základním právem v ţádosti o zaměstnání jsou právo na zprostředkování pracovníhouplatnění ve vhodném zaměstnání,právo na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímuuplatnění, právo na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání i v případěztráty zaměstnání.Nevznikne-li mi <strong>jako</strong> uchazeči o zaměstnání nárok na hmotné zabezpečení nebonedosahuje-li výše přiznaného hmotného zabezpečení ţivotního minima anebo nejsem-li<strong>jako</strong> občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň můj příjem nedosahujeţivotního minima, mám právo si na příslušném obecním úřadu poţádat (za splněnípodmínek tzv. <strong>sociální</strong> potřebnosti) o poskytování dávek <strong>sociální</strong> péče.Neuzavírat se do sebeSledovat dění kolem sebe, udrţovat neustálý kontakt s trhem práce a s širším<strong>sociální</strong>m okolím, které je jedním z nejvýznamnějších zdrojů včasné a kvalitní informaceo moţnosti zaměstnání.Na přechodnou dobu si najít práci i méně placenouNa krátkou dobu si najít i práci tzv. pod svojí kvalifikací (třeba i na částečnýpracovní úvazek), jen nezůstávat v nečinnosti.Promyslet si úspornou ţivotní strategii.Finanční nedostatek je příleţitostí přehodnotit dosavadní ţivotní hodnoty. Drahýautomobil, plýtvání energií, nesmyslné hromadění předmětů a podobně nemusí být dennínutností a navíc prospěje i ţivotnímu prostředí.Důsledně pečovat o své zdravíObavy ze ztráty práce anebo nezaměstnanost jsou často provázeny pocity úzkosti,smutku a depresemi. Ty se mohou po čase somatizovat a vyvolat některé z tzv. psychosomatickýchonemocnění. Nepříznivé duševní stavy provázené ztrátou práce se dajízmírnit přiměřeným tělesným cvičením, relaxací nebo psychoterapií. Dobrý zdravotní stavpomáhá také udrţovat dostatek odpočinku a aktivity. V době ztráty práce absentuje dřívepravidelný denní rytmus, je proto potřebné ho udrţovat i nadále přiměřenýmnaplánovaným denním programem.66
ZÁVĚR<strong>Nezaměstnanost</strong> sebou přináší ekonomické, psychologické a <strong>sociální</strong> dopady nejenpro nezaměstnaného jedince, ale i pro celou společnost.Situace na trhu práce ve vybraném znojemském regionu je znepokojivá, jak tovyplývá ze zpracované analýzy nezaměstnanosti v této bakalářské práci. Tento region seřadí na přední místa v pořadí okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celé ČR. V tétosouvislosti je nutné si uvědomit, ţe s růstem počtu nezaměstnaných zároveň rostou iekonomické a <strong>sociální</strong> dopady postihující nejen zmíněný region, ale celou naši společnost.Analýza vybraného regionu ukázala, ţe nezaměstnanost působí selektivně apostihuje především tzv. rizikové skupiny lidí. Dokazuje to také vysoké procento těchtouchazečů z celkového počtu nezaměstnaných evidovaných na znojemském úřadu práce.Ze situace na trhu práce ve znojemském regionu vyplývá, ţe ke skupinám s největšímrizikem ztráty práce patří především osoby se základním vzděláním a bez odbornékvalifikace, absolventi škol a mladiství, starší občané v předdůchodovém věku, ţenys malými dětmi, občané se sníţenou pracovní schopností a zejména pak dlouhodoběnezaměstnaní. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům při uplatnění pracovní síly na trhupráce, kde výraznou roli sehrává výše kvalifikace a kvalita <strong>sociální</strong>ch dovedností, bude protyto rizikové skupiny stále obtíţnější získat zaměstnání. Tito lidé mají bez jakékoli pomocijen velmi malou pravděpodobnost umístit se na trhu práce. Z tohoto důvodu by se mělatěmto problémovým skupinám věnovat zvýšená pozornost a poskytovat jim veškerádostupná pomoc – především poradenská, která by zmírňovala případné negativní dopadynezaměstnanosti.Ve výzkumné části této bakalářské práce bylo metodou hloubkových rozhovorůzkoumáno vnímání nezaměstnanosti <strong>jako</strong> psychologického a <strong>sociální</strong>ho fenoménu. Bylypotvrzeny výchozí hypotézy, ţe nezaměstnanost má vliv na kvalitu mezilidských vztahů,na vnímání sebe sama a na psychiku nezaměstnaného jedince. Výzkum ukázal, ţe většinadotázaných nezaměstnaných proţívá psychickou deprivaci ze ztráty práce. V období jejichnezaměstnanosti u nich klesá sebevědomí a sebeúcta, trpí často pocity neuţitečnosti abeznaděje a dochází u nich ke ztrátě <strong>sociální</strong>ho statusu. Potvrdilo se, ţe nezaměstnanost jezávaţný <strong>sociální</strong> a <strong>psychologický</strong> fenomén, který mívá za následek změnu ţivotní úrovně,pokles <strong>sociální</strong>ho statusu, krize v rodině, změnu v <strong>sociální</strong>ch vztazích, ztrátu autority,67