iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
iv. mezioborové setkênè mladðch biologů ... - Chemické listy
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Chem. Listy 98, 271 – 314 (2004) IV. Amerika 2004.<br />
antimikrobiální látky, které by ničily mikroorganismy a přitom<br />
by se vůči nim obtížně vytvářela rezistence 3 .<br />
Třída hmyzu se zdá být novým, slibným zdrojem<br />
přírodních látek s antimikrobiální akt<strong>iv</strong>itou. V posledních<br />
letech byly právě z rozličných druhů hmyzu izolovány peptidy,<br />
které vykazovaly zajímavou in vitro akt<strong>iv</strong>itu proti mikroorganismům<br />
rezistentním ke konvenčním antibiotikům. Právě<br />
tyto peptidy by se mohly stát vzorem pro tvorbu nových<br />
terapeutických zbraní v boji s mikroorganismy 4 .<br />
Mouchu Sarcophaga bullata, zástupce řádu diptera s<br />
dokonalou proměnou, jsme si vybrali ze širokého spektra<br />
hmyzích druhů. Tato moucha je vystavena a odolává širokému<br />
spektru mikroorganismů z prostředí, ve kterém žije a přežívá.<br />
Našim cílem je identifikace a charakterizace nových peptidů<br />
nebo proteinů účastnících se imunitní odpovědi proti bakteriálním<br />
infekcím.<br />
Výchozím materiálem pro izolaci je hemolymfa larev<br />
mouchy Sarcophaga bullata, které ukončily období žíru a<br />
začaly období tzv. toulavého chování. V tomto období jsou<br />
larvy injektovány sterilním entomologickým špendlíkem nebo<br />
entomologickým špendlíkem namočeným v bakteriální<br />
suspenzi (E.coli, Staph. aureus). Za 24 hod je z indukovaných<br />
larev izolována hemolymfa. Hemolymfa je rozdělena na hrubé<br />
frakce, které jsou dále chromatograficky děleny. RP-HPLC<br />
izolované frakce jsou dále podrobeny charakterizaci fyzikálně<br />
chemickými metodami: UV-VIS spektroskopie, aminokyselinová<br />
analýza, hmotnostní spektroskopie (MALDI), SDS<br />
elektroforéza, tryptický digest a sekvenace. U vybraných<br />
izolovaných frakcí je zjišťována antimikrobiální akt<strong>iv</strong>ita proti<br />
bakteriím E.coli a Staph. aureus.<br />
Tato práce je podporována výzkumným záměrem AV OZ 4055<br />
905.<br />
LITERATURA<br />
1. Hancock R. E. W.: Lancet 349, 418 (1997).<br />
2. Teuber M.: Cell. Mol. Life Sci. 56, 755 (1999).<br />
3. Tan Y. T., Tillett D. J., McKay I. A.: Mol. Med. Today 6,<br />
309 (2000).<br />
4. Dimarcq J. L., Hunneyball I.: Drug Discov. Today 8, 107<br />
(2003).<br />
AKTIVACE SEKRETOVANÝCH ASPARTÁTOVÝCH<br />
PROTEAS KVASINKY Candida parapsilosis<br />
J. DOSTÁL<br />
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Flemingovo nám.<br />
2, Praha 6, 166 10<br />
V posledních letech na celém světě dramaticky narůstá<br />
výskyt mykotických infekcí způsobených kvasinkami rodu<br />
Candida. Jedním z významných zástupců této skupiny je C.<br />
parapsilosis. Mezi virulentní faktory u C. parapsilosis řadíme<br />
schopnost produkce extracelulárních aspartátových proteas<br />
(Saps). V genomu C. parapsilosis byla doposud prokázána<br />
přítomnost tří genů kódujících Saps (SAPP1-3). Mechanismus,<br />
jakým probíhá akt<strong>iv</strong>ace jednotl<strong>iv</strong>ých proteas z neakt<strong>iv</strong>ního<br />
proenzymu, nebyl doposud u C. parapsilosis popsán.<br />
Naši pozornost jsme soustředili na izoenzymy Sapp1p a<br />
Sapp2p. Ty byly exprimovány v buňkách E. coli a pomocí<br />
chromatografických metod přečištěny. Akt<strong>iv</strong>ace obou<br />
izoenzymů probíhala nejprve autokatalyticky v kyselém<br />
prostředí. Po dvou hodinách akt<strong>iv</strong>ace Sapp1p byl výsledkem<br />
vznik maturního proteinu, který byl však o jednu<br />
aminokyselinu kratší než autentická Sapp1p izolovaná přímo z<br />
C. parapsilosis. U Sapp2p probíhal autoakt<strong>iv</strong>ační proces velmi<br />
pozvolna a k úplné akt<strong>iv</strong>aci došlo až po třech dnech. Vzniklý<br />
protein byl o osm aminokyselin delší a vykazoval nízkou<br />
proteolytickou akt<strong>iv</strong>itu ve srovnání s autentickou Sapp2p. V<br />
modelu tzv. „asistované akt<strong>iv</strong>ace“ proenzymu byl při analýze<br />
použit trypsin, nahrazující serinovou processingovou proteasu<br />
z C. parapsilosis. Propeptid byl v tomto případě u obou<br />
izoenzymů odštěpen v očekávaném místě.<br />
Z výsledků je zřejmé, že přestože je sekvenční podobnost<br />
obou izoenzymů (Sapp1p, Sapp2p) vysoká, jejich způsoby<br />
akt<strong>iv</strong>ace a substrátové specifity jsou velmi rozdílné.<br />
SYNTÉZA DERIVÁTŮ ELIPTICINU A VÝPOČTY<br />
JEJICH INTERAKCÍ S PÁRY BÁZÍ DNA (AB INITIO A<br />
EMPIRICKÉ POTENCIÁLY)<br />
MARTIN DRAČÍNSKÝ a , JAN SEJBAL a a OBIS D.<br />
CASTAÑO b<br />
a Katedra organické chemie a radiochemie PřF UK, Albertov<br />
6, 12843 Praha 2, b Departamento de química física,<br />
Un<strong>iv</strong>ersidad de Alcalá, Alcalá de Henares, Španělsko<br />
martindraca@yahoo.com<br />
Elipticin a jeho der<strong>iv</strong>áty (zejména 9-hydroxyder<strong>iv</strong>áty)<br />
jsou protinádorová léč<strong>iv</strong>a 1 . Dosud není znám mechanismus<br />
jejich působení, silná vazba na DNA (zejména interkalace) je<br />
však nutnou podmínkou jejich účinku 2 .<br />
Je známa celá řada metod přípravy elipticinu a jeho<br />
der<strong>iv</strong>átů 3,4 , žádná však není zcela un<strong>iv</strong>erzální pro přípravu<br />
různě substituovaného základního skeletu. Jako nejvhodnější<br />
se ukázala syntéza vycházející z indolu a 2,5-hexandionu.<br />
Tímto způsobem jsou v jednom reakčním kroku vybudovány<br />
kruhy A, B a C elipticinu.<br />
Jednou z možností, jak studovat interakce DNA s<br />
interkalátory je výpočetní chemie. Nejjednodušší model pro<br />
popis interkalujících systémů je jeden pár bází a jedna<br />
molekula interkalátoru 5 . I pro tento jednoduchý model jsou<br />
výpočty interakční energie ab initio velmi náročné (jak časově,<br />
tak na počítačové vybavení) a pro rozsáhlejší systémy jsou<br />
zcela neproveditelné. Empirické potenciály se běžně používají<br />
pro výpočet geometrií a dalších vlastností (včetně<br />
termodynamických) a lze je použít i v případě velkých<br />
molekul (DNA, proteiny).<br />
V této práci byly provedeny výpočty ab initio interakční<br />
energie pěti různých der<strong>iv</strong>átů elipticinu s páry bází DNA<br />
(adenin-thymin a guanin-cytosin) a byla zkoumána závislost<br />
interakční energie na vzdálenosti mezi interkalátorem a párem<br />
bází a na úhlu pootočení mezi nimi. Výsledky byly porovnány<br />
se třemi různými empirickými potenciály a byla vyhodnocena<br />
účinnost jednotl<strong>iv</strong>ých potenciálů.<br />
277