web-rozehrana-partie

teď jezdí všude se mnou a já jezdím všude s ním. Vždycky se dohodneme, z hlediska naší rodiny je jeho i moje
práce zcela rovnocenná. Sdílíme i starost o domácnost.
O rodičovství, úspěchu a plánech do budoucna
V rozhovoru, který s vámi dělala kolegyně v roce 2006, jste hovořila o tom, že je vám kolem třiceti a že
máte pocit, že vám tikají biologické hodiny. Jak to vidíte teď
Tak zatím děti nemáme. Já jsem nemyslela, že si je brzo pořídím, ale měla jsem hranici pětatřiceti let. Člověk si
říká, že do určité doby by to bylo vhodné, ale pak život plyne a myslíte si: „Ještě ne, ještě chci dokončit to a to,
odjet tam a tam…“. Teď je mi osmatřicet a říkám si, že bych to chtěla stihnout do těch čtyřiceti. (směje se) V roce
2006 jsem děti ještě neměla na seznamu priorit. Ještě jsem se chtěla někam posunout. Teď už se mi rodina na
seznam priorit ale dostává. Už jsem na to připravená. V té době pro mě moje práce byla hlavní a chtěla jsem ji mít
na prvním místě. V současné době vím, že mám ráda svou práci, chci ji vykonávat, jak nejlépe umím, ale už jsem
schopna představit si jako svou prioritu i dítě. Upřímně řečeno, vzhledem ke zmiňovaným proměnám vědy ani
nemá cenu se pořád někam hnát…
Vypadnete ze systému neustálého podávání grantů a žádostí o peníze, což pak může mít velké dopady
na vaši mzdu…
Na to se opravdu moc těším, že nebudu muset řešit shánění peněz, abych mohla vůbec pracovat. (směje se)
Bude to ale v podstatě to samé, jako když nedostanete grant. V současném systému si bez grantu na pracovišti
nekoupíte ani pero. Dřív jsem si to nedovedla představit. Říkala jsem si, jak to budu dělat Ale teď si říkám: „Tak
co! Nějak se to zvládne!“ Teď budu ostatně řešit podobnou situaci, jsem ve čtvrtém roce řešení projektu a vloni
jsme se pokoušeli dostat navazující projekt, což se nám ale nepodařilo…
Kdybyste se zpětně podívala na těch osm let, které uplynuly od vašeho posledního rozhovoru, jaké byly
vaše největší úspěchy
Největší úspěchy Člověk pracuje, publikuje. Vždycky jsem ráda, když vznikne nový článek. Daří se mi i celkem
pěkně rozluštit vztahy v té čeledi sítinovitých. Na základě molekulárních dat jsme se konečně dostali k publikaci
nového rostlinného rodu. Ten náš nový rod se jmenuje Oreojuncus, tedy v překladu sítina horská. Podařilo se nám
ukázat, že má zcela specifické znaky a tvoří samostatný rod.
Kromě článků mě nyní těší také moje účast v programu Akademie věd – Otevřená věda, což je naprosto úžasná
věc. Cílem projektu je přitáhnout k vědě středoškoláky. Dělám lektorku, což znamená, že jsem vypsala nějaká
témata, která zpracovávám a do jejichž řešení se mohou zapojit středoškoláci. Mají možnost se naučit něco
nového, zkusit si nějaké techniky. Je to pro ně taková vědecká stáž. Většinou je výstupem například práce pro
32