dermatologie a ostatní oboryse u více než 75 % pacientů zahrnují myxomy,lentiginózní pigmentace, modrénévy a epiteloidní modré névy. Myxomymohou vznikat kdekoliv na kůži, avšaktypickou oblastí jejich výskytu je oční koutek,víčko, zvukovod a prsní bradavka.Tyto benigní tumory bývají mnohočetnéa mívají vzhled poměrně dobře ohraničenýchpapul a nodulů, hladkého povrchu,barvy narůžovělé, namodralé nebo zbarveníkůže, velikosti od 0,2 do 5 cm. Většíléze bývají obvykle polypovitého tvaru,vznikající často ve zvukovodu. Lentigo sena kůži klinicky projevuje přítomnostímalých, hnědých makul, zejména kolemočí, rtů, na prstech, na dlaních a na genitálnísliznici. Na rozdíl od lentiga modréa epiteloidní modré névy nemají typickoulokalizaci a mohou se vyskytovat kdekolivna kůži jako malé pigmentované noduly.Kromě zmíněných kožních myxomů jsoupacienti s CNC ohroženi vznikem myxomůuložených v měkkých tkáních, prsua srdci. Biologickým chováním se jednáo benigní tumory, avšak při lokalizaci nádoruv srdci je pacient paradoxně ohroženna životě. Mortalita u těchto případů jecca 25 %. Diagnostická kritéria pro tentosyndrom jsou uvedena v Tab. 3.CNC je geneticky heterogenní onemocnění.Doposud byly zmapovány dvě chromosomálníoblasti související s tímtosyndromem. V oblasti 17q24 byl nalezenTab. 23gen PRKAR1A (někdy označován jako genCNC1), který kóduje regulační podjednotkucAMP – dependentní protein kinázy A,významnou efektorovou molekulu v mnohýchendokrinních signálních drahách,a v oblasti 2p16 byl detekován lokus CNC2.Inaktivační mutace PRKAR1A genu bývázjištěna cca u 70 % všech případů CNC.Doposud bylo popsáno více než 80 mutacízahrnujících bodové mutace, krátkédelece, inzerce nebo komplexní změny.Rovněž byly detekovány rozsáhlé delecetohoto genu. Mutace může být zastiženav jakékoliv části PRKAR1A genu, avšak nejvícese vyskytuje v exonech 3, 4, 6, 8 a 9(číslování exonů podle NCBI referenčnísekvence NG_007093.2). Dvě mutace vyskytujícíse nezávisle v několika nepříbuznýchrodinách různého etnického původubyly navrženy jako tzv. „hot spots“ mutacegenu PRKAR1A, a to c.709-7del6 v intronu8 a c.491-492delTG v exonu 6. V naší laboratořirutinně provádíme vyšetření desetikódujících exonů genu PRKAR1A, včetněexon-intronových spojů, z nádorové tkáněnebo periferní krve za použití PCR amplifikacea metody přímého sekvenování.Cowdenové syndromDiagnostická Doporučený léčebný kritéria pro postup Carneyho u malobuněčného komplex* karcinomuCowdenové syndrom je autosomálně dominantnídědičné onemocnění charakterizovanévýskytem mnohočetných hamartomů1. lentiginózní pigmentace kůže s typickou lokalizací (rty, spojivka, vnitřnía vnější oční koutek, poševní sliznice a penis)2. myxomy (kožní, slizniční)**3. srdeční myxomy**4. myxomatóza prsu** nebo podezření na tuto diagnózu během magnetickérezonance5. primární pigmentovaná nodulární adrenokortikální choroba nadledvin**6. akromegalie způsobená adenomem hypofýzy produkující růstový hormon**7. velkobuněčný kalcifikující tumor ze Sertoliho buněk** nebo nálezcharakteristických kalcifikací během ultrasonografického vyšetření varlat8. karcinom štítné žlázy** nebo nález mnohočetných, hypoechogenních uzlůve štítné žláze při ultrasonografickém vyšetření u mladého pacienta9. psamomatózní melanotický schwannom**10. modrý névus, epiteloidní modrý névus (mnohočetné)**11. prsní duktální adenom (mnohočetný)**12. osteochondromyxom**doplňková kritéria1. postižení příbuzných prvního stupně2. inaktivační mutace PRKAR1A genu* Ke stanovení diagnózy Carneyho komplexu musí pacient splňovat minimálnědvě výše uvedená kritéria anebo jedno z těchto kritérií společně s jedním doplňkovým kritériem.** Diagnóza ověřena histologickým vyšetřením.s vysokým rizikem benigních a maligníchtumorů štítné žlázy, prsu a endometria.Diagnostická kritéria pro tento syndromjsou shrnuta v Tab. 4.Kožní a slizniční léze zahrnující trichilemomy,akrální keratózu a papilomatózujsou pro tento syndrom velmi důležitýmznakem, neboť se nacházejí téměř u všechpostižených a často svým vznikem předcházejípostižení vnitřních orgánů.85–90 % pacientů má často mnohočetnétrichilemomy lokalizované na obličeji.Projevy na sliznici dutiny ústní jsou takévelmi typické a vyskytují se až u 80 %postižených. Tyto léze bývají často velmiprominentní a papilomatózní (tzv. orálnípapilomatóza). Akrální keratóza se vyskytujezejména na extenzorových stranáchkončetin.Gen zodpovědný za tento syndrom se nazýváPTEN a je lokalizován na dlouhémraménku 10. chromosomu (10q23.3).Familiární adenomatóznípolypóza a GardnerůvsyndromFamiliární adenomatózní polypóza (FAP)je autosomálně dominantní dědičné onemocněnícharakterizované desítkami ažstovkami (v některých případech tisíci)adenomatózních polypů tlustého střevaa konečníku, vznikajících během 2. dekádyživota. Téměř u každého pacientadochází k malignímu zvratu některéhoz polypů, pokud není včas zahájena léčba.Gardnerův syndrom je fenotypická variantaFAP s nápadnými mimostřevnímipříznaky, které mohou sloužit jako markerpro včasné odhalení onemocnění, a takv konečném důsledku vést k záchraně životapacienta.Nejvýznamnějším kožním nálezemu Gardnerova syndromu jsou mnohočetnéinfundibulární (epidermoidní) cysty, kterése vyskytují u více než poloviny pacientů.Cysty vznikají v časném věku, vzácně mohoubýt přítomny již při narození, a nejčastějijsou lokalizovány na obličeji, vekštici a na končetinách. Histopatologickyse ve většině případů neliší od svých sporadickýchprotějšků, avšak u některých cystickýchstruktur ve spojení s Gardnerovýmsyndromem byly popsány rysy napodobujícípilomatrixom, kožní adnexální nádors diferenciací do vlasových struktur. Tatomatrikální diferenciace u infundibulárníchcyst je vždy pro odečítajícího patologavodítkem k podezření na tento syndrom.Mnohočetné pilomatrixomy byly také popsányu pacientů s FAP, avšak jejich náleznení specifický, neboť se mohou vyskytovati v rámci jiných syndromů.34 Česká dermatovenerologie <strong>2012</strong>, 2, č. 1
dermatologie a ostatní oboryTab. 24Diagnostická Doporučený léčebný kritéria pro postup Cowdenové u malobuněčného syndrom* karcinomuPatognomická kritéria1. Adult Lhermitte-Duclos Disease (dysplastický gangliocytom mozečku)2. mukokutánní léze:trichilemmomy (obličej)akrální keratózapapilomatózní lézeslizniční lézeVelká kritéria1. karcinom prsu2. karcinom štítné žlázy (non-medulární)3. makrocefalie (obvod hlavy ≥ 97. percentil)4. karcinom endometriaMalá kritéria1. další léze štítné žlázy2. mentální retardace (IQ ≤ 75)3. hamartomatózní intestinální polypy4 fibrocystické onemocnění prsu5. lipomy6. fibromy7. tumory genitourinárního traktu (zejména karcinom ledvin)8. malformace genitourinárního traktu9. fibroidy dělohy* Ke stanovení diagnózy Cowdenové syndromu je zapotřebí jedno z následujících kritérií:1. Samotné patognomické mukokutánní léze, pokud jsoua) 6 a více obličejových papul, z nichž 3 a více musí být trichilemmomy,nebob) kožní obličejové papuly a orální slizniční papilomatóza,neboc) orální slizniční papilomatóza a akrální keratóza,nebod) 6 a více palmoplantárních keratózních lézí.2. Jedno z následujících kritérií:a) 2 a více velkých kritérií,nebob) 1 velké a minimálně 3 malá kritéria,neboc) minimálně 4 malá kritéria.V rodině, kde jeden člen splňuje výše uvedená diagnostická kritéria Cowdenové syndromu,u ostatních příbuzných se uvažuje o Cowdenové syndromu, pokud splňují některá z následujících kritérií:a) patognomická kritérianebob) jakékoliv velké kritérium s malými kritérii nebo bez nich,neboc) 2 malá kritéria,nebod) anamnéza Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndromu.Typickým povrchovým měkkotkáňovýmprojevem u pacientů s FAP/Gardnerovýmsyndromem je tzv. nuchální typ fibromu,který postihuje stejnoměrně obě pohlaví.Navzdory názvu se tyto měkkotkáňovétumory nejčastěji vyskytují v rámciGardnerova syndromu mimo šíjovou oblastzad, bývají často mnohočetné a zpravidlavznikají v 1. dekádě života. Klinicky seprezentují jako otok či nápadná podkožnírezistence.V rámci FAP/Gardnerova syndromu bylypopsány i jiné kožní projevy (např. lipomy,leiomyomy, n<strong>eu</strong>rofibromy, pigmentovékožní léze, bazocelulární karcinom), jejichžnález však není specifický pro danýsyndrom.U 70 až 80 % pacientů s FAP je přítomna tzv.kongenitální hypertrofie pigmentovéhoepitelu sítnice (CHRPE). Jde o mnohočetnéprojevy postihující sítnici obou očí, kterépředstavují patognomický nález u FAP.CHRPE je obvykle přítomna od narozenía je zcela asymptomatická. Ve většině případůnemá maligní potenciál, avšak bylopopsáno několik nízce maligních adenokarcinomůpigmentového epitelu sítnicevycházejících z ložisek CHRPE.U FAP se často vyskytují osteomy, odontomya abnormální zubní nálezy. Osteomyobvykle postihují jak dolní, tak horní čelist,bývají mnohočetné a vznikají kolempuberty. Většina z nich nezpůsobuje svémunositeli žádné potíže, některé všakmohou vést k tvrdému zduření postiženéčelisti, k narušení otvírání úst, k porušeřeči. Odontomy jsou nezhoubné nádorytvořené všemi složkami vyvíjejícího sezubu. Mohou být mnohočetné, nejčastějipostihují premolární oblast dolní a horníčelisti. Častým nálezem je i nadpočetnýchrup. Tyto zuby jsou obvykle malé, kolíkovitéhotvaru.Je třeba ještě zmínit typickou komplikaciprofylaktické kolektomie či jinéhotraumatu u pacientů s FAP, kterou je tzv.desmoid (agresivní fibromatóza). V porovnánís běžnou populací se u těchtonemocných vyskytuje tisíckrát častěji.Histopatologicky jde o lokálně agresivníproliferaci fibroblastů a myofibroblastů,nejčastěji postihující dutinu břišní(cca 80 %), břišní stěnu (10–15 %) a eventuálnějiné oblasti mimo břicho (cca 5 %).Přestože desmoid nemetastazuje, jehokomplikace v případě intraabdominální lokalizace(například obstrukce střeva a močovodu,perforace střevní stěny, krvácení,vznik enterokutánní píštěle) mohou býtživot ohrožující.Gen zodpovědný za FAP a Gardnerův syndromse nazývá APC gen a je lokalizovánna dlouhém raménku 5. chromosomu(5q21-q22). U rodin s FAP bylo doposudidentifikováno více než 800 různých mutacígenu APC. Většina těchto mutací vedek produkci zkráceného – nefunkčního proteinu.Tento abnormální protein nemůžetlumit aktivitu B-cateninu, dochází k poruchámbuněčného cyklu a tvorbě polypů,ze kterých mohou po kaskádě dalších genetickýchzměn vznikat nádory. Polypya nádory se nejčastěji objevují v tlustémstřevě, ale mohou se vyvinout i na jinýchmístech, např. v horním trávicím traktu,mozku nebo štítné žláze.Muirův-Torreův syndromMuirův-Torreův syndrom (MTS) je autosomálnědominantní dědičné onemocnění,které zahrnuje kombinaci nejméně jednohokožního nádoru se sebaceózní diferenciacía minimálně jednoho viscerálníhotumoru. Stejně tak jsou kožním příznakemMTS mnohočetné keratoakantomyvyskytující se u mladých osob na místechchráněných před sluncem. Mezi nejčastějšíinterní malignity asociované s tímtoČeská dermatovenerologie <strong>2012</strong>, 2, č. 135