Josef Žádník

udeme pít. Já ihned odpověděl, že pivo. Přijde mi hrozně legrační, jak asiaté pijí alkohol, aby
stvrdili nějaký obchod či nějakou oslavu, což se děje skoro po celém světě. Ale oni nic
nevydrží. Po sléze, co jsem stoupl v očích ředitele a vypil je ze zásob piva, mi James
(president ASIEN Hangzhou – studentská organize pro podnikání) řekl, že
takových lidí by tu potřebovali víc. Že bych prý mohl dělat pro čínské
společnosti zabíjecího manažera (dobrá práce ☺ ). Během večeře ještě
následovala pálenka a odchod na hotýlek někdo s lehkou hlavou a někdo
jako Kevin s krví podlitými oči.
Na hotelu ještě následoval meeting ohledně budoucího dne, abychom si
rozdělili třídy a řekli, kdo co bude potřebovat. Vybojoval jsem si nejstarší
ročník, tedy šesťáky. Pak už jen následovaly karetní hry a spánek.
Než se pustím do dalšího dne, tak bych vám rád něco řekl o Čínském
školství.
Není to tu takový socialismus jak jsem očekával, smíš tvrdý kapitalismus. Tohle mě na Číně
jaksi zklamalo, myslel jsem, že zde je vše zadarmo z veřejných služeb, ale v tomto jsem se
zmýlil. Mají tu de facto tři stupně jako u nás. Základní, střední a vysoké školy. Základní škola
je od nějakých šesti let do dvanácti let, něco jako první stupeň základní školy. Tento stupeň
vzdělání je přístupný všem a je zadarmo. Následuje nižší stupeň střední školy, ten trvá do
nějakých šestnácti let, od tohoto stupně vzdělání již musíte za školu platit
a není tedy toto vzdělání povinné. Následuje vyšší střední a vysoká škola.
Pro mnoho Číňanů je střední škola peklo, je to hlavně o biflování, mnozí
z nich mi říkali, že oproti střední škole si na vysoké odpočinou.Pokud
budete chtít studovat střední školu, tak si musíte připravit přibližně 4 000
RMB na rok a vysokou školu 8 000 RMB ročně a více. Existují zde i
soukromé školy, od základních až po vysoké a tam se platí mnohem více.
Nedokážu si představit tu vlnu odporu, kdyby se v tak bohaté zemi, jako
jsme my začalo platit školné pouze v takové výši jako tady. Už jen bych
dodal k vysokým školám, že tu jsou i jedny vysoké školy, kde nejsou
poplatky. Z těchto vysokých škol vycházejí pracovníci státní správy a
učitelé. Když tuto školu studujete, musíte následně několik let pracovat ve státní správě.
Například učitel je poslán učit na nějakou vesnici minimálně na dva roky a pak teprve do
města. Když jsem se o tomto systému bavil se studenty tak mi říkali, že je zde ale veliký
problém v tom, že jak je Čína velká, tak není výjimkou, že nefunguje komunikace mezi orgány
státní správy a že prostě někteří studenti do práce na venkově nenastoupí a nikdo se to
nedozví. Musím říci, že to tu není takové jednoduché z tohoto pohledu.
Druhý den, po budíčku a snídani, jsme nastoupili do školy. Představili jsme se třídě a začalo
vyučování. Někdo přednášel o olympijských hrách, jinde bylo malování,
moře, origami, prostě něco, aby se děti dostala také k něčemu novému. Já
jsem měl připravenou hodinu zeměpisu, po té, co jsem nalepil na zeď
mapu Evropy, se kterou jsem se několik hodin lopotil na koleji, jsem ořezal
pastelky dal dětem volnou ruku ať mi vybarví moře, docela se jim to
povedlo a trefili i Černé moře, jenom zapomněli na Balt. Hnedka jsem
mohl vidět ve třídě, kdo je z jakých poměrů, nikoli z oblečení či
vystupování, ale z toho kdo co ví. Měl jsem ve třídě dva kluky, kteří byli
docela bystří a věděli toho docela hodně oproti ostatním. Pak si každý
vybral zemi naučili jsme se je vyslovovat v čínštině i v angličtině a hodina
pro dnešek skončila. Během dne byly tři vyučovací hodiny, během ostatních dvou jsem