Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální.pdf

ozpad navyklého způsobu ţivota, finanční úpadek, zhoršení zdravotního stavu, ztrátusociálních kontaktů v důsledku ztráty zaměstnání.S růstem nezaměstnanosti je znepokojivý celkový nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti.Tento trend je patrný i ve vybraném znojemském regionu. Dlouhodobánezaměstnanost má nepříznivé důsledky i pro společnost a je chápána jako ekonomickya sociálně neţádoucí jev. Zvyšují se nároky na státní rozpočet (dávky v nezaměstnanosti adalší podpory, sociální sluţby apod.), také narůstají sociálně patologické jevy a nestabilitaspolečnosti. Je proto nutné věnovat dlouhodobé nezaměstnanosti zvýšenou pozornost avšemi moţnými způsoby se ji snaţit zmírňovat.Podle skutečností uvedených v této bakalářské práci existuje určitá vazba mezidosaţeným vzděláním a kvalifikací a moţným umístěním na trhu práce. Na stupnivzdělání výrazně závisí míra uplatnění jedince na trhu práce. Úroveň kvalifikace aprofesních dovedností se stává při hledání zaměstnání rozhodující. Více dovedností totiţznamená větší moţnost volby pro pracovníka i pro zaměstnavatele. O prácinekvalifikovaných nebude v budoucnu zájem a oni sami se stanou problémempro společnost. Je nezbytné neustále přibliţovat systém přípravy na povolání měnícím sepotřebám pracovního trhu. Velký význam mají rekvalifikační programy, které rychlejireagují na strukturální změny ve výrobních i nevýrobních odvětvích. Především mladýmlidem, kteří teprve vstupují na trh práce, by měla společnost i několikrát za sebounabídnout různé rekvalifikace, případně další kurzy.Do budoucna bude v politice pracovního trhu potřebné prosadit především orientacina rozvoj lidského kapitálu. Bude nutné vytvořit rozsáhlejší programy vzdělávání apracovní přípravy se zaměřením na nekvalifikovanou pracovní sílu a rizikové skupinyobyvatel.Při zmírňování negativních dopadů nezaměstnanosti sehrává důleţitou rolipředevším orientace nezaměstnaného jedince na budoucnost s cílem, aby se ztrátazaměstnání nestala příčinou jeho rezignace, ale spíše ho mobilizovala k jednání a k přijetínové ţivotní strategie spojené s hledáním zaměstnání.68