19.06.2013 Views

Červený seznam hub (makromycetů) České republiky

Červený seznam hub (makromycetů) České republiky

Červený seznam hub (makromycetů) České republiky

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Úvod<br />

Obecné vymezení <strong>hub</strong> a skupiny <strong>hub</strong> zpracované v Červeném<br />

<strong>seznam</strong>u (Jan Holec)<br />

Houby (Fungi) jsou už delší dobu považovány za samostatnou říši organismů.<br />

Názory na ohraničení a členění této říše a její postavení mezi ostatními živými<br />

organismy u nás nejnověji shrnuli KALINA & VÁŇA (2005). Pro potřeby Červeného<br />

<strong>seznam</strong>u jsou brány v úvahu jen tzv. makromycety, tedy houby s nápadnými<br />

a okem dobře postřehnutelnými plodnicemi nebo stromaty, tj. o velikosti nejméně<br />

0,2 cm. Je to skupina vymezená ryze prakticky a v podstatě se kryje s oblastí<br />

zájmu klasických terénních mykologů (viz např. VESELÝ et al. 1972, HAGARA et al.<br />

2006). Systematicky jde o některé zástupce vřeckovýtrusných <strong>hub</strong> – askomycetů<br />

(oddělení Ascomycota) a zástupce stopkovýtrusných <strong>hub</strong> (Basidiomycota), zde<br />

výhradně ze třídy Agaricomycetes (syn. Basidiomycetes), tvořících nápadné plodnice.<br />

Důvodem je to, že pouze pro makromycety jsou k dispozici podrobnější<br />

údaje o ekologii, rozšíření a ohrožení jednotlivých druhů. V Červeném <strong>seznam</strong>u<br />

tedy nejsou z vřeckovýtrusných <strong>hub</strong> zahrnuty kvasinkovité houby, drobné diskomycety,<br />

drobné pyrenomycety, anamorfní houby a také lichenizované vřeckovýtrusné<br />

houby (tj. lišejníky; jedinou výjimkou jsou dva druhy lichenizovaných<br />

stopkovýtrusných <strong>hub</strong>). Ze stopkovýtrusných <strong>hub</strong> nejsou zahrnuty rzi (Uredinales),<br />

sněti (Ustilaginales, Tilletiales) a některé další skupiny ze tříd Urediniomycetes<br />

a Ustilaginomycetes.<br />

V <strong>České</strong> republice žije tři až čtyři tisíce druhů z takto vymezené skupiny <strong>makromycetů</strong>.<br />

Přesný počet není znám, protože není zpracována moderní flóra ani souborný<br />

<strong>seznam</strong> (check-list). Existují pouze souborné práce o několika větších skupinách,<br />

např. o břichatkovitých houbách, lošákovitých houbách a choroších, monografické<br />

studie některých rodů a obrovské množství prací o vybraných druzích<br />

v nejrůznějších mykologických časopisech.<br />

Literatura<br />

HAGARA L., ANTONÍN V. & BAIER J. (2006): Velký atlas <strong>hub</strong>. – Praha.<br />

KALINA T. & VÁŇA J. (2005): Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii.<br />

– Praha.<br />

VESELÝ R., KOTLABA F. & POUZAR Z. (1972): Přehled československých <strong>hub</strong>. – Praha.<br />

7

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!