28.12.2013 Views

dipl.pdf

dipl.pdf

dipl.pdf

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

(kap. 3.3) představíme i další teoretické koncepce, které k diskuzi o pojetí<br />

kategorie pádu v české lingvistice přímo přispěly nebo ji výrazně ovlivnily.<br />

I tam se přitom soustředíme na to, jaké má v jednotlivých teoriích postavení<br />

dativ a jaké funkce jsou mu připisovány.<br />

3.2 Koncepce výchozí pro pojetí pádové kategorie ve FGP<br />

3.2.1 Skaličkovo pojetí pádu<br />

Jak už bylo uvedeno, pojetí pádu jako morfologického sématu, které se<br />

v morfému sdružuje s dalšími sématy (např. čísla, ale také předložky), přejal<br />

FGP z koncepce Skaličkovy (1935). Vztah pádového sématu k vyjadřované<br />

skutečnosti není však tak zřejmý jako u sémat jiných kategorií, význam<br />

pádu je složitější, složený z několika částí. Skalička (1935, 21nn.;<br />

podrobněji 1950, 137nn.) stanoví jako základní složku pádového významu<br />

složku syntaktickou. V jazycích, ve kterých se pád neomezuje pouze na<br />

syntaktickou funkci (jako je tomu např. v angličtině a čínštině, kde jsou<br />

pády „vyjádřeny slovosledem“; Skalička 1950, 141), je nutno počítat<br />

s dalšími složkami pádového významu: s tzv. samostatnými významy<br />

jednotlivých pádů, s významy adverbiálními (pádový tvar plní funkci<br />

lokálního, kauzálního či temporálního doplnění slovesa) a s tzv. složkou<br />

lexikální (pád vyjadřuje pouze přináležitost ke slovu, jehož rekce si<br />

doplnění v daném pádu vyžádá; Skalička 1950). V českém pádovém<br />

systému jsou nominativ, akuzativ a dativ pády primárně adverbálními,<br />

genitiv primárně pádem adnominálním (k termínu „primární“ a<br />

„sekundární“ funkce srov. následující kap.). Pro lokál a instrumentál je<br />

charakteristická složka adverbiální. Vokativ stojí podle Skaličky mimo<br />

syntaktické vztahy.<br />

Základní, syntaktickou, funkcí dativu je funkce nepřímého předmětu.<br />

Z této funkce vyplývá i tzv. samostatný význam dativu: dativní tvar<br />

vyjadřuje entitu slaběji zasaženou dějem (než předmět akuzativní) i jinde<br />

než jako nepřímý předmět – jak ve funkci přímého předmětu slovesa<br />

(pomáhat někomu, učit se něčemu, lichotit někomu), tak i tam, kde vůbec<br />

není objektovým doplněním (typy tzv. volného dativu). Lokální významy<br />

17

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!