Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální.pdf

espondent široký prostor k vyjádření vlastního pohledu na danou věc. Respondentiodpovídaly na otázky typu: jak vnímáte svoji nezaměstnanost z hlediska duševního, sniţujeVám tato zkušenost sebehodnotu, jak se proměňují Vaše vztahy s okolím v době Vašínezaměstnanosti, proměňuje se kvalita Vašich vztahů s lidmi, máte potřebu většího nebomenšího mnoţství kontaktů, jak se proměňuje v době Vaší nezaměstnanosti Váš vztahs partnerem a rodinou, cítíte ve své rodině oporu, máte pocit vyčlenění ze společnosti,zasáhla Vaše nezaměstnanost výrazným způsobem do hospodaření Vaší domácnosti?4.3 Analýza vnímání nezaměstnanostiZ hlediska duševního byla nezaměstnanost většinou dotázaných respondentůvnímána negativně. Tento stav popisovali jako stresující, psychicky vyčerpávající,projevující se pocity smutku, bezmoci, náladovostí a obavami z budoucnosti.Zhruba 35% respondentů proţívala stavy bezmocnosti se sebou samým a pocitystrachu, tísně a nejistoty. Respondenti se vyjadřovali například slovy „jsem z toho celýzdrcený“, „vidím to černě“, „je mi z toho nanic“ apod. Dalších 25% respondentůreagovala ztrátou zájmu o práci. Jednalo se především o dlouhodobě nezaměstnané klienty,u kterých se v souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností projevila demotivace hledat sinové pracovní místo.Výpovědi o proţívání ztráty zaměstnání nepřinesly průkazné rozdíly mezi ţenamia muţi. Nejtíţivěji proţívali ztrátu zaměstnání lidé ve věku 40 aţ 50 roků a respondentipředdůchodového věku. Tyto skupiny respondentů proţívali pocity bezradnosti spojené sestrachem, psychickou tísní, nejistotou a s postupnou ztrátou sebedůvěry. Spolu s pracovnírezignací se projevila i rezignace na společenskou aktivitu. Ukázalo se, ţe čím byl člověkstarší, tím silnější jsou jeho návykové stereotypy a tím obtíţněji a pomaleji se přizpůsobujenovým ţivotním situacím.. Někteří respondenti přiznali, ţe hodnoty přeţití a bezpečíu nich v současnosti dominují nad jejich zájmy, úspěchy a postavením. Momentálně cítídaleko větší odpovědnost za rodinu, která je jim v době ztráty práce sociální oporou.Jak dalece byl člověk schopen přizpůsobit se změněným podmínkám a jak tytozměny proţíval záviselo na řadě faktorů. Zvládání situace ztráty práce bylo u respondentů56