succusVismodegib dostalpovolení k použitípro metastatickýbazocelulárníkarcinom od FDAAgentura FDA (Food and Drug Administration)vydala 30. ledna <strong>2012</strong> povolení pronový biologický lék k léčbě místně pokročiléhoa metastazujícího bazocelulárníhokarcinomu. Jde o vismodegib (ERIVEDE),inhibitor Hedgehog signální cesty, kterýse podává perorálně v dávce 150 mg jednoudenně. Toto povolení vydala FDA nazákladě II. fáze klinické studie, do níž bylozahrnuto 104 pacientů s místně pokročilýmnebo metastazujícím bazaliomem,96 nemocných bylo hodnoceno. 43 % pacientů(27 z 63) s místně pokročilým nádoremreagovalo na léčbu částečně nebokompletní remisí a 30 % pacientů s metastazujícímbazaliomem odpovědělo na terapiičástečně (10 ze 33), průměrná dobaléčby, kdy došlo k odpovědi na léčbu, byla7,6 měsíce.Nejčastějšími nežádoucími reakcemi bylysvalové spazmy, ztráta vlasů, hubnutí,nauzea, průjem, únava, porucha neboztráta chuti, snížená chuť k jídlu, zácpa,zvracení a artralgie. Vismodegib jeoznačen jako teratogenní, proto ženy vefertilním věku musí mít vysoce účinnouantikoncepci před léčbou, během léčbyi 7 měsíců po skončení terapie. Podobněmuži musejí používat kondom se spermicidnímpreparátem během léčby a ještě2 měsíce po jejím skončení.http://www.skinandallergynews.com/newsletter/the-skinny/singleview40939/vismodegib-receives-fda-approval-for-metastatic-bcc/99490f6183.htmlPotravinové doplňkya riziko kožníhospinocelulárníhokarcinomuVitamíny (retinol, kyselina askorbová,kalciferol, tokoferol) předcházejí oxidativnímupoškození keratinocytů, proto sepředpokládá jejich role v chemoprevencikarcinomů odvozených z keratinocytů,včetně spinaliomu. Některé rostlinné doplňkystravy, včetně Polypodium l<strong>eu</strong>cotomosa extraktu z hroznových jader (Vitis vinifera),mají také fotoprotektivní účinek a v laboratorníchtestech prokázaly snížení rizikavzniku kožních nádorů. Extrakt z horznovýchjader je zdrojem proantokyanidinůa polyfenolových antioxidantů, které jsousilně účinnými pohlcovači volných radikálů.Naopak ale byly publikovány i studieo škodlivém vlivu doplňků stravy na rizikovzniku kožních karcinomů.Autoři provedli studii u náhodně vybranéhovzorku 415 pacientů ve věku 43 až85 let s histopatologicky verifikovanýmspinocelulárním karcinomem v roce 2004a u 415 kontrol. Všem byly rozeslány dotazníkycílené na užívání sedmi doplňkůstravy – multivitamínů, vitamínů A, C,D a E, Polypodium l<strong>eu</strong>cotomos a extraktuz hroznových jader, které měly být užíványnejméně jednou týdně po dobu minimálně3 měsíců během posledních 10 let. Třebaženebyly přesně zjišťovány dávky užívánísuplementů stravy, signifikantně nižšíriziko vzniku spinaliomu bylo u pacientůužívajících extrakt z hroznových jader, jenhraniční hodnoty byly zjištěny ve skupiněnemocných užívajících multivitamínya žádné snížení rizika nebylo odhalenou ostatních, kteří užívali vitamíny A, C,D a E. Autoři na základě svých výsledkůupozornili na možnost prevence vznikuspinocelulárního karcinomu používánímextraktu z hroznových jader.ASGARI, MM., CHREN, MM., WARTON, EM., et al.Supplement use and risk of cutaneous squamous cellcarcinoma. J Am Acad Dermatol, 2011, 65, p. 1145–1151.Ablační frakční laserv léčbě Beckerovanévu: randomizovanákontrolovanápilotní studieBeckerův névus je hyperpigmentovanáskvrna nebo plak, který může být doprovázenhypertrichózou u 56–70 % mužů.Prevalence tohoto névu je 0,25–2,5 % a jehovýskyt je 5krát častější u mužů nežu žen. Předpokládá se, že se na vzniku tétoafekce podílí zvýšená citlivost k androgenům.Léčebné možnosti n. Becker nejsouuspokojivé – používají se rubínový lasers Q-přepínačem, Er/YAG laser nebo alexandritovýlaser s dlouhým pulzem. V poslednídobě se za metodu volby považujeneablační frakční laser. Cílem této studiebylo prověřit účinnost léčby Beckerova névupomocí ablačního frakčního laseru.Studie byla zaslepená, pilotní a zahrnovala11 pacientů starších 18 let. Ablační frakčnílaserová terapie se skládala ze 3 ošetřenís odstupem 6 týdnů po první a 4 týdnů podruhé léčbě. U každého nemocného bylyošetřeny dvě oblasti – jedna laserem, ev.laserem a topickým bělicím preparátem(5% hydrochinon, 0,05% tretinoin, 0,1%triamcinolon acetonid v krému) a druhápouze bělicím prostředkem. K terapiibyl použit frakční laser o vlnové délce10 600 nm a energii 10 mJ, ošetření byloprováděno v lokální anestézii krémem s lidokainema prilokainem (aplikace 2 hodinypřed zákrokem). Za 3 a 6 měsíců po ošetřeníbylo provedeno histopatologické vyšetření2mm kožní biopsie, reflexní spektroskopie,melaninový index a posouzení efektupacientem a lékařem obou ošetřovanýchoblastí. Na konci studie bylo hodnoceno10 pacientů. Na konci studie za 6 měsícůbylo konstatováno jak lékařem, tak pacienty,že došlo ke zlepšení, ale objektivnímetody rozdíl v léčených oblastech neprokázaly.Nežádoucí vedlejší reakce zahrnovalypodnětlivé hyperpigmentace, pálení,vznik krust, edému, puchýřů. Autoři studiekonstatovali, že ablační frakční laserbyl středně účinný v léčbě n. Becker a ževětší klinické studie je třeba.MEESTERS AA., WIND, BS., KROON, MW., et al.Ablative fractional laser therapy as treatment forBecker nevus: A randomized controlled pilot study.J Am Acad Dermatol, 2011, 65, p. 1173–1179.6 Česká dermatovenerologie <strong>2012</strong>, 2, č. 1
succusPerorální užívání kyselinyolejové nebo linolovéurychluje zánětlivoufázi hojení ranHojení ran představuje kaskádu dějů,zahrnujících komunikaci mezi různýmibuňkami (n<strong>eu</strong>trofily, makrofágy, endoteliemi,fibroblasty, keratinocyty) a generacímediátorů – cytokinů (IL-1β, TNF-α)a cytokiny indukovaných n<strong>eu</strong>trofilníchchemoatraktantů (CINC-2αβ), reaktivníchkyslíkových druhů (ROS) a vaskulárníchendoteliálních růstových faktorů (VEGFs).Většina léčebných postupů využívanýchv léčení ran je cílena na udržení vodní bariérya kontrolu infekce. Proto se používajívlhká krytí s přísadou stříbra, růstovýchfaktorů nebo mastných kyselin. Stříbro máúčinek antibakteriální, ale může působiti cytotoxicky a zpomalit hojení ran, topickérůstové faktory podporují hojení a místníaplikace mastných kyselin je úspornou variantouhojení ran – oleje zabraňují ztrátěvody a invazi mikroorganismů.Dřívější studie poukázaly na poruchuhojení ran jako známku nedostatečnostiesenciálních mastných kyselin. Kyselinalinolová je základní mastnou kyselinouepidermis, kde působí udržení permeability,maturaci a diferenciaci rohovévrstvy, tvorbu a sekreci lamelárních tělíseka zlepšuje hojení ran. Pokud je alenedostatečné vstřebávání esenciálníchmastných kyselin, dochází k dysbalancimastných kyselin v epidermis s následkemzvýšené akumulace neesenciálníkyseliny olejové, poruše vzhledu a permeabilityrohové vrstvy.Kyseliny olejová a linolová jsou hlavnímimastnými kyselinami tzv. západní diety,obě ovlivňují chronické nemoci a ovlivňujíimunitní systém i stavbu epidermis.Jejich role v hojení ran je ale máloprostudována.Autoři studovali vliv perorálně podávanékyseliny olejové a linolové na hojení ranu myší. Kyselina linolová zvýšila v experimentupříliv zánětlivých buněk, koncentraciperoxidu vodíku a CINC-2αβ za jednu hodinupo poranění, ale snížila počet zánětlivýchbuněk a IL-1, IL-6 a makrofágového zánětlivéhoproteinu-3 za 24 hodin po poranění kůže.Urychlila uzávěr rány za 7 dnů. Kyselinaolejová zvýšila koncentrace TNF-α za hodinupo poranění, za 24 hodin byl její efekt podobnýkyselině linolové. Obě mastné kyselinytedy zrychlují zánětlivou fázi hojení rány,ale každá jiným mechanismem.RODRIGUES, HG., VINOLO, MAR., MAGDALON, J.,et al. Oral administrativ of oleic or linoleic acid acceleratesthe inflammatory phase of wound healing.J Invest Dermatol, <strong>2012</strong>, 132, p. 208–215.Variace počtu kopiígenu pro filagrinpřispívá k rizikuatopické dermatitidyv závislosti na „dávce“Mutace genu filagrinu působí ichthyosisvulgaris a jsou signifikantně asocioványs atopickou dermatitidou. Filagrin se nacházív terminálně diferencovaných keratinocytechv podobě nerozpustného polyproteinuprofilagrinu. Molekuly profilagrinujsou defosforylovány a štěpeny na funkčnímonomery filagrinu 10, 11 a 12. Filagrinmá klíčovou roli v epiteliální kožní bariéře,agreguje keratinové svazky v rohovouobálku, a poté je degradován a uvolňujehygroskopické aminokyseliny přírodníhohydratačního faktoru („natural moisturizingfactor“). Gen pro filagrin se nacházína chromosomu 1q21, je to polymorfnígen, lokus genu filagrinu vykazuje intragennívariace počtu kopií. Sekvence DNAkódují 324 aminokyselin filagrinovéhopolyproteinu, alely kódují 10, 11 a 12 kopiímonomeru filagrinu, a proto intragennívariace počtu kopií může ovlivnit množstvífilagrinu v epidermis. Autoři studie serozhodli povést genotypizaci variant filagrinovéhogenu pomocí PCR. Použili k tomu876 pacientů s atopickou dermatitidoua 928 kontrol. Štěpné produkty filagrinubyly studovány metodou strippingu rohovévrstvy u 31 nemocných, kyselina urokanovápozitivně korelovala s počtem kopií genu.Autoři na závěr konstatovali, že variacekopií genu pro filagrin představují rizikovzniku atopické dermatitidy, jsou závisléna „dávce“, a proto léčba atopiků by mělabýt cílena na zvýšení exprese filagrinu. Jižzvýšení o 5–10 % může zlepšit kožní bariéru.Doporučují ověřit v klinické studii, zdaintenzívní používání emoliencií od ranéhověku pomůže snížit riziko vzniku atopickédermatitidy v dospělosti.BROWN, SJ., KROBOTH, K., SANDILANDS, A., et.al. Intrageenic copy number variation within Fillagrincontributes to the risk of atopic dermatitis with a dose-dependenteffect. J Invest Dermatol, <strong>2012</strong>, 132,p. 98–104.PS. Metodu strippingu stratum corn<strong>eu</strong>mjako první navrhnul prof. Jan Wolf (nar.1894 v Novém Bydžově, profesor histologiea embryologie na UK v Praze), (1) kyselinuurokanovou jako první izolovali z potuprof. Jiří Král (nar. 1899 v Praze) a spolupracovníciAntonín Ženíšek z Institutusportovní medicíny UK v Praze a farmakologIvo Hais z Hradce Králové. (2)1. WOLF, J. Morphological features of the desquamationprocess of cornified epidermal cells. Praha :Folia Morphol, 1972, 20, p. 303–310.2. ŽENÍŠEK, A., KRÁL, JA., HAIS, IM. Sun-screeningeffect of urocanic acid. Biochim Biophys Acta, 1955,18, p. 589–591.Chybí důkaz asociaceHPyV6 nebo HPyV7s různými kožnímikarcinomyV roce 2008 ukázal Feng s kolegy, že vevětšině karcinomů z Merkelových buněkje klonálně integrován nový lidský polyomavirus.Další práce potvrdily přítomnosttohoto polyomaviru Merkelových buněk(Merkel cell polyomavirus, MPV) až u 85 %případů karcinomů z Merkelových buněk.Kromě MCV byly v loňském roce identifikoványi čtyři nové lidské polyomaviry.První je asociován s trichodysplasiaspinulosa, druhý (HPyV9) byl nalezenv krevních vzorcích imunosuprimovanýchosob. HPyV6 a HPyV7 byly identifikoványze 4, resp. 5 stěrů od 35 zdravýchosob. Pilotní sérologická studie ověřilaséropozitivitu v 69 % HPyV6 a v 35 %HPyV7 u 95 dárců krve.Autoři analyzovali DNA ze 108 vzorků nádorůfixovaných formalinem (21 spinaliomů,18 bazaliomů, 20 melanomů, 20 MCVnegativníchkarcinomů z Merkelovýchbuněk, 12 kožních T-lymfomů, 17 kožníchB-lymfomů). HPyV6byl detekován ve 14 %,HPyV7 ve 2 % vzorků nádorů. Pouze u jednohovzorku spinaliomu byly prokázányoba viry. Častější výskyt viru HPyV6 jev souladu se sérologickou studií. Nízká četnostnálezu HPyV6 a HPyV7 v 108 vzorcíchkožních maligních nádorů není postačujícímdůkazem pro signifikantní roli těchtopolyomavirů v etiopatogenezi studovanýchkožních nádorů.SCHRAMA D., BUCK, CHB., HOUBEN, R., BECKER,JC. No evidence for association of HPyV6 or HPyV7with different skin cancers. Letter to the editor. JInvest Dermatol, <strong>2012</strong>, 132, p. 239–241.Výběr a překlad:prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.Česká dermatovenerologie <strong>2012</strong>, 2, č. 17