Computer speciál - domácí kino - stulik.cz

48
test softwaru
Tisícero možností přehrávání
Obliba přehrávání DVD fi lmů stále roste. Podobně jako u kazet VHS je k jejich zhlédnutí zapotřebí
přehrávač. Může se jím stát i obyčejný počítač s Windows, je však nutné vybavit jej patřičným
softwarem.
Většina fanoušků domácího kina si
dříve či později pořídí některý ze
stolních přehrávačů DVD, protože
mít v obýváku hlučný a ošklivý počítač
není příjemné. Dnešní počítače ovšem
mohou být i hezké a tiché a oproti běžným
přehrávačům toho umějí mnohem víc. Bez
patřičného softwaru však nic nepřehrají. A jak
už to bývá, existují varianty dobré i špatné,
zadarmo i za peníze. Náš test vám prozradí,
mezi kterými programy si vybírat.
Zadarmo neznamená nejlépe
Nenechte se mýlit představou, že softwarový
přehrávač DVD je nějaký primitivní program,
který jen zapíná a vypíná mechaniku DVD-
-ROM. Zatímco mechaniky CD-ROM hudební
cédéčka samy přehrávají a stačí k nim připojit
sluchátka nebo zesilovač a reproduktory, mechaniky
DVD-ROM už tak inteligentní nejsou.
Video je totiž na disku DVD-ROM uloženo
v komprimované formě a k získání obrazu
a zvuku je nutné je dekódovat. A to je oříšek,
ke kterému je kromě dobrého softwaru zapotřebí
také výkonný hardware.
Logicky se tedy softwarové přehrávače vnitřně
dělí na dvě části: vlastní dekodér a rozhraní
umožňující divákovi přehrávání ovládat. Na
internetu najdete doslova mraky programů tvářících
se jako softwarové přehrávače, většinou
zdarma, ale teprve při detailním ohledání zjistíte,
že se jedná pouze o rozhraní. Bez dekodéru neuvidíte
vůbec nic. Příkladem budiž i ve Windows
obsažený Windows Movie Player 9.
Dekodérů si jejich tvůrci cení, a tak softwarové
přehrávače obsahující dekodér již
většinou zdarma nejsou. Výjimkou je několik
computer speciál domácí kino léto 2004
freewarových dekodérů, které lze použít
s libovolným rozhraním. V tomto testu jsme
sáhli po dekodéru z Fraunhoferova institutu,
jenž je znám vytvořením i velmi rozšířené
„empétrojky“. Příkladem freewarového přehrávače,
jehož instalační program obsahuje
právě dekodér Fraunhofer, je Cliprex DS DVD
Player. Nevýhody jsou však zřejmé: freewarový
dekodér zdaleka neposkytuje tak kvalitní
obraz jako jeho komerční souputníci. A co
je podstatnější; nesourodá dvojice zvládne
ještě docela obstojně zapnout a vypnout fi lm,
přehrávání v různých rychlostech je však už
komplikované, o nějakém podrobném nastavování
pak nemůže být ani řeč.
Stěrače stírají,
(některé) přehrávače padají
Ještě horší je situace u dekódování audia – rozbalit
jednotlivé stopy tak složité není, ale má-li
divák pouze stereo aparaturu, bude chtít zvuk
5.1 do sterea převést kvalitně. A tady narazí i leckterý
komerční přehrávač. Právě zvukový deko-
Co vše dělá dekodér za sekundu?
Dekodér musí nejprve data uložená na disku DVD-ROM
dešifrovat (aby výrobci fi lmových médií zabránili kopírování
disku, šifrují data algoritmem CSS). Pak následuje
dekódování videa ve formátu MPEG-2 a také dekódování
zvuku ve formátu MPEG Layer 2. Za sekundu musí zařízení
vypočítat barvu více než milionu bodů a (při zvuku 5.1)
na tři sta tisíc zvukových vzorků.
dér Fraunhofer to zvládá velmi špatně. Smutné
je, že i některé komerční přehrávače očividně
používají dekodér odvozený z Fraunhoferu,
a tak bez zvukové karty 5.1 fi lmy uložené s prostorovým
zvukem nepřehrajete vůbec, nebo jen
velmi špatně. To je případ Magic DVD Playeru,
Ulead DVD Playeru i RioDVD.
Filmy DVD však neobsahují jen fi lm samotný:
distributoři se vedle bonusů předhánějí
také v grafi cky vyvedených nabídkách. To
jsou krátké fi lmy s interaktivními prvky, mezi
nimiž přehrávač podle přání diváka přechází,
čímž vzniká iluze animovaných nabídek.
Toto přecházení však není nic snadného pro
dekodér, který musí video i zvuk načítat dostatečně
dopředu a zavčas přejít na správný
úsek. Navíc interaktivní prvky na obrazovce
počítače mohou být v různých místech i velikostech
– správně analyzovat pozici ukazatele
myši musí softwarový přehrávač DVD naprosto
precizně. Zcela vyhořel BlazeDVD, který při
změně menu dokázal i spadnout.
Jak dostat fi lmové plátno
na plochu monitoru
Možná byste předpokládali záludnosti
v zobrazování českých titulků. Zde ale tvůrci
standardu fi lmového DVD neponechali nic náhodě.
Titulky jsou totiž uloženy jako obrázky.
Výhodou je, že i přehrávač z daleké Asie do-
káže zobrazit „u“ s kroužkem, nevýhodou, že
s titulky nic nenaděláte. Velikost, písmo i barva
jsou pevně dány výrobcem, jediný Ulead DVD
Player nabízí posun nahoru nebo dolů.
V čem jsou tedy ty nejlepší programy jiné?
Tajemství tkví v dokonalém propojení dekodéru
s rozhraním, které umožňuje perfektní
vyhledávání různými rychlostmi, krokování
po jednotlivých snímcích vpřed i vzad, nastavování
záložek včetně náhledů či ukládání
jednotlivých snímků do souboru. Při převíjení
si nejlépe počínal WinDVD, který dokonce
v rozmezí polovičního až dvojnásobného
přehrávání nabízí plynulou změnu rychlosti
a přehrává i se zvukem!
Že se dá leccos udělat s obrazem i zvukem,
ukazuje trojice nejlepších přehrávačů.
WinDVD, PowerDVD i Direct DVD nabízejí detailní
nastavení obrazu, WinDVD a PowerDVD
včetně přednastavených profi lů. Nejdále jde
patrně PowerDVD, který umí širokoúhlý obraz
šikovně zdeformovat tak, aby vyplnil obrazovku
monitoru a divák přitom neregistroval
deformované obličeje herců (deformace jsou
ve střední části mírné a zvyšují se směrem
k okrajům obrazu).
Nejlépe česky
Přepočítávat vícekanálový zvuk do sterea umí
trojice vítězů bravurně s mnoha nastaveními
a řadou možností, jak i při dvou reproduktorech
dosáhnout zdání prostorového zvuku. V tomto
směru kraluje Direct DVD, který místy připomíná
spíše mixážní pult profesionálního zvukaře.
Jen jeden z programů, WinDVD, komunikuje
s divákem česky. A při všech jeho možnostech
nastavení je to samozřejmě velkou
výhodou.
Jak jsme testovali
Michal Politzer
Programy jsme instalovali ve zkušebních verzích na dvou
počítačích. Notebook s rychlým procesorem měl pouze
stereo zvukovou kartu a obyčejnou grafi ckou kartu, stolní
počítač s kartou Sound Blaster Live zase jen 800MHz procesor,
ale kartu s optimalizacemi dekódování MPEGu.
Kvalitu obrazu a zvuku, přecházení nabídek, vytížení
procesoru i obsazení paměti jsme posuzovali na fi lmu
Pán prstenů – Společenstvo prstenu, vždy na stejných
scénách. Rozdíly byly většinou osudné: pokud program
nezvládl redukci zvuku 5.1 do stereo reproduktorů, ztrácel
body na kvalitě zvuku, pokud při přecházení nabídek
disku padal, ztrácel body za zpracování DVD menu.
Obsazení paměti bylo velmi rozdílné, vytížení procesoru
hodně podobné (naměřený údaj pochází z počítače
s Pentiem 4, 1,8 GHz, neboť 800MHz procesor pracuje
takřka stále na 100 %).
Rozdíly se objevily zejména v komfortu ovládání, nastavování
obrazu a zvuku, používání záložek či snímání do
obrázku. Ukázalo se, že žádný z programů nemá ambice
stát se univerzálním přehrávačem videosouborů v počítači.
Většinou sice zvládly základní formáty Windows
(avi, wmv, mpg), někdy ale ani to ne. Žádný si neporadí
s titulky uloženými v externím textovém souboru.