stáhnout - Národní divadlo

Balet > uvádímeTaneční představení na motivy lužickosrbské legendyČarodějův učeLibreto: Jan Kodet,Martin Kukučka, Lukáš TrpišovskýHudba: Zbyněk MatějůChoreografie: Jan KodetRežie: SKUTR (Martin Kukučka,Lukáš Trpišovský)Scéna: Jakub KopeckýKostýmy: Alexandra GruskováSvětelný design: Daniel TesařHraje Orchestr Národního divadlaDirigent: Pavel ŠnajdrPředstavení:13. 4. a 25. 5. 2013Balet Čarodějův učeň nám předvádí fascinující svět magiePo úspěšném představení IBBUR aneb Pražské mystériumna motivy knihy Gustava Meyrinka Golem sáhloNárodní divadlo znovu po tajemné a mysteriózní látce,tentokrát je to Čarodějův učeň. Příběh lužickosrbskéhokouzelnického učedníka Krabata má s českými dějinamivíce společného, než se na první pohled zdá.První písemný záznam legendy o Čarodějově učni sicepochází až z roku 1837, odráží ale několik staršíchlužickosrbských pověstí. Lužičtí Srbové totiž byli svýmičeskými i německými sousedy odpradávna považovániza národ čarodějů, kteří si spolu se svébytným jazykemuchovali i dávné slovanské zvyky. K těm přirozeně patřítaké nejrůznější magické praktiky, jako jsou dodnespraktikované „velikonoční jízdy“ na koních.Pojďme si tedy připomenout začátek tajemnéhopříběhu. Čtrnáctiletý sirotek Krabat je povolán záhadnýmvnitřním hlasem, aby se stal jedním ze dvanáctiučňů starého mlynáře a čaroděje v Černém mlýně.Tento mlýn můžeme navštívit i dnes, a to ve starobylévesnici Schwarzkollm (česky Černý Chlumec,lužickosrbsky Čorny Chołmc). Mlýn se stále jmenujeSchwarze Mühle (česky Černý mlýn) a je dnes součástísaské obce Hoyerswerda (česky Hojeřice, lužickosrbskyWojerecy), odkud vede do Krabatova legendárníhopůsobiště dobře značená cesta.Černý Chlumec najdeme pouhých 50 kilometrů severovýchodněod Drážďan, což nám připomíná, že třebadříve bylo možné se pomocí slovanského jazyka dorozuměti v místech, která dnes považujeme za výsostněněmecká. Ale lužická srbština je češtině velmi blízká,hned po slovenštině je to jazyk nejpodobnější naší mateřštině.Názvy Černý Chlumec a Černý mlýn přitomsignalizují, že místo mohlo být spojeno s magickýmirituály, podobně jako třeba nedaleká lužickosrbskáhora Czorneboh (Černoboh). Černá barva totiž bylau Slovanů spojena s kultem Černoboha, který symbolizujezimu, podsvětí, kouzla, ale i léčení a znovuzrození.Býval tak patronem a ochráncem čarodějů.Mlynáři byli vždy spojováni s černou magií –často oprávněněV Černém mlýně u Hoyerswerdy uvidíme pohádkovourepliku středověkého mlýna, který slouží jako výletnímísto i jako kulisa nejrůznějších divadelních představení.Proč se ale Čarodějův učeň odehrává zrovnave starém mlýně? Vysvětlení je překvapivě jednoduché.Odlehlé vodní mlýny byly odjakživa považoványza místa čárů a kouzel. Mlynáři přece proměňují živézrno, které má schopnost kdykoliv znovu vyklíčit, v definitivněneživou mouku. To je samo o sobě mystické.A navíc, v lidovém podání mlynáři vytvářejí tajemnábratrstva, která se řídí vlastními pravidly a rituály, pomocímagie se chrání před požáry i povodněmi. Takési vzájemně půjčují grimoáry, tedy středověké knihyplné zaříkadel a kouzelnických obrazců. Jedna takovákniha, takzvaný Smržovský žaltář, nebo též Pekelný2 3