Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální.pdf

Při dokonalém působení trţních sil dochází k adaptaci mezi vysokou nabídkoupráce a nedostatečnou poptávkou po práci, tak ţe zaměstnanost (mnoţství realizovanépráce) klesá aţ na bod rovnováhy s klesající poptávkou po práci – bod přirozené mírynezaměstnanosti. Můţe ale (nebrání-li tomu ţádné bariéry jako jsou regulace vlády neboodborů) také dojít k přizpůsobení poklesem mezd na dané úrovni zaměstnanosti. Pak senezaměstnaní pracovníci nabízejí firmám za niţší mzdy, ale část z nich také odcházíz pracovního trhu. Klesá cena práce, zpomalí se tempo inflace, coţ následně stimulujevýrobce k větší poptávce po práci. Tyto okolnosti ovlivní trţní rovnováhu: sníţí mzdy atím současně zvýší mnoţství poţadované i realizované práce. Nezaměstnanost sestabilizuje na úrovni „přirozené míry“.Nezaměstnanost je proto nahlíţena buď jako výsledek mzdových a cenovýchočekávání lidí (ta jsou negativně ovlivněna rostoucím tempem inflace), za druhé jakodůsledek vládních regulací. Je-li totiţ nedostačující zaměstnanost, poţadované mzdypřerostou únosnou úroveň a nastartuje se inflace. Proto pokud vládní zásahy směřujík podpoře další efektivní poptávky po zboţí, povede to k nečekaným vzestupům mezd ak cenové inflaci, navíc pracovníci jsou krátkodobě motivováni nabízet více práce nebo iekonomicky neaktivní vstupovat na pracovní trh. Čím je také vyšší očekávaná úroveň cenve vztahu k aktuální úrovni (tedy čím větší je inflace), tím je i relativně niţší úroveň mezdvnímaná zaměstnanci ve vztahu k úrovni vnímané zaměstnavateli. V důsledku toho sesniţuje úroveň nabídky práce na straně zaměstnanců, ale hlavně se sniţuje poptávkapo práci na straně zaměstnavatelů. [9, s. 12]1.6 Problémové skupiny na trhu práceExistují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce. Uplatnění člověka na trhu práceje podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnostk etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčujíje pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakovanénezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce ana méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak ohroţuje určitéskupiny populace, coţ potvrzuje zkušenost téměř všech průmyslově vyspělých zemí. Právěna tyto skupiny se musí zaměřovat politika zaměstnanosti. [2, s. 8]20