přepočtené výpočtové pevnosti zdiva Liapor M<br />

tloušťky 240 mm na TVM podle ČSN EN 1996-1-1<br />

α<br />

α ČSN<br />

EM 1406 1337<br />

CM 1358 1158<br />

ECM 1382 1248<br />

▲ Tab. 4. Součinitelé přetvárnosti α Liapor M tloušťky 240 mm na TVM podle<br />

metodiky ČSN 73 1101 [1]<br />

z přesných zdicích prvků z lehkého betonu, uvedených v Národní příloze<br />

normy [2].<br />

Na základě provedených a vyhodnocených zkoušek nízkých zděných<br />

stěn z přesných tvárnic Liapor M v tloušťce 240 mm na maltu pro tenké<br />

spáry byly získány experimentální závislosti napětí a svislých poměrných<br />

přetvoření těchto nízkých stěn, mimo jiné byly stanoveny i hodnoty modulů<br />

pružnosti (přetvárnosti) a odvozeny hodnoty součinitele přetvárnosti<br />

zdiva α (viz tabulku 4).<br />

Poznámka:<br />

α – součinitel přetvárnosti zdiva odvozený z obecné formulace podle<br />

ČSN 731101<br />

α ČSN<br />

– součinitel přetvárnosti zdiva odvozený ze zkušebních relací<br />

podle ČSN [1]<br />

EM – označení série zkoušek podle ČSN EN 1996-1-1 [2]<br />

CM – označení série zkoušek podle dosavadní ČSN 73 1101 [1]<br />

ECM – označení zdvojené série zkoušek dle ČSN i EN [1, 2]<br />

S použitím těchto hodnot, získaných teoretickým výpočtem z měřených<br />

parametrů přetvoření, zpracovaných do normalizovaných pracovních<br />

diagramů a následně metodou nejmenších čtverců (tedy stejně jako se<br />

aplikovalo při zpracování [11] změn normy [1] pro nové zdicí technologie)<br />

vychází i příslušné hodnoty tečnových modulů pružnosti (přetvárnosti)<br />

E t0<br />

podle [1]. Součinitel přetvárnosti byl při dobré shodě s vyjádřením<br />

pevnosti (R d<br />

) vyjádřen ještě z normových vztahů ve všech souvislostech<br />

norem [1, 8, 9]. Tyto hodnoty α ČSN<br />

se ukazují jako reálné pro použití ve<br />

výpočtech podle [1]. Výsledná výpočtová hodnota součinitele přetvárnosti<br />

α pro hodnocené zdivo Liapor M na TVM maltu je navržena<br />

α = 1200 pro navrhování podle ČSN 73 1101.<br />

Návrhová hodnota součinitele přetvárnosti hodnoceného zdiva Liapor<br />

M na TVM maltu je pro výpočty podle ČSN EN 1996-1-1 stanovena<br />

hodnotou K E<br />

= 1000.<br />

Na základě již provedených vlastních i zahraničních experimentů lze<br />

všeobecně konstatovat, že přesné zdivo, provedené zpravidla ze zdicích<br />

prvků s tloušťkou rovnou tloušťce stěny, má výrazně lineárnější průběh<br />

44 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Obr. 5. Zkouška počáteční pevnosti ve smyku zdiva Liapor M na maltu pro tenké spáry<br />

pracovního diagramu. Rovněž charakter jeho porušování je často kvazikřehký,<br />

někdy i téměř křehký.<br />

První trhlinky na povrchu zdicích prvků vznikaly ve zkušebních tělesech<br />

zděných na maltu pro tenké spáry až na hladině zatížení blízké mezi porušení<br />

(cca 90 % únosnosti) při zkouškách podle ČSN EN 1996-1 [2] a také<br />

u zkoušek podle ČSN 73 1101 [1] (cca 86 % únosnosti). Charakter přetváření<br />

byl pravidelný, bez vzniku trhlin, porušení bylo klasické, napříč průřezem<br />

stěny. Toto chování svědčí o optimálním působení tenkovrstvé malty<br />

v ložných spárách zkoušeného zdiva. Získané pevnosti jsou o něco vyšší<br />

než uvádí Eurokód, lze tedy na straně bezpečnosti využívat všech jeho<br />

ustanovení pro stanovení návrhových charakteristik pro tento typ zdiva. Podíl<br />

„trvalých přetvoření“ u zkoušek podle [1, 7] činil při poslední měřené úrovni<br />

0,7f tst<br />

[26–28 %] celkového přetvoření, což lze rovněž hodnotit velice kladně.<br />

Závěr: Aplikace TVM u zdiva z Liaporu je velmi efektivní. ■<br />

Použitá literatura<br />

[1] ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí, vč. změn a-9/1982,<br />

b-3/1987, změny 3/1996, změny 4/1998 a změny 5/1999<br />

[2] ČSN EN 1996-1-1 Navrhování zděných konstrukcí, Část 1 – 1: Obecná<br />

pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce, CNI Praha<br />

2007<br />

[3] ČSN EN 1996-3 Navrhování zděných konstrukcí, Část 3: Zjednodušené<br />

metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí, CNI<br />

Praha 2007<br />

[4] ČSN EN 771-3:2003/A1:2005 Specifikace zdicích prvků, Část 1:<br />

Betonové tvárnice s hutným nebo pórovitým kamenivem, CNI Praha<br />

2003, 2005<br />

[5] ČSN EN 772-1 Zkušební metody pro zdicí prvky, Část 1: Stanovení<br />

pevnosti v tlaku, CNI Praha 2001<br />

[6] EN 1052-1 Zkušební metody pro zdivo, Část 1: Stanovení pevnosti<br />

v tlaku, CNI Praha 2003<br />

[7] Klouda, J. K.: Metodika experimentálního vyšetřování mechanických<br />

vlastností zdiva z přesných zdicích prvků na zdicí maltu pro tenké<br />

spáry dle ČSN a EN [MEX/KKS: Modul DBM.23.12 ČSN/EN]. AB<br />

CONTTMAIN International, inovační centrum Brno, II/96 – I/98<br />

[8] ČSN 73 2061-1 Zatěžovací zkoušky zdiva, Část 1: Všeobecná ustanovení<br />

[9] ČSN 73 2061-2 Zatěžovací zkoušky zdiva, Část 2: Pevnost v tlaku<br />

[10] Klouda, J. K.: Vyhodnocení výsledků zatěžovacích zkoušek zdiva<br />

z přesných tvárnic z lehkého betonu Liapor M 240/12/1200 na maltu<br />

pro tenké spáry. TZUS Praha, s.p. – 0090 VVI Brno 2007<br />

[11] Klouda, J. K.: Vyhodnocení výsledků zatěžovacích zkoušek nízkých<br />

zděných stěn ze zdících prvků z lehkého betonu z Liaporu na maltu<br />

obyčejnou a lehkou. Souhrnná zpráva jako podklad pro Změnu 5<br />

k ČSN 73 1101<br />

[12] AB CONTTMAIN International, inovační centrum Brno, 1999<br />

english synopsis<br />

Stress Tests of Liapor Precise Masonry<br />

The article describes the methodology and evaluation of lightweight<br />

aggregate masonry units load test. This type of masonry units has<br />

tolerance category D4 according to the standard ČSN EN 771-3 and is<br />

called Liapor. The results which are described in the text below serve<br />

as a basis for determining the values of the design characteristics of<br />

masonry according the system of Czech and European standards.<br />

klíčová slova:<br />

zdivo, zdicí prvek, malta pro zdûní, malta pro tenké spáry, pevnost v tlaku<br />

keywords:<br />

masonry, masonry unit, masonry mortar, thin layer mortar, compressive strength<br />

odborné posouzení článku:<br />

Ing. Václav Kučera, CSc.<br />

Technický a zkušební ústav <strong>staveb</strong>ní Praha, s. p.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

45

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

text: Jaromír Tomek<br />

foto: archiv autora<br />

▲ Obr. 1. Pohled na odbavovací halu<br />

Terminál hromadné dopravy<br />

u nádraží v Hradci Králové<br />

Ing. Jaromír Tomek (*1955)<br />

Absolvent ČVUT, autorizovaný inženýr<br />

v oboru Pozemní stavby a Statika a <strong>dynamika</strong><br />

<strong>staveb</strong>. Vede ateliér PARS - building<br />

s.r.o. Orientuje se na návrhy atypických<br />

konstrukcí, s důrazem na design. Referenční<br />

stavby: Nile House, Danube House<br />

a Amazon Court komplexu River City<br />

Prague, Mafra na Smíchově, City Tower<br />

na Pankráci, Diamond Point na Těšnově,<br />

Terminál v Hradci Králové a další.<br />

E-mail: tomek@pars.cz<br />

Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové<br />

je umístěn v těsné blízkosti nádraží, v lokalitě<br />

ohraničené ulicemi Nádražní, Sladkovského<br />

a Hořická. Součástí velkorysého <strong>staveb</strong>ního<br />

řešení je venkovní úprava ploch.<br />

Jedná se o dvě odbavovací budovy pro cestující, začleněné do konstrukce<br />

přestřešení nástupišť. Budovy tvoří betonový monolitický<br />

skelet, nosná konstrukce přestřešení nástupišť je ocelová. Střešní<br />

plášť je řešen membránami z PVC s prosklenými plochami.<br />

Popis ocelové konstrukce<br />

Celá vnější stavba je tvořena dvěma téměř shodnými, navzájem<br />

propojenými konstrukcemi. Ocelová konstrukce je v převážné míře<br />

svařovaná z trubek a plechů, zavěšená na předepnutých táhlech.<br />

Konické sloupy podporují hlavní prstenec, do kterého jsou vetknuty<br />

střešní nosníky. Prstenec podporuje páteřní rámový oblouk, do<br />

kterého jsou zavěšena táhla nesoucí střešní nosníky a místnost<br />

dispečera. Střešní nosníky jsou zavěšeny také na táhlech, kotvených<br />

do šikmých rámových stojek. Táhla jsou svedena na úrovni terénu<br />

do čtyř kumulovaných patek, dále jsou kotvena ke dvanácti trakčním<br />

sloupům. Konické trakční sloupy jsou do systému táhel organicky<br />

začleněny. Šikmé stojky mají tvar doutníku, na jejich konstrukci byly<br />

46 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Obr. 2. Schéma konstrukčního řešení stavby<br />

▼ Obr. 3. Model stavby<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

47

▲ Obr. 4. Špička doutníkového sloupu<br />

▲ Obr. 5. Hrot prstence – celek<br />

▲ Obr. 6. Detail hrotu prstence<br />

▼ Obr. 8. Fotografie z realizace stavby<br />

▲ Obr. 7. Dominující detail konstrukce – kumulovaná patka sbíhajících se<br />

sloupů<br />

48 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▲ Obr. 9. Východní pohled těsně před dokončením stavby<br />

použity trubky. Nepravidelné tvary skříňových střešních křivopasých<br />

nosníků i prstence byly svařeny z plechu. Rozpěry střešních nosníků<br />

jsou buď příhradové, obloukové nebo rámové ve tvaru doutníku,<br />

nebo ve tvaru dvou do sebe zapřených oblouků. Táhla jsou tyčová.<br />

Konstrukce je chráněna nátěrem.<br />

Přestřešení tvoří membrány z PVC a prosklení, které je řešeno<br />

zavěšenými rastrovými stěnami. Sloupky a paždíky jsou svařované<br />

T průřezy.<br />

Statický model<br />

Zadání obsahovalo celou řadu vad, které bylo nutné po dohodě postupnými<br />

kroky odstranit. Opravený 3D statický model byl ověřen<br />

na nezávislých softwarech. Byl uplatněn nelineární výpočet s předpětím<br />

na prutové soustavě. Detaily byly kontrolovány výpočtem<br />

na objemových prvcích – solidech. Pro kontrolu a snazší orientaci<br />

v problému byl vyroben i zmenšený fyzický model ze špejlí<br />

a provázků. U prostorových, složitých soustav je tento postup<br />

běžný.<br />

Výpočet byl velmi komplikovaný už proto, že zatížení bylo nutné převzít<br />

od <strong>statika</strong> odpovědného za výpočet membrán. Nelinearita úlohy<br />

s předpětím a velké množství vstupních dat plně popisuje složitost<br />

problému. Konstrukce se počítala několikrát, tak jak byla vstupní data<br />

přístupná, a postupnými kroky se zpřesňovaly údaje.<br />

Netypická konstrukční řešení<br />

■ Střešní nosníky jsou křivopasé, složené z lomených oblouků, přičemž<br />

půdorysný průmět je obdélníkový. Z tohoto důvodu bočnice<br />

tvoří zborcené plochy. Obdobně je možné nalézt zborcené plochy<br />

na koncích prstenců podporujících páteřní oblouk. Zborcené plochy<br />

v obecné rovině nejsou pro výrobu vhodné, tyto prvky kladou velké<br />

nároky na výrobní přípravu i vlastní výrobu. Pro konstruktéra to<br />

znamená, že musí jejich tvar dobře vyšetřit na specializovaném SW<br />

a posléze pro výrobu i přehledně zdokumentovat. Pro výrobce to<br />

zpravidla znamená vyrobit přípravky a navrhnout i speciální výrobní<br />

postupy, popřípadě si také některé postupy ověřit na modelu. Praxe<br />

ukazuje, že i přes velkou snahu všech zúčastněných něco nevyjde<br />

a výsledek nemusí zcela splňovat náročná pohledová kritéria. Vždy<br />

je lepší již ve stádiu architektonického návrhu přemýšlet, jak se<br />

takový prvek vyrobí, tj. provést studii proveditelnosti.<br />

■ Pro návrh membrán i zasklení (nesených konstrukcí) je nutnou<br />

podmínkou jasná definice prostorové geometrie konstrukce. Máli<br />

hlavní nosná konstrukce komplikovaný tvar, je obtížné tento<br />

tvar popsat a odhadnout jeho možné odchylky. Například výrobci<br />

membrán pracují na specializovaném SW, předávaná data proto<br />

musí respektovat jeho možnosti. V tomto případě je lepší již ve<br />

stádiu architektonického návrhu na toto pamatovat a určit, jak se<br />

takový tvar definuje, tj. provést studii geometrie tvaru.<br />

■ Membrány jsou velmi pozvolné a dlouhé a v tomto hledisku jejich<br />

geometrie překračuje běžná pravidla platná pro tyto konstrukce.<br />

Z tohoto důvodu bylo nutné membrány vyztužit a zvláštním způsobem<br />

podepřít. Nezatížené mají plynulý tvar, při zatížení dosednou<br />

na podporu a jejich tvar se změní, membrány jsou dále podporovány<br />

prostupujícím táhlem. Tento požadavek velmi zkomplikoval návrh<br />

i provádění konstrukce. I v tomto případě je lepší již ve stádiu architektonického<br />

návrhu respektovat běžná pravidla, která garantují<br />

funkčnost, údržbu i životnost.<br />

■ Soustava táhel podporující konstrukci má geometrii, která<br />

vybočuje ze zvyklostí, které jež jsou u těchto konstrukcí běžné.<br />

Táhla svírají s nesenou konstrukcí i mezi sebou vzájemně takové<br />

úhly, které generují velké síly do táhel i jejich přípojů. Také mírná<br />

změna geometrie nebo silového účinku vede k významným<br />

změnám v ostatních táhlech. Pro jedno táhlo bylo dokonce nutné<br />

vyvinout zvláštní sestavu složenou z tyčí Macalloy a lana Pfaifer,<br />

která byla navíc zakončena atypickým styčníkovým pantem.<br />

Tyto skutečnosti velmi komplikovaly návrh, montáž i předepnutí<br />

konstrukce. V zadání bylo striktně požadováno užití tyčových<br />

táhel Macalloy. Některá táhla jsou velmi dlouhá (34 m). U těchto<br />

táhel měla být dána přednost lanům, která jsou tvárnější<br />

a únosnější. Bývá zcela běžné, že na jedné konstrukci jsou užita lana<br />

i táhla. Geometrii konstrukce s táhly je dobré navrhnout tak, aby<br />

v táhlech byly přiměřené síly a styčníky měly správnou orientaci.<br />

Provede-li se to dobře, táhla i styčníky vyjdou subtilní a konstrukci<br />

to prospěje.<br />

■ Protože rozhodující detaily, které vytvářejí charakter konstrukce,<br />

nebyly tvarově definovány v zadání, bylo možné uplatnit invenci<br />

při jejich designu. Inspirací bylo nastudování referenční stavby<br />

přestřešení mola v Janově od architekta Renza Piana a detaily<br />

byly navrženy tak, aby se autorům líbily. Podařilo se a architekt<br />

je vzal za své.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

49

▲ Obr. 10. Krajní oblouková rozpěra na západní straně (u nádraží)<br />

▼ Obr. 11. Dokončená stavba. Pohled pod plachtu od jihozápadu.<br />

▲ Obr. 12. Dokončená stavba. Pohled na celou konstrukci od jihozápadu.<br />

▼ Obr. 13. Pohled pod plachtu ve střední části nástupišť<br />

50 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

▼ Obr. 14. Dokončená stavba. Pohled na konstrukci od jihozápadu.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

51

▲ Obr. 15. Pohled na celou konstrukci stavby od jihu<br />

Provádění stavby<br />

Konstrukce je rozměrná, a proto klade velké nároky na dosažení potřebné<br />

přesnosti s ohledem na požadavky kladené táhly a geometrií membrán.<br />

Táhla musí mít předepsanou délku a membrány musí mít předepsanou<br />

geometrii, protože odchylky konstrukce ovlivňují nejen napjatostní stav<br />

táhel a membrán, ale i montáž těchto prvků. Dosaženou geometrii velmi<br />

ovlivňuje teplota prostředí. Geometrie musí být geodeticky průběžně<br />

sledována a vyhodnocována. Montáž proto vyžaduje velkou profesionalitu<br />

na straně montážní organizace i řídicích a kontrolních orgánů.<br />

Příprava byla tím pádem velmi náročná, ale úspěšná, i díky spolupráci<br />

s dodavatelem stavby – firmou Strabag a.s. Rovněž je třeba ocenit<br />

i vstřícný přístup architektů, dodavatele táhel Macalloy i táhel<br />

Pfaifer. Příkladná byla spolupráce s realizačním týmem dodavatele<br />

membrán. ■<br />

Technické údaje o <strong>staveb</strong>ní konstrukci<br />

Svařovaná ocelová konstrukce charakteristického tvarosloví, zavěšená<br />

na předepnutých táhlech. Přestřešení tvoří předepnuté<br />

membrány a prosklení. Tento typ konstrukce svým rozměrem drží<br />

v České republice prvenství.<br />

Hmotnost ocelové konstrukce včetně příslušenství:<br />

850 t, z toho táhla tvoří 50 t<br />

Půdorysné rozměry přestřešené plochy:<br />

60,0x144,0 m (půdorysná<br />

odvodňovaná plocha = 8300 m 2 )<br />

Světlá výška pod přestřešení:<br />

proměnná od 9,50 m do 14,50 m<br />

Rozpětí/vzepětí/délka membrány:<br />

10,0 m/var. od 2,0 m do 5,0 m/<br />

/var. od 25,0 m do 32,0 m<br />

Plocha membrány/plocha prosklení:<br />

6300 m 2 /1200 m 2<br />

Délka krajního střešního nosníku:<br />

32,50 m<br />

Vzepětí konstrukce páteřního oblouku:<br />

9,50 m<br />

Rozpětí páteřního oblouku: 78,0 m<br />

Výška doutníkové stojky: 24,50 m<br />

Maximální průměr táhla (Macalloy):<br />

105 mm (3000 kN)<br />

Základní údaje o stavbě<br />

Název stavby:<br />

Terminál hromadné dopravy<br />

v Hradci Králové<br />

Investor:<br />

Dopravní podnik Hradce Králové a.s.<br />

Architekti:<br />

doc. Ing. arch. Patrik Kotas<br />

doc. Ing. arch. Jan Štípek<br />

Ing. arch. Jaromír Chmelík<br />

Generální projektant: Sdružení: Metroprojekt Praha a.s.<br />

+ Ateliér designu a architektury –<br />

doc. Ing. arch. Patrik Kotas<br />

Dodavatel stavby: Strabag a.s., Odštěpný závod<br />

Ostrava, oblast Sever<br />

Dodavatel ocelové konstrukce:<br />

Strabag a.s., Pozemní stavitelství<br />

České Budějovice<br />

Projektant ocelové konstrukce*):<br />

Pars building s.r.o.<br />

odpovědný inženýr: Ing. Jaromír Tomek<br />

Spolupracovníci: Ing. Petr Beneš,<br />

Ing. Petr Kaván, Ing. Martin Kubík,<br />

Ing. Jana Tomková<br />

Realizace stavby: 2006 až 2008<br />

*) projektová příprava vnější ocelové konstrukce včetně membrán<br />

a prosklených ploch.<br />

english synopsis<br />

City Transport Terminal in Hradec Králové<br />

The city transport terminal in Hradec Králové is located close to<br />

the main railway stations. The terminal consists of two departure<br />

buildings for passengers built into the construction of the platform<br />

roofing. The buildings consist of a joint-less concrete skeleton, while<br />

the load-bearing construction of the platform roofing is made of steel.<br />

The roof coat consists of PVC screens with glazed sections.<br />

klíčová slova:<br />

terminál hromadné dopravy, Hradec Králové, konstrukce přestřešení nástupišť,<br />

statický model stavby, střešní nosníky křivopasé, tyčová táhla Macalloy<br />

keywords:<br />

city transport terminal, Hradec Králové, platform roofing construction,<br />

static model of construction, curved roof beams, Macalloy connecting rods<br />

52 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

<strong>statika</strong> a <strong>dynamika</strong> <strong>staveb</strong><br />

text: Milan Holický, Karel Jung, Miroslav Sýkora<br />

grafické podklady: archiv autorů<br />

Stanovení charakteristické pevnosti<br />

konstrukcí z betonu na základě zkoušek<br />

Prof. Ing. Milan Holický, DrSc.<br />

Ph.D. (*1943)<br />

Vedoucí oddělení spolehlivosti<br />

konstrukcí v Kloknerově ústavu, ČVUT<br />

v Praze. Předseda TNK 38 Spolehlivost<br />

<strong>staveb</strong>ních konstrukcí. Delegát<br />

ČR v Evropském výboru pro normalizaci<br />

CEN v rámci technické komise TC<br />

250 Structural Eurocodes a subkomise<br />

TC 250/SC1 Actions on Structures.<br />

E-mail: holicky@klok.cvut.cz<br />

Spoluautoři:<br />

Ing. Karel Jung<br />

E-mail: jung@klok.cvut.cz<br />

Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D.<br />

E-mail: sykora@klok.cvut.cz<br />

Využití zkoušek je důležitou součástí ověřování<br />

spolehlivosti existujících železobetonových<br />

konstrukcí, u nichž může být jakákoliv nejistota<br />

o vlastnosti materiálu velmi významná.<br />

Statistické metody se uplatní především při odhadu charakteristické<br />

hodnoty pevnosti betonu, v některých případech se mohou použít<br />

také při přímém odhadu návrhové hodnoty.<br />

Obecné postupy hodnocení a navrhování konstrukcí z libovolného materiálu<br />

na základě zkoušek uvádí příloha D normy ČSN EN 1990 [1], která je<br />

v souladu s dokumenty ČSN ISO 13822 [3], ISO 12491 [4] i ISO 2394 [5].<br />

Postupy pro stanovení charakteristické hodnoty pevnosti betonu v konstrukcích<br />

na základě zkoušek uvádí nový evropský dokument EN 13791<br />

[2], který navazuje na ČSN EN 206-1 [6] pro specifikaci vlastností betonu<br />

na základě zkoušek (kontrola shody). Postupy podle ČSN EN 1990 [1]<br />

a EN 13791 [2] se však navzájem liší a mohou vést k rozdílným odhadům<br />

charakteristické hodnoty. Ukazuje se, že empirické vztahy uvedené<br />

v novém předpisu EN 13791 [2] vedou zpravidla k vyšším hodnotám<br />

charakteristické pevnosti a jsou tedy na nebezpečné straně.<br />

Obecné zásady statistického hodnocení<br />

Při hodnocení výsledků zkoušek se má porovnat chování zkušebních vzorků<br />

a způsoby porušení s teoretickými předpoklady. Případnou významnou<br />

odchylku od předpokladů je potřebné vysvětlit například prostřednictvím<br />

doplňujících zkoušek nebo změnou teoretického modelu.<br />

Podle přílohy D normy ČSN EN 1990 [1] se výsledky zkoušek mají<br />

hodnotit na základě statistických metod s využitím dostupných znalostí<br />

o typu rozdělení a jeho příslušných parametrech. Metody uvedené<br />

v příloze D se mají použít pouze při splnění následujících podmínek:<br />

■ statistické údaje (včetně apriorních informací) jsou převzaty ze<br />

známých základních souborů, které jsou dostatečně homogenní;<br />

■ je k dispozici dostatečný počet pozorování.<br />

Rozlišují se tři hlavní kategorie hodnocení výsledků zkoušek:<br />

■ pokud se provádí pouze jedna zkouška (nebo velmi málo zkoušek),<br />

není možné klasické statistické hodnocení. Za předpokladu, že<br />

se použijí rozsáhlé apriorní informace spojené s hypotézou o relativních<br />

stupních důležitosti těchto informací a výsledků zkoušek,<br />

lze hodnocení pojmout jako statistické (hodnocení s využitím tzv.<br />

Bayesovských postupů je popsáno například v dokumentu ISO<br />

12491 [4], materiálech JCSS [7] a v příručce [8]);<br />

■ pokud se pro odhad vlastnosti provádí řada zkoušek, je možné<br />

klasické statistické hodnocení. Pro běžné případy uvádí příloha D<br />

ČSN EN 1990 [1] příklady. I v tomto postupu je však možné využít<br />

apriorní (předchozí) informace o vlastnosti, v běžných případech to<br />

však bude méně potřebné než ve výše uvedeném případě;<br />

■ pokud se z důvodu kalibrace modelu a s ním spojeným jedním<br />

nebo více parametry provádí řada zkoušek, je možné klasické<br />

statistické hodnocení.<br />

Výsledek hodnocení zkoušky se má považovat za platný pouze pro<br />

charakteristiky zatížení uvažované při zkouškách. Pokud se výsledky<br />

extrapolují tak, aby se pokryly další návrhové parametry a zatížení,<br />

mají se použít doplňující informace z předchozích zkoušek nebo<br />

informace založené na teoretickém podkladě.<br />

Stanovení charakteristické hodnoty pevnosti<br />

betonu<br />

Předpovědní metoda podle ČSN EN 1990<br />

Příloha D ČSN EN 1990 [1] poskytuje obecné pokyny pro hodnocení<br />

jedné nezávislé vlastnosti X, která může představovat:<br />

■ odolnost výrobku;<br />

■ vlastnost, která přispívá k odolnosti výrobku.<br />

Další text se omezuje na důležitou praktickou úlohu, kdy vyšetřovanou<br />

materiálovou vlastností X je pevnost betonu v tlaku f c<br />

. Má se stanovit<br />

její charakteristická hodnota definovaná jako 5% kvantil. Uvažuje se, že<br />

základní soubor má normální rozdělení. Důležitý pojem kvantil náhodné<br />

veličiny se podrobně popisuje v příručce [8] nebo ve skriptech [9].<br />

Vztahy uvedené v příloze D ČSN EN 1990 [1] vycházejí z předpokladu,<br />

že vyšetřovaná veličina má normální nebo lognormální rozdělení. Přijetí<br />

lognormálního rozdělení, viz například příručku [8] nebo skripta [9], má tu<br />

výhodu, že na rozdíl od normálního rozdělení se vyloučí výskyt záporných<br />

hodnot. Dále se předpokládá, že neexistuje apriorní znalost průměru<br />

pevnosti f c<br />

. Průměr se stanoví z výsledků zkoušek podle vztahu:<br />

f<br />

1<br />

=<br />

l<br />

l<br />

f<br />

(1)<br />

m(n),i s<br />

,i i<br />

s<br />

n<br />

n<br />

kde f m(n),is<br />

je výběrový průměr odhadnutý z výsledků zkoušek f is,i<br />

a sumace se provádí přes výsledky všech n zkoušek. V příspěvku se<br />

používají symboly, značky a zkratky definované v EN 13791 [2].<br />

Rozlišují se dva případy:<br />

■ případ „V neznámý“, kdy neexistuje apriorní znalost variačního<br />

koeficientu pevnosti betonu;<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

53

■ případ „V známý“, kdy je variační koeficient znám.<br />

V případě „V neznámý“ se variační koeficient vlastnosti odhadne<br />

výběrovým variačním koeficientem:<br />

V = s/f m(n),is<br />

(2)<br />

kde s je výběrová směrodatná odchylka stanovená z výsledků<br />

zkoušek:<br />

s =<br />

1<br />

n -1<br />

Ukazuje se, že často může být výhodnější použít případ „V známý“<br />

spolu s konzervativním horním odhadem V, než aplikovat pravidla<br />

uvedená pro případ „V neznámý“. Pokud je V neznámý a odhaduje<br />

se výběrovým variačním koeficientem, nemá se uvažovat menší než<br />

0,10. V souladu s přílohou D normy ČSN EN 1990 [1] (viz ale také<br />

příručku [10] nebo dokumenty ISO 12491 [4] a ISO 2394 [5]) může<br />

být charakteristická hodnota pevnosti betonu v tlaku f ck,is<br />

stanovená<br />

z výsledků n zkoušek předpovědní metodou:<br />

54 <strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

2<br />

l ( fis,<br />

i<br />

l fm(n),is<br />

)<br />

n<br />

(3)<br />

f ck,is<br />

= f m(n),is<br />

(1 – k n<br />

. V ) (4)<br />

kde k n<br />

označuje součinitel z tabulky 1 závislý na počtu zkoušek n, pravděpodobnosti<br />

p, které odpovídá hledaný kvantil, a obecně také na šikmosti<br />

základního souboru α (pro normální rozdělení je však α = 0).<br />

n 1 2 3 4 5 6 8 10 20 30 l<br />

V známý 2,31 2,01 1,89 1,83 1,80 1,77 1,74 1,72 1,68 1,67 1,64<br />

V neznámý – – 3,37 2,63 2,33 2,18 2,00 1,92 1,76 1,73 1,64<br />

▲ Tab. 1. Hodnoty součinitele k n<br />

pro 5% kvantil<br />

Poznamenejme, že zatímco norma ISO 12491 [4] označuje postup<br />

podle vztahu (4) s uvážením součinitelů k n<br />

v tabulce 1 jako předpovědní<br />

metodu, ČSN EN 1990 [1] používá termín Bayesovský<br />

postup s vágním apriorním rozdělením. Charakteristická hodnota f ck,is<br />

daná vztahem (4) může být podle ČSN EN 1990 [1] dále ovlivněna<br />

návrhovou hodnotou převodního součinitele h d<br />

, který se použije<br />

například pro převod pevnosti získané z jádrových vývrtů na pevnost<br />

z normových těles. V předložené studii se součinitel pro zjednodušení<br />

neuvažuje. Koeficient k n<br />

uvedený v tabulce 1 pro známý variační<br />

koeficient V se určí ze vztahu:<br />

k n<br />

= –u 0,05<br />

(1 + 1/n) 0,5 (5)<br />

kde u 0,05<br />

je kvantil normované normální veličiny odpovídající pravděpodobnosti<br />

0,05.<br />

V případě, že variační koeficient V je neznámý, použije se výběrový<br />

variační koeficient (2) a součinitel k n<br />

se stanoví v souladu<br />

s ISO 12491 [4] jako:<br />

k n<br />

= –t 0,05<br />

(1 + 1/n) 0,5 (6)<br />

kde t 0,05<br />

je kvantil Studentova t-rozdělení odpovídající pravděpodobnosti<br />

0,05. Studentovo t-rozdělení je popsáno například ve skriptech [11].<br />

V příručce [10] se ukazuje, že předpovědní metoda v ČSN EN 1990<br />

[1] odpovídá přibližně pokryvné metodě s konfidencí 0,75 popsané<br />

v ISO 12491 [4]. Vztahy (5) a (6) lze použít i při odhadu kvantilů odpovídajícím<br />

pravděpodobnostem různým než 0,05, například pravděpodobnosti<br />

0,001 u návrhové hodnoty materiálových vlastností.<br />

Je potřeba zdůraznit, že při hodnocení existujících konstrukcí se<br />

obvykle předpokládá statistická nezávislost výsledků zkoušek.<br />

V případě kontroly shody při výrobě betonu popisované v ČSN EN<br />

206-1 [6] se může při hodnocení zvážitt statistická závislost mezi<br />

výsledky po sobě jdoucích zkoušek, jak je naznačeno například<br />

v publikacích [12,13].<br />

Stanovení charakteristické hodnoty pokryvnou metodou<br />

Základním pojmem odhadu kvantilu z výběru o rozsahu n pokryvnou<br />

metodou je konfidence γ, tj. pravděpodobnost (zpravidla 0,75, 0,90<br />

nebo 0,95), se kterou stanovený odhad pokrývá hledaný kvantil (proto<br />

se mluví o pokryvné metodě, anglicky covering method). Odhad x p,cover<br />

dolního kvantilu x p<br />

je pokryvnou metodou stanoven tak, že platí:<br />

P (x p,cover<br />

< x p<br />

) = γ (7)<br />

Odhad je tedy menší (na bezpečné straně) než neznámý kvantil x p<br />

s pravděpodobností γ. Jestliže směrodatná odchylka σ základního<br />

souboru je známá z předchozí zkušenosti, odhad x p,cover<br />

dolního<br />

p-kvantilu je dán vztahem:<br />

x p,cover<br />

= m – κ p<br />

σ (8)<br />

kde součinitel κ p<br />

se pro známou směrodatnou odchylku σ odvozuje ze vztahu [17]:<br />

Jestliže je směrodatná odchylka základního souboru σ neznámá,<br />

uvažuje se výběrová směrodatná odchylka s:<br />

(9)<br />

x p,cover<br />

= m – k p<br />

s (10)<br />

kde koeficient k p<br />

se určí ze vztahu [18]:<br />

(11)<br />

kde t nc,γ<br />

je kvantil necentrálního Studentova t-rozdělení odpovídající<br />

pravděpodobnosti 0,05 stanovený pro n – 1 stupňů volnosti a parametr<br />

necentrality –u 0,05<br />

√n. Pro zjednodušení praktických aplikací<br />

jsou hodnoty součinitelů κ p<br />

a k p<br />

uvedeny v tabulce 2.<br />

Koeficienty odhadu κ p<br />

= κ (α, p, γ, n) a k p<br />

= k (α, p, γ, n) závisí na typu<br />

rozdělení, šikmosti α, na pravděpodobnosti p odpovídající hledanému<br />

kvantilu x p<br />

, na konfidenci γ a na rozsahu výběru n. Znalost konfidence γ,<br />

že odhad x p,cover<br />

bude na bezpečné straně od skutečné hodnoty x p<br />

,<br />

je největší předností klasické pokryvné metody.<br />

Odhad charakteristické pevnosti podle EN 13791<br />

Nový dokument EN 13791 [2] uvádí postupy pro hodnocení pevnosti<br />

betonu v konstrukcích. Rozlišuje postup pro 15 a více zkoušek (postup<br />

A) a pro 3 až 14 zkoušek (postup B).<br />

Postup A<br />

Podle postupu A se charakteristická pevnost betonu v konstrukci f ck,is<br />

stanoví jako menší z hodnot vyplývajících z následujících vztahů:<br />

▼ Tab. 2. Hodnoty součinitele κ p<br />

a k p<br />

pro 5% kvantil a konfidenci<br />

γ = 0,75<br />

l<br />

p<br />

= u<br />

l<br />

k<br />

=<br />

l<br />

1<br />

tt<br />

pp<br />

u<br />

u<br />

l<br />

n<br />

0,<br />

0 5<br />

nc, nc, ll<br />

((<br />

n<br />

l1,<br />

1,<br />

l<br />

u<br />

n)<br />

)<br />

00,<br />

, 05<br />

n 3 4 5 6 8 10 20 30 ∞<br />

σ známá 2,03 1,98 1,95 1,92 1,88 1,86 1,80 1,77 1,64<br />

σ neznámá 3,15 2,68 2,46 2,34 2,19 2,10 1,93 1,87 1,64<br />

σ známá 2,38 2,29 2,22 2,17 2,10 2,05 1,93 1,88 1,64<br />

γ = 0,90<br />

σ neznámá 5,31 3,96 3,40 3,09 2,75 2,57 2,21 2,08 1,64<br />

σ známá 2,59 2,47 2,38 2,32 2,23 2,17 2,01 1,95 1,64<br />

γ = 0,95<br />

σ neznámá 7,66 5,14 4,20 3,71 3,19 2,91 2,40 2,22 1,64

f ck,is<br />

= f m(n),is<br />

– k 2<br />

. s; f ck,is<br />

= f is,nejmenší<br />

+ 4 MPa (12)<br />

kde k 2<br />

je koeficient podle národní přílohy EN 13791 [2] (pokud není stanoven,<br />

počítá se s k 2<br />

= 1,48) a f is,nejmenší<br />

je minimální hodnota získaná ze zkoušek.<br />

Výběrová směrodatná odchylka s nemá být menší než 2 MPa.<br />

Postup B<br />

V případě 3 až 14 zkoušek se charakteristická hodnota pevnosti f ck,is<br />

stanoví jako menší hodnota získaná ze vztahů:<br />

f ck,is<br />

= f m(n),is<br />

– k; f ck,is<br />

= f is,nejmenší<br />

+ 4 MPa (13)<br />

kde k je součinitel uvedený v tabulce 3 pro tři intervaly počtu zkoušek<br />

n. Nespojitost součinitele k vede k nespojitosti odhadu charakteristické<br />

pevnosti f ck,is<br />

v závislosti na n.<br />

n<br />

10 – 14 5<br />

7 – 9 6<br />

3 – 6 7<br />

▲ Tab. 3. Součinitel k v MPa v závislosti na počtu zkoušek n<br />

Postupy A a B z EN 13791 [2] pro stanovení charakteristické pevnosti<br />

betonu v konstrukcích jsou obdobné jako postupy přijaté v normě<br />

ČSN EN 206-1 [6], která se však zaměřuje na odlišnou úlohu – kontrolu<br />

shody při výrobě betonu. Je patrné, že postupy A a B z EN 13791 [2] se<br />

liší od obecných postupů v ČSN EN 1990 [1] platné pro libovolný materiál.<br />

Následující rozbor je zaměřen na porovnání obou postupů a naznačení<br />

možných rozdílů, které mohou být významné v praktických aplikacích.<br />

k<br />

má normální rozdělení s průměrem 30 MPa a směrodatnou odchylkou<br />

5 MPa (běžné charakteristiky podle dokumentu JCSS [7]).<br />

Provádí se celkem 100 simulací souborů zkoušek – každý soubor<br />

se skládá z 15 nezávislých hodnot výsledků zkoušek. Obr. 1 naznačuje,<br />

že pro n = 15 jsou charakteristické hodnoty stanoveny podle<br />

EN 13791 [2] větší přibližně o 1,5 MPa a mají poněkud větší rozptyl<br />

než hodnoty podle ČSN EN 1990 [1]. Přibližně s pravděpodobností<br />

0,016 je charakteristická hodnota stanovená podle EN 13791 [2]<br />

menší než hodnota podle ČSN EN 1990 [2] (simulace číslo 67<br />

a 73 – případy, kdy ve vztahu (12) rozhoduje druhá rovnice). Pro větší<br />

počet zkoušek, n > 15, se rozdíl mezi charakteristickými pevnostmi<br />

E(Df ck,is<br />

) snižuje. Pro vysoké hodnoty n (přibližně pro n > 70) nabývá<br />

očekávaný rozdíl E(Df ck,is<br />

) záporných hodnot, protože ve vztahu (11)<br />

rozhoduje druhá rovnice již s pravděpodobností 0,55. Takový počet<br />

zkoušek ovšem není v praktických aplikacích obvyklý.<br />

Postup B<br />

Porovnání postupu B podle EN 13791 [2] a postupu podle ČSN EN<br />

1990 [1] je provedeno s využitím simulačních metod. Předpokládá se<br />

opět beton s průměrnou pevností 30 MPa a směrodatnou odchylkou<br />

5 MPa. Provádí se celkem 100 simulací souborů zkoušek – každý<br />

soubor se v tomto případě skládá ze 7 nezávislých hodnot výsledků<br />

zkoušek, n = 7. Obr. 2 ukazuje výsledky simulací. Očekávaný rozdíl<br />

charakteristických hodnot je přibližně E(Df ck,is<br />

) ≈ 4 MPa. To je hodnota<br />

více než dvakrát větší než při použití postupu A pro n = 15. Přibližně<br />

s pravděpodobností 0,080 je charakteristická hodnota pevnosti určená<br />

pomocí EN 13791 [2] opět menší než hodnota podle ČSN EN<br />

1990 [1]. Očekávaný rozdíl charakteristických hodnot pevností podle<br />

EN 13791 [2] a ČSN EN 1990 [1] v závislosti na počtu zkoušek n<br />

uvádí obr. 3. Pro každé n se provádí 1000 simulací souborů výsled-<br />

Porovnání postupů v ČSN EN 1990 a EN 13791<br />

Postup A<br />

Pro n = 15 a neznámý variační koeficient (směrodatnou odchylku)<br />

lze postupy podle EN 13791 [2] (postup A) a ČSN EN 1990 [1] zjednodušeně<br />

porovnat za předpokladu, že ve vztahu (12) rozhoduje<br />

první rovnice. Očekávaný rozdíl mezi charakteristickými hodnotami<br />

E(Df ck,is<br />

) se získá ze vztahu:<br />

E(Df ck,is<br />

) = f ck,is(12)<br />

– f ck,is(4)<br />

= (–1,48 + k n<br />

) . E(s) = (–1,48 + k n<br />

) . c . σ (14)<br />

kde E(s) značí očekávanou hodnotu výběrové směrodatné odchylky,<br />

σ je směrodatná odchylka základního souboru a konstanta c (označovaná<br />

v odborné literatuře někdy jako c 4<br />

) je stanovena podle příručky [14]:<br />

c =<br />

ln<br />

l<br />

l<br />

÷<br />

2 l2<br />

l<br />

n l1<br />

ln<br />

l1l<br />

l<br />

÷<br />

l 2 l<br />

(15)<br />

kde Γ(⋅) je gama funkce.<br />

Pro odhad podle ČSN EN 1990 [1] s využitím vztahu (4) se součinitel<br />

k n<br />

stanoví z tabulky 1 nebo ze vztahu (6). Pro 15 zkoušek platí<br />

k n<br />

= 1,82. V případě, že je směrodatná odchylka souboru σ = 5 MPa, pak<br />

rozdíl podle vztahu (14) vychází E(Df ck,is<br />

) = 1,67 MPa. S pravděpodobností<br />

přibližně 0,085 však rozhoduje druhý vztah (10), a proto je průměrný<br />

rozdíl poněkud nižší než předpokládaná hodnota E(Df ck,is<br />

) » 1,6 MPa.<br />

Ověření prostřednictvím simulací výsledků zkoušek naznačuje<br />

obr. 1. Předpokládá se, že základní soubor pevnosti betonu v tlaku<br />

▲ Obr. 1. Charakteristické pevnosti betonu podle EN 13791 [2] a ČSN EN<br />

1990 [1] v MPa pro n = 15 (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná<br />

odchylka 5 MPa)<br />

▼ Obr. 2. Charakteristické pevnosti betonu podle EN 13791 [2] a ČSN EN<br />

1990 [1] v MPa pro n = 15 (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná<br />

odchylka 5 MPa)<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

55

ků zkoušek pevnosti betonu s průměrem 30 MPa a směrodatnou<br />

odchylkou 5 MPa. Obr. 3 ukazuje, že charakteristická pevnost<br />

podle EN 13791 [2] je pro uvedené počty zkoušek n větší než<br />

hodnoty podle ČSN EN 1990 [1]. Navíc je větší než 5% kvantil<br />

normálního rozdělení (základního souboru) 21,78 MPa naznačený<br />

na obr. 3 čárkovanou vodorovnou čárou. Pro n < 15 je patrná nespojitost<br />

očekávaných charakteristických pevností stanovených<br />

podle EN 13791 [2]. Při snížení počtu zkoušek z n = 15 na n = 14<br />

se charakteristická pevnost podle EN 13791 [2] zvýší v průměru<br />

o 3 MPa. Tento alarmující a nelogický nárůst pevnosti je způsobený<br />

nespojitostí charakteristických hodnot podle postupů A<br />

a B v EN 13791 [2], jak vyplývá ze vztahů (12) a (13) a z tabulky<br />

3 (stupňovitá závislost součinitele k na počtu zkoušek n). Pro<br />

velmi malý počet zkoušek n = 3, 4 a 5 narůstá očekávaný rozdíl<br />

E(Df ck,is<br />

) téměř až na 8 MPa. Obr. 3 také ukazuje, že pro n > 4 jsou<br />

charakteristické hodnoty podle předpovědní metody poněkud vyšší<br />

než hodnoty stanovené pokryvnou metodou s konfidencí 0,75 (viz<br />

například dokumenty ISO 12491 [4] a ISO 3207 [15]). Konfidence<br />

předpovědní metody tedy pro n > 4 klesá pod 0,75. Pokryvná metoda<br />

s konfidencí 0,90 vede k významně konzervativnějším odhadům.<br />

Konfidence 0,75 se zpravidla doporučuje pro běžné stavby, zatímco<br />

konfidence 0,90 nebo 0,95 se často uvažuje pro významné stavby,<br />

jak uvádí článek [16]. Postupy podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2]<br />

byly využity při hodnocení vzorků získaných při průzkumech stanice<br />

metra. Výsledky potvrzují, že odhady podle EN 13791 [2] jsou většinou<br />

na straně nebezpečné, v ojedinělých případech však mohou<br />

být na straně bezpečné. Výsledky dalších simulací ukazují, že se<br />

zvyšujícím se variačním koeficientem pevnosti narůstá očekávaný<br />

rozdíl mezi odhady podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2].<br />

Praktický příklad<br />

Postupy podle ČSN EN 1990 [1] a EN 13791 [2] byly využity při<br />

hodnocení vzorků získaných při průzkumech stanice pražského metra<br />

Florenc. Tabulka 4 ukazuje krychelné pevnosti získané z deseti<br />

zkušebních vzorků odebraných z vnější stěny kolejiště.<br />

55,0 59,7 55,4 58,1 60,1 52,1 50,4 46,4 53,5 55,3<br />

▲ Tab. 4. Krychelné pevnosti [MPa]<br />

Podle vztahů (1) až (3) je výběrový průměr 54,60 MPa, směrodatná<br />

odchylka 4,244 MPa a variační koeficient 0,078. Podle EN 13791 [2] se<br />

pro deset zkoušek stanoví charakteristická hodnota pevnosti f ck,is<br />

jako<br />

menší hodnota získaná ze vztahů (13), kde k = 5 podle tabulky 3:<br />

▼ Obr. 3. Charakteristické pevnosti betonu v MPa v závislosti na počtu<br />

zkoušek n (průměr základního souboru 30 MPa, směrodatná odchylka<br />

5 MPa)<br />

f ck,is<br />

= f m(n),is<br />

– k = 54,60 – 5 = 49,6 MPa<br />

f ck,is<br />

= f is,nejmenší<br />

+ 4 MPa = 46,4 + 4 MPa = 50,4 MPa (16)<br />

V uvažovaném případě je tedy charakteristická hodnota 49,6 MPa.<br />

Podle ČSN EN 1990 [1] se pro neznámý variační koeficient V<br />

a deset zkoušek nejprve stanoví z tabulky 1 součinitel k n<br />

= 1,92.<br />

Za předpokladu normálního rozdělení se následně odhadne charakteristická<br />

hodnota podle vztahu (4). V daném případě je potřeba<br />

upozornit, že V je neznámý a odhaduje se výběrovým variačním<br />

koeficientem V = 0,078, který ale nemá být menší než 0,1. V příkladu<br />

se tedy uvažuje V = 0,1.<br />

f ck,is<br />

= f m(n),is<br />

(1 – k n<br />

. V) = 54,60 . (1 – 1,92 . 0,1) = 44,1 MPa (17)<br />

Charakteristická pevnost podle EN 13791[2] je tedy vyšší (na<br />

nebezpečné straně). Rozdíl mezi oběma odhady činí 5,5 MPa<br />

a odpovídá výsledkům simulací. Rozbory dalších zkoušek potvrzují,<br />

že odhady podle EN 13791 [2] jsou většinou na straně nebezpečné,<br />

v ojedinělých případech však mohou být na straně bezpečné.<br />

Závěrečné poznámky<br />

Při ověřování spolehlivosti existujících železobetonových konstrukcí<br />

se při odhadu charakteristické hodnoty pevnosti betonu<br />

obvykle uplatňují statistické metody. Nový dokument EN 13791<br />

[2] uvádí postup odhadu charakteristické hodnoty pevnosti<br />

betonu v konstrukcích pro normální rozdělení za předpokladu<br />

apriorně neznámého variačního koeficientu. Tento postup se<br />

však liší od postupů doporučených v ČSN EN 1990 [1] pro navrhování<br />

konstrukcí z libovolného materiálu na základě zkoušek.<br />

Numerická studie pro základní soubor s normálním rozdělením<br />

o průměru 30 MPa a směrodatné odchylce 5 MPa naznačuje,<br />

že charakteristické hodnoty stanovené podle EN 13791 [2] jsou<br />

významně větší než hodnoty stanovené podle zásad ČSN EN<br />

1990 [1] (pro počet zkoušek mezi 6 až 14 o přibližně 3 MPa).<br />

S klesajícím počtem zkoušek roste rozdíl mezi oběma postupy<br />

až na 8 MPa. Postup doporučený v EN 13791 [2] vede navíc<br />

k nespojitým hodnotám charakteristických pevností v závislosti na<br />

počtu zkoušek. Ukazuje se, že je nutné provést sjednocení postupů<br />

daných v EN 13791 [2] s postupy materiálově nezávislého dokumentu<br />

ČSN EN 1990 [1]. V případě hodnocení existujících konstrukcí se<br />

doporučuje použití postupů doporučených v ČSN EN 1990 [1] nebo<br />

v případě významných <strong>staveb</strong>ních konstrukcí použít pokryvnou<br />

metodu s konfidencí 0,90 nebo 0,95. ■<br />

Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu GAČR 103/09/0693<br />

Hodnocení bezpečnosti a rizik technických systémů podporovaného<br />

Grantovou agenturou České republiky.<br />

Použitá literatura<br />

[1] ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí, ČNI, 2004<br />

[2] EN 13791 Assessment of in-situ compressive strength in structures<br />

and precast concrete components, CEN, 2007<br />

[3] ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení<br />

existujících konstrukcí, ČNI, 2005<br />

[4] ISO 12491 Statistical methods for durability control of building<br />

materials a components, ISO, 1997<br />

[5] ISO 2394 General principles on reliability for structures, ISO,<br />

1998. Zavedená v ČR jako ČSN ISO 2394 Obecné zásady spolehlivosti<br />

konstrukcí, ČNI, 2003<br />

56 <strong>staveb</strong>nictví 03/09

[6] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba<br />

a shoda, ČNI, 2001<br />

[7] Probabilistic Model Code. JCSS, 2001. http://www.jcss.ethz.<br />

ch<br />

[8] Holický, M. et al.: Příručka pro hodnocení existujících konstrukcí.<br />

Nakladatelství ČVUT v Praze, listopad 2007, http://www.<br />

konstrukce.cvut.cz<br />

[9] Holický, M., Marková, J.: Základy teorie spolehlivosti a hodnocení<br />

rizik, ČVUT v Praze, 2005<br />

[10] Gulvanessian, H., Holický, M.: Designers’ Handbook to Eurocode<br />

1. London: Thomas Telford, 1996<br />

[11] Vorlíček, M., Holický, M., Špačková, M.: Pravděpodobnost<br />

a matematická statistika pro inženýry, ČVUT v Praze, 1984<br />

[12] Taerwe, L.: The Influence of Autocorrelation on OC-lines of Compliance<br />

Criteria for Concrete Strength, Materials a Structures,<br />

1987, roč. 20, s. 418–427<br />

[13] Taerwe, L.: Serial Correlation in Concrete Strength Records. In<br />

Special Publication ACI SP-104, Lewis H. Tuthill International<br />

Symposium on Concrete a Concrete Construction, Detroit,<br />

1987, s. 223–240<br />

[14] Wadsworth, H. M. (jr.).: Handbook of statistical methods for engineers<br />

and scientists (2nd ed.), New York: McGraw-Hill, 1998<br />

[15] ISO 3207 Statistical interpretation of data – Determination<br />

of a statistical tolerance interval, ISO, 1975<br />

[16] Holický, M., Vorlíček, M.: Distribution Asymmetry in Structural<br />

Reliability. Acta Polytechnica, 1995, roč. 35, čís. 3, s. 75–85<br />

[17] Likeš, J., Laga, J.: Základní statistické tabulky, Praha: SNTL,<br />

1978<br />

[18] Vorlíček, M.: Odhad mezní hodnoty z malého počtu měření,<br />

Stavebnický časopis, 1989, roč. 37, čís. 8, s. 567–587<br />

english synopsis<br />

Determination of characteristic strength<br />

construction of concrete on the basis of tests<br />

Statistical procedures for estimating concrete strength from<br />

small samples provided in the new European document EN<br />

13791 [2] are different from those accepted in the material<br />

independent Eurocode EN 1990 [1]. Differences between these<br />

two approaches are not negligible and appear to be important<br />

particularly for assessment of existing structures. The characteristic<br />

values (5% fractiles) of concrete strength determined<br />

in accordance with EN 13791 [2] are systematically greater than<br />

values obtained using the EN 1990 [1] procedure. The differences<br />

increase up to 8 MPa with decreasing number of tests.<br />

Moreover, according to EN 13791 [2] the variation of the characteristic<br />

strength with a number of tests results is discontinuous.<br />

Thus, it is desirable to harmonize the procedures given in EN<br />

13791 [2] for determining compressive concrete strength with<br />

those provided for any material in EN 1990 [1]. It is also shown<br />

that estimates of the characteristic strength may be improved<br />

using prior information.<br />

klíčová slova:<br />

statistické hodnocení, pevnost betonu, charakteristická hodnota<br />

keywords:<br />

statistical evaluation, concrete strength, characteristic value<br />

odborné posouzení článku:<br />

Ing. Václav Kučera, CSc.<br />

Technický a zkušební ústav <strong>staveb</strong>ní Praha, s. p.<br />

inzerce<br />

Vaše přání je otcem<br />

naší myšlenky<br />

Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru<br />

ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním<br />

přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky.<br />

Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím,<br />

vlastním výrobním závodem a technickou<br />

kontrolou na nejvyšší úrovni.<br />

Spoléhejte na autority a profesionály v oboru.<br />

UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE<br />

NÁVRH DODÁVKA A MONTÁŽ ŘÍZENÍ STAVEB DIAGNOSTIKA<br />

ČSOB Radlická, Praha Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové Stanice metra Střížkov, Praha Hangár, letiště Ostrava - Mošnov KO ETU II. - odsíření, Tušimice<br />

SPOLEČNOST<br />

JE ŘÁDNÝM<br />

ČLENEM ČAOK<br />

EXCON, a.s.<br />

Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9<br />

Tel.: +420 244 015 111<br />

Fax: +420 244 015 340<br />

e-mail: excon@excon.cz<br />

www.excon.cz<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09<br />

57

požární ochrana<br />

text: Ing. Jaroslav Hegar, Ing. Ján Pivovarník<br />

Postupy HZS v oblasti ochrany obyvatel<br />

a civilního nouzového plánování<br />

Článek se zabývá otázkou uplatňování požadavků<br />

a dalších postupů hasičským záchranným<br />

sborem kraje (dále jen HZS kraje) při <strong>staveb</strong>ním<br />

řízení, územním plánování, územním řízení<br />

v oblastech ochrany obyvatelstva a civilního<br />

nouzového plánování a dává návod k postupům<br />

souvisejícím s ochranou obyvatelstva s ohledem<br />

na <strong>staveb</strong>ní právo a správní řízení.<br />

V roce 2006 vstoupil v platnost zákon<br />

č. 183/2006 Sb., o územním<br />

plánování a <strong>staveb</strong>ním řádu (<strong>staveb</strong>ní<br />

zákon) a prováděcí vyhlášky<br />

k zákonu (vyhláška č. 500/2006<br />

Sb., o územně analytických podkladech<br />

a územně plánovací<br />

dokumentaci a způsobu evidence<br />

územně plánovací činnosti; vyhláška<br />

č. 499/2006 Sb., o dokumentaci<br />

<strong>staveb</strong>; vyhláška č.501/2006<br />

Sb., o obecných požadavcích<br />

na využití území), které souvisejí<br />

s uplatňováním stanovisek,<br />

požadavků a postupů HZS krajů<br />

k ochraně obyvatelstva a civilního<br />

nouzového plánování v územním<br />

plánování, územním a <strong>staveb</strong>ním<br />

řízení. Požadavky ochrany obyvatelstva<br />

jsou HZS kraje uplatňovány<br />

v rozsahu, který je stanoven<br />

vyhláškou Ministerstva vnitra<br />

ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě<br />

a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.<br />

Ochrana obyvatelstva<br />

a civilní nouzové<br />

plánování<br />

Podle zákona č. 239/2000 Sb.,<br />

o integrovaném záchranném<br />

systému ve znění pozdějších<br />

předpisů se ochranou obyvatelstva<br />

rozumí plnění úkolů civilní<br />

ochrany, zejména varování, evakuace,<br />

ukrytí a nouzové přežití<br />

obyvatelstva, ale také další opatření<br />

prováděná k zabezpečení<br />

ochrany života obyvatelstva,<br />

jeho zdraví a majetku.<br />

Terminologický slovník Ministerstva<br />

vnitra ČR, odboru bezpečnostní<br />

politiky z roku 2004 pak<br />

vymezuje pojem civilní nouzové<br />

plánování jako proces plánování,<br />

který vychází ze systému NATO<br />

a je zaměřen na zajišťování civilních<br />

zdrojů pro řešení krizových situací<br />

a ochranu obyvatelstva (civilní<br />

ochranu), která je souhrnem činností<br />

a postupů orgánů, organizací,<br />

složek a obyvatelstva s cílem<br />

minimalizovat negativní dopady<br />

možných mimořádných událostí<br />

a krizových situací na zdraví a životy<br />

lidí a jejich podmínky. Do procesu<br />

plánování HZS krajů spadají: krizový<br />

plán kraje, havarijní plán kraje<br />

a vnější havarijní plány.<br />

Vyhláška Ministerstva vnitra<br />

ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě<br />

a provádění úkolů ochrany obyvatelstva<br />

vymezuje konkrétní<br />

požadavky ochrany obyvatelstva<br />

v územním plánování a <strong>staveb</strong>ně<br />

technické požadavky na stavby<br />

civilní ochrany v části šesté.<br />

Požadavky ochrany obyvatelstva<br />

v územním plánovaní se uplatňují<br />

jako požadavky civilní ochrany<br />

vyplývající z havarijních plánů<br />

a krizových plánů v rozsahu,<br />

který odpovídá charakteru území<br />

a druhu územně plánovací dokumentace<br />

(§18). Citovaná vyhláška<br />

vymezuje rozsah uplatňovaných<br />

požadavků civilní ochrany pro:<br />

■ velký územní celek (§19);<br />

■ územní plán obce (§20);<br />

■ regulační plán (§21).<br />

Současně vymezuje <strong>staveb</strong>ně<br />

technické požadavky na stavby civilní<br />

ochrany nebo stavby dotčené<br />

požadavky civilní ochrany (§22).<br />

Jelikož ve vyhlášce není sjednoceno<br />

názvosloví se <strong>staveb</strong>ním<br />

zákonem, je potřeba pod pojmem<br />

velký územní celek chápat<br />

v kontextu názvosloví <strong>staveb</strong>ního<br />

zákona zásady územního rozvoje,<br />

pod pojmem územní plán obce<br />

pak územní plán. Pro regulační<br />

plán se nepožaduje zpracování<br />

doložky civilní ochrany, protože<br />

pojem „doložka civilní ochrany“<br />

<strong>staveb</strong>ní právo nezná.<br />

Oprávnění HZS<br />

podle z. 239/2000 Sb.,<br />

o integrovaném záchranném<br />

systému<br />

K uplatňování požadavků ochrany<br />

obyvatelstva HZS kraje zmocňuje<br />

zákon o integrovaném záchranném<br />

systému v tomto rozsahu:<br />

■ HZS kraje je dotčeným orgánem<br />

v územním a <strong>staveb</strong>ním<br />

řízení z hlediska ochrany obyvatelstva<br />

(§10 odst. 6);<br />

■ uplatňuje stanovisko k zásadám<br />

územního rozvoje<br />

z hlediska ochrany obyvatelstva<br />

a civilního nouzového plánování<br />

při přípravě na mimořádné<br />

události (§10 odst. 5 písm. j);<br />

■ vede evidenci a provádí kontrolu<br />

<strong>staveb</strong> civilní ochrany<br />

a <strong>staveb</strong> dotčených požadavky<br />

civilní ochrany v kraji (§10<br />

odst. 5 písm. i);<br />

■ uplatňuje stanoviska k územním<br />

plánům a regulačním plánům<br />

z hlediska své působnosti<br />

v požární ochraně, integrovaném<br />

záchranném systému a ochraně<br />

obyvatelstva při přípravě na MU<br />

(§12 odst. 2 písm. i).<br />

HZS kraje jako<br />

dotčený orgán<br />

Podle zákona č. 500/2004 Sb.,<br />

správního řádu, jsou dotčenými<br />

orgány ty orgány, o kterých to<br />

stanoví zvláštní zákon. Dotčený<br />

orgán je příslušný k vydání závazného<br />

stanoviska nebo vyjádření,<br />

které je podkladem rozhodnutí<br />

správního orgánu. Závazné stanovisko<br />

je úkon učiněný dotčeným<br />

orgánem na základě zákona.<br />

Závazné stanovisko není samostatným<br />

rozhodnutím ve správním<br />

řízení. Jeho obsah je závazný<br />

pro výrokovou část rozhodnutí<br />

správního orgánu. Dotčené orgány<br />

mají zákonem stanovená<br />

práva jako například poskytovat<br />

důležité informace pro řízení,<br />

nahlížet do spisu a z něj obdržet<br />

kopie, mohou činit společné<br />

úkony se správním orgánem<br />

s výjimkou vydání rozhodnutí.<br />

Ve správním řízení pak může být<br />

využito výsledků úkonu dotčeného<br />

orgánu.<br />

Podle <strong>staveb</strong>ního zákona chrání<br />

dotčené orgány veřejný zájem<br />

podle zvláštních právních předpisů.<br />

Dotčený orgán vydává pro<br />

rozhodnutí ve správním řízení<br />

podle <strong>staveb</strong>ního zákona závazné<br />

stanovisko (§4 odst. 2 písm. a)<br />

a pro postupy, které nejsou<br />

správním řízením stanovisko (§4<br />

odst. 2 písm. b). Závazná stanoviska<br />

pro potřeby správních řízení<br />

a stanoviska, která jsou závazným<br />

podkladem pro potřeby<br />

jiných postupů, uplatňuje podle<br />

zvláštních právních předpisů<br />

a podle <strong>staveb</strong>ního zákona.<br />

Je-li dotčeným orgánem podle<br />

zvláštních právních předpisů<br />

tentýž orgán veřejné správy,<br />

vydává koordinované stanovisko<br />

nebo koordinované závazné<br />

stanovisko, zahrnující požadavky<br />

na ochranu všech dotčených<br />

veřejných zájmů, které hájí. Přitom<br />

je vázán svým předchozím<br />

stanoviskem nebo závazným<br />

stanoviskem.<br />

Navazující stanovisko nebo navazující<br />

závazné stanovisko může<br />

dotčený orgán uplatňovat v téže<br />

věci pouze na základě:<br />

58<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

■ nově zjištěných a doložených<br />

skutečností, které nemohly<br />

být uplatněny dříve a kterými<br />

se podstatně změnily podmínky,<br />

za nichž bylo původní<br />

stanovisko vydáno;<br />

■ skutečností vyplývajících<br />

z větší podrobnosti pořízené<br />

územně plánovací dokumentace<br />

nebo podkladu pro rozhodnutí;<br />

■ jiného úkonu orgánu územního<br />

plánování nebo <strong>staveb</strong>ního<br />

řádu.<br />

Dotčený orgán může kontrolovat<br />

své stanovené podmínky ve<br />

stanovisku nebo závazném stanovisku<br />

v těchto případech:<br />

■ podmínky se stanou součástí<br />

výrokové části rozhodnutí;<br />

■ podmínky se stanou součástí<br />

opatření obecné povahy;<br />

■ podmínky se stanou součástí<br />

jiného úkonu orgánu územního<br />

plánování nebo <strong>staveb</strong>ního<br />

úřadu podle <strong>staveb</strong>ního<br />

zákona.<br />

Vyřazování stálých<br />

úkrytů (SÚ) z evidence<br />

HZS<br />

Důvody k vyřazení SÚ z evidence<br />

HZS kraje jsou následující.<br />

Nevyhovující technický stav<br />

úkrytů, zjištěný při kontrole<br />

Technický stav úkrytu se posuzuje<br />

s ohledem na požadavky<br />

předpisů, které platily v době<br />

jeho výstavby. Z evidence se<br />

vyřazují zejména:<br />

■ malokapacitní SÚ postavené<br />

v 50. a 60. letech minulého<br />

století;<br />

■ SÚ se zastaralým provozním<br />

zařízením nebo nevyhovující<br />

<strong>staveb</strong>ní části;<br />

■ SÚ dodatečně budované<br />

úpravou sklepních prostorů<br />

budov;<br />

■ pro nezajištění tlakové odolnosti<br />

a plynotěsnosti SÚ;<br />

■ pro značné náklady na opravu<br />

k uvedení do provozuschopného<br />

stavu.<br />

Nevyužitelnost SÚ<br />

■ v důsledku restrukturálních<br />

změn v hospodářství nelze využít<br />

pro ukrytí kategorie osob<br />

zaměstnanci (nevyhovující<br />

doběhové vzdálenosti k ukrytí<br />

obyvatelstva);<br />

■ kvůli nezájmu obecního úřadu,<br />

který zajišťuje ukrytí na<br />

území obce podle zákona<br />

o integrovaném záchranném<br />

systému;<br />

■ v případě realizace změny<br />

využití stavby SÚ k účelům<br />

uvedeným v žádosti vlastníka,<br />

tedy změny využití stavby SÚ<br />

k jinému účelu než k ukrytí.<br />

Z výše uvedených důvodů se SÚ<br />

vyřazují z evidence vedené HZS<br />

kraje vyřazovacím zápisem.<br />

Vyřazení SÚ pro účely <strong>staveb</strong>ního<br />

řízení<br />

Vydáním souhlasu s odstraněním<br />

stavby s vestavěným<br />

úkrytem nebo odstranění úkrytu<br />

samostatně stojícího. Vyřazení<br />

úkrytu z evidence HZS kraje se<br />

v tomto případě provádí koordinovaným<br />

stanoviskem.<br />

Údržba SÚ<br />

Údržbou stavby se rozumějí<br />

práce, jimiž se zabezpečuje její<br />

dobrý <strong>staveb</strong>ní stav tak, aby<br />

nedocházelo ke znehodnocení<br />

stavby a co nejvíce se prodloužila<br />

její uživatelnost (§3 odst. 4<br />

SZ). Vlastník stavby je povinen<br />

udržovat stavbu po celou dobu<br />

její existence (§154 odst. 1<br />

písm. a SZ). Není-li stavba<br />

řádně udržována a její vlastník<br />

neuposlechne výzvy <strong>staveb</strong>ního<br />

úřadu k provedení udržovacích<br />

prací, <strong>staveb</strong>ní úřad mu nařídí<br />

zjednání nápravy. Náklady<br />

udržovacích prací nese vlastník<br />

stavby (§139 odst. 1 SZ).<br />

U stavby určené k užívání veřejností<br />

může <strong>staveb</strong>ní úřad nařídit<br />

vlastníkovi, aby mu předložil časový<br />

a věcný plán udržovacích<br />

prací na jednotlivých částech<br />

stavby a na technologickém<br />

či jiném zařízení (§139 odst.<br />

2 SZ). Údržba SÚ se provádí<br />

v rozsahu úkonů stanovených<br />

ČSN 73 9050 Údržba stálých<br />

úkrytů civilní ochrany. Pokud<br />

není údržba úkrytu jeho vlastníkem<br />

zajišťována, je zapotřebí<br />

ve spolupráci se <strong>staveb</strong>ním úřadem<br />

uplatňovat postup podle<br />

<strong>staveb</strong>ního zákona.<br />

Součinnost ochrany<br />

obyvatelstva<br />

a prevence<br />

V případě územně plánovací<br />

dokumentace, ke které může<br />

ochrana obyvatelstva uplatňovat<br />

požadavky podle vyhl.<br />

č. 380/2002 Sb., je nutné koordinovat<br />

stanovisko v úzké spolupráci<br />

s prevencí, a to k:<br />

■ návrhu zadání zásad územního<br />

rozvoje;<br />

■ návrhu zadání územního plánu;<br />

■ návrhu zadání regulačního<br />

plánu;<br />

■ změnám územně plánovací<br />

dokumentace.<br />

Stavby, ke kterým mohou být<br />

uplatňovány <strong>staveb</strong>ně technické<br />

požadavky ochrany obyvatelstva<br />

podle vyhl. č. 380/200 Sb.,<br />

k přípravě a provádění úkolů<br />

ochrany obyvatelstva, jsou<br />

zejména:<br />

■ SÚ a zásahy do jejich konstrukcí;<br />

■ stavby financované s využitím<br />

státního rozpočtu, jako např.<br />

stavby škol, školská zařízení,<br />

ubytovny, stavby pro poskytování<br />

zdravotní nebo sociální<br />

péče, apod.;<br />

■ stavby pro průmyslovou výrobu<br />

a skladování;<br />

■ velkokapacitní sklady nebezpečných<br />

látek.<br />

Ve všech výše uvedených<br />

případech oddělení <strong>staveb</strong>ní<br />

a technologické prevence vydává<br />

pod svou hlavičkou výsledné<br />

stanovisko, kde zapracovává<br />

případné požadavky jak z hlediska<br />

<strong>staveb</strong>ní prevence, tak<br />

z hlediska ochrany obyvatelstva<br />

(koordinované stanovisko).<br />

HZS kraje, oddělení ochrany<br />

a přípravy obyvatelstva, vydává<br />

pouze koordinované stanovisko<br />

k záměru vlastníka odstranit<br />

stavbu s vestavěným<br />

úkrytem civilní ochrany (samostatně<br />

stojícím úkrytem),<br />

které je současně vyřazovacím<br />

zápisem SÚ z evidence<br />

a z havarijního plánu kraje (pokud<br />

je SÚ v havarijním plánu<br />

zahrnutý).<br />

Zásady územního<br />

rozvoje<br />

Pořizují se pro celé území kraje.<br />

HZS kraje uplatňuje stanovisko k:<br />

■ návrhu zásad územního<br />

rozvoje;<br />

■ k upravenému a posouzenému<br />

návrhu zásad územního<br />

rozvoje.<br />

Zastupitelstvo kraje před vydáním<br />

zásad územního rozvoje<br />

ověřuje, zda nejsou v rozporu se<br />

stanovisky dotčeného orgánu.<br />

Požadavky civilní ochrany (§19<br />

vyhl. č. 380/2002 Sb.) se uplatňují<br />

stanoviskem k návrhu zadání<br />

územního rozvoje k zapracování<br />

území speciálních zájmů<br />

pro následující požadované<br />

potřeby:<br />

■ evakuace obyvatelstva a jeho<br />

ubytování;<br />

■ nouzového zásobování obyvatelstva<br />

vodou;<br />

■ ochrany před vlivy nebezpečných<br />

látek skladovaných<br />

na území;<br />

■ ochrany před důsledky možného<br />

teroristického útoku<br />

na objekty, jejichž poškození<br />

může způsobit mimořádnou<br />

událost.<br />

Územní plán<br />

Pořizuje se a vydává pro celé území<br />

obce, hlavní město Prahu nebo<br />

pro vymezenou část Prahy. HZS<br />

kraje uplatňuje stanovisko k:<br />

■ návrhu zadání územního plánu<br />

(§20 vyhl. č. 380/2002 Sb.);<br />

■ konceptu územního plánu;<br />

■ návrhu územního plánu;<br />

■ k upravenému a posouzenému<br />

návrhu územního plánu.<br />

Na základě stanoviska dotčeného<br />

orgánu uplatněného k návrhu<br />

zadání územního plánu se<br />

v rozsahu předaných podkladů<br />

zapracuje do textové a grafické<br />

části návrh ploch pro požadované<br />

potřeby:<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 59

■ ochrany území před průchodem<br />

průlomové vlny vzniklé<br />

zvláštní povodní;<br />

■ zón havarijního plánování;<br />

■ ukrytí obyvatelstva v důsledku<br />

mimořádné události;<br />

■ evakuace obyvatelstva a jeho<br />

ubytování;<br />

■ skladování materiálu civilní<br />

ochrany a humanitární pomoci;<br />

■ vymezení a uskladnění nebezpečných<br />

látek mimo současně<br />

zastavěná území a zastavitelná<br />

území obce;<br />

■ záchranných, likvidačních a obnovovacích<br />

prací pro odstranění<br />

nebo snížení škodlivých účinků<br />

kontaminace vzniklých při mimořádné<br />

události;<br />

■ ochrany před vlivy nebezpečných<br />

látek skladovaných<br />

v území;<br />

■ nouzového zásobování obyvatelstva<br />

vodou a elektrickou<br />

energii.<br />

Regulační plán<br />

Regulační plán se zpracovává pro<br />

řešenou plochu části obce, obce<br />

nebo více obcí. Regulační plán<br />

(RP) nahrazuje ve schváleném<br />

rozsahu územní rozhodnutí. HZS<br />

kraje uplatňuje stanovisko k:<br />

■ návrhu zadání RP (§21 vyhl.<br />

č. 380/2002 Sb.);<br />

■ návrhu regulačního plánu .<br />

Na základě stanoviska se do<br />

regulačního plánu stanoví požadavky<br />

na využití pozemků pro:<br />

a) opatření vyplývající z určení<br />

záplavových území a zón<br />

havarijního plánování;<br />

b) umístění stálých a improvizovaných<br />

úkrytů;<br />

c) ubytování evakuovaného<br />

obyvatelstva;<br />

d) skladování materiálu civilní<br />

ochrany;<br />

e) zdravotnické zabezpečení<br />

obyvatelstva;<br />

f) ochranu před vlivy nebezpečných<br />

látek skladovaných<br />

v území;<br />

g) umístění nově navrhovaných<br />

objektů zvláštního významu;<br />

h) záchranné, likvidační a obnovovací<br />

práce pro odstranění<br />

nebo snížení škodlivých účinků<br />

kontaminace;<br />

i) nouzového zásobování obyvatelstva<br />

vodou;<br />

j) zřízení humanitární základny;<br />

k) požární nádrže a místa odběru<br />

vody k hašení požáru.<br />

Textová část stanoví požadavky<br />

na pozemky a požadavky na<br />

jejich využití, grafická část obsahuje<br />

podle potřeby znázornění<br />

pozemků obsažených v textové<br />

části.<br />

Územní řízení<br />

Umísťovat stavby, jejich změny,<br />

měnit jejich vliv na využití<br />

území, chránit důležité zájmy<br />

lze na základě územního rozhodnutí<br />

nebo územního souhlasu,<br />

mimo stavby vyjmenované<br />

<strong>staveb</strong>ním zákonem, u kterých<br />

to zákon nepožaduje. Územní<br />

řízení může být spojeno<br />

se <strong>staveb</strong>ním řízením podle<br />

správního řádu. Se souhlasem<br />

dotčeného orgánu může <strong>staveb</strong>ní<br />

úřad uzavřít s žadatelem<br />

veřejnoprávní smlouvu, která<br />

nahrazuje územní rozhodnutí.<br />

Pokud rozhoduje <strong>staveb</strong>ní úřad<br />

ve zjednodušeném územním<br />

řízení, musí být žádost doložena<br />

závaznými stanovisky dotčených<br />

orgánů. Ty musí obsahovat<br />

výslovný souhlas se zjednodušeným<br />

řízením. Územní souhlas<br />

nelze vydat, obsahuje-li závazné<br />

stanovisko dotčeného orgánu<br />

podmínky, nebo je-li závazným<br />

stanoviskem vyjádřen nesouhlas<br />

s jeho vydáním.<br />

Stavebně technické<br />

požadavky na stavby<br />

civilní ochrany (CO)<br />

Stavebně technické požadavky<br />

na stavby CO nebo stavby dotčené<br />

požadavky CO (§ 22 vyhl.<br />

č. 380/2002 Sb.)<br />

■ U <strong>staveb</strong> financovaných s využitím<br />

prostředků státního rozpočtu,<br />

<strong>staveb</strong> škol a školských<br />

zařízení, ubytoven a <strong>staveb</strong> pro<br />

poskytování zdravotní nebo sociální<br />

péče se uplatňuje požadavek<br />

na využitelnost uvedených <strong>staveb</strong><br />

jako improvizovaných úkrytů<br />

(§22 odst. 1 písm. c).<br />

■ Velkokapacitní sklady nebezpečných<br />

látek, například<br />

ve stavbách pro průmyslovou<br />

výrobu a skladování, se umísťují<br />

za hranice vymezeného<br />

zastavitelného území obce (§22<br />

odst. 4). Zastavitelná plocha je<br />

plocha vymezená v územním<br />

plánu nebo v zásadách územního<br />

rozvoje k zastavění. Tedy<br />

zastavitelné území tvoří plochy,<br />

které lze převádět bez problémů<br />

na <strong>staveb</strong>ní pozemky, a proto<br />

jsou významným stimulátorem<br />

zájmu případných investorů<br />

o výstavbu v obci.<br />

■ Improvizované úkryty se<br />

navrhují v souladu s plánem<br />

ukrytí v dosažitelných vzdálenostech<br />

k zabezpečení ukrytí<br />

obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout<br />

SÚ (§22 odst. 3).<br />

■ Požadavky na navrhování<br />

stálých úkrytů (§22 odst.2).<br />

Základním požadavkem je dodržení<br />

ČSN při jejich výstavbě<br />

a předpisů, podle kterých<br />

byly projektovány při jejich<br />

opravách a rekonstrukcích.<br />

Při projektování a údržbě SÚ<br />

musí být dodrženy následující<br />

normy:<br />

– Navrhování a výstavba <strong>staveb</strong><br />

civilní ochrany, ČSN P 73<br />

9010;<br />

– Stálé tlakově odolné úkryty<br />

civilní obrany (pro výpočet<br />

ekvivalentních statických zatížení),<br />

ČSN 73 9001;<br />

– Údržba stálých úkrytů civilní<br />

ochrany (pro zkoušku a hodnocení<br />

plynotěsnosti), ČSN<br />

73 9050.<br />

■ Požadavky na ochranné systémy<br />

podzemních dopravních<br />

<strong>staveb</strong> (§22 odst. 1 písm. b).<br />

■ Požadavky na stavby pro průmyslovou<br />

výrobu a skladování<br />

(§22 odst. 1 písm. d). Ty lze specifikovat<br />

v závislosti na upozornění<br />

k zařazení vzniklé právnické<br />

osoby nebo podnikající fyzické<br />

osoby do havarijního plánu kraje<br />

nebo vnějšího havarijního plánu,<br />

a to již ve stádiu projektové přípravy.<br />

Lze uplatnit požadavek na<br />

vybudování a umístěním sirény<br />

k zajištění varování, k řešení<br />

vyrozumění, evakuace a ukrytí<br />

(§23 odst. 1 písm. b zákona<br />

č. 239/2000 Sb.).<br />

Stavební<br />

dokumentace<br />

Dokumentace pro ohlášení stavby,<br />

k žádosti o <strong>staveb</strong>ní povolení<br />

a k oznámení stavby ve zkráceném<br />

<strong>staveb</strong>ním řízení obsahuje<br />

Souhrnnou technickou zprávu,<br />

jejíž součástí je i bod 10. Ochrana<br />

obyvatelstva, kde musí být<br />

uvedeno splnění základních<br />

požadavků na situování a <strong>staveb</strong>ní<br />

řešení stavby z hlediska<br />

ochrany obyvatelstva (vyhláška<br />

č. 499/2006 Sb., příloha 1, písm.<br />

B. bod 10).<br />

Rušení věcného<br />

břemene ke SÚ<br />

Zrušení věcného břemene lze<br />

docílit:<br />

■ Návrhem na výmaz vkladu<br />

práva odpovídajícího věcnému<br />

břemeni adresovanému místně<br />

příslušnému katastrálnímu úřadu.<br />

Přílohou návrhu je smlouva o zrušení<br />

věcného břemene uzavřená<br />

mezi oprávněným, kterým je HZS<br />

kraje (dříve okresní úřad), a povinným,<br />

kterým je vlastník SÚ. Tento<br />

způsob lze použít tehdy, pokud<br />

přešly povinnosti ochrany obyvatelstva<br />

k věcným břemenům<br />

zřízeným pro SÚ z působnosti<br />

okresních úřadů na HZS kraje<br />

delimitační smlouvou, a to v případě<br />

„živých“ i vyřazených úkrytů<br />

z evidence. K návrhu na vklad je<br />

nutné v příloze se smlouvami<br />

o zrušení věcného břemene zaslat<br />

část delimitační smlouvy týkající<br />

se věcných břemen, dále výpis<br />

z obchodního rejstříku a výpisy týkající<br />

se oprávněného (podpisový<br />

vzor, který lze nahradit ověřením<br />

podpisu; jmenování Ministrem<br />

vnitra ČR do funkce ředitele HZS<br />

kraje; oznámení Českého statistického<br />

úřadu o přidělení IČ). Výpisy<br />

není nutné dokládat, pokud jsou<br />

již ve sbírce listin na katastrálním<br />

úřadu založeny a navrhovatel se<br />

na ně odkáže a prohlásí, že údaje<br />

v nich uvedené se nezměnily.<br />

■ Potvrzením o zániku práva<br />

zapsaného doposud v katastru,<br />

60<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

které vydává osoba, v jejíž prospěch<br />

je zaniklé právo v katastru<br />

dosud zapsáno, tedy dříve okresní<br />

úřad, nyní HZS kraje. Potvrzení<br />

o zániku práva, které se vydává<br />

podle §40 odst. 2 písm. b katastrální<br />

vyhlášky č. 26/2007 Sb.,<br />

musí mít tyto náležitosti (§40<br />

odst. 4 katastrální vyhlášky):<br />

– označení HZS kraje, který potvrzení<br />

vydává (název, adresa<br />

sídla a identifikační číslo);<br />

– označení HZS kraje, jehož právo<br />

zaniklo (název, adresa sídla<br />

a identifikační číslo, dříve<br />

okresní úřad);<br />

– označení nemovitostí údaji<br />

podle katastrálního zákona,<br />

– označení práva, které podle<br />

potvrzení zaniklo;<br />

– odkaz na ustanovení zvláštního<br />

právního předpisu, podle<br />

kterého k zániku práva došlo<br />

(§151p odst. 1. a 2. zákona<br />

č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších<br />

předpisů, občanský<br />

zákoník);<br />

– uvedení právních skutečností,<br />

které vedly k zániku práva<br />

(nastaly takové trvalé změny,<br />

že věc již nemůže sloužit<br />

potřebám oprávněné osoby<br />

nebo prospěšnějšímu užívání<br />

její nemovitosti, a to vyřazením<br />

úkrytu z evidence HZS kraje<br />

a z havarijního plánu kraje).<br />

Tento způsob se použije v případech,<br />

kdy již byly SÚ vyřazeny<br />

z evidence HZS kraje a z havarijního<br />

plánu kraje. Přitom je nutné<br />

respektovat tu skutečnost, že<br />

další přílohou Potvrzení zániku<br />

práva zapsaného doposud v katastru<br />

nemovitostí musí být alespoň<br />

část delimitační smlouvy,<br />

kterou se prokazuje, že je HZS<br />

kraje osobou, v jejíž prospěch je<br />

právo v katastru zapsáno.<br />

Poskytování údajů<br />

pořizovateli územně<br />

analytických podkladů<br />

(ÚAP)<br />

Údaje o území jsou informace<br />

nebo data o stavu území,<br />

o právech, povinnostech<br />

a omezeních, která se váží<br />

k části území (plocha, pozemek,<br />

přírodní útvar, stavba) a vznikly<br />

na základě právních předpisů.<br />

Údaje o území zahrnují informace<br />

o jejich vzniku, pořízení, zpracování,<br />

schválení nebo nabytí<br />

platnosti a účinnosti (§27 odst.<br />

2 SZ). Údaje o území poskytuje<br />

pořizovateli územně analytických<br />

podkladů orgán veřejné<br />

správy (poskytovatel údajů)<br />

především v digitální formě<br />

po jejich vzniku nebo zjištění;<br />

zodpovídá za jejich správnost,<br />

úplnost a aktuálnost.<br />

HZS kraje poskytuje údaje<br />

o sledovaných jevech uvedených<br />

v příloze č. 1 vyhlášky<br />

č. 500/2006 Sb., části<br />

A, a to o objektech CO (SÚ)<br />

a objektech požární ochrany.<br />

Prvotní údaje byly poskytnuty<br />

v souladu se zákonem úřadům<br />

územního plánování a krajským<br />

úřadům v roce 2007. Úplná<br />

aktualizace se provádí každé<br />

dva roky, tedy další proběhne<br />

v roce 2009. Poskytovatel<br />

potvrzuje správnost, úplnost<br />

a aktualizaci použitých údajů<br />

také na základě výzvy do tří<br />

měsíců. Pokud poskytovatel<br />

neplní povinnosti, je povinen<br />

uhradit náklady na aktualizaci<br />

a změny.<br />

Mimořádné postupy<br />

Stavební zákon vymezuje<br />

stavbu jako veškerá <strong>staveb</strong>ní<br />

díla, která vznikají <strong>staveb</strong>ní<br />

nebo montážní technologií,<br />

bez zřetele na jejich <strong>staveb</strong>ně<br />

technické provedení, použité<br />

<strong>staveb</strong>ní výrobky, materiály<br />

a konstrukce, a to bez zřetele<br />

na účel využití a dobu trvání.<br />

Pokud je třeba při bezprostředně<br />

hrozící živelné pohromě<br />

bezodkladně provést opatření<br />

k odvrácení nebo zmírnění<br />

možných dopadů mimořádné<br />

události, je možné se odchýlit<br />

od postupů stanovených <strong>staveb</strong>ním<br />

zákonem. Například<br />

tak, že opatření na pozemcích<br />

spočívající podle okolností<br />

v provádění <strong>staveb</strong>, terénních<br />

úpravách, jimiž se předchází<br />

bezprostředně hrozícím důsledkům<br />

živelní pohromy, čelí jejich<br />

účinkům a zabraňuje ohrožení<br />

života nebo zdraví osob, popřípadě<br />

jiným škodám, mohou<br />

být zahájena bez předchozího<br />

souhlasu nebo jiného opatření<br />

daného <strong>staveb</strong>ním zákonem.<br />

Stavebnímu úřadu však musí<br />

být oznámeno, že tato opatření<br />

jsou prováděna.<br />

Závěr<br />

S ohledem na Koncepci ochrany<br />

obyvatelstva do roku 2013<br />

s výhledem do roku 2020 se<br />

připravuje novelizace vyhlášky<br />

č. 380/2002 Sb., k přípravě<br />

a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,<br />

která bude více upřesněna<br />

a konkretizována. Do její<br />

novelizace je nutné postupovat<br />

v souladu s doposud platným<br />

zněním a požadavky ochrany<br />

obyvatelstva v mezích této vyhlášky<br />

uplatňovat. ■<br />

Použitá literatura<br />

[1] Zákon č. 239/200 Sb.,<br />

o integrovaném záchranném<br />

systému (IZS) ve znění pozdějších<br />

předpisů<br />

[2] Vyhláška MV č. 380/2002<br />

Sb., k přípravě a provádění<br />

úkolů ochrany obyvatelstva<br />

[3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním<br />

plánování a <strong>staveb</strong>ním řádu<br />

(<strong>staveb</strong>ní zákon)<br />

[4] Vyhláška č. 500/2006 Sb.,<br />

o územně analytických podkladech<br />

a územně plánovací<br />

dokumentaci a způsobu<br />

evidence územně plánovací<br />

činnosti<br />

[5] Vyhláška č. 499/2006 Sb.,<br />

o dokumentaci <strong>staveb</strong><br />

[6] Vyhláška č. 501/2006 Sb.,<br />

o obecných požadavcích na<br />

využití území<br />

[7] Zákon č. 500/2004 Sb.,<br />

správní řád<br />

[8] Terminologický slovník MV<br />

ČR, odboru bezpečnostní<br />

politiky, 2004<br />

[9] Pokyny MV, GŘ HZS ČR,<br />

Čj. PO-335-4/OOB-2007<br />

[10] Katastrální vyhláška<br />

č. 26/2007 Sb.<br />

[11] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský<br />

zákoník<br />

[12] Koncepce ochrany obyvatelstva<br />

do roku 2013 s výhledem<br />

do roku 2013, MV,<br />

GŘHZS ČR, Praha 2008<br />

inzerce<br />

Statika, která Vás bude bavit ...<br />

RSTAB<br />

Program pro výpočet<br />

rovinných i prostorových<br />

prutových konstrukcí<br />

RFEM<br />

Program pro výpočet<br />

konstrukcí metodou<br />

konečných prvků<br />

Nejnovější evropské normy<br />

Snadné intuitivní ovládání<br />

Přehledné grafické výstupy<br />

6 500 zákazníků ve světě<br />

Nová verze v českém jazyce<br />

Zákaznické služby v Praze<br />

Demoverze zdarma ke stažení<br />

www.dlubal.cz<br />

Ing. Software Dlubal s.r.o.<br />

Anglická 28,120 00 Praha 2<br />

Tel.: +420 222 518 568<br />

Ing. Software<br />

Fax: +420 222 519 218<br />

Dlubal E-mail: info@dlubal.cz<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 61<br />

rce 43x254 zrcadlo (Stavebni1 1 17.5.2008 11:27:11

svět stavbařů<br />

Projekt Posilování sociálního dialogu<br />

Svaz podnikatelů ve <strong>staveb</strong>nictví<br />

v ČR (SPS) je prostřednictvím<br />

svého členství v Konfederaci<br />

zaměstnavatelských<br />

a podnikatelských svazů (KZPS)<br />

účastníkem projektu Posilování<br />

sociálního dialogu s důrazem<br />

na modernizaci institucí, rozvoj<br />

lidských zdrojů a rozvoj kvality<br />

služeb sociálních partnerů.<br />

Projekt je v současné době ve<br />

fázi realizace, zadavatelem je<br />

Ministerstvo práce a sociálních<br />

věcí ČR, hlavním realizátorem<br />

projektu je Svaz průmyslu a dopravy<br />

ČR, partnery projektu jsou:<br />

KZPS, Českomoravská konfederace<br />

odborových svazů (ČMKOS)<br />

a Asociace samostatných odborů<br />

(ASO). Obdobím řešení a realizace<br />

projektu je březen 2008 až<br />

květen 2010.<br />

Popis projektu<br />

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP)<br />

připravil projekt, na jehož realizaci<br />

spolupracuje s ostatními sociálními<br />

partnery v ČR. Úloha SP<br />

je tedy dvojí – koordinační, pro<br />

aktivity společné pro všechny<br />

partnery, a realizační pro aktivity<br />

SP. SP hájí zájmy podniků, a to lze<br />

jen za spolupráce a vyjednávání<br />

všech sociálních partnerů, tj. jak<br />

na straně zaměstnavatelské, tak<br />

na straně odborů. Při projednávání<br />

vládních dokumentů a návrhů,<br />

zastupování českých organizací<br />

na evropské úrovni je kladen důraz<br />

na přenos informací a kvalitní<br />

komunikaci nejen mezi samotnými<br />

sociálními partnery, ale<br />

i ve směru od sociálních partnerů<br />

směrem k podnikům a zaměstnancům<br />

a ve směru od podniků<br />

a zaměstnanců směrem k české<br />

vládě a politické reprezentaci až<br />

po Evropský parlament. Tato<br />

komunikace přispěje k šíření<br />

informací, které zvýší adaptabilitu<br />

zaměstnanců a rozvíjení<br />

konkurenceschopnosti podnikatelských<br />

subjektů. Všechna tato<br />

jednání s sebou přináší i nutnost<br />

maximálně kvalitní reakce<br />

na ekonomické, technologické<br />

a strukturální změny, vedoucí<br />

k posílení konkurenceschopnosti<br />

české ekonomiky.<br />

Projekt by měl přispět ke zlepšení<br />

profesionálního vystupování<br />

zástupců SP při jednáních na regionální,<br />

národní i evropské úrovni<br />

a ke kvalitnímu zabezpečení<br />

agendy, podporující reprezentativnost<br />

SP i dalších sociálních<br />

partnerů s regionální působností<br />

na mezinárodním poli. K tomuto<br />

by měl přispět i připravovaný<br />

webový portál, který by měl být<br />

komplexní platformou pro sociální<br />

dialog v České republice.<br />

Cíl projektu<br />

Zlepšení efektivity vnitřního<br />

aparátu organizací sociálních<br />

partnerů, kteří pak cílovým skupinám<br />

poskytnou lepší servis,<br />

poradenství, konzultační činnosti<br />

v oblastech rozvoje lidských<br />

zdrojů, právních, ekonomických,<br />

technologických a dalších. Profesionální<br />

vystupování zástupců sociálních<br />

partnerů ČR při jednáních<br />

na regionální, národní i evropské<br />

úrovni (podpora jazykového, odborného,<br />

technického vzdělávání<br />

zaměstnanců a spolupracujících<br />

osob sekretariátů svazů a odborů,<br />

včetně posílení jejich personálních<br />

kapacit a využívání moderních<br />

způsobů komunikace).<br />

Výstupem by mělo být vytvoření<br />

prvního společného webového<br />

portálu zaměstnavatelsko-zaměstnanecké<br />

sféry, posílení<br />

kapacit a zefektivnění činností<br />

sociálních partnerů.<br />

Hlavním cílem projektu je posilování<br />

sociálního dialogu s přihlédnutím<br />

k aplikaci evropského pojetí.<br />

Jedním z charakteristických rysů<br />

evropského sociálního modelu je<br />

evropský sociální dialog – tedy<br />

jednání a konzultace evropských<br />

sociálních partnerů (zaměstnavatelů<br />

a zástupců zaměstnanců).<br />

Sociální dialog se vede na nadodvětvové<br />

i odvětvové úrovni. Je<br />

považován za součást právních<br />

acquis ES (komunitární právo),<br />

neboť požadavek konzultací sociálních<br />

partnerů je obsažen v řadě<br />

směrnic, doporučení a akčních<br />

plánů ES, i acquis institucionálních.<br />

Sociální partneři se stávají<br />

hlavními garanty aplikaci principů<br />

EU, týkajících se témat, jako je<br />

BOZP, rovné příležitosti, právo<br />

na konzultace a právo na přístup<br />

k zaměstnání. Sociální dialog je<br />

rovněž stále více prostředkem<br />

pro provádění směrnic na národní<br />

úrovni uzákoňováním dohod<br />

evropských sociálních partnerů,<br />

případně přímou realizací těchto<br />

dohod sociálními partnery na<br />

národní úrovni.<br />

Klíčové aktivity<br />

V současnosti se realizují první<br />

čtyři klíčové aktivity projektu.<br />

Tyto klíčové aktivity se týkají<br />

provedení empirického šetření<br />

a zpracování analytických materiálů<br />

k rozhodujícím cílům projektu.<br />

■ Diagnostika cílů pro sociální<br />

partnery<br />

Tato klíčová aktivita má za cíl,<br />

na základě analýzy stavu sociálního<br />

dialogu (dále SD) na všech<br />

úrovních, stanovit návazné cíle<br />

pro oblast vedení sociálního<br />

dialogu a prostředky jak jich<br />

dosáhnout. Specifickým cílem<br />

je návrh zefektivnění komunikace<br />

v oblasti SD. Hlavní oblast má být<br />

zaměřena na cílené a účelné PR<br />

vůči cílové skupině a stanovení<br />

technik a nástrojů, pomocí kterých<br />

organizace vybudují a udrží<br />

vztahy se svým okolím.<br />

■ Diagnostika institucionálních<br />

procesů<br />

Klíčová aktivita číslo 2 představuje<br />

analýzu silných a slabých stránek<br />

text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR<br />

informačních toků v institucionálních<br />

procesech. Cílem je definování<br />

nejdůležitějších činností<br />

sociálních partnerů jako základ<br />

procesně orientovaného systému<br />

řízení, dále vytváření předpokladů<br />

pro tvorbu a rozvoj procesního<br />

modelu a nejvhodnější začlenění<br />

regionálních zastoupení do<br />

současných struktur, definování<br />

služeb a procesů přenesených<br />

na regionální zastoupení.<br />

■ Analýza pracovních míst –<br />

zaměstnanců a osob sociálních<br />

partnerů (na straně<br />

zaměstnavatelů)<br />

V pořadí třetí klíčová aktivita<br />

má za cíl nadefinovat chybějící<br />

schopnosti a dovednosti jednotlivých<br />

osob, majících podle<br />

předchozí klíčové aktivity vazbu<br />

na zajišťování odborných kompetencí<br />

a poradenství pro regionální<br />

pobočky v oblasti sociálního<br />

dialogu, kolektivního vyjednávání<br />

a pracovněprávních vztahů. Má<br />

zjistit sociální, profesní a kvalifikační<br />

struktura pracovníků, jejich<br />

rozvojový potenciál a přínos pro<br />

organizaci. Přitom nejdůležitější<br />

složkou personální strategie má<br />

být naplňování čtvrté klíčové<br />

aktivity – vzdělávání.<br />

■ Analýza vzdělávacích potřeb<br />

Cílem určit potřeby v oblasti<br />

vzdělávání pro cílovou skupinu<br />

za účelem vytvoření podmínek<br />

pro celoživotní učení v kontextu<br />

rovných příležitostí. V rámci projektu<br />

je hlavním cílem sestavení<br />

reprezentativního vzdělávacího<br />

plánu organizací sociálního dialogu<br />

a správné identifikace<br />

klíčových oblastí rozvoje zaměstnanců.<br />

Materiál je příspěvkem ke<br />

splnění tohoto úkolu za subjekty<br />

sdružené v KZPS. Kromě ní<br />

zpracovaly analogický materiál<br />

i další partneři projektu (odbory,<br />

SP atd.). Konečnou verzi vzdělávacího<br />

programu přijme řídící<br />

tým projektu, ve kterém jsou<br />

zastoupeni všichni partneři. ■<br />

Autor: Tomáš Majtner<br />

62<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

Z valných hromad OK ČKAIT<br />

inzerce<br />

Valná hromada OK ČKAIT<br />

České Budějovice 2009<br />

Již po šestnácté (s jednou<br />

výjimkou) se valná hromada OK<br />

ČKAIT České Budějovice konala<br />

v kongresovém centru Gerbera.<br />

Sál má odpovídající kapacitu<br />

a zázemí potřebných služeb,<br />

což bývalo jeho předností. Po<br />

vystřídání několika nájemců<br />

ale sál natolik sešel, že byl<br />

letos problém probudit ho<br />

do stavu schopného pro jednání.<br />

Bohužel, změna místa<br />

konání valné hromady již nebyla<br />

možná, protože termíny ze strany<br />

Komory a pronájmy sálů se<br />

uzavírají rok předem. Nám tedy<br />

nezbývá, než se účastníkům<br />

za problémy s osvětlením<br />

a ozvučením omluvit a slíbit, že<br />

příští valná hromada se bude<br />

20. ledna 2010 konat v prostředí<br />

jiném, doufám že podstatně<br />

lepším.<br />

Valná hromada má svá pravidla,<br />

daná vnitřními předpisy Komory<br />

a nelze na nich nic podstatného<br />

měnit. Přesto mělo letošní<br />

jednání dvě významné změny.<br />

Tou první byl jeho bilanční charakter.<br />

Skončilo totiž funkční období<br />

výboru oblasti, které bylo<br />

mimořádně dlouhé (pětileté),<br />

a za tuto dobu se událo mnoho.<br />

Výbor oblasti intenzivně spolupracoval<br />

s Krajským úřadem,<br />

s Magistrátem města České<br />

Budějovice a s dalšími městy<br />

a jejich starosty, s Komoru<br />

Horního Rakouska a Salzburgu,<br />

s Energy Center CB, s odbornými<br />

školami a dalšími institucemi<br />

z oboru <strong>staveb</strong>nictví.<br />

Výbor zajišťoval též tři ročníky<br />

soutěžní přehlídky <strong>staveb</strong>ních<br />

realizací PRESTA, uspořádal pět<br />

adventních setkání v různých<br />

městech, sedm tematických<br />

zájezdů – mimo jiné na Island<br />

či do Španělska a Portugalska,<br />

a mnoho odborných<br />

exkurzí a vzdělávacích akcí.<br />

Aktivně spolupracoval při<br />

vzniku nové Vysoké školy technickév<br />

Českých Budějovicích.<br />

Zejména pomáhal při celostátních<br />

akcích zaměřených na<br />

propagacia ochranu národních<br />

kulturních památek –<br />

řetězového mostu ve Stádlci<br />

a koněspřežní železnice České<br />

Budějovice-Linec.<br />

Druhou změnou byla volba<br />

nového výboru oblasti. Z dosavadního<br />

výboru již nekandidovali<br />

Ing. Bohumil Kujal, Marie<br />

Hladíková a autor těchto řádků.<br />

Za svou dlouhodobou práci<br />

vyslechli mnohá poděkování<br />

a obdrželi knižní dary, dáma<br />

též květiny. Nový výbor byl<br />

doplněn podstatně mladšími<br />

kolegy, čímž se jeho věkový<br />

průměr snížil o celých sedm<br />

let! Novým předsedou výboru<br />

se stal Ing. František Hladík<br />

a členy Ing. Tomáš Chromý,<br />

Ing. Vladimír Dufek, Ing. Jaroslav<br />

Hodina, Ing. Jan Jelínek,<br />

Ing. Radek Lukeš, Pavel Otruba,<br />

Ing. Jiří Straka a Ing. Ivan<br />

Štětina. Složení výboru má<br />

předpoklady přijít s novými<br />

náměty pro činnost ve prospěch<br />

Komory a zejména jejich členů,<br />

▲ Valná hromada OK ČKAIT Praha a Středočeský kraj se konala v Praze<br />

v Národním domě na Smíchově<br />

k čemuž jim lze popřát mnoho<br />

úspěchů.<br />

Ing. Jiří Schandl<br />

OK ČK AIT České Budějovice<br />

má novou e–mailovou adresu:<br />

cb@ckait.cz<br />

Valná hromada OK ČKAIT Praha<br />

a Středočeský kraj 2009<br />

Valná hromada ČKAIT oblasti<br />

Praha a Středočeský kraj se<br />

konala 20. ledna 2009 v Praze<br />

v Národním domě na Smíchově.<br />

K datu konání Valné hromady<br />

končilo volební období výboru<br />

oblasti. Pro další volební období<br />

došlo k obměně členů výboru.<br />

Na další období nekandidoval<br />

z členů vedení oblasti Ing. Karel<br />

Blecha, který by se měl v další<br />

práci pro Komoru věnovat hlavně<br />

legislativě. Složení nově zvoleného<br />

desetičlenného výboru<br />

lépe odpovídá profesní struktuře<br />

Komory a i věkový průměr členů<br />

výboru se výrazně snížil.<br />

Výbor byl zvolen ve složení: Ing. Jan<br />

Bořek, Ing. Jan Cihlář, Ing. Karel<br />

Jung, Ing. Milan Komínek, Ing. Jaroslav<br />

Lébl, CSc, Ing. Jan Matějka,<br />

Ing. Eva Patáková, Ing. Vladimír<br />

Smrž, Ing. Michael Trnka, CSc.<br />

Zpráva o činnosti odstupujícího<br />

výboru i plán činnosti nového<br />

výboru jsou umístěny na webových<br />

stránkách ČKAIT. ■<br />

Ing. Michael Trnka, CSc.<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 63

▲ Historické objekty lakovny a dílen depa kolejových vozidel na Masarykově nádraží v Praze, kde bude umístěna hlavní<br />

expozice Železničního muzea NTM. Foto autor.<br />

Železniční muzeum Národního technického<br />

muzea na Masarykově nádraží v Praze<br />

Před sto lety bylo založeno Technické muzeum<br />

pro Království české, jehož přímým pokračovatelem<br />

je dnešní Národní technické muzeum<br />

(NTM). Od začátku byly součástí sbírky muzea<br />

předměty železniční provenience.<br />

▲ Železniční muzeum NTM v depu kolejových vozidel na Masarykově nádraží<br />

v Praze. Urbanistická a objemová studie Němec a Žilka architekti z roku 2004.<br />

Dnes obsahuje sbírka Železničního<br />

muzea NTM několik set předmětů<br />

dokumentujících vývoj železnice.<br />

Jedinečnost železniční dopravy, její<br />

vliv na utváření moderní společnosti,<br />

kvalita železniční sbírky NTM a stálý<br />

zájem veřejnosti o historii dopravy<br />

vedl k potřebě vybudovat vlastní<br />

prostor pro kvalitní prezentování<br />

železniční historie v rámci NTM.<br />

Základem pro další rozvoj železniční<br />

sbírky se stal rok 2000, kdy bylo na<br />

základě usnesení č. 1147/2001 vlády<br />

ČR nařízeno v rámci NTM zřídit oborové<br />

Železniční muzeum. Toto vládní<br />

usnesení rovněž určilo, že hlavní expozice<br />

Železničního muzea vznikne<br />

v Praze, v depu kolejových vozidel<br />

na Masarykově nádraží. V roce 2003<br />

▼ Budoucí hlavní expozice železničních vozidel Železničního muzea NTM. Urbanistická a objemová studie Němec<br />

a Žilka architekti z roku 2004.<br />

pak byla část areálu někdejšího depa<br />

převedena do vlastnictví Národního<br />

technického muzea.<br />

Železničnímu muzeu NTM tak<br />

byla dána možnost prezentovat<br />

nejvýznamnější část svých sbírek<br />

v prostředí nejstarší zachované<br />

výtopny v Evropě postavené<br />

v roce 1845. Stavební vývoj budov<br />

lokomotivního depa byl v zásadě<br />

ukončen ve druhé polovině 70. let<br />

19. století. Kontinuální železniční<br />

provoz neumožnil zásadní přestavby<br />

jednotlivých objektů, a tak si<br />

budovy zachovaly takřka původní<br />

vzhled až do současnosti.<br />

Vzhledem k hodnotě stavby se<br />

rekonstrukce areálu pro potřeby<br />

Železničního muzea NTM omezí<br />

na nejnutnější zásahy a očištění od<br />

úprav, které byly necitlivě provedeny<br />

především ve druhé polovině<br />

20. století. Největším zásahem do<br />

vzhledu celého komplexu se stane<br />

nové skleněné zastřešení dvorany<br />

mezi budovou dílen a lakovnou.<br />

V tomto prostoru se třemi kolejemi<br />

bude umístěna hlavní expozice železničních<br />

vozidel. Zastřešení bude<br />

provedeno velmi citlivě a subtilně,<br />

aby nebyl narušen klasicistní vzhled<br />

hlavního průčelí dílenské budovy<br />

z roku 1845. V rámci projektu bude<br />

řešeno i propojení muzea s přilehlým<br />

prostorem. Muzeem bude<br />

možné projít v ose Hybernská ulice –<br />

Trocnovská ulice přes expozice nebo<br />

mimo „placený prostor“ – přes nádvoří<br />

přilehlé k Husitské ulici. Celý<br />

komplex se tak návštěvníkům i obyvatelům<br />

Prahy maximálně otevře<br />

a umožní pohodlné a kulturní spojení<br />

Žižkova s centrem metropole.<br />

Po svém dokončení se muzeum<br />

zapojí do projektu „Muzejní<br />

míle“, který má formou propagace<br />

a jednotné vstupenky propojit Národní<br />

muzeum, Železniční muzeum NTM,<br />

Muzeum hlavního města Prahy, Armádní<br />

muzeum na Žižkově a Národní<br />

památník na Vítkově, kde Národní<br />

muzeum buduje expozici české státnosti.<br />

Přáním Národního technického<br />

muzea je, aby se Železniční muzeum<br />

v centru hlavního města stalo místem<br />

setkávání, kde přes změny v bezprostředním<br />

okolí zůstane zachována<br />

historická atmosféra nejstaršího pražského<br />

nádraží. ■<br />

Autor: Mgr. Jiří Střecha,<br />

ředitel Železničního muzea NTM<br />

64<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

materiály<br />

text: Jan Kníže<br />

foto: archiv autora<br />

Zkouška dřevěného trámového<br />

stropu s požární odolností 60 minut<br />

Problematika chování dřevěných materiálů vystavených<br />

účinkům požáru je rozhodující nejen<br />

při posuzování požární odolnosti dřevo<strong>staveb</strong>,<br />

ale prakticky pro všechny stavby, ve kterých<br />

jsou tyto materiály použity.<br />

V případě tématu hodnocení<br />

požární odolnosti konstrukcí<br />

dřevěných trámových stropů je<br />

důležitější zkoušet a klasifikovat<br />

požární odolnost především pro<br />

požár působící zespodu, který<br />

je obecně závažnější než požár<br />

působící seshora. V případě<br />

minimálního požadavku požární<br />

odolnosti stropu 60 minut je<br />

většinou ochrana stropu řešena<br />

protipožárním podhledem,<br />

tvořeným například z desek na<br />

bázi sádry ve dvou navzájem<br />

přeložených vrstvách. Tyto konstrukce<br />

jsou však zkoušeny bez<br />

dalších podlahových vrstev,<br />

které mohou požární odolnost<br />

celé konstrukce dále zlepšovat.<br />

Co ale dělat v případě, kdy je<br />

přáním zákazníka mít viditelné<br />

trámy? Znamená to nižší požární<br />

odolnost nebo existuje jiné<br />

řešení.<br />

Skladba testovaného<br />

produktu<br />

Vzorek stropu byl vyroben karlovarskou<br />

firmou Luxushaus,<br />

která se zabývá tovární výrobou<br />

prefabrikovaných panelů s dřevěným<br />

rámem a následnou<br />

dodávkou a montáží dřevo<strong>staveb</strong><br />

na klíč. Základní nosný prvek<br />

stropní konstrukce tvoří dřevěné<br />

trámy s bedněním deskou OSB<br />

SUPERFNISH ® ECO tloušťky<br />

22 mm, na níž byla položena<br />

tuhá minerální vata tloušťky<br />

80 mm s dvojí strukturou. Zkušební<br />

vzorek byl záměrně zkonstruován<br />

ze všech uvažovaných<br />

vrstev podlahy, tzn. na minerální<br />

vatu byla položena polystyrenová<br />

profilovaná deska s topnými hady<br />

podlahového vytápění a celá<br />

konstrukce byla zakončena litým<br />

anhydritem tloušťky 40 mm (nad<br />

hady podlahového vytápění).<br />

V zamýšlené variantě bylo<br />

nejprve uvažováno o spálení<br />

dřevěné trámové konstrukce<br />

s viditelnými trámy bez přidaného<br />

podhledu (většinou bývá<br />

použit sádrokarton), který zvyšuje<br />

požární odolnost stropu.<br />

Po předběžných výpočtech a po<br />

diskuzi s požárním specialistou<br />

byla s ohledem na požadovaný<br />

výsledek požárního testu shledána<br />

jako limitující hlavní nosná<br />

dřevěná konstrukce – tedy slabý<br />

profil holých trámů. Požární chování<br />

této nosné konstrukce je<br />

v současnosti již dobře vyzkoušené<br />

a předvídatelné na základě<br />

odhadů provedených některými<br />

vhodnými výpočetními metodami<br />

(staršími i nově vyvíjenými).<br />

Použití těchto metod je výhodné<br />

jak z hlediska rychlého a variantního<br />

určení požadované úrovně<br />

požární odolnosti konstrukce,<br />

tak pro nahrazení nákladných laboratorních<br />

zkoušek na reálných<br />

vzorcích (viz [1]).<br />

Zvýšení požární<br />

odolnosti konstrukce<br />

Bylo proto rozhodnuto zvýšit<br />

požární odolnost trámů tak,<br />

aby se limit konstrukce pro<br />

namáhání požárem přenesl na<br />

vrchní deskovou konstrukci.<br />

Trámy byly obloženy minerální<br />

vatou tloušťky 30 mm a rohy<br />

s izolací následně překryty<br />

▼ Obr. 1. Řez provedeným vzorkem testované stropní konstrukce<br />

rohovníky z ocelového plechu.<br />

V praxi to znamená, že návrh<br />

rozměrů viditelných trámů je<br />

závislý na mezních stavech<br />

únosnosti, ale zároveň podstatným<br />

způsobem na výši požární<br />

odolnosti (vyjádřené v minutách).<br />

Pokud je návrh nosných<br />

trámů správný (velikost<br />

průřezu, protipožární obklad,<br />

protipožární nátěr atd.), stává<br />

se problematickým nosný úsek<br />

mezi trámy – záklop provedený<br />

z OSB desek. Požární odolnost<br />

samotných OSB desek je v poměru<br />

k požadavku 60 minut<br />

nízká, ale spolupůsobením<br />

s podlahovou konstrukcí (zde<br />

anhydrit) je možné kombinaci<br />

těchto materiálů vhodně<br />

využít. Těžkou vrchní vrstvu<br />

podlahy lze využít i ke zlepšení<br />

akustických parametrů stropu<br />

tím, že se celá lehká nosná dřevěná<br />

konstrukce přitíží a zlepší<br />

se tak její neprůzvučnost.<br />

Zkouška požární<br />

odolnosti konstrukce<br />

■ Umístění vzorku na peci<br />

Zkoušení probíhalo podle postupu<br />

stanoveného evropskými<br />

normami, zejména v EN 1365-2<br />

Ve spolupráci společností Kronospan,<br />

Rockwool a firmy Luxushaus<br />

byly provedeny na<br />

podzim minulého roku zkoušky<br />

požární odolnosti panelů s dřevěným<br />

rámem v kombinaci<br />

s různými materiály. Zkoušky<br />

byly provedeny v požární zkušebně<br />

Fires, s.r.o. v Batizovcích<br />

na Slovensku. V jedné ze<br />

série zmíněných zkoušek byla<br />

otestována dřevěná trámová<br />

konstrukce, včetně akustické<br />

podlahy s podlahovým vytápěním.<br />

Skladba stropní konstrukce<br />

je na obrázku 1.<br />

Kotvení desek Steprock HD:<br />

přivařovací trny s kloboučky<br />

– trn – 58x2,7 mm<br />

– klobouček Ø 30 mm<br />

– vzdálenost trnů – 300 mm<br />

Roznášecí vrstva Anhydrit 40 mm<br />

Systémová deska podlahového topení EPS tl. 30 mm<br />

+ plastový topný had<br />

Tepel. izolace ROCKWOOL Monrock MAX 80 mm<br />

KRONOSPAN OSB SUPERFINISH ECO 22 mm<br />

Nosný trám – masiv – 140/200 mm<br />

Protipožární izolace – ROCKWOOL Steprock HD 30 mm<br />

ROHY: zinkovaný ocelový úhelník L 80x80 mm tl. 0,7 mm<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 65

▲ Obr. 2. Protipožární obklad nosných trámů přímo na místě zkoušky<br />

▲ Obr. 3. Pohled do pece po ukončení zkoušky<br />

▲ Graf 1. Průběh teplot na termočláncích mezi spodní nosnou OSB deskou a minerální vatou. Patrná stagnace teploty<br />

kolem 100 °C do třiadvacáté minuty.<br />

kde je patrná stagnace teploty<br />

kolem 100 °C do cca třiadvacáté<br />

minuty. Tento teplotní stav<br />

je přínosem tepelně izolačních<br />

vlastností OSB. Od tohoto momentu<br />

je pak konstrukce stropu<br />

převážně závislá na spolupůsobení<br />

nosné podlahové desky<br />

z anhydritu, minerální izolace<br />

a OSB. Graf 2 ukazuje teploty<br />

u termočlánků mezi minerální<br />

vatou a systémovou podlahovou<br />

deskou z polystyrenu. Jak<br />

je patrné, teplota nad 80 mm<br />

minerální izolace nepřesáhla<br />

80 °C po celou dobu zkoušky.<br />

Využití<br />

▲ Graf 2. Teploty u termočlánků mezi minerální vatou a systémovou podlahovou deskou z polystyrenu. Teplota nad<br />

80 mm minerální izolace nepřesáhla 80 °C.<br />

Zkoušení požární odolnosti<br />

nosných prvků – Část 2: Stropy<br />

a střechy. Vzorek byl uložen na<br />

podporách nad pecí a zatížen<br />

spojitým břemenem o velikosti<br />

250 kg/m 2 .<br />

■ Umístění termočlánků<br />

Během prováděné zkoušky<br />

byly pro měření teploty v kontaktních<br />

místech mezi jednotlivými<br />

vrstvami materiálů<br />

navíc umístěny další termoelektrické<br />

články (nad počet<br />

termočlánků podle standardní<br />

normové metodiky).<br />

■ Výsledky testu a průběh<br />

teplot<br />

Teplota v peci se po dobu<br />

zkoušky výrazně nelišila od<br />

stanovené normové teplotní<br />

křivky.<br />

Jako zvlášť účinné se ukázalo<br />

protipožární obložení trámů<br />

minerální vatou a způsob jejího<br />

přichycení přibitím pomocí přivařovacích<br />

trnů s kloboučky, kdy<br />

nedošlo k odpadávání minerální<br />

vaty během celé doby zkoušky.<br />

Zkouška byla ukončena<br />

v 63. minutě bez kolapsu vzorku.<br />

Teplotní průběh v některých<br />

částech zkoušené konstrukce<br />

je možné vidět na uvedených<br />

grafech. Graf 1 ukazuje průběh<br />

teplot naměřených na termočláncích<br />

mezi spodní nosnou<br />

OSB deskou a minerální vatou,<br />

Důvodem provedených zkoušek<br />

byl impuls firmy Luxushaus,<br />

která hodlá tuto skladbu<br />

používat ve svých řešeních<br />

dřevo<strong>staveb</strong>. Možné je také<br />

další využití jinými realizačními<br />

firmami pro novostavby<br />

i rekonstrukce dřevěných trámových<br />

stropů. Pro více informací<br />

v tomto směru je možné<br />

využít kontaktů na webových<br />

adresách www.kronospan.cz,<br />

www.rockwool.cz. ■<br />

Grafy průběhu teplot jsou<br />

zveřejněny se svolením jejich<br />

autora – firmy Fires, s.r.o., Batizovce<br />

(www.fires.sk).<br />

Použitá literatura<br />

[1] CIDEA: Lokaj, A., Vavrušková,<br />

K.: Posouzení odezvy<br />

a spolehlivosti prvků a konstrukcí<br />

z materiálů na bázi<br />

dřeva vystavených účinkům<br />

požáru<br />

66<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 67

firemní blok<br />

Přerušení tepelných mostů<br />

prvky Schöck Isokorb ®<br />

Firma Schöck je výrobcem speciálních <strong>staveb</strong>ních<br />

prvků umožňujících racionální řešení,<br />

zejména v oblasti přerušení tepelných mostů.<br />

Nabízí inovační produkty a systémy jak pro monolitické,<br />

tak prefabrikované konstrukce.<br />

Všechny obvodové konstrukce<br />

a jejich napojení musejí být řešeny<br />

tak, aby byly minimalizovány<br />

tepelné mosty v konstrukcích<br />

a tepelné vazby mezi nimi.<br />

Řešení detailů přerušení tepelných<br />

mostů bývá na jedné straně<br />

často podceňováno z pozice<br />

realizátora – u mnohých<br />

<strong>staveb</strong> jde o polovičatá řešení,<br />

kde se na špatné kvalitě provedení<br />

konstrukčních detailů<br />

projevuje používání „levných“<br />

nekvalitních <strong>staveb</strong>ních prvků.<br />

Na straně druhé můžeme často<br />

hovořit o špatné informovanosti<br />

o nabídce a možnostech současných<br />

výrobků v řadách projektantů.<br />

Stává se, že bývá detail navržen<br />

chybně, nebo s představou,<br />

že nelze s jeho pomocí přerušení<br />

tepelného mostu vyřešit vůbec.<br />

Přitom prakticky neexistuje detail,<br />

který by principem přerušení<br />

tepelného mostu nešel vyřešit.<br />

Důkazem podcenění kvalitního<br />

řešení dané problematiky je termovizní<br />

snímek na obr. 1, který<br />

představuje pohled na balkónové<br />

konstrukce bez přerušení tepelného<br />

mostu. Tato stavba nápadně<br />

připomíná žebrový radiátor,<br />

kterým je vytápěn exteriér. Na<br />

obr. 2 je pak zachycen termovizní<br />

snímek lodžie, jejíž deska je kotvena<br />

do stěny prostřednictvím<br />

nosného tepelně-izolačního prvku<br />

Schöck Isokorb ® .<br />

Když německá firma Schöck<br />

Bautaile GmbH v roce 1983 vyvinula<br />

prvek Isokorb ® , který prodává<br />

již od roku 1983 a neustále jej<br />

vyvíjí, uplatnila nápad, který měl<br />

problémové detaily ve <strong>staveb</strong>ní<br />

konstrukci vylepšit. Tehdy šlo<br />

ještě o luxus, dnes o povinnost a<br />

standard. V současnosti existují<br />

systémy, řešící následující tzv.<br />

materiálová propojení. Základní,<br />

nejužívanější skupinou je propojení<br />

mezi železobetonovými deskami<br />

. Druhou skupinu představuje<br />

připojení ocelového, respektive<br />

dřevěného prvku, do prostředí<br />

monolitické betonové konstrukce<br />

a třetím typem připojení je předělení<br />

ocelové konstrukce, tedy<br />

propojení mezi dvěma ocelovými<br />

prvky.<br />

Nosné tepelně-izolační<br />

prvky Schöck Isokorb ®<br />

Nosné tepelně-izolační prvky<br />

Schöck Isokorb ® představují<br />

inovační technologická řešení<br />

přerušení tepelných mostů. Lze<br />

vybrat prvky pro přenos veškerých<br />

druhů statických zatížení<br />

a jejich kombinací. Jsou vhodné<br />

jak pro vodorovné desky, tak<br />

pro prutové i stěnové konzoly.<br />

Snižují tepelné ztráty, zabraňují<br />

kondenzacím a vzniku plísní<br />

a jejich použití zkracuje montážní<br />

dobu.<br />

Systémem Schöck Isokorb ®<br />

je možné vyřešit například<br />

kostrukční detail napojení desky<br />

balkónové konstrukce v přímé<br />

linii se stropní deskou (obr. 4 a 5)<br />

nebo detail přerušení průvlaku<br />

vystupujícího z fasády (obr. 6).<br />

Jak je patrné, prvky Isokorb ® lze<br />

zabudovat i do prefabrikátu, což<br />

přináší nespornou výhodu jak<br />

v přesnosti osazení samotného<br />

komponentu, coby součásti<br />

výztuže i tepelné izolace, tak<br />

samozřejmě z hlediska rychlosti<br />

samotného procesu výstavby.<br />

Příkladem atypického použití<br />

prvku Isokorb ® je vytvoření<br />

konstrukce stěn z pohledového<br />

betonu, jak v exteriéru, tak<br />

v interiéru (obr. 7). Obr. 3 ukazuje<br />

tento typ pláště schematicky,<br />

kdy svislou nosnou konstrukci<br />

tvoří stěna na straně interiéru, ve<br />

které je ve zvolené modulaci nad<br />

sebou ukotven speciální prvek<br />

Isokorb ® pro přenos smykové<br />

síly. Není důležité, zdali je modul<br />

zvolen v úrovni stropu, nebo je-li<br />

spára kdekoli mezi jednotlivými<br />

podlažími. Tato stěna je z vnější<br />

strany opatřena tepelnou izolací<br />

a následovně překryta monolitickou<br />

skořepinou, zavěšenou<br />

na tzv. „Sonder“ Isokorbech.<br />

Uvedené způsoby řešení detailů<br />

přerušení tepelných mostů v jakémkoli<br />

provedení jsou pak nejen<br />

zdrojem úspor vyplývajících<br />

ze spotřeby energie celé stavby,<br />

▲ Obr. 3. Schéma pláště budovy<br />

s atypickým přerušením tepelného<br />

mostu<br />

ale zároveň i důležitým faktorem<br />

kvality vnitřního prostředí<br />

<strong>staveb</strong> a životního prostředí<br />

obecně. ■<br />

Autor: Ing. Jiří Mrkva,<br />

obchodně technický zástupce<br />

Schöck-Wittek s.r.o.<br />

▲ Obr. 1. Termovizní snímek stavby s klasickým tepelným mostem balkonovou<br />

konstrukcí<br />

▼ Obr. 2. Termovizní snímek detailu uložení lodžiové desky s použitím prvku<br />

Schöck Isokorb ®<br />

68<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

inzerce<br />

▲ Obr. 4. Osazování prefa balkonu se zabudovanými prvky Schöck Isokorb ®<br />

na stavbě Korunní dvůr, Praha<br />

▲ Obr. 5. Pohled na dokončenou fasádu stavby Korunní dvůr, Praha<br />

SCHÖCK ISOKORB ®<br />

▲ Obr. 6. Použití prvků Schöck Isokorb ® u netypických detailů<br />

▼ Obr. 7. Detail – budova knihovny Filosofické fakulty MU Brno<br />

ISOKORB K30-CV30<br />

Veleslavínova 8, 746 01 Opava<br />

tel., fax: 553 788 308, mobil: 724 521 213<br />

www.schoeck-wittek.cz<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 69

infoservis<br />

Veletrhy a výstavy<br />

10.–14. 3. 2009<br />

ISH 2009<br />

Mezinárodní veletrh zařízení<br />

koupelen, <strong>staveb</strong>ní techniky,<br />

TZB, klimatizace a obnovitelných<br />

energií<br />

Německo,<br />

Frankfurt nad Mohanem,<br />

Výstaviště<br />

E-mail:<br />

ish@messefrankfurt.cz<br />

www.ish.messefrankfurt.com<br />

11.–17. 3. 2009<br />

IHM 2009 PROFI<br />

60. mezinárodní odborný veletrh<br />

řemesel, dílenské techniky, nářadí,<br />

nástrojů, veletrh pro životní<br />

styl, interiér a design<br />

Německo,<br />

Mnichov – Nové výstaviště<br />

E-mail: hof@ghm.de<br />

www.ghm.de<br />

12. 3. 2009<br />

PODLAHÁŘSKÝ MINIVELE-<br />

TRH 2009<br />

3. ročník prezentace hlavních<br />

výrobců a dovozců<br />

Hustopeče u Brna, hotel Centro<br />

E-mail:<br />

kancelar@cech-podlaharu.org<br />

14.–22. 3. 2009<br />

WOHNEN & INTERIEUR<br />

Stavební veletrh pro bydlení,<br />

design, vybavení a zahradu<br />

Rakousko, Vídeň,<br />

Messezentrum Wien<br />

E-mail: info@messe.at<br />

www.wohnen-interieur.at<br />

12.–14. 3. 2009<br />

STAVOTECH OLOMOUC 2009<br />

inzerce<br />

37. <strong>staveb</strong>ní a technický veletrh<br />

Olomouc, Výstaviště Flora,<br />

Wolkerova 17<br />

E-mail: nasadil@omnis.cz<br />

19.–22. 3. 2009<br />

BAZÉNY, SAUNY, SOLÁRIA<br />

& WELLNESS 2009<br />

5. mezinárodní veletrh bazénů,<br />

bazénových technologií, saun,<br />

solárií a wellness<br />

Praha 9,<br />

Letňany, Beranových 667<br />

E-mail: bazeny@abf.cz<br />

19.–22. 3. 2009<br />

SPORT TECH 2009<br />

1. mezinárodní veletrh sportovních<br />

<strong>staveb</strong>, jejich technologií<br />

a vybavení<br />

Praha 9,<br />

Letňany, Beranových 667<br />

E-mail: bazeny@abf.cz<br />

www.sporttech.cz<br />

30. 3.–2. 4. 2009<br />

PROJECT QATAR 2009<br />

6. mezinárodní výstava <strong>staveb</strong>ních<br />

technologií, materiálů<br />

a vybavení<br />

Katar, Dauhá,<br />

Qatar International Exhibition<br />

Center<br />

E-mail:<br />

mgbrael@ifpqatar.com<br />

31. 3.–3. 4. 2009<br />

AMPER 2009<br />

17. mezinárodní veletrh elektroniky<br />

a elektrotechniky<br />

Praha 9,<br />

Letňany, Beranových 667<br />

E-mail: yousifova@terinvest.com<br />

31. 3.–4. 4. 2009<br />

CONECO/RACIO ENERGIA/<br />

CLIMATHERM 2009<br />

30. mezinárodní veletrh <strong>staveb</strong>nictví<br />

Slovensko, Bratislava,<br />

Výstavní a kongresové centrum<br />

Incheba<br />

E-mail: coneco@incheba.cz<br />

15.–17. 4. 2009<br />

FOR INDUSTRY 2009<br />

8. mezinárodní veletrh strojírenských<br />

technologií<br />

Praha 9,<br />

Letňany, Beranových 667<br />

E-mail:<br />

forindustry@abf.cz<br />

www.forindustry.cz<br />

17.–19. 4. 2009<br />

BYTEXPO<br />

13. ročník kontraktační a prodejní<br />

výstavy – vše pro domov<br />

a bydlení<br />

Pardubice, Výstavní a společenské<br />

centrum Ideon<br />

E-mail: akce@pvv.cz<br />

Kontrola klimatizačních systémů<br />

20.–25. 4. 2009<br />

INTERMAT 2009<br />

Mezinárodní veletrh strojů<br />

pro <strong>staveb</strong>ní a zemní práce<br />

Francie, Paříž,<br />

Severní výstaviště Villepinte<br />

E-mail: info@francouzskeveletrhy.cz<br />

21.–25. 4. 2009<br />

IBF, SHK BRNO, URBIS INVEST<br />

14. mezinárodní <strong>staveb</strong>ní veletrhy<br />

Souběžně probíhá veletrh investic,<br />

financí a realit<br />

URBIS INVEST<br />

Brno, Výstaviště BVV,<br />

E-mail: ibf@bvv.cz<br />

www.bvv.cz/ibf<br />

Odborné semináře<br />

a konference<br />

12. 3. 2009<br />

Hrubá stavba energeticky<br />

úsporného domu<br />

Odborný <strong>staveb</strong>ní seminář<br />

Ústí nad Labem, Hotel Vladimír,<br />

V roce 2009 nabyla účinnosti<br />

vyhláška č. 277/2007 Sb.<br />

o kontrole klimatizačních systémů.<br />

Vzhledem k velkému zájmu<br />

odborné veřejnosti se rozhodl<br />

Ústav techniky prostředí Fakulty<br />

strojní ČVUT v Praze ve<br />

spolupráci s odbornou sekcí Klimatizace<br />

a větrání Společnosti<br />

pro techniku prostředí připravit<br />

kurz, jehož účastníci budou<br />

seznámeni s platnou legislativou<br />

o kontrole klimatizačních<br />

systémů, s normami ČSN EN<br />

pro kontroly klimatizačních<br />

a větracích systémů i s teoretickými<br />

a praktickými podklady<br />

i postupy použitelnými při<br />

vlastních kontrolách klimatizačních<br />

systémů. Součástí kurzu<br />

bude i prezentace ukázkových<br />

kontrol a doporučené metodiky<br />

kontrol.<br />

Třídenní kurz bude probíhat ve<br />

dnech 25.–27.5.2009 v Masarykově<br />

koleji v Praze 6,<br />

Dejvicích.<br />

Bližší informace obdrží zájemci<br />

na adrese:<br />

http://www.fsid.cvut.cz/~zmrhal/Kurz/Kurz_Kontroly_Klimatizace.htm<br />

■<br />

70<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

Masarykova 36<br />

E-mail: azpromo@azpromo.cz<br />

12. 3. 2009<br />

Povrchové úpravy fasád – prevence<br />

vad a jejich odstraňování<br />

Odborný seminář<br />

Seminář je zařazen do celoživotního<br />

vzdělávání členů ČKAIT<br />

Praha 9, Lisabonská 4<br />

E-mail: studio@studioaxis.cz<br />

www.studioaxis.cz<br />

13. 3. – 26. 6. 2009<br />

Ochrana zdraví a hygiena práce<br />

Distanční nadstavbové studium<br />

Studium je akreditované MŠMT<br />

Praha 1, Jeruzalémská 1,<br />

Výzkumný ústav bezpečnosti<br />

práce, v.v.i.,<br />

E-mail:<br />

neumannovab@vubp-praha.cz<br />

17. 3. 2009<br />

Moderní materiály a technologie<br />

pro výstavbu rodinných<br />

domů a obytných budov<br />

Odborný <strong>staveb</strong>ní seminář<br />

Hradec Králové, hotel Černigov,<br />

Kongresový sál,<br />

Riegrovo náměstí 144/4<br />

E-mail: azpromo@azpromo.cz<br />

Fibre Concrete 2009<br />

5. mezinárodní konference<br />

Technologie, navrhování, aplikace<br />

17.–18. září 2009<br />

Anotace příspěvků se přijímají<br />

do 1. 4. 2009<br />

Adresa:<br />

Masarykova kolej<br />

ČVUT v Praze<br />

17. 3. 2009<br />

Novinky BOZP<br />

Seminář<br />

Praha 1, Jeruzalémská 1,<br />

Výzkumný ústav bezpečnosti<br />

práce, v.v.i.,<br />

E-mail:<br />

neumannovab@vubp-praha.cz<br />

10. 3. 2009<br />

Sportoviště v ČR<br />

Konference<br />

Praha 9, PVA Letňany,<br />

Konferenční centrum, sál 1,<br />

Beranových 667<br />

E-mail: pacaltova@abf.cz<br />

30. 3. – 1. 4. 2009<br />

ITS Prague 2009<br />

6. ročník mezinárodního kongresu<br />

o inteligentních<br />

dopravních systémech<br />

Praha 4,<br />

Kongresové centrum,<br />

5. května 65<br />

E-mail: i.kyselkova@sdt.cz<br />

2. 4. 2009<br />

Pracovní úraz – povinnosti<br />

zaměstnavatele<br />

Seminář<br />

Praha 9, Jeruzalémská 1,<br />

Thákurova 1<br />

Praha 6 – Dejvice<br />

Fakulta <strong>staveb</strong>ní<br />

Katedra betonových a zděných<br />

konstrukcí<br />

Další informace:<br />

E-mail: fc2009@fsv.cvut.cz<br />

www.concrete.fsv.cvut.cz/<br />

fc2009. ■<br />

Výzkumný ústav bezpečnosti<br />

práce<br />

E-mail:<br />

neumannovab@vubp-praha.cz<br />

3.–5. 4. 2009<br />

Architektu(h)ra<br />

4. ročník studentského workshopu<br />

Liberec 8, Horní Hanychov 153,<br />

Hotel Ještěd<br />

E-mail: cegra@cegra.cz<br />

6. – 9. 4. 2009<br />

AutoCAD základní<br />

školení<br />

Praha 3, Domažlická 1053/15<br />

AbecedaPC<br />

E-mail:<br />

Vojtech.Krupka@AbecedaPC.cz<br />

6.– 9. 4. 2009<br />

Odborná způsobilost k zajišťování<br />

úkolů v prevenci rizik<br />

Stavba roku 2009<br />

Královéhradeckého kraje<br />

Konzultační kurz pro přípravu ke<br />

zkoušce<br />

Praha 1, Jeruzalémská 1,<br />

Výzkumný ústav bezpečnosti<br />

práce, v.v.i.,<br />

E-mail:<br />

neumannova@vubp-praha.cz<br />

7. 4. 2009<br />

Kámen v architektuře a stavitelství<br />

Seminář<br />

Praha 2, Dům ČKAIT,<br />

Sokolská 15<br />

E-mail: jsaidl@ckait.cz, info@ckait.cz<br />

14. 4. 2009<br />

Pojištění autorizovaných<br />

osob<br />

Seminář<br />

Praha 2, Dům ČKAIT,<br />

Sokolská 15<br />

E-mail: jsaidl@ckait.cz, info@ckait.cz<br />

Již 6. ročník veřejné neanonymní<br />

soutěže Stavba roku Královéhradeckého<br />

kraje vyhlásili jeho pořadatelé,<br />

kterými jsou Krajský úřad<br />

KHK, ČKAIT, SSI ČR, SPS v ČR<br />

a ČKA. Do soutěže mohou být<br />

přihlášena <strong>staveb</strong>ní díla, která jsou<br />

zhotovena a zkolaudovaná v období<br />

od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2008.<br />

Stavby budou rozděleny do čtyř kategorií:<br />

Domy pro bydlení, Stavby<br />

občanské vybavenosti, Stavby pro<br />

průmysl a zemědělství a Dopravní<br />

a inženýrské stavby. V každé z kategorií<br />

ponese oceněná stavba<br />

titul Stavba roku KHK 2009, kromě<br />

těchto cen mohou být udělena<br />

dvě čestná uznání. Termín podání<br />

přihlášek je 30. června 2009,<br />

její vyhodnocení je předběžně<br />

stanoveno na čtvrtý kvartál letošního<br />

roku. Adresa pro doručení<br />

dokumentace je: SPS, Jižní<br />

870, 500 03 Hradec Králové, tel.:<br />

495 401 224, e-mail: sps@hsc.cz.<br />

Podmínky soutěže a přihlášky<br />

ke stažení je možné nalézt také na<br />

www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz. ■<br />

Přehled statistických údajů o <strong>staveb</strong>ní produkci v roce<br />

2008 naleznete na www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz.<br />

inzerce<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 71

firemní blok<br />

euroCALC Remote Standard:<br />

rozpočtování dostupné pro každého<br />

Firma Callida od 1. března, jako jediná na<br />

českém trhu, nabízí novou službu euroCALC<br />

Remote Standard. Rozpočtáři a malé <strong>staveb</strong>ní<br />

firmy mohou využít vzdáleného přístupu<br />

k informačnímu a oceňovacímu systému<br />

euroCALC 3 prostřednictvím outsourcingu.<br />

Podobně jako firma v současné<br />

době platí měsíční poplatky za<br />

telefon nebo připojení k internetu,<br />

může za měsíční paušál pracovat<br />

vždy s nejnovější verzí systému<br />

euroCALC 3 s nejnovějšími daty<br />

odkudkoliv a kdykoliv přes internet.<br />

Nemusí počítat s počáteční investicí<br />

do zakoupení licencí systému,<br />

může lépe rozložit náklady a rychleji<br />

zvýšit svůj zisk. Přístup ke službě<br />

euroCALC Remote Standard je<br />

neomezený po 24 hodin denně.<br />

Uživateli postačí pouze počítač<br />

a připojení na internet s minimální<br />

rychlostí 2Mbps, provoz a správu<br />

aplikace řeší firma Callida. Službu<br />

podporují operační systémy Windows<br />

(XP, Vista) i další systémy<br />

(Linux/Unix, Mac atd.).<br />

Služba je určena především rozpočtářům<br />

– fyzickým osobám<br />

a menším firmám. Větším <strong>staveb</strong>ním<br />

společnostem bude lépe<br />

vyhovovat služba euroCALC<br />

Remote Private, která je připravena<br />

řešit individuální požadavky<br />

na využití systému. Studenti využívají<br />

službu euroCALC Remote<br />

Student bezplatně.<br />

Služba euroCALC Remote Standard<br />

zahrnuje:<br />

■ plné užívání licence systému<br />

euroCALC 3 – sestava<br />

Enterprise;<br />

■ oceňovací databázi SCI-Maxi se<br />

skladbou ve vždy aktuální cenové<br />

úrovni (určenou pro čtení);<br />

■ standardní nastavení uživatelského<br />

rozhraní, tiskových<br />

a exportních šablon;<br />

■ přístup registrovaného subjektu<br />

k vlastní databázi zakázek;<br />

■ pravidelné zálohy databáze<br />

zakázek.<br />

Software: euroCALC 3 –<br />

sestava Enterprise<br />

Pro své vlastnosti a nástroje je<br />

euroCALC 3 bezkonkurenčním<br />

informačním a oceňovacím systémem<br />

na českém trhu v oblasti<br />

oceňování <strong>staveb</strong>. Je určený<br />

zejména pro sestavení rozpočtu<br />

<strong>staveb</strong>ních zakázek a komfortní<br />

kalkulaci nákladů. Sestava nabízí<br />

také řešení pro čerpání rozpočtu,<br />

tvorbu poptávek či práci<br />

s rozpočtovými ukazateli, export<br />

do souboru XLS, načítání položek<br />

ze souboru XLS<br />

a mnoho dalších funkcí<br />

nezbytných pro rychlé<br />

a efektivní oceňování<br />

<strong>staveb</strong>ních zakázek.<br />

Data – sestava SCI-<br />

Maxi se skladbou<br />

Datová základna SCI-<br />

Maxi je určena především<br />

pro oceňování<br />

<strong>staveb</strong> pozemního<br />

stavitelství, obsahuje<br />

katalogy <strong>staveb</strong>ních<br />

prací, materiálů a agregovaných<br />

položek.<br />

Uživatelská podpora<br />

Zřízení služby obsahuje i třídenní<br />

odborný kurz euroCALC<br />

Beginner pro snadné a rychlé<br />

využití systému euroCALC 3<br />

pořádaný v sídle společnosti<br />

Callida. Uživatelská podpora<br />

je zajištěna prostřednictvím<br />

konzultací s oddělením péče<br />

o zákazníky elektronickou poštou<br />

a pomocí systému vzdálené<br />

pomoci.<br />

Deset PRO službu euroCALC<br />

Remote Standard:<br />

■ služba dostupná pro každého;<br />

■ rychlé zřízení služby (do<br />

48 hodin v pracovních dnech<br />

po zaplacení poplatku za zřízení<br />

služby);<br />

■ přístup kdykoliv a odkudkoliv<br />

(z firmy, z domova, na cestách…)<br />

prostřednictvím internetu;<br />

■ nejnovější verze informačního<br />

a oceňovacího systému<br />

euroCALC;<br />

■ nejnovější cenová úroveň datových<br />

souborů (bez nákladů na<br />

aktualizaci);<br />

■ nulové investiční náklady do<br />

pořízení či aktualizace hardware<br />

či software;<br />

■ bez starostí o provoz a správu<br />

aplikace;<br />

■ bez starostí o zálohování zakázek;<br />

■ zabezpečený přístup;<br />

■ rozložení nákladů – úhrada<br />

služby formou pravidelných<br />

měsíčních poplatků;<br />

Zabezpečení služby<br />

Všechny servery jsou chráněny<br />

bránami Firewall s celou řadou<br />

pokročilého nastavení a technologiemi,<br />

které šifrují citlivá data<br />

na discích. Zároveň je využíváno<br />

nejnovějších kryptografických<br />

standardů. Servery jsou umístěny<br />

v zabezpečených prostorách<br />

a vybaveny záložním zdrojem,<br />

generátorem a klimatizací a jsou<br />

pod stálým 24hodinovým dohledem<br />

s kamerovým systémem<br />

a alarmem. Servery jsou připojeny<br />

k páteřní síti internetu, kde<br />

přenos dat není omezen.<br />

Rychlá, snadná, dostupná<br />

a bezpečná služba euroCALC<br />

Remote Standard splňuje všechny<br />

parametry progresivní metody<br />

outsourcingu s uživatelským<br />

komfortem a snižováním nákladů<br />

firmy.<br />

Více informací na:<br />

www.callida.cz<br />

www.rozpoctovani-online.cz ■<br />

72<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

Renault Trucks v roce 2008<br />

TONDACH Pálená střecha 2008<br />

Navzdory poklesu svých prodejů<br />

Renault Trucks v rozporuplném<br />

ekonomickém klimatu roku 2008<br />

posílil svou pozici na trhu. V kategorii<br />

nad 6 t se jeho tržní podíl (počet<br />

nově registrovaných vozidel)<br />

v 27 zemích Evropy zvýšil přibližně<br />

o 1 a ve Francii o 1,7 %. Pokud<br />

jde o užitková vozidla, jeho podíl<br />

na trhu vzrostl o 0,2 % v Evropě<br />

a 0,6 % ve Francii. Co se týče mezinárodního<br />

trhu, prodeje vzrostly<br />

až o 27 %. Loňský rok mohl být<br />

dokonce zcela výjimečný, kdyby<br />

se ve 4. čtvrtletí neprojevily první<br />

známky hospodářské krize.<br />

Růst byl především významný<br />

v těchto oblastech:<br />

■ Střední východ (21 % prodeje);<br />

■ Alžírsko a Tunisko (19 %);<br />

■ SNS a Ukrajina (15 %).<br />

Na mezinárodním trhu je pozoruhodná<br />

výrazná převaha vozidel<br />

<strong>staveb</strong>ní řady. Renault Kerax<br />

a Premium Lander sami o sobě<br />

představují 61 % prodeje Renault<br />

Trucks. Mohutnost<br />

a nosnost vozidla<br />

Kerax mu umožňují<br />

nalézt zájemce<br />

prakticky ve všech<br />

zemích. Snadno se<br />

přizpůsobuje jak<br />

nejnáročnějším klimatickým<br />

a provozním<br />

podmínkám,<br />

tak rozličným typům<br />

aktivit (těžba<br />

nerostů, doprava<br />

dřeva...). ■<br />

Nízkoenergetické střešní<br />

okno ROTO Designo R8 NE<br />

Po světové premiéře na mnichovském<br />

BAU 2009 se světová<br />

novinka překonávající dosavadní<br />

standardy střešních oken, nízkoenergetické<br />

střešní okno Designo<br />

R8 NE, představila v Praze. Na<br />

výstavě Střechy Praha ji prezentovala<br />

dceřiná společnost<br />

ROTO Dach und Solartechnologie,<br />

společnost ROTO Stavební<br />

elementy, spol s r.o.<br />

Motto expozice ROTO – nízkoenergetická<br />

a aktivní střecha –<br />

odpovídalo předem na otázky<br />

návštěvníků. Nízkoenergetická<br />

okna Designo R8 NE v plastovém<br />

nebo dřevěném provedení<br />

v kombinaci se solárními a foto-<br />

QUALIFORM rozšířil služby klientům<br />

V listopadu 2008 získala<br />

QUALIFORM, a.s. Osvědčení<br />

Ministerstva dopravy ČR<br />

č. 198/2008 k provádění průzkumných<br />

a diagnostických<br />

prací souvisejících s výstavbou,<br />

opravami, údržbou a správou<br />

pozemních komunikací v oboru<br />

geotechnický průzkum.<br />

Firma QUALIFORM tak rozšířila<br />

možnost opravňující ředitele<br />

olomouckého pracoviště<br />

voltaickými panely, to je střecha<br />

budoucnosti – nízkoenergetická<br />

a aktivní střecha. Nejvyšší třídu<br />

oken Designo představuje Designo<br />

Tronic, nízkoenergetické okno<br />

s elektronickým ovládáním.<br />

Obchodní partneři, stejně jako<br />

profesionálové z pokrývačských<br />

firem i běžní zákazníci, kteří se<br />

chystají ke stavbě či rekonstrukci<br />

domu, se o novince vyslovovali<br />

s uznáním i nadějí, že v době<br />

drahých energií je to, jak se říká,<br />

trefa do černého. Designo R8 NE<br />

bude v prodeji na jaře 2009. ■<br />

Ing. Pavla Jäkla zajišťovat<br />

činnosti podle osvědčení<br />

k odborné způsobilosti projektovat,<br />

provádět a vyhodnocovat<br />

geologické práce<br />

v oboru Inženýrská geologie,<br />

udělené rozhodnutím Ministerstva<br />

životního prostředí ČR<br />

č. 1321/2001. Přehled veškerých<br />

služeb společnosti QUA-<br />

LIFORM, a.s. je k dispozici na<br />

www.qualiform.cz ■<br />

inzerce<br />

Společnost TONDACH uspořádala<br />

již počtvrté soutěž pro<br />

pokrývače a pokrývačské firmy,<br />

při které se hodnotí propracování<br />

detailů střech i jejich<br />

vzhled. Národního kola soutěže<br />

se účastnilo 181 realizací střech<br />

z celé republiky. Vítězné realizace<br />

postupují do mezinárodního kola<br />

soutěže. Střechy musely být<br />

pokryty pálenou střešní krytinou<br />

od společnosti TONDACH a realizovány<br />

mezi listopadem 2007<br />

a 2008. Soutěžilo se v kategoriích<br />

soukromé obytné budovy, veřejné<br />

budovy a historické budovy.<br />

Již tradičně byla nejvíce zastoupena<br />

kategorie soukromých<br />

obytných budov, kde odborná<br />

porota složená z odborníků na<br />

střechy a novinářů z odborných<br />

titulů hodnotila celkem 136<br />

střech. Vítězem se stala rekonstrukce<br />

střechy vily v Dobřichovicích<br />

se střešní taškou typu malý<br />

prejz provedená firmou Krolan<br />

s.r.o. Stejná firma si odnesla<br />

i druhé místo v kategorii historických<br />

budov, a to za rekonstrukci<br />

střechy Italského velvyslanectví.<br />

Vítězem této kategorie se stala<br />

rekonstrukce střechy kostela<br />

Nanebevzetí Panny Marie v Praze<br />

Modřanech, pokryta taškou<br />

typu malý prejz a realizovaná<br />

firmou Střechy Vrňata & Žáčik<br />

s.r.o. V kategorii veřejných budov<br />

získala největší počet bodů nová<br />

střecha na budově obecního<br />

úřadu, pošty a knihovny v obci<br />

Druztová na Plzeňsku z dílny<br />

Profesiol s.r.o. Použitou střešní<br />

taškou byla bobrovka.<br />

„Letos se soutěže TONDACH<br />

Pálená střecha zúčastnilo rekordních<br />

181 střech. Sami<br />

jsme byli překvapeni takto<br />

vysokou účastí a v příštím<br />

ročníku očekáváme překročení<br />

dvoustovky,“ zhodnotil soutěž<br />

ředitel společnosti TONDACH,<br />

Vojtěch Stokláska.<br />

Vyhlášení výsledků mezinárodní<br />

soutěže TONDACH Pálená střecha<br />

2008 proběhne v dubnu<br />

2009. ■<br />

- PES -<br />

NETANKUJTE<br />

!!! ZBYTECN Ì !!!<br />

Nabízíme<br />

sbìr polohy pomocí GPS<br />

pøenos dat pomocí GSM<br />

nepøetržité hlídání<br />

paliva v nádrži i na<br />

odstaveném stroji<br />

pøi ztrátì paliva na<br />

odstaveném stroji<br />

vyhlásit poplach<br />

identifikaci øidièe<br />

mìøení otáèek motoru<br />

výpoèet motohodin<br />

pøipojení dalších vstupù<br />

http://pes.taurex.eu<br />

e-mail: taurex@taurex.eu<br />

tel.: +420 777 792 926<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09 73

v příštím čísle<br />

04/09 duben<br />

Dubnové číslo časopisu je<br />

věnováno tématu <strong>staveb</strong>ní<br />

hmoty a chemie. Příspěvky se<br />

zaměří především na inovace<br />

v oblasti ekologických materiálů<br />

a možnosti jejich uplatnění<br />

ve výstavbě.<br />

Číslo 04/09 vychází 7. dubna<br />

předplatné<br />

Celoroční předplatné (sleva 20 %):<br />

544 Kč včetně DPH, balného a poštovného<br />

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:<br />

EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Výstaviště 1, 648 03 Brno<br />

(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,<br />

bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)<br />

Olga Bočková<br />

Tel.: +420 541 159 564<br />

Fax: +420 541 159 658<br />

E-mail: bockova@expodata.cz<br />

Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz.<br />

inzerce<br />

Formát<br />

Na zrcadlo<br />

Rozměr<br />

Na spad (ořez)<br />

Cena<br />

1/1 strany 185x254 mm (210x297 mm) 59 000 Kč<br />

1/2 strany na šířku 185x125 mm (210x147 mm) 29 900 Kč<br />

1/2 strany na výšku 90x254 mm (103x297 mm) 29 900 Kč<br />

1/2 strany – editorial 90x254 mm (103x297 mm) 32 900 Kč<br />

1/3 strany na šířku 185x82 mm (210x104 mm) 19 900 Kč<br />

1/4 strany na šířku 185x61 mm Nelze 14 900 Kč<br />

1/4 strany na výšku 43x254 mm Nelze 14 900 Kč<br />

1/8 strany na výšku 43x125 mm Nelze 7 400 Kč<br />

2. a 3. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 63 000 Kč<br />

4. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 74 000 Kč<br />

1/1 strana PR článek 43 000 Kč<br />

1/2 strana PR článek 21 900 Kč<br />

Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:<br />

EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Výstaviště 1, 648 03 Brno<br />

(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,<br />

bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)<br />

Mgr. Darja Slavíková<br />

tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: slavikova@expodata.cz<br />

<strong>staveb</strong>nictví 2009<br />

časopis<br />

Ročník III<br />

Číslo: 03/2009<br />

Cena: 68 Kč vč. DPH<br />

Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno<br />

IČ: 44960751<br />

Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2<br />

Tel.: +420 227 090 500<br />

Fax: +420 227 090 614<br />

E-mail: redakce@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

www.casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

Obchodní ředitel vydavatelství:<br />

Milan Kunčák<br />

Tel.: +420 541 152 565<br />

E-mail: kuncak@expodata.cz<br />

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský<br />

Tel.: +420 602 542 402<br />

E-mail: taborsky@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

Redaktor: Petr Zázvorka<br />

Tel.: +420 728 867 448<br />

E-mail: zazvorka@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

Redaktor odborné části:<br />

Ing. Hana Dušková<br />

Tel.: +420 227 090 500<br />

Mobil: +420 725 560 166<br />

E-mail: duskova@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

Obchodní zástupce:<br />

Michal Brádek<br />

Mobil: +420 602 233 475<br />

E-mail: bradek@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,<br />

Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,<br />

Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),<br />

Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,<br />

Ing. Jozef Kuzma, EurIng. Aut. Ing.<br />

Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach<br />

Tel.: +420 541 159 357<br />

E-mail: valehrach@expodata.cz<br />

Inzerce: Mgr. Darja Slavíková<br />

Tel.: +420 541 159 437<br />

Fax: +420 541 153 049<br />

E-mail: inzerce@casopis<strong>staveb</strong>nictvi.cz<br />

Předplatné: Olga Bočková<br />

Tel.: +420 541 159 564<br />

Fax: +420 541 159 658<br />

E-mail: bockova@expodata.cz<br />

Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.<br />

Náklad: 31 100 výtisků<br />

Povoleno: MK ČR E 17014<br />

ISSN 1802-2030<br />

EAN 977180220300503<br />

Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa<br />

© Stavebnictví<br />

All rights reserved<br />

EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Odborné posouzení<br />

Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví<br />

podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.<br />

O tom, které články budou odborně posouzeny,<br />

rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty<br />

(nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž<br />

určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři<br />

recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých<br />

příspěvcích posudky recenzentů.<br />

Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem.<br />

Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě<br />

bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce<br />

neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích<br />

autorů a za obsah zveřejněných dopisů.<br />

74<br />

<strong>staveb</strong>nictví 03/09

Úspora<br />

a ekologie<br />

v jedné cihle<br />

NOVINKA 2009<br />

EKOnomický:<br />

– o 10 % úspornější než běžné výrobky<br />

– snižuje náklady na vytápění<br />

EKOlogický:<br />

– stavba dýchá a akumuluje teplo<br />

– příjemné mikroklima<br />

www.wienerberger.cz<br />

Zákaznická linka: 844 111 123

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!