Informační brožura v češtině - Asociace manažerů absolventů

nejsevernějším členem Hansy. Když pak v roce 1346 Dánsko oslabené
Svatojiřským povstáním prodává své estonské državy Řádu německých rytířů, a
ten je za protislužby krátce přenechává Livonskému řádu, znamená to sice další
rozšiřování a přestavby samostatně spravovaného hradu, avšak život dolního
města tím téměř není ovlivněn. Během svých hansovních let prožívá starý Tallinn
největší rozkvět. Většina dnes ceněných památek tallinnského Starého Města
pochází právě z této doby. Počtem obyvatel se stává Tallinn jedním z největších
měst Severní Evropy. Roku 1525 město přijímá lutherskou reformaci.
Postup reformace výrazně oslabil moc Livonského řádu v Pobaltí a o dosavadní
řádové državy začaly soupeřit okolní mocnosti — Rusko, Švédsko, Dánsko a
Polsko. Roku 1558 vypuká Livonská válka, která pak sužuje zemi pětadvacet let.
Tallinnští radní se roku 1561 dobrovolně podřizují moci švédského krále, který jim
slibuje zachování městských privilejí. Švédové ovládnou celé severní Estonsko,
ale již 1569 ostřelují Tallinn útočící Dánové, na přelomu let 1570 a 1571 město
obléhají a jeho okolí Rusové, další pustošivý ruský pokus o dobytí města se
odehraje 1577. Teprve roku 1583 nastává mír pod švédskou nadvládou.
Souběžný úpadek Hansy pak znamená postupnou proměnu Tallinnu z metropole
severu na provinční centrum švédské správy. Švédové se však aktivně zasazují o
rozvoj vzdělanosti a technologie. Roku 1631 zakládají ve městě první gymnázium
a 1635 tiskárnu, která tiskne též knihy v estonštině. Na stavební tváři města se
švédské období projeví především vystavěním prstence bastionů kolem města
koncem 17. století a rozvojem předměstí, dnešních čtvrtí Kalamaja, Tõnismäe,
Köismäe, Jaani a dalších.
Ruský pravoslavný chrám Alexandra NěvskéhoRoku 1700 vypuká těžká a ničivá
Severní válka, kterou se Rusko snaží vyrvat Švédsku nadvládu nad Baltem. Po
zahájení ruského útoku na Tallinn a vypálení části města se v září roku 1710
tallinnská radnice vzdává Rusům. Válka spolu s morovou epidemií způsobí
úbytek tallinnského obyvatelstva na pouhou desetinu předválečného stavu.
Teprve koncem 18. století se město zotaví z následků ruského vpádu a dosáhne
velikosti, kterou mělo před vypuknutím války. Jeho růst však plynule pokračuje,
takže v roce 1917 v něm žije kolem 160 000 obyvatel. Ruské období se na tváři
města podepisuje několika význačnými barokními budovami, z nichž nejznámější
je carský palác v Kateřinském údolí, v době svého vybudování za městem, na
východním okraji dnešní městské části Kesklinn.
Ruská nadvláda skončila vyhlášením Estonské samostatnosti roku 1918. Tallinn
byl vyhlášen hlavním městem Estonské republiky. Během následné estonské
osvobozenecké války se město sice počátkem roku 1919 ocitlo v ohrožení, ale
ruská vojska do něho už nevstoupila. Válečné události a následná bída vedly ke
snížení počtu obyvatel Tallinnu přibližně o třetinu vůči roku 1917. Po roce 1920
však město začíná opět růst, a to jak rozšiřováním předměstí, tak zhušťováním
zástavby na dosud urbanizovaném území. Do města jsou začleněny některé
dříve samostatné okolní obce, roku 1940 pak i město Nõmme.
Boje o Tallinn v roce 1941Téhož roku však přichází sovětská okupace Estonska,
pak obsazení hitlerovským Německem, a roku 1944 návrat sovětské moci.
182