07.11.2014 Views

iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy

iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy

iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Chem. Listy 98, 271 – 314 (2004) IV. Amerika 2004.<br />

Práce byla provedena v rámci řešení výzkumného záměru<br />

MŠMT č. 223300006.<br />

LITERATURA:<br />

1. Mikata Y., Ouchi Y., Tabata K., Ogura S.-I., Okura I.,<br />

Ono H., Yano S.: Tetrahedron Lett. 8, 3007 (1998).<br />

2. Sirish M., Schneider H.-J.: Chem. Commun. 2000, 23<br />

PROTEIN, PŘI JEHOŽ PROTEOLÝZE DOJDE K<br />

ZVÝŠENÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI: ŠPATNÝ<br />

VTIP, ANEBO PROBLÉM VYŘEŠENÝ HMOTNOSTNÍ<br />

SPEKTROMETRIÍ?<br />

MIROSLAV ŠULC, RADIM OSIČKA, PETER ŠEBO a<br />

VLADIMÍR HAVLÍČEK<br />

Mikrobiologický ústav AV ČR, Vídeňská 1083, 142 00 Praha<br />

4<br />

msulc@biomed.cas.cz.<br />

Fyziologické koncentrace vápníku způsobují<br />

autoproteolytické štěpení peptidové vazby Asp414-Pro415<br />

RTX (Repeat in ToXin) proteinu gramnegat<strong>iv</strong>ního lidského<br />

patogenu Neisseria meningitidis. Výsledkem tohoto štěpení<br />

jsou ovšem kromě N-koncového a C-koncového fragmentu<br />

navíc minimálně dva proteiny s vyšší molekulovou hmotou<br />

(HMW) než původní protein na SDS-PAGE elektroforéze.<br />

Tyto HMW proteiny jsou na Western blotu rozpoznávány<br />

protilátkou stejně jako původní protein.<br />

Cílem analýzy bylo zjistit strukturu těchto HMW<br />

proteinů. K identifikaci předpokládaného vzájemného<br />

propojení jsme použili štěpení proteasou v gelu podle<br />

protokolu, následnou extrakci peptidů a jejich frakcionaci<br />

systémem mikroHPLC. Jednotl<strong>iv</strong>é frakce peptidů byly<br />

následně identifikovány hmotnostní spektrometrií MALDI-<br />

TOF, která nalezla v každé peptidové směsi HMW proteinů<br />

arteficielní peptidy, jejichž hmota neodpovídala teoretickému<br />

štepení proteasou celého proteinu. Proto jsme tyto peptidy<br />

podrobili fragmentaci a na základě dceřiných iontů<br />

experimentu PSD (Post Source Decay) navrhli jejich strukturu.<br />

Potvrzení crosslinkované struktury bylo provedeno štěpením<br />

jinou proteázou, esterifikací karboxyskupin a modifikací<br />

aminoskupin.<br />

Výsledkem práce je identifikace tvorby dosud nepopsané<br />

isopeptidové vazby Asp-Lys crosslinkované struktury během<br />

vápníkem způsobeného proteolytického štěpení RTX proteinu<br />

gramnegat<strong>iv</strong>ního patogenu člověka.<br />

NOVÉ ANORGANICKÉ HETEROCYKLICKÉ<br />

SLOUČENINY FOSFAZENOVÉHO TYPU<br />

OBSAHUJÍCÍ VE STRUKTUŘE ATOM KOVU<br />

JAN TARABA a , MARIE KLOUPAROVÁ b , PAVLÍNA<br />

GAJDOVÁ b a ZDIRAD ŽÁK a<br />

a Katedra anorganické chemie Přírodovědecké fakulty MU v<br />

Brně, Kotlářská 2, 611 37 Brno, b Střední průmyslová škola<br />

chemická Brno, Vranovská 65, 600 00 Brno<br />

taraba@chemi.muni.cz<br />

Anorganickým heterocyklickým sloučeninám je, zvláště<br />

pak v poslední době, věnována značná pozornost, nejen kvůli<br />

možnosti průzkumu vztahu vazebných možností a molekulové<br />

struktury, ale i stále častější využívání heterocyklických<br />

sloučenin, obsahujících kovy i nekovy, v praxi. Možnosti<br />

využití jsou např. pokovování ve vakuu, příprava nových<br />

polymerů, homogenní katalýza, využití biologické akt<strong>iv</strong>ity<br />

(bio-degradovatelné zemědělské ochranné prostředky, léč<strong>iv</strong>a,<br />

selekt<strong>iv</strong>ní jedy) atd.<br />

V odborné literatuře jsou uváděny obecné trendy<br />

přípravy 6-ti členných cyklických sloučenin fosfazenového<br />

typu, které obsahují ve své struktuře heteroatom. Na počátku<br />

příprav 6-ti členných heterocyklů byl objev látky<br />

„Imidobis(aminodifenylfosforan) chlorid“ (Ph 2 PNH 2 ) 2 NCl<br />

(cit. 1 ). Z této publikace vychází celá řada prací zabývajících se<br />

syntézou a strukturou 6-ti členných heterocyklů. Za všechny<br />

uveďme např. práce 2,3 – příprava heterocyklů přechodných<br />

kovů (W, V, Re ...), všechny reakce v pracích popisované jsou<br />

reakce mezi halogenidy přechodných kovů a (Ph 2 PNH 2 ) 2 NCl<br />

(při reakci se uvolňuje HCl a reakce je většinou rovnovážná).<br />

Pokud jde o přípravu heterocyklů s nepřechodnými kovy i<br />

nekovy, uvedeme práci 4 (heterocykly s Al, Ga a In). Zde autoři<br />

volí postup přípravy přes sloučeniny typu MMe 3 (M = Al, Ga,<br />

In) reakcí s HN(PR 2 NSiMe 3 ) 2 (R = Ph, NMe 2 ) a odštěpení<br />

molekuly methanu. Nevýhodou tohoto postupu je obtížné<br />

získávání reaktantů a malá výtěžnost reakce.<br />

V našem základním výzkumu této problematiky jsme<br />

zvolili pro přípravu nových heterocyklů reakci halogenidů<br />

přechodných i nepřechodných kovů s N,N´-bistrimetylsilyltetrafenyldifosfazenium<br />

chloridem N(Ph 2 PNHSiMe 3 ) 2 Cl.<br />

Probíhající děj by se dala popsat jako reakce desilylačního<br />

typu:<br />

X<br />

R<br />

X<br />

Me<br />

Si<br />

+ HN<br />

Si<br />

Me<br />

Me<br />

Me<br />

Me<br />

Me<br />

Me<br />

Si Me<br />

Me<br />

HN<br />

R<br />

- Me 3 SiX<br />

X<br />

R = (-N=P-)n<br />

- Me 3 SiX<br />

R NH<br />

lineární produkt<br />

R NH<br />

cyklický produkt<br />

Výhodou námi zvoleného syntezního postupu je vysoká<br />

výtěžnost reakcí a čistota získaných produktů. Z reakčního<br />

systému odpadá trimetylchlorsilan jako vedlejší produkt a<br />

zároveň zde slouží jako rozpouštědlo. Tento syntezní postup se<br />

nám jeví jako nejvýhodnější a s jeho pomocí se nám podařilo<br />

připravit několik nových 6-ti členných anorganických<br />

heterocyklických sloučenin. Probíhající chemická reakce se dá<br />

zapsat obecnou rovnicí:<br />

CH 3<br />

N<br />

P P<br />

NH HN +<br />

CH 3 Si Si<br />

CH 3 CH 3 CH 3 CH 3<br />

Cl -<br />

+MCln<br />

M = kov<br />

N<br />

P P<br />

+<br />

NH NH<br />

M<br />

Cl n-2<br />

Cl -<br />

+ 2(CH 3 ) 3 SiCl<br />

LITERATURA<br />

1. Cox J. W.: Chem. Commun. 1969, 205.<br />

2. Roesky H. W., Katti V.: Angew. Chem. 98, 447 (1986).<br />

3. Katti V., Roesky H. W.: Inorg. Chem. 26, 4032 (1987).<br />

4. Hasselbring R., Roesky H. W.: Z. Naturforsch. 48B, 43<br />

(1993).<br />

306

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!