Informační brožura v češtině - Asociace manažerů absolventů

TALLIN
Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo
Talin, dříve rovněž Revel, německy
dříve
Reval, švédsky dříve Lindanäs) je
hlavní město Estonska a přístav na
jižním pobřeží Finského zálivu
Baltského moře.
HISTORIE TALLINU
Kraj Harjumaa
Starosta Edgar Savisaar
Rozloha 159,2 km²
Archeologické nálezy dokládají, že
území Tallinnu, bylo poměrně hustě
Počet obyvatel 400 911 (2007)
osídleno již od počátku doby železné,
tedy již v raném 1. tisíciletí. Nejpozději
v 10. století se v centru dnešního
Hustota zalidnění 2 518,3 obyv./km²
Tallinnu zformovalo sídlo raně
městského typu. Nálezy byzantských, německých a anglosaských mincí z 10. až
12. století dokládají, že město bylo významným přístavem a silným obchodním
centrem.
Nejstarší historickou zmínkou o Tallinnu je popis Estonska od arabského
zeměpisce Al-Idrísího z roku 1154, v němž se objevuje též hradiště Qaliwani;
podle vícera historiků je ovšem pravděpodobné, že v popisu došlo k záměně, a
že Tallinn je ve skutečnosti popsán jako „květoucí město“ Anhil, zatímco Qaliwani
odpovídá hradišti Hanila. Tallinn se už tehdy pravděpodobně skládal z hradu na
vrchu Toompea a z „dolního města“, tedy trhového sídliště pod hradem, kde již v
prvních letech 13. století stály též křesťanské kostely.
Další pramenná zmínka o Tallinnu pochází z kroniky Jindřicha Lotyše a týká se
jeho dobytí a zničení dánským králem Valdemarem II. v roce 1219. Na místě
původního estonského hradu dal dánský král postavit opevnění zprvu dřevěné,
jak dokazují popisy útoků z let 1221 a 1223, v nichž se Estonci pokoušeli Tallinn
znovu ovládnout.
Dánové v roce 1227 po porážce u Bornhøvedu ztratili město ve prospěch Řádu
mečových bratří. Zkušení řádoví stavitelé v následujících dvou letech vybudovali
na vrchu Toompea zprvu neveliký, ale z vojenského hlediska moderní kamenný
hrad. Na diplomatický tlak papeže však roku 1238 musí mečový řád předat
severní Estonsko včetně Tallinnu opět Dánsku. Dánský král ještě téhož roku
uděluje městu základní městské privileje, a roku 1248 pak město dostává plná
městská práva podle lubeckého vzoru.
Rychle rostoucí obchodní a přístavní sídlo na místě někdejšího trhového sídliště
bylo roku 1265 administrativně odděleno od královského hradu a stalo se
samostatným středověkým městem v plném smyslu slova. V témže roce byla
zahájena stavba nového opevnění města, zatímco hrad začali Dánové
přestavovat v jednu z největších tehdejších pevností o hradbách celkové délky
2,5 km a výšky až 16 m o 45 baštách. Roku 1285 se urbs Revalia stává
181