bakalářské studium

More documents

Recommendations

Info

Střední hodnota Poissonova rozdělení jeE ( ξ ) = λ arozptylD ( ξ ) = λ ( 6.3 )Pravděpodobnostní funkce Poissonova rozdělení pravděpodobnosti je na obr.Střední hodnotu podle statistických výpočtů odhadujeme průměrnou hodnotou,modem nebo mediánem.Rozptyl odhadujeme rozptylem a směrodatnou odchylkou.Obr. 6.1 Pravděpodobnostní funkce Poissonova rozdělení
6.1.2 Normální rozdělení pravděpodobnosti náhodně proměnných veličinNormální, nebo též Laplaceovo – Gaussovo 6 rozdělení pravděpodobnosti jenejrozšířenějším modelem rozdělení náhodně proměnné veličiny. Mnohonáhodně proměnných veličin se jím alespoň přibližně řídí za povětšinousplněných podmínek složení ( součtu) vlivů, které ovlivňují normální náhodněproměnnou veličinu svými složkami tak, že je splněna‣ nezávislost náhodně proměnných veličin‣ velký počet náhodně proměnných veličin‣ podmínka malého ovlivnění skutečné hodnoty x náhodně proměnnéveličiny ξ pouze malým příspěvkem ( příspěvky všech složek jsoupřibližně stejné ).Složitá definice?Proto příklad:Očekáváme, že náhodně proměnná veličina , kterou pojmenujeme jemnost nitěse řídí normálním zákonem rozdělení pravděpodobností. Na hodnoty jemnostinitě působí řada vlivů, jako např. kolísání rychlosti dopřádacího stroje vlivemkolísání napětí v síti, kolísání počtu vláken v průřezu příze vlivem kvalitysměsování, kolísání vnějších klimatických podmínek, kolísání pozornostiobsluhy, atd.Všechny tyto vlivy jsou zřejmě nezávislé , je jich velký počet a každá z nichovlivňuje hodnotu jemnosti nitě malým přibližně stejným dílem.6 Laplace [laplas] Pierre Simon de, * 28. 3. 1749, † 5. 3. 1827, francouzský matematik, fyzik,astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně aKomise pro míry a váhy. Zabýval se matematickou analýzou, teorií pravděpodobnosti,nebeskou mechanikou, užil tzv. Laplaceův operátor (v parciální diferenciální rovnici propotenciál silového pole). Je autorem hypotézy o vzniku sluneční soustavy z rotující mlhoviny(Kantova-Laplaceova teorie).Gauss Carl Friedrich, * 30. 4. 1777, † 23. 2. 1855, německý matematik, astronom a fyzik;profesor na univerzitě v Göttingen. Podal důkaz tzv. základní věty algebry, studovaldiferenciální geometrii křivek, ploch (tzv. Gaussova rovnice) a konformní zobrazení. Podalzáklady hyperbolické geometrie, zabýval se matematickou analýzou, funkcemi komplexníproměnné, zákony pravděpodobnosti a statistiky. Vypracoval teorii pohybu asteroidů,studoval zemský magnetismus a zkonstruoval řadu fyzikálních přístrojů. Užil metodynejmenších čtverců (k vyrovnání chyb) pro výpočet dráhy planetky Ceres. Je po něm nazvánamj. Gaussova rovina.
Page 1 and 2:
PředmluvaTextilní zkušebnictví
Page 3: ZKOUŠENÍ A TEXTILNÍ ZKUŠEBNICTV
Page 6 and 7: 1.1 TEXTILNÍ ZKUŠEBNICTVÍVybír
Page 8 and 9: Tabulka I.Vlastnost Předepsaná ho
Page 10 and 11: 1.2.3.1 Fyzikální vlastnosti.Defi
Page 12 and 13: KAPITOLA 2Název kapitoly:NORMY A N
Page 14 and 15: 2.3 Česká soustava noremČSN - js
Page 16: 2.5 Kontrola studiaNež budete stud
Page 19 and 20: 3.1 Jednotky měřeníMěřením oz
Page 21 and 22: 3.2.1 Výpočet převodního souči
Page 23 and 24: Obr. 3.2.Zobrazovací modul dvouroz
Page 25 and 26: V anglicky mluvících zemích se s
Page 27 and 28: Napětí−2σ = FS / Nm = Pa[ ]σ
Page 29 and 30: Kapitola 4Název kapitoly:Měření
Page 31 and 32: Celkový výsledek měření je zá
Page 33 and 34: _Diference ∆ − ∆ i je odhadem
Page 35 and 36: se získá soustava bodů. jejichž
Page 37 and 38: Mezní hodnota chyby přístroje
Page 39: 4.5 Kontrola studiaNež budete stud
Page 42 and 43: Experimentální data a jejich anal
Page 44 and 45: odpovídají věcnému, prostorové
Page 46 and 47: Medián:~F = 9, 9NModus:)F = 9, 8NC
Page 48 and 49: Místo absolutní četnosti n poč
Page 50 and 51: Výpočet usnadní výpočtová tab
Page 52 and 53: KAPITOLA 6Název kapitoly: Rozděle
Page 56 and 57: Normální náhodně proměnná vel
Page 58 and 59: Obr. 6.3 Význam parametru σ v nor
Page 60 and 61: analyzovat je, stanovit např. teor
Page 62 and 63: Většinou se v praxi používá vz
Page 64 and 65: PříkladStanovme výběrové chara
Page 66 and 67: Konstrukce intervalu spolehlivosti=
Page 68 and 69: Pokud máte kalkulačku se statisti
Page 70 and 71: 7.1 Klimatické podmínky pro zkou
Page 72 and 73: Obr. 7.2 Sorpční izotermya) zavlh
Page 74 and 75: 7.3.2 Měření klimatických podm
Page 76 and 77: Vlhkostní přirážka - jinak té
Page 78 and 79: Materiál je uložen v cejchovaném
Page 80 and 81: Obr. 7.7 Schéma elektrického př
Page 82 and 83: KAPITOLA 8Název kapitoly:JemnostC
Page 84 and 85: obr. 8.1 Model vlákna s kruhovým
Page 86 and 87: Obr. 8.3 Schéma lanametru.1 - zdro
Page 88 and 89: obr. 8.5 ). Systém je nutno zkalib
Page 90 and 91: Nejznámějším přístrojem pracu
Page 92 and 93: Schéma přístroje pro měření j
Page 94 and 95: Obr. 8.10Viják a stanovení jemnos
Page 96 and 97: Příklad:U nití stejné konstrukc
Page 98 and 99: Příklad:Z tkaniny jsme odstřihli
Page 100 and 101: dk11= ∑dj * n j = * 2702 = 22,52
Page 102 and 103: Histogr am cetnostiTab1_BRelativni
Page 104 and 105:
Příklad k procvičeníStanovte je
Page 106 and 107:
Výpočty pro grafické zobrazení
Page 108 and 109:
9.1 Délka vlákenDefinice: Délku
Page 110 and 111:
četnosti n j se převádějí na r
Page 112 and 113:
Jestliže bychom zjemňovali dělen
Page 114 and 115:
Obr. 9.3Empirická součtová křiv
Page 116 and 117:
Obr. 9.7Vztah mezi empirickou souč
Page 118 and 119:
Příklad:Potřebujeme stanovit dé
Page 120 and 121:
Průměrná délka vlákenlk1= ∑l
Page 122 and 123:
STAPLOVÝ DIAGRAM120Délka vláken
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Podobně jako u četnostního ( př
Page 128 and 129:
K úvaze:Kam budeme zapisovat hmotn
Page 130 and 131:
Obr. 9.12FibrogramZ fibrogramu lze
Page 132 and 133:
9.3.3 Kontrola studiaNež budete st
Page 134 and 135:
Tabulka pro grafické znázornění
Page 136 and 137:
Variační koeficientvm=slm2*10=Pr
Page 138 and 139:
KAPITOLA 10Název kapitoly:Konstruk
Page 140 and 141:
Zkrácení původní délky l na ko
Page 142 and 143:
dvojnásobnou upínací délku ) ne
Page 144 and 145:
Z definice jemnosti příze počít
Page 146 and 147:
Konstrukci plošné textilie ovliv
Page 148 and 149:
Plošnou měrnou hmotnost stanovím
Page 150 and 151:
přítlaku nebo jestli ji změřím
Page 152 and 153:
Obr. 10.8Princip tloušťkoměru10.
Page 154 and 155:
Poznámka:Protože je při výrobě
Page 156 and 157:
Obr. 10.12 Stanovení délky očka
Page 158 and 159:
10.3. Kontrola studiaNež budete st
Page 160 and 161:
Příklad k procvičeníNa vzorcíc
Page 162 and 163:
KAPITOLA 11Název kapitoly:Hmotná
Page 164 and 165:
11.1 Hmotná nestejnoměrnost délk
Page 166 and 167:
Diskrétní způsob stanovení hmot
Page 168 and 169:
kvadratická 30 hmotná nestejnomě
Page 170 and 171:
‣ údaj o jemnosti délkové text
Page 172 and 173:
Obr. 11.9Kolísání hmotné nestej
Page 174 and 175:
Hmotná nestejnoměrnost v délkov
Page 176:
Obr. 11.13 USTER STATISTICS pro př
Page 179 and 180:
12. Mechanické vlastnostiDefinice:
Page 181 and 182:
Obr. 12.2 Uspořádání zkoušky n
Page 183 and 184:
Vyjádření napětí pro textilie
Page 185 and 186:
S: počátek kluzuA: maximální s
Page 187 and 188:
Obr. 12.8Odvození tržné délkyz
Page 189 and 190:
kde k je směrnice přímky a q je
Page 191 and 192:
Obr. 12.11 Tuhost textiliePlocha po
Page 193 and 194:
Tabulka XII.IOrientační hodnoty p
Page 195 and 196:
12.11.1 Přístroje s konstantním
Page 197:
Schéma přístroje pro stanovení
Page 200 and 201:
13 Stálosti a odolnosti textiliíT
Page 202 and 203:
Obr. 13.1Uspořádání zkoušky pr
Page 204 and 205:
obdélníkový průřez je odvozeno
Page 206 and 207:
lc = [ m ] ( 13.9 )23⎛ l ⎞TOC =
Page 208 and 209:
k S212π * R1 − A 2= * 10 [ 1 ] (
Page 210 and 211:
13.4.1 Metody měření mačkavosti
Page 212 and 213:
Zkoumaný vzorek 1 je upnut na pohy
Page 214 and 215:
Principem zkoušení je vzájemný
Page 216 and 217:
Metody zjišťující schopnost tex
Page 218 and 219:
LiteraturaStaněk, J.: Nauka o text
Page 220 and 221:
s = s2 = 27, 08mmVariační koefici
Page 222 and 223:
STAPLOVÝ DIAGRAM120Délka vláken
Page 224 and 225:
Variační koeficientv l=s 2*10l=Mo
Page 226 and 227:
Příklad:Stanovme délkové charak
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
PříkladHmotná nestejnoměrnost p
Page 234 and 235:
PříkladHmotná nestejnoměrnost p
Page 236 and 237:
PříkladNa vzorcích tkaniny o roz
Page 238 and 239:
PříkladNa vzorcích tkaniny o roz
Page 240 and 241:
PříkladStanovení jemnosti vláke
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
20Pol ygon cetnostiTab1_B15Rel at i
Page 246 and 247:
Příklad k procvičeníStanovte je
Page 248 and 249:
Page 250:
Literatura:Kovačič,V.: Zkoušení
show all

bakalářské studium

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?