Památky archeologické XCV (95) / 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Recenze – Rezensionen – Reviews
(VDC), který byl poprvé užit v souvislosti se sídlištěm
v Lovosicích (Salač 1990). Právě z informací v recenzované
knize ovšem jasně vyplývá, že sídliště v Bad Nauheimu je,
co se týče dokladů výroby i distribuce, o řád výše než
sídliště lovosické. Nepochybně tedy i v rámci neopevněných
VDC budeme shledávat velké rozdíly z hlediska jejich
významu, podobně jako u oppid. Nutno zdůraznit, že
počet VDC této nejvyšší kategorie i poznatky o nich ve
střední Evropě výrazně rostou – Berching-Pollanten, Němčice
nad Hanou, Roseldorf, Etzersdorf, Dürrnberg apod.
Porovnáme-li množství, kvalitu, ale i chronologii nálezů
z VDC a z oppid, můžeme pozorovat více či méně výrazné
rozdíly a posuny. Poznávání VDC tedy zřejmě zásadně
pozmění i pohled na laténská oppida, především z pohledu
hospodářského. Z tohoto hlediska představuje recenzovaná
kniha zásadní přínos. Na druhou stranu odborník
postrádá řadu informací a údajů – o množství nálezů,
o jejich rozborech, přesnější chronologii atd. Jinak tomu
však být ani nemůže, když samotné výzkumy nejsou
zpracovány. Hlavním cílem knihy mělo být upoutat pozornost
na naleziště Bad Nauheim i na neutěšený stav jeho
zpracování a poznání, a to se editorce i všem autorům
nepochybně povedlo. Zda to však povede ke kýženému cíli,
totiž k získání prostředků na vědecké zpracování této
významné lokality, se teprve ukáže. Že by si to Bad Nauheim
i všichni, kteří se na zdejších vykopávkách a jejich
zpracování podíleli a podílejí, zasloužili, o tom není sporu.
Na výsledky bádání o Bad Nauheimu čeká celá archeologická
Evropa.
Čtenář-archeolog se při čtení knihy možná místy diví
výběru a uspořádání obrázků, či obsahu některých pasáží,
stejně jako drobným nepřesnostem, 2 ovšem uvědomí-li si,
jaké cíle si kniha klade, i fakt, že vznikla během pouhých
deseti měsíců (str. 309), nezbývá mu, než k výsledku
poblahopřát.
Literatura
Kull, B. – Westphal, Th. 2003:
Sole + Holz = Salz. Erste Ergebnisse der Dendroarcheologie
in Bad Nauheim, Berichte der Kommission für Archäologische
Landesforschung in Hessen 7, 131–154.
Ludwig, R. 1867:
Die alten Salinen bei Bad Nauheim, Archiv Hess. Gesch.
Altkde. 11, 46–61.
Salač, V. 1990:
K poznání laténského (LT C2–D1) výrobního a distribučního
centra v Lovosicích — Zu Untersuchungen über ein
latènezeitliches (LT C2–D1) Produktions- und Distributionszentrum
in Lovosice, Archeologické rozhledy 42,
609–639.
Schönberger, H. 1952:
Die Spätlatènezeit in Wetterau, Salburg-Jahrbuch 11,
21–130.
Simon, H.-G. 1976:
Die Funde aus den frühkaiserzeitlichen Lagern Rödgen,
Friedberg und Bad Nauheim. In: Römerlager Rödgen.
Limesforschungen 15. Berlin, 51–264.
Simon, H.-G. 1977:
Die Römerturm auf dem Johannisberg bei Bad Nauheim,
Wetterauer Geschichtsbl. 26, 27–48.
Süß, L. 1969:
Schwarze Schüssel mit Zinnaplikationen aus Bad Nauheim.
In: Frey, O.-H. (Hrsg.): Marburger Beiträge zur Archäo-
2 Např. na str. 160 v textu stojí, že dokumentace se v terénu
zhotovovala v měřítku 1 : 20 (cf. též str. 166, Abb. 110), ač na
vyobrazeném původním plánu je napsáno 1 : 10. Na následující
str. je tentýž profil digitalizovaný, avšak právě již v měřítku
(přibližně) 1 : 20.
265–298
logie der Kelten. Festschrift für Wolfgang Dehn zum 60.
Geburtstag. Fundberichte aus Hessen Beiheft 1, 288–327.
Süß, L. 1978a:
Die frühmittelalterliche Saline von Bad Nauheim. Mat.
Vor- und Frühgesch. Hessen 3. Frankfurt a. M.
Süß, L. 1978b:
Das Salzmuseum des Hessischen Staatsbades Bad Nauheim.
Ein Führer durch das Museum. Friedberg.
Vogt, U. 1996:
Bad Nauheim, ein keltischer Industriestandort am Rand
der Wetterau. In: Jockenhövel, A. (Hrsg.): Bergbau, Verhüttung
und Waldnutzung im Mittelalter. Auswirkungen
auf Mensch und Umwelt. Vierteljahresschr. Sozial- u.
Wirtsch. Gesch. Beih. 121. Stuttgart, 68–83.
Vogt, U. 1997:
Die Ur- und Frühgeschichte (Bad) Nauheims. Von den
Anfängen bis zum Mittelalter. In: Vom Söderdorf zum
Herzheilbad 1997, 11–62.
PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ XCV, 2004 281