bakalářské studium

13.2 Stálosti tvaru – tuhost v ohybuDefinice:Tuhost v ohybu je fyzikální veličina, popisující odpor textilie proti deformaci (ohýbání ) vnějším zatížením. Toto vnější zatížení je vyvozováno buď osamělou silou nebospojitým obtížením vyvolaným plošnou měrnou hmotností ( obr. 13.3).Obr. 13.3 Tuhost v ohybu textilie – ohýbání textiliea) osamělou siloub) spojitým obtíženímZ definice vyplývá potřeba znát tuhost v ohybu textilie zejména v případech,kdy je textilie používána na vyztužení výrobku ( např. prsní část přednicepánského saka ) nebo naopak když má mít textilie tuhost co nejmenší a má býtsplývavá ( např. tkanina na dámskou sukni, závěsová bytová textilie ). Odportextilie proti ohýbání tedy úzce souvisí se splývavostí a je určen konstrukcítextilie ( tkanina, pletenina, hustota plošné textilie 39 ) a její úpravou ( např.naškrobením, podlepením nebo kašírováním ).13.2.1 Zkoušení tuhosti v ohybu textiliíTeoreticky bychom mohli tuhost v ohybu vypočítat z tahové pracovní křivkyplošné textilie pomocí Youngova modulu pružnosti a momentu setrvačnostiprůřezu textilie podle vztahub)TEO _ teor.= *I[ N.m2 ] ( 13.2 )kde T O_teor. - je teoretická tuhost v ohybu [ N.m 2 ]E - je Youngův modul pružnosti [ Pa ]I - je moment setrvačnosti průřezu textilie, kde pro39 O hustotě plošných textilií bylo pojednáno v kapitole o konstrukčních parametrech.