iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Chem. Listy 98, 271 – 314 (2004) IV. Amerika 2004.<br />
Práce byla provedena v rámci řešení výzkumného záměru<br />
MŠMT č. 223300006.<br />
LITERATURA:<br />
1. Mikata Y., Ouchi Y., Tabata K., Ogura S.-I., Okura I.,<br />
Ono H., Yano S.: Tetrahedron Lett. 8, 3007 (1998).<br />
2. Sirish M., Schneider H.-J.: Chem. Commun. 2000, 23<br />
PROTEIN, PŘI JEHOŽ PROTEOLÝZE DOJDE K<br />
ZVÝŠENÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI: ŠPATNÝ<br />
VTIP, ANEBO PROBLÉM VYŘEŠENÝ HMOTNOSTNÍ<br />
SPEKTROMETRIÍ?<br />
MIROSLAV ŠULC, RADIM OSIČKA, PETER ŠEBO a<br />
VLADIMÍR HAVLÍČEK<br />
Mikrobiologický ústav AV ČR, Vídeňská 1083, 142 00 Praha<br />
4<br />
msulc@biomed.cas.cz.<br />
Fyziologické koncentrace vápníku způsobují<br />
autoproteolytické štěpení peptidové vazby Asp414-Pro415<br />
RTX (Repeat in ToXin) proteinu gramnegat<strong>iv</strong>ního lidského<br />
patogenu Neisseria meningitidis. Výsledkem tohoto štěpení<br />
jsou ovšem kromě N-koncového a C-koncového fragmentu<br />
navíc minimálně dva proteiny s vyšší molekulovou hmotou<br />
(HMW) než původní protein na SDS-PAGE elektroforéze.<br />
Tyto HMW proteiny jsou na Western blotu rozpoznávány<br />
protilátkou stejně jako původní protein.<br />
Cílem analýzy bylo zjistit strukturu těchto HMW<br />
proteinů. K identifikaci předpokládaného vzájemného<br />
propojení jsme použili štěpení proteasou v gelu podle<br />
protokolu, následnou extrakci peptidů a jejich frakcionaci<br />
systémem mikroHPLC. Jednotl<strong>iv</strong>é frakce peptidů byly<br />
následně identifikovány hmotnostní spektrometrií MALDI-<br />
TOF, která nalezla v každé peptidové směsi HMW proteinů<br />
arteficielní peptidy, jejichž hmota neodpovídala teoretickému<br />
štepení proteasou celého proteinu. Proto jsme tyto peptidy<br />
podrobili fragmentaci a na základě dceřiných iontů<br />
experimentu PSD (Post Source Decay) navrhli jejich strukturu.<br />
Potvrzení crosslinkované struktury bylo provedeno štěpením<br />
jinou proteázou, esterifikací karboxyskupin a modifikací<br />
aminoskupin.<br />
Výsledkem práce je identifikace tvorby dosud nepopsané<br />
isopeptidové vazby Asp-Lys crosslinkované struktury během<br />
vápníkem způsobeného proteolytického štěpení RTX proteinu<br />
gramnegat<strong>iv</strong>ního patogenu člověka.<br />
NOVÉ ANORGANICKÉ HETEROCYKLICKÉ<br />
SLOUČENINY FOSFAZENOVÉHO TYPU<br />
OBSAHUJÍCÍ VE STRUKTUŘE ATOM KOVU<br />
JAN TARABA a , MARIE KLOUPAROVÁ b , PAVLÍNA<br />
GAJDOVÁ b a ZDIRAD ŽÁK a<br />
a Katedra anorganické chemie Přírodovědecké fakulty MU v<br />
Brně, Kotlářská 2, 611 37 Brno, b Střední průmyslová škola<br />
chemická Brno, Vranovská 65, 600 00 Brno<br />
taraba@chemi.muni.cz<br />
Anorganickým heterocyklickým sloučeninám je, zvláště<br />
pak v poslední době, věnována značná pozornost, nejen kvůli<br />
možnosti průzkumu vztahu vazebných možností a molekulové<br />
struktury, ale i stále častější využívání heterocyklických<br />
sloučenin, obsahujících kovy i nekovy, v praxi. Možnosti<br />
využití jsou např. pokovování ve vakuu, příprava nových<br />
polymerů, homogenní katalýza, využití biologické akt<strong>iv</strong>ity<br />
(bio-degradovatelné zemědělské ochranné prostředky, léč<strong>iv</strong>a,<br />
selekt<strong>iv</strong>ní jedy) atd.<br />
V odborné literatuře jsou uváděny obecné trendy<br />
přípravy 6-ti členných cyklických sloučenin fosfazenového<br />
typu, které obsahují ve své struktuře heteroatom. Na počátku<br />
příprav 6-ti členných heterocyklů byl objev látky<br />
„Imidobis(aminodifenylfosforan) chlorid“ (Ph 2 PNH 2 ) 2 NCl<br />
(cit. 1 ). Z této publikace vychází celá řada prací zabývajících se<br />
syntézou a strukturou 6-ti členných heterocyklů. Za všechny<br />
uveďme např. práce 2,3 – příprava heterocyklů přechodných<br />
kovů (W, V, Re ...), všechny reakce v pracích popisované jsou<br />
reakce mezi halogenidy přechodných kovů a (Ph 2 PNH 2 ) 2 NCl<br />
(při reakci se uvolňuje HCl a reakce je většinou rovnovážná).<br />
Pokud jde o přípravu heterocyklů s nepřechodnými kovy i<br />
nekovy, uvedeme práci 4 (heterocykly s Al, Ga a In). Zde autoři<br />
volí postup přípravy přes sloučeniny typu MMe 3 (M = Al, Ga,<br />
In) reakcí s HN(PR 2 NSiMe 3 ) 2 (R = Ph, NMe 2 ) a odštěpení<br />
molekuly methanu. Nevýhodou tohoto postupu je obtížné<br />
získávání reaktantů a malá výtěžnost reakce.<br />
V našem základním výzkumu této problematiky jsme<br />
zvolili pro přípravu nových heterocyklů reakci halogenidů<br />
přechodných i nepřechodných kovů s N,N´-bistrimetylsilyltetrafenyldifosfazenium<br />
chloridem N(Ph 2 PNHSiMe 3 ) 2 Cl.<br />
Probíhající děj by se dala popsat jako reakce desilylačního<br />
typu:<br />
X<br />
R<br />
X<br />
Me<br />
Si<br />
+ HN<br />
Si<br />
Me<br />
Me<br />
Me<br />
Me<br />
Me<br />
Me<br />
Si Me<br />
Me<br />
HN<br />
R<br />
- Me 3 SiX<br />
X<br />
R = (-N=P-)n<br />
- Me 3 SiX<br />
R NH<br />
lineární produkt<br />
R NH<br />
cyklický produkt<br />
Výhodou námi zvoleného syntezního postupu je vysoká<br />
výtěžnost reakcí a čistota získaných produktů. Z reakčního<br />
systému odpadá trimetylchlorsilan jako vedlejší produkt a<br />
zároveň zde slouží jako rozpouštědlo. Tento syntezní postup se<br />
nám jeví jako nejvýhodnější a s jeho pomocí se nám podařilo<br />
připravit několik nových 6-ti členných anorganických<br />
heterocyklických sloučenin. Probíhající chemická reakce se dá<br />
zapsat obecnou rovnicí:<br />
CH 3<br />
N<br />
P P<br />
NH HN +<br />
CH 3 Si Si<br />
CH 3 CH 3 CH 3 CH 3<br />
Cl -<br />
+MCln<br />
M = kov<br />
N<br />
P P<br />
+<br />
NH NH<br />
M<br />
Cl n-2<br />
Cl -<br />
+ 2(CH 3 ) 3 SiCl<br />
LITERATURA<br />
1. Cox J. W.: Chem. Commun. 1969, 205.<br />
2. Roesky H. W., Katti V.: Angew. Chem. 98, 447 (1986).<br />
3. Katti V., Roesky H. W.: Inorg. Chem. 26, 4032 (1987).<br />
4. Hasselbring R., Roesky H. W.: Z. Naturforsch. 48B, 43<br />
(1993).<br />
306