Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální.pdf

ProhlášeníProhlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Nezaměstnanost v okrese Znojmo jakopsychologický a sociální fenomén“ vypracovala samostatně pod vedením PhDr. JindřichaUrbana, Ph.D. a veškerou pouţitou literaturu a další zdroje jsem řádně označila a uvedlav seznamu pouţitých zdrojů.Ve Znojmě dne 27. dubna 2010….…..……………………….Podpis autora

PoděkováníDěkuji vedoucímu práce PhDr. Jindřichu Urbanovi, Ph.D., za velmi uţitečnou metodickoupomoc, kterou mi poskytl při vedení mé bakalářské práce.

ABSTRAKTBakalářská práce na téma „Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologickýa sociální fenomén“ se zabývá problémy souvisejícími s trhem práce a nezaměstnaností vevybraném znojemském regionu. Snaţí se zhruba objasnit předešlou a současnou situacina trhu práce v uvedeném regionu. Nezaměstnanost je v této práci povaţována za velmizávaţný ekonomický, psychologický a sociální problém nejen pro společnost ale i projedince. Jsou zde nastíněny některé psychologické a sociální dopady vyplývajícíz nezaměstnanosti. Velká pozornost je zde věnována sociálním a psychologickýmdůsledkům dlouhodobé nezaměstnanosti pro člověka i pro jeho okolí. Jsou zde popsányrůzné negativní vlivy ztráty práce i tzv. rizikové skupiny lidí, které jsou dlouhodobounezaměstnaností postiţeni nejčastěji. Závěrem jsou poskytnuty některé praktické rady jaksi hledat zaměstnání.Klíčová slova: nezaměstnanost, trh práce, rizikové skupiny, psychosociální důsledky.ABSTRACTDissertation on the topic of “Economical and social consequences ofunemployment in the Czech Republic and in the representative region” deals withproblems connected with labour market and with the unemployment in the CzechRepublic and in the representative Znojmo’s region. It is trying roughly to clarify pastand present situation on the labour market in the specified location and to introduce usedmethods of solutions of this matter in the whole republic and in the chosen region. In thisdissertation unemployment is considered as very relevant social, economical andpsychological problem not only for the society, but for the individuals as well.There are some economical impacts resulting from unemployment outlined here, whichcan cause, in extreme cases, even poverty. Big attention is given to social andpsychological consequences of long term unemployment for the human and hissurroundings. There are different negative influences on loss of work described here, aswell as so-called ''in risk'' groups of people, who are affected by long term unemploymentthe most frequently. At the end you can find some practical advice on how to use variousconsulting services when seeking a new job.Key words: unemployment, job market, risk groups, psychological and socialconsequences.

OBSAHÚVOD .................................................................................................................................... 8CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................... 101. CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE............................... 111.1 Vymezení problematiky nezaměstnanosti ................................................................. 111.2 Měření nezaměstnanosti ............................................................................................ 121.3 Typy nezaměstnanosti ................................................................................................ 131.4 Charakteristika trhu práce .......................................................................................... 161.5 Nabídka a poptávka po práci ..................................................................................... 181.6 Problémové skupiny na trhu práce ............................................................................. 202. SOCIÁLNÍ A PSYCHOSOCIÁLNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI ............... 262.1 Zkušenost deprivace .................................................................................................. 262.2 Sociální izolace .......................................................................................................... 272.3 Zkušenost změny času ............................................................................................... 282.4 Vliv na rodinu ............................................................................................................ 292.5 Ztráta statusu .............................................................................................................. 302.6 Nezaměstnanost a zdraví ........................................................................................... 322.7 Nezaměstnanost a sociálně patologické jevy ............................................................. 323. ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI VE ZNOJEMSKÉM REGIONU ......................... 343.1 Charakteristika znojemského regionu ........................................................................ 343.2 Vývoj nezaměstnanosti v regionu v letech 2005 - 2009 ............................................ 353.3 Vývoj míry nezaměstnanosti regionu v porovnání s ČR ........................................... 383.4 Vývoj struktury nezaměstnanosti v regionu .............................................................. 413.5 Zaměstnanost a volná pracovní místa v regionu ........................................................ 433.6 Situace na trhu práce v roce 2009 v mikroregionech ................................................. 463.7 Problémové skupiny na znojemském trhu práce ....................................................... 493.8 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009 ............................................... 513.9 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Znojmo a ................................................. 544. VÝZKUM VNÍMÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI ............................................................. 554.1 Hypotézy výzkumu .................................................................................................... 554.2 Charakteristika respondentů a metody výzkumu ....................................................... 554.3 Analýza vnímání nezaměstnanosti ............................................................................. 565. STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI ...................................................... 615.1 Jak si hledat zaměstnání ............................................................................................. 615.2 Efektivní osobní strategie .......................................................................................... 65ZÁVĚR ................................................................................................................................ 67POUŢITÉ ZDROJE ............................................................................................................. 69PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 71

ÚVODPracovní uplatnění patří k základním individuálním i sociálním určením člověka.Setkáme-li se s cizím člověkem, jedna z prvních otázek, které si poloţíme je, jaká je jehoprofese. Od postavení v práci se odvozuje i sociální a ekonomický status jedince, často ijeho rodiny. Práce jako cílevědomá lidská činnost směřuje k vytváření materiálních aduchovních hodnot. V ţivotě kaţdého člověka hraje práce důleţitou roli. Práce je výrazemuspokojení z tvůrčí činnosti a je rovněţ primárním zdrojem materiálního zabezpečeníţivota. Většinou si její hodnotu jedinec uvědomí, aţ ji ztratí. Práce je navíc výrazemsociálního postavení a osobní identity, je pramenem sociálních kontaktů. Práce je místem,kde můţeme vést rozhovory, střetávat se s jinými lidmi a uzavírat přátelství. Je navíczákladní jednotkou časové struktury dne a ţivota vůbec. Tento výčet významových podobpráce pro člověka naznačuje, co pro člověka můţe znamenat nedobrovolná ztráta práce anásledná ztráta moţnosti uplatnit se pracovně v konkrétním zaměstnání.Pro zpracování bakalářské práce jsem si zvolila téma: „Nezaměstnanost v okreseZnojmo jako psychologický a sociální fenomén“ proto, ţe nezaměstnanost je v současnostivelmi závaţný celospolečenský problém. Zabývám se nezaměstnaností ve vybranémznojemském regionu. Pocházím z tohoto regionu a je mi proto dobře známa situacena tomto trhu práce i její důsledky.Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve vybranémznojemském regionu v letech 2005 - 2009, seznámit s moţnými psychosociálními dopadyna nezaměstnaného jedince a nastínit mu moţná řešení tohoto problému. V návaznostina zjištěnou situaci tato práce zároveň poukáţe na některé negativní ekonomické, sociální ipsychosociální důsledky plynoucí z nezaměstnanosti.Touto bakalářskou prací bych chtěla přispět k rozšíření poznatků o danéproblematice, vyhodnotit dosavadní vývoj nezaměstnanosti ve vybrané oblasti a z níplynoucí psychosociální dopady a navrhnout nezaměstnanému jedinci moţná řešení.Myslím si, ţe lepší znalost problematiky nezaměstnanosti můţe přispět ke zmírněnínegativních dopadů nezaměstnanosti na jedince a zároveň i na celou společnost.Při zpracování bakalářské práce čerpám z literatury týkající se daného problému avyuţívám rovněţ podklady znojemského úřadu práce.8

Tato bakalářská práce se skládá z pěti kapitol, z nichţ první a druhá kapitola jsouteoretickou částí a třetí, čtvrtá a pátá kapitola jsou částí praktickou.Kapitola první charakterizuje obecně nezaměstnanost a trh práce. Snaţí seo vymezení problematiky nezaměstnanosti. Ukazuje nám, jak se nezaměstnanost měří.Objasňuje také jednotlivé typy nezaměstnanosti. Charakterizuje trh práce a jeho funkci.Vysvětluje nám nabídku a poptávku po práci. Podrobně nám popisuje problémové skupinyvyskytující se na našem trhu práce.Druhá kapitola se zabývá sociálními a psychosociálními důsledky plynoucímiz nezaměstnanosti. Je zde blíţe popsáno co můţe ztráta práce pro jedince znamenat –zkušenost deprivace, sociální izolaci, zkušenost změny času, negativní vliv na rodinu,ztrátu statusu, poškození zdraví a rovněţ následné patologické jevy s tím související.Ve třetí kapitole je analyzována nezaměstnanost ve vybraném znojemském regionu.Tato analýza je zaměřena na vývoj nezaměstnanosti v regionu v letech 2005 aţ 2009,vývoj míry nezaměstnanosti regionu v porovnání s ČR, vývoj struktury nezaměstnanostiv regionu, volná pracovní místa a zaměstnanost v regionu, situace v jednotlivýchmikroregionech okresu, problémové skupiny na uvedeném trhu práce, realizace aktivnípolitiky zaměstnanosti v roce 2009 a předpokládaný vývoj trhu práce v okrese a moţnádoporučení.Kapitola čtvrtá je zaměřena na výzkum vnímání nezaměstnanosti jakopsychologického a sociálního fenoménu. Metodou hloubkových rozhovorů jsou zdeověřovány stanovené hypotézy.Pátá kapitola poskytuje praktické rady nezaměstnaným jak si hledat zaměstnání.Nabízí rovněţ efektivní osobní strategie účinné v boji s nezaměstnaností.9

CÍL PRÁCE A METODIKACílem této bakalářské práce je provést analýzu situace na trhu práce ve vybranémregionu a zjistit jakým způsobem vnímají nezaměstnanost z pohledu psychologickéhonezaměstnaní jedinci.Dílčí cíle:- Charakteristika nezaměstnanosti a trhu práce- Charakteristika problémových skupin na trhu práce- Seznámení s moţnými sociálními a psychosociálními důsledky nezaměstnanosti- Charakteristika vybraného regionu- Analýza vývoje nezaměstnanosti ve vybraném regionu v letech 2005-2009- Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na vnímání nezaměstnanosti jakopsychologického fenoménu- Poskytnutí praktických rad nezaměstnanýmPro účely této bakalářské práce jsem ve výzkumné části pouţila metoduhloubkových rozhovorů. V těchto rozhovorech byly pouţity otevřené otázky arespondentům byl dán široký prostor k vyjádření jejich vlastních pocitů. Výsledkyprůzkumu byly vyhodnoceny slovně.10

1. CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTIA TRHU PRÁCENezaměstnanost je nepříjemným průvodním jevem rozvoje společenských systémůzaloţených na trţní ekonomice. Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenskéklima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí. Nezaměstnanost jeproto závaţným ekonomickým a sociálním problémem. Je tématem velmi aktuálním adiskutovaným. [12]1.1 Vymezení problematiky nezaměstnanostiPracovní vztahy jsou zdrojem identity člověka. Jedním z nejdůleţitějších principůpořádajících ţivotní dráhu člověka jsou přechod k ekonomické aktivitě a ukončení tétoaktivity. Zaměstnání je i prostředkem společenského vzestupu, takţe nezaměstnanostneznamená jen ztrátu dosavadního statusu, ale i ztrátu statusů budoucích.Pro nezaměstnaného je bolestnější ztráta vlastní ceny v očích okolí neţ pokles příjmů.Důsledkem nerovnováhy na trhu práce vzniká nezaměstnanost. Snahou jedosáhnout únosné úrovně nezaměstnanosti, bojovat s ní a redukovat její výskyt.V moderních společnostech je nezaměstnanost ústředním problémem a její závaţnostneustále roste. K nezaměstnanosti je moţné přistoupit z různých hledisek. Můţe býtpovaţována za výraz toho, jak je organizováno a řízeno zaměstnávání lidí v zemi, lze jipovaţovat za odraz nepersonálních trţních ekonomik, kterými je ovládán lidský faktor.Nezaměstnanost je moţné povaţovat i za důsledek určitých schopností, dispozic a postojůjedinců. Nic z toho samo o sobě neumoţňuje pochopit problém nezaměstnanosti a najítpřijatelné řešení, neboť nezaměstnanost je zřejmě důsledkem všeho. Nezaměstnanost jesloţitým jevem a nelze ji hodnotit pouze globálně. K jejímu řešení je třeba mít k dispozicicelou informační síť potřebných dat a údajů vypovídajících o tom, koho se nezaměstnanosttýká, kde se vyskytuje, jak dlouho trvá, jaká je její míra apod. [4, s. 16]Úroveň registrované nezaměstnanosti je však zkreslena, protoţe zahrnujeosoby, které ve skutečnosti mohou, ale nechtějí z různých důvodů pracovat a na druhéstraně nezahrnuje osoby, které nepracují, protoţe nemohou najít pracovní místo,ale nepoţádaly úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. [6, s. 7]11

1.2 Měření nezaměstnanostiObyvatelstvo rozčleňujeme pro účely měření nezaměstnanosti do třech skupin:Zaměstnaní – to jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoliv placenou práci, a rovněţ ti,kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, stávek, dovolených či jinýchpřekáţek v práci.Nezaměstnaní – sem se zahrnují lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale- aktivně hledají vhodné zaměstnání,- byli z práce vysazeni a čekají na výzvu k návratu do práce- čekají, ţe se budou příští měsíc hlásit do prácea jsou zaregistrováni ve zprostředkovatelnách úřadu práce.Člověk zařazený do této skupiny o práci jen nepřemýšlí, ale nutně vyvíjí činnostsměřující k hledání zaměstnání, jako je navštěvování firem, odpovědi na inzerátys volnými místy, či evidence na úřadu práce. Poslední jmenovaná podmínka je sporná,neboť mnoho uchazečů o zaměstnání práci aktivně nehledá, ale chce pouze přetrpěturčité období za hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání.Obě výše uvedené skupiny se řadí mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo.Ostatní občané - nejsou zahrnováni mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Patří semlidé v důchodu, ţeny na mateřské dovolené a ţeny pečující o děti v domácnosti, osobyv domácnosti, studenti, osoby dlouhodobě nebo trvale práceneschopné a lidé,kteří prostě práci nehledají. Tuto skupinu tvoří zhruba 36% dospělého obyvatelstva.Ke zvyšování počtu obyvatel nacházejících se v této skupině nahrává i tzv. pastsociálních dávek. Jedná se o rozdíl mezi průměrnou výší sociálních dávek amoţného platu. Tento jev je silným demotivujícím aspektem při hledání zaměstnání.[5, s. 18]Nezaměstnanost bývá často označována za projev poruch na trhu práce a její rozsahse měří ukazatelem míry nezaměstnanosti [3, s. 139]:kde:n - je míra nezaměstnanostiNn 100 %N - počet nezaměstnanýchLL - celkový počet práceschopných,kteří pracují nebo se ucházejí o místo,tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo12

Určitá míra nezaměstnanosti je přirozenou součástí kaţdého trţního hospodářství.Označuje se jako přirozená míra nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti jetaková míra nezaměstnanosti, při nichţ jsou síly, které působí směrem ke zvyšování asniţování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře nezaměstnanosti jeinflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke sniţování. V soudobé ekonomice,která se snaţí zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejniţšímírou nezaměstnanosti, která je udrţitelná. Vyjadřuje tedy nejvyšší udrţitelnou úroveňnezaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. [5, s. 18,19]1.3 Typy nezaměstnanostiK poznání problému nezaměstnanosti a přístupů k jejímu řešení slouţí její různétypologie. Rozlišují se různé typy nezaměstnanosti, z nichţ lze usuzovat na její příčiny,závaţnost a odvozovat podle toho i moţné způsoby řešení. Existuje několik typůnezaměstnanosti, které se rozlišují podle různých hledisek. V této podkapitole se s nimiblíţe seznámíme.PŘI ANALÝZE TRHŮ PRÁCE SE ROZLIŠUJÍ TŘI ROZDÍLNÉ TYPYNEZAMĚSTNANOSTI:1) Frikční nezaměstnanost, která vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy čipracovními příleţitostmi. Svoji roli zde hraje i nedostatečná informovanost osobhledajících práci o nabídce vhodných pracovních příleţitostí. [3, s. 139]Tento druh nezaměstnanosti nejen, ţe není dysfunkční, ale naopak je nezbytnoupodmínkou optimálního umístění pracovních sil. Dobrovolnost opuštění pracovního místaby mohla svědčit o tom, ţe nabídka pracovních sil je vyrovnaná a frikční krátkodobánezaměstnanost je tedy pouze nezbytným průvodním jevem umoţňujícím ţádoucí pracovnímobilitu. [10, s. 30]2) Strukturální nezaměstnanost, tzn., ţe profesní segmentace nabídky na trhu práce nenív souladu se strukturou poptávky po práci. Jedná se o příčiny, jejichţ vliv se prohlubujes technickým pokrokem a různou dynamikou vývoje jednotlivých odvětví.[3, s. 139]13

O strukturální nezaměstnanosti můţeme hovořit tehdy, je-li nezaměstnanostzpůsobena tím, ţe nabídka práce nemá „pouţití“ v důsledku její nízkéadaptability na strukturu pracovních míst. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti jevysoký počet neobsazených, volných pracovních míst a vysoký početnezaměstnaných, přičemţ nesoulad můţe vzniknout proto, ţe poptávka po určitém druhupráce roste, zatímco poptávka po jiném druhu práce klesá, přičemţ nabídka senepřizpůsobuje dostatečně rychle. Dalším indikátorem růstu strukturální nezaměstnanostije růst průměrné délky trvání nezaměstnanosti a také růst času neobsaditelnosti pracovníchmíst.Strukturální nezaměstnaností jsou ohroţeny především méně flexibilní skupinyobyvatel – vdané ţeny, rodiny s více dětmi, starší osoby, osoby se změněnou pracovníschopností, osoby s nízkou kvalifikací, neadaptabilní minority (u kterých docházíke kumulaci dalších činitelů), i osoby se specifickou kvalifikací.Mezi specifické nástroje politiky zaměstnanosti v prostředí strukturálnínezaměstnanosti patří především zásahy v oblasti kvalifikace. Na vývojové tendencetohoto druhu nezaměstnanosti musí kromě projektů rekvalifikačních systémů reagovat isystém profesní přípravy na středních i vysokých školách. [10, s. 31,32]3) Cyklická nezaměstnanost, která souvisí s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky.V období hospodářských poklesů tato sloţka narůstá, naopak při růstu výkonnostiekonomiky je potlačována. [3, s. 139]Tato nezaměstnanost vzniká tedy, kdyţ makroekonomická poptávka po zboţí asluţbách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačujícípro zaměstnávání těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat.MEZI DALŠÍ TYPY NEZAMĚSTNANOSTI SE ŘADÍ:Sezónní nezaměstnanost, je krátkodobá a je determinována dvěma příčinami. Prvnípříčinou je diskontinuita výroby v odvětvích, závislých na ročních obdobích nebopočasí (zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch) a následně v navazujícíchzpracovatelských odvětvích (cukrovarnictví, konzervárenství). Druhou příčinou jsoupak sezónní výkyvy poptávky po různých druzích produkce (sportovní potřeby,konfekce apod.). Sezónní nezaměstnanost představuje specifický druh nezaměstnanosti,která je principiálně řešitelná opatřeními v organizaci práce nebo administrativnímiopařeními. [10, s.31]14

Skrytá nezaměstnanost, která představuje nezaměstnané osoby, které práci nehledajía ani se jako nezaměstnaní na příslušném úřadě neregistrují.Technologická nezaměstnanost je způsobena tím, ţe lidé ztrácejí zaměstnánív důsledku rušení pracovních míst a nahrazení ţivé práce technikou.PODLE JINÉHO ČLENĚNÍ SE VYMEZUJE NEZAMĚSTNANOST:Dobrovolná, o níţ se hovoří tehdy, kdy část pracovních sil nechce při určitých mzdáchpracovat (pracovní místa existují, ale není o ně při stávající trţní mzdové sazbě zájem)a nebo nechce pracovat vůbec (upřednostňuje volný čas, ţije z charit a podpor nebotakový ţivotní styl umoţňují úspory či jen občasný výdělek). Pro moderníekonomiky je typické, ţe mohou produktivně fungovat a přitom současněvytvářet značný rozsah tohoto typu nezaměstnanosti.Nedobrovolná, která vzniká v důsledku toho, ţe při vyšších mzdových sazbáchexistuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, neţ počet pracovních sil. Tedy poptávkapo práci je niţší neţ celková nabídka, část pracovníků při běţné mzdové sazběnenachází práci. I kdyţ chtějí pracovat, práci nenajdou. Jsou tedy nedobrovolněnezaměstnaní.PODLE DÉLKY TRVÁNÍ MŮŢE BÝT NEZAMĚSTNANOST:Krátkodobá, za kterou je u nás povaţována doba do šesti měsíců nezaměstnanosti av zemích Evropské unie do 1 roku.Dlouhodobá, je za ni povaţována nezaměstnanost trvající déle neţ šest měsíců. Jezávaţnějším problémem neţ nezaměstnanost krátkodobá.Informace o délce nezaměstnanosti je významná pro vytipování problémovýchregionů či sociálních kategorií. I nízká míra nezaměstnanosti můţe být nepříznivá,jestliţe jde z větší části o nezaměstnanost dlouhodobou. Tam, kde je míra nezaměstnanostisice vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými je rychlý (nízký podíl dlouhodoběnezaměstnaných), je situace příznivější. A to jak z hlediska samotných nezaměstnanýchosob, tak i z hlediska zátěţe nezaměstnanosti na státní rozpočet. Je to dáno jednak niţšímipoţadavky na podpory, jednak faktem, ţe znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných sivyţaduje nesrovnatelně vyšší náklady neţ zprostředkování práce osobám, pro které jenezaměstnanost jen krátkou ţivotní epizodou. V posledních letech dochází15

v nezaměstnanosti k jistému posunu, charakterizovanému prodluţováním průměrné délkytrvání jejích jednotlivých případů a současně růstem podílu osob dlouhodoběnezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojena ještě s jedním významným jevem,kterým je velký výskyt období opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéryjedince. Tato tendence se jeví jako vyšší riziko nezaměstnanosti příslušníků některýchsociálních kategorií (nekvalifikovaní dělníci, imigranti, ţeny…). Tak jako existují sociálníkategorie či regiony s rizikem vyššího výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti, existují isociální kategorie a regiony s vyšším rizikem opakované nezaměstnanosti (jsou pro něcharakteristické jak dlouhodobá nezaměstnanost, tak i „nesouvislé, nezaměstnanostípřerušované, pracovní kariéry“). [7, s. 24,25]1.4 Charakteristika trhu prácePráci lze definovat jako cílevědomou činnost člověka, jako spojení jeho intelektus konkrétní manuální činností. Člověk pracuje převáţně ze dvou důvodů. Jednak proto,aby uţivil sebe a svou rodinu, a dále proto, aby se zdokonalil, sebevzdělal, seberealizoval.Trh práce je relativně odlišný od ostatních trhů, a to tím, ţe se na něm nabízí a poptávápráce, jejímţ nositelem je člověk. Trh práce je jedním z trhů výrobních faktorů. Zde stojínabídka a poptávka ve vzájemné soutěţi a výsledkem je cena práce neboli mzda.Trh práce je tvořen třemi základními faktory: nabídkou práce, poptávkou po prácia cenou práce – mzdou. Trh práce je tedy na jedné straně ovlivňován poptávkoupo pracovních silách vycházející z celkové hospodářské a sociální politiky a na druhéstraně nabídkou pracovních sil. Aby bylo moţno pruţně reagovat na měnící se potřeby apoţadavky společnosti (trh zboţí a sluţeb), je třeba, aby vedle výrobce (trh výrobníchčinitelů) existovala také odpovídající nabídka pracovních sil (trh práce), která codo kvalifikační úrovně a profesní struktury bude schopna potřeby a poţadavky realizovat.Trh práce má funkci ekonomickou a funkci sociální:Ekonomická funkce trhu práce vychází ze vztahu mezi výrobním systémempracovních činností, respektive pracovních míst a pracovní silou. Tento vztah jeřešen na základě směny práce mezi firmy, odvětví a regiony. Předmětem směny16

na trhu práce je pracovní síla. Ta vystupuje v tomto případě jako výrobní činitel a jejímezní produktivita spoluurčuje pak její pozici na trhu práce.Sociální funkce trhu práce. V procesu směny jsou prostřednictvím nabídky pracovnísíly a poptávky po pracovní síle určovány mzdy a další podmínky zaměstnanosti,například pracovní doba. Stranami zúčastněnými v tomto procesu jsou zejménazaměstnavatelé a zaměstnanci. Vedle nich do tohoto procesu zasahují další partneři:státní instituce, odbory, někdy i politické lobby a další, kteří tento proces ovlivňují,neboť souvisí s jejich ekonomickými a politickými zájmy. [4, s. 5]Ze sociálního pohledu je nezaměstnanost neţádoucím jevem, neboť sociálnízkušenosti nezaměstnaných jsou vesměs velice nepříznivé. Z ekonomického pohledu jenezaměstnanost projevem mikrostrukturálníí adaptace ekonomiky. Je projevem adůsledkem vzniku, zániku a omezování některých výrob a činností a tím i pracovních míst.Jako taková je „určitá nezaměstnanost“ spojena s mobilitou pracovní síly a je výrazemtoho, ţe část pracovních sil se přizpůsobuje technologickým změnám (rekvalifikuje se,hledá si nové pracovní místo, stěhuje se za prací apod.). Tato nezaměstnanost jepředpokladem adaptačních procesů, usnadňuje strnulost ekonomiky. Nepřekročí-linezaměstnanost „určitou mez“, jde ve vyspělých trţních ekonomikách o přirozenýprůvodní jev, svým způsobem ekonomicky nezbytný, který je zvládnutelný různýmimakroekonomickými opatřeními a politikou zaměstnanosti. [4, s. 16, 17]Lidé reagují na ekonomické a sociální podmínky trţního hospodářství velmidiferencovaně. Vyšší dynamiku ţivotních podmínek chápou mnozí jako příleţitost měnitsvé ţivotní podmínky vlastní aktivitou. Plánují soukromé podnikání, zvyšují si kvalifikaci,hledají nové zaměstnání, rozvíjejí své zájmy a aktivity mimo pracovní trh a rozšiřují sivlastní síť sociálních styků. Velké skupiny lidí však podléhají nejistotě, depresi, nezájmuaţ neschopnosti měnit naučené stereotypy chování z období vlády minulých ekonomickýchvztahů. Jejich pracovní pasivita spojená s kritikou změn vede často k defenzivní ţivotnístrategii. [8]17

1.5 Nabídka a poptávka po práciNabídkou práce se rozumí nabídka práce ze strany jednotlivců. Lidé nabízejína trhu práce své dovednosti, znalosti, zkušenosti, svou kvalifikaci apod. Jedná se tedyo počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet odpracovanýchhodin při výdělečné činnosti v továrnách, na farmách a v jiných podnicích, ve vládě neboneziskových institucích. Nabídka práce podmiňuje jak bohatství společnosti, tak ţivotníúroveň jednotlivců.Nabídka práce představuje volbu spotřebitele, který porovnává uţitek z volnéhočasu s uţitkem, který mu plyne z výrobků a sluţeb, jeţ nakoupí za mzdu, získanou tím,ţe volný čas obětuje a nabízí více práce. Nabídka pracovních sil na trhu práce je tedyzávislá na výši reálné mzdové sazby a na mezní újmě z práce spojené s obětovánímvolného času. S výší mzdové sazby se mění volba mezi uţitkem, který plyne spotřebiteliz výrobků a sluţeb, a uţitkem z volného času.S růstem mzdové sazby nabízí spotřebitel více práce, neboť kaţdá další hodinapráce přináší více důchodu, ze kterého plyne větší uţitek z výrobků a sluţeb.Spotřebovávané výrobky a sluţby jsou substitutem odpočinku. Při vyšší mzdové sazbězpravidla dochází k omezení počtu odpracovaných hodin, tedy k omezení nabídky práce.Vyšší mzdová sazba (za předpokladu, ţe se ceny výrobků a sluţeb nemění) zvyšuje reálnédůchody a volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času.Při niţší mzdové sazbě převládá tzv. substituční efekt, který má za následek,ţe při zvýšení mzdové úrovně se zájem o práci zvyšuje, tedy nabídka práce roste. Při vyššímzdové sazbě převládá tzv. důchodový efekt, který má za následek, ţe při vyšších mzdáchsi můţeme dovolit více volného času, svoje dosavadní nároky můţeme uspokojitpři omezení pracovní nabídky, nabídka práce tedy klesá.Hlavními determinantami nabídky práce tedy jsou: reálné mzdy (jejich současná iočekávaná úroveň), jmění (majetek), mimopracovní příjmy (včetně vládních transferů),demografický vývoj (zejména počet a věková struktura obyvatelstva), míra ekonomickéaktivity obyvatelstva (tj. poměr mezi pracujícím obyvatelstvem a obyvatelstvem celkemnebo poměr mezi pracujícím obyvatelstvem v produktivním věku a obyvatelstvemv produktivním věku, vyjádřený v %), úroková míra a společenská tradice. [5, s. 8, 9]18

Poptávka po práci je definována jako poptávka jednotlivých firem po pracovnísíle. Firmy a pracovníci jsou hlavními aktéry trhu práce. Pracovní síla se tedy na trhu práceprodává a kupuje. Při najímání pracovní síly je nutné stanovit nejen peněţní odměnuza práci, ale i podmínky, za nichţ bude zaměstnanec pracovat (pracovní prostředí, pracovnídoba, zaměstnanecké výhody apod.).Poptávka po práci je „odvozenou poptávkou“, která závisí na poptávce spotřebitelůpo finálních statcích, které se pomocí práce vyrábí, a která závisí na omezeních,v nichţ nebo s nimiţ firma pracuje. Jde o to, jaké je postavení firmy na trhu,jakých technologických postupů vyuţívá při výrobě a také o cíle firmy. Při nákupu prácese budou firmy orientovat podle nákladů, které na ni musí vynaloţit a podle výnosů,které jim přinese. Firma nacházející se v rovnováze a zároveň maximalizující ziskzaměstnává pracovníky aţ po bod, kdy příjem z mezního produktu práce je právě rovenmezním nákladům na práci. Mezní produkt práce lze definovat jako dodatečný výstup,jenţ je výsledkem zaměstnání jedné dodatečné jednotky pracovní síly, přičemţ všechnyostatní vstupy jsou konstantní.Příjem z mezního produktu práce představuje dodatečný příjem, který firma získávázaměstnáním dodatečné jednotky práce, přičemţ všechny ostatní vstupy zůstávajíkonstantní. Je definován jako mezní produkt práce vynásobený mezním příjmem získanýmprodejem dodatečné jednotky výstupu. Má klesající tendenci. Mezní náklady na práci ječástka, o kterou vzrostou celkové náklady dané firmy, aby tato firma získala dodatečnoujednotku práce. Představují cenu práce, tedy mzdovou sazbu.Firma tedy zvyšuje či sniţuje poptávku po práci aţ do okamţiku, kdy se příjemz mezního produktu práce vyrovnává mzdové sazbě. Poptávka po práci je tedy závislána výši mzdové sazby a je určena z mezního produktu práce.Hlavními determinantami poptávky po práci jsou:- cena práce charakterizovaná mzdovou sazbou,- poptávka po produkci vyráběné pomocí práce a cena této produkce,- produktivita práce (tj. celkový výstup dělený pracovními vstupy), která závisína kvalitě vstupů práce (dána gramotností, vzděláním, odbornou průpravou adovednostmi ekonomicky aktivního obyvatelstva), mnoţstvím a kvalitěkooperujících výrobních faktorů, úrovní a vyuţitím technických atechnologických znalostí.- ceny ostatních vstupů (kapitálu, půdy),- očekávané budoucí trţby a disponibilní přebytečná pracovní síla. [4, s. 7]19

Při dokonalém působení trţních sil dochází k adaptaci mezi vysokou nabídkoupráce a nedostatečnou poptávkou po práci, tak ţe zaměstnanost (mnoţství realizovanépráce) klesá aţ na bod rovnováhy s klesající poptávkou po práci – bod přirozené mírynezaměstnanosti. Můţe ale (nebrání-li tomu ţádné bariéry jako jsou regulace vlády neboodborů) také dojít k přizpůsobení poklesem mezd na dané úrovni zaměstnanosti. Pak senezaměstnaní pracovníci nabízejí firmám za niţší mzdy, ale část z nich také odcházíz pracovního trhu. Klesá cena práce, zpomalí se tempo inflace, coţ následně stimulujevýrobce k větší poptávce po práci. Tyto okolnosti ovlivní trţní rovnováhu: sníţí mzdy atím současně zvýší mnoţství poţadované i realizované práce. Nezaměstnanost sestabilizuje na úrovni „přirozené míry“.Nezaměstnanost je proto nahlíţena buď jako výsledek mzdových a cenovýchočekávání lidí (ta jsou negativně ovlivněna rostoucím tempem inflace), za druhé jakodůsledek vládních regulací. Je-li totiţ nedostačující zaměstnanost, poţadované mzdypřerostou únosnou úroveň a nastartuje se inflace. Proto pokud vládní zásahy směřujík podpoře další efektivní poptávky po zboţí, povede to k nečekaným vzestupům mezd ak cenové inflaci, navíc pracovníci jsou krátkodobě motivováni nabízet více práce nebo iekonomicky neaktivní vstupovat na pracovní trh. Čím je také vyšší očekávaná úroveň cenve vztahu k aktuální úrovni (tedy čím větší je inflace), tím je i relativně niţší úroveň mezdvnímaná zaměstnanci ve vztahu k úrovni vnímané zaměstnavateli. V důsledku toho sesniţuje úroveň nabídky práce na straně zaměstnanců, ale hlavně se sniţuje poptávkapo práci na straně zaměstnavatelů. [9, s. 12]1.6 Problémové skupiny na trhu práceExistují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce. Uplatnění člověka na trhu práceje podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnostk etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčujíje pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakovanénezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce ana méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak ohroţuje určitéskupiny populace, coţ potvrzuje zkušenost téměř všech průmyslově vyspělých zemí. Právěna tyto skupiny se musí zaměřovat politika zaměstnanosti. [2, s. 8]20

Na trhu práce nemají tedy všichni uchazeči o zaměstnání stejné postavení. Někteříz nich mohou mít vzhledem k různým handicapům, případně i kumulací více handicapů(např. nízká nebo ţádná kvalifikace, zdravotní postiţení, vysoký nebo naopak příliš nízkývěk) zhoršenou moţnost uplatnit se na trhu práce. Jedná se o tak zvané problémovéskupiny osob. V této podkapitole se s těmito skupinami osob blíţe seznámíme.MEZI PROBLÉMOVÉ SKUPINY PATŘÍ:osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací,mladiství, kteří jiţ dále nepokračují v přípravě na povolání,absolventi učilišť, středních škol, vyšších a vysokých škol při prvním nástupudo zaměstnání,občané se změněnou pracovní schopností,ţeny a osoby pečující o dítě do 15 let věku nebo o dlouhodobě těţce postiţeného členarodiny,osoby starší 50 let,osoby společensky nepřizpůsobivé,osoby, které nemají zájem o práci,osoby, dlouhodobě nezaměstnané.Osoby bez kvalifikace a s nízkou kvalifikacíOsoby bez kvalifikace a s nízkou kvalifikací představují osoby bez ukončenéhovzdělání, nebo jen se základním vzděláním či zvláštní školou, s nedostatkem pracovníchzkušeností a s malou sebedůvěrou.Tyto osoby mají malou pravděpodobnost získatzaměstnání. Jsou umísťovány na sekundární trh práce, který je dostatečně nemotivujeke vstupu a setrvání v pracovním poměru. Z tohoto důvodu jsou častými uchazečio zaměstnání v evidenci úřadu práce. Délka trvání nezaměstnanosti je zařazuje obvyklemezi dlouhodobě nezaměstnané. [4, s. 23]Absolventi škol a mladistvíAbsolventem je občan, jehoţ celková doba zaměstnání v pracovním neboobdobném poměru nedosáhla po ukončení studia dvou let. Do této doby se nezapočítávánapř. doba vojenské základní (náhradní) sluţby a civilní sluţby a doba mateřské dovolené.Mladistvím je osoba, která ještě nedosáhla 18 let věku.21

Obě tyto skupiny jsou obtíţně umístitelné na trhu práce. Důvodem je chybějícípraxe absolventů škol a nedostatečná kvalifikace mladistvých. Úřady práce řeší jejichsloţitou situaci na trhu práce takovým způsobem, ţe zaměstnavateli, který do pracovníhopoměru přijme absolventa školy nebo mladistvého, poskytne plnou nebo částečnou úhradumzdových nákladů. Podmínkou je, ţe zaměstnavatel zajistí pro absolventa odbornou praxia pro mladistvého moţnost získat kvalifikaci. [4, s. 23]Absolventi středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsouv konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti azákladní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepšíorientaci na trhu práce. V současné době míra nezaměstnanosti absolventů škol značněpřevyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti.S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvích bez zájmu o získánízaměstnání se objevují i závaţné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito mladílidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat aniv dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazováníze společnosti. Prodluţování adolescence nezaměstnaností má negativní důsledkypro jedince i pro společnost. Prodlouţená adolescence totiţ ohroţuje nejen rozvoj osobníidentity a profesionální role, ale také schopnost navazovat a udrţovat přátelství a akceptacirodinných a společenských hodnot. [1, s. 110]Mladým lidem, by proto měla společnost i několikrát za sebou nabídnout různérekvalifikace a jazykové kurzy. Tím se jim prodlouţí období vzdělávání a pobyt v cyklu„střídání práce a volného času“.Občané se změněnou pracovní schopností (ZPS)Do kategorie osob se zdravotním postiţením se zahrnují občané se změněnoupracovní schopností a občané se změněnou pracovní schopností s těţším zdravotnímpostiţením. Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který mápro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou moţnost pracovníhouplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění. Občané s těţším zdravotnímpostiţením mají potom mimořádně omezenou moţnost pracovního uplatnění a mohou seuplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání. U osob se ZPS se uvádí jako hlavní příčinydlouhodobé nezaměstnanosti postiţení, nízká kvalifikace, sníţená mobilita, nízkámotivace, dlouholeté vyřazení z pracovního procesu a malý počet vhodných pracovníchmíst. [4, s. 23]22

U lidí se změněnou pracovní schopností vystupují do popředí nejen ekonomické,sociální a psychické problémy, ale zejména problém přiměřeného smyslu ţivota,problém pocitu lidské důstojnosti. Vzhledem ke stále většímu důrazu na produktivitupráce a výkon mají tito lidé v současné společnosti čím dále menší šanci se uplatnitna trhu práce. Doba jejich evidence na úřadech práce převyšuje několikanásobně dobuevidence zdravých jedinců. Dostávají se často do bezvýchodné ţivotní situace apro jejich rodiny to znamená starost o nezaměstnaného postiţeného rodinného příslušníka.I kdyţ dosavadní systém sociálního zabezpečení se podílí na zajišťování jejich základníchmateriálních potřeb, společenská integrace skupiny postiţených lidí závisí z velké částina širších sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách. [1, s. 113]ŢenyPředevším ţeny s malými dětmi patří mezi skupinu znevýhodněnou na trhu práce.Ţeny musí při volbě vhodného zaměstnání zvaţovat, zda jim např. práce na směnynezpůsobí komplikace při organizování rodinného ţivota. Z důvodu péče o domácnost avýchovy dítěte odmítají např. sluţební cesty, práce v noci apod. Zaměstnavateli jsoupovaţovány za osoby s vyšší absencí (např. z důvodu péče o nemocné dítě) neţ muţi. Tatoskutečnost vede k tomu, můţe-li určité zaměstnání vykonávat muţ nebo ţena,zaměstnavatelé většinou přijmou muţe. [4, s. 23]Nepříznivé postavení ţen na trhu práce je tedy především způsobené tím,ţe zaměstnavatelé upřednostňují muţskou pracovní sílu pro její větší územní mobilitu anezatíţenost starostmi o domácnost. Zaměstnavatelé většinou také nevytvářejí pracovnímísta se zkrácenou pracovní dobou, ale dávají přednost vícesměnným provozům.Ekonomicky ohroţené jsou v současné době zejména neúplné rodiny. Nezaměstnanost aliberalizace cen vytváří pro značnou část neúplných rodin obtíţnou sociální a ţivotnísituaci. [1, s. 113]Zaměstnanost ţen je závaţným celospolečenským problémem. Je totiţ obtíţnéskloubit pracovní a mateřské povinnosti, dosáhnout přiměřené společenské angaţovanostiţen. Řešením by mohla být rozsáhlá nabídka zkrácených pracovních úvazků, zaváděnípruţné pracovní doby a dostupná péče o děti.23

Osoby starší padesáti letZhoršené postavení na trhu práce mají rovněţ uchazeči o zaměstnání starší padesátilet. Tyto osoby se pro svůj vyšší věk často setkávají s nezájmem zaměstnavatelů umístit jena volná pracovní místa. Tito uchazeči by neměli být zaměstnavateli odmítáni,neboť mohou být cennou pracovní silou, která disponuje pracovními zkušenostmi adostatkem praxe. Zaměstnavatelé se na tyto osoby dívají jako na málo flexibilní a málopřizpůsobivé. Jejich další nevýhodou bývá slabá nebo vůbec ţádná znalost světovéhojazyka a také horší znalost práce s počítačem. [4, s. 23]Starší lidé proţívají ztrátu práce velice těţce a jsou provázeni pocity bezradnostispojené se strachem, psychickou tenzí, nejistotou a s postupnou ztrátou sebedůvěry. Spolus pracovní rezignací se projevuje i rezignace na společenskou aktivitu. Jestliţenezaměstnanému jedinci činí problém získat zaměstnání ve středním období pracovníkariéry, v pozdním stádiu kariéry jsou jeho moţnosti ještě menší a řada lidí musí navícčelit krizi základních jistot. Pro zaměstnavatele se starší lidé jeví jako horší „investice“ve srovnání s mladými. Čím je člověk starší, tím pevnější jsou jeho návykové stereotypy, atím i obtíţněji a pomaleji se přizpůsobuje novým ţivotním situacím. Jak dalece je staršíčlověk schopen přizpůsobit se změněným podmínkám a jak tyto změny proţívá, to závisína řadě faktorů. Vedle primární úlohy osobnosti tu vystupují do popředí různé ţivotníokolnosti, úroveň inteligence, společenské postavení a rodinné poměry. [1, s. 112]Osoby společensky nepřizpůsobivéMezi osoby společensky nepřizpůsobivé patří osoby vracející se po propuštěníz výkonu trestu odnětí svobody, z léčeben apod. Dále sem řadíme uchazeče, kteří majíproblémy s dojíţďkou do zaměstnání (nerozhoduje pouze vzdálenost, ale také čas, penízepopř. děti), osoby, které mají problémy s bydlením, v rodinném ţivotě atd. O tyto osobyzaměstnavatelé většinou nejeví zájem, a z tohoto důvodu se obtíţně na trhu práce umísťujía přispívají k dlouhodobé nezaměstnanosti. [4, s. 24]Osoby, které nemají zájem o práciUchazeči, kteří nemají zájem o práci, tvoří zvláštní skupinu dlouhodoběnezaměstnaných. Tito uchazeči (většinou lidé bez potřeby seberealizace) nechtějí pracovat,protoţe rozdíl mezi pracovními příjmy a sociálními dávkami je nedostatečný (např.konstrukce výpočtu částky ţivotního minima pro vícečlennou rodinu zajišťuje vyšší24

příjmy neţ mzda nekvalifikovaných pracovníků), a jsou závislí na podpoře. Dále sem patříi ti, kteří si přivydělávají v šedé ekonomice a evidují se na úřadu práce, protoţe tak majíprávo na zdravotní a důchodové pojištění. [4, s. 24]Dlouhodobě nezaměstnaníDlouhodobě nezaměstnanými jsou uchazeči, u kterých délka nezaměstnanostipřesáhla 6 měsíců (v zemích Evropské unie déle neţ 1 rok). Dlouhodobě nezaměstnaníztrácí pracovní zkušenosti a pracovní návyky. Pravděpodobnost najít pro tyto osobyvhodné zaměstnání se sniţuje s růstem handicapů a délkou nezaměstnanosti. [4, s. 24]Délku trvání nezaměstnanosti prodluţují:‣ krátkodobá nepruţnost trhu práce (na straně nezaměstnaných nedostatek informacío moţnostech uplatnění na trhu práce),‣ rozdíl mezi strukturou poptávky a nabídky práce (na straně nezaměstnanýchabsence dovedností a vědomostí, které jsou pro nabízená místa poţadovány),‣ dlouhodobá nepruţnost trhu práce ( na straně nezaměstnaných neochotak profesní či prostorové mobilitě a překáţky, které se této mobilitě stavído cesty). [7, s. 42]V současné struktuře dlouhodobě nezaměstnaných jsou kvalifikovaní pracovnícinejvětší skupinou (asi 1/3 všech nezaměstnaných), část jich tvoří i absolventi základníchškol. Jde zejména o mladé lidi obtíţně vzdělavatelné, často s malým zájmemo zaměstnání. Patří sem i lidé, kteří se podílejí na společensky neţádoucím deviantnímchování (alkoholici, recidivisté, lidé propuštění z nápravných zařízení a další lidé sociálněnepřizpůsobiví). Převáţně jde o lidi se specifickými charakteristikami individuálního arodinného ţivota. Zvláštní náklonnosti a charakteristiky připívají k jejich „vydělováníse“ ze společnosti a vedou k vytváření tzv. „nové třídy deklasovaných“, která ţijejakoby „uvnitř systému podpor“ sociálního zabezpečení, v „subkultuře“ trvalé závislostina státu. Proces utváření této skupiny nezaměstnaných se specifickou kulturou – pasivitou,apatií a častým deviantním chováním – souvisí však i s délkou nezaměstnanosti a s dalšímifaktory sociálního prostředí. [1, s. 114]Problémovým skupinám je třeba věnovat zvýšenou pozornost, zejména z důvoduobtíţné umístitelnosti na trhu práce a časté ztráty zaměstnání. Těmto osobám je určenpředevším sekundární trh práce, tedy práce hůře placená, která vyţaduje niţší kvalifikaci,neumoţňující pracovní postup a další zvyšování kvalifikace. [4, s. 22]25

2. SOCIÁLNÍ A PSYCHOSOCIÁLNÍ DŮSLEDKYNEZAMĚSTNANOSTIKaţdá nezaměstnanost s sebou přináší své negativní dopady. V této kapitole sezaměříme především na sociální a psychosociální důsledky plynoucí z nezaměstnanosti.Sociální důsledky jsou spojeny s dopady nezaměstnanosti na sociální situaci,chování a postoje nezaměstnaných jedinců a na společenský ţivot. Tyto důsledky jsourozmanité svým rozsahem i dosahem, protoţe nezaměstnanost sama o sobě je různéhocharakteru a je jedinci i různě pociťována a proţívaná. Někdy se za ní skrývají lidskétragédie, jindy je doprovázena většími či menšími negativními následky, projevujícími sev různých oblastech osobního a společenského ţivota. Sociální důsledky jsou mezi sebouúzce podmíněny a propojeny. [4, s. 19]2.1 Zkušenost deprivaceDeprivace nezaměstnaných je spojena s jejich vyloučením ze sociálních vztahů as vyloučením z konzumu jako centrální aktivity moderní společnosti. U mnoha osobzabírají činnosti spojené se spotřebou (plánování nákupu, vyhledávání zboţí či sluţeb)značnou část jejich nepracovního dne. Získání zboţí je chápáno jako příjemná událost,často kompenzující nudu a frustraci ţivota a neuspokojující práce. Vlastnictví standardníhomnoţství zboţí, které je pravidelně obměňováno, dává mnoha lidem uklidňující pocitpsychického bezpečí a sociálního statusu.Deprivace spojená s neschopností získat a vlastnit určité mnoţství zboţí můţe mítcharakter deprivace absolutní či relativní. Absolutní deprivace je chápána především jakoexistenční ohroţení. Relativní deprivace je chápána jako psychické strádání,jeţ nezaměstnanost provází. Absolutní deprivace ohroţovala obyvatelstvo předevšímpřed rozvojem sociálního státu. Dnes většinu populace před existenčním ohroţením chránísystém podpor a sociální sítě. Absolutní deprivace hrozí jen v řídkých případech,kdy jedinec z nějakých důvodů sociální sítí propadne. Díky sociálnímu státu je hrozbaabsolutní deprivace zatlačena do pozadí, o relativní deprivaci to však neplatí.Nezaměstnanost ji s sebou přináší i tehdy, jestliţe nepředstavuje existenční ohroţení.26

Relativní deprivace je dnes silnější neţ dříve. S růstem vzdělání populace rostou ijejí aspirace. Obrazová prezentace komfortu středních vrstev (zejména v televizi,v reklamě, v nabídce supermarketů apod.) je dnes daleko sugestivnější neţ tomu bylov minulosti. Masmédia a reklama prezentují veřejnosti určitou úroveň konzumu zboţí asluţeb a vzbuzují aspirace na tento konzum i tam, kde k jeho dosaţení chybí prostředky.Rozpor mezi vzbuzovanými (materiálními) aspiracemi a moţnostmi je uspokojit patřík tíţivé formě relativní deprivace. Ta je zesilována i tlakem sociálního okolí na udrţeníurčité úrovně spotřeby a snahou rodiny tuto úroveň před tímto okolím manifestovat. Ztrátazaměstnání je jak ztrátou samotného statusu, tak i ztrátou moţnosti manifestovat ho.Vědomí o určitém ţivotním stylu, který okolí od rodiny očekává, spolu se závazky,které rodina ke svému okolí má, a pokračující tlak konzumní kultury šířené médii areklamou, vedou společně k růstu intenzity relativní deprivace. Hloubka relativní deprivacezávisí rovněţ na postoji společnosti a veřejnosti k nezaměstnanosti i na postojiblízkého sociálního okolí (rodina, sousedé, ale i úřady, s nimiţ nezaměstnaní přijdoudo kontaktu) k nezaměstnaným jedincům. [7, s. 64, 65]2.2 Sociální izolaceZtráta zaměstnání tedy často vede k sociální izolaci. Samo „ztracené“ zaměstnání jevýznamným zdrojem „ztracených“ sociálních kontaktů a jeho ztráta vede k přerušení řadydalších sociálních kontaktů, jeţ s ním přímo nesouvisejí. Stejně jako nelze nahradit práciv zaměstnání volným časem, nelze ani tyto širší sociální kontakty rovnocenně nahradituţšími kontakty v nejbliţším okolí (v rodině či v sousedství). V průběhu nezaměstnanostidochází ke sníţení frekvence sociálních styků. V řadě případů nezaměstnaní vypadávajíze sociálních kontaktů prostou fyzickou nepřítomností. To se týká zejména kontaktůs osobami na bývalém pracovišti, které jsou jen zřídka dále udrţovány. Důvodemoboustranné ztráty zájmu o jejich udrţení je, ztráta společně sdílených ţivotníchzkušeností. Po ztrátě práce se lidé většinou vyhýbají nejen těm, kdo jsou zaměstnáni,ale vyhýbají se i kontaktům s ostatními nezaměstnanými, neboť jsou pro nědepresivní. Do tohoto typu izolace se jedinci a rodiny dostávají postupně, tak jaks prodluţováním období nezaměstnanosti sklouzávají do stále pasivnějších ţivotníchstrategií. [7, s.70]27

Míra sociální izolace je spojena s řadou faktorů, mezi nimiţ hraje významnou rolivěk. Mladí lidé se po ztrátě svého zaměstnání neocitají zdaleka v takové sociální izolacijako nezaměstnaní staršího věku. Tendence k sociálním kontaktům v širších sociálníchsítích (často na základě vzájemné sousedské a přátelské výpomoci) je mezi mladýmimanţelstvími a rodinami rozšířenější. U mladých svobodných nezaměstnaných je častějiopačná tendence k ţivotu v širších sociálních sítích vrstevníků. Ten můţe nabývat různýchforem, včetně vzájemné solidarity při kriminálních činnostech a vandalství, při nichţ tytosociální sítě mohou nabývat podoby gangů mladistvých. [7, s. 69, 70]2.3 Zkušenost změny časuNezaměstnanost je spojena s psychologicky stresujícími změnami vnímání času.Rozbití časové struktury dne a změny ve vnímání času jsou povaţovány za jedenz nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti. V ţivotě nezaměstnanýchpřestává být čas důleţitý. Nezaměstnanému ubíhá čas pomaleji neţ v zaměstnání. Dny sevlečou, nemají ţádnou strukturu a po určité době nelze odlišit všední dny od víkendů.Čas přestává hrát důleţitou roli a je vyplňován pocitem nudy. Dochází ke ztrátě nebodezintegraci smyslu pro čas a dramaticky roste podíl nestrukturovaného času ve vztahuk času strukturovanému.Spolu se strukturou času se hroutí i jeho obsah. Obecně rozšířený obraznezaměstnaných jako osob zabíjejících čas sledováním televize a trávících mnoho časuspánkem je tvrdou realitou ţivota nezaměstnaných. Fixní rámec času je dán primárněhodinami počátku a konce pracovní doby a jejím členěním na menší časové úseky.Odstranění struktury dne, která je běţně určena především rytmem zaměstnání, jepociťováno jako psychické břemeno. Tato struktura dne je hluboko zafixována v kaţdémpříslušníku naší civilizace a dostává se do jeho osobnosti v raném věku v procesusocializace. Přesnost a potřeba zaplnit čas smysluplnými aktivitami jsou dětem vštěpoványjako hodnoty v rodině i ve škole.Expanze volného času v nezaměstnanosti má jiný charakter neţ rozšiřování jehorozsahu u pracující populace. Hodnota volného času v naší kultuře spočívá v útěku av relaxaci od práce. Nezaměstnanost redefinuje koncepci volného času. Býtbez zaměstnání neznamená nezbytně mít více volného času, je to jen rozšířeníčasu, ve kterém nemáme povinnosti. Absence zaměstnání význam volného času28

mate, neboť bez zaměstnání člověku chybí základní pořádací princip. Právě neomezenémnoţství volného času nezaměstnaným paradoxně zabraňuje v tom, aby ho vyuţívali.Zejména mladiství mají potíţe při popisování svých denních zkušeností. Jejich volný čas jespojen především s nudou. Je to výrazné zvláště u osob, které nemají ţádné osobnízkušenosti se vzory práce a jejichţ ţivotní styl je pasivní. Navíc vyuţívání volného časuv jeho zkomercionalizované podobě dnes vyţaduje peníze, a tak se vytváří bludnýkruh, neboť dostatečné finanční zdroje lze získat jen v zaměstnání. Ztráta cílů, pocitneuţitečnosti a nepotřebnosti, které s tím souvisejí, jsou těţkým břemenem značné částinezaměstnaných.Nezaměstnanost samozřejmě nevylučuje aktivní činnost a udrţení si struktury času.Záleţí to na ţivotních strategiích nezaměstnaných osob. Jsou jen malé skupinynezaměstnaných, které jsou schopny si vytvářet pozitivní a aktivní ţivotní styl. Většinanezaměstnaných zůstává totiţ i přes svůj handicap, spojena s hodnotami hlavního prouduspolečnosti. Některé skupiny se ovšem vyrovnávají s nezaměstnaností lépe neţ jiné. Jsouto zejména ti, kdo byli nespokojeni se svou předchozí prací, kdo zůstávají nezaměstnanýmijen přijatelně krátkou dobu, kdo mají nastřádány finanční prostředky na překlenutí dobydo nalezení nového zaměstnání, nebo mají legitimní důvody zůstávat mimo pracovní trh(mentálně a tělesně postiţení, svobodné matky, ale i matky s malými dětmi v rodináchapod.). Největší potíţe se svou adaptací na stav nezaměstnanosti mají naopak osoby ctícíetiku práce, lidé ambiciózní a s aspiracemi. [7, s. 65-67]2.4 Vliv na rodinuDůsledky nezaměstnanosti zdaleka nepociťují jen ti, kdo ztratili svá zaměstnání.Ve skutečnosti zasahuje nezaměstnanost daleko větší počet osob. Při hledání důsledkůnezaměstnanosti pro ţivot člověka je nutno vidět nejen jeho osobní odezvu na situaci,v které se ocitl, ale i odezvu jeho rodiny, jeho domácnosti jako celku, která má své priority,své zdroje, své normy a poţadavky na jednotlivé členy. Vliv na rodinu má nezaměstnanostnejen prostřednictvím finančních potíţí (pokles na polovinu příjmů), ale téţprostřednictvím:- strukturální dezorganizace, krize rodinného systému a narušení denníchrodinných zvyklostí;- změn v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny v nezaměstnanosti;29

- změn v postavení nezaměstnaného jedince v rodinném systému, ztrátou jeho statusua autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvku příjmům rodiny;- změn v rozdělení domácí práce.Ztráta statusu, která je pro jedince s nezaměstnaností spojena a která je neméněobtíţným důsledkem nezaměstnanosti neţ jiné její důsledky, se dotýká i rodiny. A to nejenve smyslu ztráty statusu rodiny v širší společenské struktuře, ale i ve smyslu ztráty statusunezaměstnaného v rámci rodiny, coţ je pro kaţdého jedince velmi bolestivé. V některýchpřípadech můţe nezaměstnanost dokonce i zcela rozbít vztahy mezi jednotlivými členyrodiny. V rodině panuje obrovské napětí vznikající ze stresu způsobeného nedostatkemfinančních prostředků a tím nedostatkem prostředků k ţivotu. Rodina není nezaměstnanostíjen ohroţována, naopak se můţe pro nezaměstnanou osobu stát i útočištěm. Podpora,které se nezaměstnaným dostává ze strany jejich vlastní rodiny i širší rodiny ve smyslusociální sítě příbuzenstva, sehrává většinou pozitivní roli. [7, s. 67, 68]V rodině nezaměstnaného dochází tedy ke změnám personálních vztahů, změnámv distribuci domácích prací, změnám v postavení a statusu nezaměstnaného člena rodiny.Obtíţná je zejména situace v rodinách, kde jsou dospívající děti, které vnímají otce jakoautoritu zajišťující ţivobytí i pro ně. Ztráta práce otce je pak někdy sníţením jehopostavení v rodině, které můţe vyústit v závaţné psychologické problémy u ostatníchčlenů rodiny. V některých případech se neurotické potíţe přenášejí z nezaměstnanéhona zaměstnaného partnera. Jsou-li v rodině dva členové bez práce, stresy působícína rodinu se často násobí. [2, s. 7]2.5 Ztráta statusuVětšina osob se shodne na tom, ţe jejich práce je obtíţná, monotónní, rutinní a ţejim nepřináší ţádné vnitřní uspokojení, ale jen málo z nich si přeje zůstat nezaměstnanými.Ztráta zaměstnání totiţ pro člověka znamená přijmout nový status (nezaměstnaného),status podřadný, spojený s určitými nepříjemnými povinnostmi.Ztráta zaměstnání přináší řadu dezintegrujících následků. Zaměstnání je totiţsociální instituce, která má velmi výrazný vliv na uspokojování lidských potřeb. Tytolatentní vlivy můţeme shrnout do pěti skupin:zaměstnání, práce, dává časovou strukturu dni;30

zaměstnání znamená pravidelné sdílené záţitky a kontakty s lidmi mimo nukleárnírodinu;zaměstnání spojuje individuální cíle a účely s nadosobními cíli;zaměstnání definuje aspekty osobního statusu a identity;zaměstnání posiluje aktivitu osobnosti.Nezaměstnanost jako sociální jev znamená obecně ztrátu výše uvedeného a jetypickým příkladem disociovaného (rozloţeného) statusu. Nezaměstnaný jedinec jezasaţen prakticky v celém rozsahu statusu:Ztrácí rozsáhlý referenční hodnotový systém, kterým je jeho povolání, respektivezaměstnání. Současně s tím ztrácí více či méně rozsáhlý systém sociálních vazebve formální i neformální struktuře, který měl vytvořen na svém pracovišti a kterýzpravidla přesahuje pouhé hranice pracoviště.Ztrátou moţnosti uplatnění ve své profesi v důsledku ztráty zaměstnání člověk přicházío podstatný díl osobní prestiţe. Tento díl je tím větší, čím prestiţnější je bývalá profesenezaměstnaného.Obdobná situace nastává při vyrovnávání se se ztrátou podílu na moci. Nezáleţí přitomna objektivní úrovni moci, dané např. úrovní formální pozice zastávané v mocenskéstruktuře. Jde spíše o ztrátu vlivu, který můţe být na mocenské struktuře v podstatěnezávislý – je totiţ definován i neformálními parametry a navíc je pociťován jakoindividuální satisfakce.Dosaţené vzdělání nezaměstnaného stigmatizuje tím více, čím vyšší nominálníkvalifikaci naplňovalo.Ztrátou zaměstnání ztrácí postiţený jistotu stabilního příjmu. Tento příjem umoţňujekromě jiného i disponování určitými symboly, které mohou upevňovat nebo i zvyšovatprestiţ nositele v jeho sociálním prostředí.Ţivotní způsob se při nedobrovolné ztrátě zaměstnání podstatně mění – bezohledu na to, zda se jedná o nezaměstnanost dlouhodobou či krátkodobou – ve všechsvých aspektech, dochází aţ k diskontinuitě ţivotní dráhy nezaměstnaného jedince.Důsledkem ztráty zaměstnání vzniká diskontinuitní obraz statusu, který můţe býtnositelem pociťovaný jako sociální diskvalifikace, vedoucí v extrémních případech aţk dezintegraci osobnosti. [11, s 56, 57]31

2.6 Nezaměstnanost a zdravíOdříznutí od dřívější organizace ţivota a jejich pravidel, restrukturace času, ztrátačasového a sociálního horizontu, ztráta spoluúčasti na ţivotě sousedství a širší obce, to všepůsobí na psychickou rovnováhu a zdraví nezaměstnaného člověka.Stav nezaměstnanosti je spojen i s větší emocionální nestabilitou.Smysl pro proporce je podlomen, jsou ohroţeny hodnoty jedince a jedinec nejen ztrácísvou cenu ve vlastních očích, ale vnímá i ztrátu své ceny v očích ostatních. Rozvíjejí sev něm pocity podřadnosti, ztrácí sebedůvěru a obecně je ohroţena jeho morálka.Nezaměstnaní mají ve srovnání se zaměstnanou populací tendenci být úzkostnější, je mezinimi větší výskyt depresí, jsou nespokojenější, neurotičtější a více souţeni obavami, majísníţené sebevědomí a sebeúctu a trpí poruchami spánku. [7, s. 71-73]Problém vztahu mezi nezaměstnaností a fyzickým zdravím má, podlenejrozšířenějších dnešních názorů, společného jmenovatele ve stresu, atakujícím imunitnísystém a kardiovaskulární systém člověka. Ke stresu, kterým je ztráta zaměstnáníprovázena, se často přidávají další doprovodné zesilující faktory, jako jsou kouřenípoţívání alkoholu, léků a drog.2.7 Nezaměstnanost a sociálně patologické jevyVysoké procento dlouhodobé nezaměstnanosti má neţádoucí vlivnejen na jednotlivce, nýbrţ i na celou společnost. Takto postiţenou společnost provázízvýšený výskyt sociálně patologických jevů, které se projevují spíše nepřímo: zvýšenoukonzumací alkoholu, nikotinu a drog (zejména u mladých lidí), vyšší nemocností a rostoucíspotřebou léků, vyšším výskytem sebevraţedných pokusů. [2, s. 10]Také v České republice stoupá počet případů sebevraţd v souvislosti se ztrátoupráce. Zákeřnost této věci spočívá v tom, ţe zpočátku můţe být i nezaměstnanostproţívaná jako určitá forma „dovolené“, v níţ má člověk příleţitost zamyslet se nad svýmdosavadním ţivotem. Později, při opakovaném neúspěchu najít si práci, narůstá vědomínemoţnosti ovlivňovat osobní situaci, vzniká pesimistický postoj s pocity nepotřebnosti,marnosti a beznaděje. [1, s. 115, 116]32

Průvodními jevy vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti jsou i zvýšená mírakriminality a násilí, rasových i meziskupinových konfliktů, krizí v rodině a v sociálníchinstitucích. Nezaměstnanost způsobuje i vznik tzv. třídy deklasovaných, tj. lidí sezkušeností dlouhodobé nezaměstnanosti, bez kvalifikace a pracovních dovedností, kteří ţijímimo pracovní trh a jsou trvale závislý na systému podpor. [2, s. 10]S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvích bez zájmu o získánízaměstnání se objevují i závaţné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito mladílidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat aniv dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazováníze společnosti. Prodluţování adolescence nezaměstnaností má negativní důsledkypro jedince i pro společnost. Ohroţuje totiţ rozvoj osobní identity, identity muţství aţenství, dosaţení nezávislosti na rodičích, akceptaci rodinných hodnot a hodnot společnosti.Ohroţuje i rozvoj profesionální role a schopnost navazovat a udrţovat přátelství. [2, s. 7]33

3. ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTIVE ZNOJEMSKÉM REGIONU3.1 Charakteristika znojemského regionuOkres ZnojmoKrajSídlo okresuRozlohaPočet obyvatelHustota zalidněníPočet obcí• z toho měst• z toho městysůJihomoravskýZnojmo1590,50 km²113 30771 ob./km²144513Okres Znojmo se svou rozlohou řadí mezinejvětší okresy v České republice, ale s počtemobyvatel na 1 km 2 k nejméně osídleným.Geograficky je situován na jihovýchodním okrajistátu. Jiţním okrajem prochází státní hranices Rakouskem. Sídelní struktura je specifická –70% obcí má počet obyvatel pod 500.Region má zemědělsko-průmyslovýcharakter s výraznou převahou zemědělsképrvovýroby a nízkým zapojením obyvateldo průmyslu. Svou výměrou 113 437 hazemědělské půdy se řadí okres Znojmo na prvnímísto v rámci Jihomoravského kraje. Klimaticképodmínky jihovýchodní části okresu jsouvýhodné pro pěstování ovoce, zeleniny a vinnérévy. Průmysl je koncentrován do Znojma a jehoblízkého okolí.Silné stránky okresuV uplynulých letech, podobně jako v celé České republice, vstoupil do mnohapodniků na území okresu zahraniční kapitál. V tomto období také některé větší či menšípodniky nevydrţely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svojičinnost. Naproti tomu vznikla celá řada převáţně menších podniků, které si své místona trhu jiţ našly. Podobná situace nastala i v zemědělství. Část podniků se transformovalado velkých celků, kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem.Ve sluţbách také došlo k dalšímu rozvoji, a to jak pro právnické tak fyzické osoby.34

V obchodní síti, zvláště ve městě Znojmě, vznikla celá řada supermarketů, které ovlivnilyvývoj obchodní sítě nejen ve městě, ale i v jeho okolí. Veškeré tyto změny se odrazilyna trhu práce.Slabé stránky okresuVzhledem k poměrně nízkému zprůmyslnění okresu, absenci velkých podniků asezónnosti některých činností, dosahuje okres Znojmo vysoké nezaměstnanosti, která seprohlubuje v zimních měsících, kdy klesá zájem o pracovníky v zemědělství, stavebnictví asluţbách. Trh práce je nevyváţený a má sezónní charakter s velkými výkyvyv zaměstnanosti. Průmysl je koncentrován do Znojma a jeho blízkého okolí. Nedostatekpracovních příleţitostí je zejména v okrajových mikroregionech Vranovska aHrušovanska, kde se rovněţ nejvíce projevuje sezónnost.3.2 Vývoj nezaměstnanosti v regionu v letech 2005 - 2009Tok nezaměstnanosti v roce 2005V průběhu roku 2005 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 10 473uchazečů o zaměstnání. V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 872 uchazečůo zaměstnání. Největší počet nových uchazečů byl zaevidován v měsíci lednu a to1 472 osob.Celkem bylo v roce 2005 vyřazeno z evidence 10 441 osob. Průměrný měsíční početvyřazených uchazečů činil 870 osob. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu– 1 725 osob, nejméně v prosinci - 477 osob.Ke 31.12.2005 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 8 694 uchazečů o zaměstnání,míra nezaměstnanosti dosáhla 14,14 %.Tab. 1: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2005KategorieIQ-05 IIQ-05 IIIQ-05 IVQ-05Evidovaní uchazeči celkem 9129 7144 7316 8694- z toho ţen 4556 3932 4065 4569Zdroj: ÚP Znojmo35

Tok nezaměstnanosti 2006V průběhu roku 2006 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 10 400uchazečů o zaměstnání, coţ je o 47 méně neţ ve stejném období předchozího roku.V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 867 uchazečů o zaměstnání. Největší početnových uchazečů byl zaevidován v měsíci lednu - 1 391 osob.Celkem bylo v roce 2006 vyřazeno z evidence 11 439 osob. Průměrný měsíční početvyřazených uchazečů činil 953 osob. Toto číslo je zhruba o 173 uchazečů větší neţv roce 2005. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu - 1 682 osob, nejméněv prosinci - 495 osob.K 31.12.2006 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 8 050 uchazečů o zaměstnání,míra nezaměstnanosti dosáhla 13,61 %. Ve srovnání s rokem 2005 se počet uchazečůo zaměstnání sníţil o 644 osob.Tab. 2: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2006Kategorie IQ-06 IIQ-06 IIIQ-06 IVQ-06Evidovaní uchazeči celkem 9047 6936 6980 8050- z toho ţen 4538 3800 3889 4353Zdroj: ÚP ZnojmoTok nezaměstnanosti v roce 2007V průběhu roku 2007 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 9 480uchazečů o zaměstnání, coţ je o 920 méně neţ ve stejném období předchozího roku.V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 790 uchazečů o zaměstnání. Největší početnových uchazečů byl zaevidován v měsíci lednu - 1 485 osob.Celkem bylo v roce 2007 vyřazeno z evidence 11 003 osob. Průměrný měsíční početvyřazených uchazečů činil 917 osob. Toto číslo je o 36 uchazečů menší neţ v roce2006. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu - 1 529 osob, nejméněv prosinci - 408 osob.K 31.12.2007 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 6 810 uchazečů o zaměstnání,míra nezaměstnanosti dosáhla 11,53 %. Ve srovnání s rokem 2006 se počet uchazečůo zaměstnání sníţil o 1 240 osob.36

Tab. 3: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2007Kategorie IQ-07 IIQ-07 IIIQ-07 IVQ-07Evidovaní uchazeči celkem 8005 6074 5974 6810- z toho ţen 4210 3448 3423 3726Zdroj: ÚP ZnojmoTok nezaměstnanosti v roce 2008V průběhu roku 2008 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 9 270uchazečů o zaměstnání, coţ je o 210 méně neţ ve stejném období předchozího roku.V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 773 uchazečů o zaměstnání. Největší početnových uchazečů byl zaevidován v prosinci - 1 286 osob.Celkem bylo v roce 2008 vyřazeno z evidence 9 733 osob. Průměrný měsíční početvyřazených uchazečů činil 811 osob. Toto číslo je o 106 uchazečů menší neţ v roce2007. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu – 1 384 osob, nejméněv prosinci - 436 osob.K 31.12.2008 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 6 348 uchazečů o zaměstnání,míra nezaměstnanosti dosáhla 10,80 %. Ve srovnání s rokem 2007 se počet uchazečůo zaměstnání sníţil o 462 osob.Tab. 4: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2008Kategorie IQ-08 IIQ-08 IIIQ-08 IVQ-08Evidovaní uchazeči celkem 6523 4894 4954 6348- z toho ţen 3548 2829 2873 3465Zdroj: ÚP ZnojmoTok nezaměstnanosti v roce 2009V průběhu roku 2009 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 12 563uchazečů o zaměstnání, coţ je o 3293 více neţ ve stejném období předchozího roku.V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 1047 uchazečů o zaměstnání. Největšípočet nových uchazečů byl zaevidován v prosinci - 1 585 osob.K 31.12.2009 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 8 956 uchazečů o zaměstnání,míra nezaměstnanosti dosáhla 15,38 %. Ve srovnání s rokem 2008 se počet uchazečůo zaměstnání zvýšil o 2 608 osob.37

Tab. 5: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2009Kategorie IQ-09 IIQ-09 IIIQ-09 IVQ-09Evidovaní uchazeči celkem 7848 6581 6808 8956- z toho ţen 3964 3506 3546 4321Zdroj: ÚP ZnojmoJako kaţdoročně je začátek roku charakterizován vyšší nezaměstnaností. Od měsíceúnora pak dochází k postupnému mírnému sniţování evidovaných uchazečů. Jdeo pravidelně se opakující stav , který souvisí se sezónností trhu práce v okrese Znojmo.Kaţdoročně se sníţí v průběhu prvního pololetí počet evidovaných uchazečů zhrubao 2 000 osob, neboť jsou uchazeči umísťování na veřejně prospěšné práce, prácev zemědělství, stavebnictví a v cestovním ruchu. [13 -17, 19] viz. Příloha 23.3 Vývoj míry nezaměstnanosti regionu v porovnání s ČRv letech 2005 – 2009Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2005Tab. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2005 ve Znojmě a ČRMíra nezaměstnanostiI Q 2005 II Q2005 III Q 05 IV Q 05Okres Znojmo 14,90 11,67 12,00 14,14Česká republika 9,4 8,6 8,8 8,9Zdroj: ÚP ZnojmoV průběhu roku 2005 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na poměrněvysoké úrovni, ale měla v 1. pololetí značně sestupnou tendenci. Ve 2. pololetí opětmíra nezaměstnanosti rostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanostiv průměru o 0,14%.Míra nezaměstnanosti se pohybovala zhruba 3-7% nad celostátním průměrem.V celostátním srovnání se okres pohyboval mezi 10. aţ 19. místem.38

Regionálně se míra nezaměstnanosti v prosinci 2005 pohybovala na Vranovsku kolem19,9%, Hrušovansku 18,6% a Moravsko-Krumlovsku 13,4%.Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2006Tab. 7: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2006 ve Znojmě a ČRMíra nezaměstnanostiI Q 2006 II Q2006 III Q 06 IV Q 06Okres 14,59 11,51 11,60 13,61Česká republika 8,8 7,7 7,4 7,7Zdroj: ÚP ZnojmoV průběhu roku 2006 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na poměrněvysoké úrovni. V 1. pololetí však měla značně sestupnou tendenci a v závěru 2. pololetíopět rostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanosti v průměruo 0,46%.Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 5% nad celostátním průměrem.Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci roku 2006 na Vranovskukolem 18,88%, Hrušovansku 18,08% a na Moravsko-Krumlovsku 11,62%.Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2007Tab. 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2007 ve Znojmě a ČRMíra nezaměstnanostiIQ 2007 II Q2007 III Q 07 IV Q 07Okres 13,65 10,33 10,00 11,53Česká republika 7,3 6,3 6,2 6,00Zdroj: ÚP ZnojmoV průběhu roku 2007 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na relativněvysoké úrovni. V 1.pololetí však měla značně sestupnou tendenci a v závěru 2.pololetílehce vzrostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanosti v průměruo 1,0%.39

Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 5% nad celostátním průměrem.Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci 2007 na Vranovsku kolem16,96%, Hrušovansku 16,41% a Moravsko-Krumlovsku 8,72%.Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2008Tab. 9: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2008 ve Znojmě a ČRMíra nezaměstnanostiIQ 08 II Q 08 III Q 08 IV Q 08Okres 10,70 8,17 8,23 10,80Česká republika 5,6 5,0 5,3 6,0Zdroj: ÚP ZnojmoV průběhu roku 2008 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na relativněvysoké úrovni. V 1.pololetí však měla sestupnou tendenci, v závěru 2.pololetí opětvzrostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanosti v průměru o 2,0%.Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 4% nad celostátním průměrem.Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci 2008 na Vranovsku kolem15,41%, Hrušovansku 13,21% a na Moravsko-Krumlovsku 8,13%.Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2009Tab. 10: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2009 ve Znojmě a ČRMíra nezaměstnanostiIQ 09 II Q 09 III Q 09 IV Q 09Okres 13,46 11,19 11,64 15,38Česká republika 7,7 8,0 8,6 9,2Zdroj: ÚP ZnojmoV průběhu roku 2009 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na vysokéúrovni. V 1. pololetí však měla sestupnou tendenci, v závěru 2. pololetí opět vzrostla.V meziročním srovnání se zvýšila míra nezaměstnanosti o 4,58%.Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 4,5% nad celostátním průměrem.40

Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci 2009 na Vranovsku kolem22,33%, Hrušovansku 17,9% a Moravsko-Krumlovsku 12,4%. [13 – 17, 19]viz. Příloha 13.4 Vývoj struktury nezaměstnanosti v regionuv letech 2005 - 2009dle délky evidenceZ porovnání z níţe uvedených údajů v tabulce vyplývá, ţe se počet dlouhodoběevidovaných uchazečů v letech 2005 aţ 2007 stabilizoval na poměrně vysoké úrovni,i kdyţ zpřísněné podmínky registrace na úřadech práce a zlepšující se ekonomika bymohly zastavit nárůst této kategorie nezaměstnaných. V roce 2008 počet dlouhodoběevidovaných uchazečů poklesl a v roce 2009 jejich počet stoupl mimo osob evidovanýchnad 24 měsíců. viz. Příloha 6Tab. 11: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo - dle délky evidenceobdobí k 31.12.2005 k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009počet v % počet v % počet v % počet v % počet v %do 3 měsíců 3065 35,25 2826 35,11 2456 36,06 2456 36,06 3541 39,543 – 6 měsíců 1348 15,5 1243 15,44 1007 14,80 1007 14,80 1624 18,136 – 9 měsíců 634 7,29 582 7,23 492 7,22 492 7,22 922 10,299 – 12 měsíců 559 6,43 483 6,0 410 6,02 410 6,02 768 8,5812 – 24 měsíců 1294 14,88 1107 13,75 891 13,08 891 13,08 1002 11,19Nad 24 měsíců 1794 20,63 1809 22,47 1554 22,82 1554 22,82 1099 12,27Celkem 8694 100 8050 100 6810 100 6810 100 8956 100Zdroj: Práce autoradle věkových kategoriíZ přehledu v níţe uvedených tabulkách vyplývá, ţe v letech 2005 aţ 2009 tvořínejvětší podíl uchazeči o zaměstnání středního věku, tj. mezi 30 – 50 lety. Ke zvýšenídošlo ještě u podílu uchazečů nad 50 let – jedná se většinou o uchazeče, kteří čekajív evidenci úřadu práce na splnění podmínky pro udělení předčasného starobního důchodu,neboť jsou jen těţko umístitelní do zaměstnání (většinou mají niţší vzdělání). V roce 2009došlo ke zvýšení ve všech kategoriích. Průměrný věk evidovaných uchazečů byl v roce41

2005 - 39 roků, v roce 2006 - 40 roků, v letech 2007 a 2008 - 41 roků a v roce 2009 - 39,9roků. viz. Příloha 3Tab. 12: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2005 - 2009 (počty uchazečů)Věková skupina Měr.jedn. 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009Do 19 let – celkem:414 402 275 293 419z toho ţeny:195 203 138 141 199Do 30 let – celkem:2140 1819 1361 1305 2081z toho ţeny: počet 991 882 652 616 875Do 50 let – celkem: uchazečů 3791 3440 2898 2705 2753z toho ţeny:2301 2104 1834 1699 1517Nad 50 let –celkem:2349 2389 2276 2045 2698z toho ţeny:1082 1164 1102 1009 1180Zdroj: Práce autoraTab. 13: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2005 - 2009 (%)Věková skupinaDo 19 let – celkem:z toho ţeny:Do 30 let – celkem:z toho ţeny:Do 50 let – celkem:z toho ţeny:Nad 50 let –celkem:z toho ţeny:Zdroj: Práce autoraMěr.jedn.%31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.20094,76 4,99 4,04 4,63 4,682,24 2,52 2,03 2,22 4,6124,62 22,60 19,99 20,56 23,2411,40 10,96 9,57 9,70 20,2543,60 43,73 42,56 42,61 30,7426,47 26,14 26,93 26,76 35,1127,02 28,68 33,42 32,22 30,1212,45 14,46 16,18 15,89 27,30struktura uchazečů o zaměstnání podle klasifikace zaměstnání (KZAM)Z přehledu v níţe uvedené tabulce vyplývá, ţe počet evidovaných uchazečův letech 2005 aţ 2009 klesá v závislosti na výši jejich vzdělání. Nejhůře hledajízaměstnání osoby se základním vzděláním, ale také se vzděláním středním, které neníodborně zaměřeno (absolventi gymnázií). Největší zájem na trhu práce je o kvalifikované,většinou specificky zaměřené vysokoškoláky, ale i řemeslníky všeho druhu. [13 – 17]viz. Příloha 542

Tab. 14: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2005 - 2009- dle klasifikace zaměstnánítřídazaměstnánítř. 1 – Zákonodárci,vedoucí a řídícípracovnícitř. 2 – Vědečtí a odborníduševní pracovnícitř.3 – Techničtí,zdravotničtí, pedagogičtípracovníci a pracovníciv příbuzných oborechtř. 4 – Niţšíadministrativnípracovníci (úředníci)tř. 5 – Provoznípracovníci ve sluţbácha obchodětř.6 – Kvalifikovanídělníci v zemědělství,lesnictví a v příbuznýchoborechtř.7– Řemeslníci akvalifikovaní výrobci,zpracovatelé, opravářistav k31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009počet v % počet v % počet v % počet v% počet v%40 0,46 31 0,38 28 0,41 28 0,41 55 0,61189 2,17 197 2,48 162 2,38 162 2,38 217 2,42518 5,96 430 5,34 405 5,95 405 5,95 554 6,19530 6,1 584 7,25 507 7,44 507 7,44 624 6,971255 14,4 1273 15,81 1142 16,75 1142 16,75 1438 16,06527 6,06 420 5,22 386 5,65 386 5,65 386 4,312119 24,4 1738 21,59 1343 19,72 1343 19,72 1983 22,14tř. 8 – Obsluha strojů a 508 5,84 422 5,24 422 6,20 422 6,20 665 7,43zařízenítř. 9 – Pomocní a 2552 29,4 2609 32,4 2111 30,98 2111 30,98 2699 30,14nekvalifikovanípracovnícitř. 0 – Příslušníci armády 4 0,05 2 0,02 1 0,01 1 0,01 1 0,01Nezadáno 452 5,19 344 4,27 303 4,45 303 4,45 334 3,73Celkem 8694 100 8050 100 6810 100 6810 100 8956 100Zdroj: Práce autora3.5 Zaměstnanost a volná pracovní místa v regionuv roce 2009Zaměstnanost v okrese Znojmo byla koncem roku 2009, kromě pravidelných sezónníchvýkyvů, ovlivněna probíhající ekonomickou recesí.Zaměstnavatelé stále vyuţívali moţnosti uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou.Zajistili si tak moţnost propustit pracovníka v případě, ţe měli problémy s výrobou čiodbytem výrobků. Nemuseli tak dávat pracovníkovi výpověď z důvodu organizačníchzměn a vyplácet mu odstupné. Tuto praxi dříve uplatňovali zaměstnavatelé se43

sezónním charakterem výroby, dnes tak postupují i další firmy. Na trhu práce se takmění značný počet stálých pracovních příleţitostí na pracovní místa sezónního čikrátkodobého charakteru.Vytvoření nových trvalých pracovních příleţitostí zůstává i nadále otázkou dalšíchpřímých investic.Vyváţenost trhu práce v okrese Znojmo však stále omezuje i sníţená mobilitapracovních sil a to především v mikroregionech Vranovska a Hrušovanska, které jsouz hlediska trhu práce trvale problematické. V těchto regionech je značná částpracovních příleţitostí pouze sezónního charakteru a jsou zaměřené na sluţby,turistiku, zemědělskou výrobu a zpracovatelský průmysl.Součástí regionálních trhu práce je i určitý podíl občanů dojíţdějících za pracído sousedního Rakouska. Tyto pracovní příleţitosti jsou však stále omezeny aregulovány rakouskými pracovními úřady a mají v převáţné míře sezónní charakter.Volná pracovní místa - poptávka pro pracovních siláchK 31.12.2009 bylo evidováno 137 volných pracovních míst, coţ je o 913 volnýchpracovních míst méně neţ ke konci roku 2008. Průměrný měsíční stav volnýchpracovních míst v roce 2009 činil 413.Počátkem roku 2009 i v jeho průběhu se projevil opačný problém oproti rokůmpředešlým. Na trhu práce došlo k uvolňování kvalitní pracovní síly v důsledku krize azeštíhlování výroby a sluţeb. Skoro všechna volná pracovní místa byla obsazovánav průběhu 1 měsíce od doby oznámení zaměstnavateli. Stále se během roku objevovalynabídky volných pracovních míst především pro kvalitní řemeslníky, odbornéadministrativní pracovníky a pracovníky v pohostinství. Zaměstnavatelé vyuţilimoţnosti velkého výběru kvalitní pracovní síly, která byla na trhu práce v této doběvolná a stanovili si velmi přísná kritéria pro výběr, coţ je nově se vyskytující jev.Převaţoval zájem o pracovníky s velmi dobrou znalostí oboru, dlouholetou praxí,obsluhou PC a jazykovou zdatností. V tomto roce měli velmi malé moţnosti uplatněníabsolventi bez praxe a znalostí cizích jazyků. Mnohdy tito absolventi nastupovalina nekvalifikované sezónní práce, coţ bylo jediným řešením jejich nezaměstnanosti.Kromě vykrytí sezónních poţadavků v oblasti sluţeb, zemědělství a stavitelství,obsazovali zaměstnavatelé svá lukrativnější volná pracovní místa do 10 dnů z vlastníchzdrojů, čímţ se na úřad práce jejich nabídka mnohdy vůbec nedostala. Projevila se44

zvýšená aktivita uchazečů o zaměstnání, coţ je další nový a pozitivní jev na trhu práce.Na jedno volné pracovní místo v lednu 2009 bylo 7,85 uchazeče, v prosinci 2009 bylototo číslo jiţ skoro 8x větší.Během roku v nabídce volných pracovních míst výrazně nepřevaţovala ţádná volnápracovní místa. Zájem jako kaţdoročně byl především o kvalifikované profesev pohostinství - kuchař, číšník, ve sluţbách - pedikér, kadeřník, řidič, šička a zedník.Všechna volná pracovní místa byla velmi dobře obsazována. V průběhu celého roku sevelmi zřídka objevovala volná pracovní místa ve výrobě. Tito zaměstnavateléstabilizovali svá pracovní místa, nedošlo k poklesu míst ve výrobě a nebyl ani zájemo nové pracovní síly. U středoškolských profesí převaţovala volná pracovní místas potřebou dobré znalosti cizích jazyků, např. recepční, odborní asistenti vedení,dispečeři. V poţadavcích na středoškolské pracovníky se nepodařilo obsazovatpředevším rehabilitační pracovníky, fyzioterapeuty, laboranty farmacie a biochemie,vzhledem k podmínce poţadovaného vzdělání v oboru. Velký problém byl rovněţv obsazování míst pro vysokoškoláky v oboru lékař a učitel cizích jazyků. Největšízájem ze strany zaměstnavatelů byl o profese řidič, kuchař a lékař.Velký nedostatek volných pracovních míst byl především pro nekvalifikovanéuchazeče se základním vzděláním. Tento trend přetrval jiţ z předchozích let. Uplatněnítito uchazeči nacházeli spíše při sezónních pracích v zemědělství, neţ v celoročnímzaměstnání.Tab.15: Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese ZnojmoRegionObdobíK 31.12.2007 K 31.12.2008 K 31.12.2009Okres Znojmo 5,4 6,05 65,37Zdroj: ÚP ZnojmoZ přehledu vyplývá, ţe počet uchazečů na jedno volné pracovní místo oproti roku 2008výrazně stoupl, coţ bylo ovlivněno celkovou recesí národního hospodářství. Nárůstuchazečů na jedno volné pracovní místo nastal především koncem roku 2009 -k 31.12.2009 bylo evidováno 65,37 uchazečů na 1 volné pracovní místo. [17]Vývoj počtu volných míst v letech 2005 aţ 2009 je znázorněn graficky v příloze 4.45

3.6 Situace na trhu práce v roce 2009 v mikroregionechOkres Znojmo se z hlediska sledování trhu práce dělí na čtyři mikroregiony:Znojemsko, Moravsko-Krumlovsko, Hrušovansko a Vranovsko. Páteří okresu jsoumikroregiony znojemský a moravsko-krumlovský. Zbývající dva mikroregionyhrušovanský a vranovský jsou svou rozlohou zhruba poloviční a z hospodářského asociálního hlediska se jedná o trvale problémové oblasti okresu. Příčinou je zejména jejichokrajová poloha a v minulosti zanedbávaný průmyslový rozvoj. Orientace předevšímna zemědělství, přinesla po jeho transformaci nemalé problémy i na trhu práce.Obr. 1: Mikroregiony okresu ZnojmoZdroj: ÚP ZnojmoZnojemskoPočet uchazečů: 5 642Míra nezaměstnanosti: 15,51 %Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 se nezaměstnanost zvýšila o 1579registrovaných uchazečů o zaměstnání. I přes vysokou nezaměstnanost se jednáo mikroregion s nejvyšší hospodářskou a sociální úrovní v rámci okresu. Tato jeovlivňována zejména městem Znojmem, které představuje i nadále přirozenou spádovou46

oblast trhu práce s nejvíce pracovními příleţitostmi v průmyslu, stavebnictví, obchodě asluţbách.Perspektiva a přednost pro budoucí rozvoj této části okresu spočívá v jeho výhodnépoloze na příjezdu do České republiky. Ze své polohy , zejména tranzitní z pohledumezinárodního, můţe znojemský mikroregion do budoucna nadále získávat. Jedná sepředevším o pracovní příleţitosti ve sluţbách a cestovním ruchu zaměřené z velké částina mezinárodní klientelu. Mnoho pracovních míst jiţ vzniklo zejména v příhraniční částiregionu, kde podnikatelské aktivity jsou zaměřeny na poskytování sluţeb zejménarakouským občanům.Moravsko - KrumlovskoPočet uchazečů: 1 633Míra nezaměstnanosti: 12,40 %Stav evidovaných uchazečů k 31.12. 2009 se v porovnání s loňským rokem zvýšil o 552osob. Moravsko-Krumlovsko je nadále pod celookresním průměrem a je nejméněproblémovým mikroregionem okresu.Mikroregion má zemědělsko průmyslový charakter. Významnou roli na trhu prácezde stále sehrává blízkost a dostupnost Brna jako významného střediska dojíţďky za prací.Dalším významným zdrojem pracovních příleţitostí je nedaleká jaderná elektrárnav Dukovanech a poměrně široká průmyslová základna místního drobného průmyslu.VranovskoPočet uchazečů: 623Míra nezaměstnanosti: 22,33 %V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 189.V tomto mikroregionu se nejvíce projevuje vliv sezónnosti a míra nezaměstnanosti zdeklesá v letních měsících na polovinu stavu zimního.V mikroregionu je celkem 21 obcí, z toho pouze 3 obce mají více neţ 500 obyvatel.Z celkového počtu 6 tisíc obyvatel je pouze zhruba 2800 práceschopných. Jedná se trvaleo problémovou část okresu. Mikroregion sousedí s okresy Třebíč a Jindřichův Hradec avně s příhraniční oblastí Rakouska. V jiţní části se rozkládá Národní park Podyjí,který svými striktními ochranářskými předpisy neumoţňuje rozvoj dalšího průmyslu nebopodnikání v této oblasti. Vranovsko je rovněţ značně zanedbáno infrastrukturně, zejménapokud jde o inţenýrské sítě a plynofikaci.47

Rovněţ dopravní obsluţnost je v této oblasti naprosto nedostatečná. Vzhledemk velké vzdálenosti od okresního města a malého počtu trvale bydlících občanů je osobnídoprava pro dopravce neefektivní a je stále více omezována. V celé této oblasti nevedoutéměř ţádné ţelezniční tratě. Tuto skutečnost ještě umocňují poměrně vysoké nákladyna dopravu v kombinaci s poměrně většinou nízkými nabízenými výdělky.Trh práce je jednostranně orientovaný na zemědělství, lesnictví a v letním obdobíhlavně na turismus v oblasti Vranovské přehrady. Nově vytvářené pracovní příleţitostijsou aţ na malé výjimky pouze sezónního charakteru. V oblasti není rozvinut téměř ţádnýprůmysl. Po redukci zemědělské výroby došlo k velkému úbytku pracovních příleţitostí.Podstatný vliv na oţivení trhu práce nemělo ani otevření nového hraničního přechoduve Vratěníně. Tento sice umoţňuje vyjíţdět za prací do sousedního Rakouska,tyto pracovní příleţitosti jsou většinou krátkodobého sezónního charakteru.HrušovanskoPočet uchazečů: 1 058Míra nezaměstnanosti: 17,90 %V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 270.Mikroregion patří k nejproblémovějším. Je umístěn v jihovýchodní části okresu. Sousedís okresem Břeclav a vně s Rakouskem. V této oblasti je 11 obcí, z toho 4 obce mají víceneţ 1 tisíc obyvatel. Ţije zde 12000 obyvatel, z nich je zhruba 5900 práceschopných.Dopravní obsluţnost je rovněţ nedostatečná, zvláště u okrajových oblastí,které jsou odkázány na silniční dopravu. Ta je vzhledem k velkým vzdálenostem meziobcemi neefektivní a přepravci ji trvale redukují. Velkou výhodou je doprava ţelezniční,neboť mikroregionem prochází tratě Znojmo-Břeclav a Znojmo-Brno.Ve srovnání s Vranovskem je zde situace po transformaci zemědělství odlišná.Bývalý Státní statek Znojmo (největší zaměstnavatel okresu) se rozpadl na řadu novýchzemědělských subjektů, které zaměstnaly značnou část uvolněných pracovníků. Je to dánojiným charakterem zemědělské výroby. Ta je zde zaměřena většinou na pěstování zeleniny,ovoce a vína a s tím souvisí větší podíl fyzické lidské práce. Nevýhodou je však vysokánárazovost a sezónnost těchto prací a proto i velké výkyvy v zaměstnanosti.Výraznou sezónnost pracovních příleţitostí ovlivňuje také průmysl orientovanýna zpracování zemědělských produktů – konzervárenský a cukrovarnický. V menší míře jev regionu zastoupen průmysl výroby stavebních hmot, výroby obuvi, dřevozpracující akovoobráběcí. Tyto obory však zabezpečují většinu stálých pracovních míst.48

Kladně ovlivnilo situaci na místním trhu práce zřízení bezcelní zóny v oblastihraničního přechodu Hevlín. Začalo zde podnikat řada soukromých firem v oblasti ochodu,restaurací a dalších sluţeb, zaměřených na zahraniční zákazníky. Řada místních občanůvyjíţdí rovněţ za prací do blízkého Rakouska, ale v převáţné míře se jedná pouzeo pomocné sezónní práce v zemědělství a ve sluţbách. [17]3.7 Problémové skupiny na znojemském trhu práceDo skupiny občanů nejvíce ohroţených nezaměstnaností řadíme z našeho pohledutyto uchazeče o zaměstnání:• Osoby se zdravotním postiţením• Osoby pečující o dítě do 15 let věku• Občané bez kvalifikace• Fyzické osoby do 25 let• Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči• Fyzické osoby starší padesáti letAbsolventi škol a mladistvíK 31.12.2009 bylo v evidenci Úřadu práce Znojmo celkem 50 mladistvých sezákladním vzděláním a 602 absolventů. Počet absolventů v evidenci úřadu prácez dlouhodobého hlediska měl klesající tendenci, avšak ve srovnání s loňským prosincem jepočet absolventů vyšší o 50 %. Nejpočetnější skupinu z této kategorie uchazečů tvoříabsolventi středních odborných učilišť a to cca 61% (z toho je 46% vyučených, 15%s maturitou), absolventi středních odborných škol a gymnázií tvoří 31% všech evidovaných,vysokoškoláci 7,5 % a nejméně je uchazečů z VOŠ - 0,5 %.Osoby se zdravotním postiţenímDo nejvíce ohroţené skupiny uchazečů o zaměstnání spadají osoby se zdravotnímpostiţením. Jedná se nejčastěji o uchazeče dříve narozené se zaţitými pracovními návyky,kteří mají nízkou kvalifikaci a do doby onemocnění pracovali manuálně. Při řešeníuplatnění této skupiny hrají úlohu známé faktory. Nabídka volných vhodných míst jeomezená, současné daňové odpočty pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby sezdravotním postiţením jsou nedostačující a nemotivují je k vytváření vhodných míst.49

Nezaměstnanost mezi zdravotně postiţenými je stále podle dostupných údajů vysoká azaměstnavatelé nevytváří vhodná pracovní místa i přes dotační aktivní politiku státu.K 31.12.2009 bylo v evidenci celkem 929 zdravotně postiţených uchazečů z celkovéhopočtu 6348 evidovaných, tj. 14,63 %.Občané v předdůchodovém věku – nad 50 letK 31.12.2009 bylo z této skupiny v evidenci úřadu práce 2698 uchazečů z toho1180 ţen. Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvoří tato skupina 30,1%, coţ jevzhledem k celkovému nárůstu nezaměstnanosti o 1,9 % méně neţ loni. Podíl ţen je 43,7%.To je ve srovnání s loňským rokem pokles o 5,6 %. Nevýhodou této skupiny klientů jeskutečnost, ţe mají často různé zdravotní problémy a z toho vyplývající omezenípři výběru pracovních příleţitostí. Tito uchazeči jsou umisťováni pomocí nástrojů aktivnípolitiky zaměstnanosti.Osoby pečující o děti do 15 letK 31.12.2009 bylo v evidenci 1360 osob výše uvedené kategorie, z toho 1340 ţenpečujících o děti do 15 let. Z celkového počtu nezaměstnaných představuje tato skupina15,2%. Ve srovnání s loňským rokem se jedná v této kategorii o pokles 2,6%. Na trhupráce stále představují těţko řešitelný problém, který se úřad práce snaţí řešit pomocínástrojů aktivní politiky, a to jednak zařazováním ţen (maminek po mateřské dovolené)do odpovídajících rekvalifikačních kurzů, na dotovaná místa a také jim nabízí moţnostúčasti v různých poradenských aktivitách – kurzy osobní efektivity, motivační kurzy.Občané bez kvalifikaceK 31.12.2009 bylo v této kategorii evidováno 2440 uchazečů o zaměstnání, coţ jeo 632 uchazečů více neţ loni. Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří tato skupina 27,2%,coţ je o 1,3% méně neţ loni. Podíl ţen u této kategorie stoupl o 1,5%. Přestoţe absolutnípočet u této kategorie stoupl, procentuelní počet poklesl. Volná místa pro tyto občanybez kvalifikace mají většinou charakter krátkodobého zaměstnání, a jednou z málamoţností, jak vůbec tyto lidi zaměstnat, jsou veřejně pospěšné práce. Tito občané většinouspadají také do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných. Ochota k rekvalifikaci nebodoškolování u této skupiny uchazečů je často minimální. Mladí lidé jsou podporovánizařazováním do poradenských činností nebo odpovídajících rekvalifikačních kurzů.50

Dlouhodobě nezaměstnaníV kategorii dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (tj. déle jak 12 měsíců) bylov evidenci úřadu práce k 31.12.2009 2101 uchazečů, coţ je o 537 méně neţ loni.Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří tato skupina 23,5%, coţ je ve srovnání s loňskýmrokem pokles o 2,1 %. Podíl ţen v této kategorii rovněţ klesl o 3 % .Spolu s lidmi bez kvalifikace se jedná o trvale nejpočetnější skupinu osob, špatněpřizpůsobivých trhu práce. Často zde dochází ke kumulaci handicapů - dlouhodobánezaměstnanost, nízká mobilita, nevyhovující kvalifikace a další sociální problémy.Dalším faktorem, který ovlivňuje výše uvedený počet je, ţe u téměř polovinyuchazečů této skupiny je minimální předpoklad návratu na trh práce - alkoholici,bezdomovci, ţeny z domácnosti více neţ 10 let bez práce, lidé se základním vzdělánímapod. [17]3.8 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009Úřad práce postupuje při řešení problematiky zaměstnanosti v rámci danýchplatných předpisů a finančních zdrojů poskytnutých na aktivní politiku zaměstnanosti(APZ). Pro poskytování příspěvků na jednotlivé nástroje APZ má úřad práce stanovenakritéria, tak aby byly zvýhodněny nejvíce ohroţené skupiny. Stanovená kritéria splňujípoţadavky 3E: efektivnost, ekonomičnost a účelnost.Tab. 16: Počet zařazených uchazečů do APZ v roce 2009 – rizikové skupinyStruktura uchazečůPočet uchazečůDoporučené% z celkovéhov nástrojíchminimálnípočtuAPZplnění %Uchazeči do 20 let 93 3,8 % 4 %Uchazeči starší 50 let 771 31,4 % 20 %Uchazeči starší 55 let 314 12,8 % 8 %Evidence delší 5 měsíců 1326 54 % 40 %Ţeny 1361 55,5 % 50 %Péče o dítě do 15 let 465 19 % 10 %Zdroj: ÚP Znojmo51

Celkem bylo v roce 2009 zařazeno do nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti 2454uchazečů. V plnění doporučeného procenta zařazení uchazečů byly mírně překročenytéměř všechny doporučené hranice. Pouze u uchazečů do 20 let věku nebyla doporučenáhranice mírně splněna. Nejvíce byl překročen doporučený procentní podíl uchazečůevidovaných nad 5 měsíců. Největší počet umístěných uchazečů byl v kategorii ţeny.RekvalifikaceRekvalifikační kurzy v roce 2009 byly realizovány převáţně z programu NIP PaR apouze v malé míře z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V roce 2009 bylocelkem rekvalifikováno 805 uchazečů o zaměstnání. Z toho v rámci APZ byly realizoványtyto kurzy: základy obsluhy osobního počítače (204 uchazečů), obsluha osobního počítačeECDL (65 uchazečů), obsluha vysokozdviţného vozíku (64 uchazečů), vazba a aranţováníkvětin (55 uchazečů), řidičské oprávnění skupin C, C+E, D (51 uchazečů), svářeč kovů(48 uchazečů), pracovník sociálních sluţeb (44 uchazečů), svářeč kovů (7 uchazečů),pedikúra, manikúra a nehtová modeláţ (11 uchazečů). Rekvalifikační kurzy u ostatníchprofesí byly realizovány dle individuálních poţadavků klientů s přihlédnutím k moţnostiuplatnění na trhu práce.Poradenské činnostiPoradenské činnosti v roce 2009 byly realizovány pouze z NIP PaR. V průběhuroku 2009 absolvovalo 290 uchazečů o zaměstnání celkem 25 kurzů poradenských činností.Z toho 6 Motivačních kurzů (66 uchazečů), 7 Job Klubů (82 uchazečů) a 12 kurzů Bilančnídiagnostiky (142 uchazečů). Celková odezva od klientů byla kladná.Zkušenosti s realizovanými projekty ESFCílovou skupinou pro tyto projekty byly osoby dlouhodobě nezaměstnané, osobynad 50 let věku, osoby se zdravotním postiţením, osoby společensky nepřizpůsobivé,osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace. Z důvodu prevence byli do tétocílové skupiny zařazeny také osoby, které se chtějí vrátit na trh práce (osoby na mateřské arodičovské dovolené), dále také osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností (osobydo 25 let věku, osoby pečující o dítě do 15 let věku). V průběhu roku 2009 byli uchazečivýše uvedených skupin zařazováni do 4 projektů.52

Cílem projektů bylo usnadnit této skupině návrat na trh práce prostřednictvímrekvalifikačních kurzů. Lze konstatovat, ţe projekty ESF byly v roce 2009 úspěšné.Celkem absolvovalo všechny 4 projekty 271 osob a k 31. 12. 2009 z nich bylo v evidenciuţ pouze 56. [17]Tab. 17:Projekty ESF v roce 2009č. Název projektu ESF Počet účastníků1 Najdi si práci v JMK 582 Příprava na práci v JMK-II.etapa 153 Návrat do práce II v JMK 784 Návrat do práce I v JMK 120Celkem 271Zdroj: ÚP ZnojmoTab.18: Počty účastníků v projektech ESF 2009 – dle kategorií uchazečůESF dle kategorií uchazečůč. Název Dlouh. nad 50 péče do 25 zákl. OZZnezam. let o dítě let vzděl.1 Najdi si práci v JMK 13 0 16 13 1 22Příprava na práci v JMK-II.Etapa 14 4 3 4 8 33 Návrat do práce II v JMK 58 10 27 10 0 54 Návrat do práce I v JMK 66 11 32 20 34 7Celkem 151 25 78 47 43 17Zdroj: ÚP Znojmo53

3.9 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Znojmo adoporučeníV prvních měsících roku 2010 bude na Znojemsku docházet k obvyklému nárůstunezaměstnanosti, který bude pravděpodobně ještě prohlouben. Pravidelný pokles počtunezaměstnaných v letních měsících lze jen těţko odhadnout, zřejmě nebude v tomto rocetak výrazný. Počet volných míst pravděpodobně v průměru poklesne a můţeme očekávatpropouštění i zánik některých firem, které neobstojí v mimořádných ekonomickýchpodmínkách .Doporučení pro znojemský region zní: věnovat zvýšenou péči do investic,které přinášejí dlouhodobé pracovní příleţitosti, zlepšit dopravní dostupnost v rámci celéhookresu a podpořit malé a střední podnikatele. Nevyuţité moţnosti jsou zatím rovněţv rozvoji turistického ruchu a rekreace. Příznivé klima, přírodní prostředí a unikátníhistorické památky jsou dobrým základem pro jeho další rozšiřování. Okolí Vranovsképřehrady a Národní park Podyjí se stávají v letní turistické sezóně lákadlem pro mnohonašich i zahraničních turistů.Z důvodu nepříznivého stavu nezaměstnanosti v tomto regionu je potřebné pruţnějireagovat v nabídce rekvalifikačních kurzů a poskytovat cílenou poradenskou činnostpředevším pro rizikové skupiny nezaměstnaných.54

4. VÝZKUM VNÍMÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTIVýzkumná část této bakalářské práce je zaměřena na vnímání nezaměstnanosti jakopsychologického fenoménu. Výzkumným cílem bylo zjistit jakým způsobem respondentivnímají nezaměstnanost z psychologického hlediska a zda-li má nezaměstnanost negativnívliv na jedince.4.1 Hypotézy výzkumuPro náš výzkum jsme stanovili následující 3 hypotézy:1. Předpokládáme, ţe nezaměstnanost má vliv na kvalitu mezilidských vztahů.2. Předpokládáme, ţe nezaměstnanost má vliv na vnímání sebe sama nebo-lisebehodnoty.3. Předpokládáme, ţe nezaměstnanost má vliv na psychiku nezaměstnaného jedince.4.2 Charakteristika respondentů a metody výzkumuS cílem zjistit, jak člověk duševně vnímá období své nezaměstnanosti a jaké jsourozdíly v tomto vnímání mezi různými sociálními a věkovými skupinami jsme provedliprůzkum celkem 20 respondentů. Šetření proběhlo formou hloubkových rozhovorů azúčastnilo se jej celkem 10 ţen a 10 muţů. Osloveni byli nezaměstnané ţeny a muţiz různých sociálních skupin ve věku od 19 aţ do 59 let. Respondenti byli vybráni zcelanáhodně. Všichni zúčastnění byli ze znojemského regionu. Rozhovory s respondentyproběhly v průběhu měsíce ledna 2010.Otázky v rozhovoru zjišťovaly nejdříve základní informace o respondentovi:pohlaví, věk, nejvyšší dosaţené vzdělání, celkový počet vykonávaných zaměstnání, délkuposledního pracovního poměru a délku trvání jeho nezaměstnanosti. Další otázky jiţ bylyzaměřeny na subjektivní vnímání nezaměstnanosti respondentem. V těchto otázkách dostal55

espondent široký prostor k vyjádření vlastního pohledu na danou věc. Respondentiodpovídaly na otázky typu: jak vnímáte svoji nezaměstnanost z hlediska duševního, sniţujeVám tato zkušenost sebehodnotu, jak se proměňují Vaše vztahy s okolím v době Vašínezaměstnanosti, proměňuje se kvalita Vašich vztahů s lidmi, máte potřebu většího nebomenšího mnoţství kontaktů, jak se proměňuje v době Vaší nezaměstnanosti Váš vztahs partnerem a rodinou, cítíte ve své rodině oporu, máte pocit vyčlenění ze společnosti,zasáhla Vaše nezaměstnanost výrazným způsobem do hospodaření Vaší domácnosti?4.3 Analýza vnímání nezaměstnanostiZ hlediska duševního byla nezaměstnanost většinou dotázaných respondentůvnímána negativně. Tento stav popisovali jako stresující, psychicky vyčerpávající,projevující se pocity smutku, bezmoci, náladovostí a obavami z budoucnosti.Zhruba 35% respondentů proţívala stavy bezmocnosti se sebou samým a pocitystrachu, tísně a nejistoty. Respondenti se vyjadřovali například slovy „jsem z toho celýzdrcený“, „vidím to černě“, „je mi z toho nanic“ apod. Dalších 25% respondentůreagovala ztrátou zájmu o práci. Jednalo se především o dlouhodobě nezaměstnané klienty,u kterých se v souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností projevila demotivace hledat sinové pracovní místo.Výpovědi o proţívání ztráty zaměstnání nepřinesly průkazné rozdíly mezi ţenamia muţi. Nejtíţivěji proţívali ztrátu zaměstnání lidé ve věku 40 aţ 50 roků a respondentipředdůchodového věku. Tyto skupiny respondentů proţívali pocity bezradnosti spojené sestrachem, psychickou tísní, nejistotou a s postupnou ztrátou sebedůvěry. Spolu s pracovnírezignací se projevila i rezignace na společenskou aktivitu. Ukázalo se, ţe čím byl člověkstarší, tím silnější jsou jeho návykové stereotypy a tím obtíţněji a pomaleji se přizpůsobujenovým ţivotním situacím.. Někteří respondenti přiznali, ţe hodnoty přeţití a bezpečíu nich v současnosti dominují nad jejich zájmy, úspěchy a postavením. Momentálně cítídaleko větší odpovědnost za rodinu, která je jim v době ztráty práce sociální oporou.Jak dalece byl člověk schopen přizpůsobit se změněným podmínkám a jak tytozměny proţíval záviselo na řadě faktorů. Zvládání situace ztráty práce bylo u respondentů56

velmi individuální. Bylo to podmíněno odolností konkrétního člověka vůči psychickézátěţi vůbec. Ukázalo se, ţe zvládání této situace bylo podmíněno rovněţ věkem(rozdílností v pociťované odpovědnosti vůči nejbliţšímu okolí), pohlavím (ţeny jsouznevýhodněny starostí o děti a o domácnost), dosaţenou kvalifikací (nekvalifikovaní lidésnadněji přijdou o práci a obtíţně ji znovu najdou), zkušeností jedince (větší stresovouzátěţ proţívají jedinci se silnou motivací a úspěšností v předchozím zaměstnání) a jehoadaptabilitou. Důleţitou roli hráli také finanční moţnosti nezaměstnaného, sociální opora.Ztráta práce prověřovala pevnost vztahů mezi přáteli i ţivotními partnery. Vedle primárníúlohy osobnosti, jejich psychických a fyzických vlastností, zde vystupovaly do popředírůzné ţivotní okolnosti, společenské postavení a rodinné poměry.To jak je člověk schopen se vyrovnat s nezaměstnaností závisí jeho na individuálníchpostojích, mravní síle a strategiích nezaměstnaných osob. Náš průzkum ukázal,ţe se někteří lidé vyrovnávají s nezaměstnaností lépe a jiní hůře. Ukázalo se také, ţe selépe s handicapem nezaměstnanosti vyrovnávali ti, kteří byli nezaměstnaní kratší dobu as předchozí prací nebyli spokojeni, měli určité zázemí i úspory a byli adaptabilnější.Bohuţel se ukázalo, ţe z těch osob, které byli dlouhodobě nezaměstnané, byla jen maláčást osob schopna se negativním sociálním důsledkům vyhýbat.Proţívání ztráty práce bylo pro většinu respondentů velkou emocionální zátěţí.Nejčastější příčinou jejich duševního strádání byl strach z toho „co bude dál“. Tento strachv nich neustále provokoval sebeanalýzu a úzkostné stavy. Dlouhodobá ztrátazaměstnání postihovala ve svých důsledcích celou jejich psychiku, nejen oblastintelektovou a citovou, ale i oblast jejich vůle. Chování respondentů bylo většinouprovázeno sociální izolovaností, uzavíráním se do sebe a úbytkem jejich sociálníchkontaktů. Charakteristická pro toto chování byla slova „jsem teď raději sám se sebou“,„vyhýbám se známým, „cítím se vyřazený ze ţivota“. Míra sociální izolace záleţelana řadě faktorů, mezi kterými hrál významnou roli věk respondentů. Mladí lidé sepo ztrátě svého zaměstnání neocitali zdaleka v takové sociální izolaci jako nezaměstnanístaršího věku. Tendence k většímu mnoţství sociálních kontaktů v rámci širších sociálníchsítí byla mnohem častější mezi mladými respondenty. U mladých svobodnýchnezaměstnaných se rovněţ projevila častější tendence k ţivotu v sociálních sítích svýchvrstevníků.57

Pro většinu respondentů bylo rodinné zázemí důleţitou ţivotní oporou, která jimvýrazně pomáhala překonávat obtíţnou ţivotní situaci, spojenou se ztrátou zaměstnání.Největší sociální oporu měli respondenti zejména ve svých rodičích apříbuzných (75% respondentů), poté v ţivotním partnerovi (65% respondentů) ave svých dětech (15% respondentů). Část respondentů nalézala pochopení u svých přátela kamarádů. Vliv sociální podpory podstatně ovlivňovala délka nezaměstnanosti.U dlouhodobě nezaměstnaných respondentů byli největší oporou především ţivotnípartner a děti, tedy lidé ţijící v bezprostřední blízkosti nezaměstnaného člověka.U respondentů s kratší dobou ztráty práce byli oporou především příbuzní, přátelé akamarádi.Sociální opora ze strany rodiny, zejména ţivotního partnera patřila mezi důleţitéfaktory, které pomáhali nezaměstnaným zvládat tuto zátěţovou situaci. Tato situaceprověřovala kvalitu rodinných a partnerských vztahů. Ukázalo se, ţe lépe ji zvládali lidé,kteří se měli o koho opřít a kteří měli moţnost o své situaci hovořit se svou rodinou.Sociální opora měla prokazatelný ochranný vliv na kaţdého nezaměstnanéhojedince.Vzrůst rodinného napětí vyvolaného ztrátou práce pociťovalo 15% respondentů,z toho daleko častěji muţi neţ ţeny. Zvýšené rodinné napětí se projevovalo hlavněu mladších věkových kategorií (65%), kde bylo především spojováno s ekonomickouzátěţí. Zejména u muţů vznikaly obavy z toho, jak jejich okolí přijme fakt, ţe ztratili roliţivitele rodiny. Muţi se obávali zvláště ztráty autority u svých dospívajících dětí. Naopakţeny s malými dětmi a ţeny věkové kategorie nad 50 let uváděly v souvislosti se ztrátoupráce i jakousi dočasnou výhodu, ţe mohou více pečovat o rodinu a domácnost.25% respondentů uvedlo, ţe se snaţí udrţet mnoţství svých vztahů na stejnéúrovni jako v době zaměstnanosti a necítí ţádné větší změny kvality svých vztahů s okolím.Argumentovali slovy, ţe jejich dlouhodobé a kvalitní vztahy se u nich nezměnili a snaţí seje i nadále udrţovat.Téměř 25% respondentů (v rovnoměrném zastoupení muţů a ţen) uváděla aktuálnísubjektivní příznaky neurotických potíţí, spojených se zvýšenou únavou, nespavostí, stavy58

úzkosti, celkovým napětím a vnitřním neklidem. Neurotické potíţe se nejvíce projevovalyu věkové kategorie 40-50 roků a respondentů předdůchodového věku.Ukázalo se, ţe nezaměstnanost je pro mnohé jedince zraňující zkušeností.Nezaměstnanost je pro postiţeného bolestná, ba dokonce traumatizující událost, po kteréněkdy zůstávají trvalé psychologické následky. Pocit osobního neúspěchu přetrvává,vracejí se pochybnosti o vlastních schopnostech. Někteří respondenti popisovali změnysvého chování v důsledku přímé zkušenosti s nezaměstnaností. Přiznali mnohem menšíodevzdanost sebe sama budoucímu zaměstnavateli a snahu spíše zapadnout do průměru.Stav nezaměstnanosti bývá spojen s větší emocionální nestabilitou. Smyslpro proporce je u nezaměstnaných jedinců podlomen, jsou ohroţeny jeho hodnoty ajedinec nejen ztrácí svou cenu ve vlastních očích, ale vnímá i ztrátu své ceny v očíchostatních. Rozvíjejí se v něm pocity podřadnosti, ztrácí sebedůvěru a obecně je ohroţenajeho morálka. Nezaměstnaní mají ve srovnání se zaměstnanou populací tendenci býtúzkostnější, je mezi nimi větší výskyt depresí, jsou nespokojenější, neurotičtější a vícesouţeni obavami, mají sníţené sebevědomí a sebeúctu.To, v čem nezaměstnaným brání finanční tíseň, není jen uspokojování kulturnědefinovaných potřeb určitou úrovní spotřeby zboţí, ale je to také potvrzení vlastní pozicev konzumní společnosti, v níţ je morálním závazkem udrţování určité úrovně spotřeby aurčitého ţivotního standardu. Konzum zboţí totiţ poskytuje lidem moţnost vyjádřit svojiosobní identitu, vytvářet a potvrzovat sociální vztahy a ritualizovat svůj čas.Nezaměstnanost však tuto moţnost blokuje. V průzkumu se ukázalo, ţe 45% respondentůbylo nuceno výrazně omezit svoji spotřebu, část z nich se musela dokonce zadluţit.Ukázalo se, ţe opakovaný neúspěch najít si práci má negativní důsledky pro osobníţivot, rodinu i zdraví nezaměstnaného jedince. Tito lidé trpí stavy bezmocnosti a pocitemvyřazení ze společnosti. S touto frustrující zkušeností z opakovaného neúspěchu najít sipráci u nich sílí stres z finančního napětí a roste ztráta ţivotní orientace. Tento typ zátěţepotkal především jedince, kteří se výrazně orientovali na svět práce. Při její náhléztrátě přišli o „pevnou půdu pod nohama“ a ţivot pro ně ztratil smysl. Dlouhodobá ztrátapráce u respondentů postupně oslabila jejich důvěru ve vlastní profesionální i osobníschopnosti a ztratili sebeúctu.59

Zrádnost tohoto novodobého fenoménu spočívá v tom, ţe zpočátku můţe býtnezaměstnanost jedinci proţívána jako určitá forma „dovolené“, v níţ má člověk příleţitostzamyslet se nad svým dosavadním ţivotem a odpočinout si. Později, při opakovanémneúspěchu najít si práci, však narůstá vědomí nemoţnosti ovlivnit osobní situaci a vznikápesimistický postoj s pocity nepotřebnosti, marnosti a beznaděje.Analýza průzkumu ukázala, ţe se hypotézy potvrdily:Nezaměstnanost má vliv na kvalitu mezilidských vztahů, na vnímání sebesama a ovlivňuje psychiku nezaměstnaného jedince.60

5. STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTIV této kapitole poskytnu několik praktických rad nezaměstnaným uchazečůmo práci, jak nejlépe postupovat při hledání zaměstnání. Nabídnu rovněţ efektivní osobnístrategii pro překonání krizového období v případě ztráty zaměstnání.5.1 Jak si hledat zaměstnáníJAKÉ INFORMACE POTŘEBUJI ZJISTIT:‣ Co mám dělat, nedaří-li se pro mě zprostředkovat zaměstnání?‣ Mohl bych své znalosti a dovednosti uplatnit i mimo svou dosavadní profesi?‣ Zvýšily by se mé šance absolvováním nějakého kurzu? Pokud ano, jakého zaměření?‣ Není-li moje odbornost ţádaná, mám moţnost rekvalifikovat se do jiného povolání?‣ Které povolání by bylo vhodné pro mou rekvalifikaci?‣ Kde najdu nabídku jednotlivých kurzů? Jsou nějak finančně dotovány?DŘÍVE NEŢ SE ROZHODNETE HLEDAT SVÉ BUDOUCÍ ZAMĚSTNÁNÍ, MĚLIBYSTE SI ODPOVĚDĚT NA NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY:Kde hledat informace o volných místech?v nabídce volných pracovních míst na úřadu prácev inzerátechna základě informací známých, přátel, příbuznýchpřímými dotazy u zaměstnavatelůu soukromých zprostředkovatelen a agentur.Co mám dělat, nedaří-li se pro mě zprostředkovat zaměstnání?Hledat zaměstnání můţete samozřejmě i sami. Prostřednictvím inzerátů,prostřednictvím personálních agentur a také prostřednictvím internetu. Pokud ţádnáz těchto cest nevede k úspěchu, musí se člověk smířit s tím, ţe pro získání prácebude muset něco udělat. Moţná bude muset dojíţdět do jiného města, moţná i vyměnit byta přestěhovat se. Ale nejspíš se bude muset zamyslet nad svou dosavadní kvalifikací a61

uvaţovat o jejím rozšíření, prohloubení nebo i změně – zkrátka bude muset absolvovatnějaké vhodné další vzdělání.Mohl bych své znalosti a dovednosti uplatnit i mimo svou dosavadní profesi?Tato šance existuje. Mnohé znalosti a dovednosti vyuţívané v jednom povoláníjsou totiţ přenosné, jsou vyuţitelné ve více povoláních, často i dost odlišných od Vašehopůvodního. Kromě toho moţná disponujete znalostmi a dovednostmi, které jste získali uţve škole nebo v některém Vašem dřívějším zaměstnání, teď jste je dlouho nepotřebovali auţ si je ani neuvědomujete. Po určitém „oţivení“ byste je však třeba dokázali vyuţít.Zvýšily by se mé šance absolvováním nějakého kurzu?Zcela určitě by se zvýšily. Otázkou je, jaký kurz by to měl být. Měl by Vašidosavadní kvalifikaci rozšířit o znalosti a dovednosti, které jsou v současné dobězaměstnavateli ţádané a které ve spojitosti s Vašimi dosavadními znalostmi a dovednostmiz Vás vytvoří pracovní sílu, o kterou bude zájem.Není-li moje odbornost ţádaná, mohu se rekvalifikovat do jiného povolání?To záleţí na Vaší ochotě absolvovat rekvalifikaci. Tento kurz Vám nahradí školnívzdělání v určitém oboru.Které povolání by bylo vhodné pro mou rekvalifikaci?Musí to být samozřejmě takové povolání, které je na trhu práce ţádané. V tom Vámnejlépe poradí poradce na úřadu práce. Není to ale jediné kritérium. Důleţité také je,aby nové povolání pokud moţno co nejvíce vyhovovalo Vašim profesním předpokladům.Znamená to, aby bylo v souladu s Vašimi schopnostmi, zdravotními a tělesnýmidispozicemi, abyste v něm mohli uplatnit něco z toho, co jste se naučili jiţ v dřívějšíchzaměstnáních a ve škole a samozřejmě také aby Vás alespoň trochu bavilo.Kde najdu nabídku jednotlivých kurzů a jsou nějak finančně dotovány?Na úřadu práce pracují poradci pro rekvalifikace, kteří jsou v kontaktu sevzdělávacími organizacemi ve svém okolí a znají kvalitu jejich kurzů i úspěšnost jejichabsolventů při získávání zaměstnání. Na základě původní kvalifikace občana, jehoabsolvované praxe a osobních předpokladů doporučují či přímo zprostředkovávajíklientům jednotlivé kurzy.62

Stát prostřednictvím úřadů práce proplácí kurzy tzv. uchazečům o zaměstnání.Uchazečem o zaměstnání je občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, který není v pracovnímpoměru nebo obdobném vztahu (čili není nikým zaměstnáván), nepodniká, není ţákem,učněm ani studentem, nepobírá starobní ani invalidní důchod a na základě písemné ţádostise na úřadu práce uchází o zprostředkování vhodného zaměstnání.Jakou práci vlastně hledám?Víte v jakých profesních oborech můţete uplatnit svoji dosaţenou kvalifikaci?Pokuste se odpovědět na otázku, v jakém oboru chcete pracovat. Je to napříkladadministrativa, veřejná správa, školství, prodej, technika, sluţby nebo další zcela jináoblast, kterou máte na mysli? V těchto oborech činností objevíte řadu povolání. Popispovolání pak odhalí nároky na povolání, nutné vzdělání, zdravotní předpoklady, potřebnéschopnosti a vlastnosti apod. Máte-li pouze mlhavou představu o povolání, vyberte sialespoň profesní oblast.Co umím a co jsem schopen dělat?Své dovednosti a schopnosti neberte na lehkou váhu. Nejpodstatněji vystihují vašiosobnost. Zamyslete se nad tím, co můţete zaměstnavateli nabídnout. Je to velmi důleţité,zaměstnavatel vás uţ nemusí zaškolovat.Jaké mám dovednosti a vědomosti?Pokuste se objektivně zhodnotit, co ve vás je. V úvahu vezměte nejen dovednosti,kterým jste se naučili. Máte určitě i schopnosti, kterými jste byli obdařeni. Není dobré sepodceňovat, záleţí i na schopnostech, které umíte prakticky pouţít. Známky ve školenemusí nutně být tím jediným měřítkem.Za jakých podmínek chci pracovat?Jak si představujete svou pracovní dobu? Jste schopni do místa pracoviště dojíţdět?Chcete pracovat individuálně nebo v týmu lidí? Jste typ člověka, který raději lidi vedenebo jim pomáhá a radí? Pracujete raději v kanceláři, venku, ve výrobní hale nebona stavbě? Máte nějakou představu, kolik se dá vydělat v konkrétním oboru?63

Čeho chci v zaměstnání dosáhnout?Není potřeba přesně vědět, čemu se chci přiučit. Kdo ale své představy umí přesněformulovat, dosáhne svého cíle dřív. Máte moţnost dokázat, co ve vás vlastně je.Doporučujeme Vám, vzít na vědomí následující informace. Nabídnete-lizaměstnavateli to, co na Vás určitě ocení a vyvarujete-li se tomu, co by mu na Vás mohlovadit budete úspěšnější.CO ZAMĚSTNAVATELŮM VADÍ:málo praktických zkušenostínetrpělivost v platovém postupulimitované komunikační dovednostivysoké mínění o svých schopnostech neodpovídající skutečnostinespolehlivostneznalosti jazykůmalá sebekázeň a disciplínanereálné představy o zaměstnání.CO ZAMĚSTNAVATELÉ OCEŇUJÍ:flexibilitanadšení a elánctiţádostivostjazykové a počítačové znalostiochota učit se nové věcipracovní nasazenísebevědomívšeobecný přehlednové nápady.I první neúspěch při hledání zaměstnání je dobrá zkušenost a zároveň ponaučení.Zamyslete se nad tím, zda pro zaměstnání, které hledáte, přece jen nepostrádátekvalifikační předpoklady. Své plány je třeba někdy trochu poopravit – chce to trpělivost!ZDA SE TO PODAŘÍ, ROZHODUJETE JEN VY SAMI!64

5.2 Efektivní osobní strategieNeztrácet naději a nepodléhat tlaku nepříznivé situaceJe důleţité, aby se člověk nedal odradit i případným neúspěchem v hledání práce.Ţádost o nové pracovní místo je vţdy spojena s moţností odmítnutí. To, ale v mnohapřípadech nevypovídá o odborných a osobních kvalitách člověka. I u nás jsou jiţ dnesčastější změny pracovního místa a nezaměstnanost se stává běţným jevem. Předsudkyspojené s kritickým odsouzením člověka, ţe nemá nebo ţe mění práci, se stávají minulostí.Potřebné je váţit si sebe i svého ţivota, uchovat si sebedůvěru a zdravou hrdost.Naplánovat si pravidelné denní aktivityPečovat o sebe sama, o svůj zevnějšek, coţ přispívá zdravému sebevědomí. Pečovato své vzdělání. Rozšiřovat si svou kvalifikaci a získávat dovednosti, které budou uţitečnéve vzdálenější budoucnosti. Patří sem různé kvalifikační kurzy, studium jazyků, získánířemeslných dovedností apod. Mít neustále na paměti, ţe ţivot není sprint, ale běhna dlouhou trať. Pečovat o své koníčky, tzv. volnočasové aktivity, pokud to umoţnífinanční náklady. Kvalitní zájmy totiţ rozvíjejí tvořivé schopnosti člověka, zvyšují jehosebevědomí a jsou zdrojem potěšení. Také zapojení do různých zájmových aspolečenských organizací můţe dát nezaměstnanému člověku oprávněný pocit ţivotníhonaplnění, můţe přispět k rozvoji schopností a navázání uţitečných kontaktů. Pečovato rodinu a své blízké – zejména pečovat o dobré vztahy, v nichţ můţe nezaměstnaný naléztpodporu, která mu můţe pomoci čelit tlaku nepříznivé ţivotní situace.Vyuţít čas k moţnosti zhodnocení dosavadních ţivotních a pracovních zkušenostíZpracovat si osobní audit svých vědomostí, znalostí, schopností a dovedností – covšechno znám a umím, a co jsem doposud nevyuţil. Strach i úzkost, které se často objevujív kontaktu s novým zaměstnavatelem, je moţné sníţit tím, ţe se na rozhovor dobřepřipravíme.Rozšířit si právní vědomí a dobře znát práva a povinnosti nezaměstnanéhoObrátím-li se na úřad práce, je jeho povinností poučit mne o mých právech apovinnostech při realizaci práva na zaměstnání, které je právem náleţejícím občanům,kteří chtějí a mohou pracovat a kteří se o práci skutečně zajímají. Vědět, ţe mým65

základním právem v ţádosti o zaměstnání jsou právo na zprostředkování pracovníhouplatnění ve vhodném zaměstnání,právo na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímuuplatnění, právo na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání i v případěztráty zaměstnání.Nevznikne-li mi jako uchazeči o zaměstnání nárok na hmotné zabezpečení nebonedosahuje-li výše přiznaného hmotného zabezpečení ţivotního minima anebo nejsem-lijako občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň můj příjem nedosahujeţivotního minima, mám právo si na příslušném obecním úřadu poţádat (za splněnípodmínek tzv. sociální potřebnosti) o poskytování dávek sociální péče.Neuzavírat se do sebeSledovat dění kolem sebe, udrţovat neustálý kontakt s trhem práce a s širšímsociálním okolím, které je jedním z nejvýznamnějších zdrojů včasné a kvalitní informaceo moţnosti zaměstnání.Na přechodnou dobu si najít práci i méně placenouNa krátkou dobu si najít i práci tzv. pod svojí kvalifikací (třeba i na částečnýpracovní úvazek), jen nezůstávat v nečinnosti.Promyslet si úspornou ţivotní strategii.Finanční nedostatek je příleţitostí přehodnotit dosavadní ţivotní hodnoty. Drahýautomobil, plýtvání energií, nesmyslné hromadění předmětů a podobně nemusí být dennínutností a navíc prospěje i ţivotnímu prostředí.Důsledně pečovat o své zdravíObavy ze ztráty práce anebo nezaměstnanost jsou často provázeny pocity úzkosti,smutku a depresemi. Ty se mohou po čase somatizovat a vyvolat některé z tzv. psychosomatickýchonemocnění. Nepříznivé duševní stavy provázené ztrátou práce se dajízmírnit přiměřeným tělesným cvičením, relaxací nebo psychoterapií. Dobrý zdravotní stavpomáhá také udrţovat dostatek odpočinku a aktivity. V době ztráty práce absentuje dřívepravidelný denní rytmus, je proto potřebné ho udrţovat i nadále přiměřenýmnaplánovaným denním programem.66

ZÁVĚRNezaměstnanost sebou přináší ekonomické, psychologické a sociální dopady nejenpro nezaměstnaného jedince, ale i pro celou společnost.Situace na trhu práce ve vybraném znojemském regionu je znepokojivá, jak tovyplývá ze zpracované analýzy nezaměstnanosti v této bakalářské práci. Tento region seřadí na přední místa v pořadí okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celé ČR. V tétosouvislosti je nutné si uvědomit, ţe s růstem počtu nezaměstnaných zároveň rostou iekonomické a sociální dopady postihující nejen zmíněný region, ale celou naši společnost.Analýza vybraného regionu ukázala, ţe nezaměstnanost působí selektivně apostihuje především tzv. rizikové skupiny lidí. Dokazuje to také vysoké procento těchtouchazečů z celkového počtu nezaměstnaných evidovaných na znojemském úřadu práce.Ze situace na trhu práce ve znojemském regionu vyplývá, ţe ke skupinám s největšímrizikem ztráty práce patří především osoby se základním vzděláním a bez odbornékvalifikace, absolventi škol a mladiství, starší občané v předdůchodovém věku, ţenys malými dětmi, občané se sníţenou pracovní schopností a zejména pak dlouhodoběnezaměstnaní. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům při uplatnění pracovní síly na trhupráce, kde výraznou roli sehrává výše kvalifikace a kvalita sociálních dovedností, bude protyto rizikové skupiny stále obtíţnější získat zaměstnání. Tito lidé mají bez jakékoli pomocijen velmi malou pravděpodobnost umístit se na trhu práce. Z tohoto důvodu by se mělatěmto problémovým skupinám věnovat zvýšená pozornost a poskytovat jim veškerádostupná pomoc – především poradenská, která by zmírňovala případné negativní dopadynezaměstnanosti.Ve výzkumné části této bakalářské práce bylo metodou hloubkových rozhovorůzkoumáno vnímání nezaměstnanosti jako psychologického a sociálního fenoménu. Bylypotvrzeny výchozí hypotézy, ţe nezaměstnanost má vliv na kvalitu mezilidských vztahů,na vnímání sebe sama a na psychiku nezaměstnaného jedince. Výzkum ukázal, ţe většinadotázaných nezaměstnaných proţívá psychickou deprivaci ze ztráty práce. V období jejichnezaměstnanosti u nich klesá sebevědomí a sebeúcta, trpí často pocity neuţitečnosti abeznaděje a dochází u nich ke ztrátě sociálního statusu. Potvrdilo se, ţe nezaměstnanost jezávaţný sociální a psychologický fenomén, který mívá za následek změnu ţivotní úrovně,pokles sociálního statusu, krize v rodině, změnu v sociálních vztazích, ztrátu autority,67

ozpad navyklého způsobu ţivota, finanční úpadek, zhoršení zdravotního stavu, ztrátusociálních kontaktů v důsledku ztráty zaměstnání.S růstem nezaměstnanosti je znepokojivý celkový nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti.Tento trend je patrný i ve vybraném znojemském regionu. Dlouhodobánezaměstnanost má nepříznivé důsledky i pro společnost a je chápána jako ekonomickya sociálně neţádoucí jev. Zvyšují se nároky na státní rozpočet (dávky v nezaměstnanosti adalší podpory, sociální sluţby apod.), také narůstají sociálně patologické jevy a nestabilitaspolečnosti. Je proto nutné věnovat dlouhodobé nezaměstnanosti zvýšenou pozornost avšemi moţnými způsoby se ji snaţit zmírňovat.Podle skutečností uvedených v této bakalářské práci existuje určitá vazba mezidosaţeným vzděláním a kvalifikací a moţným umístěním na trhu práce. Na stupnivzdělání výrazně závisí míra uplatnění jedince na trhu práce. Úroveň kvalifikace aprofesních dovedností se stává při hledání zaměstnání rozhodující. Více dovedností totiţznamená větší moţnost volby pro pracovníka i pro zaměstnavatele. O prácinekvalifikovaných nebude v budoucnu zájem a oni sami se stanou problémempro společnost. Je nezbytné neustále přibliţovat systém přípravy na povolání měnícím sepotřebám pracovního trhu. Velký význam mají rekvalifikační programy, které rychlejireagují na strukturální změny ve výrobních i nevýrobních odvětvích. Především mladýmlidem, kteří teprve vstupují na trh práce, by měla společnost i několikrát za sebounabídnout různé rekvalifikace, případně další kurzy.Do budoucna bude v politice pracovního trhu potřebné prosadit především orientacina rozvoj lidského kapitálu. Bude nutné vytvořit rozsáhlejší programy vzdělávání apracovní přípravy se zaměřením na nekvalifikovanou pracovní sílu a rizikové skupinyobyvatel.Při zmírňování negativních dopadů nezaměstnanosti sehrává důleţitou rolipředevším orientace nezaměstnaného jedince na budoucnost s cílem, aby se ztrátazaměstnání nestala příčinou jeho rezignace, ale spíše ho mobilizovala k jednání a k přijetínové ţivotní strategie spojené s hledáním zaměstnání.68

POUŢITÉ ZDROJEKNIŢNÍ PUBLIKACE[1] BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociálníproblém. 1. vyd. Praha: Grada – Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8.[2] BUCHTOVÁ, B. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd.Brno: Masarykova univerzita, 2002. 64 s. ISBN 80-210-2425-9.[3] FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005.347 s. ISBN 80-86119-94-7.[4] HALÁSKOVÁ, R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava:Ostravská univerzita, 2001. 93 s. ISBN 80-7042-545-4.[5] JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Vysoká školaekonomická, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9.[6] KNOLL, O. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Praha: Výzkumnýústav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s.[7] MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologickénakladatelství, 1994. 172 s. ISBN 80-86429-08-3.[8] MOŢNÝ, I. Česká společnost: Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života.1. vyd. Praha: Portál, 2002. 208 s. ISBN 80-7178-624-1.[9] SIROVÁTKA, T. Politika pracovního trhu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,1995. 159 s. ISBN 80-210-1251-X.[10] ŠIMEK, D. Otevřená práce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. 69 s.ISBN 80-7067-623-X.69

[11] ŠIMEK, D. Sociologie práce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého,1997. 77 s.ISBN 80-7067-705-8.[12] VEČERNÍK, J. Občan a tržní ekonomik: Příjmy, nerovnost a politické postojev české společnosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 325 s.ISBN 80-7106-235-9.DALŠÍ ZDROJE[13] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005.[14] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006.[15] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007.[16] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008.[17] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009.[18] Informační materiály MPSV ČR vydané pro úřady práce.ELEKTRONICKÉ ZDROJE[19] Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí. Zaměstnanost [online].Dostupný z : http://portal.mpsv.cz/sz download>70

PŘÍLOHY71

Seznam příloh:Příloha 1 Graf: Míra nezaměstnanosti v ČR a okrese Znojmo od 12/99 do 12/09Příloha 2Graf: Počet evidovaných nezaměstnaných a volných míst na okrese Znojmood 12/05 do 12/09Příloha 3Graf: Počet nezaměstnaných na okrese Znojmo dle věkové strukturyod 12/05 do 12/09Příloha 4Graf: Vývoj počtu volných pracovních míst na okrese Znojmood 1/2005 do 12/2009Příloha 5Graf: Počet nezaměstnaných na okrese Znojmo dle vzděláníod 12/05 do 12/09Příloha 6Graf: Počet nezaměstnaných dle délky evidence na okrese Znojmood 12/05 do 12/09

míra nezaměstnanosti v %Příloha 1Míra nezaměstanosti v ČR a okrese Znojmood 12/99 do 12/09171615141312111098765412/99 12/00 12/01 12/02 12/03 12/04 12/05 12/06 12/07 12/08 12/09míra nezaměstnaných ČRmíra nezaměst.okr.ZnojmoZdroj: Úřad práce ve ZnojměPříloha 2Zdroj: Úřad práce ve Znojmě

Příloha 3Zdroj: Úřad práce ve ZnojměPříloha 4Zdroj: Úřad práce ve Znojmě

Příloha 5Zdroj: Úřad práce ve ZnojměPříloha 6Zdroj: Úřad práce ve Znojmě