2001_3 - Archeologický ústav AV ČR

436
SVOBODA: K anal˘ze velk˘ch loveck˘ch sídli‰È ...
5. Světle šedá spraš, v ní ostře vymezené světlejší skvrny.
6. Šedá spraš.
7. Střídající se pruhy temně hnědého a oranžového půdního sedimentu s úlomky ostrohranné sutě. Na povrchu
vrstvička vysráženého Fe. – Taubachien.
8. Spraš prostoupená oranžovými a hnědými pruhy, úlomky ostrohranné suti.
9. Světle oranžový půdní sediment.
10. Světle hnědočervený (až okrový) půdní sediment, ojedinělé vápencové bloky. – Taubachien.
V jiných profilech (např. Svoboda a kol. 1994, Fig. 4) následují v podloží půdního horizontu ještě další
vrstvy, a to jemně zvrstvená soliflukční poloha přecházející do mocné spraše předposledního glaciálu.
Starší půdní komplexy nebyly v tomto profilu zastiženy.
Archeologické nálezy: Gravettské polohy 3 a 4 jsou tvořené spraší, zřejmě po svahu přemístěnou. Tomu
nasvědčuje i rozmístění kostí a artefaktů, které vytváří pásy po sklonu svahu (diagonálně na obr. 4).
Tmavé polohy ani uhlíky nebyly zjištěny, rozptyl kostí a artefaktů byl řídký.
Soubor štípané industrie (obr. 5: 1–6) pochází z téže polohy, zastižené nejprve ve výkopu v roce 1990
(4 ks) a poté v ploše 1992 (6 ks). Je vyrobena z pazourku, převážně ledovcového původu (9 ks), a červeného
radiolaritu (1 ks). Tvoří jej dvojité hranové rydlo (obr. 5: 5), odlomená hlavice škrabadla (obr.
5: 6), 4 čepele a 4 úštěpy a úlomky.
GrN 6801 Předmostí Ib, výzkum 1975 (B. Klíma) 26 870 ± 250
GrN 6852 Předmostí Ib, výzkum 1975 (B. Klíma) 26 320 ± 240
OxA–5971 Předmostí II, 1992, vrstva 4 (J. Svoboda) 25 040 ± 320
GrA–12910 Přerov – Horní nám., 2000 (J. Kohoutek)
– kontaminovaný vzorek (zub koně) 4 430 ± 130
Tab. 1. Přehled radiokarbonových dat z kontextu gravettienu z Předmostí a Přerova. Nekalibrované údaje,
před současností.
Poznámky ke stratigrafii lokality Ia (parcely Chromečka, Dokoupila a okolí)
Během výzkumu v Chromečkově zahradě, v ploše přimykající se přímo k odtěženému tělesu Skalky, rozlišil
K. J. Maška dvě (místy tři) kulturní vrstvy, oddělené spraší. Dílčí stratigrafická pozorování v jednotlivých
dnech zanášel do deníku (obr. 6, přepis srov. Absolon – Klíma 1977). Souhrnnou charakteristiku
pak publikoval následovně (Maška 1894a; 1894b): „Hořejší kulturní vrstvu bylo lze téměř všudy stopovati.
Vyskytovala se, asi 10 cm silná, již v hloubce 1–1,2 m pod ornicí, naznačena jsouc v průřezu jako
slabý horizontální pruh popelem a uhlíčky temně zbarvené hlíny; zřídka kdy obsahovala zvětralé zbytky
sobí, koňské a mamutí povrchu vesměs drsného, kořínky zrýhovaného ... Na mnohých místech rozkládá
se tato kulturní vrstva ve dvě podobně slabé vrstvičky, jež odděleny jsouce na 10–15 cm obyčejnou žlutnicí,
svým obsahem se nikterak nerůznily. – Asi 30 cm hloub, kterýžto prostor vyplňovala opět čistá žlutnice,
objevila se spodní čili vlastní vrstva kulturní, jejížto průměrná mohutnost, 20–30 cm, celkem byla
letos mnohem menší nežli v severní části tábořiště, ač výjimečně např. kolem mamutích lebek slušné
tloušťky 70 cm dosáhla.“
Ve větším odstupu od původní Skalky zjišťuje posléze M. Kříž (1903, 211–214) znovu, že „... an manchen
Orten mehrere übereinander liegende, durch Lösstraten von einander getrennte Kulturschichten angetroffen
wurden“.
Chromečkova zahrada:
1. Ornice (0,5 m).
2. Spraš (1,60–2,60 m).
3. Kulturní vrstva (0,20–0,50 m). Zdvojení konstatuje pouze ve výkopu VII, kde se vsouvá mezivrstva
0,25 spraše a v pásu hh, kde mezivrstva činí 0,20 m a spodní vrstva nabývá maximální mocnosti 0,80 m.
4. Spraš (ve výkopu XIII spraš nahrazuje vápencová suť a skála).
Komentář ke kulturním vrstvám ve výkopu VII: „Die untere ... enthielt viele Mammutfragmente ...
Die zweite Kulturschichte war jünger; es war nur eine Feuerstätte vorhanden, die mit anderen Feuerstät-