Červený seznam hub (makromycetů) České republiky

Členění seznamu
Z praktických důvodů bylo použito rozdělení druhů pouze do dvou základních taxonomických
skupin, tj. oddělení Ascomycota (vřeckovýtrusné houby) a Basidiomycota
(stopkovýtrusné houby). V každé z nich jsou pak druhy řazeny abecedně
podle latinského rodového a druhového jména. Usnadní to hledání v seznamu,
který tak částečně plní i roli rodového rejstříku. Údaje o zařazení druhů do řádů
a čeledí nejsou v seznamu uvedeny, protože pro ochranu hub nejsou významné;
kromě toho je jejich systém v současné době neustálený a prochází bouřlivým
vývojem (v češtině to obecně popisují např. KALINA & VÁŇA 2005).
Struktura textů o jednotlivých druzích
Každý z druhů v Červeném seznamu je zpracován stejným způsobem. Text obsahuje
následující informace:
1. Latinské jméno druhu s autorskými zkratkami
Zařazení druhů do rodů bylo ponecháno na jednotlivých autorech, kteří současné
vymezení rodů ve svých skupinách dobře znají. Vzhledem k neustálým změnám
v rodové systematice, které jsou důsledkem masového využívání metod molekulární
fylogenetiky, může být někdy problém vědět, v jakém rodu je daný druh v
seznamu uveden. V takovém případě je třeba využít druhový rejstřík.
Autorské zkratky jsou sjednoceny podle publikace BRUMMITT & POWELL (1992),
která je v podobě databáze dostupná i na internetu (http://www.ipni.org/ipni/query
_ author.html).
2. Synonymum
Synonyma nejsou uvedena u všech druhů, ale pouze tehdy, když byl druh velkým
počtem autorů a po dlouhou dobu pod nimi uváděn.
3. České jméno
Česká jména byla přednostně čerpána z těchto publikací: HAGARA et al. (1999,
2006), PAPOUŠEK (2004), VESELÝ et al. (1972) a PILÁT (1951). Autoři použili i jména
publikovaná v jiných knihách nebo česky psaných odborných článcích. Přesto
bylo nutné okolo stovky jmen vytvořit zcela nově, protože v Červeném seznamu
je řada vzácných druhů, které dosud české jméno neměly. Jména navrhovali sami
autoři a poté prošla schválením nomenklatorickou komisí, která byla pro tento
účel sestavena (složení: F. Kotlaba, Z. Pouzar, J. Holec, M. Beran). Komise také
vybírala jméno v případech, kdy pro jeden druh existuje v české literatuře jmen
více.
Červený seznam je tedy dílem, které jednak přináší řadu nových českých
jmen, jednak sjednocuje českou nomenklaturu v případech, kdy pro jeden druh
existuje více jmen. Žádáme proto všechny mykology i další uživatele seznamu, aby
39