2001_3 - Archeologický ústav AV ČR

444
Archeologické rozhledy LIII–2001 444–451
PŘEDMOSTÍ – VYHODNOCENÍ FAUNY
Z VÝZKUMŮ V ROCE 1992
Miriam Nývltová–Fišáková
ÚVOD
Kosterní nálezy ze dvou sond a sběrů z roku 1992 a z následných průzkumů byly osteometricky zpracovány.
První sonda byla situována v lokalitě Hradisko (Předmostí II), druhá v lokalitě pod hřbitovem
(Předmostí Ib) a třetí byla provedena na místě, kde byly staršími badateli zanechány kosterní
zbytky (Předmostí I). Nálezy pocházejí z kulturních vrstev zařazených do gravettienu. Kulturní vrstva
v lokalitě Předmostí Ib – hřbitov byla radiokarbonově datována 26 320 ± 240 let BP (GrN 6853),
resp. 26 870 ± 250 let BP (GrN 6801), v lokalitě Předmostí II – Hradisko potom 25 040 ± 320 let BP
(OxA – 5971) (Svoboda 2001, tab. 1). V posledně jmenované lokalitě se jedná o útržky kulturní vrstvy.
Přehledně jsou lokality Předmostí I a II popsány v pracích Svobody (2000; 2001). Fauna v této lokalitě
byla zpracovávána již Maškou (1885) a Křížem (1903), který podrobně analyzoval celý soubor
fauny, a to především mamuty (morfologicky a osteometricky). Nověji faunu zpracoval Pokorný
(1951), který na základě měření dochovaných lebek a spodních čelistí rozlišil tzv. malou a velkou formu
vlka (Canis lupus minor et major), na rozdíl od Mašky (1884), který rozeznával tři formy vlků
– tzv. malou, střední a velkou formu vlka (Canis lupus minor, medius et major). Musil (1968) zpracoval
v souborné monografii mamutí stoličky.
METODIKA VÝZKUMU
Měření kostí bylo provedeno podle metodiky Duerst–Berna (1926) a zuby koní byly měřeny podle
V. Eisenmann (1980; 1981). Zjištěné rozměry jsou uvedeny v tab. 1–6 a porovnávány s mírami nálezů
obdobného stáří na lokalitách Dolní Věstonice I a II, Pavlov 1953, 1957 a 1958 a Poslední dóm
na Chlumu u Srbska (Cholastová 1994; Mostecký 1961; Musil 1958; 1994; 1997; Nývltová–Fišáková
2001). V tab. 6 jsou uvedeny četnosti jednotlivých částí kostry a za lomítkem minimální možné
počty jedinců. Dále jsou popsány četnosti jednotlivých druhů na lokalitě (tab. 7), druhové porovnání
s jinými lokalitami podobného stáří je uvedeno v tab. 8. Údaje pro jednotlivé lokality byly převzaty
z prací Musila (1994; 1997) a Nývltové–Fišákové (2001).
VÝSLEDKY
Předmostí II – Hradisko
Zbytky fauny vytvářejí pásy po sklonu svahu a vyskytují se ve spraši přemístěné po svahu (Svoboda
2001, obr. 3–4). Byly zde popsány následující druhy:
Bos seu Bison sp. (tur nebo bizon). Z tura nebo bizona pochází základní prstní článek (phalanx proximalis),
který je rozlomený a roztříštěný. Dále zápěstní kost (carpus) a zlomek lopatky (scapula).
Zjištěné osteometrické hodnoty jsou uvedeny v tab. 2.
Equus germanicus (kůň sprašový). Z koně pochází pravá část pánve (coxae), která je poškozená;
déle pak kosti zápěstní (carpalia), kosti záprstní (metacarpus, II a 2 x IV) a zlomek metapodia, základní
prstní článek (phalanx proximalis – obr. 2), střední prstní článek (phalanx medialis), a to
pouze proximální část, zánártní kosti (tarsalia), kost patní (calcaneus), kost hleznová (astragalus
– obr. 3), nártní kost (metatarsus – obr. 1), silně poškozená ramenní kost (humerus) a čtyři stoličky
(molares et premolares – obr. 4). Osteometrické hodnoty jsou uvedeny v tab. 1 a 2. Kost patní
nemá přirostlou epifýzu k tělu kosti, což naznačuje, že se jedná o mladého jedince. Kost hleznová
rovněž patří tomuto zvířeti, ostatní kosti potom dalším nejméně dvěma jedincům.
Mammuthus primigenius (mamut). Z mamuta pocházejí zlomky dlouhých kostí, klů, stoliček a žeber
(viz tab. 6).
Rangifer tarandus (sob polární). Ze soba pochází pouze zlomek týlní kosti (occipitale) (viz tab. 6).