3/09 - ACRI

ŽOS České Velenice CZ a.s.
Přestavba 10vozového vlaku pro anglického zákazníka
Na přelomu roku dokončily ŽOS České Velenice CZ a.s. přestavbu desetivozového zvláštního
vlaku pro anglického zákazníka, který bude provozován na švýcarských železnicích
s francouzskou parní lokomotivou pro milovníky švýcarských železnic a švýcarské přírody,
a to pod názvem WILLIAM COOK CLASSIC TRAIN.
Vlak sestává z deseti vozů opravených, částečně rekonstruovaných a s novým interiérem
v tomto složení: 3 vozy AB, z nichž dva mají jídelní oddíl a tři oddíly 1. třídy, třetí má kuchyňský
oddíl, menší jídelnu a také tři oddíly 1. třídy; dále 6 vozů B, z nich dva vozy jsou v původním
uspořádání, jeden je s velkým dětským oddílem, jeden je zařízen ve stylu Pullman, dále jeden
barový vůz, jedna velká jídelna (vnější nátěr červený). Soupravu uzavírá jeden služební vůz,
v němž je umístěna velká kuchyně a generátor o napětí 400 V. Jde původně o vozy vyrobené pro
SBB kolem roku 1924, přestavěné ve Švýcarsku v 60. letech. Podvozky obsahující v jednom
stupni vypružení ještě známé torzní tyče mají mimořádně klidný chod i při max. rychlosti
140 km/h. Vynikající konstrukce jsou celospouštěcí okna s lehkým chodem a jednoduchým
zajištěním, kterými se tehdy vozy vybavovaly na přání cestujících pro sledování krásné švýcarské
přírody v letních měsících. (To bude možné i dnes, neboť vlaky s parní lokomotivou mají
ve Švýcarsku povolenou max. rychlost 80 km/h.) K prezentaci vlaku došlo 10. 6. (Basel SBB)
a 11. 6. (Zürich) a na obou místech byla provázena živým zájmem veřejnosti. Z ní jsou i oba
naše snímky (Pullman - interiér a jídelní vůz - vnější pohled).
Výzkumný Ústav Železniční, a.s.
Modernizace napájecí stanice
V letošním roce prochází celá napájecí stanice na Zkušebním centru VUZ Velim rozsáhlou modernizací, protože zejména stejnosměrná
soustava již nevyhovuje vzrůstajícím požadavkům zákazníků, hlavně co se týká dodávaného výkonu. Ten bude po modernizaci již
vyhovovat svým výkonem 10 MW v soustavě 3 kV a 5 MW v soustavě 0,75 kV a 1,5 kV požadavkům našich zákazníků. Ve stejnosměrné
trakci bude také možné nabídnout rekuperaci až do výkonu 8 MW. Součástí modernizace napájecí stanice je i výměna transformátoru
110/27 kV s regulací napětí od 16,5 kV až do 29,5 kV v trakci 25 kV/50 Hz a také výměna všech zastaralých prvků rozvodny 110 kV
(odpojovače, proudové a napěťové transformátory, svodiče napětí atd.). Po modernizaci bude napájecí stanice splňovat stále rostoucí
požadavky zákazníků, zejména týkající se výkonu v jednotlivých napěťových soustavách. Na celkovou modernizaci napájecí stanice
nám byla poskytnuta, na základě žádosti doplněné kladnými referencemi našich zákazníků, dotace z operačního programu EU Podnikání
a inovace (OPPI ).
NOVINKY Z OBORU
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.
Důkaz staleté tradice výroby kolejnic
Letos 27. února, tomu bylo 80 let, co v Praze u Úřadu průmyslového vlastnictví a poté i v Ženevě u Mezinárodní organizace duševního vlastnictví
byla na tehdejšího majitele Třineckých Železáren, Báňskou a hutní společnost, zaregistrována dodnes používána ochranná známka
„Tři kladívka v kruhu“. Co jí předcházelo, jaké značení svých výrobků, kupříkladu kolejnic, používaly železárny do jejího zavedení Jedna
z možností se nabízí po zhlédnutí čtyř starých, 2,5 metru dlouhých kusů kolejnic, objevených s několika dalšími letos v březnu v podloží
kolejového svršku při modernizaci a rekonstrukci železničního koridoru v úseku Návsí – Bocanovice, víceméně na úrovni jablunkovského
autobusového stanoviště. Po mechanickém očištění v provozu válcovny kolejnic a hrubých profilů se na jejich stojinách objevil znatelný,
lehce rozluštitelný reliéf v němčině „ST. TESCHEN“, na jedné z nich jej doprovází číslo „92“.
Do roku 1905 byla třinecká huť ve správě Těšínské komory, což by vysvětlovalo původ
„signatury“. Číslice zas napovídají, že by se mohlo jednat o zkrácenou verzí letopočtu
1892, kdy kolejnice byly vyrobeny, zvláště že koncem předchozího roku byla v huti uvedena
do provozu nová vratná trať, jež nahradila dosavadní hrubou kolejnicovou z roku 1878.
Třinecká huť se sice nestihla podílet ani na výstavbě Severní dráhy císaře Ferdinanda,
do Bohumína dorazila z Vídně v roce 1847, ani její jednokolejné Bohumínsko-Košické
odnože, první vlak do tehdejšího Těšína přijel v únoru 1869, do Třince a potažmo až do
Žiliny o necelé dva roky později, nicméně je jisté, že třinecké kolejnice byly používány
k jejich opravám. Vše si pak valcíři vynahradili již během zdvojkolejování Košicko-
Bohumínské dráhy koncem 90. let 19. století a v následujících letech.
ACRI NEWS 3/2009
15