stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
��<br />
festivaly, koncerty<br />
hrají koledy, pastorely a vánoční mše – slavným rekordmanem<br />
je určitě oblíbená „Rybovka“ – a publikum bývá osloveno<br />
i odlehčenou formou, aby se narušila představa o přílišné<br />
„vážnosti“ koncertů klasické hudby. Často dochází i na<br />
muzikály, o Gershwinovi ani nemluvě.<br />
Oba hlavní pražské orchestry, Česká fi lharmonie a Symfonický<br />
orchestr hl. města Prahy FOK, dospěly ve svých<br />
předvánočních koncertech ke stejnému nápadu – a sice využít<br />
ve svých programech i recitátorského umění. I když dramaturgové<br />
a produkční obou těles sáhli po vskutku osvědčených<br />
představitelích tohoto uměleckého oboru, tak i při<br />
všech kvalitách Alfreda Strejčka (s ČF) na sebe určitě větší<br />
pozornost upoutali Pražští symfonikové (o čemž nakonec<br />
19. a 20. 12. svědčilo i nabité hlediště Smetanovy síně), jejichž<br />
hlavní hvězdou se stal Marek Eben.<br />
Známý moderátor a herec přednesl s orchestrem FOK, řízeným<br />
Liborem Peškem, vyhlášený „vysvětlující“ part ve<br />
skladbě Benjamina Brittena Průvodce mladého člověka orchestrem.<br />
Skladba, ve které skladatel využívá tématu z barokní<br />
skladby Henryho Purcella, aby seznámil převážně dětské<br />
publikum s orchestrem a nástroji v něm, patří k základnímu<br />
fondu děl 20. století a byla nesčetněkrát využívána i pedagogicky.<br />
Asi proto Eben s humorem připomněl „výchovňáky“<br />
(dle vlastních slov) svého dětství a text i jeho přednes<br />
si upravil přístupnější formou pro dospělé publikum. Trochu<br />
ale zarazilo až uspěchané tempo orchestru, který Ebena někdy<br />
nenechal ani domluvit. V dalším programu se Peškovi<br />
dařilo lépe se skladbou Central Park in the Dark Američana<br />
Charlese Ivese, která koncert zahajovala a připomněla<br />
českému publiku dílo skladatele, který na našich pódiích<br />
zaznívá poměrně zřídka. Mnohem známější a v poslední době<br />
dokonce velice módní je oproti tomu Argentinec Astor<br />
Piazzolla. Jeho Tři tanga se sólistou Ladislavem Horákem<br />
na akordeon, hraná před přestávkou, byla vrcholem programu<br />
a příjemně naladila publikum, kterému ani nevadilo, že<br />
skladba byla původně psaná pro bandoneon, který je ale u<br />
nás spíše raritou.<br />
Koncert měl tedy opravdový úspěch, trochu mě pouze zarazila<br />
krátkost jeho programu. Končilo se již před devátou<br />
hodinou, což u večerních koncertů nebývá až na výjimky zvykem,<br />
a tak jedna skladba navíc by se určitě do jinak velice<br />
atraktivní sestavy hodila. •<br />
Ladislav Horák se představil ve skladbě Tři tanga Astora Piazzolly.<br />
Foto Prokop Souček<br />
Eva Urbanová na prknech Národního divadla slavnostně ukončila 20. výročí<br />
své koncertní dráhy.<br />
eva urbanová slavila<br />
s mnoha hosty<br />
Praha, Národní divadlo<br />
� Vladimír Říha<br />
Naše nejznámější operní pěvkyně, sopranistka Eva Urbanová,<br />
letos slavila 20 let na operní scéně a připravila k tomuto<br />
výročí turné po českých a moravských městech. Jeho<br />
závěr spojila s tradičním předvánočním koncertem a ND ji<br />
poskytlo historickou budovu, orchestr a některé hosty, aby<br />
nejen pěvkyni gratulovali, ale spolu s ní si i zazpívali. Galavečer<br />
21. 12. ve zcela zaplněném divadle měl tak dvojnásobně<br />
slavnostní atmosféru.<br />
Hned je ale třeba poznamenat, že předvánoční doba se v repertoáru<br />
večera vůbec neodrazila, koncert byl typickým<br />
operním gala se scénami z oper. V první polovině z če ských<br />
oper (Smetana – Libuše; Dvořák – Jakobín, Rusalka; Janáček<br />
– Její pastorkyňa), ve druhé z italských oper (F. Cilea –<br />
Adriana Lecouvreur, A. Ponchielli – La Gioconda, P. Mascagni<br />
– Sedlák kavalír). Pěvkyni doprovázel orchestr Národního<br />
divadla řízený hostujícím Ondrejem Lenárdem, který<br />
se samostatně představil v intermezzech z Leoncavallových<br />
Komediantů, Pucciniho Manon Lescaut a Mascagniho Sedláka<br />
kavalíra. Podal slušný, zejména v druhé polovině kvalitní<br />
výkon, byť úrovně známé z koncertů s Johnem Fiorem<br />
nedosáhl.<br />
Urbanová zpívala uvolněně, s jistotou a se všemi klady svého<br />
přednesu tak ideálního především pro role operních heroin.<br />
Libuší začala a Libuší jako přídavkem excelentní večer<br />
ukončila, přidala již tradičně Libušino proroctví. Vedle protagonistky<br />
se skvěle uvedli v první půli Luděk Vele, Yvona<br />
Škvárová a Gabriela Beňačková – s ní si Eva Urbanová zopakovala<br />
scénu z Její pastorkyně, kterou jsme slyšeli v o něco<br />
lepší verzi na Pražském jaru. Ve druhé části večera, „italské“,<br />
se přidal ještě Jiří Kubík a na úplný závěr se objevil<br />
i Peter Dvorský zpívající s Urbanovou duet z Mascagniho<br />
Sedláka kavalíra.<br />
Foto Zdeněk Chrapek
Change language