Památky archeologické XCV (95) / 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Recenze – Rezensionen – Reviews
období, jsou tordované exempláře, které můžeme dále
rozlišit zejména podle úpravy konců. Celkem 11 tordovaných
nákrčníků a stejně tolik fragmentů, upravených
na náramky nebo jiné menší kroužky, má konce ztenčené
a hladké („tordierte Halsringe mit verjüngten Enden“).
Objevují se nejčastěji v závěru periody III (Ha A1) a v periodě
IV (Ha A2 – Ha B1). Tordované nákrčníky s ploše roztepanými
hladkými konci svinutými v očko („tordierte
Halsringe mit Ösenenden“) byly v Polsku zjištěny v sedmi
případech. Ojediněle se mohou vyskytnou již v periodě II,
avšak běžnější jsou ve druhé polovině periody III a během
periody následující.
Tordované dvojité a trojité nákrčníky („tordierte Doppel-
und Dreifach-Halsringe“) se v Polsku koncentrují
zejména v oblasti rozšíření hornoslezsko-malopolské
skupiny lužické kultury. Tyto tzv. středoevropské vícedílné
nákrčníky („mitteleuropäische mehrfache Bronzehalsringe“)
se objevují na rozsáhlém území, a to prakticky od
Francie a Německa až po Moravu, Slovensko a Maďarsko.
V Polsku jsou děleny na dvě nestejně početně zastoupené
varianty.
K variantě A je přiřazeno celkem 35 dvojitých tordovaných
nákrčníků, jejichž jeden hladký konec je tvořen
smyčkou a druhý zahnut do dvojitého háčku, aby bylo
možné pružnou ozdobu na krku zapnout. Variantu B
reprezentuje jediný exemplář trojitého tordovaného
nákrčníku, na který jsou navíc navlečeny ozdobné
spirálky a řetízky.
Řada dvojitých tordovaných nákrčníků pochází z hrobů,
a to i kostrových, kde byly objeveny v oblasti krku zemřelého,
což jednoznačně potvrzuje jejich funkci. Část exemplářů
je známa také z depotů. Datování těchto nákrčníků
je v polské literatuře široce diskutováno a jednotlivé nálezy
jsou podle konkrétních kontextů zařazovány do období od
mladší části periody III (Bz A1) až po pozdně bronzovou
periodu V (Ha B2–3).
Na konci soupisu je uvedeno 21 převážně typologicky
a chronologicky blíže nezařaditelných nebo nezvěstných
nákrčníků, pocházejících většinou z depotů bronzových
předmětů.
Závěrečné shrnutí sledované problematiky, odkazující
mimo jiné na přehlednou skládačku se znázorněním
chronologického postavení probíraných typů nákrčníků
v rámci jednotlivých částí Polska (cf. Taf. 79), je rozšířeno
o jeho polskou mutaci. Tento zdánlivě drobný detail
ukazuje na silné postavení polské archeologie v zahraničí,
které je srovnatelné s jinými vyspělými státy, neboť
minimálně souhrny v mateřském jazyce třeba francouzských
či italských badatelů se v této německé edici také
běžně objevují.
Práce je standardně vybavena soupisem zkrácených
citací literatury a časopisů, seznamem příslušných muzeí
a sbírek i rejstříkem lokalit. Probírané nákrčníky jsou
detailně kresebně dokumentovány na 55 tabulkách.
Následuje celková mapa rozšíření i jednotlivé mapy
nálezů, rozlišené podle časových horizontů a kontextů.
Šest map zachycuje rozložení hlavních sledovaných typů
a variant nákrčníků na polském území. Na 14 tabulkách
jsou pak předvedeny chronologicky významné nálezové
celky vybraných exemplářů.
Literatura
Furmánek, V. 1980:
Die Anhänger in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde
XI, 3. München.
Gedl, M. 1980:
Die Dolche und Stabdolche in Polen. Prähistorische Bronzefunde
VI, 4. München.
265–298
Gedl, M. 1981:
Die Rasiermesser in Polen. Prähistorische Bronzefunde
VIII, 4. München.
Gedl, M. 1983:
Die Nadeln in Polen I (Frühe und ältere Bronzezeit).
Prähistorische Bronzefunde XIII, 7. München.
Gedl, M. 1984:
Die Messer in Polen. Prähistorische Bronzefunde VII, 4.
München.
Gedl, M. 1988:
Die Toilettegeräte in Polen. Prähistorische Bronzefunde
XV, 1. München.
Gedl, M. 1995:
Die Sicheln in Polen. Prähistorische Bronzefunde XVIII,
4. Stuttgart.
Gedl, M. 2001:
Die Bronzegefäße in Polen. Prähistorische Bronzefunde II,
15. Stuttgart.
Gedl, M. 2004:
Die Beile in Polen IV. Prähistorische Bronzefunde IX, 24.
Stuttgart.
Kilian-Dirlmeier, I. 1979:
Die Anhänger in Griechenland von der mykenischen bis
zur spätgeometrischen Zeit. Prähistorische Bronzefunde
XI, 2. München.
Novotná, M. 1984:
Halsringe und Diademe in der Slowakei. Prähistorische
Bronzefunde XI, 4. München.
Wels-Weyrauch, U. 1978:
Die Anhänger und Halsringe in Südwestdeutschland und
Nordbayern. Prähistorische Bronzefunde XI, 1. München.
Wels-Weyrauch, U. 1991:
Die Anhänger in Südbayern. Prähistorische Bronzefunde
XI, 5. Stuttgart.
PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ XCV, 2004 267