web-rozehrana-partie

Vy jste se o tatínka starala i fyzicky Pečovala jste o něj
Já jsem chtěla, ale on to odmítnul, že si to nepřeje. Nechtěl, aby ho takhle viděla vnoučata. Byl takový hodně
samostatný, nechtěl si od nikoho nechat pomoct ani v té nemocnici, když už opravdu nemohl.
Kolik bylo tehdy vašim dcerám
Bylo to před dvěma lety, takže jim bylo pět a tři roky. Uvažovali jsme, jestli je vzít na pohřeb, nebo ne, nakonec
jsme je tam vzali a myslím, že jsme udělali dobře. Byla jsem klasický „sendvič“, jak se tomu říká.
Ale v sendvičové situaci bývají většinou ženy kolem pětačtyřiceti padesáti let. Vy jste se do ní dostala
trochu brzy…
Někdy to prostě přijde. Horší je, když děti umřou rodičům než obráceně. Taťkovi bylo šedesát, takže byl mladý, ale
co s tím člověk nadělá Já jsem ráda, že máme se sestrou čisté svědomí, že jsme víc udělat nemohly. I když to byly
někdy vypjaté situace, udělaly jsme maximum a můžeme to v klidu uzavřít. Hezky na dědečka vzpomínáme. Chtěl
být rozprášený v Krkonoších, tak jsme ho tam s dětmi vzali…
Tak takové téma se mi v rozhovorech s mladými vědkyněmi ještě neobjevilo…
Zaplaťpánbu se to mladých žen ještě většinou netýká.
Zmínila jste se, že jste měla problémy s hlídáním dětí. Vy jste v té době holčičky nemohla dát do školky
V té době bychom potřebovali jesle. Ty ale tenkrát na Suchdole, kde bydlíme, nebyly. Vlastně v dosahu nebylo nic.
Zkoušeli jsme toho hodně, ale bohužel se nic nezdařilo. Když to opravdu už nijak nešlo, řekla jsem se si: „Dobře,
tak v tomhle období života řeším hlavně děti.“ Ale práce jsem se nikdy úplně nevzdala a vždycky jsem na něčem
pracovala nebo něco organizovala. Hodně jsem se věnovala třeba popularizaci. V televizi byl pořad O češtině, který
jsem pak i koordinovala. Myslím, že je důležité, aby věda nebyla uzavřena v nějaké slonovinové věži. Ten pořad byl
po sedmi letech zrušen, protože se televizní pořady časem přežijí. Teď jsme s kolegyní zkusily dát návrh pořadu
pro dětský kanál ČT Déčko ve spolupráci s dramaturgyní, která připravovala ten náš původní pořad o češtině.
Jakým způsobem vám v práci vycházeli vstříc
Velmi. U nás je umožněna práce z domova a někdy je to dokonce i žádoucí, protože pracovních míst (stolů
s počítači) je méně než zaměstnanců. A když pracujete na databázi po internetu, je opravdu jedno, kde sedíte.
Samozřejmě je nezbytné se scházet na nějaké porady, což pravidelně děláme. Byli vůči mně velice vstřícní. Ale
nutno říct, že já jsem tu práci zase vždycky odvedla, že jsem toho nijak nezneužívala.
84