iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Chem. Listy 98, 271 – 314 (2004) IV. Amerika 2004.<br />
schopnost interagovat s fullereny C60 a C70 a jako látky<br />
vhodné pro výstavbu dalších molekulárních senzorů.<br />
O<br />
O<br />
O<br />
O<br />
SPACER<br />
SPACER<br />
N<br />
H<br />
N<br />
N<br />
H<br />
N<br />
N<br />
H<br />
N<br />
N<br />
H<br />
N<br />
Při studiu konjugátů calix[4]arenů a thiacalix[4]arenů s<br />
porfyriny byla objevena jejich schopnost komplexovat<br />
fullereny C60 a C70. Za interakce způsobující komplexaci<br />
fullerenu jsou odpovědné porfyrinové jednotky těchto<br />
konjugátů, zatímco calixarenový skelet slouží jako vhodné<br />
„molekulární lešení“ umožňující preorganizaci prostorového<br />
uspořádání molekuly. Sledován byl vl<strong>iv</strong> tohoto prostorového<br />
uspořádání na sílu komplexace fullerenů. Komplexace byly<br />
sledovány pomocí 1 H NMR.<br />
LITERATURA<br />
1. Arimura T., Nishioka T., Ide S., Furube A., Murata S.,<br />
Tachiya M.: J. Chem. Research. 2002, 333.<br />
2. Dudič M., Lhoták P., Stibor I., Lang K., Prošková P.:<br />
Org. Lett. 5, 149 (2003).<br />
3. Dudič M., Lhoták P., Stibor I., Dvořáková H., Lang K.:<br />
Tetrahedron 58, 5475 (2002).<br />
4. Arimura T., Nishioka T., Ide S., Suga Y., Sugihara H.,<br />
Murata S., Tachiya M.: J. Photochem. Photobiol., A. 145,<br />
123 (2001).<br />
INDUKCE LIPAS V KVASINKÁCH RODU<br />
GEOTRICHUM A STANOVENÍ JEJICH<br />
STEREOSPECIFICITY A SELEKTIVITY PRO<br />
NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY<br />
ZDENĚK KEJÍK a , MARIE ZAREVÚCKA b , KATEŘINA<br />
DEMNEROVÁ a a ZDENĚK WIMMER b<br />
a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta<br />
potravinářské a biochemické technologie, Technická 5, 16628<br />
Praha 6; b Ústav organické chemie a biochemie AV ČR,<br />
Flemingovo náměstí 2, 16610 Praha 6<br />
zarevucka@uochb.cas.cz<br />
α- a γ-Linolenové kyseliny jsou prekurzory ikosanoidů.<br />
Jejich deficit vede mimo jiné ke kardiovaskulárním chorobám.<br />
Běžně jsou tyto kyseliny dodávány potravou. U nemocných a<br />
starších osob je syntéza ikosanoidů značně snížena.<br />
Linolenové kyseliny je tedy nutno podávat ve zvýšených<br />
dávkách v potravinových doplňcích. Nejčastěji se užívají oleje,<br />
které obsahují tyto kyseliny v různých koncentracích v<br />
závislosti na původu oleje. Jednou z možných metod 1 pro<br />
zvýšení obsahu nenasycených mastných kyselin je hydrolýza<br />
triacylglycerolů, obsahujících nenasycené mastné kyseliny,<br />
prováděná lipasami, které mají specificitu pro tento typ<br />
kyselin. Jako vhodné organismy pro získaní lipas byly vybrány<br />
kvasinky Geotrichum fragrans 48 a Geotrichum candidum<br />
(0302, 4012, 4013). Pro indukci lipas byla použita dvě různá<br />
média s ol<strong>iv</strong>ovým olejem jako induktorem. V médiu, které<br />
obsahovalo pepton jako zdroj dusíku, byla přednostně<br />
indukována extracelulární lipasa. Naopak v médiu, které<br />
obsahovalo močovinu jako zdroj dusíku, byla přednostně<br />
indukována lipasa vázaná na povrch buňky. Akt<strong>iv</strong>ované lipasy<br />
byly stabilizovány a bylo stanoveno jejich optimální pH,<br />
stereospecificita a selekt<strong>iv</strong>ita vůči nenasyceným mastným<br />
kyselinám. Tyto enzymy budou dále použity pro obohacení<br />
jedné z frakcí získané enzymatickou hydrolýzou oleje ze<br />
semen černého rybízu o nenasycené mastné kyseliny.<br />
Autoři děkují MŠMT za finanční podporu pomocí projektů<br />
COST D13.10 (součást mezinárodní pracovní skupiny COST<br />
D13/0014/01) a COST D30.001.<br />
LITERATURA<br />
1. Zarevúcka M., Vacek M., Wimmer Z., Stránský K.,<br />
Koutek B., Demnerová K.: Chem. Listy 97, 206 (2003).<br />
AEROBNÍ FOTOTROFNÍ BAKTERIE JAKO NOVÝ<br />
ČLÁNEK MOŘSKÉHO UHLÍKOVÉHO CYKLU<br />
MICHAL KOBLÍŽEK a , ZBIGNIEW S. KOLBER b a<br />
PAUL G. FALKOWSKI c<br />
a Mikrobiologický ústav AV ČR, Opatovický mlýn, 379 81<br />
Třeboň; b MBARI, 7700 Sandholdt Road, Moss Landing, CA<br />
93901, USA; c Institute of Marine and Coastal Sciences,<br />
Rutgers, New Brunswick, NJ 08901, USA<br />
Nedávný objev přítomnosti aerobních fototrofních<br />
bakterií v tropickém Pacifiku vzbudil silný zájem o tuto<br />
skupinu mikroorganismů. Následná studie prokázala, že v<br />
oligotrofních vodách severovýchodního Tichého oceánu tvoří<br />
tyto organismy kolem 10 % mikrobiálního společenstva.<br />
Aerobní fototrofové představují malou podskupinu<br />
Proteobakterií. Obsahují fotosyntetická reakční centra tvořená<br />
bakteriochlorofylem a na rozdíl od svých blízce příbuzných<br />
purpurových bakterií jsou striktně aerobní.<br />
Sledovali jsme přítomnost fototrofních bakterií v různých<br />
lokalitách světového oceánu pomocí kinetické fluorometrie v<br />
infračervené oblasti. V Tichém oceánu (stanice ALOHA,<br />
Hawaii, USA) se množství bakteriochlorofylu pohybovalo<br />
kolem 1–2 pM, relat<strong>iv</strong>ní podíl fototrofie analyzované z poměru<br />
množství pigmentů bakteriochlorofylu a chlorofylu byl kolem<br />
2 %. V Černém a Baltském moři bylo pozorované množství<br />
bakteriochlorofylu vyšší (5–50 pM), ovšem poměr pigmentů<br />
byl pouze kolem 1 %.<br />
Kolem 40 kmenů fotoheterotrofních bakterií bylo<br />
vyizolováno z různých oblastí světového oceánu. Na základě<br />
sekvenace genů 16S ribozomální podjednotky a<br />
fotosyntetického reakčního centra a s přihlédnutím k<br />
284