Stáhněte si celé číslo ve formátu PDF - Aluze

Antropologický výzkumnení výletRozhovor s Petrem SkalníkemJeroným BoháčekPo návratu z emigrace jste u nás zakládalobor sociální antropologie. Proča jaké to byly začátky?Sociální antropologie vzniká jako kritikapředcházející pozitivistické etnologiea do sebe narcisticky zahleděného evropskéhonárodopisu. Snažíme se o srovnávacípřístup ke všem společnostem a o globálnípohled. Tento obor v Evropě narazilpředevším v zemích, kde pěstovali sebeobdivnoudisciplínu, tedy národopis. Českýakademický establishment reagoval poměrněvyděšeně. Dodnes u nás sociálníantropologie není v rovnocenném postavenís ostatními společenskými vědami.Dlouhodobě pracujete na projektu,který by se měl snažit spojovat prvky náčelnictvía tradiční kultury s demokracií.To je můj dlouhodobý zájem, já jsempracoval v terénu jako sociální antropologzejména v Ghaně. Náčelníci tam nebyli zrušenia mají nadále veliký vliv. Tak jakov mnoha dalších nejen afrických zemíchtam moderní stát nefunguje dobře.Moderní stát v mimoevropských oblastechje importovaný, ale přizpůsobený místnímpodmínkám. Je to klientelistický stát, kdepřevládají prvky neopatrimonialismu.Vládcové se domnívají, že jim stát patří,a to se vším, co společnost vytvoří. Tytostáty se o své obyvatelstvo moc nestarají.Naopak náčelník měl za úkol se nejprvestarat o své lidi, pak teprve o sebe. Jinak bymu lidé odešli. V Africe byli lidé cennějšínež půda. Půda, na které by nikdo nepracoval,by byla k ničemu. Pokud by lidé hlasovalinohama a odešli, systém by sezhroutil. Náčelník má postavení více reciproční,záleží mu na podpoře lidí. Vnitřnístruktura náčelnictví je taková, že se rozhodujekonsensuálně. Je třeba hledat řešení,které vyhovuje všem, tedy žádnáextrémní řešení. Různé složky obyvatelstvase tak musí dohodnout. Náčelník nemělpříliš velký aparát vnucovat lidem svouvůli, museli dojít ke konsensu.Náčelnictví se dědilo. Tam, kde jsem jápracoval, se následnictví střídalo mezi dvěmaklanovými domy. Tím byla zaručenapolitická změna. Změna zaručuje obnovupolitiky, nedochází-li k ní, vede to k postupnédegeneraci.V současných afrických státech téměřautomaticky počítáme se zneužívánímmoci. To mě inspirovalo k tomu, že jsemv náčelnictví hledal protiváhu a korektivtakového zneužívání. Koneckonců i nejlepšístát má tendence si dělat, co chce,a má totalitární sklony. Snažil jsem senavrhnout něco jako komory parlamentu,kde by náčelníci mohli jménem lidu korigovatrozhodnutí volených zástupců. Docházeloby tím k trvalé kontrole roz-[ 22 ]