dipl.pdf
dipl.pdf
dipl.pdf
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
2 Zásady funkčního generativního popisu<br />
2.1 Koncepce rovin jazykového systému<br />
Základním postulátem FGP je dělení jazykového systému na několik<br />
rovin – jejich počet se ve vývoji FGP mění, přesněji redukuje. Sgall (1967)<br />
počítá s pěti jazykovými rovinami – po řadě od „nejnižší“ k „nejvyšší“ 6 jsou<br />
to rovina fonetická, morfonologická, morfologická, rovina povrchové<br />
stavby věty (rovina větných členů) a rovina tektogramatická (rovina<br />
hloubkové / významové větné stavby; dále TG rovina). Rovinu povrchové a<br />
hloubkové syntaxe rozlišuje Sgall (1967, 53nn.) na základě podmínky<br />
různosti kontextů, argumenty pro i proti nutnosti roviny povrchové syntaxe<br />
zvažuje J. Panevová (1980, 13nn.). V 90. letech 20. století však dospěl FGP<br />
k závěru, že je tuto rovinu možno z popisu vypustit (srov. Hajičová –<br />
Panevová – Sgall 2002, 91n.; Bémová – Panevová – Sgall 1989, 132nn.).<br />
Pro řešení problematiky syntaktických a sémantických funkcí dativu je<br />
podstatná především rovina morfologická a rovina větné stavby –<br />
v <strong>dipl</strong>omové práci budeme pracovat jak s rovinou hloubkové, tak s rovinou<br />
povrchové větné stavby, jak to odpovídá neredukovanému modelu. 7 Právě<br />
na tyto tři roviny, TG rovinu, rovinu povrchové větné stavby a rovinu<br />
morfologickou, se zaměříme v dalším výkladu.<br />
2.2 Jednotky rovin jazykového systému<br />
Ve FGP přísluší každé rovině dva druhy jednotek: jednotky<br />
elementární a jednotky komplexní. Jednotka komplexní buď může být<br />
pouhým řetězcem jednotek elementárních (např. morf jako řetěz fonémů),<br />
nebo kombinací elementárních jednotek různého typu (např. deklinační<br />
6 Označení „nejvyšší / nejnižší rovina“ koresponduje s obvyklým číslováním rovin – TG<br />
rovina jako n-tá, větněčlenská jako n-1. atd. Možné je ale také opačné hledisko: od TG<br />
roviny jakožto roviny hloubkové větné stavby „směrem nahoru“ k rovině povrchové stavby<br />
věty atd. V <strong>dipl</strong>omové práci však volíme možnost první: TG rovina jako nejvyšší, od níž se<br />
při hodnocení dvou rovin jako roviny vyšší a nižší vždy vychází.<br />
7 Rozlišování dvou rovin větné stavby je také základem koncepce tzv. větných vzorců<br />
(srov. kap. 3.3.6), v návaznosti na ni pak také základem teorií O. Uličného a P. Karlíka<br />
(srov. 3.3.5 a 3.3.7).<br />
7
Change language