web-rozehrana-partie

O úspěchu, proměně vědeckého prostředí a plánech do budoucna
Když se zpětně podíváte na uplynulých sedm či osm let, co byste vyzdvihla jako svůj největší úspěch,
z čeho máte radost, na co jste pyšná
Krásné těhotenství, bezproblémový porod a šťastné dítě na prvním místě a také to, že jsme to s mužem přežili až
doteď, i když to nebylo jednoduché. Není jednoduché ukočírovat vztah, když jste unavení a ještě do toho vlítne
dětský element. Říká se sice, že dítě spojuje, ale já si myslím, že dítě hlavně rozděluje. Té radosti z něj máte
opravdu hodně, ale kolik je z toho starostí a únavy… Kolikrát se musíte sama přesvědčovat, že je to přece veselé
a skvělé a takhle jste to chtěla. Ale možná, že když má člověk děti v nižším věku, jde to celé jednodušším
způsobem.
Pak mám radost, že jsem získala grant. Moc mě těší a baví, že můžu pracovat na tom, co jsem sama vymyslela,
a že jsem ten, kdo určuje směr. To jsem doteď nepoznala a opravdu si to moc užívám.
A nepociťujete, že se to s časem trochu zlepšuje Přece jenom synovi už budou dva roky, už je asi o něco
samostatnější…
Lepší se to, ale pořád jsme nevyspalí. Teď už syn přes den moc nespí, takže mu musím vymýšlet zábavu od rána
do večera a musím být pořád s ním. Samozřejmě si užíváme spoustu legrace, ale tu srandu musí někdo generovat.
Je to něco úplně jiného, než když máte ležáka v kočárku, na kterého se stačí usmát. Je to mnohem náročnější…
Ještě bych se chtěla zastavit u současného vědeckého prostředí a jeho proměn. Za poslední dobu se
toho poměrně dost změnilo, neustále se zvyšuje tlak na výkon, neustále se řeší hodnocení a měření
vědeckého výkonu. Jak se tyto změny promítají do vaší práce
Tlak na výkon a na množství publikací je hodně znát, všichni teď chtějí mít největší háčko (H-index) a nejvyšší počet
citací, na lidech je to znát. Myslím si, že konkurenční prostředí je důležité pro to, aby se lidi snažili. To jsme viděli
předtím, k čemu vedlo nekonkurenční prostředí, a proto to teď chceme změnit. Asi se to dělá trochu nešikovně,
ale vlastně nevím, jak to udělat lépe. Nějakým způsobem se výkonnost měřit musí. V určitých oborech se to měří
hůř, ale v některých oborech, například přírodovědných, jsou články podle mne dobrá metrika. A když máte obor,
kde jste schopna nasekat tři články za rok v dobrých impaktech, máte štěstí. Ale myslím, že se ví, že mezioborově
se to srovnává obtížně.
Nás třeba tlak na kvalitní publikace přivedl k tomu, že musíme vědu pojímat šířeji. Nejde jen o to někam přijet,
nachytat ryby a potom popsat, kde ty ryby byly, protože taková deskriptivní věda nám nedá dobré publikace
a hlavně nám neodpoví na otázky, proč ty ryby byly přesně tam, kde byly. Proto je nutné přidat ještě experimenty
a rozsáhlá měření pozaďových dat, podívat se, jaké jsou to ryby, jaké mají pohlaví, abychom pochopili motivaci,
proč tam ty ryby byly právě tak. A to pociťuju jako dobrou změnu. Takže já tlak na výkon a na publikace, přestože
má spoustu negativních stránek, považuju za pozitivní.
116