bakalářské studium

More documents

Recommendations

Info

Deformaci popisujeme jako vratnou - elastickou a nevratnou - plastickou.Elastické - vratné deformace lze očekávat pouze v oblasti malých sil adeformací, kde průběh F= f (∆l ) je lineární. U strojnických materiálů je tatozávislost popisována Hookeovým zákonem a vyjádřena Youngovým modulempružnosti ( viz obr. MV 2 )Z tohoσ = E *ε [ Pa ] ( 12.15 )σE =[ Pa ] ( 12.16 )εobr. 12.9Pracovní křivka oceli ( strojnických materiálů)Poznámka:Odvození výše uvedených vztahů vychází z definice přímky, jejíž rovnice jey = k * x + q
kde k je směrnice přímky a q je úsek na ose y.Přepišme si definici přímky oblasti Hookova zákona se symboly tahové křivkyna osách :σ = k *ε protože přímka prochází počátkem, q=0směrnice přímky k je nazývána Youngovým modulem pružnosti E. Povšimněmesi také toho, že z definice Youngova modulu pružnosti má E stejné jednotky jakoveličina na ose y, tj. napětí σ [ Pa ] !Svědomití studenti si zároveň uvědomí, že směrnice přímky je zároveňσtangentou v bodě 0, tj. E = tgα = a tangenta je první derivace funkceεv tomto bodě.To samozřejmě platí pro jakýkoli bod na pracovní tahové křivce.Tato definice modulu pružnosti se u textilních struktur nedá použít . Neplatítotiž σ = F/S [Pa], protože plocha průřezu vzorku ( vláken, přízí, nití, plošnýchtextilií ) není přesně definována.U vláken se plocha průřezu mění náhodným způsobem – je tedy náhodněproměnnou veličinou.U přízí a nití se mění nejen plocha průřezu vláken, ale i jejich počet v průřezupříze.U plošných textilií je tomu podobně.S tím jsme se již setkali při definování poměrné pevnosti.12.7 Modul pružnosti textiliíModul pružnosti u textilií tedy nelze definovat tak, jak je definován Youngovýmmodulem. Vycházíme z toho, že modul pružnosti je první derivací funkcetahové ( pracovní ) křivky, jinými slovy tečna ke křivce v počátku. Většinou jikonstruujeme graficky, změříme úhel α a vypočítáme tgα .Z výše uvedený důvodů také používáme u textilií místo pojmu Youngův modulpružnosti pojem počáteční tangentový modul E P . Bod P , kde tečna v počátkuopouští tahovou křivku pak definujeme jako mez pružnosti, jak ukazujeobr. 12.10.
Page 1 and 2:
PředmluvaTextilní zkušebnictví
Page 3:
ZKOUŠENÍ A TEXTILNÍ ZKUŠEBNICTV
Page 6 and 7:
1.1 TEXTILNÍ ZKUŠEBNICTVÍVybír
Page 8 and 9:
Tabulka I.Vlastnost Předepsaná ho
Page 10 and 11:
1.2.3.1 Fyzikální vlastnosti.Defi
Page 12 and 13:
KAPITOLA 2Název kapitoly:NORMY A N
Page 14 and 15:
2.3 Česká soustava noremČSN - js
Page 16:
2.5 Kontrola studiaNež budete stud
Page 19 and 20:
3.1 Jednotky měřeníMěřením oz
Page 21 and 22:
3.2.1 Výpočet převodního souči
Page 23 and 24:
Obr. 3.2.Zobrazovací modul dvouroz
Page 25 and 26:
V anglicky mluvících zemích se s
Page 27 and 28:
Napětí−2σ = FS / Nm = Pa[ ]σ
Page 29 and 30:
Kapitola 4Název kapitoly:Měření
Page 31 and 32:
Celkový výsledek měření je zá
Page 33 and 34:
_Diference ∆ − ∆ i je odhadem
Page 35 and 36:
se získá soustava bodů. jejichž
Page 37 and 38:
Mezní hodnota chyby přístroje
Page 39:
4.5 Kontrola studiaNež budete stud
Page 42 and 43:
Experimentální data a jejich anal
Page 44 and 45:
odpovídají věcnému, prostorové
Page 46 and 47:
Medián:~F = 9, 9NModus:)F = 9, 8NC
Page 48 and 49:
Místo absolutní četnosti n poč
Page 50 and 51:
Výpočet usnadní výpočtová tab
Page 52 and 53:
KAPITOLA 6Název kapitoly: Rozděle
Page 54 and 55:
Střední hodnota Poissonova rozdě
Page 56 and 57:
Normální náhodně proměnná vel
Page 58 and 59:
Obr. 6.3 Význam parametru σ v nor
Page 60 and 61:
analyzovat je, stanovit např. teor
Page 62 and 63:
Většinou se v praxi používá vz
Page 64 and 65:
PříkladStanovme výběrové chara
Page 66 and 67:
Konstrukce intervalu spolehlivosti=
Page 68 and 69:
Pokud máte kalkulačku se statisti
Page 70 and 71:
7.1 Klimatické podmínky pro zkou
Page 72 and 73:
Obr. 7.2 Sorpční izotermya) zavlh
Page 74 and 75:
7.3.2 Měření klimatických podm
Page 76 and 77:
Vlhkostní přirážka - jinak té
Page 78 and 79:
Materiál je uložen v cejchovaném
Page 80 and 81:
Obr. 7.7 Schéma elektrického př
Page 82 and 83:
KAPITOLA 8Název kapitoly:JemnostC
Page 84 and 85:
obr. 8.1 Model vlákna s kruhovým
Page 86 and 87:
Obr. 8.3 Schéma lanametru.1 - zdro
Page 88 and 89:
obr. 8.5 ). Systém je nutno zkalib
Page 90 and 91:
Nejznámějším přístrojem pracu
Page 92 and 93:
Schéma přístroje pro měření j
Page 94 and 95:
Obr. 8.10Viják a stanovení jemnos
Page 96 and 97:
Příklad:U nití stejné konstrukc
Page 98 and 99:
Příklad:Z tkaniny jsme odstřihli
Page 100 and 101:
dk11= ∑dj * n j = * 2702 = 22,52
Page 102 and 103:
Histogr am cetnostiTab1_BRelativni
Page 104 and 105:
Příklad k procvičeníStanovte je
Page 106 and 107:
Výpočty pro grafické zobrazení
Page 108 and 109:
9.1 Délka vlákenDefinice: Délku
Page 110 and 111:
četnosti n j se převádějí na r
Page 112 and 113:
Jestliže bychom zjemňovali dělen
Page 114 and 115:
Obr. 9.3Empirická součtová křiv
Page 116 and 117:
Obr. 9.7Vztah mezi empirickou souč
Page 118 and 119:
Příklad:Potřebujeme stanovit dé
Page 120 and 121:
Průměrná délka vlákenlk1= ∑l
Page 122 and 123:
STAPLOVÝ DIAGRAM120Délka vláken
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Podobně jako u četnostního ( př
Page 128 and 129:
K úvaze:Kam budeme zapisovat hmotn
Page 130 and 131:
Obr. 9.12FibrogramZ fibrogramu lze
Page 132 and 133:
9.3.3 Kontrola studiaNež budete st
Page 134 and 135:
Tabulka pro grafické znázornění
Page 136 and 137:
Variační koeficientvm=slm2*10=Pr
Page 138 and 139: KAPITOLA 10Název kapitoly:Konstruk
Page 140 and 141: Zkrácení původní délky l na ko
Page 142 and 143: dvojnásobnou upínací délku ) ne
Page 144 and 145: Z definice jemnosti příze počít
Page 146 and 147: Konstrukci plošné textilie ovliv
Page 148 and 149: Plošnou měrnou hmotnost stanovím
Page 150 and 151: přítlaku nebo jestli ji změřím
Page 152 and 153: Obr. 10.8Princip tloušťkoměru10.
Page 154 and 155: Poznámka:Protože je při výrobě
Page 156 and 157: Obr. 10.12 Stanovení délky očka
Page 158 and 159: 10.3. Kontrola studiaNež budete st
Page 160 and 161: Příklad k procvičeníNa vzorcíc
Page 162 and 163: KAPITOLA 11Název kapitoly:Hmotná
Page 164 and 165: 11.1 Hmotná nestejnoměrnost délk
Page 166 and 167: Diskrétní způsob stanovení hmot
Page 168 and 169: kvadratická 30 hmotná nestejnomě
Page 170 and 171: ‣ údaj o jemnosti délkové text
Page 172 and 173: Obr. 11.9Kolísání hmotné nestej
Page 174 and 175: Hmotná nestejnoměrnost v délkov
Page 176: Obr. 11.13 USTER STATISTICS pro př
Page 179 and 180: 12. Mechanické vlastnostiDefinice:
Page 181 and 182: Obr. 12.2 Uspořádání zkoušky n
Page 183 and 184: Vyjádření napětí pro textilie
Page 185 and 186: S: počátek kluzuA: maximální s
Page 187: Obr. 12.8Odvození tržné délkyz
Page 191 and 192: Obr. 12.11 Tuhost textiliePlocha po
Page 193 and 194: Tabulka XII.IOrientační hodnoty p
Page 195 and 196: 12.11.1 Přístroje s konstantním
Page 197: Schéma přístroje pro stanovení
Page 200 and 201: 13 Stálosti a odolnosti textiliíT
Page 202 and 203: Obr. 13.1Uspořádání zkoušky pr
Page 204 and 205: obdélníkový průřez je odvozeno
Page 206 and 207: lc = [ m ] ( 13.9 )23⎛ l ⎞TOC =
Page 208 and 209: k S212π * R1 − A 2= * 10 [ 1 ] (
Page 210 and 211: 13.4.1 Metody měření mačkavosti
Page 212 and 213: Zkoumaný vzorek 1 je upnut na pohy
Page 214 and 215: Principem zkoušení je vzájemný
Page 216 and 217: Metody zjišťující schopnost tex
Page 218 and 219: LiteraturaStaněk, J.: Nauka o text
Page 220 and 221: s = s2 = 27, 08mmVariační koefici
Page 222 and 223: STAPLOVÝ DIAGRAM120Délka vláken
Page 224 and 225: Variační koeficientv l=s 2*10l=Mo
Page 226 and 227: Příklad:Stanovme délkové charak
Page 232 and 233: PříkladHmotná nestejnoměrnost p
Page 234 and 235: PříkladHmotná nestejnoměrnost p
Page 236 and 237: PříkladNa vzorcích tkaniny o roz
Page 238 and 239:
PříkladNa vzorcích tkaniny o roz
Page 240 and 241:
PříkladStanovení jemnosti vláke
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
20Pol ygon cetnostiTab1_B15Rel at i
Page 246 and 247:
Příklad k procvičeníStanovte je
Page 248 and 249:
Page 250:
Literatura:Kovačič,V.: Zkoušení
show all

bakalářské studium

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?