Modelování odtoku z povodí pomocí Boussinesqovy rovnice ... - kvhem

Výsledky a diskuze
1,0
0,9
0,9
0,8
H/L
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
xH/L
0,1
0,1
0,0
0,0
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8
R/K
H/L s=0,1 H/L s=0,2 H/L s=0,3 H/L s=0,4 H/L s=0,5 xH/L s=0,05
xH/L s=0,1 xH/L s=0,2 xH/L s=0,3 xH/L s=0,4 xH/L s=0,5 H/L s=0,05
Graf 5.2 Závislost maximální výšky hladiny podzemní vody a její polohy na ose x
na poměru R/K pro Boussinesqovu druhou aproximaci.
Z porovnání výsledků odvozených na základě Boussinsqových aproximací a výsledků
z viskózního modelu (tab. 5.1) lze konstatovat, že hodnotám naměřeným při experimentu
lépe odpovídá Boussinesqova první aproximace. Experiment byl uskutečněn pro podmínky
drenážní soustavy na svahu, tzn. že oba okraje byly odvodněny. Model sestavený pro tuto
diplomovou práci počítá s odvodněním pouze u dolního okraje svahu, u horního okraje
k odvodnění nedochází. Proto lze pro srovnání použít buď minimální sklon a odvozené
vzorce aplikovat pouze na jednu polovinu soustavy, a nebo vyšší sklony, kdy hodnota
faktoru sigma σ > 1. V tabulce jsou pro porovnání orientačně uvedeny i hodnoty, kdy
σ > 0,5. V těchto případech má výška hladiny na horním okraji svahu malou hodnotu a její
vliv na výšku maximální hladiny není podstatný.
Rozdíly ve výsledcích odvozených pomocí obou aproximací a hodnot z viskózního modelu
se zvyšují s rostoucí hodnotou R/K. U Boussinesqovy první aproximace však rozdíly
nepřesahují 16 % naměřených hodnot, ve většině případů se rozdíl pohybuje do 10 %. U
Boussinesqovy druhé aproximace rozdíly rostou se zvyšujícím se sklonem nepropustného
podloží a dosahují hodnot více než 40 %. Tato aproximace byla autorem určena pro mírné
30