Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální.pdf

na trhu práce je pracovní síla. Ta vystupuje v tomto případě jako výrobní činitel a jejímezní produktivita spoluurčuje pak její pozici na trhu práce.Sociální funkce trhu práce. V procesu směny jsou prostřednictvím nabídky pracovnísíly a poptávky po pracovní síle určovány mzdy a další podmínky zaměstnanosti,například pracovní doba. Stranami zúčastněnými v tomto procesu jsou zejménazaměstnavatelé a zaměstnanci. Vedle nich do tohoto procesu zasahují další partneři:státní instituce, odbory, někdy i politické lobby a další, kteří tento proces ovlivňují,neboť souvisí s jejich ekonomickými a politickými zájmy. [4, s. 5]Ze sociálního pohledu je nezaměstnanost neţádoucím jevem, neboť sociálnízkušenosti nezaměstnaných jsou vesměs velice nepříznivé. Z ekonomického pohledu jenezaměstnanost projevem mikrostrukturálníí adaptace ekonomiky. Je projevem adůsledkem vzniku, zániku a omezování některých výrob a činností a tím i pracovních míst.Jako taková je „určitá nezaměstnanost“ spojena s mobilitou pracovní síly a je výrazemtoho, ţe část pracovních sil se přizpůsobuje technologickým změnám (rekvalifikuje se,hledá si nové pracovní místo, stěhuje se za prací apod.). Tato nezaměstnanost jepředpokladem adaptačních procesů, usnadňuje strnulost ekonomiky. Nepřekročí-linezaměstnanost „určitou mez“, jde ve vyspělých trţních ekonomikách o přirozenýprůvodní jev, svým způsobem ekonomicky nezbytný, který je zvládnutelný různýmimakroekonomickými opatřeními a politikou zaměstnanosti. [4, s. 16, 17]Lidé reagují na ekonomické a sociální podmínky trţního hospodářství velmidiferencovaně. Vyšší dynamiku ţivotních podmínek chápou mnozí jako příleţitost měnitsvé ţivotní podmínky vlastní aktivitou. Plánují soukromé podnikání, zvyšují si kvalifikaci,hledají nové zaměstnání, rozvíjejí své zájmy a aktivity mimo pracovní trh a rozšiřují sivlastní síť sociálních styků. Velké skupiny lidí však podléhají nejistotě, depresi, nezájmuaţ neschopnosti měnit naučené stereotypy chování z období vlády minulých ekonomickýchvztahů. Jejich pracovní pasivita spojená s kritikou změn vede často k defenzivní ţivotnístrategii. [8]17