bakalářské studium

13.4.1 Metody měření mačkavostiMačkavost lze měřit různými způsoby. Nejrozšířenější způsob je založen naměření úhlu zotavení α proužku textilie, jak bylo popsáno výše. Podle různýchnorem se úhel zotavení odečítá po stanoveném čase, např. po 1 hodině. Důležitáa normou stanovená je velikost proužku a délka přehnutí proužku l p [ mm ] .V současné době nabývá na důležitosti metoda AKU :Tato metoda byla nejprve vyvinuta pro zkoušení mačkavosti pletenin, protožepleteniny vykazují stáčení okrajů. Postupně se tato metoda zkoušení mačkavostizavádí také pro ostatní textilie ( zejména tkaniny ).Zkoušení mačkavosti se zde provádí na válcovém vzorku, který je sešitý zezkoumané textilie. Vzorek se upíná do dvou kruhových čelistí přípravku tak, abybyl lehce napnut. Horní čelist 1 je přitom v základní poloze A. Ve středu horníčelisti je otvor pro vodicí kolík s drážkou 2 . Tento kolík je pevně spojen sespodní čelistí 3. Měření se provádí tak, že se horní čelist 1 po odaretováníspustí do spodní polohy B , čímž dojde ke zmačkání vzorku jednak stlačením ajednak zešikmením, protože se horní čelist v drážce kolíku 2 pootočí. Způsobměření je znázorěn na obr. 13.10.Zatížení vzorku je realizováno po normovanou dobu. Pak se vzorek z čelistívyjme a po čase zotavení se změří jeho výška h Z . Původní výška h 0 a h Z sloužík vyjádření zmačkáníZhZ= [ 1 ] ( 13.14 )h 0Kromě toho se pro stanovení mačkavosti používá etalonů, se kterými se vzorekporovnává.