Vývoj a perspektivy mobility osob - edice

soudržnosti (jež nahrazují Řídicí schémata), jejichž vlivy na znásobení počtů přemístění
jsou známy; nabádání ke zhuštění se bude realizovat pomocí fiskálního měřítka,
potlačování podílu na překračování koeficientu obsazenosti půdy a zákonného stropu
hustoty pomocí úlevy v místní dani ze zařízení u hromadné stavby bytů;
• boj proti městské roztříštěnosti: zákon umožňuje promýšlet věci na bázi aglomerace. Plány
pro přemisťování ve městech (PDU) se budou moci opřít o zkoumané zóny širší než je
obvod městské dopravy. Zákon přidává článek 3a) k Orientačnímu zákonu o vnitřní
dopravě, umožňující tvorbu smíšených syndikátů dopravy, které nahrazují dopravní
kompetence, včetně způsobu realizace a řízení infrastruktury. Zákon také předpokládá
generalizaci poplatků za zařízení, což již existuje na východě Francie. To by umožnilo
využít vlastníků pozemků, jejichž území jsou vhodná pro stavby;
• souhra mezi dopravou, parkováním a řízením infrastruktury: zákon by mohl přeměnit
organizační instituce městské dopravy na organizátorské autority pro aglomerační
přemisťování. Zákon by jim při této příležitosti udělil kompetence pro parkování. Plán pro
přemisťování ve městech by se ve svých předpisech, týkajících se veřejného i soukromého
parkování, prosadil u policejních institucí pro parkování a u odpovědných pracovníků ve
veřejné silniční dopravě. Jinak řečeno, zrušila by se účast na realizaci nebo nerealizaci
prostranství k parkování, velkoprostorových míst vymezených k parkování pro obchod;
• soudržnost plánování dopravy a urbanismu: úkol zajistit propojení v hromadné dopravě
figuruje v nových schématech pro teritoriální spojitost, jež jsou předpokládány zákonem;
kompatibilita mezi plánovacími dokumenty, zejména Lokálními plány pro podmínky
bydlení, Lokálními urbanistickými plány a plány Přemisťování ve městech, se stává
povinností.
Aniž bychom uvažovali předem o skutečném vlivu tohoto zákona na celé území, o jeho
uplatnění již dnes, a nemajíce k dispozici definitivní verzi textu tohoto zákona, můžeme se
zajímat o první reakce ekonomických partnerů. A to hlavně dvou typů aktérů: velkých
distributorů, kteří začali s úvahou znovu umístit své obchodní značky a svou organizaci do
městských center, a některých investorů, kteří litují výhod poskytnutých kolektivnímu bydlení
ve vztahu k bydlení individuálnímu.
Schválení dispozic tohoto zákona by mělo umožnit stabilizaci vzdáleností při přemisťování a
stabilizaci rozšiřování měst.
Ekonomická logika, vývoj zaměstnanosti, úvahy o způsobech života a řízení trhů (bydlení,
pozemků atd.) přesto dnes neumožňují předvídat krátkodobé nebo střednědobé účinky
zákona.
Nanejvýš lze doufat ve zlepšení kvality života každého z nás, bude-li mobilita dobře
zvládnuta.
Pramen: 2000, Transports č. 401, květen-červen, s. 177-185
Překladatel: Alena Kaderková