contact_office_magazine_#37_czech

Office Concepts
© iStock
kace formou koučinku, školení, seminářů, konferencí
nebo vzdělávacího volna. To vše přispívá ke zdravému
pracovišti.“
Zeptáte-li se lidí, kteří se v současné době zabývají
psychologií práce a zdraví, řeknou vám, že měkké
faktory, jako je výživa, pohyb a sociální pracovní klima,
hrají ve skutečnosti hlavní roli a jsou možná dokonce
největším hlediskem pro dosažení zdravého a dobrého
pocitu z práce. Mnoho zaměstnavatelů totiž už
zvládlo kvalitně vyřešit otázky ergonomického a dobře
fungujícího pracoviště. „Zdravá výživa na pracovišti,“
říká psycholožka práce a zdraví Christine Koraková
ze Štýrského Hradce, „je jedním z nejdůležitějších
a zároveň nejsnáze realizovatelných parametrů.“
Velké podniky s vlastní jídelnou potřebují lehké
a kvalitní jídelníčky, menší firmy do 30 nebo 40
zaměstnanců by měly poskytovat možnost samostatné
přípravy jídla s pomocí odborníka.
„Firmy se nicméně stále častěji obracejí na externí,
udržitelné doručovací služby, například mjam,
Foodora nebo Lieferando v sektoru B2B,“ říká Koraková.
„Nabídka zdravých zeleninových pokrmů
doručovaných do kanceláře neustále roste.“ Obvykle
to probíhá tak, že si zaměstnavatel pronajme vhodnou
ohřívací troubu a zaměstnanci získávají za několik
málo korun regionální, čerstvě připravené jídlo.
A ano, znamená to mnohem víc než jen zelené jablko
v přepravce s biopotravinami. Podle modelu a standardu
kvality lze získat různé certifikáty pro „zelené“
vaření, od Grüner Teller (Zelený talíř) až po Grüne
Haube (Zelená kuchařská čepice).
Bernhard Kern, generální ředitel společnosti Roomware
Consulting GmbH, dokonce zastává názor,
že design a vybavení společenských místností –
konkrétně kaváren, restaurací a míst pro neformální
setkávání – představuje jeden z klíčových požadavků
a výzev, kterým budou zaměstnavatelé v budoucnu stále
více čelit.
„Dobrá jídelna, přitažlivé a ohleduplné vybavení,
otevřená a flexibilní firemní kultura, která umožňuje
pracovat celý den v jídelně s notebookem a caffè latte,
pokud to tak chcete mít, to vše jsou důležité přednosti,
které není radno podceňovat.“ Podle Kerna tyto faktory
představují důležitý nástroj pro hledání kvalitních
pracovníků a budování značky zaměstnavatele, zejména
na trhu, který v současné době kvůli nedostatku
pracovních sil částečně utvářejí sami zaměstnanci.
Salcburský psycholog práce Christian Blind, který se
zabývá hodnocením psychické zátěže na pracovišti,
doporučuje, aby firmy věnovaly větší pozornost rovnováze
mezi pracovním a soukromým životem než dosud.
„S pandemií koronaviru se naráz rozplynula velká
část toho, co jsme do té doby vybudovali. Raketový
vzestup práce z domova, nové digitální komunikační
nástroje a nesmírně dynamický vývoj v posledních
letech… Zkrátka, máme se opět co učit a co znovu
vytvářet.“ Nejedná se pouze o investici do efektivity,
produktivity, menšího počtu dnů nemocenské a subjektivní
i objektivní pohody na pracovišti, ale také
o nezbytná opatření vyplývající z rakouského zákona
o ochraně zaměstnanců (ArbeitnehmerInnenschutzgesetz,
ASchG), podle kterého je od roku 2013 povinné
provádět pravidelné fyzické a psychologické hodnocení
pracoviště. „Jediným problémem je, že ne všechny
podniky si to uvědomují,“ říká Blind.
Jakkoli je dnes průměrná kancelář kvalitní – přirozeně
se klade důraz na ergonomické vybavení, dobrou akustiku,
atraktivní osvětlení, ekologické stavební materiály
a zeleň ve vnitřních i venkovních prostorech –,
shodují se odborníci nad nutností zlepšit jednu konkrétní
oblast: vnitřní klima. Zaznamenávají stížnosti
na prostředí, které je příliš chladné, příliš teplé, příliš
suché, příliš profukující, zkrátka těžko snesitelné.
Klimatické problémy dokonce vykazují i mnohé novostavby.
„Vnitřní klima je pravděpodobně jediným
parametrem, u kterého nemůžeme stanovit průměrné
hodnoty.
Těžko tak o něm můžeme pronášet obecně platné
a reprezentativní výroky,“ krčí rameny Sonia Raviolaová.
„Každý totiž vnímá teplotu jinak, v závislosti na
fyzické kondici, ale třeba i na základě pohlaví. Ženy
a muži jinak spalují tuky a tedy i odlišně vnímají teplo-
tu prostředí.“ Subjektivní odchylka vnímání teploty se
pohybuje mezi dvěma a pěti stupni Celsia.
Co tedy můžeme dělat? „Mluvte o tom otevřeně
a s respektem, řešte problém konstruktivně,“
doporučuje Raviolaová. „V mnoha ohledech se nám
podařilo vyhovět požadavkům zdravé kanceláře, a já
jsem přesvědčena, že vyřešit lze i tento bod. Nepůjde
sice o univerzální řešení, jako spíš o soubor kroků,
které postupně nastaví ideální podmínky."
Wojciech Czaja
6 contact
contact 7