Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální.pdf

1.5 Nabídka a poptávka po práciNabídkou práce se rozumí nabídka práce ze strany jednotlivců. Lidé nabízejína trhu práce své dovednosti, znalosti, zkušenosti, svou kvalifikaci apod. Jedná se tedyo počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet odpracovanýchhodin při výdělečné činnosti v továrnách, na farmách a v jiných podnicích, ve vládě neboneziskových institucích. Nabídka práce podmiňuje jak bohatství společnosti, tak ţivotníúroveň jednotlivců.Nabídka práce představuje volbu spotřebitele, který porovnává uţitek z volnéhočasu s uţitkem, který mu plyne z výrobků a sluţeb, jeţ nakoupí za mzdu, získanou tím,ţe volný čas obětuje a nabízí více práce. Nabídka pracovních sil na trhu práce je tedyzávislá na výši reálné mzdové sazby a na mezní újmě z práce spojené s obětovánímvolného času. S výší mzdové sazby se mění volba mezi uţitkem, který plyne spotřebiteliz výrobků a sluţeb, a uţitkem z volného času.S růstem mzdové sazby nabízí spotřebitel více práce, neboť kaţdá další hodinapráce přináší více důchodu, ze kterého plyne větší uţitek z výrobků a sluţeb.Spotřebovávané výrobky a sluţby jsou substitutem odpočinku. Při vyšší mzdové sazbězpravidla dochází k omezení počtu odpracovaných hodin, tedy k omezení nabídky práce.Vyšší mzdová sazba (za předpokladu, ţe se ceny výrobků a sluţeb nemění) zvyšuje reálnédůchody a volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času.Při niţší mzdové sazbě převládá tzv. substituční efekt, který má za následek,ţe při zvýšení mzdové úrovně se zájem o práci zvyšuje, tedy nabídka práce roste. Při vyššímzdové sazbě převládá tzv. důchodový efekt, který má za následek, ţe při vyšších mzdáchsi můţeme dovolit více volného času, svoje dosavadní nároky můţeme uspokojitpři omezení pracovní nabídky, nabídka práce tedy klesá.Hlavními determinantami nabídky práce tedy jsou: reálné mzdy (jejich současná iočekávaná úroveň), jmění (majetek), mimopracovní příjmy (včetně vládních transferů),demografický vývoj (zejména počet a věková struktura obyvatelstva), míra ekonomickéaktivity obyvatelstva (tj. poměr mezi pracujícím obyvatelstvem a obyvatelstvem celkemnebo poměr mezi pracujícím obyvatelstvem v produktivním věku a obyvatelstvemv produktivním věku, vyjádřený v %), úroková míra a společenská tradice. [5, s. 8, 9]18