celoživotní vzděláváníAcne vulgarisHercogová J.SouhrnAkné je neinfekční androgen-dependentnídermatitida postihující pilosebaceózníjednotku. Patří mezi nejčastější kožní onemocněnía je multifaktoriálně podmíněná.Klasifikace akné je široká a asociaces mnoha celkovými příznaky a syndromybývá přehlížena. Může to být i profesionálníchoroba a v poslední době je častopopisována akné indukovaná léky v souvislostis terapií inhibitory receptoru epidermálníhorůstového faktoru aj. biologik.Léčbu akné je vhodné zahájit co nejdříve,aby se předešlo závažným komplikacímv podobě jizev a snížení kvality životapacienta. V ČR stále málo dermatologůpoužívá účinnou celkovou terapii pomocíretinoidů. Součástí článku je první uveřejněnívalidované české verze dotazníkukvality života.Klíčová slovaakné • etiopatogeneze • klasifikace •terapie • dotazník kvality životasummaryAcne is a non-infectious androgen-dependentdermatitis involving pilosebaceousunit. It is one of the most common skindisorders which has multiple causes. Acneclassification is broad and the associationwith many general sings and syndromeshas been overlooked. Acne could also bea professional skin disease which is nowadaysfrequently mentioned in conjunctionwith the treatment with epidermal growthfactor receptor inhibitors and other biologicals.Acne therapy should be startedas soon as possible to avoid scarring andimpairment of the quality of life. There areonly few dermatologists still in the CzechRepublic who treat the acne patients withsystemic retinoids. For the first time, theCzech validated questionnaire of the qualityof life in acne is included.keywordsacne • etiopathogenesis •classification • therapy • quality oflife questionnaireDefiniceAkné je neinfekční, androgen-dependentnídermatitida postihující pilosebaceózníjednotku, její příčiny jsou multifaktoriální.Je to jedna z nejčastějších kožníchchorob. Akné charakterizují seboroickálokalizace, seborea, folikulární hyperkeratózaa vznik komedonů. Onemocnění másignifikantní vliv na psychiku pacienta.Syn.: akné, trudovina (ř. achne – pleva).Aetius Amidenus poprvé použil termín„acne“ v 6. století před n. l. Není jasné,zda původní nebyl termín ř. „acme“ (vrchol).Erasmus Wilson (1842) oddělil acnesimplex (vulgaris) od acne rosacea.EpidemiologieAkné se vyskytuje u 80–100 % osob, u všechras, obou pohlaví. Začíná od časné puberty(od 10., 14., i po 25. roce) a obvykle mátendenci ke spontánnímu hojení. Trvánejčastěji 4–5 let, ale i více než 10 let, mezi40–50 lety jí trpí až 41 % dospělých žen.Těžké formy akné jsou u mladých mužů,bělochů. (1)Etiopatogeneze1. Porucha keratinizace je podmíněnafolikulární retenční hyperkeratózou, ježvede ke vzniku komeda (otevřeného – černého,nebo zavřeného – bílého). Předcházítomu vznik mikrokomeda, které je následkemkeratinizace infundibula chlupu.Zvětšováním komeda dojde k jeho prasknutía vyloučení keratinu a mazu, kterédále působí zánětlivou reakci okolí.2. Zánět. Při vzniku komedonů se účastníIL-1α ještě předtím, než dojde k osídleníPropionibacterium (dále P.) acnes. Byla popsánai úlohy defektu kyseliny linolové.(2)Podle typu zánětlivé reakce vznikajíklinické léze (pustuly při převaze n<strong>eu</strong>trofilů),papuly, noduly a cysty (při účastiT-pomahačských lymfocytů a obrovskýchbuněk). Zánětlivá reakce také ovlivňujejizvení. Při zánětu se uplatňují složkyimunity, např. kathelicidiny svým prozánětlivýmpůsobením. (3)3. Mikrobi. Propionibaktéria jsou grampozitivnítyče, které osídlují mazovou žlázua produkují porfyriny (koproporfyrin III),jež fluoreskují při vyšetření Woodovoulampou. Množství baktérií nekorelujes klinickým obrazem. P. acnes uvolňuje prozánětlivémediátory (IL-1α, IL-8 a TNF-α)prostřednictvím TLR2. Je zvýšena produkcei β-defenzinů. Kromě P. acnes se mohouzánětu účastnit i další baktérie (Pityrosporumovale, P. granulosum, P. parvum a další jakoStaphylococcus albus, S. epidermidis, anaerobní(1, 4)korynebaktéria).4. Hormony. Zvýšená produkce mazu(seborea) je ovlivňována hormonálně.Androgeny jsou produkovány jak vně mazovéžlázy (primárně v gonádách a nadledvinách),tak v samotné mazové žláze působenímenzymů metabolismu androgenů:3β-hydroxysteroid dehydrogenázy (dáleHSD), 17β-HSD a 5α-reduktázy. Androgenníreceptory, jež se nacházejí na bazálních buňkáchmazové žlázy a v zevní pochvě vlasovéhofolikulu, jsou citlivé na testosterona dihydrotestosteron (dále DHT). Role androgenůse začíná uplatňovat již v neonatálnímobdobí, kdy chlapci po narození do věku asi6–12 měsíců mají zvýšenou hladinu luteinizačníhohormonu a testosteronu (jako následekzvýšené funkce varlat). Obě pohlaví majípo narození zvýšené hladiny dehydroepiandrosteronu(dále DHEA) jako následek nezralostinadledvin. Dětské nadledviny majítotiž disproporcionálně velkou zona reticularis(odpovědnou za produkci androgenů).Není to tedy důsledek stimulace hormonymatky, jak se dříve předpokládalo. Produkceandrogenů ve varlatech a nadledvinách sekolem jednoho roku života snižuje a zůstávádo puberty stabilní.Během adrenarche (aktivace produkce pohlavníchhormonů v kůře nadledvin) seprodukce mazu velmi zvýší (nadledvinyzačnou produkovat velké množství dehydroepiandrosteronsulfátu (dále DHEAS)a objeví se komedoniformní akné. Obvykledo roka nastane menarche.O roli estrogenů se stále ví málo. Celkovépodání estrogenů sníží produkci mazu,ale množství estrogenů k redukci mazotokuje vyšší než množství estrogenů nutnék potlačení ovulace. Estrogeny působí vícemechanismy: a) přímo v mazové žlázeproti účinku androgenů, b) inhibicíuvolnění gonadotropinů (FSH a LH), přednímlalokem hypofýzy inhibují zpětnouvazbou produkci androgenů v gonádách,8 Česká dermatovenerologie <strong>2012</strong>, 2, č. 1
celoživotní vzděláváníc) regulační geny negativně působí na růstmazové žlázy a produkci lipidů.Estrogeny tedy mazotok snižují, testosteronjej zvyšuje, akné proto začíná v pubertě,zhoršuje se před menstruací a <strong>eu</strong>nušiakné nemají. Složení mazu je stejné u osobs akné i bez ní, ale mazotok se liší. (4)5. Genetická dispozice k mazotoku a folikulárníkeratinizaci je známa např.u syndromu XYY a u endokrinních poruch(syndrom polycystických ovarií, hyperandrogenismus,hyperkortizolismusa předčasná puberta). Dědí se též počet,velikost a aktivita mazových žláz. Vliv dědičnostije patrný ve studiích identickýchdvojčat, je tendence k těžkému průběhuakné u nemocných s pozitivní rodinnouanamnézou. Jsou známy některé geny,které se uplatňují u akné – geny cytochromuP450-1A1 a steroid-21-hydroxylázy. (2)6. Aknegenní látky (kosmetika, minerálníoleje, dehty, léky – lithium, hydantoin,isoniazid, jodidy, bromidy, androgeny,danazol).7. Dieta s vysokým obsahem cukrů a obecnětzv. západní dieta se v poslední dobědává do souvislosti s akné. (5)8. Další faktory. Na vzniku akné se spolupodílejítaké stres (fyzická a psychická zátěž),imunologické poruchy, místní působenítlaku či okluze. Je také známo, želidé žijící přírodním způsobem života mají(4, 5)méně akné.Klinický obrazPredilekční seboroická lokalizace zahrnujeobličej (až v 99 %), ramena, horní partiezad (60 %) a prsou (15 %). (2)Eflorescence jsou mikrokomedo (jenžje rozeznatelné jen mikroskopicky, je torozšířené infrainfundibulum vlasovéhofolikulu).Klinické eflorescence zahrnují: 1. komedootevřené (černá polokulovitá papulas viditelným ústím vlasového folikulu,které je naplněno odloučeným keratinem;černou barvu způsobují depozita melaninua oxidace lipidů v keratinu) nebo zavřené(bílá papula do 1 mm, bez viditelného folikulárníhoústí a bez zarudnutí), 2. papuly(červené, 1–5 mm v průměru), 3. papulopustuly,4. pustuly (pustuly s obsahemsterilního hnisu v průměru 1–5 mm), 5. hrboly,6. nepravé cysty (jsou to fluktuujícíabscesy, obsahují hnis a směs krve a séra),7. plaky a sinusy (vznikají splýváním abscesů).Následkem akné, hlavně nodulocystické,bývají jizvy (atrofické, hypertrofické nebokeloidní) nebo pozánětlivé hyperpigmentacea hypopigmentace připomínajícíléze anetodermatu (zejména na zádech).Subjektivní příznaky nejsou, ale přítomnosthrbolů a cyst může bolet.Klinické formy aknéPodle přítomnosti eflorescencí rozeznávámetyto formy (Tab. 1):(1, 4)• Acne comedonica (komedoniformníakné)• Acne papulosa, papulo/pustulosa (papulózní,papulopustulózní)• Acne indurata (nodózní akné)• Acne nodulocystica (nodózní a cystickáakné)Další zvláštní formy aknéAcne conglobata je těžká forma nodulocystickéakné bez celkových příznaků,je součástí tetrády příznaků folikulárníokluze spolu s disekující celulitidou kštice,hidradenitis suppurativa a pilonidálnímicystami.PAPA syndrom. Asociace acne conglobatase sterilní Pyogenní Artritidou, Pyodermagangraenosum a Acne patří také do skupinyzánětlivých chorob daných mutací genuproteinu PSTPIP1 (prolin-serin-threoninfosfatázy interagujícího proteinu 1, nebotéž CD2 antigen-vázajícího proteinu 1[CD2BP1]). Jsou to kromě akné zánětlivánemoc střev, uveitida a psoriáza.Acne fulminans je akutní, nejtěžší formaakné s celkovými příznaky vyskytující senejčastěji u mladých hochů. Je to ulcerativníacne conglobata (noduly, cysty,ulcerace, hemoragické krusty) doprovázenápolyartralgiemi (osteolýza kostí –klavikula, sternum, kotník, pažní kost,iliosakrální kloub), únavou, hepatosplenomegalií,horečkou, l<strong>eu</strong>kocytózou, anémií,proteinurií a zvýšenou sedimentací. Někdymůže přejít v SAPHO syndrom (Synovitis,Acne, Pustulosis, Hyperostosis a Osteitis).Popsána je také asociace s erythema nodosum.M. Morbihan (Morbihanova nemoc) jevzácná komplikace akné v podobě solidníhootoku obličeje daného otokem měkkýchtkání, může být doprovázený i erytémem.Acne mechanica je akné z tlaku v místěhelmy, límce, sádrového obvazu, je důsledkemobstrukce vývodu mazové žlázy,má podobu hyperpigmentovaného plakus komedony.Acne excoriata (tzv. ps<strong>eu</strong>doakné nebo též„acne excoriée des j<strong>eu</strong>nes filles“) vznikározškrábáním eflorescencí, bývá u mladýchžen. Typicky postihuje osoby trpícíobsesivně kompulzívní poruchou, poruchouosobnosti a depresemi.Acne venenata vzniká v místě kontaktus aknegenními látkami, jimiž mohou býta) kosmetika – komedogenní oleje, b) minerálníoleje (acne oleosa), c) chlorovanéuhlovodíky (acne chlorina).Acne neonatorum je akné na nose a tváříchu novorozenců a kojenců. Postihujeaž 20 % novorozenců, objevuje se ve druhémtýdnu života a mizí do tří měsíců.Etiopatogeneze není jasná – zvažují se jednakúloha kvasinek (Malassezia sympodialis,M. furfur), jednak účast mazových žláz.Acne infantum je akné kojenců, začínámezi 3.–6. měsícem a odeznívá během1–2 let. Velmi vzácně může trvat do dospívání.Klinicky jsou to komedony, pustuly,uzly. Vzniká v důsledku hormonálníchzměn (viz etiopatogeneze).Acne tropicalis je náhlý vznik eflorescencíakné nodulocystického typu na trupua hýždích při expozici extrémnímu horku.Může vzniknout při pobytu v tropech, alei v pracovním prostředí (např. slévárny,hutě).Akné u dospělých žen je perzistujícíakné, která reaguje špatně na léčbu,mnohdy začíná náhle a je doprovázenačasto hirzutismem či nepravidelnoumenstruací. Vyžaduje laboratorní vyšetření(celkový a volný testosteron, DHEAS)k vyloučení syndromu polycystickýchovarií, aj. virilizujících syndromů u žen,třebaže tíže onemocnění nemusí korelovats hladinami androgenů. (6, 7) V takovýchpřípadech ji doprovázejí další příznaky– zhrubění hlasu, mužský habitus,androgenní alopecie, zvětšení klitoris,zvýšené libido. Pacientky mají riziko kardiovaskulárníchnemocí a diabetes mellitus.Tato forma akné může být součástíHAIR-AN syndromu (HyperAndrogennístav, Inzulinová Rezistence a AcanthosisNigricans). Při podezření na zvýšené hladinyandrogenů je nutné provést laboratornívyšetření, kdy pacientka nesmíužívat hormonální antikoncepci). Totovyšetření zahrnuje sérové hladiny celkovéhoa volného testosteronu, DHEAS,17-hydroxyprogesteronu. U pacientůs příznaky hyperkortizolémie je nutnévyšetřit též sérové hladiny kortizolu.Akné podobné klinické jednotkyCharakterizovány jsou monomorfnímieflorescencemi (zánětlivé papuly a pustuly)a nepřítomností komedonů:Acne medicamentosa doprovází užíváníněkterých celkových léků, je to nežádoucíúčinek anabolik (danazol, testosteron),kortikosteroidů, kortikotropinu, fenytoinu,lithia, izoniazidu, jodidů, bromidů.Méně často ji mohou vyvolávat i azathioprin,cyklosporin, tetracykliny, vitamínyB 1, B 6, B 12a D 2, fenobarbital, propylthiouracil,disulfiram, chinidin nebo i fotochemoterapie(PUVA).Česká dermatovenerologie <strong>2012</strong>, 2, č. 19