Základy specializace - chůze

Maximální tepový kyslík udává, kolik ml kyslíku se dostane jedním tepem ze srdce
do krevního oběhu a k pracujícím orgánům (hlavně svalům). Čím je toto množství
větší, tím rychleji probíhají ve tkáních pochody uvolňování energie a organizmus je
schopen podat vyšší výkon po delší dobu. Závisí na dodávce kyslíku a srdeční
frekvenci (zdatnosti oběhového ústrojí).Vypovídá o předpokladech pro speciální
vytrvalostní trénovanost (speciální tempo). Pro vrcholné výkony je nutná relativní
hodnota tohoto ukazatele na kg tělesné hmotnosti alespoň 0,35 ml.
Anaerobní práh (ANP) je teoretický bod, ve kterém se mění způsob získávání energie
pro svalový výkon z prakticky čistě aerobního (kyslíkového) na kombinovaný s
anaerobním (bezkyslíkovým, glykolytickým). Dříve se určoval obecně hodnotou
kyseliny mléčné 4 mmol.l -1 , nyní přísně individuálně nejčastěji z hodnot plicní
ventilace podle speciálních rovnic a graficky. Získají se údaje, při jaké zátěži, srdeční
frekvenci, spotřebě kyslíku a ventilaci plic jej bylo dosaženo. Hodnocení přísluší
tělovýchovnému lékaři, pro vrcholné výkony má být při ANP dosaženo 89-93 %
maximální tepové frekvence a nejméně 83 % maximální spotřeby kyslíku na kg
tělesné hmotnosti (do úvahy se bere i metabolické vytížení, odchylky zdravotního
stavu, stupeň vyladění na test a další).
Testy anaerobní kapacity určují schopnost pracovat za nedostatku kyslíku, která je i
pro chodce důležitá. Tolerance laktátu má být obecně 12-15 mmol.l -1 . Aby byly testy
dostatečně průkazné, vyžadují speciální přístrojové vybavení a použití biochemických
metod, proto se u vytrvalců příliš nepoužívají.
VII. Etapy dlouhodobé přípravy chodce
Sportovní chůze je vytrvalostní disciplína. Každá vytrvalostní zátěž znamená
menší či větší narušení rovnovážného stavu funkčních systémů organismu a systémy
adaptační je opět navracejí do rovnovážného stavu. Trénink vytrvalosti proto rozvíjí
především tyto mechanismy adaptace:
28