Červený seznam hub (makromycetů) České republiky
Červený seznam hub (makromycetů) České republiky
Červený seznam hub (makromycetů) České republiky
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
6. Text o ekologii, rozšíření a ohrožení druhu v ČR<br />
V tomto odstavci je uvedena stručná charakteristika ekologie, rozšíření a ohrožení<br />
druhu, případně i poznámka k taxonomii druhu. Jde o souvislý odstavec, který<br />
má vždy stejnou vnitřní strukturu. Text se řídí principy, uvedenými v kapitole<br />
„Základní principy při tvorbě Červeného <strong>seznam</strong>u <strong>hub</strong> ČR“.<br />
Jako první je slovně popsána ekologie druhu: trofismus, substrát (substráty)<br />
a biotop (biotopy), ve kterém se nachází. Text shrnuje situaci v ČR, někdy ale<br />
obsahuje i informace o širší ekologii druhu, což je naznačeno spojeními jako<br />
„v Evropě“, „je obvykle nalézán na“, „obvykle rostoucí na“ apod. Pokud je substrátem<br />
dřevina, je až na výjimky (např. u nepůvodních dřevin) uvedeno pouze<br />
její české jméno. Důvodem byla snaha text zbytečně neprodlužovat. Pokud je<br />
psáno „roste na dubech“, znamená to na různých druzích dubů (Quercus sp. div.),<br />
pokud „roste na buku, na smrku apod.“, jsou tím myšleny naše původní lesní dřeviny,<br />
které se v ČR vyskytují v jediném druhu (zde Picea abies, Fagus sylvatica),<br />
pokud „na kmenech břízy pýřité“, je logicky myšlen přímo druh Betula pubescens.<br />
Pokud je druh vázán na určitý výškový stupeň nebo fytogeografickou oblast (např.<br />
termofytikum), je to uvedeno; pokud taková vazba neexistuje nebo není známa,<br />
v textu není žádná zmínka o preferencích druhu.<br />
Následuje charakteristika rozšíření v ČR, která je v závislosti na kategorii<br />
ohrožení (viz odstavec „Poznámka“ u popisu kategorií ohrožení) pojata buď jako<br />
výčet konkrétních lokalit, někdy i s uvedením roků doložených nálezů (u druhů<br />
v kategorii CR, částečně i u DD), výčet oblastí (u EN, VU, NT) nebo jako slovní<br />
spojení typu „vyskytuje se roztroušeně po celém území ČR“. Z hlediska doby<br />
nálezů jsou v zásadě rozlišována tři období: do roku 1970 včetně (minulost; rok<br />
1970 byl stanoven jako hranice pro poslední nálezy druhů v kategorii nezvěstných<br />
– ?EX), 1971–1994 (nedávná minulost) a 1995–2005 (někdy až do roku<br />
2006; současnost, v textu je toto období popisováno obratem „v poslední době“).<br />
Nelze očekávat, že výčty oblastí výskytu nebo lokalit u jednotlivých druhů<br />
obsahují všechny známé lokality v ČR – tyto údaje slouží k hlavně tomu, aby<br />
čtenář získal konkrétnější představu o výskytu a ekologii daného druhu v ČR.<br />
Pokud je u nálezů zcela zjevné, že pocházejí z maloplošných chráněných území<br />
(včetně I. zón národních parků), je jméno lokality uvozeno slovem „rezervace“.<br />
Tento obecný termín je používán proto, že kategorie maloplošných chráněných<br />
území se v průběhu doby značně měnily a nebylo vždy možné dohledat přesný<br />
termín (zejména u starších nálezů).<br />
V některých případech následuje stručná zmínka o problematice taxonomie<br />
druhu, např. o podobných druzích nebo o tom, že druh je těžko určitelný apod.<br />
U druhů, které jsou ohroženy jasným a přímým způsobem (např. ničením nebo<br />
odumíráním jejich substrátu nebo biotopu), je na konci odstavce uvedena tato<br />
jasná příčina ohrožení. U druhů, kde příčiny ohrožení jasné nejsou nebo jde o globální<br />
nepříznivé vlivy, to uvedeno není. Tyto obecné příčiny ohrožení je pak možné<br />
najít v kapitole o ohrožení <strong>hub</strong>. V těchto případech je třeba brát v úvahu trofismus<br />
41