Co možná víte i nevíte o Stavovském divadleKabinet s obrazovougalerií na úrovni1. balkonu v době2. světové válkyJevištěa hledištědnesDnes je zdevstup doMozartovasalonkuZaložení a stavbaJeho stavba trvala pouhé dva roky(1781–1783). Původní rozpočetna jeho stavbu byl 25 tisíc zlatých,ve finále však stavba stála hraběteNostice 83 tisíce zlatých. Nosticův synBedřich <strong>divadlo</strong> v roce 1799 prodalčeským stavům za 60 tisíc, ale jednadivadelní lóže zůstala Nosticům v trvalémužívání jako rodinný majetek.W. A. MozartStavovské <strong>divadlo</strong> je neodmyslitelněspjato s W. A. Mozartem, který zdedirigoval 19. ledna 1787 premiérusvé Pražské symfonie D dur a dirigovalzde také svou Figarovu svatbu,kterou Pražané na rozdíl od Vídeňanůvelmi nadšeně přijali. Stejný ohlasměla i jeho další opera – Don Giovanni,kterou Mozart složil přímo proNosticovo <strong>divadlo</strong>. Světová premiérase uskutečnila 29. října 1787 pod autorovoutaktovkou. Mozart byl člověkvelmi svérázný, a tak v den premiérystále ještě nebyla hotova předehrak Giovannimu. Notové party obdrželihudebníci těsně před začátkem představenía zahráli ji napoprvé a hnedpřed publikem bez chyby. V Nosticovědivadle proběhla i premiéra další Mozartovyopery – La clemenza di Tito,kterou skladatel složil na objednávkuk příležitosti korunovace LeopoldaII. českým králem. Premiéra sekonala 6. září 1791, ale tato opera jižnedosáhla úspěchu Dona Giovanniho.Krátce po premiéře Mozart zemřel.Carl Maria von WeberZa necelých dvacet let po Mozartovise objevila v divadle (nazývanémtehdy Královské stavovské <strong>divadlo</strong>)další velká postava světové hudebníscény – Carl Maria von Weber.I když zde Weber působil jen tři roky(odešel pro neshody s orchestrem),na pražské <strong>divadlo</strong> nezanevřel.V Praze se oženil s českou baletkoua za šest let po odchodu z divadla,v roce 1821, zde uvedl premiéru svéopery Čarostřelec.Kde domov můjV roce 1826 se na scéně Stavovskéhodivadla poprvé objevila prvnípůvodní česká opera, kterou bylDráteník Františka Škroupa, jenžbyl od roku 1827 druhým a pozdějiprvním kapelníkem divadla. Škrouptaké napsal hudbu k Tylově frašceFidlovačka. Z jeviště divadla tak zaznělapoprvé při její premiéře r. 1834píseň Kde domov můj, kterou národnásledně přijal jako svou hymnu.Paganini a MahlerZ dalších osobností, které se zapsalydo dějin divadla, jmenujme napříkladlegendárního houslistu NiccoluPaganiniho, jenž zde v roce 1828šestkrát koncertoval, a českéhorodáka, skladatele Gustava Mahlera,který zde rovněž krátký čas působiljako kapelník.Zrcadlo dobyKdyž císař přislíbil vyhlášení konstituce,oznámil nejvyšší purkrabí hraběRudolf Stadion tuto zprávu 15. března1848 právě ve Stavovském divadle.Stavovské <strong>divadlo</strong> lze považovatdo jisté míry skutečně za zrcadlodoby. Například v druhé polovině19. století, kdy se v divadle střídali němečtía čeští herci, dosáhla vzájemnánárodnostní nevraživost takovýchrozměrů, že se často spory řešilyv ředitelně a jeden soubor po druhém(zejména ovšem německý po českém)demonstrativně větral šatny či odmítalpoužívat stejný nábytek.Kino v divadlePo otevření nové německé scény nadVáclavským náměstím (dnes Státníopera) r. 1888 se Stavovské <strong>divadlo</strong>stalo pouhým přívažkem německéhosouboru, vhodným spíše ke zkouškám.Zájem o ně značně poklesl.Krize divadla vyvrcholila v roce 1911,kdy se z divadla stalo kino. Jen taktotiž mohlo přežít do dalšího období.Rekonstrukce a úpravyDivadlo prošlo během své existenceněkolika více či méně razantnímiúpravami a rekonstrukcemi. Jednouz nich, i když jen dočasnou, bylaúprava v roce 1791, kdy byla připříležitosti korunovace LeopoldaII. (s níž je také spjata premiéraMozartovy opery La clemenza diTito) prodloužena jevištní plochaaž do otevřeného prostoru za divadlem,a to proto, že hlediště i jevištěposloužilo jako veliký plesový sál.Velké rekonstrukce proběhly v letech1858–1859, kdy doznalo velké změnyhlediště, zvýšené o 2. galerii. Po požáruNárodního divadla v roce 1881a po požáru ve Vídni, kdy v jednomz divadel uhořelo na 400 lidí, bylyznačně zpřísněny požární předpisy.I ve Stavovském divadle se tedypřistoupilo k velkým úpravám. ArchitektWolf dal vybudovat boční vnějšíschodiště a litinové lodžie. Vznikly takunikátní únikové cesty a o divadle sedlouho říkalo, že má největší početnouzových východů na světě.Další přestavby nastaly v letech1925–1927 a zásadní rekonstrukceproběhla v letech 1983–1991. Přitéto přestavbě byl ke Stavovskémudivadlu suterénními prostory připojenKolowratský palác, který byl jiždelší dobu využíván jako provozní zázemídivadla a kde je v podkroví dalšíscéna Národního divadla – komorníDivadlo Kolowrat.Připravila Dana Flídrová(podle publikace Stavovské <strong>divadlo</strong> – Divadlo předoponou, Praha. 2002 a Stavovské <strong>divadlo</strong> – historiea současnost. ND Praha. 2000)Foto archiv, J. Kocian, J. Skupien a M. Hucek12
Nejprestižnější divadelní ocenění pro národní divaDloCeny Alfréda Radokauděluje každoročněNadační fondCen Alfréda Radokave spolupráci s agenturouAura-Pont za významnépočiny na divadelníchprknech.Ceny Alfréda Radoka 2012Cena za scénografiiv opeře Čarokraj(hudba Marko Ivanović, libreto:Ivan Arsenjev, Petr Forman, RadekMalý, režie Petr Forman):Matěj Formana Andrea SodomkováCeny Thálie letos užpodvacáté vyhlašujea uděluje Herecká asociace,profesní sdruženíčeských výkonnýchumělců, a to za mimořádnévýkony v uplynulémroce ve 4 oborech:v činohře, v opeře, v operetě,muzikálu či jinémhudebnědramatickémžánru a v baletu, pantomiměnebo jinémtanečnědramatickémžánru.Ceny Thálie 2012Cena za celoživotní mistrovstvív činohře:Cena za celoživotní mistrovstvív baletu:Cena za celoživotní mistrovstvív opeře:Připravila D. Flídrová,foto H. Smejkalová, O. Pernica, I. VodákováJana HlaváčováČlenka Činohry Národního divadlav letech 1965–1990. Jana Hlaváčováse uplatnila v klasickémi moderním repertoáru, vynikla v inscenacíchVišňový sad, Naši furianti,Král Lear. Mezi její nezapomenutelnérole patří Hippodamie v trilogiiNámluvy Pelopovy / Smír Tantalův /Smrt Hippodamie, dále MagdalenaMarie ve Vévodkyni valdštejnskýchvojsk a především Emilie Martyve Věci Makropulos. Držitelkou CenyThálie se stala také v roce 1996.V roli Emílie Marty,Věc Makropulos, 1985Jiřina KnížkováJiřina Knížková byla žačkou baletníškoly Jelizavety Nikolské. Do baletníhosboru Národního divadla bylapřijata v roce 1942, sólistkou bylajmenována v roce 1952. Určujícívliv na formování její uměleckéosobnosti měl Saša Machov. V jehochoreografiích tančila např. v Labutímjezeře, v baletu Filozofskáhistorie či v Popelce. Její životní rolíse stala Julie v Prokofjevově baletuRomeo a Julie v choreografii SašiMachova.V roli Vévodkyně,Doktor Faust, 1957Helena TattermuschováSopranistka Helena Tattermuschovábyla angažována v ND v letech1956 až 1991. Její ohebný jiskrnýhlas, bezvadná dikce, dívčí půvaba nesporný herecký talent jíumožnily ztvárnit celou škálu rolí,od rozpustilé Papageny v Kouzelnéflétně, Zerliny v Donu Giovannimpřes něžnou Gildu v Rigolettovi,Žofii v Růžovém kavalírovi ažpo skvělou Lišku Bystroušku.V titulní roliPříhody lišky Bystroušky, 197813