Červený seznam hub (makromycetů) České republiky

posléze keři a stromy), v jehož důsledku houby vázané na nelesní prostředí postupně
mizí a jsou vystřídány jinými druhy. Velký vliv na výskyt hub (většinou
ale negativní) má také hnojení umělými hnojivy a vápnění půdy.
Některé druhy lesních hub vyžadují stabilní mezoklima a mikroklima zapojeného
porostu. Pokud dojde k jeho vykácení nebo fragmentaci (budováním lesních
cest, průseků apod.), druhové spektrum hub se v důsledku změněných klimatických
a vegetačních podmínek také změní. Odstraňování souší a padlých kmenů v kulturních
lesích zase zabraňuje výskytu druhů vázaných na mrtvé a postupně tlející
dřevo. Velkým zásahem do krajiny i života řady druhů hub je kácení starých stromů
v alejích, parcích, sadech, zahradách a na hrázích rybníků a jejich nahrazování
mladými stromky. Mizí tím substrát řady parazitických, saproparazitických a saprotrofních
hub, mezi něž patří poměrně velký počet zajímavých a vzácných druhů.
Vliv sukcesního stadia biotopů
Vliv přirozené sukcese na výskyt hub je velmi významný a byl už částečně popsán
v předchozí kapitole (zarůstání člověkem uměle udržovaných nelesních ekosystémů).
Nejvýraznějším příkladem změny druhového spektra makromycetů na
určité lokalitě je změna spojená s růstem lesa, ať už při umělé výsadbě (od semenáčků
přes mladé houštiny k vysokokmennému lesu), nebo při cyklické přirozené
obnově přírodních až pralesovitých porostů (od fáze rozpadu přes fázi zmlazení
a optimální fázi opět do fáze rozpadu). Zejména ve skupině mykorhizních
hub existují druhy, které kolonizují pouze kořínky mladých stromků, pak druhy
vázané na vzrostlé stromy a nakonec druhy tvořící mykorhizu se starými stromy.
I ve skupině pozemních saprotrofů dochází ke změnám v souvislosti s tím, jak se
v dospívajícím a posléze stárnoucím lesním porostu postupně hromadí vrstva
nadložního humusu (opadané listí a jehličí, větvičky apod.).
Vliv mezidruhové kompetice a sukcese organismů v substrátu nebo hostiteli
Současné výzkumy ukazují, že velkou roli ve výskytu hub v přírodě hrají mezidruhové
vztahy (zejména kompetice). Jedná se jak o vztahy mezi různými druhy
hub v určitém substrátu (u saprotrofních hub), v těle hostitele (u parazitů a endofytů)
a v půdním prostoru poblíž kořenů stromů (u mykorhizních hub), tak o vztahy
s jinými skupinami organismů (zejména bakteriemi, hmyzem apod.). Tyto mezidruhové
vztahy často výrazně určují směr sukcese hub v určitém prostorově ohraničeném
substrátu (např. v padlém kmenu stromu), v hostiteli (např. v živém jedinci
stromu) a na kořenech stromu coby mykorhizního partnera. Je dobře známo,
že podhoubí určitých druhů hub může v mrtvém dřevě vytvářet hraniční zóny
(často tmavě zbarvené), které do ohraničeného prostoru dřeva „nepustí“ podhoubí
jiného druhu houby. Dokud pak první houba substrát nevyčerpá a neukončí v něm
svůj životní cyklus, není substrát využitelný pro jiný druh houby. Osídlení konkrétního
čerstvě padlého kmenu určitou houbou proto může na dlouhou dobu
určit směr sukcese hub v tomto substrátu. Totéž platí pro povrch kořínků stromů,
15